Celý prosinec bylo jasné, že se něco blíží. Věděla jsem, že to něco jsou Vánoce, ale neuměla jsem si je představit. Minulý rok jsem ještě byla ve věku „notakfujjeto“ a „okamžitětopusť“ a nic moc si nepamatuju.
Četla jsem si paničku, ale výsledky byly rozporuplné. Snoubilo se v ní těšení a panika, a to v měnícím se poměru. Páneček moc nepomáhal, protože pořád mluvil truchlivým hlasem o chudákovi starém kocourovi, čímž paničku spolehlivě vytáčel.
„Jakej starej chudák? Je mu teprve šest!“ vykřikovala panička, nicméně potají dělala pravidelné zdravotní kontroly předmětného kocoura. Je fakt, že co odešla Polárka, byl Merlin jako vycpanej. Panička se obvykle snažila léčit Merlinovu melancholii šunkou, což mě rozčilovalo. Copak radostná oddanost – moje – si šunku navíc nezaslouží?
A pak přišel den, kdy páneček začal hledat ozdoby a světýlka, panička zahájila kuchyňský maraton a výsledkem byl nazdobenej smrček a krásně prostřenej stůl. Panička ovšem hlídala kuchyň jako drak poklad, takže jsem se stáhla do pelechu. Kdo si počká, ten se dočká!
Pak přišla kulatící se malá panička s Jirkou a brzy zavládlo těžké sentimentálno. Dalo se snést, protože panička konečně uvolnila přístup i k našim miskám. Merlin se ale u jídla neobjevil. Pánečka to vysloveně vzalo a začal mladým vysvětlovat problém s pochroumanou kočičí duší.
Nejdřív jsem zahlédla tlapku, jak pinkla do lesklé červené koule. Pak se mezi stříbrným rampouchem a modrou šiškou mihnul černý ocas. Když se kousek pod vrcholem stromečku mezi zlatými řetězy vynořila Merlinova nadšená tvář, tak jsem pro jistotu couvla.
Bingo! Nikdy jsem netušila, jak hlučný může být pád ozdobeného stromečku. Rozbíjené ozdoby chřestily, kocour vřeštěl, malá i velká panička ječely, Jirka sakroval. Jen páneček šťastně sledoval černý stín mizející v hloubi domu a dojatě šeptal: „Konečně zase můj starej Merlin, pacholek jeden kočičí!“
Přeju vám krásnej chlupatej den a víte co? Když všichni uklízejí padlej strom, nikdo nehlídá kuchyň! Tak jsme si s Merlinem užili opravdu veselé Vánoce…:))
My už léta stromek nemáme, jen chvojí ve váze, na které pověsím mini kuličky a pár stříbrných třásní. Je to součást vánoční výzdoby domu, takže dost s předstihem. Váza bývá normálně v rohu rohové lavice, abychom ji měli více na očích, v obýváku jsme až teprve večer. Letos jsem ho kvůli malému Bobíkovi nedala, protože on v velkým zájmem „objevuje dům“. Když vyskočil na lavici, větve v rohu ho okamžitě zaujaly. Nejprve jen očuchával, ale když zjistil, že se po doteku packy hýbou, jeho zájem vzrostl, příliš nebezpečně se rozparádil a bylo jistější výzdobu zrušit. Ostatní kočky chvojí neřešily. Asi jak chodí ven, tak už tuhle vůni znají, takže jen přičichly a pak váze nevěnovaly pozornost.
Maričko, napiš o Bobíkovi! kamkoliv, ale napiš:)) Jsem zvědavá! Takových koťat je teď kolem a poctivě se hlásí jen Matylda 🙂
Dede, Licce jsem článek přislíbila, jen bych chtěla, aby měl dobrý konec. Tedy, abych mohla napsat, že ho už přijaly obě kočky. Bohužel Woody stale vzdoruje. Už je to sice o dost lepší, ale stále mu občas dá facku, syčí a vrčí. Naštěstí on si z toho moc nedělá, protože Rusty je k němu hodná (přestože on jí skáče na hlavu a buď okusuje uši, nebo jí líže hlavu). Dneska dopoledne jsme s ním jeli na první očkování. Je to zdravý kocourek, a vet řekl, že podle zubů (má některé dvojité, tedy stále mléčné), jsou mu 4 měsíce. Takže jsme ho našli jako 2 měsíční koťátko, ještě mladší, než jsem myslela. Doporučil počkat další 4 měsíce na kastraci (aby byl Bobík plně „hormonálně vyvinutý“, jak to nazval). Uvidíme, jestli ho do té doby dokážeme udržet v domě, jak jsme plánovali. On je doma zatím spokojený, lítá jako poděs a večer nadevše miluje oheň v krbu! Asistuje mi u zatápění, ani vysokých plamenů se neleká a když pak přisunu síť sedí u ní a „nahřívá si kožich“. Je to úžasně něžný kocourek a velký mazel
Tvůj první kluk, viď? 🙂
Ano, po 7 kočičkách náš vůbec první kocourek (inlove) . Manžel si nemůže zvyknout a stále říká „she“. A tvrdí, že Bobymu je to stejně určitě fuk, tak co 🙂 No má pravdu, ale i on si brzy zvykne na „he“ 🙂
Jů, Maričko, vy máte nového kocourečka? Tak hodně radosti přeju a Bobíkovi š%tastný a dlouhý život 😀 .
Tapuz, ano od října máme kocourka. Tady.
1url.cz/HtOrV
Roztomilej klučík, s tím musí být veselo (sun) .
Mně bourala stromky Rikča (ožírala kolekci, takže se dolů věšelo želé, které jí nechutnalo, tudíž se samozřejmě musela natáhnout o kousek výš). Penuša ometala stromky ocasem, vždycky bezpečně prošla a pak, když už měla stromek za sebou, radostně zamávala, jak to pěkně zvládla. Mívala jsem tehdy jedličku v květináči, takže stromek přerůstal Penušku jen o pár facek, a ty slaměné ozdoby krásně lítaly. Penny pak udělala zkroušený obličej a ozdobu mi donesla, ale myslím, že ji to vskrytu dost bavilo.
Současné holky stromek nebourají, neb mám větev na parapetu, ale je možné, že se Melly ještě dostane ke slovu, když se půjde nenápadně kouknout z okna. Donda větev první den urputně pásla, hlavně když se ty slaměné věci trochu zachvěly. 🙂
Milá Io, zaujalo mě ledacos z tvého popisu, ale nejvíc mě dostalo, že Donda větev pase 😀 Zvířata umějí být neuvěřitelná:))
Donda pase všechno. Tuhle mi pásla svíčky, které jsem si vyrovnala na polici, takové pěkné velké válce. A když jsem dvě z nich naráz dala do svícnů, chodila Donda ke mně, k polici, ke mně, k polici… Z jejího světa zmizely dvě svíce! Skandál!
Tak jsem jí ukázala, kam jsem je dala, a byla zas spokojená.
To sis dovolila hodně, oddělit je od stáda (svící)! 😀
No sláva, že Merlin našel ztracenou chuť jak k jídlu, tak i do života! (chuckle)
My na porážení vánočního stromku ani nepotřebujeme kočku, zbouráme si ho sami. Stalo se před lety – když jsme s páníčkem tak divoce trsali v obýváku, dokonce o jakousi přehazovanou figuru jsme se pokoušeli, jen stromek stál jaksi v cestě. Skončilo to naštěstí dobře, nikdo nepřišel k úrazu a rozbitých ozdob byly tak dva – tři kousky. (chuckle)
Hančo, to se mi líbí! Vážně přehazovanou??? (rofl) To muselo být moc krásné shození stromečku! (inlove)
Jéje, to byl hezký vánoční počin od Merlinka.
U nás už stromeček (co tam nejsou perníčky) nikdo neřeší – hezky si tu stojí a opadává, ale zatím je na něj hezký pohled. Ale už se bojím, až ho budu odstrojovat – to zas budu dopichaná a jehličí budu vymetat ještě na Mistra Jana Husa. No protože se Jeník ulakomil (325,– Kč – no, nekup to!) a protože ten stromeček fakt vypadal dobře, tak máme letos opět smrk pichlavý (který svému jménu dostojí). A stačí do něj kapku drcnout, a mám v obýváku závěje jak na Boubíně. Tak si říkám, jestli dočká Tří králů …
Jinak u nás spolupracují zvířata jen při rabování ptačích hnízd (bohužel) – na druhou stranu, aspoň nemusím uklízet bezhlavé mrtvolky, jak to bylo v době bezsoudružské.
Ygo, taky máme smrk, nejspíš pichlavej:)) Zatím padá jen to, co smetou psí ocasy (dole jsou plastové kuličky:)), ale on byl uříznutej dva dny před štědrým dnem, takže má ještě čas 🙂
My letos máme také asi pichlavý strom a nepadá zatím vůbec, ani se k tomu nemá. Kdyby padal tak bych odstrojovala příští neděli ale vypadá na to, že spíš vyrazí letorosty.
Maruško, to by vypadalo moc hezky – rostoucí vánoční stromek! A pak by ti vyrostl z ozdůbek a musela bys mu jich pořídit víc 😀
U Globusu letos prodávali živé vánoční stromky, tedy neuříznuté, zakořeněné ve kbelících a prý existuje i cosi, jako pronájem, koupíte si živý stromek, po vánocích jej vrátíte a příští rok si jej opět na vánoce vyzvednete a to celkem 4x, pak si koupíte jiný, mladší.
Jsou stromky živé v květináčích ale nezakořeněné, /před obchoďáky/, které po určité době zajdou a jsou stromky dražší- které vydrží-
Jehličí z koberce dobývati – velmi nevděčnou práci na dlouho míti. A když je koberec po celé ploše pokoje, je i umělý stromek za trest.
Zdravím všetkých a dodatočne prajem šťastný celý nový rok!!! (wave) (party) Taká poriadna neplecha dokáže chlpatcom zdvihnúť náladu, o tom by sme s Džekinkou tiež mohli písať básne 🙂 . Bola u mňa cez sviatky dosť dlho, lebo brácho mal zase vypečené sviatočné smeny v práci. Vzhľadom na jej prítomnosť a na to, že som prišla o vhodný stolík pod môj umelý stromček a teda ho nemám na čo postaviť, som stromček ani pôvodne nechcela zdobiť, povedala som si, že žiadny robiť nebudem. Keď som ale zavítala k sesternici deň pred Štedrým večerom s prídelom makových a orechových koláčov podľa našej babičky (už tradične pečiem dvojitú dávku aj pre nich), tak len čo som jej stihla zavesiť na nos že nemám stromček, a nechce sa mi ho zdobiť a zase odstrojovať a vôbec, zahlásila mi, že má na sklade tri už ozdobené a že akú veľkosť chcem? 😀 Tak som znenazdajky vyfasovala asi 40 cm ozdobený ministromček, ktorý na troch kráľov zruším zabalením do mikroteňáku, no kto to má? 😀 Silvester bol u nás dosť nechutný, celý deň prepršalo a potom sa spravila hmla jak mlieko, vzduch bol ťažký a mokrý, všade vrstva blata (Džeki furt do polky psa čierna, jeden postroj nahodiť, druhý na striedačku vyprať a sušiť na radiátore…) a trieskalo sa bohužiaľ odušu spasenú až do 2 ráno :@ , čo ona musí oštekať a ovrčať. Nebojí sa, ona by tým rachejtliam najradšej natrhla zadel keby mohla … Včera dospávala, podchvíľou sa niekde pleskla pod stôl a zalomila (chuckle)
Také jsem kdysi takový měl, jo, veškeré epochální vynálezy mají svůj prapůvod v tom, že někdo chtěl být líný. Takže místo chození pěšky používáme různé dopravní prostředky, místo na šutru u potoka pereme v automatické pračce…Teď už vánoce neřeším vůbec a užívám si toho, co je ta správná vánoční atmosféra – klidu, míru a nicnedělání Ještě kdyby se mi povedlo naučit kocourka, aby chodil na splachovací záchod, (mám kombi, takže by mohl i splachovat) a papání z ledničky si vyndaval sám.
Případně páníčkovi uvařit a umýt nádobí.
Tak to už by bylo přesmoc, naštěstí to mám vymakané tak, že vaření mi zabere max. deset minut a umytí talíře a příboru ani ne pět. A jakákoli práce je pro mne za trest; pokud to bude zábava, tak ano, ale pracovat… No fůůůůj!!!
Eh, Krakonoši, pak bys zase obrostl mechem a kapradím… je dobré mít aspoň něco na práci:))
To nehrozí, to, že odmítám, (a celý život jsem odmítal) pracovat, ještě neznamená, že nic nedělám. Ale jakákoli práce pro mne je přijatelná jen v případě, že jde o odpadní produkt nějaké zábavy.
Tedy Km, zajímalo by mě, co je ta tvoje sestřenka za ženu, když má v zásobě i ozdobené vánoční stromečky! 🙂 To musí být výkonná osoba, všechna čest. Jo a u nás bylo počasí podobně nechutné, člověk si nevybere.
No ona je fakt neuveriteľná Dede, to by bolo nadlho 🙂 . A tá zásoba stromčekov a iných vecí je asi aj dôsledok viacerých sťahovaní, ale obávam sa, že už aj rastúcej neschopnosti niečo vyhodiť (chuckle). S tým ja problém nemám, zbavujem sa vecí pomerne razantne, inak by ma v tom malom byte pohltili.
No, my jsme stromeček pro jistotu přivázali- u Adélky jeden neví 🙂 Ale jen občas pinkla do ozdob a raději se zabývala hraním s Oriášem a se psicemi a lezením po nás, když už jsme byli tak příhodně po ruce a neflákali se zbůhdarma v práci:)
Nicméně projevená raubírna by mě v případě Merlina taky nadchla 🙂
Našemu Daníkovi je 7 měsíců a puberta s ním teda háže.
Jsou si s Adélkou moc podobní, oba jsou mouráčci a i temperament je stejný.
Adél dává přednost živým cílům:))
Veselé Vánoce Rozárce a Merlinovi 😀
Rodina mého syna někdy na podzim zachránila malé koťátko. Někdo ho vyhodil v areálu, kde syn pracuje. Matýsek je mrňavý, takže si dělá z jejich vánočního stromečku prolézačku úplně beztrestně. Naštěstí jsou všechny ozdoby (kvůli malým dětem)plastové. Takže stromeček stojí a ozdoby v klidu visí. 🙂
Regi, to by mě zajímalo, jak to u vašich mladých přežije stromeček za rok – až bude z ubohého koťátka pořádný kocour! 🙂
Milá Rozárko, tak já jsem se přesně tohohle bála s naším Daníkem.
Ale překvapil mě příjemně.
Jen občas pinknul pacičkou do odzdob na stromečku.
Někdy si pod něj lehl.
Ale stromeček přežil, pravda není ke stropu, ale nám malá jedlička radost udělala.
Ať mi nikdo nezkouší vykládat, že nešlo o koordinovanou akci obou kočičáků. (Já shodím stromeček a až začne šrumec, vlítneme oba do kuchyně, co ty na to, mňau? Mňau, tak jo.) Vnučky kočička také jednou dostala chuť na paniččin oběd, i vyšla do zahrady a začala srdceryvně mňoukat a kňourat. Když zjistila, že panička vstala od jídla a jde ven, vlítla oknem dovnitř a než se panička, (Sídinko, čičí, kde jsi, co se ti stalo – Kde ta kočka je? Musím jí najít a podívat se, proč tak brečí.) vrátila, byl talíř vylízaný doleskla a Sídinka schovaná, objevila se až k večeru.
Míšo, tak mi přijde, že Daníka pomlouváš! (inlove)