Alžběta a drak je příběh o záchraně světa bez návodu – jednoznačný úkol, jako třeba zničit prsten nebo Voldemorta, beznadějně chybí. Alžběta ho zachraňuje, protože se smysly zjitřenými nezvyklou kocovinou uviděla dračici v nesnázích a nedokázala jí nepomoct. Příběh si ji pak vtáhl sám, stejně jako Artuše, který měl původně v osmnácti letech úplně jiné starosti – jako například své jméno, akné, děvčata a hledání způsobu, jak vysvětlit, že může být kadeřníkem, aniž by byl gay. Jediný, kdo je doopravdy potěšen, je dračice Brandy, protože život začal být zase zajímavý.

Drabble č. 10 – Punková nutrie

Světy se ovlivňují

Na první pohled to bylo legrační.

Bytosti, které znám jako pohádkové, jako by se prolnuly s úlety moderního světa. Zaregistrovala jsem vodníka v kostýmu Spidermana, skupinku ďáblíků se skejťáckým image, a nutrii s čírem, podupávající si do rytmu neslyšené hudby, o které Brandy tvrdila, že je to bludička.

Jenže Brandy se nesmála.

„Světy se ovlivňují. Relativizace dobra a zla ve vašem světě přináší zkázu i nám. Tohle je jen… směšné. Horší je, že ti skutečně zlí a mocní přestávají dodržovat pravidla, za kterých je ti dobří mohli přemoct. Třeba, že lidi se nesmějí žrát v pondělí. Už chápeš, proč bojujeme?“

Drabble č. 11 – Spřízněná duše

Dračí test

Brandy strašně ráda jezdila v autě, jen co jí přestala vadit velikost vzrostlého varana. Opírala se předními spáry o palubní desku, jistila se ocasem a moje upozornění na airbag ignorovala.

Milovala předjíždění a neměla moc pochopení pro pravidla, protože – jak říkala – predátor zůstane predátorem. Nechápala, že to vidím jinak.

A pak se to stalo.

„Ty idiote, nevidíš, že pouštím chodce! Vždyť jsi ho mohl zabít! Já tě…“

Nebezpečně předjíždějícímu audi najednou vzplanuly pneumatiky, zavrávoralo a smykem zastavilo na autobusové zastávce. Lidé prchali, arogantní řidič též.

S úžasem jsem pohlédla na dračici. Mrkla na mě.

„Jsme jedné krve, ty a já!“

Drable č. 12 – Malí a oškliví

Nechval dne před večerem

„Bože, Alžběto, co to je???

„Ohnivý démon.“

„A to máme…zničit?“

„Jo.“

„S tímhle?“

„Jo.“

„A sakra…“

„Proč tu není Brandy?“

„Oheň proti ohni nedělá dobrotu. Připrav se…“

Žhnoucí bytost humanoidního tvaru si nás konečně všimla. Zařvala.

„Co chcete, vy ubožáci? Lidi… slabí, hloupí, ubozí skrčkové! Spálím vás na prach!“

Ten plamen nás málem dostal. Cítili jsme se strašně… hořlaví. Přitom jsme museli být blízko, paradoxně šlo o přežití.

Démon se opět nadechoval.

„Artuši?“

„Téééď!“

„Áááááúúúúú… sssss, plop, plop.“

Stáli jsme nad dýmající hromadou podivného popela, ruce se nám třásly. Úlevou. Vybrali jsme správně! Pěnový hasičský přístroj démon skutečně nerozdýchal…

Drabble č. 13 – Dieta

Dračí dieta

„Brandy, tohle křídlama nebude… Řekla bych, že za ty těžký starty můžou spíš hamburgery.

A netvař se nevinně! Já dobře viděla, jak jsi jim tuhle v mekáči naschvál dejchla na várku připravenou pro školní autobus! Zatímco ti chudáci zoufale rozebírali termostat, sežralas hamburgery pro třicet dětí a učitele.

Já vím, že taky mlsám! Ale pořád ještě se unesu.

Měla bys častěji zařadit zdravou dračí stravu.

Princezny ne! Třeba srnce, koloucha, zajíce…

Ne, neříkala jsem cvrčky! A určitě tě nechci umořit hladem.

Chci tě bojeschopnou, aby ti nemohli ublížit, víš?

Nejsem nelida.

To víš, že si k tomu můžeš vzít kečup…“

Drabble č. 14 – Říše

Královské starosti

Tak podívej, děvenko, budeš poslouchat, protože já jsem tvůj otec a král a mám toho tvého kvílení po krk.

Říše se mi pomalu sype na hlavu, kde kdo se chová, jako by ho něco posedlo.

Každá trochu mocnější obluda se mi staví na zadní, aniž by se – bohužel – žraly mezi sebou.

Bojovníci se potí jen v tělocvičnách a měří si BMI, ať už je to cokoliv. Když je pošlu na ty obludy, tak žvaněj o enviromentální rovnováze.

A ty, než abys mi ty bojovníky trochu nabudila do boje, chceš tablet. Možná bych zuřil míň, kdybych aspoň věděl, co to je!!!

Drabble č. 15 – Poprava pampelišek

Vydloubnout cibušku

„Jé, Brandy, ti chlupáči jsou ale roztomilí! Co to je za tvory?“

„To jsou cibušky. Lidi je nesnášejí, protože jak si hrabou nory, tak prý ničí louky. Ale je s nima sranda. Počkej, až si nás okouknou, budeme moct přijít blíž.“

„Lidí se bojí a draka ne?“

„Já je nežeru! To lidi se k nim chovají jako k pampeliškám. Vydloubnout a zlikvidovat!

„Ale já cibušky viděla i kolem vesnic?“

Brandy pobaveně zafuněla.

„Víš dobře, že umím zastřít svoji podstatu iluzí. No a když pak někdo přijde vydloubnout pampelišku (nebo cibušku) za kterou sedí naprdnutej drak… tak věř, že tam ta pampeliška zůstane!“

Poznámka: Cibušky jsou zvířata podobná cibetkám, která evolučně (s pomocí Brandy:)) reagovala na nebezpečí ze strany lidí magickou ochranou, která způsobuje, že každý, kdo je vidí, je překonán jejich kouzlem a roztomilostí, přičemž slabé povahy začínají šišlat „Čo je tu to ža žvižátko, není to cibuška?“ Je pozoruhodné, že proti jiným predátorům tato ochrana nefunguje:))

Drabble č. 16 – Zpovědnice

Zmeškaný hovor

Když otevřela počítač, byl po měsících na skypu zmeškaný hovor. On.

Tiše zírala na obrazovku.

„Fajn, Opustil jsi mě, protože jsi chtěl ještě něco zažít. Prý s lékaři bez hranic, ale doopravdy s tou zrzavou čubkou, co tě tam zlanařila.

Dobrá, zachovals dekórum, ale já věděla. A bolelo to. Děsně. Nudná, obyčejná, opuštěná.

Tak jsem si vzala z útulku psa. Potom našla v jeskyni draka.

A teď? Dračí žena. Asi bys nevěřil, co všechno už mám za sebou. Nuda? Někdy po ní toužím.

Ale i po tobě, čert aby tě vzal.

Zase jsi nedostupný.

Smůla. Já už na milosti nečekám.“

Drabble č. 17 – Olověné kruhy se rozplývaly ve vzduchu

Kdo napsal návod?

„Brandy, to jsme teda v…“

„Neklej. Nevidíš dobré stránky.“

„Jaké??? Jsme přikované na vrcholu hnusně vysoké maniakálně hlídané věže!“

„No právě. Mohly jsme být v podzemí a ty okovy mohly být železné.“

„No a? Král je blbej, ale vyhrál.“

„Váš svět je inspirativní. I blbej král umí číst. Postupuje přesně podle mého návodu. Olověné kruhy a vrcholek věže.“

„Tvého???“

„Vydrž.“

Dračice zavřela oči a… najednou mě síla moci hodila na zem. Bez pout!

Olověné kruhy se rozplynuly. Brandy labužnicky roztáhla křídla.

„Nasedej. Jsou blbí, ale ne hluší.“

„Tys napsala návod, jak uvěznit draka?“

Brandy se ušklíbla.

„Jo, a velkým písmem!“

Poznámka – kdo z vás ví, ke se Brandy inspirovala?:))

Drabble č. 18 – Hemžení

Když drak po něčem touží… obvykle to dostane

Ne a ne! Byly jsme tam včera a ještě teď se červenám!

Jaký nic nestalo? Ten chlap si myslel, že ho ošahávám! Navíc jsi to udělala naschvál. Zneužíváš toho, že tě lidi neviděj.

Jaké zoufalé hladovění? To bylo před sto lety!

Ne, ani perníčky. Dokonce ani dubenecké. Vždyť jsi drak, proboha!
Dobře, tak naposledy. Ale v normálním košíku. Odmítám vozit neviditelného draka v autíčku. Už tak vypadám jako blázen.

Kromě toho je to nebezpečné, protože je tam vždycky plno lidí, děti se hemžej, kam se podíváš, a ty obvykle samým vzrušením neudržíš plameny.

Fakt nechápu, co na tom supermarketu vidíš…

Drabble č. 19 – Ví o nás

Kdo je nedostupný?

Vůbec se v tom nevyznal.

Nevolal domů často, cestovat za internetem bylo nebezpečné. Když už ale na netu byl, obvykle se po skypu ozval.

Poslední dobou však Alžběta nikdy nebyla doma.

Nechtěl vypadat jako pitomec, nechtěl se ptát. Nakonec nevydržel.

Syn řekl, že mamka má psa, a tak je často venku. Což znamenalo, že neví nic.

Dcera jedovatě podotkla, že máma má novej účes a courá se po nocích. Což znamenalo, že taky nic neví a zlobí ji to.

Naštvalo ho to. Kde se toulá?

Znepokojilo ho to. Chodí sama?

Něco se děje, věděl to.

Byl překvapen.

Srdce ho bolelo.