Když k nám přišla Adélka, byla jsem nadšená, že nekrade jídlo, jak ho kradli malí kocouři. Ukázalo se, že všechno je jen otázka velikosti.
Prťavka trochu povyrostla a zjistila, že ze židle se dá vyskočit na stůl. Naštěstí na linku ještě nevyskočí. Na stole stál plech s buchtou. Do ještě čerstvé buchty vykousala Adelína obrovskou díru. Plech jsme zakryli utěrkou.
Druhý den jsem přišla do kuchyně a uviděla Adélu, jak zakousnutá do utěrky táhne po stole k sobě plech s buchtou. Shodila to všechno na sebe, ale šikovně uskočila a utekla do obýváku, když jsem zařvala a začala okamžitě uklízet trosky.
V obýváku byl talířek se třemi kousky buchty. Adéle si nadšeně dala. To mám za to, neměla jsem se radovat. Jinak miluje všechno, co dávám psům – třeba piškoty.
Taky jsem si myslela, že před Karamelkou schovávám dobře jídlo a jiné neodolatelné věci. Sem lze započítat i knihy s anglickými texty, které z mně neznámých důvodů preferuje před českými a přímo je žere. Z českých tvoří výjimku detektivky s kapitánem Exnerem.
Odjela jsem k rodičům odvézt vánoční dárky, aby se podívali, co nám dali, a mohli to zabalit pod stromeček 🙂 Když jsem přijela domů, měla jsem na pohovce prázdný sáček a obaly od tří čokoládových bonbonů, které v něm byly spolu s perníčky. Dostala jsem je ten den dopoledne na patchworkovém klubu. Ochutnat jsem stihla jen perníčky.
Musím říct, že se Karamel lepší a blíží se k Borůvčiným kvalitám. Dva obaly od bonbonů roztrhala, ale poslední rozbalila čistě. Borůvka uměla rozepnout i zip na kabelce, aby se k jídlu dostala. Sice tu kabelku strašně oslintala, ale dokázala to. Karamel je na nejlepší cestě.
Mezitím Adelína vylezla na psací stůl a lomcovala stromkovým benjamínem.
Oriáš se honí s prťavkou, perou se a kopou se navzájem do břicha. Kotě je naprosto nadšené. Světluška to všechno soudcuje a Karamel se zapojuje do honiček, nebo si schovává plyšovou krysu, aby ji nemusela půjčit Adelíně.
Vám taky přeji hezký advent 🙂
Milá Dede, pozdě ale přece. Všechno nejlepší k svátku. (rose) (rose) (rose)
Takže nejen bývalí psí bezdomovci! 😉
Ked clovek porovna tych dvoch na poslednej fotke uvedomi si, aky „tazky frajer“ je Orias 🙂 .
Vyssim levelom kradnutia jedla je kolektivna spolupraca.
Levuska vytahovala salam z igelitky, Minus ju rozbaloval 🙂 .
Myslím že to je jasné, Adéle je na sladké! A nedopraje sa jej! A s potešením konštatujem, že Oriášovi to trucovanie dlho nevydržalo. Kto už by dokázal vzdorovať stowattovému šarmu Adélkiných veleuší a spojeným silám tvojej patchworkovej svorky? (rofl)
Hele vy dvě nově kotěcí – vlastně tři, Tečka taky má nové kotě, ne? Nemohly byste své přírůstky představit? někde? Klidně na Zvířetníku? 🙂 Jak k tomu přijdeme my, zvědaví, když poctivě píše jen Matylda? (angel)
nemá – čírou náhodou – něco nového i EvaB. ??? 😉
No Eva je jedna z těch dvou! 😀
tak jinak – Matylda, sharka, Tečka a EvaB. 🙂
jo aha, ty už Matyldu asi nepočítáš když se poctivě hlásí 😀
už se to píše 🙂 a slečna pilně napovídá, abych nezapomněla uvést žádnou z jejích kočičin 🙂
Já mám nejen nové kotě, ale ještě navíc hendikepovanou kočičku z útulku. Teď je teda právě období velkého sžívání a je to docela náročné. Myslím, že vánoční výzdoba asi nebude, kotě je tak akční, že mít větší sílu, stěhuje mi nábytek. Kočička je navíc trochu zvláštní, vypadalo to, že to půjde ztuha, nechci to zakřiknout, ale překvapuje mě.
Matyldo, já mám dojem, že tvá smečka by mezi sebe nakonec vzala i krokodýla a ten by s nimi nakonec jedl z jedné misky a spal na kočičím pelechu:))
Mám ráda zprávy ze strakaté smečky… ty jo, vlastně ti Adél narušuje vzory, když je pruhato-puntíkatá! 😀
Děkuju všem za milá přání – mám velikou radost (inlove)
Matyldo, Ajvi byla minulý týden chycena za kůži na krku a řádně vytřepaná. POPRVÉ! Nikdy nic ze stolu nebrala, ale čtvrt roku před dovršením svých pěti let mi sežrala z okraje stolu bleskurychle obložený chleba, jen jsem se otočila za zvonícím mobilem. Jakmile jsem viděla dávícího se psa s vytřeštěnýma očima, tak jsem po ní skočila! Týden se okraji stolu a co je na něm vyhýbá i pohledem. Ale nebojí se, žádné schovávání hlavy mezi ramena. Velmi dobře trest pochopila, ani nekvikla.
Dede, hezké jmeniny přejeme. Krásné jméno! V naší rodině se vyskytuje na dvakrát (rose1) .
Dede,všetko šťastie sveta Ti prajem,uži s v kruhu blízkych tento Tvoj deň.
Matylda,trochu Ti tern zverinec aj závidím.Je to veľká radosť,a ty to vieš aj parádne napísať.
no jasně, když je kočka, je v ohrožení i jídlo umístěné různě ve výškách nebo třeba tam „kam kočka nedoskočí“ – neb obvykle doskočí D: … a se psy se mileráda podělí, takže je v ohrožení i to, co kočka nežere 😛
hahaaaaaaaaaa, prej že „LOMCOVALA stromkovým benjamínem“ (rofl) (rofl) (rofl)
Dede, přeji vše nej nej nej k tvému svátku (h)
Ano, lomcovanie aj mňa dostalo. Vyprskla som 😀
Dede přeji všechno nejlepší k svátku, zdraví, pohodu, hodně inspirace 🙂 a Tobě, Matyldo gratuluji k pořízení kotěte tygra bengálského, kterým Adélka podle popisu zjevně bude 🙂 :-§ 🙂 malá dračice 🙂 povedly se Vám oběma, holky pruchaté, Tobě i Sharce. Selinka lehce vystrkuje růžky, zatímco roste do krásy a asi do velikosti britky (po dědečkovi). předevčírem se všechny tři zesyčely o škrabák tak, že na ně musel Snížek vyrukovat 🙂 ovšem mazlit se taky umí hedvábně 🙂
Matyldo, dnes mne povídání obzvláště potěšilo! Hurá, nejsem v tom sama. Moji všichni andílci, když jsem doma, tak se tváří, jako ta nejhodnější stvoření ale jak otočím hlavu a neschovám gáblíky, vše podivně mizí a drobky u drštiček jen zrazují pachatele. Naše druhá boxinka Edna, ta uměla otevřít precizně bonboniéru a vybalit bonbony.To byla její vášeň. Už jsem kolikrát uvažovala o kameře, moc ráda bych viděla, co dělají, když jsme pryč.Jediné, co vím, že neštěkají. :-))
Cizí neštěstí nejvíc potěší (rofl) (rofl) .
Máme zlodějku jen jednu, ale ta vydá za ostatní dva. Včera jsem, po návratu ze zaměstnání, nahlídla do obýváku a koukám, že Erník zase zvracel žaludeční šťávy (někdy se mu to stane) – takový hlenovitý fujtajbl to bývá. Tak vzdychnu, natočík kýbl vody, vezmu mop a že to uklidím. Když jsem přišla blíž, tak zjišťuji, že to není to, co jsem si myslela, ale roztrhaný igeliťák – naše čórkařka se zase někde dostala k pytlíku s rohlíky (by mne zajímalo, kdo ho neuklidil – Jeníku?!!) – ani nevím, kolik jich tam bylo, ale ani drobínek nezůstal. Ovšem na vycházce co dřep (Brůča je vášnivá značkařka) to prd – a dokonce hlasitý!
Kdysi Terce sežrala téměř celý plech meruňkových buchet s drobenkou – nechala jim dva kousky na snídani (v podstatě je velmi ohleduplná (chuckle) ). A nic jí z toho nebylo! Ale když kdysi dostala dva centimetry kuřecího krku (to ještě byla na granulích), pořídila si parádní zánět tlustého střeva!
Z kradeného bývá málokdy špatně 🙂
Máš zvídavou a šikovnou ,starající se (pro sebe)kočičku 😀 , taky se mi taková vrátila, tak jsem ráda, že to nepostihlo jen mne 😀 Já bych byla vděčná,kdyby jen okousával aa ochutnávala, ale ona stěhuje a rozlejvá vodu, šoupe miskama, převrací je nebo je v ručičkách zvedá a poponáší a všude je mokro a ona se v tom ráchá…tuhle mi v noci tu vodu chrstla na nohy, asi abych se probrala a přestala kácet ty stromy..no děs to byl…
S tou vodou to zkusila taky, ale já mám pomocné vychovatelky, co si přijdou nad ni stoupnout a zírat 🙂 Jinak to, že ji Oriáš dva týdny ignoroval, má za následek to, že si Adélka myslí, že je pes a když psi něco dostávají typu „olízněte mi prsty a ty Světluch ten s tím práškem“ tak se hrne taky, zatímco Oriáš je nad takové věci povznesen. Vláčí po zemi oblečení a nosí Kačce do postele krejčovský metr- ví, že není pes?
ví,ale baví ji si na něj hrát 😀
a v tom nošení vody ji ještě ti ostatní obdivujou, doufám, že se to nebudou učit…..
(rofl) Musíš jí dát školení: jsi kočka, jsi kočka, jsi kočka… 😀
No Sharka, ja to vidím tak, že konečne máš toho medvídka mývala!!! Síce vteleného do mačky, ale je to tam 😀
Nejsi v tom sama!
Já včera večer vytírala vodu z misky a ráno jsem si namočila pantofle a miska zase prázdná. Doufám, že se v tom vyráchal Olík taky a nechá toho.
Ech, pouze naiva nechává jídlo neschované. U nás se vše na noc (nebo i přes den, když nejsme doma) dává buď do trouby (koláče), do ledničky nebo do špajzu. Nenechávám nikde dostupné jídlo, já jim z misek taky neužírám, tak nevím, proč bych se s nimi měla dělit o svoje, nehledě k tomu, že konzumace lidských jídel mívá neblahé následky.
Do té doby jsme si myslela, že na ten stůl nedostane- aspoň se tak tvářila- a na rozdíl od šunky mi buchty z ruky nervala, no…
Tak to u Čertíka nehrozí, on je kvalitář a dobře ví, po čem by mu mohlo být nedobře a preventivně o to nejeví zájem. Takže krade jen to, co může zkonzumovat bez následků, např. s oblibou vylizuje krabičky od olejovek a nikdy mu po nich nic nebylo. Ale cokoli, co není od masa, s výjimkou sýra Apetito se šunkou, ignoruje. Naštěstí je sám, takže není problém ho uhlídat.
Matyldo krásné povídání o tvé smečce.
Jsou to všichni šikulkové.
U nás se také krade, všichni kradli, a Daník není vyjímka. Jídlo se musí u nás před ním schovávat.
Včera dokonce okusoval celý ananas, museli jsme ho schovat.
A čeho se tedy letos opravdu bojím, to je stromeček.
Honásek, Hepinka a Fousín se stromečku nikdy nevšímali. Nelezli po něm ani se nesnažili se ho shodit. Ale Daník přímo levituje po bytě. Fakt se bojím .
jestli Míšo nechceš přijít o ozdoby, musíš je pořádně připevnit k větvičkám, ne jen zavěsit háček,já to omotávala kolem větve-ten drátek..
Já pravidelně s napětím očekávám, co se bude dít- a drahý můj s povzdechem stromeček přivazuje.
velice rozumné
a my jsme raději staré ozdoby malované a foukané nechali v bezpečí komory a ozdobíme jen světýlky a dřevěnými ozdobami 🙂 ještě bych mohla rozvěsit polomáčené želé v čokoládě. to je tak děsné, že po jednom kousnutí by to asi i Selinu odradilo od dalších nájezdů na stromek 😀 chicht, máme co jsme chtěly, že jo?
asi jo
Dneska má svátek Dede, naše královna Dagmar. Přeji ti především hodně zdraví a pak i trochu toho štěstíčka a ostatní přijde samo.
Dede, všechno nejlepší k svátku!
Také si připojuji ke gratulaci. Všechno nejlepší DEDE.
Také se přidávám. Hlavně zdraví, ostatní si ukradnem.
Dede, tak si ten dnešní den,pokud možno, užij !!!
Krásný sváteční den, naše milá Dede – užij si z něj každou minutu. A splň si jedno tajné přáníčko.
(rose1) (f) (rose1) (f)
Všechno nejlepší k svátku, milá Dede!
Dede přeju krásný svátek, zdraví, štěstí a (nejen)divadelní úspěchy (f)
Milá Dede, všechni nej nej nejlepší a hezký sváteční den! (inlove) (rose1) (inlove)
Milá Dede, všechno nejlepší k jmeninám,hlavně zdraví pro celou lidskou i zvířecí smečku. (h)
Dede, vše nej!
Dede krásný svátečkový den a vše nej. (f)
Krásný svátkový den Dede, hodně radosti a pohody,
Vy jí na svém blogu rozdáváte denně, tak věřím, že se
Vám vrací (h)
Matyldo, úžasný obrázek. Já vím, že sice hubuješ, ale přitom si to užíváš. Tohle je totiž život. A když si kombinace zvěře sedne tak jako u vás, je to paráda. Žádná nuda, a to se počítá.
No, o=pravdu se nenudíme 🙂 Kotě pořád někoho škádlí, ale nikomu ze zbytku smečky to nijak zvlášť nevadí a aspoň pohnou zadkem 🙂 Případný nesouhlas je vyjádřen rychle a Adelína ho zase akceptuje (asi výcvik z útulku, kde musela existovat mezi 28 kočkami).
Jo, Čertík dřív také o jídlo na stole nejevil zájem a spokojil se s tím, co dostal do misek. Jenže, jak šel čas, začal napřed nesměle čmuchat, pak občas ochutnávat, (dobře mi tak, neměl jsem mu to strkat pod nos, ale když dělal ty svý kulatý vočíčka a říkal tak žalostně Mňáaaauůůů). a dnes, když mu něco, např. filé, voní příliš neodolatelně, natahuje k talíři tlapku a používá drápky, jako vidličku. (Co žereš? Dej! Chci taky!! A dělit se nebudu; chňap do držtičky a štandopéde do bezpečné vzdálenosti). Naštěstí mu potraviny, které nejsou masového charakteru nic neříkají a takovou sekanou, nebo prejt, zatím, nemusí, ale olejovky, nebo cokoli, co je cítit rybou… No a když je té havěti zmlsané doma víc, učí se jeden od druhého, takže šance, že se rychle naučí hlavně to, co nemají, je velmi vysoká a odnaučit nelze; stačí otočit hlavu a…
Tak já nesnesu zvěř s tlapkama na stole, natož v talíři. A všichni to vědí a Adélka se to učí.
Čertík je člen rodiny a navíc musí vědět, co páneček papá, jestli náhodou nemá něco lepšího, než on. A většinou se chová decentně a spokojí se s tím, že čuchne, broukne a zase jde. A s mazlením vždy počká, až je nádobí ve dřezu, takže je velmi dobře vychovaný; navíc návštěvám jídlo nikdy neočmuchává, to ani na stůl nejde.
naše kočky taky nelezou na stůl – nějak jim to nepřipadá zajímavé, když tam nic není a když tam je jídlo, nestojí jim to za ten ječák, co bych vyluzovala 🙂 ale včera u nás byl opravář na plynový kotel, Luisa mu asistovala celou dobu opravy a jako tečku se mu uvelebila na sešitě s fakturami. zvládl vypsat jen adresu místa zásahu a větu “ kotel padá do poruchy „. na zbytek položila Luisa tlapku a zkoumavě se na něj zahleděla. já nevím, nechtěla mu tím dát najevo, že nám tu opravu má věnovat jako dárek? 😀
a nebo škrábal jak kocour 😀 a bylo to obdivné položení packy…
to bude ono 😀