Dnes jsem se s vámi chtěla podělit o úvahy nad jednou malou záhadou. Jde o houbičky – ale ne ty lesní, ty kuchyňské!
Běžně doma používám dva druhy kuchyňských houbiček – jednak ty obyčejné, žluté, s jednou částí zelenou a drsnou, a potom ještě takový ty „bavlněné“. Ty nejsou ani tak na nádobí, jako na umývání jiných povrchů. Ty se s nimi dají vyčistit lépe než s těmi žlutými a nezůstávají po nich čmouhy, třeba na sklokeramickém sporáku.
Ona „záhada“ se však týká těch žlutých, obyčejných. Někdy je koupím, a houbičky vydrží při běžném režimu (nenechávat ve vodě, vyplachovat, ždímat a nechávat schnout na kraji dřezu) v pohodě poměrně dlouho, takže po kuchyni (kde je pravidelně měním) si odslouží nějaký čas i jinde, kde je třeba něco mýt a není to zrovna nádobí.
Houbičky – vlevo bavlněná, vpravo normální
Jindy stejně vypadající houbičky při stejném režimu (mám ho naučený, dělám to pořád) začnou být hnusné už po pár dnech. Jako by nešly pořádně vyždímat, zůstávala v nich voda, takže začnou zapáchat. Nepomáhá v podstatě nic, dokonce ani poslední pokus je propláchnout Domestosem. Ok, nejsou drahé, vyměním je.
Jenže bych je ráda poznala od těch dobrých, už když je kupuju! Což se mi nedaří, protože i houby od jediné značky, kterou znám (Vileda), to někdy udělají. Přemýšlela jsem, jestli to může být velikostí a strukturou těch „bublinek“, které houby tvoří, ale jsou to stejně jen teorie. Teď zrovna mám nějaké nové, první mám od včera, tak uvidím, jak se vyvrbí:))
(Ty bavlněné to nedělají. Ty slouží, dokud se nerozpadnou, takže vždycky mají po kuchyni nějaký čas šichtu i v koupelně nebo venku:))
Vím, že tohle není žádné velké nebo objevné téma, ale zajímá mě to už dlouho a stejně mě zajímají vaše zkušenosti. Setkali jste s tím taky? Čím myjete nádobí (to které nepřijde do myčky) vy? Co se vám osvědčilo? Mě rozčiluje, že ty špatné prostě předem nepoznám:))
Jinak dnes jsem byla s děvčaty divadelními, Luckou a Danou v Ikei – hledaly jsme něco, co by nám pomohlo postavit zástěnu, kterou potřebujeme na novou hru. (Musí to udělat velkou pevnou zástěnu, která se dá složit do tak malých kusů, aby se mi to vešlo do auta:)) Nakonec jsme našly teleskopické garnýže, já jsem vymyslela „jak by to asi mělo vypadat“ a chudák Lucčin muž dostal garnýže s tím, že je strašně šikovnej a určitě vymyslí ten zbytek:))
Dá se říct, že naše divadlo je vskutku rodinnou záležitostí – nějakým způsobem jsou zapojeni naši muži, děti a v případě Dany i její vnučky:))
Nejen jsme byly úspěšné s nákupy, ale navíc jsme si udělaly bezvadnou dámskou jízdu – sice bez alkoholu (nechyběl nám:)), ale se spoustou legrace. Byl to prima den (inlove)
Děkuju všem za vaše názory – houbičky prostě nejsou zboží dlouhé spotřeby 🙂
Ri, ten jev, o kterém mluvím (houbička ztěžkne nevyždímatelnou vodou a začne být taková… mazlavá) se stane bez ohledu na způsob její použití. Prostě některé jsou hnusné hned, kdybych s nimi umývala jen hrnečky od čaje (samozřejmě vypláchnuté a sušené), jiné tohle prostě neudělají a vyhazuju je až pro „přepoužitost“:))
Sharko, kartáček mám taky, ale ten je prostě jen na některé činnosti, houbičku mi rozhodně nenahradí.
Ty bavlněné jsou velmi dobré, jen se po čase používání začnou drolit. Dají se dokonce prát i v pračce (ne, že bych to dělala).
Maričko, takové houbičky jsem ještě neviděla!:))
Tapuz, já jsem myčku prvně vyzkoušela v roce 2006, když jsme se přestěhovali do Norska a od té doby ji mám pořád. Spolu s pračkou, sušičkou tvoří nezbytnou trojku velkých domácích spotřebičů 🙂
Hadry na podlahu používám ty oranžové, velké, savé (co suché tak trochu tvrdnou). Ale podlahy stírám mopem, hadr je na nehody nebo velké drhnutí 🙂
Také jsem kdysi používala ty žluté s drsnou stranou, kupovala jsem je „ve štosu“ po 10. Ale nikdy dlouho nevydržely, zelená část se drolila a celkově jsem s nimi přestala kamarádit. Ty bavlněné kupuji a používám na úklidové mytí protože vydrží dlouho třeba namydlené. Proto mám jednu takovou třeba v koupelně pod mýdlem. Je to lepší, než v nějaké misce, která se stejně brzy zapatlá. Takhle pak po pár dnech „promydlenou“ rovnou využiji na omytí vany.
Na nádobí používám tyhle houbičky (odkaz níže). Nevím, jak tu kvalitu popsat, jasně umělina. Ale jestli se u vás prodávají, doporučuji. Zcela nové jsou tvrdé, ale velmi rychle změknou (v horké vodě rychle), krásně se proplachují, vydrží dlouho a nechytají smrad. Já je kupuji v celku, buď kulaté, nebo obdélníkové. Teď ale mám takovou „novotu“, kterou mi přivezla před časem švagrová. Jmenují se „Scrub Daddy“ a jsou sice roztomilé, je to stejná kvalita, ale bohužel právě kvůli otvorům houbička nevydrží zdaleka tak dlouho, jako „moje“ rychle ztratí tvar a vytahá se tak až se zpřetrhá. Jenže svagrová mi jich přivezla rovnou 10, teď se dělají ještě vylepšené „Scrub Mommy“, které jsou půl drsné a půl mechové. Ale problém je stejný, jako „u tatínků“ 🙂 No ona švagrová také tenhle nedostatek už zjistila, tak až je všechny spotřebuji (už mám jen asi tři), zase se vrátím ke svým bezdírkovým.
https://www.walmart.com/ip/Scrub-Daddy-FlexTexture-Scrubber-1-0-CT/35849202
Jak já si ze školních jídelen pamatuji smradlavé stoly !!! Uklízečky snad ten hadr nikdy neměnily, natož vyvařit ! Nahnula jsem se nad talířem s jídlem a tu odpornou, zasmrádlou „vůni“ z umakartových stolů si dovedu vybavit dodnes.
Používám houbičky značky Globus nebo Spontex a jsem s nimi spokojená. Vydrží docela dlouho.
Na nádobí, co nejde do myčky, ale i na všelijaké jiné čištění houbičky používám, ty nízké, s jednou stranou drsnou. Po použití je prostě propláchnu, vyždímám a nechám uschnout. Bakterie nijak neřeším, jsou přece všude a život by bez nich ani nebyl možný. Všude mám čisto, včetně nádobí a houbiček, nikde nemám žádný humus, kde by se bakterie nějak nebezpečně množily 😀 . Bez mučení se přiznám, že houbičky neměním každý týden, ale tehdy, když už se mi nepozdávají. Spíš mě na nich štve, že někdy se hned při prvním použití odloupne ta drsná vrstva, takže evidentní šmejd, ale jak píšeš, Dede, předem to na těch houbičkách není znát.
V poslední době jsem si oblíbila ikeácké houbičky, ty šedivé. Na jedné straně mají drsnou vrstvu a na druhé straně takovou hustou měkkou vrstvu, kterou se dá otírat třeba i ta sklokeramika nebo dvířka od trouby nebo lednička beze šmouh. To nejsem líná si pro ně čas od času do té Ikey i dojet.
Jinak na utírání mokrého používám ty čtvercové pěnové utěrky, protože dobře sajou. A jako velký hadr používám takové ty netkané viskózové hadry, které taky dobře sajou a rychle schnou. A na leštění a podobné účely mikrovláknové utěrky (to, čemu se říkalo švédské utěrky).
Myčku nemáme, jsme pouze dva, houbičky používám ty žluté, molitanové se zelenou ostrou vrstvou. Vyhazuji ihned, jak je zřejmé, že jsou jeté. Ono záleží, co se s nimi umývá. Tak jako YGA na rovné plochy užívám takové ty pěnové hadříky, ty peru v Jaru a posléze, putují třeba do prádelny na mytí bot atp.
Bakterie neřeším, protože za dob mého mládí se používaly normální savé handry, rozstříhaná trika a pod. a to teprve byl bakterií ráj. No, přežili jsme to. Spíše jsem hyperhygienická, když přijdu domů z obchodu, (nákupní vozík, nákupní koš atp.), nebo z veřejného dopravního prostředku, to se umývám v antibakteriálním mýdle 😛 .
Já jsem jen jedna a myčku mám a používám denně. Bylo to jedno z mých nejlepších rozhodnutí při zařizování nového bydlení 😀 .
Taky jsme jen dva, ale myčku máme, vyplatí se. Než jsme si ji pořídili, nevěřila jsem tomu. Hned po pračce druhý nejlepší vynález.
Přesně tak.
Růčo myju jen teflonovou pánev (keramickou dávám do myčky), dřevěnou vařečku a pár plastových drobností, na které by myčka byla přece jen moc.
Plechy jen otírám právě tou houbičkou. Na pečení na ně dávám tlustou silikonovou podložku (tu myju v myčce), takže jsou prakticky netknuté. Je to pohoda!
Někdy před čtvrtstoletím tady byla široká nabídka všelijakých houbiček, přímo sofistikovaných. Dnes mají v naší samošce (Albert) jen jeden druh, ten úplně obyčejný, nejmenší. Stačí.
Možná se výrobci střídají, nezkoumal jsem to. Ale zajímavá věc, před několika lety mi vždycky první odešla ta modrá tvrdší vrstva. Ta dnes drží. Vyhodím houbičku, když začne být nepříjemně měkká, pořád má snahu se v ruce ohnout, málem svinovat. Vydrží k mé spokojenosti asi týden. Nebo dva?
Ovšemže já mám nádobí minimum, ale umývám, zdá se mi, furt. 3 – 4 krát denně.
Umývam hubkami, rôznymi neznačkovými, a mením ich keď sa mi prestanú páčiť. Nenechávam ich ale stáť nacucané vo vode v drese, prepláchnem, vyžmýkam a nechám vyschnúť. Na povrchy sa mi najviac osvedčili klasické mikrovláknové „švédske“ handričky, kupujem ich v dm-ke a periem na 40°C. Len netreba dať aviváž, lebo potom chvíľu moc nefungujú. Na dlážky mám väčší rozmer a zatiaľ ma žiadny špeciálny háj-tek mop nepresvedčil, že je lepší ako švédska handra namočená vo vedre, vyžmýkaná a omotaná na portviši 🙂 (pri rozmeroch mojej podlahovej plochy špeciality rada oželiem).
Používám houbičky a měním je podle potřeby. Když s nima umyju mísu od těsta, tak letí hned. Když s nima meju standardní nádobí, vydrží o něco víc než týden, ale o moc asi ne. Většinu nádobí stejně namrskám do myčky, houbičkou se mejou jen neskladné kusy a hrnce. A pánve. A plechy 🙂
Pánve a plechy taky myju v myčce, vlezou se.
Kupuji „10 za 10“, měním když si o to řeknou a neřeším. Myslím, že opravdu záleží zejména na tom co se s ní zrovna mylo.
Strašně mi smrdí takové ty barevné „pěnové utěrky“, takže mi nesmí přes práh a pro utírání linky mám pruhy ze starého trika a recykluju stejně nemilosrdně jako houby.
Mám to podobné. A hodně používám napřed papírové utěrky. Na indukci se mi houbička vůbec neosvědčila, mám pocit, že nějakou tu mastnotu, nebo co mi na desku prsklo, akorát tou houbičkou honím ze strany na stranu. Taky používám stará trička, to se prostě kráně setře a hadr vyhodím.
Dělám to stejně, nejlevnější a maximálně po týdnu je v koši. A někdy i ten samý den. Myčku nemám, myjeme ručně, ale ve dvou není toho nádobí tak moc.
Já myslím, že to není houbičkami, ale tím, co se zrovna v kuchyni dělá a co se myje. Například po umytí zbytků těsta z pekárny jde houbička nejdéle druhý den do koše. Je totiž divná a nehodí se ani na gril.
Bakterie v houbičkách neřeším, vždyť se to myje pod tekoucí vodou. Zato někdy přemýšlím nad nádobím, když ho tahám z myčky. Jakpak dobře je opláchnuté od těch mycích utrejchů?
Používám houbičky, které mi přijdou pod ruku – radši ty větší a s „jemnější“ strukturou molitanu, ale když nejsou, tak beru za vděk každou, co je po ruce. Tak nějak neřeším, jak dlouho vydrží – většinou po týdnu jdou do koše (když začnou vypadat … neesteticky) – teda nejprve jimi umyju ten koš (rofl) . Na otírání větších ploch používám takové ty houbovité utěrky.
P.s. co se týká bakterií – prosím vás, neblázněte. Ty bakterie v kuchyních byly za našeho mládí, dětství, mládí našich rodičů, prarodičů – a zatím jsme na ně nevyhynuli! Ba mám dojem, že začínáme vyhynovat (rofl) na úzkostlivé dodržování antibakteriálního a sterilního prostředí …
bakterie byly,jsou a budou, hlavně v bytě,kde jsou zviřátka…houbičku jsem měnívala po tejdnu,někdy i dřív,když si ji kočičky půjčily a hrály si s ní a vytvářely z ní malé kousíčky,které roznášely po bytě…ale postupně jsem prostě přešla k těm kartáčkům, pro mne se lépe vymyjí a „nesmrdí“,jako někdy houbička i když byla vypláchlá a suchá… ale,že by mi vadilo,že s ní někdo meje,to ne, spíš mě deptaj lidi,co jen vyplachujou sklenice a hrnky,nechají je oschnout a nemyjí je…
To dělali Chrisovi rodiče. Vypláchnout vnitřek a je hotovo. Chris zase, pokud vyjímečně umyje nádobí, trvá na tom že všechno meje v jednom lavorku vody plné jaru, a oplachování neexistuje. Vůbec mi to nejde do hlavy, já vždycky houbičkou pečlivě vydrhnu okraj sklenice, potom zbytek omatlaný od prstů, opláchnu od jaru pod tekoucí vodou.
jim nevadilo,že jsou ty sklenice matný a oblemcaný,místo čirý a čistý?
Mě to vadilo
no to mě taky,je to eklhaft….nenapila bych se u nich nebo si to přemyla…a nebo si donesla svoje pití v petce:-D
Robia to aj všetci moji kolegovia v práci a zjavne im to nevadí …
Proč by měly být bakterie hlavně v bytě, kde jsou zvířátka?
protože se zviřátky „sterilní“ domácnost nikdy nebude … Anonyme!
A která domácnost je sterilní? A proč by měla být? Všeználku!
Já jako správný mikrobiolog vím, co v nich je za zoologickou zahradu, takže vyměňuji až když se mi nelíbí. Což opravdu někdy je velice brzo a jindy i vydrží déle.
U těch kartáčků bych se tak neradovala, když nemají zalité štětiny a pokud je neuskladňuješ v dezinfekci, o mnoho lepší než ta houbička to tak za 14 dní nebude.
Na druhou stranu od dob mých předkyň, které recyklovaly na mytí nádobí staré prádlo, jsem se značně posunula
Jóóó – ne nadarmo se vžilo pořekadlo „Smrdí jak náčeňová hadra“ (rofl) … a k těm kartáčkům – nevím, jak jimi Sharka utírá třebas rozlitý mlíko na lince :O ?!
na to má Sharka papírový utěrky 😀
Teda u nás se říká „dlážková hadra“.
Dtto, len „handra“. Aj v prenesenom zmysle :)(robí im tam dlážkovú handru = posluhu na podradné práce).
koupou je v horké vodě se savem, přijdou mi čistější než ta houbička
přestala jsem je kupovat, když mi došlo, co v nich je svinstva, ani propláchnutím z něj nevyjde..používám tedy mycí kartáčky, osvědčují se mi ty z Lidlu a Ikea.
Jinak houbičky byly ty,co přežily jakékoli zacházení a ty, co nepřežily první mytí…a bylo jedno,jestli je za 10 korun jedna nebo za 10 korun 10 houbiček 😀
http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/30149556/
Na nádobí používám obyčejné houbičky ze supermarketu, přesně ty stejné jako na fotce. Vydrží mi docela dlouho ale teď když Caniva říká, že se mají měnit každý týden a jsou plné bakterií, tak se polepším. Jinak kuchyňka je mrňavá tak ji po každém vaření otřu těma utěrkama co už jsou vlhký a napuštěný nějakým antibakteriálním prostředkem, to používám na všechno.
Ja pouzivam houbicky „Scotch-Brite a zda se mi, ze jsou vzdy stejne kvality. Vymenuji je velice casto, nebot se v nich dobre dari bakteriim. Cetla jsem, ze by se mela houba davat kazdy tyden nova.
já je zrušila….
caniva:
Tak nějak to praktikuji i já. Po týdnu jdou většinou z kuchyně pryč. Myčku na nádobí mám, ale bez houbiček se také neobejdu. Hlavně na sklo a některé výstavnější kousky porcelánu do myčky nedávám.