Dívali jste se někdy na psa, svobodně běhajícího po louce nebo v lese? Obvykle nezvedne čumák od země a absolutně soustředěný se pohybuje po velmi podivných drahách. Někdy se na dlouho začuchá, jindy jen letmo pohne hlavou v novém směru. Nu a když v zimě napadne sníh, můžeme konečně na vlastní oči vidět aspoň část fascinujícího světa pachových stop, ve kterých náš pes tak zaujatě žije.
Ne, že bychom to mohli doopravdy pochopit! My jen vidíme změť zvířecích a ptačích otisků, ve kterých ti zkušenější z nás umějí očima trochu číst. Vždy nám ale chybí celý další rozměr – a patrně ne jeden. Pachová stopa totiž nejen podává psu detaily o jejím původci, ale zároveň nabízí i informace rozdělené v čase a pes tak má před sebou plastickou informační mapu zahrnující minimálně čtyřiadvacet hodin dění v daném prostoru.
Díky výcviku v záchranném stopování jsem zvyklá sledovat psy na stopě. Jedinou pomůckou, jakou při následování psa mám, je čtení řeči jeho těla. Jako psovod vím, jak je to ošidné – jak snadno se mohu i při nejlepší vůli splést! A jak se svojí omylností musím při hodnocení psa počítat. Takže není divu, že mě napadla i další myšlenka – jak často se pletu, když hodnotím motivaci jiného člověka?
Dokážeme si rozumět jen proto, že žijeme na našem kousku světa, hovoříme stejným jazykem a máme možnost si číst stejné informace? Jak vidíte, ani se nesnažím myslet globálně! Co myslíte, stačí to? Nebo je pro nás naprostá většina lidí stejně nepochopitelná, jako pes na louce, ponořený do studia námi neviděných stop?
Když se zamyslíte už jen nad tím, co si každý z nás vybírá ke čtení, případně jak na základě svých zkušeností a názorů rozdílně interpretujeme stejný text… tak musíte i vy dojít k názoru, že o motivaci a citech jiných lidí nemáme ve skutečnosti nic jiného než domněnky.
Takže tady se hodí ona pokora dobrého psovoda, zvlášť ve chvíli, kdy soudíme ty ostatní. Už jen pro tu myšlenku, že ti ostatní stejně soudí nás.
Napsáno pro ČRo Hradec Králové, 2018
Byly doby, kdy jsem si myslela, že dokážu lidi chápat, že dokážu rozumět. Jak roky jdou, tak vidím, že člověk je rád, když dokáže rozumět sám sobě! I v rodině se mohou jejím členům honit v hlavě myšlenky, které nezachytíte, nepochopíte…
O cizích lidech se nakonec dá jen přemýšlet. Jak spolu pak můžeme žít, říkám si, když do sebe navzájem tak mizerně vidíme? Inu, asi se budeme muset spolehnout na snášenlivost, zdvořilost, a zájem nečinit druhým to, co nechceme, aby oni činili nám. I proto je tak důležité pěstovat ve společnosti slušné chování:))
A tak se dnes ptám: překvapili vás někdy vaši blízcí, známí či veřejné osoby názory a postoji, které byste do nich nikdy, ale fakt nikdy neřekli?:)) A jak jste se s tím vyrovnali?
Aido, tak tohle dobrodružství tvému synkovi pustě závidím:)) Myslíš, že by pro nás mohl něco málo napsat? A pár fotek poslat? 🙂
Reportáž by měla vyjít v časopise Redway (on je tam redaktorem) a snad by měla být dostupná i on-line. Až to bude, dám vědět.
Adresa: http://www.redwaymag.cz/
Dede, to je ale patálie s těmi tvými holkami! Já mám z mládí bohaté zkušenosti s natrženým kolením vazem a s výrony, ale u sebe, ne u psa. Je to bolest příšerná a na nohu jsem se nemohla postavit. Následně šla noha vždy do sádry, tehdy se to jinak neléčilo. Tak je možné, že je ten Ariin vaz třeba jen natažený a tím, že jste dodržovaly klidový režim (klobouk dolů!), tak se zase postupně vrací do normálu. Já vím, že ti jde o to, zda jít s Ari na vyšetření pod narkózou nebo ne. Těžké rozhodnutí! Přála bych vám, aby nebylo nutné (to vyšetření), ale zase kdyby se jí zranění mělo opakovat, je lepší řešit to dřív. Držím palce moc moc! (h)
Děkuju moc, milá Hančo! 🙂 Snad mi Ari za ten týden sama napoví. Mně se nelíbí, že se to opakuje – poprvé to měla 8. listopadu loňského roku a teď zase. V obou případech bolestivost ustoupila a do týdne vypadal pes skoro zdravý. Ale už podruhé…
Držím palce ať je koleno bodygarda Ari (inlove) brzy v pořádku a Berrušce (inlove) stabilizovaný stav, když už to nechce být lepší.
Chtěla jsem se trochu rozepsat k tématu, ale nechci
tady „plevelit“ politikou. Tak jen, že se smutkem v duši sleduji výběr voličů a snažím se pochopit co je k takové volbě vede a co si od ní slibují.
Milá Jaha, toto téma mě napadlo právě v souvislosti s oním pro mě překvapivým výběrem voličů. Hodně jsem o tom přemýšlela a došla k názoru, že o motivech jiných lidí, dozajista hlavně o těch mimo moji sociální bublinu, prostě nemám ani zdání, byť se fakt snažím. Některé věci jsou pro mě prostě nepochopitelné.
Absolutní OT to aida: objevila jsem zprávu, jsem totálně konsternovaná tou rychlostí a letím do překladiště, jsem Ti vděčná tak, že to nevypovím.
Dej vědět, jestli odstředivka skutečně ten salát suší! 🙂
Já mám odstředivku na salát, žije v salátové míse protože máme málo místa, ale je skvělá. Funguje. Tady se totiž všelijaké salátové listí co člověk koupí v sáčku myje ve vodě s trochou chloru, údajně. Takže když neseženu lístky umyté specificky v pramenné vodě, musím to udělat sama pokud je to myté v té chlorované nebo nemyté, ta odstředivka se opravdu hodí, odstraní všechnu vodu za pár vteřin.
Baty, to je v pořádku.
Dede, to by mě taky zajímalo.;-)
aido, už je doma, je krásná, šikovná a větší, než jsem měla, což při býložravosti potomstva je relevantní, nemusí se sušit nadvakrát.
Díky za velkorysost, já už nějaký způsob pomsty vynaleznu!
Holky, suší fakt úúúplně do sucha, kapky prostě vylítají všechny do misky.
Jó také odstředivku mám, už destíky let. U té mojí se košík stčí ručně, klikou. Vím, že teď už se tahá za provázek, nebo dokonce jsou na el. (nevím, jaká je ta česká) Já používám hlavně ledový salát, na ten ostředivka není třeba. Takže (jak už někdo zmínil) jí vytahuji už jen na osušení listů bazalky, mám jich vždy hromadu protože pesto dělám ve velkém. A když jsem sušila mátu, tak na její lístky také byla bezva.
Funguje, mám ji už kolik let. Odstřeďuji v ní nejen salát, ale i třeba bazalku na pesto nebo špenátové listy.
Takže si tu druhou mám nechat? – koupila jsem rovnou dvě, kdybyste některá měla zájem. Vážně to funguje? Bohužel na ni nemám místo, budu to muset nějak vymyslet.
Baty, to je v pořádku, stejně jsme tam chtěli jet, takže se to aspoň kapku popohnalo, jinak bych na to při své skleróze možná i zapomněla.
Fakt je to praktické a bleskurychlé i na větší hrst čerstvých bylinek nebo natí. Nějaké místečko se najde, pokud se přes léto dost živíte lupením, tak je to šikovné, možná ze mě mluví dlouholetý zvyk a nechuť k „umývací vodě, která brání zálivce v přilnutí.
A hlavně jsi báječný únorový Mikuláš.
Baty, to nestojí za řeč a už o tom, prosím, nemluv, ano?;-)
Věř mi, funguje 😉 , a dokonce v ní ten odstředěný salát v lednici vydrží pár dní čerstvý. Lépe než hlávky v misce s vodou.
Ok, přesvědčila jsi mě, tak ještě na ni najít místo. Jedno jsem měla vytipované, ale bohužel se tam asi o 2 cm nevleze. Budu holt hledat dál.
Ech, nějak si už neumím představit život v paneláku… Syn je dost nešťastný z pobytu v bytě v Olomouci. Jeho pokoj, který má tady doma, je větší než polovina toho zatraceného kvartýru.
Za který platí 2x tolik než vy za topení v celém domě, předpokládám.;-) Synek v Praze ve sdíleném bytě taky platí víc než my tu za celý byt.
Tak asi stejně, ale byt má něco přes 60 m, barák přes 300…
Aha.
Jinak nás náš synek průběžně informuje z Aljašky, zatím neumrznul, je tam jen cca – 10 °C. Pilně trénuje s psima, prý mu to i jde.
Jinak nejpodstatnější poznatek – aljašští huskyové vypadají úplně jinak než takoví ti huskyové, které známe. Nejsou chlupatí, jsou štíhlí, mají hnědé oči a klidně můžou být i celí černí (barevných variant je víc). Začínám věřit, že ten náš pes fakt v sobě aspoň kousek huskyho má (maminka byla údajně poloviční husky; tatínek je neznámý), minimálně ty uši.;-)
Asi tady píšu věci, které všechny znáte, ale já opravdu nejsem pejskař, vůbec se v tom neorientuju a každá další informace je pro mě novinka, no, omlouvám se.
Jo a miluju FB překlad, včera napsal: Learning dog sledding in Alaskan wilderness. Česky podle FB: Učení psa sáňkování v aljašské divočině
Co tam Honza dělá? Na té Aljašce?
Jel na výlet za svým kamarádem Bradem (Bradleyem), který na Aljašce žije. V létě lítá se zásobovacím letadlem, v zimě jezdí se psima. Teď se připravuje se na letošní Iditarot: http://iditarod.com/race/2018/mushers/ – ten Bradley v seznamu, to je on.
Celý seznam je tady: http://iditarod.com/race/2018/mushers/
Aha, asi se to ukázalo dvakrát, podle všeho. Omlouvám se.
Překvapuje mne stále a pořád, že všichni, kteří stojí o to aby byli opět zvoleni do veřejných funkcí,nám nepřetržitě lžou a to naprosto všichni napříč celým politickým spektrem. O lidech si pak myslí, že jsou idioti a lůza a nemá smysl jim svěřovat žádné pravomoci.
Jinak se mi osvědčila letitá praxe, že kdo byl hajz/lík a blb v páté třídě, tomu už to zůstalo. 🙂
Nebo zrovna včera některá z TV přednášela , že lidé z nižších sociálních vrstev bývají tlustí a ti vysokoškolsky vzdělaní jsou štíhlí. Z uvedeného mi vyplývá, že např. taková Marie Terezie musela být sociálně velmi slabá. :-))
Nevím, „která“ to byla, neviděla jsem, ale tato moudrost vychází zřejmě americké studie o obezitě (tu jsem četla), kde se řeší stravování ve fastfoodech. Takže pouze papouškování amerických „pravd“ bez souvislostí. Strašně mně to leze na nervy, Jenny, tyto a podobné polopravdy vydávané za fakta.
Přesně!
Asi ano, protože v USA je to skutečně problém. Co jsem viděla v Kalifornii a v Nevadě (byli jsme tam začátkem května), tak jakákoliv zdravá strava tam je velice drahá – čerstvá zelenina vůbec. To se se situací tady u nás nedá srovnávat, i když i u nás je to zdravé dražší, ale s trochou přemýšlení a chutí vařit se to dá bez problémů zvládnout – tam ne. A ten rozdíl ceny za jídlo z fastfoodu (a to tam nemají evropské regulace hlídající třeba kvalitu používaného oleje na smažení) nebo z restaurace nabízející něco dobrého, je propastný. Meníčka z českých hospod, kde se dá pořád vybrat slušné jídlo, tam nejsou, nabídka je postavená jinak. Prostě tam ta studie odpovídá, společensky. U nás ne.
Dede, souhlasím. A dost pravdy je i u těch sociálně nižších vrstev. Tedy u těch, kteří žijí (i co se zdravotní léčby a bydlení týče)zcela na sociální podpoře (welfare). Jak je to často šíleně zneužíváno je už jiné téma. Tihle lidé na podpoře jako nepracující buď prosedí den doma u TV a cpou se samými brambůrkami apod., nebo si jedou koupit levné hamburgry a hranolky, což je rychlejší než doma vařit. Bohužel taková jídla cpou i dětem, které mají už v ranném dětství nadváhu (jako jejich rodiče). A bohužel často za tyhle soc. peníze kupují drogy (jak jinak zahnat doma nudu, že?), takže na zdravou výživu pro dítě už peníze nezbydou (třeba auto si smí koupit jen do určité ceny). Často tady takové rodinky vidím a je jasně vidět, že tlusté děcko matinka vůbec neřeší. A velice často (prostě z lenosti) se o dítě starají jen minimálně, to ve škola moc neprospívá, často ji ani nedokončí a skončí jako rodiče na podpoře. Je běžné vidět rodiny (a to po celé Am.) které takhle „vyrostly“ a žijí celé generace. Prostě začarovaný kruh a problem, který Evropa nemá (tedy rozhodně ne v takovéhle míře)a o jehož rozsahu (a zneužívání) se u vás ví jen minimálně
A Dede, tvým holkám držím palce aby nemoc Berušky postupovala velmi pomalu. U Ari si myslím, že kdyby měla sval opravdu přetržený, že by na nohu nemohla ani došlápnout a kňučela by bolestí. Jak jsem to kdysi kvůli Trixie studovala, tak tam tyhle zmínky byly. Nedá se Ari připnout takový ten podpůrný pérovací návlek, co nosí sportovci na zpevnění kolen třeba po zranění? Nebo jí dát nějakou velkou kost, jejíž okusování by jí zabavila „v klidu“ na dlouhou dobu?
To máš pravdu, Maričko, ta studie tvrdila v podstatě to samé, (tam se jednalo především o Afroameričany), ale to mé a Jenny rozhořčení se týkalo obecné, zde nepodložené paušalizace.
Maričko, popisuješ život jednoho nejmenovaného etnika v ČR. Jen v tom nemají tak dlouhou tradici, za komunistů museli aspoň chlapi pracovat.
Abyt, rozhořčení Jenny jsem také tak chápala.
Ivo, já vím, jenže tady to platí pro „všechny barvy“ ve všech částech USA. Třeba Číňani jsou v tomhle „lenošení“ machři. Tam se tyhle výhody „dědí“ snad na nejdelší generace, kdysi o tom byl v TV pořad. A velká většina jich za celou tu dobu stále nemluvila angl. museli používat tlumočníky. Ale to už brousím do politiky a to nechci.
No tak to já jsem sociálně nejslabší a přitom FF zneužívám jen na KFC kyblík a Twistr tak cca jednou do měsíce
Tak to budeme sociálně slabí a bohatej bude náš Kuba- aby nedopadl jako malý hrabě Nikolič, co se styděl za chudobu svých rodičů, aspoň podle Cimrmana 🙂
Předevčírem se Babiš nechal slyšet, že příští rok by chtěl plošně zvýšit důchody o tisícovku všem a všem stejně. A protože TV musí být objektivní a politicky ,,korektní“ nechala cintat zástupce Demagogického bloku. Všichni bez výjimky lkali, jak je to špatně a jaké tragické dopady to bude mít na státní rozpočet. Je zajímavé, že když si navyšují své naprosto nezasloužené prebendy o desetitisíce, stav státního rozpočtu je nezajímá. A také by mne zajímalo, jak to dělají soudruzi v Lucembursku, kde do důchodu jdete se 1100% nejvyššího čistého platu, na který jste v kariéře dosáhli.
sorry, má tam být 100%
Překvapili mě asi rodiče, ale beru to tak, že stárnou. Naopak moje tchýně mě nepřekvapuje- tak je standardně příšerná už mnoho let 🙂 Většina lidí mě nepřekvapí, protože jsem asi fatalista jako Yga.
Jo, nadarmo se neříká, že tchýně a uzený jsou nejlepší studený. A lidstvo, jako celek, by mne dokázalo překvapit jedině tím, že by začalo myslet, ne o tom, jak zbohatnout na úkor někoho jiného, ale jak žít tak, abychom nikomu neškodili.
Změny názorů u starších lidí vidím taky a přemýšlím, jak moc to jednou postihne mě a jestli si toho všimnu. 😛
Jinak lidé mě překvapují – možná ani ne tak neočekávaným jednáním, jako spíš tou motivací, která je k tomu vede, když se mi ji podaří zjistit. Mnohdy bych si ji ani neuměla představit. Lidi jsou strašně různí (blush)
Překvapují mne různí blízcí i vzdálenější lidé, někdy mile, někdy nemile. Za léta si člověk někoho zaškatulkuje a najednou darda, ten dotyčný se zachová úplně jinak, než byste očekávali. Tak strašně jsem se zmýlila nebo on se tak hrozně změnil? U mé maminky je to stáří, ale kde je ta hranice, kdy je to stářím a kdy ne? Někdy mne to strašně mrzí, čím jsem starší, tím hůře to nesu. Dát někomu svou důvěru a cítit se ošizen?? či jak to nazvat? Já jsem často zklamaná z našich předních představitelů, kodex slušného chování jako by se z jednání mezi lidmi vypařil. Tím spíše lpím na tom našem malém spolužití komuny Zvířetníků
Inko, tos klepla přesně hřebík na hlavičku: já jsem se zmýlila nebo se on tak hrozně změnil? Taky nevím! Ale s tím, jak poznávám svět si myslím, že se spíš já pletu. Respektive automaticky předpokládám u lidí v některých situacích stejný nebo podobný postoj jako mám já.
Tak třeba uznávám, že mnozí voliči mají rádi našeho současného prezidenta, ale nedokážu pochopit, jak to, že jim nevadí třeba ty jeho věčné lži? U mě je to vylučující prvek u kohokoliv, neumím to snášet, natož obdivovat. Oni třeba zase nepochopí můj postoj.
Prostě dokud nezkusíš být jiným člověkem, se vším, co k němu patří (což nejde), tak ho nepochopíš.
A v tom jsem asi ten fatalista – jako Yga a Matylda 🙂 Prostě nechápu. Ale pořád se snažím 🙂
K té poslední větě Inko, já taky, já taky.
Milá Dede – ty psice na tebe vymýšlí samé psí kusy 😉 … držím palce, aby byla Ari co nejdřív v kondici (než se zblázníte obě) a aby Berry byla na tom hodně dlouho stejně, jako je teď.
Jinak k tvé otázce – docela dlouho o jsem přemýšlela, kdy mne kdo vyvedl z míry svým nečekaným chováním a nakonec jsem došla k tomu, že asi zatím nikdo ničím. Tak nevím, jestli je to tím, že lidem pořád ještě věřím (pokud někdo provede něco dobrého a hezkého) anebo tím, že holt lidi jsou lidi a někdy nestojí za mnoho (pokud provedou něco nehezkého a nedobrého). Možná, že jsem fatalista a beru věci (a lidi!) tak jak jsou.
Ygo, brát lidi jaké jsou je velké umění a vlastně i moudrost, vůbec, když se do toho nenutíš a jde ti to samo:))
Co se týče tvojí otázky pod článkem , jestli mě moji blízcí překvapili svým postojem ?
Můj starší syn asperger mě překvapil, že dokázal změnit svůj život. I když to pro něj nebylo jednoduché. Ale dal to a žije svůj život.
Já to fakt nečekala.
Je borec – a věř, že je to i tvoje velká zásluha! Dokázala jsi ho navzdory jeho problémům vychovat tak, že on sám to dokázal dokázat (h)
Milá DEDE, jak já tvojí Berry soucítím.
Mám výrustky na páteři a ty mě zasahájí do páteřního kanálu a bolí to jako čert. Naštěstí beru léky, aby se to eliminovalo. Operovat to nejde.
Míšo, lity lity, to je velká patálie! (hug)
Taky ti radí denně se hýbat, být v teple a nepromoknout? (inlove)
V teplo ano, jeden čas jsme nosila tzv. kočku z beránka na zádech. S tím hýbáním musím opatrně, spíše jen chůze. Rotoped mi zakázali.
Hned první komentář OT… no co už:))
Včera jsem byla se psima v Hradci Králové u psího ortopeda a výsledek není úplně potěšující.
Jednak jsem se dozvěděla další podrobnosti o spondylóze, z nichž některé bych radši neslyšela, a za druhé Berry má navíc v pravém lokti artrózu – to má snad po Kazanovi! Jako by nebylo jiných trablů dost. Nicméně pan doktor pravil, že se pořád pohybuje celkem pěkně a máme dbát na to, aby se pohybovala dál. Ale žádné prudké starty, brždění (ty jejich aporty!) a jak to půjde dál, tak obecně pozor na prudké cokoliv, páč jinak mají tendenci se ty osifikované kousky kolem páteře lámat nebo vrážet plotýnky do páteřního kanálu.
Bez kamarádky Dany, která dělala psovoda nevyšetřovanému psovi by to nešlo, protože Ari tam velice hlasitě komentovala každé sáhnutí na Berry, dokonce jsem pak musela poprosit Danu, aby šla s Ari do čekárny:)) Pan doktor ten zpěv poslouchal a ptal se – to je bodyguard nebo další pacient? Po oznámení, že je to taky pacient, mu kapku poklesla ramena. Ale Ari při svém vyšetření ani nepípla… ona prostě nesnáší, když jí někdo sahá na Berry:))
U Ari je to opravdu koleno, ale nedá se říct, jestli je to úplná ruptura kolenního vazu nebo je to jen „načaté“. Takže další týden klid a pokud to nebude v pořádku, tak se objednat na velké vyšetření (s uspáním). Pokud by se to potvrdilo, tak operace. Myslím, že se časem z jejího klidu zblázníme obě.
Mimochodem, nemáte náhodou někdo zkušenosti s natrženým kolenním vazem? Ari se to stalo minulou neděli a dnes jen mé paranoidní oko vidí, že tu nohu odlehčuje, na první pohled vůbec nekulhá…
Jejda Dede, ty tvoje holky ale mají smůlu. Tak jen držet palce, držet palce a držet palce, ať se všechno vyvrbí v rámci možností co nejlíp.
Ze všech sil držím palce – obě jsou ještě mladé, akorát teda ten klidový režim…
Dede, Ája II. byla s tímto problémem operována a bylo vše následně v pořádku,bezvadně se zhojila a jizva taky.
Bohužel později se stalo to, co se stalo ale nohu měla udělanou precizně.
Díky vám všem 🙂
Já teď řeším, jak to poznat, když nekulhá – tedy v klidovějším režimu? Mám ji nechat lítat a čekat, jestli se to urve úplně? Nebo ji pořád držet v tom klidu… ale to nekulhá, tedy k veterináři nejezdit?
Nechci nic zanedbat ani ji k tomu doktorovi honit zbytečně. No a co včil? (blush)
U nás udělal vet rentgen a doporučil operaci ihned.Myslím, že veškeré namáhání je velmi bolestivé a po operaci a zhojení je zvíře jako vyměněné a bez bolesti. Načatá kost nebo úpon prostě bolí a bolet nepřestane. (h)
Moc bych vám přála aby psí dámy byly už v pořádku.