Milí čtenáři, dovolte mi popřát vám všem krásný a úspěšný rok 2018! Ať jste zdraví, daří se vám vše, o co se pokoušíte a každý den si dokážete najít nějakou radost:))
Ať už si představujete nový rok jakkoliv (čistý papír, bílá pláň, kruh:)), určitě uvažujete o tom, jak se vám ten nastávající čas povede zaplnit. Mnoho věcí jede tak nějak automaticky, nový rok coby jednoznačný řez je pouze věcí kalendáře, lidského života se skoro nedotýká. Ovšem lidská mysl s ním rozhodně pracuje, protože máme rádi mezníky:))
Však to znáte. Je třeba něco vyřešit, něco, co nemá pevný termín dokončení a obvykle se to týká nás nebo obecně našich vztahů. A tak přemýšlíte, jak na to nejlépe jít a obvykle to skončí nějaký slibem: Začnu s novým měsícem! (čtvrtletím, rokem…:)) Ti údernější si řeknou – začnu zítra! A jak už to bývá, když se zítřek překulí v „dnes“, tak „zítra“ je vlastně zase až příští den. A to je v podstatě princip předsevzetí. Proto si je dáváme hlavně na věci, do kterých se nám nechce. Jinak bychom začali hned:))
A tak vám ještě navíc k úvodnímu přání přeju, abyste si – pokud jde o vás – dávali jen ty cíle, o které opravdu stojíte vy a nejsou vám diktovány zvykem, společenskými nároky či míněním vašich blízkých či vzdálenějších přátel a známých. Protože jinak to s velkou pravděpodobností stejně nevyjde, tak proč si nakládat další výčitky z možného selhání?
Abyste si dokázali uvědomit, že skutečnost jen velmi málokdy naplní nebo překoná vaše obavy nebo strach. Tak zkuste kouknout strachu za záda – tam ty velké oči nemá! Tam má jenom zadek, kterému je možné se i smát.
Abyste si dovolili snít a radostně očekávat. Já vím, že život člověka naučí velké (a často i oprávněné) nedůvěře ve výsledky radostného očekávání, ale když si nedovolíte ani radostně očekávat a zklamání přijde stejně, připravujete se o kousek radosti, kterou v životě moc potřebujeme. A pak – vždycky to těšení může vyjít!
Takže, moji milí, všechno nejlepší v novém roce 2018 a ať se tu ve zdraví a spokojenosti dále setkáváme:))
PS: Mávám i za Duhový most: HankoW i Alasdaire, chybíte nám tady! Stejně jako vy, kdo jste je předešli… (h)
Ano DEDE je třeba umět se radovat z maličkostí a těšit na věci příští.
My s manželem takhle,pro radost duše, jezdíme 1 x za měsíc do Prahy na výstavy do galerií nebo jenom za památkami.
A letos chceme na dovolenou do Vídně.
Také chodíme na večeře.
Všem přeji klidný a pohodový celý letošní rok.
Ve Švdsku se po svátečních dnech přeje „Gpd fortsättning!“, to je dobré pokračování. Takže dobré pokračování, moji milí! (inlove) (h) (inlove) (h) (inlove)
Oprava: Ve Švédsku … a God fortsättning!…
A to jsem si o půlnoci nepřipíjela na ten nový rok 2018. Neměla jsem s kým, byla jsem tu sama s Pufíkem, Tindrou a Daisy. A ti o přípitek nestáli. Jen o podrbání a mazlení. 😉
Velké kočko, mávám na sever! Ono pořádné pomazlení je taky forma přípitku na štěstí! (inlove)
Milá Dede, díky za to, že i v dnešní sváteční den je tato milá hospůdka otevřená a že jsi nám naservírovala zákusek v podobě novoročního článku. 🙂
Přeji všem hezký zbytek prvního dne nového roku a do dalších dní – kdo si dal předsevzetí, nechť se mu daří je plnit a ať se nám všem prostě daří!
Také vzpomínám na ty, kteří tu s námi bývali a už jsou za duhou. Myslím na tebe, Haničko W ! (h)
Děkuju vám všem za milá slova – potěšili jste mě:)) Doufám, že i příští rok společně potáhneme k užitku a potěšení nás všech 🙂
Od nás odpoledne odjela mláďata, tak jsem dospávala krátkou noc – když ona ani Katka ani Patrik neviděli důvod, proč by neměli radostně procitnout do nového dne – bez zbytečného zdržování:)) A musím říct, že naše holčička je hlučné stvoření – celé okolí ví, jak se zrovna cítí (inlove)
A tak se zrovna ptám – dospáváte přes den krátkou noc nebo vydržíte až do dalšího večera? 🙂
Přeji krásný Nový rok!
Krátkou noc nedospávám, ale zase určitě vstávám později než malé děti 🙂
V naší blízkosti se naštěstí střílelo minimálně, různé ozvěny bylo slyest už tak od devíti. My šli spat kolem půl dvanácté a okna byla pootevřená. Probudil jsem se v šest a ptala jsem se manžela, jestli se spustila salva o půlnoci, tedy jestli já tak rychle a tvrdě usnula, nebo bylo kolem nás ticho. Říkal, že také nic neslyšel tak asi bylo ticho. Ale v noci musel přijít mráz, ráno bylo na sudu na dešť. vodu ledové kolo asi 1cm tlusté, stejně zamrzlé byly i všechny ptačí kašničky. Je to první letošní mrazík,teď sice už svítí sluníčko, ale fouká studený vítr, tak jsme nejeli k moři, jak jsme původně uvožovali. Nemám vítr do tváře ráda.
Ať je nám všem dobře po celý rok 2018 !!!
Maričko, tak to blahopřeju k tichu! 🙂 Ani u nás, na vcelku poklidné malé vsi, se půlnoc opravdu přespat nedala… (wave)
🙂 To asi jo 😀
Jakou krátkou noc? Do postele v půl jedné, před sedmou jsem vyspaná do růžova. 🙂 Mám velkou kliku, že když jsem ospalá, jsou mi nějaké dělové rány šumafuk.
Jen Indy snášela ten hukot o poznání hůř než loni, protože se střílelo nějak blíže a rozhodně hlasitěji. Nějak se jí nechtělo na vlastní pelech, neklidně pobíhala a pak si lehla na kobereček u mé postele. Tak jsem „vyměkla“ a pozvala ji poprvé v jejím životě k sobě do postele a pod peřinu. Vystrčila z ní jen čumák a v momentě klidně usnula. K ránu, to už bylo všude ticho, byla zpátky ve svém pelíšku.
Vidíš Regi, našlas správnou medicínu 🙂
Podle mých zkušeností snášejí psi s věkem rachejtle pořád hůř – tedy asi mimo psy, kterým jsou zcela fuk nebo se z nich radují (vím, že takoví existují, ale já na ně štěstí neměla). Naše holky byly v pohodě, protože blízko se střílelo jen chvilku. Jen se v průběhu večera, když k nám doléhaly detonace z neklidného okolí, nechtěly venku vyčůrat, byť ven šly.
Naše psice střelbu prospaly, jenže u nás se střílí ve vinohradech celý podzim. Chodíme v té době okolo nich, nelezeme skrz ně, aby se zbytečně moc nelekly (a já taky) , ale asi to jako nácvik stačí.
Já kvůli půlnoční střelbě se snažila zůstat hore, ale nakonec to neřešil ani Zikmund. Brooke si zalezla do pokojíku nahoře, Ernest se povaloval po mně a Zikmund ležel v poličce. Zlatá zvířata (rofl)
u nás zataženo všechno,co zatáhnout šlo a zalezla jsem do postele a kočky i s kocourem ke mě, takže jsme ten rachot přečkali v posteli, i Noriska byla letos statečná a držela se mě jako klíště a neutekla…jedinej,kdo byl pod vanou,byla Majolenka. kdy už konečně dostanou lidi rozum a tenhle drahej kravál a následnej binec, prostě provozovat nebudou? Proč se musej organozovaně ožírat poslední den v roce a chovat se jak bez mozků?
Díky, Dede, za tvůj Dedeník, kde se můžeme setkávat nad různými tématy.
Všem, kdo sem nakukují, přeji dobrý rok 2018.
Krásný novoroční podvečer přeju vám všem! A Tobě Dede děkuju nejen za ten dnešní krásný článek, ale i za Tvůj útulný koutek. Velice často z něj čerpám radost, optimismus a někdy i sílu do každodenního života. Díky vám všem, že jste (h)
Určitě bych to nenapsala lépe než Lída, takže se s dovolením připojuji.
Hodně štěstí přátelé v roce 2018 a zdraví především. (h)
Dede, díky za vše. (h)
Milá Dede, jako vždy krásné přání a ta část o snění 🙂
Díky za vzpomínku na ty co už tady s námi nejsou.
Vyhledávám toto milé společenství jako čtenář, tak asi
od roku 2003 a Hanka W. patří k těm, které mi chybí.
Každý rok si v období od Adventu až do začátku nového roku říkám, to je krásný, jak si lidi navzájem přejí jen to dobré a projevují si blízkost a pochopení a tak si přeji ať nám to vydrží po celý rok. Tady to funguje 🙂 myslím to obecně.
Mějte se všichni krásně, hodně zdraví a opatrujte se (h)
Dede, moc pěkně řečené, společně jsme si přečetli s MLP.
A proto, buďme rádi, že se máme navzájem. Přátelství, i když někdy pouze psané nebo telefonované je obrovská deviza. Vědět, že existuje parta lidí, kteří o mne vědí a mají zájem, když už se dlouho jakkoliv neozvu.
Hezký klidný zbytek svátečního dne, my se jdeme matlat s pejsinkama do bláta do lesa 😉 .
Včera jsem vyrazil s autem ještě na poslední loňský nákup. Cestou zpátky jsem se stavil v hospodě a když jsem pozdě odpoledne odcházel, bylo mi jasné, že autem se vrátit nemůžu, takže jsem došel na zastávku a odjel domů autobusem. Bylo to moudré rozhodnutí, policajti sice pilně chytali řidiče osobáků, ale autobusů si vůbec nevšímali. jenže teď mám problém; jak ten autobus nenápadně vrátit!
Šťastný a veselý.
Pěkné novoroční poledne přeji a mám jediné přání – ať se nám ten nový rok všem vydaří!
Klid a mír dnešního svátečního dne jistí jako vždy chlebíčky od včerejška a Vídeňská filharmonie (inlove) .
Co dodat – snad jen Zůstaňme si zachováni, přátelé – ve zdraví a spokojenosti. Protože mít kolem sebe dobré lidi, to je někdy nad zlato a drahé kamení (h) .
No dobrá, nějaký ten finanční obolus navíc by se taky hodil, ale když ono to nezní tak ušlechtile (chuckle)
Mé milé známé/neznámé – skromné přání: ať se vám vše daří a všechno kolem vás vzkvétá!
Carpe diem a šťastný a veselý!
Dobře napsané, Dede. Tak všem do nového roku všechno nej 🙂
Milá Dede, krásně napsáno, souhlasím do puntíku. 🙂 A tobě přeji také všechno nej, stejně jako všem, které tady při svých občasných návštěvách potkávám.
a… smí se to???? vytáhnu tady jednu povídku od Luci + 2 + 4, vlastně visí tady na Našem Zvířetníku, tak snad to nevadí… je to už pár let, co vyšla, ale hluboce mě oslovila a hrozně ráda se k ní vracím – doslova, tím že si ji znovu přečtu, nebo i jen v duchu, když si třeba připomenu pár vět z ní (třeba „naučím tě, co máš dělat, abych vrnělo co nejčastěji“ (h) )
a tak vám ji chci dnes připomenout, někteří ji třeba tehdy nečetli, někteří si třeba stejně jako já rádi vzpomenou a s chutí přečtou – já se k ní už několik let vracím pokaždé na Nový rok (inlove)
http://www.dedenik.cz/2012/01/02/povidka-novorocni/
Povídka je moc milá a pravdivá. Jen podotýkám, že někomu to štěstí nepřede, ale radostně poštěkává, vrtí ocasem a dělá psí oči. Jinak všechno souhlasí. 🙂
to je samozřejmé 🙂
Jo a může být to štěstí i zrzavé? 😀
Ano, štěstí může mít mnoho podob. (h)
Bedo, dík za připomenutí, kdysi jsem četla, ale zapoměla. Přečetla jsem si ji s chutí, a docela mě dostala. (inlove).
Je to tak pravdivé, až se někde v člověku něco pohne.
Bedo, díky. Já si tu povídku moc dobře pamatuji a je to asi tak dva týdny, co jsem ji hledala, ale bohužel nenašla a bylo mi to líto. Tak jsem moc ráda, že je na světě 😀 .
Bedo, fakt nevím, proč by nesmělo:)) Tu povídku si pamatuju, je velmi krásná! (No dobrá, zase jsem si ji přečetla:)) U nás se štěstí projevuje podle Regi – plandá mu jazyk, poštěkává, vrtí ocasem a nosí oslintanou (plyšovou) krysu každému, kdo by vypadal, že ho zmáhá život (podle hesla – může být zle, ale když hodíš krysu, aspoň něco se ti okamžitě povede:))
Dede, jako tradičně moc hezky napsané (to o tom zadku strachu mě asi dostalo nejvíc 😀 )
všechna přání si vezmu k srdci a totéž přeju všem vám – teda všem nám – tady na Dedeníku i jinde (h)
Víš Bedo, sama strachu ten zadek hledat musím co chvíli. Nevím, jestli je to věkem, ale katastrofické scénáře mě napadají podstatně snáz než před několika málo sto lety. Tak s tím bojuju, protože nelze normálně žít s „co kdyby“. (blush)
Znám to důvěrně, bude to věkem, co všelijakých příhod s nedobrým koncem člověk časem nashromáždí. Nezbývá, než se tomu bránit a nepřenášet na okolí 🙂 Vždycky si v takových situacích vzpomenu na bábinku Betty McDonald a její katastrofické úvahy a předpovědi 😀
Dede, katastrofické scénáře mám také, jenže se občas i splni. To by teda nemusely.