BTW: Nedrbej to, bude to horší!

Začalo jaro. Teploty vylétly do letních výšin, tráva se zazelenala, rozkvetly květiny a stromy, všechno skoro naráz. Jenže ta krása má pochopitelně i odvrácenou tvář. Probudil se hmyz a je třeba s ním zase žít.

 

 

Klíšťata letošní zimu zcela jistě přestála bez nehod – když jsem je začátkem dubna začala ze psů tahat denně, koupila jsem diamant do huby (Bravecto – díky Ygo za ten termín:)) a psi už jsou zase ok.

Samozřejmě se objevily první mouchy! Jak jsem nadšená z tepla a přívětivosti teplé části roku, tak mouchy by pro mě mohly zůstat venku:)) Zatím to není zlé, ale už s nimi musím zase počítat. Asi zase koupím nálepky na okenní skla, ty celkem pomáhají a nelepí se na ně lidi – na rozdíl od mucholapek:))

 

 

Včely jsou u nás už plně nastoupené. Naše vesnice kdysi bývala mimo jiné známá četnými třešňovými sady a doteď je starých třešňových stromů plná. A je nádherné stát pod něžně rozkvetlým stromem a slyšet bzukot hodujících včel. Zvlášť po loňsku, kdy u nás všechny třešňové květy zmrzly. A že je to letos kalup, včely mají napilno – kvetou špendlíky, švestky, hrušně a pomalu začínají i jabloně. To je dřiny pro bzučivý národ!

Včera jsem slyšela první sršní královnu u nás na hrušce, byť u Dany jsem viděla místo na hnízdo hledající pruhovanou obludku už v pátek. Moc doufám, že si ta naše najde hnízdo na nějakém přijatelném místě, protože v opačném případě se nám s nimi nebude žít snadno:))

 

 

No a samozřejmě vylezli „štípáci“. Tedy hmyz rozmanitý (komáři, ovádi, muchničky… pokud sedíte v lese na zemi i mravenci a další potvory:)), který na chutných lidech – ke kterým já (bohužel) nepochybně patřím – nechává svědící štípance. Ano, už mám své dva první a jako vždy na jaře jsou velké a zcela potvrzují pravidlo z titulku:))

Svědily děsně a drbat se moc nedaly, protože pak to bolelo. Obvykle takové mívám od muchniček, ale až v květnu. Tak teď nevím, jestli si muchničky pospíšily nebo mě žere něco jiného, stejně hladového. A přemýšlím, zda koupit nebo nekoupit repelent? Nemám je ráda, ale když se v přírodě schovávám, aby mě hledali psi, je množství krvepijců ohromné a vlezou úplně všude!

 

 

A tak se dnes ptám: jak bojujete se „štípáky“ vy? Kupujete repelenty? Vyrábíte si svoje? Co vám funguje? Máte dojem, že pomáhá vnitřní ochrana – třeba vyšší příjem vitamínu B?:))

A ještě jedna zvědavá – máte nějaký recept na to, jak udržet mouchy mimo dům? Tedy kromě sítí všude a stále zavřených dveřích? (Zvěř za tepla cárá sem a tam, takže když jsme doma, je pořád někde otevřeno:))

Aktualizováno: 23.4.2018 — 17:45

50 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Už asi dva nebo tři roky jsem tady v bytě komára snad neviděl. Kdysi pořádali úplné nálety (10. patro).
    Udělali s tím snad něco?
    Jak to bude letos, to se teprve uvidí.

      1. Zajímavá teorie. Ano, střecha je opravdu spravená, nevím ovšem jak vypadala dřív.
        Jinak mě napadlo, že to může být čím dál větším suchem v posledních letech.

  2. Kdysi, kdesi jsem četla, že komár štípne jednou a umře. Nevím, jaký blb na tohle přišel. Stačí jediný komár v ložnici (prostě stale couráme ven a dovnitř jak my, tak zvířata)a když se mi ho nepovede před usnutím zabít, probouzím se s několika svědivými štípanci ma částech těla, která v noci obnažím (kupodivu ne na obličeji. Možná jediná výhoda chrápání – odháním tím komára).

    Velice a dlouho se hojící kousnutí způsobují zdejší pavouci a ještě horší mouchy-masařky, které v parném létě krouží nad bazénem. A když se člověk nestihne včas ponořit, dostane kousanec, který se hojí někdy až týden. Ale I obyčejná moucha umí pěkně hryznout! Na nemám kousající hmyz v oblibě a byl to hlavní důvod, proč jsme před pár lety zrušili male jazírko vedle bazénu – bylo už příliš ve stínu vzrotlých stromů a tak sloužilo jako rojiště komárů.

    Moje první pomoc na kousance se potřít čpavkem, nebo jódem. Když to dále svědí, zamáznu lakem na nehty. Tím zabráním přísunu vzduchu a svědění přejde. Někdy zcela, u velkých kousanců to umí svědit dál a nátěr musím několikrát opakovat.

    1. Komár, přesněji řečeno, komářice, (samečkům k životu stačí nektar z květů), umře až potom, co se nasaje krve,až má zadeček, jako soudek, což několikrát zopakuje a naklade vajíčka. A aby jste na to, jak vás milovala, nikdy nezapomněli, obšťastní vás v lepším případě svědícím pupencem, v horším i boreliózou. (Přenos z komára na člověka už byl několikrát potvrzen). Na jižním Slovensku se můžete těšit na virus Tahyňa, o kterém se dodnes přesně neví, co s lidmi všechno dělá a jejn otázkou času, kdy se naši komáři ,,naučí“ i další, mnohem horší, choroby. (ochutná imigranta, pak si dojde spravit chuť na domorodce a je vymalováno; imigranty na nemoci, které si z domova přinášejí u nás nikdo netestuje).

  3. Tak jsem to s těmi hmyzáky zakřikla. Asi před hodinou Cecilka cosi zuřivě honila po bytě, nakonec skončila na parapetu v kuchyni, shodila pár věcí jak se sápala po čemsi polétavém………… včelka Mája zavítala. Tak jsem Cecil vypudila, včelku pustila ven oknem a naštvaná kočule se mnou nemluví. Včela radostně odletěla a Cecil si jdu udobřovat tyčinkou.

  4. Pro mně jsou největší predátoři komáři. Štípanec od ováda,či včelky nebo vosy mi nedělá potíže, za chvíli to přejde, ovšem komár to je pro mně na min. rok bolavé místo, někdy i déle.Chráním se doma sítěmi a zásuvkovými repelenty a venku postřikem. Psicím dávám diamnt dle Ygy a na srst stříkám repelent od Hádka, krásně voní a pomáhá.
    Pokud se přece jen komár zjeví doma, jsem ochotna číhat a vraždit třeba celou noc. V ložnici se mi osvědčilo v tomto případě rozsvítit malou solnou lampičku na elektriku a nechat svítit. Nevím proč ale ten hajzlík čeká až bude tma a nevzlétne.

    1. Jsem na tom podobně, ováda už jsem dlouho neviděla, na komáry mám v ložnici zásuvkový repelent. Ty taky přežiju. Ale co mě vždycky na zahradě dostaně, jsou malé trojhrané s…ě svinuté, co se podobají stíhačkám F16. Přistanou, když se člověk ožene neodletí, zahryznou se a vytrhnou kousíček kůže. Zabolí to, a začnu otékat. Takže jsem třeba asi týden chodila s půlkou obličeje podobnou žemli, tou škvírkou jsem koukala, Hezky se to vybarvilo, vypadalo to jak rána pěstí. Jindy jsem týden chodila v hodně volné blůze, protože jsem vypadala, jako by mi rostlo třetí prso. A žádný repelent na ně neplatí, vždycky si místečko najdou.

  5. Krakonoši, všechno nejlepší k Tvému svátku Ti přeju,hlavně hodně radosti ze života a stále mslný jazýček a hodně kytiček na focení…. (sun)

    1. Děkuji, včera jsem byl s vnučkou v Bělé, fotit koniklece, je tam na mne příliš prudká stráň, takže k nim vylezla a napráskala přes 200 fotek. Dnes jedu do Starého Jičína a víkend bude tím pádem pracovní a hektický. Tiskárna si smlsne, naštěstí mám dostatečné zásoby inkoustů i fotopapírů.:D

  6. Nenávidím mouchy – zejména masařky a stájovky. Bohužel, s příchodem tepla a tím se stále otevřenými dveřmi přes prádelku se k nám stěhují. A mne popadá amok, a já popadám lepačku (plácačku) a vrhám se v lítý boj.

    Proti repelentům v podstatě nic nemám, akorát si na ně vzpomenu v okamžiku, kdy jsem žrána za živa a repelent si hoví doma na poličce.

    1. Masařky jsou echt hnusné! Brr. taky je tu občas mívám. Ty lovím hned, jen vždycky váhám, kde je rozplesknout – dělají se po nich ohavné skvrny 😛

  7. V Praze žádní hmyzáci nelítali, sem tam zabloudila nějaká moucha, ale jinak v tom neutěšeném dvoře se žádný rozumný živý tvor nenacházel. Tady ještě nevím. Zatím mám pootevřené vyhlídky a nic sem nevlítlo. Naproti na rovné střeše byla donedávna obrovská louže. V ní se cachtali holubi, dívala jsem se na ně z kuchyně z okna. Včera po tom obrovském slejváku co tu byl vylezli na střechu 2 pánové a prošťouchali odtokové trubky. Voda zmizela. Holubi se tím pádem nebudou mít kde ráchat, ale já jsem se zbavila obav, že se v louži začnou množit komáři. V půlce května přijdou zasíťovat lodžii. Takže už budu moci větrat i tam. Teď je tam dopoledne když svítí slůňo k nepřežití (jen prádlo si libuje a schne během pár minut), odpoledne už je to lepší. A to je právě ten moment, kdy je potřeba lodžii odvětrat. Jenže let kočky z 5. patra opravdu riskovat nehodlám. Návrhy přátel typu: „Však co šílíš? Šít umíš, tak ušij padáčky a máš po problémech. Na krk dej cedulku a klíč od vstupních dveří, ty od bytu už si najdou a máš po problémech.“ Sami mají povícero kočičích spolubydlících, takže míněno pouze jako vtípek a nikoliv vážně. Ale už se na to těším. Pak snad dojde i na ty kytičky. Lichořeřišnici a afrikány určitě nasadím na parapety oken vedoucích na lodžii. Snad mi z nich něco nechají.

    1. Karol, Sharka má pravdu, výš než do druhého patra mouchy nelítají. Na Jižňáku jsme bydleli v 9. patře a nevěděli jsme, co to moucha je. Zato tady si užívám. Není nad to, mít ve vesnici prasečák. Sice na kraji, dalo by se říct, že relativně daleko, ale pro mouchy to nic neznamená.
      Když ještě vedla prasečák stará paní, několikrát za rok se vystříkávalo. I tak to ale bylo přes léto „dílo“. Pak to předala synům, a ti na to kašlali. Trvalo to dva roky, až jsme si prostě stěžovali. Ani mucholapky, ani plácačky nepomáhaly, bylo jich prostě strašně moc. Při jídle se člověk musel jednou rukou ohánět, jinak by v něm mouchy drze přistály. Všechno zakrývat, na kočičí misky jsem měla talířky, protože tehdy Kačenka měla ve zvyku do misky dloubnout a za chvilku si to přišla dorazit. Člověk měl strach, že mu mouchy vletí i do pusy. Pak naštěstí zasáhl MÚ, tak se to zlepšilo, chlapci na to museli víc dbát. No, uvidíme zase tuhle sez=onu. Okna otvírám až v noci, ve stále otevřených vchodových dveřích mám dvojitou záclonu, ale moc to nepomáhá, kočky ji odhrnou.

      1. Tečko, to známe. Kus od nás je prasečí farma (chovná) a taky to bývá síla… Lity lity 🙂

      2. Děvčata vůbec se nebudu zlobit když budete mít pravdu.
        Na chalupě prasečák nebyl, zato tam byla stáda krav a nahoře nad námi byly ustájené ve volném výběhu. Tak to bylo taky výživné. Takové ty hnusné lesklé mouchy, co byly vidět na trusu byly i doma. Plus ovádi. A doby, kdy jsme mívali pouze venkovní latrínu? Ani popisovat snad nechci. Nepomáhal zásyp vápnem, nic.

      3. dej do záclony dolů Tečko „olůvka“,jako závažíčka..klidně kamínky a nahoru na tyč brzdičku,aby to nešlo odhrnout nebo se to díky olůvku vrátilo na místo…

        1. Já tam připínám takové velké patentky, snad největší, co Koohi-noor vyráběl. Mají asi 2,5 cm průměr. Těžké jsou dost, jenže jak záclona sahá až na zem, kočky ji po sobě nestrčí zpět. 🙂

          1. tak dej ty patentky vejš,ne na spodní lem a asi to bude chtít něco těžšího,co přitáhne po zemi se courající záclonu….

  8. Na chatě máme sítě do okna.
    Doma zavíráme okna a ochlazujeme ventilátorem.
    Nevěřila bych, že už létají můry.
    Daník po ní šel jako a nedal si pokoj, dokud jí nedostal.

    1. Zatím jsme můroprostí, ale ono to nevydrží, bohužel. Opravdu nemám ráda můry! 🙂
      S Daníkem musela být legrace:))

  9. Dneska ráno jsem ještě za tmy slyšela sršní královnu, jestli si zase udělá hnízdo u dveří, bude problém.
    Vzhledem k courající a nejraději ve dveřích ležící Mařce používáme klasické mucholapky.

    1. Já si živě pamatuju, jak nám před dvěma lety bydleli pod střechou garáže nad vodovodním kohoutkem. Nejenže jsem pro vodu mohla jít bezpečně jen já (mě znali), ale ty bestie hlídaly i vrátka! Jak si pak můžeš s někým promluvit? Neměli rádi ani pošťáky ani kurýry. Už jsem uvažovala o nové ceduli na branku: Pozor zlí sršni! 😛

      1. Já mám bohužel obavu, že u nás to bude na likvidaci, protože tam, kde se madam rozhlížela je největší frmol a hlavně je u nás co víkend Kačka s Andělkou

        1. Raid je spolehlivý. My jsme měli sršní hnízdo na střeše pod parapetem u výtahové strojovny, předloni jsem tam na podzim vylezl, hnízdo zboural, hodil do poelnice na směsný odpad, prostor Raidem řádně vystříkal a od té doby nic.

      2. Sršní hnízdo je zřejmě někde nedaleko, protože kolem prolétávají a hučí jak bombardéry. Loni mi otevřenými dveřmi vletěli tři do kuchyně. Jednoho jsem vyhnala hned, ale ti dva doráželi na okno. Jeden šel oknem, druhého jsem chtěla chytit do hadru, ale nepovedlo se úplně, i přes ten hadr jsem dostala žihadlo nebo mě kousl, nevím, ale bolelo to až mi trnuly zuby. Ale jinak tu problémy nedělají.

        1. Čertík je živá mucholapka a nebojí se ani pichlavého hmyzu, jen na něj používá jinou techniku. Mouchu chňapne rovnou do držtičky a s nadšeným mlaskáním spapá, pichlavý hmyz zažene na okno a tlapkami ho umlátí. Nevím, jak to dělá, ale bezpečně pozná, co má pigáro a co ne.

  10. Sítě na oknech a zavřené dveře. Venku pálíme citronelu. Nesnáším mouchy v domě, hlavně v kuchyni. A večer chci mít otevřené ventilačky, aniž by mi z lustru do pití na stole padali hmyzové, kteří se umlátili na lustru. Letní prohřátý les je pro mě za trest a vyhýbám se mu obloukem.
    Vyráběl svého času, myslím že astrid, opalovací mléko s repelentem. To bylo fajn, protože při práci na zahradě je tady člověk ohrožován hlavně ovády a podobnými kousavými mouchami a natírat se dvakrát je otrava.
    Repelenty ve spreji nemám ráda, ale taková ta mléka používám. Na pichnutí od včely nebo vosy nemám zdaleka takovou reakci, jako když mě rafne moucha. Navíc jsou ty potvory vybavené sosákem, který prorazí oblečení nebo psí chlupy. I naši psi si kopcem léta běhají dobrovolně pro repelent na uši. Mouchy jim je dokážou rozkousat do krve.

    1. Vidíš, na repelentní pleťová mléka jsem úplně zapomněla. Díky za připomenutí! 🙂 Já používám do lesa ty spreje, ale nemám je ráda, cítím se potom lepkavá. Na šaty je to lepší. Když stopujeme, není vhodné ani to…

  11. V oknech a ve dveřích jsou sítě. Ve dveřích v podstatě síťové otevírací dveře, které mají ve dveřích na terasu ve vhodné výšce dělící lištu a v ní zasazenou síť, která funguje jako závěs. Zvěř se tudy naučila probíhat rychle, jen kocourovi to chvilku trvalo- je trochu rozumově pomalejší, no… Adelína to dala hned- jen jsem jí to ukázala, tak zkusmo prolezla zpátky a už to neřeší. A i síť tohoto typu dokáže silně omezit množství hmyzu v domě. Pokud se komár do domu dostane, dá pokoj všem a žere jen mě.

    1. Sítě v oknech máme s výjimkou obýváku, neb tam zahradními dveřmi courá Denis. A že existují síťové dveře, to jsem netušila. Bezva nápad, jen bych měla obavu, že je Denis při prvním zběsilém vystartování z domu na zahradu zruší.

      1. Nezruší, protože jsou na magnetku a navíc proběhne tou dírou 🙂 Včera tím prohučela jak dělová koule Adelína, která se na naší zahradě potkala s cizí kočkou, pak se ozvalo zavřeštění, Adél profičela skrz dveře a zajela pod pohovku. Asi to byl ten kocour, co nám slovil část ryb, a Adél si s ním chtěla hrát jako s Oriášem. No tak ne 🙂

        1. Matyldo, takové dveře jsou ale součástí jednoho celku, coby plastového „okna“, ne? My máme domovní dveře bezpečnostní, kovové a netuším, jak by se tam ty síťové daly dát. Brala bych je, to zase jo!

          1. No, na futrech je namontovaný pant, co drží ten rám se sítí nahoře a dole a je to napružené, aby se samy zavíraly. Asi bych se poradila s firmou, co sítě dělá, mají zkušenosti. Ale te´d asi mají dost narváno 🙂

  12. doma mám sítě, al ekdyž byl Šarik a chodil na balkon a bylo pořád otevřeno,mouchy nelítaly,když na oknech a v truhlících byla právě lichořeřišnice a afrikány a provázkový -špagetový záclony ve dveřích…a stačilo ty provázky postříkat citronelou…nebo repelentem na textil…kočky mouchy loví,tak mám otevřené okno a v něm hustou síť, moucha v bytě-katastrofa na obzoru….

  13. Štípnutí hmyzákem j epro mne malou smrtí, všichnio mají malý hrbolek,já lívanec před celou ruku , co nabere tmavě rudou a pak fialovou barvu,takže vypadám jak kdybych měla otravu krve…snažím se proto o to,nepřijít s hmyzáky do styku. Po bodnutí včelou,sršní nebo vosou,se dusím….jelikož diamant do huby pro nás nedělají,musím být furt ve střehu..miluju repelenty na textilie, fungují vcelku dobře, na kůži si dám pouze přírodní repelenty, které vyrábí Alenka na Beaveru, B2 funguje,ale musíš se s ním cpát už od února, aby z kůže bylo cítit, indoši spolíhají na fenykl po kapsách a váčcích, případně své hadry zavřou na noc do igelitu s fenyklovými semínky, aby se to do hadrů nasálo…funguje to na klíšťata a na muchničky, na ovády méně…my spící v domečcích máme v oknech afrikány nebo lichořeřišnici, na dřevěná futra a provázkové závěsy kapeme citronelový olejíček, případně ho dáváme do aromalampy nebo kapeme k voskovicím, abychom odpudili nezvané a nevítané hmyzáky… respektuji v létě pavouky, protože když je nenutím denně stavět pavučinu,mají čas chytat tyhle hajzliky a já můžu spát bez toho,mže bych mlátila rukama a slyšela to hnusné ííííííbzzzzzíííííbzzzzzz a ve chvíli ticha pocítila palčivé bodnutí..s křižáky na okně, nic takového není a afrikány ani lichořeřišnice nemají moc pylu,takže mne nenutí kýchat…přesto jsem uvažovala o moskytiéře, jak ji upevnit,to už mám vymyšlené,teď ji jen ušít nebo koupit…a měla bych snad klid…a stejně každý ráno čekám, až přiletí sršní hlídka,abych se s ní pozdravila a aby pochopili,že jsem slušnej člověk,co je nebude mlátit plácačkou ani na ně stříkat sprejem, kéž by takto snadná domluva byla i s ostatními,jako se sršni…:-D

    1. Ad fenykl po kapsách – to by mne zabilo! Od jisté doby (kdy sestra se švagrem hodlali zbohatnout na fenyklových semínkách – ech, nezdařilo se) nesnáším jeho smrad. A to jsem na ty latifundie nechodila, mně stačilo to, co si naši dotahli v hadrech. A nakonec tím semínkem krmili kozu, která pak produkovala fenyklové mlíko.

      1. To znám, jeden můj známý zase chtěl zbohatnout na činčilách. Pořídil klece, chovný pár a pak zjistil, že není odběratel, ale to už jich měl spoustu a pak měl obrovské problémy se toho všeho zbavit; prodělal na tom kalhoty. Jo, není nad Czech made kapitalismus. Jediní, kdo si namastili kapsy, byli ti podvodníci, co ho do toho uvrtali.

    2. Hnusné veliké štípance mívám taky, hlavně na jaře. ještě jsem nezjistila, jestli je to jarním druhem krvopijce, nebo tím, že později si na to nějak zvyknu. Každopádně jsem si už letos brala antihistaminika, protože jsem od dvou vedle sebe ležících štípanců měla trochu zimnici a svědily mě i oči:))
      Afrikány do oken… zkusím!

      1. Nebo muškáty! Proč se jim říká zrovna muškáty? Protože odhánějí mouchy 😀 Ony naše babičky věděly!

        1. no, muškát od mouchy- je míněn muškát jako odrůda vína, ale ten hmyz přitahoval…muškát v truhlíku je pelargonie….a to je podle květu,protože připomínal čapí zobák-pelargos je řecky čáp (to jsem si vyhledala)… já bych víc sázela na ty afrikány 😉

    3. Když už mne něco občas bodne, okamžitě místo vpichu silou vymačkám, většina jedu tak z rány vyteče a s tím zbytkem už si organismus poradí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN