Vloni jsem ke svým nevýznamným narozeninám dostala od Terky a Jeníka epesrádes dárek – fotografický den s Patrikem Staňkem. Měla jsem náramnou radost – navíc focení mělo proběhnout v březnu následujícího roku (přesně 18. 3. 2018) a já tušila, že to už tu bude jaro. Checheche…

Nastala kýžená neděle. Zima jak v ruském kině, navíc fučelo jak na Vyhnálově. Se slzou v oku jsem vytáhla opět zimní bundu (psí, ta je nejteplejší), na fajky natáhly dvoje ponožky a teplé botky, vyhrabala Terčinu čelenku a vyrazila vstříc zážitkovému dnu.

Tak mínus tři stupně měly něco do sebe – parkovišťátko u ZOO Brno (kdo neznáte – je hned u vstupu a je tak maximálně na patnáct aut) bylo téměř prázdné a ani následně v areálu jsme se neprodírali davy (:o)) – myslím, že naše devítičlenná skupina (sedm účastníku + Patrik s přítelkyní) návštěvnost navýšila o jednu třetinu.

Po zakoupení vstupenek jsme se ihned odebrali do místního restauračního zařízení U tygra (hádejte, proč se tak jmenuje?). Paní servírka byla asi zaskočena tím, že se tam navalila grupa hned po otevření zahrady, ale my jsme si šli u čaje a kafe vyslechnout teorii o focení zrcadlovkou – mezi námi, to jsem se dozvěděla věcí dosud netušených, které jsem úspěšně hned zapomněla.

Já: „A co znamená tady to číslo nahoře?“ Patrik: „To je clona, o tom jsem mluvil jako první!“ Já: „No jo, ale když potom bylo tolik zajímavějších věcí… a co tam mám nastavit?“ Patrik: povzdech a úsměv „Já nastavuju u zvířat to nejmenší číslo…“

Po zaplacení útraty a návštěvy WC (:o)) jsme vyrazili celí natěšení ven ukázat světu, jak se fotí pod vedením dobrého fotografa. No a na výsledek mého snažení se můžete podívat na Rajčeti.

Poznatky – aneb jak se fotí podle Patrika:

• Na foťáku pokud možno vyrušit všechny automatické funkce,
• využívat prioritu clony,
• nastavovat si ručně různá místa zaostření – a to vám řeknu, to je pěkná fuška,
• fotit spíše podsvíceně a stíny následně vytáhnout na počítači,
• zvířata fotit zásadně z výšky očí nebo z podhledu „Patriku, a jak vyfotíš lachtana?“ … „Lachtana zásadně nefotím, protože je v jámě (mluvíme o ZOO Brno) a navíc musíš mít speciální sklo na odlesky vody.“ … „Hmm…“

• nefotíme zvířata spící, otočená zády, stojící pod námi – všechno to jsem porušila (:o)),
• snažíme se zaměřit na oči zvířete – checheche, leda by bylo vyřezané,
• zvířata za sklem fotíme se sluneční clonou položenou na sklo (nebo s černým deštníkem nad hlavou),
• kompozici fotky ti nikdo nevysvětlí, na tu si musí každý přijít sám,
• aby člověk dobře ovládal fotoaparát, je třeba s ním pořád pracovat – jako když se člověk učí jezdit autem (:o)),
• nový a lepší foťák si kup, až perfektně zvládneš ten stávající, jinak to nemá cenu a lepší fotky stejně neuděláš.

Poznámky – aneb jak se fotí v ZOO podle mne:

• Aby člověk nebyl za blbce, je vhodné před nástupem na kurs se podívat na vlastní foťák a zapamatovat si jeho značku: „Jé, co já to mám jenom za foťák, musím se podívat“ … „Nemusíš, má červený popruh, je to Canon!“
• Aby člověk nebyl za blbce, je vhodné se seznámit s jeho viditelnými čudlíky: „Kdo tady má nastavenou samospoušť?“ … „Asi já, jestli je to to, jak to tu furt vrčí. Ale nevím, jak se toho mám zbavit!“
• Nevadí, když jsi na takové akci za blbce, protože na to tam jsi, aby ses zeptal na to, co nevíš a pak, stejnak se už těžko kdy uvidíte (říkal Patrik).
• Když mrzne, tak žirafu nevyfotíš, zato fůru vlků (Brno má expozici Beringia ).

• Kupodivu, když mrzne, vyfotíš zebry.
• Los je velmi roztomilé zvíře a vůbec nechápu, že se ho Dede bála!
• Sedící výr je taky problém, protože točí hlavou.
• Doposud jsem nepochopila umění rozmazání pozadí – furt tam mám ty dráty, ploty a stěny, které jsou nežádoucí.
• Pochopila jsem eliminaci nežádoucího popředí, ale ne všude se mi to povedlo.

• Panda červená, která není stočená do pevného klubíčka, je urban mýtus – ráno byla smotaná na horní větvi, odpoledne ve stejné poloze na dolní větvi.
• Jsou zvířata, která nevyfotíš, i když stojí bez pohnutí půl metru od tebe (viz hutie stromová, ta se mi fakt nevyvedla).
• Toalety jsou příjemným místem a na každém rohu, což jsem ocenila v tento mrazivý den.
• Restaurace U tygra má podivuhodnou obsluhu, ale to je na nový článek.

• Vypadá to, že šimpanzi budou mít nový hezký a velký výběh, za to lední medvědi stále betonovou jámu (:o((.
• Dželada Heiko se momentálně zdržuje na svém stanovišti (známý prchač), bohužel v horní polovině svého výběhu (je docela prostorný), tudíž nefotitelný.
• Do večera jsem opuchla takovým způsobem, že jsem k večeru nejenom nemohla mluvit, ale ani jíst a pít, aniž bych nežbryndala – dolní polovina ksichtu mi natekla tak, že jsem od fleku mohla hrát čarodějnici v Mrazíkovi.

Takže až na to počasí (a to jsem si mohla pískat, že nepršelo, vítr se celkem uklidnil a v poledne dokonce jako by vykouklo sluníčko) – a na tu moji hubu – to byl super den! Sešla se partička lidí, které baví focení i zvířátka, lektor Patrik byl vždy ochotný pomoc a odpovídal na fůru otázek (a často na jednu i pětkrát), zvířátka byla celkem vstřícná, nikde žádné davy lidí (ani na zmrzlinu!) a vůkol panovala pohoda, klídek, cigárko. Nachodili jsme toho moc a nahoru a dolů (ZOO je hodně členitá), těch dřepů taky bylo nepočítaně, ale stálo to za to. Neděli jsem si užila a doufám, že si i něco odnesla …

Fotky najdete zde: http://yga.rajce.idnes.cz/2018_V_ZOO_s_Patrikem#

Tak vzhůru do letošního jara s foťákem vždy v pohotovosti

Vaše YGA

PS: je na čase zakoupit si nějaký slušný, leč finančně dostupný program na úpravu fotek – máte někdo zkušenosti? Podělte se.