Březen je nejen měsíc knihy a čtenářů, ale také daní. Vzhledem k tomu, že moje kamarádka účetní bydlí coby oblázkem dohodil od Babiččina údolí, vídám tento půvabný kout našeho kraje v době, kdy tam turisté ještě cestu většinou moc nehledají. Není divu, ono je tam touto dobou ještě pusto a vrby kolem náhonu jsou ostříhané jako rekruti.

První den, tedy ve čtvrtek 22. 3. (červený popisek), jsem zaparkovala na parkovišti na kraji Ratibořic, přešla Úpu a zatočila vpravo podél řeky, abych obešla zámek a došla až k Bělidlu a Viktorčině splavu.

V sobotu 24. 3. (fialový popisek) jsem zaparkovala na stejném místě, ale za řekou zatočila vlevo a šla směrem k České Skalici. Těsně u městečka jsem zahnula na naučnou stezku a bažantnicí došla po druhé straně údolí k zámku. Od něho k Rudrovu mlýnu a zpátky.

Krajina je ještě celá okrová suchou trávou, kolem řeky byly zbytky sněhu a mimo řas v řece se zelenají jen sněženky a bledule v zámeckém parku. Všechno je ještě takové holé, ze zimního spánku se zatím budilo jen bahno, ale zato se dalo všude (no dobrá, skoro všude:)) projít. Kolem bylo plno vody – v řece, v náhonu, v příkopech, ve studánce. To je zase pěknej pohled:))

Na řece jsem viděla velice zvláštní kachnu – samec (asi:)) byl bílý s černou hlavou a na zádech měl takový černý trojúhelník. Kachna (asi – vypadali jako pár) byla bílá s hnědou hlavou a šedými křídly. Byli (na kachny:)) hodně plaché, bez pořádného objektivu se mi je nepodařilo vyfotit tak, aby se to dalo rozumně zvětšit (eh, fotím mobilem:)). Nevíte někdo, co za kachny to může být?

Takže jsem si po oba dva dny užívala vycházek po rovince a s oběma psima na volno, což si u nás v lesích a nepřehledných kopečcích dovolím jen někde. Přece jen je čas mláďat. Ono i tak na nás občas něco juklo, ale holky byly tentokrát poslušné, takže mohu jen chválit. Tedy když nepočítám jejich nadšený skok do jednoho příkopového potůčku.

Ten sice vypadal, že má krásně čistou vodu, leč to černé bahno se jen dobře maskovalo. No a jak myslíte, že to dopadne, když tam hupsne psisko s tlapkou obutou ve zdravotní botičce? No jasně, zčernají všechny čtyři tlapy a v té jedné to čvachtá! (Ano, Ari už má na levé zadní zase botičku – tentokrát jí prasknul dráp a pívet jí ho musela celý strhnout. Je to letos nekonečné 🙁 )

Jinak jsem tam objevila novou hospodu (no dobrá, nová je pro mě) – jmenuje se Viktorka a je otevřená i ve všední dny mimo sezónu, a navíc se tam i denně vaří (dobře). Je kousek nad Panským hostincem, či pro neznalé – od pomníku Babičky prostě půjdete kousek do kopce:))

Byly to moc pěkné procházky a počítám, že se tam ještě v dubnu podíváme. Později v roce, když se naplno rozvine turistická sezóna tam už nejezdím. Je tam na mě prostě moc lidí:))

Další fotky najdete zde: https://sandvika.rajce.idnes.cz/Dede_-_Dvoji_breznova_vychazka_v_Babiccine_udoli

A tak se dnes ptám – znáte Babiččino údolí? A kde jste byli tento víkend vy? Tak schválně, kdo vyfotil nejvíc sněženek?:))