Co má společného květáková polévka s básníkem? Přemýšlela jsem o minulém tématu uveřejněného článku, kdy jsem opěvovala drobná kvítka fialek a kladla si otázku, proč se dříve tak oblíbený dekor pomalu vytrácí a najednou jsem objevila jedno staré tištěné menu, kterému právě fialky vévodily.
Čekala jsem menu na nějaký dámský dýchánek, ale byla to mýlka. Menu bylo sepsáno u příležitosti oslavy 50. narozenin Profesora Emila Frídy, Dr. h. c., který do povědomí českého národa vešel jako spisovatel, básník, dramatik a překladatel pod uměleckým jménem Jaroslav Vrchlický.
Menu o devíti chodech
sestavené na počest 50. narozenin JAROSLAVA VRCHLICKÉHO
ze dne 14. února roku 1903
KVĚTÁKOVÁ POLÉVKA
CANDÁT S MÁSLEM, BRAMBORY
HOVĚZÍ DUŠENÝ PEČENĚ SE ZELENINOU
ŠTRASSBURSKÁ PAŠTIKA
POULARD
SALÁT
ZMRZLINA
SÝR A MÁSLO
ZÁKUSKY
Květáková polévka hned na zahájení slavnostního menu mě zaujala. Sama ji mám moc ráda. Jsem přesvědčena, že ji do menu kuchaři zařadili právě proto, že stejnou lásku k bělostným růžicím karfiólu choval i zmíněný básník. Jak ji tenkrát podávali, to sice nevím, ale nebyl by žádný problém zalistovat ve starých dobových kuchařkách. V té době byla oblíbená květáková polévka připravovaná se smetanou, žloutky a muškátovým květem.
Jemná květáková polévka se smetanou
Potřebujeme:
- 1 růžici květáku střední velikosti
- 1 litr vody
- 30 g másla
- sůl
- muškátový květ
- 150 ml sladké smetany
- 2 čerstvé žloutky
- jíška: 30 g másla + 30 g hladké mouky
Postup přípravy:
Růžici květáku očistíme, propláchneme, odstraníme zelené listy a květák ovaříme v hrnci s dostatečným množstvím osolené vody. Vaříme zvolna bez poklice. Uvařený květák vyjmeme a necháme prochladnout. Poté rozdělíme na drobné jemné růžičky a všechny pevné košťály odstraníme. V hrnci rozpustíme plátek másla, přidáme hladkou mouku a připravíme si bledou jíšku. Jíšku rozředíme chladným zeleninovým vývarem a dobře rozmícháme metličkou, aby nevznikly žmolky. Jíšku cca 12 minut dobře provaříme. Přidáme drobně nasekané květákové růžičky, podle chuti polévku dosolíme, okořeníme muškátovým květem a přidáme žloutky rozšlehané se smetanou. Dále polévku již nevaříme. Do teplé polévky přidáme nasekané květákové růžičky a naléváme do nahřátých polévkových šálků. Jako přílohu podáváme banketní houstičky nebo piškotový svítek.
Můj tip do kuchyně: zkuste ji podávat s kouskem uzeného filátka ze pstruha
Květáková polévka patří k mému jaru
Každému je jasné, že na báječnou květákovou polévku se dá jít hned několika směry. Může být jemná bílá s konzistencí krému. Pro hebkost na jazyku přikápneme trochu smetany. Muškátový květ či strouhnutí muškátového oříšku příjemně zvýrazní její chuť, ale nemusíme se obávat ani exotičtějšího šafránu. Květák si hezky rozumí i s kokosovým mlékem, špetkou chilli, koriandrem atd. Já jsem se dnes přidržela venkovské rustikální verze a vařila květákovou polévku jednoduše v domáckém stylu.
Květáková polévka v rustikálním stylu
Potřebujeme:
- ½ růžice většího květáku
- sůl
- 1 ks středně velké cibule
- 2 lžíce másla
- 1 lžíce hladké mouky
- 2 ks mrkve
- 3 až 5 ks menších brambor
- zeleninový vývar
- špetka muškátového květu
- pažitka nebo petrželka
- špetka pepře
Postup přípravy:
Růžici květáku očistíme, zbavíme ji jen povadlých zelených listů, ale ty mladé a šťavnaté necháme. Květák přepůlíme a ovaříme ho v osolené vodě doměkka. Poté květák vyjmeme a rozebereme ho na větší růžičky. Měkké košťály neodstraňujeme, ale nasekáme je na středně velké kousky společně s vařenými zelenými květákový listy. Nic poživatelného by nemělo přijít na zmar. V tom tkví kouzlo rustikálního vaření.
V čistém hrnci připravíme cibulkovou jíšku. Na zpěněnou cibulku na másle přidáme trochu mouky a opražíme. Poté zalijeme chladným zeleninovým vývarem, dobře promícháme, dle chuti osolíme a okořeníme muškátem. Přidáme oloupané a na menší kostičky nakrájené brambory, oloupanou a na plátky nakrájenou mrkev a společně cca 25 minut zvolna povaříme. Během varu přidáme uvařený a rozebraný květák. Polévku podáváme horkou a na talířích ji sypeme nasekanou zelenou pažitkou, jarní cibulkovou natí nebo petrželkou. Obyčejná, ale dobrá!
I v polévkovém hrnci s květákem vidím kousek jarní romance. Jaro, to je životodárné období a věčný zdroj umělecké inspirace nejen básníků, ale i kuchařů.
Sáhla jsem do knihovny po básnické sbírce Jaroslava Vrchlického a otevřela v místech, kde to zase zavonělo po fialkách.
Jako sen
Tys klidně přešla dál …
a fialek jen dech z tvých kroků vstříc mi vál…
Máte rádi básně Jaroslava Vrchlického?
A jak si doma vaříte květákovou polévku nejraději vy?
Jste příznivci jemných poetických verzí se smetanou nebo si rádi do talíře nalijete i její rustikálnější podobu?
Dobrou chuť a krásné poetické jaro přeje
Šárka Škachová / www.gurmanka.cz / Kuchařka ze vsi
Dotaz – čím zahušťujete špenát? Já ho normálně nevařím, ale dneska donesl Jeník spoustu medvědího česneku a co se nevlezlo do mražáku, to šlo do hrnce. Já zahustila rozšlehanými vejci (dvě), ale ptám se, jestli někdo hustí zásmažkou nebo klechtankou? Díky za odpověd.
Já špenát zahušťju trochou jemné strouhanky.
Špenát z medvědího česneku? Z toho dělám pesto (více druhů) nebo ho zamrazím nasekaný na jemno a pak ho používám do jídel. Špenát z něj mě nikdy nenapadl. Nicméně klasický špenát zahustím vejcem a to mi stačí, já ho mám ráda takový spíš vláčnější než zahuštěný. A přidávám muškátový květ nebo oříšek strouhnutý.
Díky – jak nasekaný, tak celé listy jsou už v mrazáku a špenát jsem taky zahustila vejcem. A jak normální špenát nemusím, tak teď pokaždé, když jdu okolo hrnce, strčím si lžičku do pusy – je výborný.
Klasický český špenát zahušťuju cibulovou jíškou. Ten z medvědího česneku je prý vynikající, co jsem tak o tom četla.
rozmačkanou vařenou bramborou nebo troškou instantní brkaše…ale česnekovej většinou nezahuš´tuju,jen ho prohodím na rozpuštěném máslíčku a ihned klopím do brambor a proházím to v hrnci…nejradši ho mám syrovej na chlebu s máslem a to ve vrstvě hodně vysoké..
Já měla na polévku (jakoukoliv) chuť už od pátku. Ale taky na řízek. Tak jsem v mrazáku vylovila dvě kuřecí čtvrtky, vykostila je a z kostí a kůží udělala vývar. V mrazáku byl také sáček mražené zeleniny a v něm hodně květáku a kapustiček. To jsem pečlivě vybrala a přidala do polévky, zbytek zeleniny je vrácen zpět. Část polévky s tou zeleninkou jsem rozmixovala na krém, část zbyla jako vývar. Naklepala jsem si řízek z jedné čtvrtky, osmažila a udělala radost chuťovým buňkám. Druhou vykoštěnou čtvrtku jsem naložila do kořenící směsi a bude zítra jen na pánvičce. Nebyla jsem líná si udělat brkaši s bylinkami a trochou zakysané smetany a másla. Zbyla i na zítřek. A protože je květák v „akci“ v různých hyper-super, mám to nejblíž do PENNY, tak i na ten dojde v týdnu. Je to moc príma zase si vařit.
kde je květák v akci????? Květák,ne ty ovadlý chcípáci….
Já jsme koupila v pátek v Penny krásnej, měli jsme polívku i smaženej 🙂
Hezký článek, dobrá polívčička a parádní jídelníček s fialkama.
Když jsem se zamyslela, proč ausgerechnet květáková polévka na slavnost, tak mě napadlm ještě jeden důvod – čím v době neglobalizovaného sezónního zemědělství elegantnější příležitost, tím raději se používaly mimosezónní suroviny. Květák, salát, poulard v únoru – to něco stálo a muselo se na to myslet dlouho předem, jistěže skleníky byly k dispozici, ale ne pro nákup v hokynářství. Drůbež takhle brzo taky nebyla jentak k sehnání.Ále když to bylo k poctě velebného kmeta (no, řekli to Svatopluku Čechovi při padesátce, ale tak se to tehdy bralo šmahem), tak se to vedlo hóch.
baty:
Na tom něco bude 🙂
Tak já jsme dneska květákovku se svítkem uvařila a byla jsem chválena 🙂
Matylda:
Vzít si trochu času na dobrou polévku se vyplatí 🙂 Já vařila jen jarní kyselku, ale koukala jsem po zahradě a mám tam spoustu zajímavého zeleného materiálu na nějakou tu sezónní jarní polévku, tak budu vařit polévku i zítra 🙂
Já, pokud vůbec květákovou polévku vařím, tak dám do osolené vody květák rozebraný na malé růžičky, přidám trochu kmínu. Po změknutí květáku mírně zahustím jíškou, opepřím a přidám vejce. To vejce nerozkvedlám, ale klepnu celé rovnou do hrnce a promíchám, vzniknou z toho takové větší kousky žloutku a bílku. Ale dělám ji tak jednou za deset let.
Iva: Většinou to tak také dělám. Tentokrát jsem měla pořádně velkou květákovou hlavu, tak jsem ji dělila na dvě samostatná jídla. Bylo to komorní vaření pro 2, tzn. 1x polévka, 1 x květákové karbanátky 🙂
Recept jsem zveřejnila loni, tak připojuji odkaz:
http://www.dedenik.cz/2017/03/31/patek-s-gurmankou-kvetakove-karbanatky/
Moje květáková polífčička je jednoduchost sama. Voda z vaření květáku, do ní nemnoho kostiček mrkve a kedlubnu, pár růžiček z květáku a nezbytné kvasnicové, případně jen strouhankové, knedlíčky.
Zatím jsem nepřišla na chuť mickovaným polévkám.
Jé, ty knedlíčky, to je dobrý nápad!
Kvasnicové knedlíčky dělám, strouhankové neznám, zkusím je udělat.
MaRi:
Chuť mladých kedluben je delikátní! Kvasnicové knedlíčky jsou také mimořádně dobré. Hned bych si takovou polívčičku dala 🙂
Ano, u nás je květáková jednoduchá – bez smetany, s jíškou a se strouhankovými knedlíčky (a muškátovým květem:))
Jen jsem barbar a vařím to po našem, tedy jíška, voda, květák rovnou do polévky (nakrájený košťál a větší „stopky“ růžiček, samotné růžičky se nechávají velké, nerozebírají se. Sůl a pepř. někdy cibule (hlavně, když je to pro taťku, ten musí mít cibuli prakticky v jakékoliv polévce:))
Dobré je to, i když ne tak jemné.
Žádný barbar nejsi, tak by se mělo vařit, aby nic nezbylo a aby se všecko zužitkovalo. Knedlíčky do květákové polévky nedávám, ale někdy to zkusím, když to tu tak doporučujete (viz MaRi výš).
Další hezké povídání.
Květák milujeme a v sezóně ho jíme často. Střídám smažený v těstíčku, se strouhankou nebo polévku. Tady se květák prodává jen s pár lístky (jako je na obrázku). Takže i když nedělám polévku, z odkrojených listů vyndám středy a ty tenké lístky uložím do mrazáku a když pak dělám polévku, přidávám je do ní. Polévku dělám takto.
Do poloměka uvařím květák, vyndám. Na pávničce nasucho mírně opražim lžíci mouky, když vychladne zaleji studenou vodou (nedělají se cucky)a rozmíchám do hladka. Naleji ke květákové vodě. Na pánvičku na troše oleje nebo másla podusím hrubě nastrouhanou mrkevm až pustí barvu (obarví olej). Přidám do hrnce spolu s velkou hrstí mraženého hrášku a pokrájeným květákem (na drobno pokrájím i košťál, nebo ho sním já či Trixie). A teď to hlavní ! Nasypu tak tucet masových mražených kuliček (vyndám předem, aby se rozmrazily) a pomalu provařím. Zdejší masové kuličky jsou skvěle kořeněné a chuť se vylouhuje do polévky, takže žádné další koření netřeba, polévka je vynikající. Kdysi jsem polévku dělávala bez kuliček, ty jsem používala jen do boloňské omáčky. Ale jednou jsem je zkusila dát do polévky a bylo to tak dobré, že od té doby už ji jinak nedělám. A druhý den je ještě chutnější (a podle potřeby přidám ke zbylé polévce další masové kuličky).
Marička:
Já se na květákovou sezónu také vždycky těším. Možností, jak ho zpracovat je poměrně dost. Krom takové té klasiky mám ráda květák i v kořeněné úpravě, např. ve stylu indické kuchyně. Občas peču slané koláče s květákovou náplní. Velké quiche nebo menší koláčky jako tartaletky. Pěkný květák mě v obchodě vždycky zláká 🙂
Pokud jde o zahradu a domácí pěstování, nejsem s květákem příliš úspěšná, ale nějakou tu hlavu během léta vždy sklidím. I když nebývá výstavní, mám z toho radost 🙂
U nás se vaří květáková polévka krémová smetanová se špetkou muškátového květu. Nevařím ale květák vcelku, rovnou ho rozeberu na růžičky. Možná někdy zkusím rozhňahňat do květákovky i ty košťály, ale jen aby pak nebyla až příliš intenzivní! 🙂
No a velebný kmet Vrchlický oslavil narozeniny ve velkém stylu, těch chodů, panečku! Zajímavá na tom je právě ta květáková polévka, čekala bych jako slavnostní třeba s játrovými knedlíčky nebo tak něco.
Hanča:
A to je právě to, co mi také blesklo hlavou. Květákovou polévku každý nemusí, také bych čekala nějakou jinou polévku na zahájení takového slavnostního menu. Kuchař měl jistě informace, co má oslavenec rád 🙂
v dobách Vrchlického,byl květák drahou zeleninou, vařil se v lepších uřednických rodinách, u majetnějších lidí,..dělnictvo si ho nedávalo….pěstoval se hlavně v Uhrách, takže ho sem obchodníci vozili,pěstovaný u nás byl „dražší“….takže se na slavnostnch stolech prostě objevoval..kdo ho pěstoval u nás na záhumenku,tak spíše také na prodej, doma se jedly jen ty nepodařené hlavy…
Květák vždy mírně ovařím a jak si tak v cedníku chládne, tak ho nějak ubývá a ubývá…. Většinou se další úpravy nedožije. Jinak ho máme rádi na všechny způsoby a rustikální,selskou, venkovskou polívku s kusy zeleniny milujeme.
Díky za připomenutí receptů a chválu květáku. 🙂
jenny:
Tak to je dobrý postřeh 🙂 I mně ten květák z cedníku vždycky podezřele mizí 🙂
no vida, tak já vařím RUSTIKÁLNÍ polífku, to jsem netušila – krémová, rozmixovaná, to není nic pro mě, snad jedině hrachovka 🙁
květák miluju v úplně všech podobách, ale hodně často (jako zrovna teď) na žádné podoby vůbec nedojde, protože ho prostě sežeru syrovej 😀
Taky mocně ukusuju syrové růžičky (chuckle)
Zcela OT – kdo máte čtečku a máte rádi Fabera, asi nějakým omylem jsou Fahrenheitova dvojčata k dispozici za 5,- Kč (ano, fakt jen pět korun, asi se nějak spletli) tuto: https://www.ebux.cz/index.php?bk=297463
Knížka kupodivu (teda po řadě peripetií) v pořádku přišla, asi mají v Buxu nějakou chybu v Matrixu. Původní tip jsme měla od Viktora Janiše, pána, který to přeložil. Je moc šikovný, podle mého názoru v takové té skupině dobrých překladatelů velice důstojně nahradil Tomáše Hrácha, který byl prostě boží a geniální, přeložil třeba mou milovanou knížku Parfém bláznivého tance – ta se mi tak strašně líbila, že jsem si pořídila i originál. No a musím říct, že ten český překlad je fakt paradoxně lepší. 🙂
Jo a tímhle vlastně můžu navázat i na Šárku, autorku dnešního receptu, kdysi jsem jí Parfém v diskusi pod jedním článkem citovala. 😉
Tutok je to: http://dolcevita.blog.cz/0903/krvava-kraska-na-bilem-taliri/komentare/1
Květák mám ráda ve všech podobách, květákovou polívku taky moc. Jen košťál nevyhazuju, bylo by ho škoda, ale drobně posekám a do té polívky přidám. Ještě přidávám zmiňovaný muškátový květ a velkou hromadu posekané petrželky.
Jo a pepř (viz diskuse níže) mám radši bílý, MLP bohužel ne, trochu s tím bojujem.
Jinak – už jsem to sem asi psala, ale moc dobrý je květák pečený – růžičky pokropit olol, posypat kořením podle chuti a péct do růžova.
Já jsem člověk skromný, takže z celého menu bych si vzal jen toho candáta, možná tak kousek toho hovězího, jako zákusek a zmrzlinku. To ostatní bych nechal pro chudé, vzhledem k době, kdy se to podávalo. A včera si mne paní doktorka vzala do parády, kvůli řidičáku. Moc se jí líbila změna kamarádky, zejména důvod, proč ta předchozí skončila a po provedených úkonech, (kontrola periferního vidění, kontrola zraku, kontrola orientace – zavřít oči a trefit se ukazováčkem do špičky nosu, tlak – 125/65, tep, krevní cukr – normál, moč – naprosto čistá, EKG – stejné, jako před dvěma roky a zaplacení tří set korun konstatovala, že zná velmi mnoho padesátníků, kteří jsou na tom mnohem hůř, než já. 😀 A když si představím, že ti chudáci budou muset ještě patnáct let pracovat, pokud vůbec nějakou práci seženou, jsem rád, že jsem na tom tak, jak jsem. Takže jsem dostal pár recepisů a papír, že jsem způsobilý k řízení motorových vozidel na další období. A hned po 20. dubnu vyrazíme na Svinec na orchidejovou plantáž. 😀
Květák v jakékoliv formě mám moc ráda. Smažený, „mozeček“, jen povařené růžičky zalité máslem a sypané tučnějším sýrem, zapečený……. chutná mi na spoustu způsobů jako brokolice. Polévku z ní i z květáku dělám také z dobře očištěných košťálů ke kterým přidám 1 bramboru. Zaliju vývarem a když je to měkké, rozmixuji. Pak podle chuti – zakysaná smetana nebo klasická. Do polévky pak vkládám malé růžičky květáku nebo brokolice jen tak lehce povařené, aby křupaly. Dochucuji bílým pepřem, muškátovým květem a někdy dojde i na sýrové krutonky. Potíž byla vždy v tom, že jsem ho nikdy moc nevařila. MLP to „smrdělo“ a květák nejedl. Když brokolici jako přílohu ke steaku, tak jen na páře. Takže jsem si květák ráda dávala smažený v nějaké restauraci, ale doma mi to vaření neprošlo.
Květák max. v trojobalu, jako řízek, ale pouze na sádle smažený. Takže nedávno jsem si nechal vyškvařit sádlo, za horka ho nalil do fritézy a vyndal koš. (mám De Longhi s šikmým košem). a kašlu na všechny ,,zdravé a dietní“ oleje! Ta chuť, a to jsem takový zvrhlík, že v té fritéze smažím na tom sádle i filé, je prostě ta jediná správná. 😀
krakonoši,jaká je pak chuť něčeho,co smažíš poté,co jsi minule smažil to filé????
Po filé.
Smažené filé na sádle ve friťáku??? No, já jsem zavilý odpůrce čehosi, co se nazývá „filé“ a už vůbec bych ten hnus nedala smažit na sádlo do friťáku. Ale proti gustu……
Ryby jsou zdravé a mořské zvlášť. A kupuji ho v Německu, takže to je skutečné filé z tresky, ne jakýsi sajrajt z bůhvíčeho a s 80% vody. A budete se, dámy, divit, ale to sádlo, kupodivu, nijak intenzivně rybinou nenačichne, každopádně ho po skončení kuchtění mohu vypustit a nalít nové, nebo do něj příště hodit něco, čemu jemná rybí příchuť nevadí. Ono když máte kvalitní suroviny, tak se dá ledasco, co by s českými šmejdy nešlo. (rofl)
Do té fritézy se vejde 1,5 l. A zkuste si spočítat, na kolik vás přijde opravdu kvalitní fritovací olej, (a jak dlouho vydrží) a na kolik sádlo. Takže to sádlo je nejen levnější, ale i zdravější, (snáší bez poškození vyšší teploty, než oleje) a chuť a vůně je také úplně jinde. 😀
tak já fritézu nemám a nepoužívám, řízek i filé-kvalitní,ne mletý rybí prsty, smažím na pánvi , buď na sádle nebo na přepuštěném másle
Také se u nás kdysi pánev používala. Pak jsme přišli na to, že z fritézy je to lepší, rovnoměrně osmažené a bez tmavých, nebo světlých fleků a tuku se spotřebuje mnohem méně, o úspoře energie nemluvě. A včera jsem posnídal čerstvý chléb, namazaný čerstvým sádlem, se škvarky a nakrájenou syrovou cibulkou. MňáááááM. Takže u jednoho nezůstalo a Maruška si lebedila také.
V sobotu jsem ve fritéze osmažil filé s hranolky, sádlo pak vypustil a dal čerstvé. Kocourkovi to velice vonělo, takže chvilkami až neurvale loudil a dokonce schroustal i jeden malý hranolek, brambory sice opravdu nemusí, ale rybí vůně udělala své. Nicméně další už uraženě odmítl a vehementně se dožadoval kousku masa, který nakonec dostal; okamžitě ho chňapl do držtičky a velice hbitě utekl mimo pánečkův a paniččin dohled. 😀
pro jednoho j elepší ta pánev..a pak,na pánvi řízky puchýřkují,ve fritéze ne….
Sharko, není. Ale to bys musela vyzkoušet a hlavně, přizpůsobit se nové technologii. Není to tak dlouho, co jsme měli plynový sporák s plynovou troubou a platili jak troubové nehorázné paušály za plynoměr. Dnes mám kuchyň kompletně elektrifikovanou a naprostá spokojenost. 😀
Fritéza má v sobě nastavitelný termostat, takže nehrozí přepalování, jako na pánvi.
Karolína:
Zní to chutně 🙂
Také přidávám ještě jednu mou inspiraci na KVĚTÁK S PARFÉMEM INDICKÉHO KOŘENÍ ZAPEČENÝ POD POKLICÍ
http://www.gurmanka.cz/2014/03/kvetak-s-parfemem-indickeho-koreni-zapeceny-pod-poklickou
s květákovou polévkou je jeden potíž – byli bychom schopni sešrotovat celou středně velkou růžici květáku tak jak je, jen lehce blanšírovanou a do poléffky by nezbylo NIF ( pamatujete babu Maggi, že ano?):-D
Nepamatujeme, o co jde?
Přece pohádka! Babu Maggi hrála nezapomenutelně Iva Janžurová a úžasně ji doplňoval loupežník Bujón Rudolfa Hrušínského. Jeho „A já si dám – zabijačkovou!“ dost často používám (rofl) . Myslím, že se jmenovala Strach má velké oči
Aha, to fakt neznám, nějak mi to uniklo. To je něco novějšího, nebo spíš staršího? (cca 10 let nemáme televizi a ani předtím jsem jí moc nedala)
No to je velmi stará pohádka – takových třicet roků a víc (možná)
Já to fakt neznám, omlouvám se, pokusím si to někde najít.
Já taky ne, nic si z toho nedělej.
Já jí znám, to výborná pohádka.
Iva Janžurová tam je výborná.
polévky? „v“ nebo „f“ ? F je hežčí 😀
No když už s „F“ tak jedině poblifka 😀
A mám ji!!! Teda květákovou, byla dnes k obědu. A obalovaný pečený karfiól byl taky.
pohádka se jmenuje : Strach má velké oči,jde stáhnout na youtubu…je super…
Pohádku znám, Janžurku miluji.
https://www.youtube.com/watch?v=90ikHngpWmE
Květákovku u nás doma máme rádi.
Vaříme jí klasicky.
Necháváme v ní kousky květáku a zahušťujeme jíškou.
Míša z Plzně:
Klasika nikdy nezklame 🙂
Květákovou polévku mám ráda. Babička s maminkou taky strouhaly muškátový oříšek, já už ne, jen solím a strouhnu trošku pepře. A mám moc ráda do květákové polévky kedlubnu a hrášek. A jíšku, bez smetany.
U tchýně ještě zavářeli nudle. To nemusím.
Jo a ještě, nevařím květák v celku, ale rozeberu na růžičky syrový, tedy, když vařím jen polévku. Často jsem ale květák vařila i celý, z půlky pak byly květákové placičky a ze zbytku polévka.
a dáváš bílej pepř? mě to s ním chutná víc….
Dávám černý nebo zelený, ale jen tak lehounce.
Olčava:
Půlka květáku na placičky, zbytek na polévku. Tak to dělám docela často, když jsme s mužem u stolu jen dva 🙂 Proto vařím květák i vcelku. Ono to na výsledek polévky stejně nemá vliv, pokud ji podléváme květákovým vývarem.
Prosím, jaký je význam slova rustikální?
větší,nepravidelné kusy zeleniny …v tomto případě 😀
No, nevím, ona má paní Šárka dost takovou volnou interpretaci běžných pojmů* (jakož i psaní, mně to přijde jako když by se drbala pravou rukou za levým uchem).
Asi že je to nakrájené nahrubo čičo, že jakožeby z venkova, tam se s tím nemažou (předpokládám).
http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/rustikalni
*možná jim nerozumí a sází to jen tak od boku, aby to vypadalo světácky, nevím
Každý máme svůj styl, že?
Jasně, vím, taky píšu všelijak, ale u receptů se tyhle vykrouceniny docela blbě čtou, no.
P. S. Ale třeba Vás čtu moc ráda, i jsem nějaké Vaše články podstrčila MLP a moc se mu líbily.
Aido,dík za odkaz
No, zvlášť ta diskuse je tam veselá, že (já vím, že to všichni víte, resp. znáte význam toho slova).
aida: Koukám, že jsem přehlédla jeden osobní komentář 🙂 Snad bych mohla něco říct i já. Už jenom z toho titulu, že bych sama o sobě mohla něco málo vědět nejlépe.
*mně to přijde jako když by se drbala pravou rukou za levým uchem …
Drbat se pravou rukou za pravým i levým uchem není pro praváka žádný problém, ale jak to souvisí s květákovou polévkou a použitým výrazem „rustikální“ opravdu nevím.
*možná jim nerozumí a sází to jen tak od boku, aby to vypadalo světácky, nevím …
Hodnotit veřejně někoho, koho neznám je trochu odvážné, ale když už s tím paní aida začala a na začátku věty použila slovo „možná“ a končí slovem „nevím“, mohla bych ty dvě neznámé doplnit. Trochu mi to přijde jako nějaká věštecká předpověď. Zdá se mi, zda nedošlo k telepatické chybě někde cestou od křišťálové koule ke mně. Nějak se v těch vyřčených informacích nepoznávám.
Jsem přesvědčena, že paní Šárka rozumí, od boku nic nesází a nesnaží se vypadat světácky ani jinak dělat na někoho ramena skrze rcp na květákovou polévku.
P.S.
Nejsem si ale jista, jestli někdo druhý nemá o mé osobě náhodou lepší a přesnější informace 🙂
Pěkný jarní den! Dnes je u nás nebe bez mráčku a to se pozitivně odráží i na mé náladě 🙂
Ri:
Rustikální styl – použito v gastronomické terminologii – je tím míněno takové to jednoduché, nekomplikované, domácké vaření ve venkovském stylu. Všechny použité suroviny by měly být běžně dostupné a při přípravě pokrmu by je měl kuchař tzv. „přiznat“, což znamená, že by měly být patrné pohledem do talíře. Krájí se na větší kousky, které nemusí být jeden jako druhý atd. Rustikální styl vaření mám ráda, protože je to taková milá domácká přirozenost, se kterou si můžeme hezky vyhrát. Já ráda vytáhnu staré talíře po babičce, kárované ubrusy, fortelné keramické nádobí nebo malé kastrůlky, ve kterých se může jídlo podávat rovnou na stůl. Pod kastrůlek prkénko 🙂 Pěkná příležitost provětrat kredenc.
Gastronomické časopisy se momentálně v tomto stylu vyžívají a jejich foodstylisté to umí opravdu hezky naaranžovat před objektiv fotoaparátu 🙂 Protože jsem milovnice starých časů, mám takový rustikální styl ráda. Doma mám malé soukromé muzeum rozličných kousků nádobí, knih a jiných drobností s patinou zašlých časů 🙂
Na netu jistě najdete spoustu jiných odkazů na rcp v rustikálním stylu.
Já květákovou milovala a leta jsem ji ani vařit nemohla, protože Bimbo krémové polévky nemusel. Najednou se to obrátilo a krémové miluje, jen ta květáková je trochu mimo. U nás doma musela být s kostičkama, bez toho si ji vůbec nedovedu představit. A jak píše žralůčková – já brokolicovou a květákovou též vařím z košťálu s trochou růžiček, uvařené rozmixuji s jíškou a když se mi jíška prováří, přidám syrové růžičky a nechám trochu změknout. Je-li nutno, dotáhnu chuť trochou smetany na vaření
naučím tě tu kukuřicovou z Beaveru….dneska jí tam budu vařit 10 litrů…
A jejda, prosím o recept. Něco jako chowder?
na másle zarestuješ kurkumu s pomletými: římským kmínem, novým kořením, hřebíčkem, trochou skořice,chilli a mletým bobkovám listem – zní to děsivě,ale neboj, sypu to přiměřeně, někdy nějaké i vynechám, a trocha soli…
na to se přidá na hrubé kusy pokrájená cibule,česnek,paprika,mrkev,petržel,řapíkatej celer,brambory..pasírovaná rajčata nebo i celá z konzervy, zaleje se to horkou vodou a nechá se to probublávat do měkka…stačí na skus..a přidá se jedna veliká nebo několik menších plechovek kukuřice – nálev neslívám,( případně mražená kukuřice – ale ta se před vsypáním spaří) apak se to rozmyxuje tyčákem, pokud vznikne hustá kaše, doladí se to vývarem nebo horkou vodou…na talíři se na to sýpně nasekaná petržel s kousky čerstvé červené feferonky, někdo si kape dýňový olej, vedle polévky se dává mistička nachos, posypaných čedarem a projetých následně horkou troubou. někdo dosoluje…Polévka má žlutooranžovou barvu, největšími konzumenty jsou na Beaveru chlapi…musela jsem o víkendu i přivářet a v neděli po obědě zase nebyla….
jo,kámoš byl v Mexiku a v Peru, prej-co chceš přivézt,chtěla jsem recept na nějaké běžné jídlo…no,krom receptu na pečená morčata,přivezl od Peruánců i recept na tuhle polívku, jedl ji o víkendu a tvrdil,že ji dělám skvěle- jen za sobotu si dal 5 porcí a v neděli si donesl sklenici,aby si vzal i domů….
Květákovou polívku občas vařím, ale spíš tu se smetanou (mlíkem), v té rustikální podobě je pro mě prostě zeleninová. Ovšem se svítkem bych ji vyzkoušet mohla…
ahoj Šárko,
jak odstraním ekošťály? kdeak, i s těmi lístkly ihned u hlavy květáku je sice oddělíme, ale jen proto,abychom je rozmixovali na jemno a vrátili do vývaru, pěkně k jíšce…a když nedáš pstruží filátko, tak na ty drobounké růžičky, pěkně polité máslíčkem, nasyp trošku parmazánu nebo je v něm oválej“ a nadrobno posekaných petrželových lístků, chutná to božsky a ještě lepší je část těch růžiček obalit v těstíčku na svítek a dát osmažit nebo upéct a ten krásně nadýchaný svítek pokrájet na drobné kostičky a podat jako přílohu….
Aaa, Sharko, připomnělas mi, jak jsem kdysi zbořila RenatuE, když jsem psala, že „mám ešpenát“ a ešpenát ji nadchl 🙂
v pátek ,jak jsem unavená,tak jsem dys víc, jak jiné dny…alespoň bude mít RenátaE důvod se zase nadchnout 😀
no, když já jsem na netu eberan, tak vy dvě můžete mít ešpenát a ekošťály 😀
Navíc hned po ránu nejsem nejbystřejší, takže jsem chvíli hloubala, co ekologického tam Sharka dává… 🙂
Přesně – já myslela, že je to správně, že Sharka vaří ekologicky šetrně pěstované květáky! Ani jsem se nechtěla ptát, abych nebyla za blba jako s malinovýma erteplama (rofl)
(rofl) já zírám, co moje dys,dokáže (rofl) , dokonce i ekologický košťály…holky, jste mě teda rozsekaly….
samozřejmě, že Sharka vaří ekologické ekošťály – na Beaveru žádné jiné nerostou 😀 no dobře, v tomto ročním období tam budou jen ekologicky přivezeny na kárce z nejbližšího obchodu 😀
nerostou tam ani,když je jiné roční období a teď nebudou,neb je květák drahej…a ekologický převoz si nemaluj,vozím je odsud autem 😀
Příští týden bude květák v Lídlu v akci za cca 30,- Kč. 🙂
tak to fakt není ani v sezoně, že byste zapřáhli do vozíku, posadili na něj kocoura Kamila a jeli do nejbližší vesnice do Jednoty? tak krásně jsem si to představovala a niff 😀
No,mně se teď povedlo nechtěně přeskočit pár slov a vyšlo mi „zapřáhli do vozíku kocoura Kamila“, což se mi nějak nezdálo. Druhé moje čtení už bylo správně. Teď si s kamarádkou Janou užíváme víkend v Beskydech.