Vešly jsme s paničkou do parku a ona najednou zapnula radar na plno. To poznám! Vždycky následuje změna směru a nějaká událost. Bylo tomu tak i dnes: po cestičce kráčela paní Marta a vedla na vodítku kominickou štětku.
Než jsem stačila vyčuchat jakékoliv podrobnější informace, pleskla s sebou štětka do kaluže, z jedné strany dlouhých černých chlupů vykoukl růžový jazyk, na druhé straně dělal vlnobití nadšený ocas. A moje panička se tvářila jako kočka, která právě našla nehlídaný balíček šunky.
Opravdu jsem tomu nerozuměla. Tenhle střapatej poděs a vždy elegantní paní Marta? Vždyť i její Kulíšek byl psí gentleman, takový útlý, spořádaný srneček, ten kaluže dokonce obcházel! Rozběhla jsem se seznámit. Byla jsem pekelně zvědavá, tahle fenka sem do parku určitě předtím nechodila.
Zatímco jsme se s kominickou štětkou zdvořile očichávaly, radostně zardělá paní Marta oslovila paničku: „Ach, Kláro, nevěřila byste, co se stalo!“ A začala mé zcela nepřekvapené paničce líčit, jak ji jednou navštívila mladá paní z vedlejšího vchodu, aby jí nesměle předestřela tu nejkrásnější nabídku pod sluncem – jestli by prý nechtěla přes den pečovat o jejich fenku Pampi.
Paní prý nastoupila po dlouhé mateřské do práce a jejich Pampeliška se prostě nechce smířit s tím, že je najednou celý den sama doma. A tak štěká a kvílí, a teď už si spolu s ní zoufá i půlka paneláku, která ji má na doslech. Nic nepomáhá. Jsou v koncích. Mohla by třeba paní Marta…? Jistě jí nezůstanou dlužni!
Potom nám podrobně líčila, jak váhala, nevěděla, toužila, bála se převzít klíče od cizího bytu, jak se radila, zase váhala, a pak se seznámila se střapatou Pampi a okamžitě podlehla jejímu kouzlu. Vtom na mě kominická štětka rošťácky mrkla a mě bylo jasné, že paní Marta vlastně neměla šanci.
Přeju vám krásnej chlupatej den a jakmile zjistím, jak to doopravdy bylo, hned vám to povím!
Hehe.
Vlastně jsem nikdy neměla psa, který by si lehal do louží.
Nooo, aby to nebylo špatně pochopeno, nestěžuju si na to 😉
Tak ani nevíš, o co přicházíš! (rofl)
Nevíš, vo co přijdeš, mám dva 😉
Výborně to dopadlo :),spokojenost na všech stranách, tak to má být!
Dede, skvěle vyřešený „problém“ a také jsem se kominické štěstce zasmála. Ať jim to oběma na procházk8ch radostně šlape.
Já mám s hlídáním psa také zkušenost, jen trochu vážnější. Kdysi v Německu jsme pár let bydleli v prvním patře domku se 4 byty. Am. pár nad námi si pořídil rozkošné, šedivé štěně pudla. Oba chodili do práce a já našťastné štěně slyšela celý den naříkat a hodně mi to vadilo (jak jsem zjistila, bylo zavřené na malém záchodě, bez oken). Tak jsem sousedce nabídla, že jestli mi důvěřuje (dá klíče), že budu s jejich pudlinkou chodit na procházky a část dne pak může zůstat u nás (nechodila jsem do práce).Panička jinak pudlinku Tweenu „venčila“ jedině tak, že ji po příchodu domů pustila na chodbu, dole zatarasila vchodové dveře, aby byly otevřené a pudlinka se venčila sama. Tak po půl hodině jí šla zavolat. Kupodivu se fenka držela domu, jen rotovala kolem. No paní nabídku ráda přijala, dostala jsem klíče a každý den jsem chodila s Tweenou na delší procházku. Do blízkého lesa, kde bylo krásně, ticho, pusto a malá běhala převážně na volno. Nikdy se mi nezaběhla. Spokojenost na všech stranách a Tweena pak byla ještě asi 2 hod. u mě v bytě. Jenže po čase u mě sousedka zazvonila a více méně mi vyčetla, že jsem asi Tweenu neuhlídala a že si myslí, že bude mít štěňata, protože má horké břicho a nateklé cecíky. Zůstala jsem paf, jen jsem se pokusila namítnout, že jak možná běhá sama před domem…ale paní tuhle možnost odmítla a oni prý štěňata nechtějí , tak co má teď dělat. Já si ovšem stála na svém, že pod mojím dohledem se určitě nic nestalo, že jsem si tím naprosto jistá. Ona pak šla s fenkou na veterinu, kde se ukázalo, že to byla faleška a přišla mi to říci (omluvou bych to nenazvala). Byla jsem samozřejmě ráda, přesto to celou situaci pokazilo. Vrátila jsem jí klíče s tím, že raději už s Tweenou chodit nebudu, ač mi to bylo líto (tedy Tweeny). Oni se naštěstí krátce na to odstěhovali, takže se situace vyřešila sama. Tak doufám, že i malá Pampi je kastrovaná, aby podobnou situaci nemusela paní Marta také řešit.
Vzpomněla jsem si, že jsem kdysi do Dumky napsala článek o jiné pudlince, která také patřila našim am. sousedům (naši přátelé dodnes). Jenže jsem k němu neměla fotky, tak jsem přidala ty co jsem měla s Tweenou. Měli jsme balkón,ze kterého vedly schody na trávník a Tweena při svém venčícím rotování kolem domu na balkón běhala a ani tehdy se to naší kočce Kotěti moc nelíbilo. Ale zvykly si na sebe, Tweena měla u nás pelíšek (co je na fotce).
http://dumka.info/pet00/00/0731pet.htm
Dede, hned mi na mysli vytanul Yvetin Erník, úplně Pampi vidím, zvláště ten mávající ocásek v kaluži! Jó, když člověk zná živou předlohu, hned vidí a ví!
Kominická štětinka potěšila, díky a totéž co napsala MaRi, s tím jménem se Dede úžasně trefila, to sedí.Taky se usmívám. Jináč,není nad dobré psí kámoše. Conny má tady u nás útulkovou malinu Ódry, protože ji mají z útulku v Odrách.Chudáček malinová, nemá jedno oko, kdo ví jak to s ní bylo ale už je zachráněna.
Lítají a zakusují se. Jenka jim lítá v patách a blafe jak pominutá neb je nemůže dostihnout.:-)
Ach, jo, zase jsem neudržela myšlenku.
Takže hlídací babičku budu mít za týden doma neb MLP jde konečně do důchodu. :-))
Pri mene Pampi sa mi vybavila talianska kreslená postavička psice menom Pimpa. Je to taký jednoduchší animák, pre úplne najmenšie detičky 🙂 … No a inak si to vymyslela dobre Dede, priala by som takéhoto nadšeného venčiča každému bytovému psíkovi, ktorý musí byť dlho zavretý sám. Vybavili sa mi všelijakí psíci z nášho domu, čo sa okolo mňa vystriedali, extrém boli jedni mladí susedia, ktorí nechali jazvečíka cez jarmok skoro dva dni samého a on tie dva dni nonstop štekal a vyl jak vlci na Klondajku, myslela som že skončím v Pezinku (to sa u nás hovorí ako narážka na psychiatriu, podobne tuším Pražania používajú Bohnice). A keď mladí prišli domov a pýtala som sa ich na to, tak odpoveď bola že no sorry, on je z domu so záhradou a nezvykol si, a my už sa aj tak za chvíľu zase sťahujeme … Nuž tak. Začínam túžiť po domčeku na samote…
Nemít uši, mám hubu kolem celé hlavy.Černý střapáč alias kominická štětka by byl můj sen, takže asi proto je moje trojka převážně bílá.
Skvělé řešení a dokonalé jméno pro malého poděsa. A Rozárka má novou kámošku (h)
báječně to dopadlo! a jinak, Dede, černočerné ši-tzu vypadá přesně jako malý slovenský korač – jako smetáček bez násady 😀
Jenom aby se Pampi nevyválela v něčem horším, než je jen ta kaluž.
Já nemám hlídací babičku, ale mám sousedku a kamarádku, které mi Mařku vezmou s sebou, když náhodou nemohu. Neboli já jsem je naučila dennímu venčení vesnických psů a ony mi to asi vrací. Nejlepší je souseda, ta má Karamel v pánském vydání a vodí Mařku a Luckyho na jednom vodítku.
Ha háá kavalír s Mařkou na jednom vodítku! Tak to by stálo a foto.
No, pokusím se, ono se to blbě fotí. Onehdá ho vychovávala když trochu neposlouchal a při její velikosti je to dost brutální pohled pro neznalého. Navíc jsme to vylepšovaly my tři, protože jsme ji povzbuzovaly, ať mu dá co proto, když nechce poslouchat! Lidi na nás bosorky koukaly jak na vrahy a Lucky z toho všeho měl akorát srandu.
Super řešení! A navíc jsem si uřehtala hlavu, jak je to vtipný.
Jak píšeš o těch dvou psech, tak jsem si vzpomněla na duo Melidonny. Mám teď fofr jak blázen, práce, koncerty, domů se dostanu za tmy a to už na les není. Holky vymyslely řešení a hrajou si spolu. Zpět, jinak: Melinka přistoupila na to, že je vlastně fajn hrát si s kólií. A sama provokuje. (sun)
Ony si asi hrály i Penny s Nesinou, akorát že ty se tím a) nechlubily (kólie se včera chlubila a vysloveně předváděla cvičenou Melinu), b) se P+N štengrovaly, která vymyslí větší pitomost. Což je pro lidskou část smečky asi taková zábava jako kominická štětka v kaluži. 🙂
Super! (clap) (y)
To je krásný příběh a krásné vyřešení problému.
Taková hlídací babička to je moc fajn.
Díky Míšo 🙂 Já dokonce znám paní Martu (leč sportovní dámu do přírody), která nám kdysi hlídala Nazgúly a oni pobyt u ní prostě milovali. Kolikrát bych takovou potřebovala i tady… 🙂
Chachááá – Pampi! Jestlipak to není NÁHODOU slovenský korač!! Jeden z jejich znaků (mimo vzhledu kominické štětky) je i rozkošnické válení v jakékoli kaluži! Jsou mezi nimi i takoví, kteří se prokopávají ledem … A osobního kouzla, tak toho mají na rozdávání.
Jinak náramně elegantní řešení – možná, že někdy bude třeba Pampelišku pohlídat i večer, přes víkend nebo o prázdninách, když si rodinka zaletí k moři! (chuckle) Ona taková hlídací psí babička je k nezaplacení!
Ale co ti útulkoví pejsci, stále čekající na někoho, kdo je bude venčit, než se dostanou do svého domů! Možná, že i na ně by mohlo v Rozárčině zápisníčku někdy dojít (nod) .
To si piš, že se mi myslí mihl jistý slovenský korač s velikým osobním kouzlem! 😀 😀
Ale inspirací bylo víc. To vytí a štěkání předváděl po mé mateřské Max a bohužel pro všechny přítomné jsme hlídací psí babičku neměli. Proto máme od doby přestěhování po dvou psech:))
Černý chlupatý pes neustále v kalužích? Ležící a vrtící v bahně ocasem? Inu Daník! Berry se jen brodí, ta si díkybohu nelehá 😛
No a jméno… Moura se pro psa nehodí, to je spíš kočičí, že. Ale když si představím odkvetlou pampelišku leč v černé barvě… tak je z toho Pampi 😀
Ale no tak, který panelákový pes si lehá do kaluže 🙂 No já vím, že moje psice je brodí středem, ale já to před světem zatloukám, bych nepokazila gaučákům pověst 🙂
Ano, tohle je hezké řešení. Kdyby si lidi takhle občas pomohli, bylo by to fajn na všechny strany 🙂
Jo, na tvoje elegantní dámy jsem si taky vzpomněla 😀 Já to beru jako formu štěstí pro ty psy, jen jejich pánečci si to tvrdě odpracují:))
jednou jsem měla Akima s sebou na dovolené v Harrachově – šli jsme od vlaku z výletu a jeho už to nebavilo, tak se spokojeně rozplácl do tůňky pod strání, kam ústil drobný potůček. dřív, než jsem stačila něco říct, už si tam rochnil i se svým výstavním kožichem 😀 když se dostatečně ochladil a vyráchal, byl ochoten jít se mnou do penzionu. tam jsem přišla s prašnou koulí na vodítku, ovšem maximálně spokojenou 😀
A je to! Dede, tohle je elegantní a ideální řešení. Kominická štětka na vodítku rejdící v kaluži mě fakt pobavila. 😀
Díky… tu scénku jsem si taky vychutnala:))