V sobotu dopoledne jsme si s Martinem zase po čase společně zajeli „do města“. Sobotní a ještě navíc zimní Dvůr Králové mnoho zajímavého nenabízí, ale náš plán byl nenáročný: obejít pár obchodů, zastavit se v knihkupectví a zajít do kavárny.
Zajít do knihkupectví znamenalo velmi milou společenskou záležitost. Sobotní směnu sloužil původní pár majitelů, se kterými se známe nepočítaně let a vždy jsme spolu velmi dobře vycházeli. V rámci povídání o všem jsme s Martinem takřka současně zvedli oči k horní polici, kde spočívala Krása. Důstojnost. Vědění. Velký Ottův slovník naučný, kompletní vydání i s dodatky! Ach!
A tak přišla řeč na slovníky. Papírové. Respektive na jejich současnou… zbytečnost. Kdo by pracně listoval slovníkem, když se dá naprostá většina věcí vygooglit? Nebo – v případě jazyků – existují velmi dobré elektronické slovníky, některé z nich i zadarmo:)) Já jsem například zhýčkaná Kindlem. Když při čtení anglických knih přijdu na slovo, které neznám, stačí na něm chvilku podržet prst a aktivuje se velký výkladový slovník. Nu a pokud je to něco, kde pro mě výkladový slovník nefunguje (obvykle rostliny nebo některá zvířata), tak si vedle na mobilu najdu příslušný obrázek:))
Opět zdvihám oči k té řadě krásných knih. Martin právě s knihkupcem rozebírá cenu kompletního vydání, takže mu ve vhodné pauze doporučím, ať radši připočítá i cenu nové, odpovídajícím způsobem důstojné knihovny, protože do současných by se nevešly víc než tři svazky, a to jen tehdy, kdybychom zase některé knihy zastrkali do zadní řady. Pánové se na sebe s porozuměním podívali a pokrčili rameny. No jo, ženská! Nemá pochopení pro kousek snění:))
Zamyslím se nad slovníky, které už máme doma. Není jich málo a ty anglické mám pěkně ohmatané. A napadne mě, o co vlastně dnešní bezpapírově-slovníkové děti přicházejí. O dobrodružství listování! Nevím jak vy, ale já si to opravdu uměla užít. To hledáte potřebný výraz a jak jinak listujete. A jak se stránky míhají, vás chytají za oči zajímavé výrazy – obvykle ty úplně vpravo nebo vlevo nahoře. Lidi, já vám tak našla úžasných slov! Ovšem je pravda, že efektivnost vyhledávání pak byla poměrně bídná. Ale… no já vím. Nostalgie. Už zase:))
A tak se vás dnes ptám – používáte ještě papírové slovníky a třeba i encyklopedie? Myslím tím, zda je opravdu používáte, ne, že si je v policích chováte pro potěšení z jejich přítomnosti a občas jimi pro radost listujete:)) Kde hledáte potřebná slovíčka a hesla?
Já jsem s úlevou uvítala slovníky elektronické, i když ten čtyřdílný anglicko-český mám v dost děsném stavu, jak jsme ho brala do ruky pořád (byť zvířata a rostliny jsou tam často špatně). A moje ruce a záda cítily to věčně zvedání těžkých svazků, to mi věřte. Slovník frázových sloves je báječný. Z elektronických mi párkrát zachránil kůži Urban dictionary, což je slovník slangové angličtiny- při překladu knihy o narkomanech mě provázel denodenně. Mnohá slova jsme si ověřovala přes Wikipedii a Google, protože jsem potřebovala fakt hodně specifickou terminologii- názvy starých zbraní třeba 🙂
Také máme doma spoustu slovníků, jazykových, literárních, encyklopedických, slovník citátů a já nevím ještě jakých. Nejvíce ohmataný je pochopitelně můj anglický, který mi v Praze koupil můj manžel, ještě než jsme se vzali 🙂 A pak francouzský, který jsem používala ve škole v Paříži a ten už má také slepený viklající se hřbet.
Pamatuji se, jak jsme se ve škole učili hledat ve slovníku (už nevím jakém, asi rusko-čeksém). Odhadnout tloušťku stránek každého písmene, abychom pak slovník otevřeli co nejblíže hledanému slovu, nemuseli moc listovat tam a zpět. A já tak stále už jen tak pro vlastní zadostiučinění hledám v tom anglickém.
Samozřejmě také používám počítač, je to rychlé, snadné. Ale zase to není tak zábavné. Chybí tam (jak píše Dede) ta „vedlejší“ slovíčka, nebo intormace třeba v encyklop. sl. , které se v těch papírových člověk dozvím. Jen mám problém, si ty vedlejší info. (slovíčka), která náhodně objevím zapamatovat 🙂
Jo, jo, slovníky, to je moje; doma jich mám jednu cca metrovou polici (ve dvou řadách za sebou), v práci dtto (tam jen v jedné řadě). Plus ty zmiňované elektronické, ty jsou pro úsporu času opravdu výborné, ale vždycky si radši všechno ověřím z víc dalších zdrojů.
Kdyby to někoho zajímalo, tak takhle dnes na Zvičině zapadalo slunce – a vycházel měsíc 🙂
https://sandvika.rajce.idnes.cz/Dede_-_Zapad_slunce_a_vychod_mesice_na_Zvicine
Dede náádheráá !
Kochala jsem se jako pan doktor (chuckle)
Všelijakých „papírových“ slovníků mám docela dost a řadu z nich pořádně ohmataných, jak už zaznělo v článku. Ale přiznám se, že pro běžnou potřebu ve chvíli, kdy nemám čas na to, abych listovala a nechala se unášet náhodným výběrem slov, která by mě jinak snad ani nenapadla, ale potřebuji jen prozaicky co nejrychleji najít nebo si upřesnit nějaký neznámý výraz, abych mohla pokračovat v práci, používám elektronické slovníky a internet. Je to obrovská úspora času. Ale pro některé speciální potřeby používám ještě i některé z těch papírových. Anebo pak jen tak pro potěšení z toho listování a nalézání, jak píše Dede.
Pokud jde o nejazykové slovníky, či spíše encyklopedie, mou velkou knihovnu zdobí Masarykův slovník naučný s podtitulem Lidová encyklopedie všeobecných vědomostí vydaný v roce 1925, sedm krásných svazků vytištěných kvalitním tiskem na krásném hladkém papíru, s vloženými rozkládacími mapami, tedy celkem asi osm tisíc stránek informací. Hned vedle něj stojí v polici Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích z roku 1998, vytištěná taktéž kvalitním tiskem, tentokrát na křídovém papíře, s ohromným množstvím mapiček, kreseb, fotografií, grafů a podobných ilustrací. Je stručnější, čítá celkem cca tři tisíce stránek, ale i její kvalita je velmi solidní. Když mě to občas popadne, tak takový večer strávený zejména se starým Masarykovým slovníkem, kdy se člověk nechá vést pomocí odkazů od jednoho hesla k dalšímu, je úžasný 😀 .
Samostatnou kapitolkou je pár příručních německo-českých slovníků a učebnice němčiny z války, po mamince, tištěných švabachem, nebo, chcete-li, německou frakturou, která se tehdy v Německu běžně používala. Není to tak dávno, přesto už to asi mnozí ani neví a neumí přečíst. No a ta učebnice němčiny má vzhledem k době, kdy se používala, pochopitelně velmi specifický obsah.
Tapuz, tvoj prvý odstavec plne podpisujem. Opustila som papierové slovníky presne z tohto dôvodu, úspora času. Tiež mám sklon sa „začítať“, hlavne pri slovách, ktorých možné významy sú v slovníku rozpísané na 4 stranách, tak to sa to potom lelkuje 😉 . Navyše sú online slovníky, kam môžem zadať celú frázu a mám hneď význam v správnom kontexte, alebo keď nenájdem vhodný preklad v SK alebo CZ (v mojej oblasti je veľa takých prípadov), tak si pozriem význam napr. v nemčine a môžem to preložiť aspoň opisne. Môžem prezerať databázy, ktoré tvoria priamo prekladatelia a výrazy sú tam podľa odboru. Aj tak to niekedy stojí dlhé minúty navyše, než sa dopracujem k niečomu logickému, čo sedí aj na daný kontext, ale s papierovými slovníkmi by som v 99% bola bez šance, väčšina technických vyšla naposledy v 90-tych rokoch a sú zúfalo zastarané. Takže áno, mám k slovníkom kladný vzťah, vyrástla som na nich, ale pri bežnej práci ich už skoro neotváram.
Ano, děvčata – obě 🙂 kdykoliv pracuju, vyhledávám elektronicky, ta úspora času je úžasná. Můj poslední pokus, když už jsem zoufalá, že jsou obrázky v googlu 😀
Můj taky a kolikrát se osvědčí. 😉
Na termíny dobře funguje i Wikipedie – najdu heslo v jedné jazykové verzi a pak překliknu na odpovídající druhý jazyk. Naposledy jsem tak myslím hledala slovo „štola“.
Taky to tak dělávám.
Není štola, jako štola. Může jít o cukroví, nebo o důlní dílo. (aspoň v češtině).
Ta buchta je štóla, stejně jako bývala kožešinová štóla- přehoz. Štola je fakt jen důlní chodba.
Papírové slovníky samozřejmě používám, konkrétně etymologické slovníky a slovníky synonym. Obojí je totiž většinou spousta práce, která je chráněná autorským zákonem a v případě obskurnějších jazyků, jako je čeština, norština, dánština, polština, slovenština a tak – nejsou k dispozici na internetu, nebo přinejmenším ne v použitelné podobě. Navíc tyhle slovníky nejsou jenom na to, když hledám, co chci najít, ale hlavně na to, když nevím, co hledám, a prostě se jenom koukám po původu náhodných slov. To internet nemůže nikdy nahradit.
Jeden Brit mi říkal o slovníku Etymologicon, že ho moc baví jím listovat
Tak se slovníkem synonym jsem si ještě nehrála 🙂 To budu muset napravit 😀
Andy, mohl byste mi nějaké dobré etymologické slovníky a slovníky synonym doporučit, stačí pro češtinu a angličtinu. Něco mám, ale stále i tak docela tápu.
Český etymologický slovník od vydavatelství Leda. Anglický nemám, na to používám internet..
Bezva, dík, Leda má teď nějakou akci, tak bych ho mohla pořídit i levněji.
Slovník jsem naposledy měla v ruce na základní škole rusko-český a na střední škole německo-český.
Po 40-cítce jsem začala s angličtinou, ale hlava už to nebrala jako za mlada.
Takže každým jazykem vládnu trochu a slovník používám elektronický.
Ale je to škoda, já moc ráda listuju knihami.
Proto pořád čtu knihy papírové.
Na mém nočním stolku je vždy kniha, kterou právě čtu.
Míšo, pro práci elektroniku, pro potěšení papír 🙂 proč ne?
No já se už ustálila na internetu – nejčastěji používám Slovník českých synonym a Slovník cizích slov – no a potom překladač na google. Ale na jeden papírový nedám dopustit – a to jsou Pravidla českého pravopisu, tuším z roku 1992. Ty mám v práci a ještě stále je pilně využívám. Ještě se nestalo, že bych tam inkriminované slovo nenašla 😉
A OTéčko – včera bylo u nás jaro! Možná bude i dneska (aspoň teď ráno to na něj vypadá).
http://yga.rajce.net/2018_Lednove_jaro_a_zlate_stromy
Ege a ta Pravidla,jsou stále platná?
Pro mne jo (rofl) !
Ygo, zlaté stromy jsou prostě NÁDHERNÉ, zobala jsem už včera (h)
Také už jsem včera viděl něco ovocného, růžově kvetoucího, jenže jen na okamžik a z jedoucího auta a protože jsem řídil, musel jsem hlídat v první řadě cvrkot na silnici.
Mohly by to být mandloně, ty kvetou jako první. Ale i tak je to hodně brzo.
Mandloň to rozhodně nebyla, spíš se to tvářilo, jako meruňka, nebo broskev. Ale s jistotou to nevím, na podrobnější průzkum nebyla šance.
Mandloně kvetou spíš bíle.
Sesternica má ružovú, ale je to nejaký špeci kultivar. Keď kvitne, vyzerá skoro ako malá sakura.
Obyčejné kvetou takhle: http://malcka.rajce.idnes.cz/2017_duben/#DSC05556.jpg
Toto je tá jej: http://kallima.sk/news.php?new=36
Ygo, měli jste krásně zlatisto! U nás je větrno a podstatně chladněji – když jsem dnes dojela za taťkou do Motola (ano, do špitálu, chjo) tak ač jsem nechala šálu v autě, stejně se taťka divil, proč mám pod kabátem ten pletenej rolák 😀 Tři stupně a vichr (u nás) já prostě za teplo nepovažuju 😛
Tatínkovi držím palce, ať se co nejdříve z nemocnice dostane a je zdravý.
můj první slovník, byl česko-ruský a rusko-český,kdysi dávno,ještě na základce, nám ho společně s jinými knihami,nabízeli ve třídách. Tohle probíhalo každý rok. Tehdy jsme byl ave IV.třídě a vybrala si právě tento slovník. Byl tak akorát,velikostně asi půl A5. A používám ho stále a ohmataný je fest…druhý, tentokráte technický v těchto jazycích,jsem si koupila ve druháku na průmce…také je značně ohmataný a zajetý…. potom mám maličký česko-francouzský a česko-srbsko-chorvatský..na dovolených,jako bych je našla….a nevyměnila bych je nikdy za internetový.
Jsou na netu přístupné nějaké kvalitní technické slovníky? To by mě zajímalo – nevím to, protože je nepotřebuju…
v placených verzích ano, dokonce podle oborů nebo povšechné…copak v hovoru,to si technici pomůžou rukama, když je nejhůř nebo pak slyšíš větu: ta druhá součástka vlevo od trafa…někdy je to veselý 😀
jinak schrańujeme manuály, co se zdají zbytečné,ale pak když potřebuješ, posloužej někdy líp jak ten slovník….
Manuály sú poklad, veľa ich je v pdf aj na nete a mnohokrát mi pomohli. Keď nič iné, aspoň som si to „niečo“ hľadané konečne vedela predstaviť.
Když mám schema, netřeba doprovodný text. Součástky, které mi nic neříkají, identifikuji podle datasheetů na netu, což je otázka jednotek minut a pak nasypu schema do simulačního programu a hned vidím, co to dělá.
Informační hodnota současných encyklopedií vydávaných pro děti je tristní. Barvičky ano, obrázky …no možná, texty a systém tragédie.
Ale těžké jsou, to ano.
Informace hledám na internetu už dlouho. Wiki ani Google možná nejsou neomylní, ale jsou po ruce, a když vím co hledám, obvykle najdu.
jenže Ty nosíš informace v hlavě, oni mají informace na netu. A až budu bez něj, tak nevědí nic. Pokud se k informaci dobíráš složitěji, zůstane v přihrádce kdesi v mozku a pokud ji potřebuješ, trpaslík ji najde
ano,děsím se chvíle, kdy mně,seniorce v nemocnici ležící, mladinký doktor řekne – operaci neprovedu, nejde internet 😀 nebo: tak teta Wiki radí a strejda Google přesnej opak…. sice se směju,ale ta představa je hrozná…
Hele, Šárko, než ty budeš Babička z Boženy Němcové, uplyne v českých řekách ještě hóóóódně vody. Já jsem na tom hůř, současně se Zemanovou inaugurací oslavím sedmdesátiny, ale cítím se tak na čtyřicet, i když pomalejších.
No, když přišla na Staré bělidlo, bylo Magdaléně Novotné cca 53 let. 😉
Když slavil Vrchlický padesátiny, oslovili ho jeho žáci: Velebný kmete. Není to tak dlouho, co padesátiletý člověk byl považován za starého, dne sedmdesátníci žijí plnohodnotným životem; někteří musí, protože z důchodu by nevyžili.
to mám za pár 😀
Není důležité, co říká rodný list, ale na kolik se cítíš. Já, díky tomu, že od r. 1984 jezdím pravidelně dvakrát ročně do termálek, nedělám žádné zbytečné pohyby a vyhýbám se stresům a komunikaci s blbci, se cítím naprosto suprově a už se těším, až mi to koncem března zase začne kvést.
No, Inko, když já ti mám s přibývajícím věkem pocit, že tu externí paměť využívám čím dál víc 😀
Externí paměť a hlavobanka – jo! 😀
Protože anglicky nevládnu, zkoušela jsem to za svůj život asi 5x a blok vyrobený matičkou funguje i skoro po padesáti letech, udržuji si alespoň němčinu. V práci máme s kolegou společenství – on anglicky a já německy. Chodím na němčinu soukromě a ustálili jsme se na konverzaci. Mám fantastického mladého učitele a ta témata jsou někdy fantastická. Kvůli mě si zakoupil obří německý slovník, kde je němčina německá a rakouská a těch slovíček, která každý týden hledáme, je dost. když jsem německy líčila kastraci koček, to byl teprve zážitek. Nevěřil vlastním uším. Slovník je náš kamarád. Slovníky a encyklopedie jsem vždycky milovala a miluju a mladým jen odkazuji, aby se nespoléhali na internet. Teta Wiki není neomylná, strejda Google jakbysmet
V USA jsem sice přeložil vše, co kde bylo napsáno, ale domluvit jsem se absolutně nedokázal. Já nerozuměl jim a oni mě.
Inko, to musejí být úžasné hodiny němčiny! Pokud vím, takhle učila angličtinu Matylda 🙂
Jo, moje hodiny bývaly hodně povídací 🙂 Nejvíc jsem asi překvapila jednu téměř vystudovanou veterinářku, že jsem s ní dokázala diskutovat o její práci, protože slova typu kloub, sval a názvy orgánů jsem měla z bojové fantasy v malíku 🙂 navíc mě to zajímalo a bavilo, takže dlouhé diskuze o kastracích, operacích a péči o psy a kočky ji vybavily snad dostatkem jazykových znalostí 🙂