Tak tu máme další knižní čtvrtek a mě zajímá, co jste zajímavého od minulého měsíce přečetli:)) Já mám zatím tři příspěvky do diskuze.

Tak jednak jsem přečetla sbírku povídek Michela Fabera ze světa Kvítku karmínového a bílého nazvanou Jablko. Autor měl pravdu, dalo se to číst i bez znalosti základního románu (který jsem nečetla), ale je jasné, že kdo se v tom světě orientuje si asi povídky víc užije. Za mě musím říct, že je to velmi dobré čtení, výborně přeložené. Taky si neodpustím poznámku:))

Čtu hodně anglické knihy, v angličtině britské i americké. Nejsem překladatel, ale moje pasivní znalost angličtiny stačí na to, abych při čtení ne zrovna přesvědčivého překladu v duchu pátrala po tom, jak to asi znělo v originále. Ku cti Viktorovi Janišovi slouží, že při čtení povídek jsem ani nepomyslela na to, že je to vlastně překlad. Takže, doporučuju!

Druhou knížku jsem četla v originále a její děj mě tak moc zaujal, že jsem se vám ji taky rozhodla doporučit i když jsem zatím nenašla, jestli vyšla v češtině. Napsal ji Jon Katz a jmenuje se The Dog Nobody Loved. Je to příběh o vztahu staršího muže a ženy, kteří se sbírají ze dna svých životů a moc jim pomáhá vzájemné přátelství, intenzivně přerůstající v lásku.

Jenže je tu problém – Maria se ujala Friedy, fenky s neznámou minulostí a jak se zdá nezkrotnou povahou. Kříženka vlčáka a rotvajera miluje jen svoji paničku a přiblížit se k ní je pro Jona výzva, byť má se psy plno zkušeností. Jenže když si nezíská Friedu, jak budou moc být s Mariou spolu? Je to úžasné čtení o lidech a psech a o tom, jak se s láskou, trpělivostí a vytrvalostí dá zdolat i na první pohled nezdolatelné.

S třetí knížkou jsem se seznámila na „Listování“ – to je vlastně divadlo o knížkách. Ve Špejcharu muzea Dvora Králové nad Labem představil knížku Fredrika Backmana  „Co by můj syn měl vědět o světě“ Lukáš Hejlík – a to neodolatelným způsobem:)) Knížka vznikla na základě zápisků v autorově blogu, takže nejde o žádný ucelený román. Nijak to ovšem ve výsledku nevadí. Je to velmi současné vtipné, pravdivé a upřímné tak, že to člověk občas i dojme, ale takovým milým způsobem. Trable a radosti čerstvého tatínka v jednadvacátém století si myslím rádi přečtou nejen nastávající a aktuální otcové, ale vlastně každý:))

Neznám ostatní Backmanovy knihy – nejznámější je prý román „Muž jménem Ove“. Možná si je i seženu.

Tak co, co jste četli vy? Na co se chystáte? Máte nějaké tipy pro ostatní?

PS: Ygo, Jona Katze jsem vlastně našla díky tobě – jak jsi minule doporučila tu knížku o psech (to štěně, které přišlo o Vánocích a zůstalo, nebo jak se to jmenovalo:)), tak jsem si ji našla a přečetla – anglicky v Kindlu, jako obvykle:)) No a díky mazanému způsobu, jakým Amazon inzeruje knihy jsem našla dalšího autora…:))