Musím říct, že Adélka krade. Krade všechno. Nejen jídlo. Ukradne cokoli, co by mohlo na podlaze dělat správně drásavé zvuky – bižuterie, hračka z Kinder vajíčka, špunt z láhve, propiska… benjamín má už jen polovinu listů, protože ty tak hezky šustí a křupou 🙂
Onehdy si po večeři, kdy do toho pupku naládovala celou kapsičku a zakousla pár granulemi, proto vypadala, jako by spolkla kopačák, přidala ještě dezert. Po návštěvě u nás zbyl na talířku kus štrůdlu. Co vede nažranou kočku k ohryzávání listového těsta? Kdybych ji nekrmila, dávala jí málo nebo kdyby byla v jídle jakkoli omezovaná, budu ji litovat a nebudu se divit. Ale tohle je normální rozcapenost!
Jakmile se objeví cokoli k jídlu, je schopna se plížit jako Apač na válečné stezce, jen aby se k tomu žvanci dostala. Vylézt na stůl a schovávat se nejdřív za kastrol s polívkou a následně se nenápadně krýt za hrnkem s čajem, jen aby se dostala k masu z polívky – no, to je na mrtvici.
Ale pokusit se mi vydrápnout z ruky kus chleba se škvarkovou pomazánkou? Jelikož mi už padala z klínu, kam bleskově vyskočila a drápem se mi omylem zachytila do kůže u lokte, skončila jsem v situaci, kdy jsem se snažila odtrhnout Adelínu od chleba i vyrvat jí dráp z mého lokte. Kotě držené za kůži za krkem ani nemuklo, ale chleba pustit nechtělo!
A to jsem si říkala, jak je to milá a společenská kočička – je, dokud nedojde na jídlo… Ale když nás s vrkáním vítá doma a mazlí se o sto šest, jsou jí lumpárny zase odpuštěny 🙂
Tak zatím co jsem si tu včera večer s pochechtáváním četla komentáře, nejvyšší kradlač v naší smečce, kotík Olík, si sundal z linky zbytek obraného masíčka, určený k vychladnutí a následnému uložení do lednice na dnešek. No, tak dneska mají smůlu. Přitom se všichni tvářili jak po svatební žranici, tak jsem to masíčko včas neuklidila. A to už jsem dost vycvičená. Následně se zmocnil sáčku s mými oblíbenými mlsky, což jsou zrnka kávy v hořké čokoládě. Dribluje s nimi po bytě, zatím co já se vztekám, protože na žíhaných dlaždicích jednak nejsou moc vidět, druhak pohotovostní tyčák je nebere. Něco jsem sebrala ručně a teď už mi jen křupnutí pod nohou dává vědět, že jsem moc úspěšná nebyla. Navíc si Olík každou chvíli od někud vyhrábne další a předvádí lovce. Ale to je jen jeden den, co už všechno provedl, to je na černou kroniku.
alespoň se nenudíš 😀
Taky mám doma zloděje a mlsné. Nedávno jsem měla doma přes noc vnoučata … babí uděláme jednohubky. Tak jsme nakrájeli rohlíky, máslo a pak si děti napichují různé kombinace, vždycky šunka, uherák, sýr, vajíčko, cherry rajčata, okurka atp. Nesnědlo se všechno no a já nesklidila ze stolu a šla číst pohádku a povídat 🙂 To co zbylo ty potvory kočičí 😛 rozložily na „prvočinitele“ chyběla jen šunka a salám. Spaly v pelíčcích u radiátoru a na můj dotaz co to má znamenat, se tvářily otráveně a proč že je budím 🙂 Když jsme měly pejsku a někdy něco snědla či provedla, tvářila se pak alespoň chvíli provinile. Ach ty kočky 🙂
Krásné Adélce přeji rychlé hojení.
Adelka je překrásná kočička, její zbarvení se mi velice líbí. Držím jí palce k rychlému uzdravení po kastraci. Ani nevím, jestli se tyhle bokové kastrace tady dělají. Všechny naše kočky měly vyholené bříško a snad deset stehů, které vet asi po dvou týdnech vyndal.
Naše dvě velké kočky kupodivu nejsou zlodějky. Rusty občas sežere kousek nabídnutého syrového kuřecího, když ho připravuji. Jenže mi ho většinou po chvíli vráti někde na podlaze. Zato ráda ulizuje marmeládu (jako já, nejradši má malinovou) a moučkový cukr, kterým sypu tvarohové šátečky. Takže jí raději ještě za tepla jeden šátečke dám olízat, aby si pak ostatních na talíři nevšímala. Ona je spokojená a olízaný šáteček pak slupne Trixie. Woody kromě granulí, masové kašičky a občasné kočičí konzervy o nic jiného nestojí. Jsem tomu ráda, nemusím se bát nechávat nějaké maso na lince nebo na plotně. Uvidíme co se vyklube z Bobíka. Je to sice žrout a u misky umí pěkně žebrat. Tedy granule mají kočky v miste stále, ale ráno dostávají navíc masovou kašičku. A Bobík se nemůže dočkat, tak se zvedá na zadní, ať prý si pospíším. Jinak zatím na linku nevyskočí a když jsem mu nedávno při snídani položila kousek sýra na dlaždice, jen ho očuchal a jal se ho zahrabávat. Vypadal tak nešťastně, že se mu to nedaří, že jsem ten kousek raději zvedla a vyhodila, aby měla jeho čistotná dušička pokoj.
Tak naše kočky rozhodně nic nezahrabávají- Adélka si darovaný žvanec odnese a hučí jako motor, aby se jí to někdo nesnažil sebrat, a Oriáš na to pohlíží s výrazem profesora studujícího pochybný materiál, aby to pak opatrně sežral, pokud mu to dřív neukradne některá psice.
„Hučet jako motor“, uměla skvěle Lucky. Když venku chytla chipmunka, její varovné „nepřibližuj se“ mělo fakt sílu. Naštěstí ho nežrala, jen si vychutnala pocit lovkyně, pak ho tam nechala ležet. Je s kočkami legrace, viď ? 🙂
Bobíček,jak už asi porostl?! 🙂
Jenny, už jsem Licce poslala článek 🙂
kastrace bokem je lepší,kočku tolik nebolí bříško a nezeslabí jí to břišní stěnu…zjistila jsem, že v Přelouči vet dělá kastrace laparoskopicky….
Jako přes kopírák s Darečkem. Až na to, že Darkovi už bylo pět let. Dnes ráno mi zaťal drápek do ruky jenom pro to, že se mi nechtělo vstát z postele, když kvíkal, že už by se mělo vstávat. Pacholek, jeden!
Tak Adelína pospává v koupelně na osušce- je tam podlahové topení. Má cca 2 cm ranku na boku zaštupovanou interdermálním stehem, což znamená, že se to časem samo vstřebá, netřeba tahat stehy a na povrchu nic není vidět. Prý i kdyby ji olízal Oriáš, tak to vadit nebude 🙂 Dostala injekci atb a analgetik a má se dospat. Veterinář si pochvaloval, že mu do toho nelezl žádný tuk a dobře se to dělalo. Tak držte palce, ať se hezky probere a nemá komplikace.
Juhů – hezký! Takže nemá žádný límec či pruban? to je výborné, to se mi líbí. Tak doufám, že se Adélka hezky prospí a brzo nebude ani poznat, že měla bebííí.
Ne, nemá límec ani pruban. Vet tvrdil, že to není potřeba- prý ranka na boku je malá a netahá tolik jako na břiše.
přesně..to je fajn, že to dělla bokem, bude rychleji zahojená….a ta řezná rána je mnohem menší…
Jamie i Orina jsou zlodějáci hnusní. A nejen zlodějáci, oni způsobují při tom kraďošení i hmotné škody. Poslední zářez má James – zbytky pečeného kuřete v zapékací skleněné misce jsem dala do horní skříňky linky na talíře. Mám horní skříňky asi o deset centmetrů výš, než je obvyklé a ještě tam byly ty talíře, takže pekáček byl ve výšce cca 70 cm. Ten zrzavej mezulán skočil na linku a tak dlouho se snažil, až packou otevřel skříňku a ten pekáček shodil. Pekáček spadl na kraj linky, odrazil se a spadl na dlažbu. Střepy až na konci chodby (7 metrů od dveří kuchyně), mastnota přes celou kuchyň. Myslela jsem, že toho spratka přetrhnu, zachránilo ho to, že jsem si vrazila střep do nohy a nemohla jsem po něm skočit. Prevít jeden nenažranej.
Nám se včera rozběhla po obýváku sklenička na víno- rozprskla se poté, co ji jedna jistá Adél smetla o půlnoci na zem….
co mu chudákovi nadáváš,stejně za to můžeš ty, že jsi to blbě schovala…. 😀
Kočka se stará, kočka má.
Lukrécie taky tohle krédo vyznává od prachového koťátka. Ale s věkem přestala být chamtivá a ochotně se s námi o své úlovky dělí. Z každé myši i z každého vrabce mám ráno po půlce na rohožce. Co víc si přát 😀
Uf, tak bez toho bych se obešla 🙂
Chichi, tak u vás zřejmě nezbývá než řídit se zásadou Nicka Cartera „Vždy ve střehu!“ (chuckle)
Jen když vidím Adelínu mezi hrncem a talířem, nemáš strach, že se může spálit? Já jsem hned v počátku Denisovi zatrhla vyskakování na linku, protože si dovedu představit, že by tlapkou mohl zapnout varnou desku nebo si nedej bože spálit čenich. Takže to vypadá tak, že já stojím u linky a Denis mě předníma nohama objímá v pase, aby lépe viděl. 😀
Je fakt, že už jsem tu viděla mnoho fotek kočičáků „hospodařících“ v kuchyni. Asi jsou prostě šikovné a dokážou se vyhnout nástrahám.
Je to na stole a není to horký 🙂
Kočky vnímají sálající teplo velice dobře a také velmi dobře vědí, co je příjemné pro kožíšek a co už je moc. Takže popálené tlapky nehrozí, max. si trochu přiškvaří fousky, které se časem vymění za nové a podruhé už bude vědět.
Matyldo, samozřejmě že JE to rozcapenost – neboť domácí kočenky prostě JSOU po čase rozcapené, i ta původně nejubožejší útulková chudinka (inlove) 😀
krásné fotky, Adelaida je opravdu fešná kočička (h) (h)
U nás je to s jídlem – co máme Majdu – naprosto jednoduché. Mimo mističek na skříni NESMÍ kočky jíst cokoli, jinak mají letecký den. Před Majdou to bylo jednoduché – kam se dostanu, to sežeru, ožeru a podobně
Naše psice jsou ke SVÝM kočkám dost vstřícné, naštěstí….
Jak to tady čtu, tak vidím, že mám doma kočičí poklad. Čertík nekrade, maximálně řekne: Kňouk a zatahá mne tlapkou za ruku, přičemž drápky má dokonale schované, stejně, jako když na mne doráží. že by někoho škrábnul tak to ani náhodou, na veta, když mu měří teplotu, nebo píchá injekci, se ani neošklíbne, natož aby ječel, nebo se oháněl tlapkami či tesáčky.
Matyldo ti naši pruháčci kradnú všeci.
Daník je také dobře a kvalitně krmen, přesto neodolá, když se něco vyskytne.
Packa se nenápadně vysune a dráp se zasekne do šunky na talířku.
Musím také něco o něm napsat. Je už to velký 8-měsíční kluk a je ho plný byt.
Jsou zvědavé a instinktivně zvyklé lovit. Když se tohle zkombinuje, není se čemu divit. (Co žereš? Dej mi taky kousek!) a v tom štrůdlu asi hledá něco, co sice potřebuje jen ve stopovém množství, ale v potravě to nemá.
třeba jako rozinky, máčené v rumu? 😀
Třeba. Co kočka, to jiné gusto. A rum voní, co si budeme povídat, navíc po upečení je alkohol pryč a zbude jen ta vůně.
U toho štrůdlu vypadá Adél tak nějak velmi opatrně, asi mu nevěří :-))
Kradeník u nás je Čita a v noci honí víčka od petek.
Matyldo, hezky jsi nám to napsala a jsem ráda, že v tom nejsem sama. Psice se odnaučily obhlížet stůl, jen uctivě čekají a dělají smutný oka. 🙂
Nevěří mně- když jsem se zjevila, tak se přikrčila, aby byla nenápadná, protože ze stolu je vyhazována. Tady se ho chystá ulapit a odtáhnout 🙂
Všetci kradnú! Náš pes se předvedl před pár dny. Měli jsme návštěvu, chlapečka Patrika a chlapeček Patrik dostal koláč. Vracím se z kuchyně a vidím uslzené oči dítěte a rozpačité, leč spokojené oči psa. Jistě už víte, kým byl koláč sež.. sněden. No nic, pes dostal vynadáno, Patrik nový koláč. Chvíli zadumaně sedí a pak oznámí, ‘nemám ho rád! A vyperli ‘asi to bude komunista.’ Tož tak.
(rofl)
Ještě že Ondra ještě neumí mluvit 🙂 Onehdy u nás byl s rodiči na návštěvě a pojídal ještě vánoční cukroví. Jeden perníček nosil v ruce moc dlouho (podle Karamelíny). Koutkem oka jsem viděla, jak mu ho jemně odebrala a zmizela s ním za gaučem 🙂 Ondra si nestěžoval, došel si pro další 🙂
Moc ráda se s Matyldou směju, i když uznávám, že jí asi v prvních chvilkách loupeživých útoků pruhatého bandity do smíchu není – možná:))
Navíc jsem ráda, že vám tímto můžu naservírovat veselé příhody se zvěří – moje holky prostě nekradou, no. Jak mi tuhle řekla Matylda, máš je moc vychované 😛 Já bych dodala, jak v kterém směru 😀
Adélka je krásná koč, líbí se mi ten dlouhej šelmí čenich 🙂
No máš je moc vychované 🙂 Karamel minulý týden neměla co na práci, tak vybrakovala Kubovi v pokoji odpadkáč (byl moc plnej, jsem mu říkala, ať to odnese do popelnice). Pečlivě z něj vytahala všechny kelímky od jogurtu a nanosila mi je do postele. Nepochybně si to užila…
Já bych řekla, že je má Dede AŽ NECHUTNĚ dobře vychovaný! (wait)
proč tobě, paničko? proč ne jemu 😀 to sis fakt nezasloužila 🙂
Všechno, co si JEN TAK najde, nosí do mé postele- kousky látek, rozžvýkané kapesníky, klacky a takdáleatakdále 🙂
tvoje postel,její boouda a jistota 😀
….. a nosí ti náhodou samé krásné dárky.:-)
No, když mi do té postele odtáhla dvakrát jeden metr tuhé výztuže do kabelek, tak jsme se spíš divila, jak to zvládla- je očividně velmi pracovitá…
Máte teď krásně časy – s kotětem (rofl) ! Jak je už vlastě stará, že jdete na kastraci (držím palce, aby proběhlo vše v pořádku)? Jinak je to roztomilá mourka a věřím, že se jí hodně věcí promine (chuckle) !
Zikmund naštěstí vařené maso neloví, ale když vytáhnu prkýnko, tak už visí na úchytkách linky a vyžaduje desátek (se slintajícími psy za zády) – moc se diví, proč krájím cibuli, když on chce syrové masóóó. Jinak z člověčích jídel oblibuje šunku a uzenáče – to se musím dělit nebo jíst, když není doma. A olivy – misku od nich vylíže a pak ještě vytře kožuchem – ani kapka na zmar (rofl) .
Hm, kožichem? To pak ty olivy jsou s tebou doma dost dlouho, ne? 😀
No – naštěstí tu misku vylíže do sucha, takže na kožichu už toho moc nemá. Ještě že se nechce válet v tom uzenáči…
U těch útulkových koček je to odhad a ten je 5 měsíců, což je věk doporučený útulkem pro kastraci kočky. Navíc váží 2,5 kg, takže žádnej chudáček 🙂
já bych si dovolila s věkem polemizovat, pokud už je doma, protože v 6 měsících spolehlivě dokáže kočka zabřeznout, ale i když má 2,5 kg, kastrovala bych tak na 8 měsících…až by měla odmrukáno… ale to je jen názor…mě těch 5 přijde prostě málo…jsi dobrá,že to dáš…
No, útulek píše tohle: http://www.kocky-hodonin.estranky.cz/clanky/kastrujte-/Kdy-a-jak-kastrovat.html
a náš veterinář mi taky řekl, že by do toho šel teď.
Teda neznám z vlastní zkušenosti (maje kocoura), ale slyšela jsem, že mít doma mrouskající kočku není nic moc…
Tak to opravdu stojí za to, je to něco šíleného. Mě se Vivi rozmrouskala asi 3 měsíce PO KASTRACI! takže druhý den na veterinu, injekce začala zabírat až další den, ty 3 dny úplně stačily, nechápu, jak to někdo může vydržet týden i déle. Svou známou jsem přemlouvala, aby dala svou bytovku vykastrovat, až začala kočička mrouskat každých 14 dní.
je to různé – Mia tedy ječela jako siréna, že chce kocoura a hned a teď. Sharčiny kočky, co říkala ( co si pamatuju), žádná velká operní přdstavení nepořádají. uvidíme, jak to pojedná slečna Šedobílá 🙂
u nás se neječí,u nás se jemně vrká, někdo jednou,někdo 2x ročně…
jestli chodí ven a je takhle velká, tak asi ano…my počkáme. šedobílé vichřici je 6 měsíců a kousek, ven nechodí ( jednak je lovecká a to nemůžu ptáčkům udělat, druhak by se mohla vypravit na výlet za maminkou a sestřičkou přes silnici). Snížek je kočkour už dávno, takže riziko v tomto směru nula :-)zatím je to zajímavé – už je tak velká jako Mia, tak se snaží prosazovat za největší kočku ve smečce. obě holky se na to dívají svrchu, protože vědí, že největší kočka jsem doma já 🙂
Kastrace většinou nemá na lovecké instinkty koček, ani kocourů, nějaký zásadní vliv. Pokud se kočka naučí lovit už v kotěcím věku a lov jí dělá radost, bude po kastraci lovit dál, i když bude mít misky neustále plné. A Evičko, myslet si, že jste doma kočičí smečky šéf, je jen iluze; připravte se na to, že o ni jednoho dne přijdete.
krakonoši, já nejsem šéf – něco takového kočky neznají :-)jsem „největší a nejstarší kočka“ hierarchie smečky kočkovitých šelem je velmi specifická 😀
Nám řekla naše veterinářka, že Daníka máme kastrovat až po 8 měsících.
Tak půjde v březnu.
Puberta už s ním přímo mlátí.
Pokud je kocour vykastrován příliš brzy, bude mít později problémy s močovými cestami. Každopádně je vhodné mu aspoň jedno potěšení s dámou, (dámami), dopřát.
Nebude, kastrace nemá na onemocnění močového ústrojí žádný vliv.
Kocouři, ať už kastrovaní, nebo nekastrovaní, jsou náchylnější k různým potížím s močovými kameny, pískem a s různými záněty močových cest než kočky z prostých anatomických důvodů – jejich močové cesty jsou užší a delší, takže nebezpečí zablokování, zánětů nebo jakýchkoli potíží je podstatně větší. Tyhle potíže mohou mít ale i kočky, i když to není tak časté.
O uplynulých Vánocích jsem si „užila“ močové kameny s Filípkem, který byl kastrován už jako dávno dospělý, několikaletý kocour.
pokud vet vyndá kuličky a zašije,může se v tom šití udělat vystouplá jizvička, která bude dráždit močovou trubici a ty problémy působit, tak mi to jednou vysvětloval starej vet u nás, protože on kastroval a kocoury nešil, dělal malou ranku ,která se do tří dnů krásně zatáhla a zahojila,tak je kastrovanej i Miňák.
Takhle je kastrovaný i Zikmund – bez šití.
“ je vhodné mu aspoň jedno potěšení s dámou, (dámami), dopřát“
krakonoši, promluvil z tebe chlap, jinak je to naprostý blud ve smyslu, že by to kocour nějak potřeboval nebo to bylo kvůli čemukoli vhodné… a to bys ho jako vypustil ven, aby si užil???? co když se nevrátí nebo nedej bože vyrobí někde koťata?? to bys opravdu chtěl?? další nechtěňátka někde?????????
Bedo, úplně s tebou souhlasím. Kočičích nechtěňátek živoří venku na ulicích dost.
Ferda k nám přišel, jako tulák, ve dvou letech, takže si si užíval zcela určitě. Po kastraci si své teritorium hlídal dál a pilně lovil a nejen myši. Ale toulky venku omezil na území zahrady a ven chodil jen v noci; velmi rychle přišel na to, že černý kožich je v noci vynikající maskování a nehrozí mu nálety od kosů. A Čertík se kastrace také dočkal až po příchodu do útulku, takže také ví, co to je kočka. A statistiky i odborníci říkají, že kastrovat se má až tehdy, když jsou příslušné orgány plně vyvinuty.
Adelin je nádherná pruchatá a halt něco musíš oželet když máš doma takový poklad. U nás dosud nenápadný a neprojevující se damián jak jsem byla na opušťáku doma kosmickou rychlostí uchmatl kus kuřecího stehna a metelescublescu s ním zdrhnul pod postel nic nedbaje na to že má ubohý marod taky hlad.
Karolíno, jsi chudák 🙂
Krásná kočička a jak je chytrá a šikovná 😉 A rozhodně nekrade. Jen s tebou sdílí všechno dobré (jídlo).
A nemohla by sdílet o trochu míň?
pruchatá Pampalini je super! Listové těsto má dost tuku,takže proč si ho nedat, maso krásně voní a je dobré pro malé kočičky, no a škvarky? To je pro Tebe Matyldo jed…nebohá kočička se Ti snaží zachránit tajli a obětuje se a Tobě se to nelíbí?
Nemá to s Tebou lehký 😀
PS: už ti vylila v noci na nohy misku s vodou? Nebo schovala ovladač od TV tak,že jsi lezla 2 hodiny po zemi po bytě a hledala ho? (byl v botníku,v botě) .. jídlo – hm, tobě ho vydrápla Adele z ruky, mě ho švihla Kačenka z před húst, protože párek není pro lidi,ale pro kočičky..a medovníková kulička, co jsem ji dostala od mamky na ochutnání,taky vysublimovala (podezdřívám ji,že ji fakt sežrala).
Tak to já bych podezřívala nejdřív Karamel (ta je zlodějka), pokud by medovník byl na přístupném místě, a pak Adélu. Dneska mám sekanec od drápu pod okem, protože jsme nechtěla vstávat- no a budík hrál, tak už jsme měla! Adelín po mně skákala a dolovala mě z postele. Ale já dneska jdu ráno na ruštinu, tak nemusím 🙂 No a pak jsme svedly zápas ve volném stylu, abych mohla nakrmit Oriáše bez ní- princezna má dneska hladovku, odpoledne ji vezu na kastraci.
chudák malej, tak ať to zvládnete bez problémů…jo,já měla značku od drápu pod obočím, taky budík..
Ruštinu? Potřebuješ ji k práci nebo si ji opakuješ? Já nad opáčkem taky koumu, zjistila jsem, že mám výpadky a válečný filmy mi zrovna slovní zásobu v širším spektru nerozšíří 😉
Potřebuju ji v práci. Hodiny mi platí zaměstnavatel. Mám hodně individuální hodiny- vykopávají se znalosti zaváté prachem a k tomu se přidává obchodní ruština.
tak to se máš…já si to budu cvakat sama, pokud si nenajdu nějaký 2-3 ruský kamarády na dopisování , tak se mi slovní zásoba zvětšovala docela rychle…
Děvčátka, je vidět, že jste se buď ve škole flákaly, nebo máte sklerózu. Já byl loni na podzim ve městě, (tím myslím centrum Prahy, v Praze si e bydlím, ale les s houbami a divočáky mám pár kroků za barákem), potkal jsem tak nějaké ruské turisty a docela hezky jsem si s nimi v jejich mateřštině popovídal.(a to jsem naposledy rusky šprechtil v r. 1972 u maturity).
Jo? Normálně žbleptat taky nemám problém. Ale aby to bylo gramaticky pintlich, když v tom jazyce píšu smlouvy a mejly, to je jiná opera. Navíc je to můj druhý jazyk, anglicky umím líp.
neflákaly ani jedna, já ji v práci používám a je to úplně něco jiného,než si popovídat s turistou nebo s ukrajinským dělníkem… ono překládat reklamace v záruce nebo servis oprav po zárukách,to je požer a víš Krakonoši,co je ještě horší? Oni to nepíší na kompu,ale používají karandaš a luštit tu azbuku,to je někdy výkon, krasopisně to fakt psaný není….
Vím, kdysi jsem, jen tak pro zábavu, překládal technický popis stodvacetikanálového zařízení TNP, což byla vysoce odborná záležitost, protože nacpat 120 telefonních hovorů současně do jedné dvoudrátové linky opravdu není legrace. Když jsem to pak přinesl na podnik, nastal údiv a zděšení, oni na to dva měsíce sháněli překladatele – marně, takže jsem dostal pochvalu, (tu si mohli strčit kamsi, to bylo to poslední, o co jsem stál) a dva tisíce mimořádné odměny. (Moc se nepředali, ten překladatel by asi byl o něco dražší). No, vybral jsem si to jinak, na materiálu, Kompletní rekonstrukce elektřiny v patrovém rodinném domku mne stála flašku rumu za týden ,,dovolené“a firemní náklaďák mi to všechno přivezl až domů.
fňuk – medovníková kulička je moc dobrý minizákusek. no, máš doma kočku s vybraným vkusem…
Sharko, schované propisky, brýle a jiné odnositelné věci znám. Kokeš je kocour odnášeč a v jeho boudičce nacházím věci vskutku rozmanité. Boudičku zřejmě pojal jako skrýš, spí v posteli. Matěj zase vloni trpěl nechutenstvím a hubnul, měla jsem o něj strach. Teď pro změnu žere všechno, dnes se mi snažil ujídat z talíře čočku.