Vlašské ořechy ve vánoční proměně, to jsou pro mě plněné ořechy slepované oříškovým krémem. Nehledám žádné receptové inovace, spoléhám se na domácí vánoční folklór. Rodinné recepty jsou spolehlivé a plné pěkných vzpomínek.
Plněné ořechy patří k oblíbenému základnímu sortimentu našeho vánočního cukroví, proto je vždy peču v několika dávkách. Nekrášlím je čokoládovou polevou a nezdržuji se ani jiným zdobením. Nechávám jim přirozenost a tím pádem i možnost vytvořit pěknou iluzi opravdových vlašských ořechů.
Po upečení je naplním ořechovým krémem s kapkou rumu. Ořechy používám z letošní sklizně našeho jediného ořešáku královského (Juglans regia). Mít velikou zahradu a nemít na ní ani jeden ořešák? To se prý v českých zemích neodpouštělo nikdy 🙂
Jeden kout naší zahrady leží ve stínu věkem narostlého ořešáku, a právě tímto pečivem mu vzdávám hold za jeho bohatou úrodu. Když se jeden rok náhodou neurodí, vždycky něco zbývá z roku předešlého. Náš ořešák je štědrý, tak i letos bylo co sklízet. I louskáček si přišel na své.
PLNĚNÉ OŘECHY OVONĚNÉ SKOŘICÍ
Potřebujeme:
- 300 g hladké mouky
- 80 g moučkového cukru
- 100 g mletých vlašských ořechů
- 230 g másla
- 1 malý žloutek
- špetka mleté skořice
Postup přípravy:
Ze všech surovin vypracuji těsto a nechám ho v chladu pár hodin odpočinout. Připravím si formičky na ořechy a do každé vtlačím malý kousek těsta. Do středu vymáčknu hlubší důlek, aby bylo po upečení dost prostoru pro náplň.
Formičky nevymazávám, neboť toto máslové těsto se mi vždy vyklápí dobře. Je to i tím, že staré formičky jsou spolehlivé. Plech s formičkami vkládám do mírně předehřáté trouby na 165 °C – režim horkovzduch a na střední příčce peču 10 minut. Kdo má rád pečivo tmavší, nějakou minutku si při pečení přidá navíc.
Tato dávka mi vystačí přibližně na 76 půlek ořechů.
NÁPLŇ DO OŘECHŮ (jak jinak než ořechová)
- 125 g másla
- 60 g moučkového cukru
- 1 žloutek
- 150 g mletých vlašských ořechů
- 50 g piškotových drobečků
- lžička rumu
Postup přípravy:
Máslo utřu s moučkovým cukrem a žloutkem, přidám mleté ořechy, zahustím piškotovými drobečky a ovoním kapkou rumu.
Ořechovou nádivkou spojuji vždy dvě ořechové půlky k sobě a nechám v chladu proležet.
Můj tip do kuchyně:
Jak dát ořechům křehkost a intenzivnější chuť i vůni?
Stačí je opražit. Vhodná je pánev nebo plech. Vyloupaná jádra vlašských ořechů rozložím na pečicí plech a vložím do předehřáté trouby na 180 °C, kde je nechám cca 7-10 minut. Během pečení s plechem 1 až 2x zatřesu, aby se ořechová jádra přemístila z místa na místo a otočila se. Po vychladnutí ořechy umelu.
Jak si stojí toto tradiční formičkové cukroví na vašem vánočním stole?
Čas kvapí, tak ať se všem domácí pečivo vydaří co nejlépe a nic se nespálí 🙂
Hezký adventní čas přeje,
Šárka Škachová – www.gurmanka.cz
Dekuju van vsem za recepty a rady. Upekla jsem Lidino cukrovi a i na system Lidiny maminky doslo. Cukrovi ma uspech u “lepkove” casti rodiny, urcite bude chutnat i te “bezlepkove,” az prijede domu.
Canivo, dneska jsem našla tohle:
http://recepty.blesk.cz/clanek/vareni/4483/vanocni-cukrovi-bez-masla-a-bez-mouky-lanyze-sadlovky-nebo-rumove-hrudky.html
Třeba ti to trochu pomůže
tak jste mě namlsaly, že jsme v neděli s MLP šli koupit formičky na ořechy a upečeme 🙂
Tenhle recept jsem získala od kamarádky v roce – moment, musím se podívat – v roce 1981. Mám ho s poznámkou, že ořechy byly vyhlášeny nejlepším cukrovím SEŠ v CL. 🙂 Jen tu náplň dělám víc krémovější – méně ořechů, žádné piškoty, trocha kakaa. Je to veliká laskomina! 😛
Orechy pecu rada, probehnou asi v nedeli. Do testa pridavam kakao, skorici nedavam. Chtela jsem se zeptat mistnich uzasnych kucharek, jestli nekdo z vas nema recept na dobre bezlepkove a bezmaslove cukrovi. Nejedna se o modni dietni vystrelek, ale zdravotni duvody.
Canivo, dobré bezlepkové a bezmáslové cukroví, to je oxymoron. Jediné, co mě napadá jsou sněhové pusinky nebo kokosky.
Hahaha, to je! Diky za napad, pusinky taky probehnou, ale ona je neji:((
Něco bych možná měla.
12 dkg cukru moučka,12 dkg strouhaných lískových ořechů, jedna čokoláda na vaření – taktéž nastrouhaná, jedno celé vejce. Smíchá se a strojkem na cukroví tlačím kousky asi 5 cm dlouhé, stočím do esíček . Peču na plechu s pečícím papírem v mírné teplotě ( cca 150 st). Když jdou odloupnout, jsou hotové. Nepeču je protože jsou bezlepkové ( posuď sama), ale protože jsou móóc dobré. Pokud nemáš strojek, lze tvarovat i zdobičkou na dorty, nebo masomlýnkem s nástavcem na cukroví
Dekuju moc, Lido. Tohle cukrovi vypada lakave, strojku nemaje, zkusim hubicku.
Jo,to půjde. To cukroví by mělo být takový roztřepaný (nevím jak to jinak vyjádřit), takže asi hubička s hvězdičkou. Moje maminka měla jen tu hubičku a nacpala do ní kousek těsta a palcem ho vymáčkla na plech. A taky to šlo, jen pomaleji 😀
Hahaha, maminky zlepsovak se mi libi, Lido 😀
Dělávala jsem rohlíčky z podobného těsta – stejný poměr mletých ořechů a cukru spojit v tužší těsto citronovou šťávou. Tvaruje se a suší stejně jako u Lídina receptu.
Diky, MaRi, za dalsi inspiraci. Jeden rok jsem pekla podobne rohlicky a jeste je zdobila navrh kremem. Mely velky uspech u rodiny, ale nepatrily k mym oblibenym, co se tyce prace 🙁
Našla jsem recept, který kdysi donesl manžel z práce. Nepekla jsem, ale je to prý výborné.
260 g mletých vlašských ořechů
180 g cukr moučka
3-4 bílky ušlehat na sníh
60 g rozpuštěného másla
Opatrně smíchat, lžičkou dělat kopečky na máslem vymaštěný plech. péct ve středně vyhřáté troubě.
Jéžiš, tam je máslo, asi by šel i jiný tuk (třeba kokosový)
To jsi mi pripomnela, jak mi kamaradka poslala recept na houskove knedliky, ktere se daji udelat i v Kanade. Samozrejme, ze v receptu byly dve lzice hrube mouky 😀
To máslo nemůže být proč?
Musi dodrzovat bezlepkovou a bezlaktozovou dietu.
V másle ale laktóza není, maximálně tak pranepatrné stopy. Možná by místo něj šel použít kokosový olej?
Teď jsem se na to dívala – 0,6g/ 100 g másla. V cukroví se to naředí ostatními surovinami, takže obsah laktózy v hotovém produktu bude nula nula nic. To bych asi neřešila, pokud nemá alergii na laktózu takovou, že by upadala do šoku.
Canivo, zkus to najít na netu – jak je teď bezlepkové v módě, určitě jsem nějaké recpety viděla (mám kolegyni, která fakt lepek nemůže, takže občas něco odposlechnu. Ale ona nepeče, takže přímo recept nemám). Určitě se najde nějaká kombinace bez másla… třeba raw snad?
Zano, dekuju. Ja vim, ze na netu si muzu najit spoustu receptu, mne slo spis o vyzkouseny recept na cukrovi, ktere neobsahuje ani mouku ani maslo.
pust si na archivu české televize nedělní pořad Polopatě, dělali tam marokánky a cukroví z datlí atd..vypadalo to skvěle a matcha kuličky…
Caniva:
Zkuste švýcarské vánoční pečivo BRUNSLI. Odkaz přidávám níže:
http://dolcevita.blog.cz/1311/svycarske-vanocni-pecivo-brunsli
Gurmanko, je pohled na skvěle podaný recept a hned bych pár ořechů z obárzku ukradla a slupla :). Já je nedělám, ale jsou vždy v krabičce cukroví, které mi dává česká kamarádka. V krabici je vždy asi 5 druhů a ořechy jsou naštěstí vždy v sudém počtu, takže se o ně můžeme s manželem poctivě rozdělit. Vždy velmi ocením tu práci, co dají a jako všechno spojované pečivo počet kousků se tím pádem scvrkne na polovinu. Ale jsou výborné.
Já dělám jen pracny. Vyklápím je do řad na vedlejší plech a když trochu prochladnou, teprve pak je cedníkem popráším moučkovým cukrem(otočím a znovu). Kdybych je obalovala ještě horké, cukru by se nalepilo moc a zcela bez cukru to take není ono. Kdysi dávno, když jsem pracny dělala prvně, v receptu bylo „kousek těsta vtlačíme do dormičky“. Na a já to pochopila tak, že formičku vyplním. Takže to byly opravdu pracky-silné, děsně syté. No poučila jsem se a teď do formičky dávám jen kousíček těsta, takže po vytlačení do stran je formička skoro dutá. Pracny se vyklápí jedna báseň, jsou tenké a úžasně křehoučké, jen se v puse rozplynou.
Maričko, mňam 🙂 už se těším a úplně cítím tu vůni horkých, právě vyklopených z formičky…hádejte, dámy, co budou Beránci dělat v sobotu u televize? louskat ořechy a oříšky na rohlíšky a na pracny 🙂
Formičky mám a peču v nich každý rok – jak jinak udělat pracky, že jo? 🙂 Taky nemám jen pracky (i když ty mám jako formu nejraději, skvěle se vyklápějí:)), ale i ty ořechy, motýly, šišky, králíka, hrozen, tyčky, pak je tam takovej šišoun ala vánočka, snopy měla babička.
Ořechy dělala babička a já je milovala – kvůli tomu krému. Teď je nikdo nedělá, protože mají krém – jsou to divný časy 😛
Jinak cukroví v cukru neobaluju, nechám ho tak nebo jen zlehka posypu (cedníčkem, nemám sypátko:))
Čím víc lidé kolem mluví o cukroví, tím větší mám chuť na čabajku 🙂
Tak Matyldo, jsem asi stejná krevní skupina, teď jsem si přivezla krásný uzený ocásek se spoustou masa a už mi tečou sliny málem na klávesnici.
asi tak 😀
My jsme hodně let pekly u sestry, mamka udělala těsto a odjely jsme k ní. Pekly se jen rohlíčky a pracny. Z té vanilkové vůně při obalovaní se mi dělalo až těžko. Ale doma to pak jistily buřty z cibulí, abych tu vůni zahnala. To byla pro mě ta správná tečka.
…proboha…s cibulí…
Jak jinak než s cibulí! Já si třeba tlačenku bez cibule a octa neumím představit a utopenci s hojně cibule jsou moje oblíbená mňamka. Klidně to i posnídám.
A teď si, holky, představte, že máte dlouhé vlasy a ta vůně se do nich vpije. To jsou pak těžké sny 😉 , jedno umytí většinou nestačilo.
Cukroví mám ráda, jen ho nemůžu jíst 🙁 , jen pár kousků za den. Tak si dám odpoledne dva tři kousky k čaji nebo ke kafi místo svačiny…
Jo, já jsem jen opravovala překlep (headbang)
Náhodou hezký překlep.Pro vegany.:-))
já mám chuť na oboje…:-D včera jsem porcovala čerstvě přivezenou 14tikilovou krůtu. lovecké kočky asistovaly a zhádaly se o tašku, ve které se přivezla. z debaty vyšla vítězně Luisa a hrdě se na ní uvelebila na zbytek večera. do toho přijel pošťák s večerním doručením…
Měl snad strach, že ho taky naporcuješ? Já jsem jednou takhle vykosťovala vepřovou kýtu, byla tam žilka plná krve, takže ruce od krve, triko taky a do toho zazvonili zájemci o štěně, že se jedou podívat… No, nevím, co si pomysleli 😉
nene, nejdřív myslel, že krůtu peču,tak jestli zbyde kousek. a pak jsem mu řekla, že musíme pospíšit, protože v kuchyni zůstaly 4 lovecké kočky s krůtou samotné 😀 koukal dost udiveně. no až pak v koupelně jsem si všimla, že mám ve vlasech kus kosti. Ivo, myslím, že zájemci si okamžitě pomysleli, že vychováváš malé vlkodlaky 😀
Nejsem na uzeniny, ale mnoho cukru mě taky spolehlivě pošle za kyselejma okurkama:)))
domácíma! se spoustou kopru a kuličkami koření a horčice a kouskem mrkve taky…ježišmarjááááá včera jsem se kousla do dásně, nemůžu pořádně polykat a nacvičujeme tady toto 😀
Jo! 😀
Mám formičky velmi staré, rodinné, ještě po babičkách a tak z nostalgie vždy aspoň něco udělám. Milujeme pracky. . Formičky mám buď pracky klasické ale je tam třeba
i motýlek,prasátko,oříšek,atp.Peču týden před Vánocemi neb jinak je mi ukrádáno a nepomože žádná skrýš. 🙂
My měli prastaré formičky na pracky ve formě obilných snopů …
Snopů pár mám, taky mám motýlka a koňskou hlavu- to mám po babičce 🙂
Jo, tak snopy to jsou :O ! Od mala hloubám, co to tak asi může být…
Motýlky mám dva různé 🙂
Ještě mám cínového vojáčka a kytičku a koně celého – ty možná taky jsou po stařence. A taky velblouda! A hrozen!
U těch snopů jsem taky hloubávala, proč se tomu říká medvědí pracky, že přece ta pracka vypadá jinak (:o))
jejdamane, tak on je to snop! mě to taky bylo divné, jak to vypadá 😀 no a taky máme motýlka a hvězdičku, prasátko a bábovičku – všechno to dostala mamka do výbavy od babičky přeslicové a ta snad od prababičky 🙂
My jsme měli i žábu, motýlky taky, selku a vojáčka, všechno už si nepamatuju. Do těch nám mamka dělala domácí čokoládu a na tu chuť taky nezapomenu.
Formiček mám plnou krabici, ale nepeču v nich, Dříve jsem v nich pekla kokosové těsto, pak se obalilo cukrem, neujalo se, prý moc sladké, Taky jsem dělávala linecké košíčky, ty se plnily vanilkovým krémem a ovocem, přelilo želatinou, dobrý to bylo, ne že né, ale mělo to malou trvanlivost, muselo se rychle sníst, aby se nezkazilo. Jediné formičkové cukroví, které občas upeču, je linecký košíček plněný ořechovou nádivkou, peče se to spolu, košíček je vlastně naplněný jemným ořechovým piškotem. Po upečení nádivku potáhnu čokoládovou polevou a nahoru půlku ořechu. Možná se letos na ně nechám ukecat.
Ty plněné košíčky pečené i s náplní a nakonec polité čokoládovou polevou dělám taky.
A OTéčko – dneska je tady pošmourno, mlhavo a namrzlo. Ale včera odpoledne to vypadalo jinak (nod)
http://yga.rajce.idnes.cz/2017_Po_svatem_Mikulasovi/
nejlepší ořechy, co jsem kdy jedla,dělávala moje extchýně..ale skořice v nich nebyla, plnila je krémem z pudinku a másla,rumu a mletých ořechů, byly rozleželé,vlhké a rozlývaly se na jazyku. Prostě nebe v hubě..
že bychom ji oslovili, aby napekla ořechny na objednávku pro celý Zvířetník? 🙂
20 let od rozvodu, nevím ani kam se odstěhovali….ale na původní adrese už dávno nebydlí…
škoda… stejně by na nás asi nechápavě hleděla, protože by toho bylo nejméně na tři plechy, ne-li víc 😀
Bože, formičkové těsto nepeču už asi 30 let. A to má moje tchýně naprosto báječný recept na rohlíčky. Ani to mne nepřinutilo a nepřinutí. A vůbec, letos se u nás péct nebude, nějak to nestíhám.
Ale díky drahému máslu jsem tuhle u holiče poslouchala fantastickou konverzaci. Protože je drahé, je nutno ho nahradit nějakým tím kunerolem. A to nejen do těsta, ale i do náplní. Ani dámy nenapadlo, že by místo těch asi deseti kil napekly jen třeba tři…. Kdepak, kvalita je kvalita
já ti rozumím, já letos ani to kilo nekupuju- v Rohovládovce v cukrárně…pořád doufám, že odjedu na Beaver… a budu uzobávat Alenčino…
Souhlas, raději méně ale kvalitu držet.Moje maminka vždycky vzpomínala jak za krize a války i po válce nebylo nic než ten kunerol a tak později,konzumovala výhradně máslo,žádné náhražky, celý život. A dožila se 85 let.
Co kunerol… Otec prožil válku jako dítě v Liberci, v Sudetech. Vzpomínal, že plech na pečení babička vymazávala svíčkou (parafínem) a místo ořechů se do cukroví pražily bukvice a žaludy. Nepamatuju se, že by babi někdy margaríny používala – pečivo se mazalo máslem, na másle vařila (přepouštěla ho), mazanec nebo vánočku z másla určitě dělala. No ten mazanec a vánočka se tedy daly jíst s obtížemi, neboť babí s máslem, mandlemi a rozinkami nešetřila, takže to bylo takové těžké těsto, zřejmě to víc připomínalo štólu. Zajímavé je to, že si nepamatuji její vánoční cukroví, vlastně jo, pekla pracky a ty mi tedy vůbec nechutnaly, nechutnají mi dodnes nikde, stejně tak sádlové koláčky, brr.
Jinak nejstrašnější je to, když se někam přijde na návštěvu, nabídnou cukroví a při prvním kousnutí z toho cítíte nějakou tu „sanu“. Tak ten kousek sice sníte, ale další si už člověk nevezme. A pak vypadá jak blb, že si nebere, ale ono to opravdu není dobré.
to nemusíš ani do Reichenbergu (Liberce) pražený bukvice a žaludy, z toho se dělalo náhražkový kafe, pokud j epřed deštěm a u nás jsou cejtit Kávoviny, tak spousta seniorů říká,že cejtí pražený bukvice 😀
Dokonce i Sandtnerka doporučuje některé cukroví péct na povoskovaném plechu. Jenomže se tím myslí zřejmě včelí vosk. No za války asi ani ten včelí vosk nebyl, proto ta svíčka..
no a teď máme pečící papír….
Vosk maminka používala také. Ještě jsem ho zkoušela i já na chalupě, dokud se nespotřeboval ten poslední zbyteček. Fakt to fungovalo. Ale na včelí moc nevypadal, byl bílý, taková kostka, tou se pak mazal plech.
Moja mamina, naučená od našej šetrnej babičky, piekla celý život s margarínmi, Hera, Smetol, a takto mám aj recepty od nej popísané. Ja som sa vrátila k maslu a tie dve štvrtky, čo potrebujem do lineckých a maslových makových a orechových koláčov si kúpim, aj keby stáli 20 evri a Heru tam už nedám, ani keby bola zadarmo. Rok to zas robiť nebudem, tak prečo by som na nás mala šetriť. Podobne nechápem ľudí, ktorí dodnes nahrádzajú alebo nastavujú orechy strúhankou, makovú plnku krupicou alebo škrobom a podobne (lebo kedysi sa to tak z núdze robilo). Alebo upečú koláč samé cesto a milimetrová vrstvička plnky, ale zato toho majú na kilá … tak to u mňa nehrozí (shake)
do některého pečiva může přijít i Hera a podobné ( třeba těsto na závin, to se při použití másla strašně trhá), ale na vánoční cukroví je škoda tím kazit ostatní výborné ingredience – domácí vajíčka, prosátou mouku ze mlýna, ořechy ze zahrady. od mojí babičky mečové jsem převzala: radši ať je toho jen kousek, ale dobrého. a právě ona, byť byli s dědečkem nezámožní, v tomto vynikala: táta vždycky vzpomínal, jak uměla zužitkovat všechno, co malé hospodářství a zahrada poskytly a jak všechno krásně vonělo a báječně chutnalo, i když to byla ta nejobyčejnější jídla. nakonec, když si máte možnost porovnat ceny např. v roce 1949 a letos ( MLP našel ve staré kronice vesnice), tak konkrétně máslo je na cenách srovnatelných. a svátky jsou koneckonců jednou v roce…
musím vzpomenout zlatá slova Matyldy “ nechápu, proč bych měla kupovat takovej hnus“ 😀 ona psala o odtučněném mléku – sedí to i tady.
Moje maminka vždycky pekla rohlíčky s máslem a sádlem, půl na půl, a pro mě to byly nejlepší, co jsem jedla. Se setrou jsme je vždycky dělaly podle jejího receptu. Žádné kuneroly jsem do žádného jídla nikdy nedávala, smrdí mi to. Ale zkazit tím cukroví? No to snad třeba jen z pol. dávky, ale dobré.
Hmm – tak ořechy dělávala mamka, navíc je polívala čokoládou (čokoláda je dobrá na nervy (rofl) ).
Já už formičkové cukroví nedělám – hlavně proto, že se tak nějak neujalo.
Navíc ořechy došly – dokud byla mamka, vždy na podzim vyrážela s pytlem do okolí – znala každý bezprizorní ořech a tomu notně ulehčila od úrody. A takových vycházek měla za celý podzim požehnaně. Pak v zimě rozprostřela na stůl prostěradlo, vzala desku (prkénko) a půl kilový kvicht (závaží z decimálky) a jak do těch ořechů mlátila, tak do nich mlátila až škořápky lítaly po kuchyni (rofl) . Pečlivě obrala, dala do zavařovacích sklenic a důkladně z nich vývěvou vysála vzduch. No a pak jsme měli nachystané ořechy na celý rok a bez práce (chuckle) . Však všecky vnučky se vdávaly s ořechovými koláči, ve kterých byly duše naší mamky – veverky (konečně, i povidlové).
Mamka odešla a na ořechy už nikdo nechodí. Letošní vanilkové rohlíčky jsou z poslední skleničky – vyšla akorát na dvě várky.
Poznámka: formičkové cukroví se vždy bez problémů vyklopí v případě, že se těsto do formičky pořádně namačká – pak stačí trošku klepnout a vyjede jak po másle (rofl)
Ygi, to byla tak krásná vzpomínka (h) nám vždycky posílal na podzim ořechy vlašáky můj strýc – mamčin nejmladší bratr, na dvoře mají největší ořešák-papírák, co jsem kdy viděla 🙂 a jak vidím fotky Gurmánky, já snad ty ořechy letos upeču! formiček starých máme přehršel, je z čeho vybírat 🙂 velikánský ořešák na zahradě…to se mi moc líbí: v létě dává chladivý stín, na podzim vydá ořechy, je krásný na pohled ( ri, nic neříkej :-))) stál na naší zahradě ještě za předchozích majitelů – pod ním bylo sezení pro domácí lidi a výběh pro slípky 🙂 nakonec měl větve od plotu až k domu, praví pamětníci.
a toho listí 😀
a toho listí 😀 on nakonec velkoryse vrhal stín ( a asi taky sem tam větve) nejen na dům a zahradu majitelů …. tak dostal červenou kartu. ale ještě občas najdu v záhonku prastarý suchý ořech ( okolo nikdo ořešák nemá).
No ale pozor! pod ořechem je sice hezké posezení, ale spát se pod ním nesmí! sic tě pak bude moc bolet hlava. Aspoň to nám kladla na srdce mamka – a možná, že něco na tom je. Právě, že ořech vrhá stín a je pod ním chladno (však ani pořádná tráva pod ním neroste), tak je možné, že si spící člověk lehko pod ním nachladí hlavu … tož to je zase kousek z maminčiny moudrosti (chuckle) .
My měli dva ořešáky před barákem a nějaké listí jsme až tak neřešili – mám dojem, že je to fenomén posledních let a upravených anglických trávníků.
Ad listí, je to tedy OT – MLP ještě před tím sněhem lítal po zahradě a hrabal listí. Trávník dostal pěkně na p..zadek, nejen tím hrabáním, ale v tom bahně jezdil se sekačkou, vyjeté koleje… a ke všemu neměl lepší nápad, než při tom házet psům tenisáky. Zahrada vypadá jak po nájezdu prasat, pohádali jsme se kvůli tomu, moje argumenty, že v parcích nikdo neblbne a nesbírá do posledního lístku, nevyhrabává se pod keři (aspoň se to pohnojí) byly smeteny. Asi si někdo rád přidělává práci. Co se pamatuju, tak se vždy vyhrabalo na podzim z nejhoršího, zbytek se vyhrabal na jaře se suchou trávou.
my taky moc listí neřešíme – z velkého gingka spadá v jediný moment a pozlatí půlku zahrady 🙂 tak to vylovím jen z rybníčku na skalce, jinak to nechám. na vydlážděný dvůr už listí nedoletí. a hrabeme hráběmi až na jaře ( poté, co spadne list)
Pod jedným ginkom u nás v ulici parkujem a v jednu noc, keď to tak prituhlo, mi celá tá nálož zlatých lístkov naraz padla na auto, ráno som vysokú vrstvu musela omiesť metličkou, jak od snehu. Ešte do nedávna mi sem tam nejaký lístok vyliezol zo spáry pod stieračmi 🙂
a autíčko bylo rázem zlaté… určitě mu tak po celý rok říkáš a jedenkrát i je :-)někde mám z loňksa fotku, jak se pozlatila zahrada 😀
akorát hlasuju za to, aby se smetalo a shrabovalo před zimou listí z chodníků – to, které tam napadá z okrasných stromů a keřů při silnici. to jak namrzne, vyrobí klouzací dráhu nevídané kvality 🙂 Technické služby na to mají trochu vlažnější náhled, tak to nakonec obyvatelstvo vezme do ruky samo, každý před svýma 😀