Dne 14. února slavil svátek Valentýn. Napadlo vás někdy, že na sv. Valentýna se sázel polníček? V dřívějších dobách byl tento den označen jako „miláčkův den“ a protože byl příhodný pro sadbu polního salátu, tzv. polníčku říkalo se mu „miláčkův salát“.
Právě s tímto druhem salátu se na pultech obchodů můžeme setkat téměř celoročně, proto ho nepřehlížím a připravuji ho dost často. V chladnějším období je povoleno chystat i saláty trochu vydatnější, proto nabízím recept, který jsem si oblíbila ve Švýcarsku. Říkají mu „Nüsslisalat“ a rádi ho připravují s opečenými křupavými kostičkami špeku a vařenými vejci. Výsledkem je mimořádně dobrý a chutný salátový talíř, který spolu s kouskem chleba dobře poslouží i jako hlavní jídlo. Je to salát pro chladné zimní počasí jako stvořený.
Nüsslisalat – salát z polníčku
Potřebujeme:
- porci polníčku (botanicky zvaný Kozlíček polníček / Valerianella locusta Betcke)
- kousek dobrého špeku či slaniny
- vařené vejce (do každého talíře 1 ks)
- čerstvě mletý pepř
- salátová zálivka – francouzská nebo lehká bílá, připravená z jogurtu či smetany a ochucená několika kapkami vinného octu nebo citrónové šťávy
Postup přípravy:
Salát polníček je potřeba dobře omýt, aby v něm nezůstalo žádné zrnko písku, které by skřípalo mezi zuby. Proceduru vlastního mytí nejde v žádném případe ošidit. Když budete mít štěstí, salát se dá sehnat i dobře opraný a vysušený. Aby byl salát opravdu dobrý, musíme ho po omytí velice důkladně vysušit. Sušit salát v utěrce je záležitost minulého století. Dnes jsou na trhu odstředivky na salát, tzv. centrifugy. Čím bude salát sušší, tím na něm bude lépe držet zálivka, která ho skvěle ochutí a z každého lupení vykouzlí skvělý salát.
Dobrý špek či slaninu nakrájíme na drobné kostičky a na teflonové pánvi ze všech stran orestujeme dokřupava. Uvaříme vejce a po vychladnutí je oloupeme a drobně nasekáme. Okořeníme čerstvě mletým pepřem, ale solit nebudeme, neboť už to za nás udělá slanina.
Pokud jde o zálivku, speciálně pro tento druh salátu je ve Švýcarsku doporučována francouzská zálivka. Připravuje se z několika lžic olivového oleje, polovičního množství octu, trochy dijonské hořčice, cukru, pepře a špetky soli – vše hladce rozmíchané. Zálivku promícháme se salátem v salátové míse těsně před podáváním. Do salátových misek nebo hlubších talířů klademe hromádku polníčku, povrch salátu posypeme kostičkami slaniny a vajec a dle chuti můžeme ještě okořenit čerstvě namletým pepřem. Nic víc není třeba.
Nyní stačí už jen kousek chleba, sklenka vína a můžeme si na salátu pochutnat. Protože láska prochází žaludkem a neděje se tak jen na den sv. Valentýna, můžeme tzv. „miláčkův salát“ naservírovat i svému milému protějšku.
Mark Twain jednou vtipně pronesl na adresu nás žen:
„Žena dokáže z ničeho vykouzlit tři věci: salát, manželskou hádku a klobouk.“
Co umíte z polníčku vykouzlit vy? Jak byste připravili z polníčku svůj oblíbený salát?
Dobrou chuť VŠEM příznivcům zeleného lupení přeje
Šárka Škachová, www.gurmanka.cz / Kuchařka ze vsi
ad aida: to je fantastická nabídka, byla bych Ti strašně vděčná, takový výlet je pro mě opravdu velký stres. Překladiště by mohlo být u Vandy, až půjdeš pro kytku, co říkáš? Udělalas mi obrovskou radost, dík!
OK, s tím překladištěm je to dobrý nápad. Až to bude aktuální, ozvu se.
*Vysvětlení pro ostatní – moje spolužačka z gymplu Vanda má kousek od toho, co baty bydlí, malé květinářství.
Aido, to je báječné, že Baty pomůžeš (inlove)
Výborné, ani jsme nesnědli všechno,malý balíček byl pak dovezen domů. Desert vynikající,ostružiny jako palec,klokan byl měkký a steak akorát pro mně. Holunder secco jsme dostali taky domů neb jsem řídila, jen jsem si cucla od MLP. Vynikající salát s kozím sýrem přesně dle mé chuti a omáčky k jídlu neměli chybu. Takže spokojenost velká. Včera a dnes musím vychodit a na kopci max. kousnout do tatranky. 🙂
Pardon, to patří po Aidu.
Se mně ptala jaká byla večeře.
Mně to došlo, jsem ráda, že jste si to užili a že vám chutnalo.
P.S. Klokana jsem ještě nejedla.
P.P.S. My byli „na lepším“ včera. Nejdřív v kině (shodou okolností tento týden počtvrté, jaksi se to tak schumelilo), pak v naší oblíbené řecké restauraci. Vždycky tam býváme moc spokojení, stejně tomu bylo i včera. Tip pro brňáky a okolní – restaurace Ellas na Sokolské ulici, hned naproti průmyslovce. Je malá, taková rodinná a moc dobře tam vaří, tak obyčejně, jako doma. A ani ceny nejsou nijak zvlášť přemrštěné.
V Elbeparku měli kdysi klokaní steaky, byly za 4€ a byly naprosto vynikající. Prodávali to jako polotovar, čili připravené a patřičně okořeněné, jen to upéct.
V neděli jdeme na oběd k Veverkám, budou tam zabijačkové hody a pochutiny, jako ovárek, prdelačka, ovarová polévka a spousta dalších, vše domácí a velmi dobré s možností nakoupit na doma.
jenny, to byl báječněj valentýnskej dárek od tvého nejdražšího – a ještě takhle parádně vyšel:)) Popravdě slintám, jak to tu čtu:))
My jsme měli včera návštěvu a dělala jsem carpaccio z červené řepy. taky to bylo dobré, byť na poněkud jiné úrovni než vaše hodování:))
Ostatně teď na červené řepě hodně ujíždím 😛 (to je olizovací)
Červená řepa je mňam ve všech podobách.;-)
Jo 🙂 Já ji teď hlavně vařím nebo peču a pak jím v mnoha různých zdravých kombinacích 🙂
Pečenou mám nejradši.
Polníček neznám(tedy neznám ani z domova). Ale jak jsem před chvilkou koukala na net, asi ho znám „od vidění“. Tady se mu říká „Lamb’s lettuce“ a asi jsem ho v obchodě viděla, jen ho považovala za mladé listy špenátu. A protože se hygienicky balí do ig. sáčků, které já nekupuji, tak jsem ho nikdy nejedla. Možná ho zkusím, recept vypadá zajímavě.
Francouzskou zálivku dělám přesně tak, jak je tu popsaná, je moc dobrá. Já si vše naleji do malé sklenice od marmelády (tedy s víčkem)a před přelitím salátu vše řádně protřepu. Nejčastěji dělám ledový salát, ale v opravdovém horku kupuji i hlávkový. Když jsem ještě měla úspěch se špenátem na záhoně, trhala jsem jeho mladé listy a přidávala k tomu hlávkovému a právě na tenhle salát je fr. zálivka nejlepší.
Ohledně špenátu. Já ho už od dětství miluji. Jenže tady se ty typické mražené kostky špenátu neprodávají, dá se koupit jen čerstvý. Před pár lety jsem byla u jedné německé kamarádky a ona podávala „evropský špenát“, tedy tu kaši. S velkým zájmem jsem se jí ptala, kde že ho koupila. Prý si ho udělala sama z asi 6 trsů čerstvého špenátu, které podusila a pak rozmixovala! No to bych asi také mohla, ale na to jsem nějak moc líná, Jak říká naše angl. kamarádka přijde mi to „moc dlouhý rozběh na krátké zklouznutí“ :). Rozmrazit tu kostku bylo táák jednoduché a špenátu z toho byl plný talíř. Ale mladé syrové lístky do salátu mám rada. Ale ty byly z mého záhonu, v těch ig. sáčcích je nekupuji to si pak raději koupím větší listy a natrhám. Tady se totiž dost často bojeví právě s těmi sáčky problém. Sem tam někdo onemocní ze zapařané, či špatně umyté zeleniny ze sáčku a pak jsou z obchodů staženy. Tak se jim raději vyhýbám
Doznávám že jsem z minulého století, centrifugu na sušení salátů si pořizovat nebudu. A to sušení utěrkou za pomocí točů až veletočů paží mi na salátech přišlo to nejzábavnější. Holt salátová moc nejsem.
Ale ten polníček zní zajímavě, už ten název je takový hezky česky laskavý. 🙂
Centrifugu si taky pořizovat nebudu- mimo jiné proto, že další verk do kuchyně fakt ne, není nafukovací. Navíc si vždycky vzpomenu na Mr. Beana, jak ten salát sušil v ponožce, když si dělal sendvič v parku 🙂
Ona ta odstředivka (anžto a protože odstředivka a centrifuga jedno jsou) se dá koupit i docela levně, za cca stovku v IKEA. Ale taky jsem se k její koupi jaksi zatím neodhodlala, další věc, pro kterou by bylo třeba hledat místo.
Polníček, rukola, baby špenát no prostě všechno „lupení“ mám moc ráda. Francouzská zálivka v našem rodinném podání má místo octa citron a to dost 🙂
a rozetřený česnek, podle chuti. Dědečkova sestřenice žila asi 20 let ve Francii a naučila nás tuto zálivku. Mísu na salát lehce „vytřela“ česnekem a pak dál jak píše Gurmanka jen místo octa citron.
A Mr.Bean … akce salát od cca druhé minuty 🙂
https://www.youtube.com/watch?v=jtqpuYvOfHY
Mám minikuchyni, nemám myčku ani mikrovlnku. Odstředivku na salát jsem si koupila loni a po letech trápení s třepáním v utěrce a slepenými mokrými listy jsem nadšená a lituji, že jsem ji nekoupila dřív. Je to jen plastová mísa s klikou 🙂 a i do mé minikuchyně se vešla.
Já vím, jak vypadá (viz odkaz), v IKEA ji okukuju už roky, ale opravdu pro ni už nemám místo.
http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/60148678/
P.S. Fakt jsem ji měla už aspoň 3x v košíku (resp. takové té žluté tašce), ale MLP mě vždycky přesvědčil, abych ji vrátila zpět do regálu.:-)
P.P.S. Stejně jako jaha výš – pokud to jde, nahrazuju ocet v zálivce citronovou šťávou nebo aspoň vinným octem (bílým nebo červeným, podle druhu použitého lupení nebo dalších příměsí).
Aido,dotaz – mohla bys aspoň mírně topograficky naznačit, kde asi v labyrintu Ikea tu odstředivku mají? Vybrala jsem si ji na netu, ale bojím se tam jet.
Předevčírem mi popraskala žebrovaná miska v ručním pidirobůtku z roku 1990 (krám jeden, nic to nevydrží, skoro třicet let v tom točím saláty a ono si to popraská.)
Jsem prostorofob, autobus, hypercosi, ajejej! Třeba kdybych věděla přesně, do které místnosti, tak to dám.
Normálně v kuchyňských potřebách, je to hned první samostatné oddělení, když se sejde do přízemí. Tam, kde mají talíře, sklenice, hrnce, příbory a pánve, nemůžeš netrefit, neboj.
Akorát občas prohazují konkrétní umístění zboží – jdu najisto do místa, kde byly misky a jsou tam najednou ubrousky a naopak, ale fakt neboj, to tam najdeš, tu odstředivku mívají většinou právě poblíž plastových zadělávacích a jiných misek a cedníků.
Díky! Pokusím se zabojovat, postupně protáhnu výjezdy z Krpole dál za Svoboďák a nakonec do té sedmašedesátky sednu a nevylezu, až na konečné.
A v Brně dokonce je na skladě, v Praze není 🙂
Baty, víš co mě napadlo? Jestli to moc nehoří a zhruba tak plus mínus měsíc počkáš, my tam skoro určitě pojedeme a koupíme Ti ji, ano?
A Renatě taky, kdyby chtěla.;-)
P.S. Nehlaste se všecky.:-)
Viděla jsem ji i v Pepco.
Ze salátů mám nejraději ledový nebo little gem, pro sebe se nezdržuji žádnou zálivkou a chroupu je k snídani s pečivem jen tak. 🙂 Do salátu z polníčku přidávám mozarellu a v sezóně rajčata, mimo sezónu cherry rajčata. Tenhle zimní recept s vajíčky se mi, gurmánko, hodně líbí a zkusím ho se smetanovou zálivkou, tu já ráda. Ovšem pro „miláčka“ bych tam (anebo aspoň vedle) musela přidat kus masa! (chuckle)
Priznám sa bez mučenia, že šalátová som len na dovolenkách v hoteloch, kde sú švédske stoly s už nakrájanými haldami všetkej možnej zeleniny, syrov, zálievok, atď. Doma sa mi do tých šalátov nejako nechce. Je to maratón v čistení a krájaní a keď je človek sám, tak mu z tej nakúpenej zeleniny vždy ostane v chladničke niečo, čo nakoniec vezme skazu. Keď už sa pustím krájať zeleninu, tak ju radšej vrhnem do polievky a mám teplé jedlo na niekoľko dní 🙂 . Možno raz, keď už budem na tom bájnom dôchodku a budem mať kopu času, tak mi ho nebude ľúto vynakladať aj na šaláty. Polníček – valeriánku som ochutnala asi raz a došla k záveru, že to asi nebude moje hobby…
Polníček mám moc ráda a díky za recept. Já kombinuji různě,dle momentální chuti.Zkusím přidat ta vejce, to mně zatím nenapadlo.
Dneska jedeme večer na tohle :
http://www.angellopizza.cz/novinky/26
Valentýnské menu,pozval mne můj senior. 🙂
tak se modli,aby ten klokan nebyl tuhej…..
Hihi,já mám jiný steak, klokan je pro muže. 🙂
Chválím seniora, že jeden večer “vaří” on. Hezky si to užijte, Jenny!
Díky! 🙂
Tak jak bylo? Chutnalo?
Listové saláty (nejlíp ze směsi různých druhů) mám ráda, ale až když jsou v sezóně, ne teď v zimě rychlené ze skleníku.
Teď přes zimu děláme na střídačku různé saláty ze zelí (syrového nebo kysaného) a z kořenové zeleniny, vlastně tak každý druhý, třetí den. Vede úplně ten nejobyčejnější – hodně jemně krouhané zelí s mrkví, ocet, olej, sůl a to je všechno. Druhý nejoblíbenější: jemně strouhaný celer s mrkví, sůl, kapka oleje a trocha bílého jogurtu.
Ohledně listových salátů mám tip – nahradit dijonskou hořičici hořčicí hrobozrnou a místo cukru dát med (nebo aspoň hnědý cukr). A k listům lze přidat na hodně slaboučké plátky (na V-krouhači alias mandolíně) nakrouhané jablko nebo hrušku, ani se nemusíjí loupat, trochu fialové/červené, opět velmi jemně nakrouhané cibule a třeba i malé kousky pomeranče. Lze přidat i mango, pokud na nějaké dobré a cenově únosné narazíte. Nebo (opět na lístečky nakrouhanou) kapii, barvu si vyberte podle oka, ať se vám salát líbí. A k tomu nahoru mírně rozpečený sýr, třeba kozí (kdo nemá rád kozí, dá takový, jaký mu chutná).
Jo a opečený špek na jakémkoli salátě je noční můra mého dětství, však jsem to sem do různých těch salátových diskusí už několikrát opakovaně psala (a myslím, že jsem nebyla jediná, pokud si to dobře pamatuju). Hrůza největší – babiččin hlávkový salát politý smetanou a posypaný rozškvařeným špekem, brrr. Jinak babička vařila opravdu výborně, ale tohle, to fakt ne. Dělala ten salát kvůli dědečkovi, on ho měl rád.
Zkus do toho krouhaného zelí přimíchat místo mrkve čerstvě nastrouhaný křen, taky dobrý. Jinak ochutit stejně.
Zkusím, MLP už to onehdy taky navrhoval.
mnam, polnicek. zalivku na nej delam z olivoveho oleje, ovocneho octa (nejcasteji malinovy), par kapek balsamika, a lzice medu. jednou mi do nej tchyne z provence dala pomerancovy med. no bezkonkurencni chut!
legracni jsou ruznorode nazvy tohohle salatu. ve francii se mu rika mâche (nantaise), ale v belgii salade de blé – obilny salat.
v dobe, kdy jsme jeste bydleli v parizi, probihala v metru vskutku vtipna reklamni kampan na polnicek – ‚la mâche, ça change de la salade‘ kde byl z polnicku napr. ragbyovy mic, nebo policejni anton – roztomile slovni hricky (antonu se rika hovorove ‚kosik na salat‘ ap.) 😀
formicka:
Polníček je zábavné zelené lupení, ale v kuchyni má svou váhu. Jeho chuť je opravdu zapamatovatelná a lahodná.
Polníčak jsem nikdy nejedla, ale takovýhle salát bych myslím mohla. A v létě místo slaninky dobrý, nahrubo nastrouhaný sýr. V létě moc maso nemusím, to je pro mě právě čas na saláty. Občas vidím ten polníček v marketu, tak to zkusím.
Tečka:
V zimní nabídce marketů se polníček opravdu pěkně zelená a láká ke koupi. Zrovna ho mám v chladničce, tak zase přijde na řadu v domácím menu 🙂
Já si ráda kupuju směs různých salátů a hodím do nich cherry rajčata, trochu oliv a nějaké oprásknuté maso nebo mozzarellu, zakápnu oliváčem a balzamikovým čímsi s fíky (taková hustší věc to je). Někdy s kouskem pečiva, někdy bez. Mám ráda to různé lupení 🙂
Matylda:
Brzy bude čas veškerého barevného salátového lupení, tak už se na tu hojnost těším. Salát je docela velké téma. Každopádně se dá donekonečna kombinovat a získává tak gastronomickou nesmrtelnost.
OT – přijeli pokácet smrk na sousedním opuštěném pozemku. Je už dva roky nemocný, horní čtvrtina je suchá, sama jsem hledala, v čí kompetenci je ho pokácet. A teď mi ho je líto. Koukám na něj sedmnáct let, mám ho ráda. Ale taky se ho už bojím. Při posledních vichřicích se už nepohyboval správně. Kdyby spadl, tak možná (možná!) nedosáhne na náš Dům, ale plot a kusanec zahrady by cestou zlikvidoval. Chjo.
Poděkuj mu Dede za jeho stín, za stráž,kterou stál a řekni mu,že na něj nikdy nezapomeneš…. odejde důstojně, nezničí ho vichřice ani brouci….
A co Vám brání vysadit nový?
To, že to není Dedin smrk a Dedina zahrada! 😉
Pozemek je opuštěný, takže v čem je problém? Stačí na místo, kde rostl, hodit šišku.
Dede, když umírají stromy, tak to bolí. Nejsou jen krajinotvornými prvky, ale i opravdovou duší a pamětí místa. Vždycky po nich zbude zvláštní prázdno.
Bohužel, umírají nejen lidé. A pokácet umírající strom, zejména když roste mimo les, je nutné. Když ho skácí nějaká živelní katastrofa, skončí to vždy nějakou škodou, nebo i oběťmi na životech.
rukolu miluju jen jemně poprášenou z rozprašovače olejem s limetovou nebo pomerančovou šťávou a sýplou jemně mletým parmazánem, ale jím ji i neochucenou,samotnou, moc mne baví ta její nahořklost..ke chlebu s máslem je bezkonkurenční…
polníček si dávám ke pstruhovi na másle, vlastěn také bez zálovky, ten tymián a troška česneku na pstruhovi,tu jeho chuť prolne…a když je zamíchanej s paprikama a rajčatama, stačí špetka pepře ..se zálivkama mi vždycky přišly ty malé salátové lupínky takové utrápené…
Často jim lupení prostě jen tak, s jinou zeleninou, pečivem, bez zálivky. Jsem králík. Asi 😀
Já určitě! Když trhám např. ledový salát, najednou zjistím, že nemám co trhat. Nějak se ve mně ztratil. Polníček jsem nikdy nejedla, rukola je moc hořká. Tu používám leda na ozdobení jídla. A i tak ji diskrétně odsouvám stranou.
Mám, zvláště v létě, ráda salát, kde základem je, nevím jak se to řekne česky, taková jako velká kedlubna, fialová a trošku hnědá. Nastrouhám nahrubo, přidám jemně nastrouhanou mrkev, na čtvrtky nakrájené ředkvičky, natrhám salát a osladím nahrubo nastrouhaným jablkem. Šťavnaté, svěží, no, připraveno přesně pro výše uvedeného králíka. S čerstvě upečenou bagetkou to v létě nemá chybu
rukolu jedí hlavně žlučníkáři, tělo si o ni říká…. já ji miluju,stejně tak koušu mladý lístky pampelišek….
Vodnice?
Možná tuřín?
Nojo, to je právě to, dyš já nevím, v Praze jsme to nemívali.
Jedno z toho určitě.;-) Osobně se mi taky pletou. A normálně ke koupi nejsou ani teď, v super nebo hypermarketech je nemívají skoro vůbec, spíš náhodně, občas se ale dají koupit od drobnopěstitelů.
vodnici má Globus, včera jsem tam na ni koukala….
Když my do Glóbusu nechodíme, máme to mimo obvyklé trasy. Někdy se tam konečně musíme vypravit.
Tak dobře – na 90% vodnice, na 10% tuřín :).
🙂
🙂
Hledala jsem recept na nějaký dobrý jablkový koláč, ať neděláme pořád to samé, a hele, co na mě vykouklo: https://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova-zahrada/neznate-turin-meli-byste-je-levny-zdravy-a-chutny/ – o kousek níž je i článek o vodnici.
Ale s něčím mastným je to potřeba, jinak odplynou vitamíny, rozpustné v tucích. Když nestříkneš olejem, tak aspoň na pečivo kousek másla. Králíci to asi mají s metabolismem jinak, že si nemusejí lupení mastit.
píšu ke chlebu s máslem….
…. a proto jsou králíci dietní 🙂
🙂
Taky mám moc ráda rukolu pro tu trochu nahořklou chuť. Taky čerstvé datle, které je skoro nemožné sehnat. Žluté, sladké, křupavé, a ta slupka je v čerstvém stavu nahořklá, zajímavá kombinace
Taky mám čerstvé datle ráda, ale tady se snad v běžných obchodech nedají koupit skoro vůbec.
Tady taky ne bohužel, jenom v některých Londýnských obchodech v indických čtvrtích, ale teď co už nebydlím přímo v Londýně, tak je to nemožný se na ně dostat
sharka.68:
Je to tak. Umění salátové zálivky tkví ve správném dávkování tzv. lehkou rukou. Salát nesmí působit utrápeně, ale musí zůstat pořád pěkně načechraný a svěží. Polníčku sluší jen lehké ovlažení zálivkou, která ulpí, ochutí, ale neunaví.
Rukolu nemá (ale hodně moc) ráda dcéra, prý jí to (dlouholeté vegetariánce) připomíná chutí škvarky. No, nevím.
To by musely být hodně hnusné, ty škvarky 😉
Asi má za ty roky vegetariánství zkreslenou chuťovou paměť, no.;-)
Hm hmm – polníček mám ráda, rukolu už méně (tam mi trošku vadí taková ta olejnatá chuť), ale salát z něj nedělám (ani nevím proč). Teď v zimě dělám salát ze zelí anebo z ledového salátu – nakrájím nadrobno a přidám trošku drobně krájené cibule a promačkám. Pak otevřu ledničku a mrknu, co je v ní – vždycky je to kus nějakého sýra (já mám ráda nivu, ale je dobrý i dobrý eidam nebo gouda) a když je, tak i kousek šunky (ale to není nutné). Přidám majonézy „na omatlání“ a je to mňam mňam! Já jím bez pečiva, Jeník s rohlíkem a spokojení jsme oba.
A OTéčko – u nás od rána chumelí se, chumelí, padá snížek bílý (a v Brně je prý kalamita), ale předevčírem a včera celkem svítilo sluníčko
http://yga.rajce.idnes.cz/2018_Unor_pokracuje_-_temer_bez_snehu_a_mrazu/
spíš by mne zajímalo,kde to bílý svinstvo nepadá….
Šárko, tady bílý svinstvo nepadá! Naposledy dva dny asi před šesti lety. Přijeď.
To není anonym, to je Vendulka
mě to tolik nevadí,ale ti kolem mě,jezděj jak magoři a těch vrávorajících na chodnících je taky dost…spíš se bojím, kdy to do mě někdo navalí…
U nás to taky padá, o silničářích jsem slyšela jen pohádky, takže jsem při vyjíždění na hlavní- pravoúhle na úzkou silničku, ano, taková je u nás hlavní- dostala pěkný smyk, ale vybrala jsem ho 🙂 Cestou jsem zaslechla dopravní hlášení z Brna a jsem ráda, že putování na celnici se konalo včera…
U nás padá decentně a moc bych si přála, aby aspoň do odpoledne vydržel, protože Erník miluje sníh – ale spíš si myslím, že za chvíli se sněžení přemění v déšť a na vycházce bude zase všude jenom mokrý sajrajt.
Tady je jen pocukrováno. Naštěstí. Nestojím o další bahno a podle předpovědi bude dost nad nulou, takze by určitě bylo.
Na teploměru je plus dva, ulice černá, čili mokrá, z aut to pomalu slézá. (Napadl přibližně 1 cm). Do večera bude Praha bez sněhu.
hlásej pěkný horrory
Jako obvykle. Každá sněhová nadílka vytřídí a potrestá blbce, co si myslí, že sníh neklouže a terénní čtyřkolka ho zvládne. (Právě naopak! Krátké a vysoké auto je ta nejhorší kombinace a když se k tomu přidá automat a řidičské ,,umění“ je výsledek jasný).
Největší problém tady nejsou osobáky, ale kamiony a autobusy.
A kde problémy s kamiony a autobusy nejsou? Včera se nechal ministr dopravy slyšet, že by se kamionům mělo zakázat předjíždění. Ono, když si vezmete, že mají povolenou max. osmdesátku, je to logické, protože když jeden jede 75 a druhý 80, zablokují levý pruh na hodně dlouho.
U nás taky padá, už od noci. Ale pod tím je na silnici pěkná ledovka. Šla jsem s odpadky a kotě Olík se rozběhl se mnou. Jak začal honit vločky, tak se mu to párkrát pěkně smeklo a nakonec se začal doslova klouzat. Rozběhl se, rychle zbrzdil, upadl a jel. Moc se mu to líbilo.
Olííík 🙂
YGA:
Salátové variace jsou vždy podpořené tím, co ve svých útrobách ukrývá chladnička 🙂 Od toho se celé to dějství pěkně odvíjí. Na jaře a v létě mi stačí oběhnout zahradu a na salát se také něco najde. Pokud jde o rukolu, tak tu pěstuji nejen k jídlu, ale i na okrasu v zahradě u jezírka. Má štiplavě kořeněnou chuť, lehce podobnou křenu a řeřiše. Skleníková má chuť jemnější. Když kvete drobnými žlutými kvítky, ráda je přidávám na talíř jen tak pro dekoraci. Saláty jsou fajn 🙂
Polníček mám ráda, stejně jako rukolu – a ostatní listové saláty. Obvykle do nich málokdy přidávám něco jiného než různé varianty sýra a zálivku, tedy nevyrábím saláty s třeba s masem nebo vajíčky (byť to mám vlastně ráda?:)) Koukám, že jsem konzervativnější, než jsem si myslela 😀
Jinak znám opečenou slaninku na listovém salátu a moc mi to chutná, jen v tom věčném boji s kaloriemi mi slanina prostě zmizela z jídelníčku 🙂
Dede:
Pravda, dietní to není, ale já vždy říkám, že jde o množství. Když je to jen sem tam, odpustím si to 🙂 Ráda používám tyrolskou slaninu, sušenou vzduchem přirozenou cestou bez kouzel chemie, která není jen o tukovém krytí, ale má také výraznou vrstvu libového masa.
Jsem salatova 🙂 Ja bych z polnicku vytvorila svuj oblibeny salat s malymi rajcatky (cherry), avokadem, cervenou cibuli, mozarellou, koriandrovymi listky a piniovymi orisky. Na zalivku pouzivam olivovy olej, horcici, med, cesnek, ryzovy ocet, sul a pepr.
Staré město u Uherského hradiště, nádražní restaurace. Maso, knedle a hlávkový salát, nepříliš čerstvého vzhledu, politý sádlem se škvarky. Maso, knedle a škvarky jsem skonzumoval. Přišla servírka a: Copak, vitamíny nepapáme? (oba jsme tehdy byli mladí a krásní). ,,Jak to, škvarky jsem snědl všechny“! Dívčina se rozchechtala tak, že musela položit tác s nádobím a odběhnout kamsi mimo.
krakonoš:
🙂
Jsem vášnivý milovník veškerého ovoce a zeleniny – pokud je to filtrované přes prase, nebo hovězí, v nouzi přes slípky, či králíky.
caniva:
Pěkná kombinace 🙂
A které zvířátko to potom papá? (Taková nutrie také není k zahození). A salám z nutrií je jedlý, tu zeleninu napřímo bych neriskoval, mohl bych z toho dostat kopřivku.