Milí čtenáři, vzhledem k tomu, že po nedělní vichřici v Doubravici nejde internet a není jak umístit na Dedeník pondělní článek, vyjde tento článek nejspíše až během pondělka, kdy se snad podaří dát spojení do pořádku.
Děkujeme za pochopení!
Andy
Z Blízkého Východu
BTW
Nová knížka
Doporučujeme
U nás fučelo strašně, ale zatím nemám zjištěné škody v okolí- seděla jsem potupně doma a vyrazila ven jen autem sklidit výstavu, co byla u nás na dědině z fotek, obrazů a rukodělných výrobků. V této pauze Karamel sežrala půl talíře buchet zapomenutých na nízkém stolku (nemám být roztržitá). Pak lemtala spoustu vody a v půl páté ráno (ano, minulý týden to bylo půl šesté a psovi to nevysvětlím) se hrnula ven. Dneska už tu tolik nefučí a dokonce svítí slunko 🙂
U nás fučelo docela fest – s mýma načatýma průduškama byl horor jít se psy ven, i když jen na chvilku (chvála Ventolinu, jinak už jsem asi udušená). Naštěstí kromě uletěné rohožky jsem doma žádnou škodu nezaznamenala.
Jinak elektrika nešla od půl třetí do půl šesté a u silnice padly tři trnky (hned odpoledne je hasiči zlikvidovali).
Tak to jsem ráda, že jste v pořádku a že dali net tak rychle dohromady.
Tady příjemně foukalo. My tu jsme na kopci, ale já jsem v zářezu toho kopce, takže mi sem padaly jenom listy. Výš jsou listy nakupené do obrovských hromad (naprostá závěj je jich pod mostem). V lese jsme s holkama nebyly, je to rezervace, spousta stromů načatých, čekám, že jich hromadu najdu na zemi.
Chtěli jsme původně dělat na zahradě oheň; rozmysleli jsme si to a dobře jsme udělali, uletěl by nám.
A jéje.
A jak jsme teda všichni dopadli? Tady je všechno promáčené, ale kupodivu výpadek elektřiny byl včera, asi nějaká větev ze stromu, dnes to bylo hororové napohled, ale přežili jsme.
Ok, děkuju Andymu, ale podcenila jsem snahu našich techniků – myslela jsem, že to s nástupem tmy (a v příšerném počasí) vzdají a net bude až zítra. Oceňuju, že jsem se mýlila…
U nás to bylo divoké, ráno a dopoledne nešel proud a pochopitelně nešel ani internet. Moc nefungovaly ani mobily… tedy, ne že by tu byl obvykle skvělý signál, ale dnes to bylo obzvlášť nemožné. Ale vesnice vypadá celkem ok, jen jako obvykle nejezdily vlaky (trasa Pardubice – Liberec), tedy zase padaly stromy. Přitom po té letní vichřici popadala většina těch načatých… no spadly další.
Jak je u vás? 🙂
Venku to vypadalo hrůzostrašně a s Denisem jsme vyběhli jen na chviličku, ale i tak jsem se místy bála, popadaných větví na kraji lesa bylo dost. Elektřina i internet fungovaly stále, i když na jiných místech Lípy tolik štěstí neměli. No, na zítřek jsou v předpovědi „bílá tma“ nebo „černý led“ a já musím do Liberce, tak snad to nebude zrovna tady u nás. Jakož ani nikde jinde.
Docela příjemný čerstvý vítr (a to já vítr opravdu nemám rád), chvílemi skoro bezvětří. Pravda, ve středu města. Hádejte kterého…
U nás to začlo někdy mezi sedmou a osmou ráno. Od určité, naštěstí až hodně velké, rychlosti větru se odněkud zvenku začne ozývat takové temné hučení a vydrželo tak dvě, tři hodiny. Čertíkovi se ten rámus nelíbil, takže se plížil po pokoji dlouhý a nízký, dělal vyděšená kulatá kukadla a uklidnil se až když si vlezl ke mně do postele pod deku. Elektřinu i net máme, naštěstí, v zemi, takže výpadky veškeré žádné, shnilé topoly byly, přes jekot ekoteroristů, pokáceny předloni, (jinak by z mateřské školky bylo zbořeniště) a řádění živlů odnesla jen jedna z borovic, které mi koukaly do kuchyně; vítr ji zlomil ve dvou metrech nad zemí a ulomenou korunu poodnesl do křoví o pár metrů dál. Dnes byla rozřezána a odvezena. Je zajímavé, že ještě loni na ní vyhnízdily straky, ale letos se na hnízdo vykašlaly a šly bydlet jinam, asi nějak poznaly, že je někde v kmeni cosi špatně.