Když muž se ženou snídá, většinou se nespokojí s miskou bílého jogurtu a lžící cereálií. S mnohem větším nadšením se chopí vidličky a očekává snídani vydatnější. Pokud mohu mluvit sama za sebe a zmínit nedělní snídaně, tak doma máme ustálený rituál.
Víkendová snídaně se vždycky trochu protáhne a oběd se z pravého poledne o nějakou tu hodinku posune. To ovšem nikomu nevadí, protože snídáme vejce. To, že jsou to vejce domácí, to je posouvá blíže k superpotravině moderní doby, kterou vejce již odnepaměti jsou. Vejce můžeme počítat téměř k jedinému univerzálnímu jídlu, které na stole nezklame u snídaně, svačiny, oběda ani večeře. V kuchyni s nimi každý zvládne pár obratných kouzel a promění je pokaždé v něco jiného.
Krom vajec smažených, na cibulce, na špeku, na másle, vedou vejce vařená nebo zastřená. Ale ze všeho nejraději dělám omelety. Častěji ty slané, ale když připravím vídeňskou šlehanou omeletu s domácí meruňkovou rozvárkou, i tehdy všichni muži u mého stolu (od těch nejmenších až po ty největší) vrní blahem. Dobrá snídaně zaručuje to nejlepší dobré ráno. A aby nám ten stav spokojené mysli a bezstarostné neděle co nejdéle vydržel, snídáme pomalu a dlouho …
Pár receptů na to naše dobré ráno přidávám či jen připomínám do výčtu celého širokého vaječného repertoáru. Sedmý den v týdnu není pro vaječné snídaně ničím závazným, proto je fajn vzpomenout si na skvělé vaječné recepty i během týdne. Vejce se totiž umí přeměnit v nejlepší jídlo na světě a ke všemu to dokáží rychle. V kuchyni jsou prostě jedničkou. A platí to téměř v každém koutě na světě! Znáte snad jinou základní potravinu, která může vejcím konkurovat?
Z mého vaječného receptáře
Aby byly recepty trochu jiné, než je zaběhaný český vaječný repertoár, vybrala jsem pár těch, které mě inspirovaly na cestách nebo jinak oslovily svým příběhem.
Smažená vejce s rajčaty
V Číně jsou vejce na všechny způsoby velmi oblíbená. Žádná hotelová snídaně se bez nich neobešla. Tato úprava by se dala přirovnat k rychlé a chutné venkovské snídani. Čínský název (西红柿炒鸡蛋) na první dojem vypadá velmi nesrozumitelně, ale v doslovném překladu značí přesně to, co se vám dostane na talíř. 西红柿 (si-chung-š‘) = rajčata + 炒 (čchao) = smažit + 鸡蛋 (ťi-tan) = vejce
Na 1 porci potřebujeme:
- 3 čerstvá vejce
- 10 ks malých cherry rajčat
- 1 lžíci sezamového oleje
- špetku himalájské soli
Postup přípravy:
Vajíčka vyklepneme do misky a rozšleháme je. V pánvičce zahřejeme sezamový olej a usmažíme polotekutou omeletu. Vyndáme ji na talíř a hůlkami roztrháme na větší kousky. V téže pánvičce podusíme rozpůlená malá rajčátka. Osolíme je a podlijeme několika lžícemi vody. Když se voda téměř vydusí a vznikne nám zahoustlá rajčatová šťáva, přidáme k rajčatům natrhanou vaječnou omeletu a společně pár minut prohřejeme, aby se do vajec nasála rajčatová šťáva. Servírujeme v nahřáté misce.
Existuje možnost udělat si vejce s rajčaty trochu pikantnější. V tom případě se doporučuje přidat pár kapek světlé sójové omáčky přímo do rozšlehaných vajec, lehce přiostřit sečuanským pepřem a před podáváním posypat nakrájenou natí jarní cibulky.
Smažená vejce s rajčaty
Balkánská omeleta
Na této omeletě jsem si pochutnávala téměř každé ráno v tureckém Bodrumu. V sezóně čerstvých rajčat, okurek a kopru se moc ráda nechávám inspirovat i doma.
Pro 2 osoby potřebujeme:
- 5 vajec
- 100 ml minerálky
- 2 drobně pokrájená rajčata
- 100 g nastrouhaného balkánského sýra
- lžíce zelené petrželky
- trochu koprové natě
- pepř
- sůl
- olej na smažení
- plátek másla do talíře
Postup přípravy:
Vejce rozšleháme s minerálkou, osolíme a opepříme. Rozpálíme pánev s olejem a vlijeme naběračku vaječné směsi. Hned přidáme nakrájená rajčata, strouhaný balkánský sýr a zelené natě. Promícháme a omeletu smažíme v nepatrně vyšší vrstvě oleje, než jsme běžně zvyklí. Nejprve po jedné straně a poté ji otočíme a osmažíme i po straně druhé.
Nemá být připečená ani načervenalá. Smažíme ji jen do zlatova. Když vejce před přípravou dobře našleháme, omeleta pěkně nasufluje během chvilky. Nadýchanou omeletu položíme na talíř, kam jsme nejprve položili plátek másla. Ten se pod horkou omeletou rozpustí a pěkně zavoní. Ozdobíme ještě sezónní zeleninou a čerstvými bylinkami.
Balkánská omeleta
Korsická omeleta
Na krásném francouzském ostrově Korsika jsme často začínali den právě touto rychlou omeletou, ve které se snoubily všechny chutě Korsiky. K její přípravě jsem používala místní čerstvý sýr z nedaleké ovčí farmy, zvaný Brocciu. Ten má tak krátkou životnost, že se z ostrova nevyváží, tak jsem si ho chtěla užít co nejlépe právě tady. Snídali jsme ve třech, tak poměr surovin je vyladěn přesně podle našich tehdejších potřeb.
Omeleta se sýrem Brocciu – Omelette au brocciu
Pro 3 osoby potřebujeme:
- 6 vajec
- 50 g másla
- 100-150 g sýru Brocciu
- 2 lžičky planikového medu
- hrst čerstvých mátových lístků
- 3 plátky slaniny
- 6 plátků z mladé cuketky
- sůl
- pepř
- černé olivy
- olivový olej
Postup přípravy:
Máslo rozpustíme v pánvi a krátce opečeme slaninové plátky s cuketou. Do pánve vyklepneme čerstvá vejce a ochutíme solí a čerstvě mletým pepřem. Na vejce přidáme rozdrobený čerstvý sýr Brocciu, posypeme lístky máty, popřípadě jinými bylinkami a pokapeme medem. Omeletu pečeme tak dlouho, dokud žloutky vajec nezatuhnou a sýr se nezačne rozpouštět. Na talíři vaječnou omeletu obložíme několika černými olivami a pokapeme olivovým olejem. Podáváme s pečivem, např. s kaštanovým korsickým chlebem, který je právě na Korsice dostupný u každého dobrého pekaře.
Korsická omeleta
Snídaně pro flamendra
Jak známo, po flámu bývá větší hlad, tak pro jednoho flamendra chystáme rovnou dvojitou porci
Pro 2 osoby potřebujeme:
- 2 vejce
- 2 kolečka olomouckých tvarůžků
- 2 plátky slaniny
- 3 lžíce piva
- 1 lžičku pikantní hořčice
- pepř
- sůl
- špetku pálivé papriky
- řeřichu nebo jarní cibulku či pažitku
- kousek másla nebo sádla
Postup přípravy:
Zapékací misku vymažeme máslem nebo sádlem, vyložíme tenkými plátky cibule, přidáme kolečka olomouckých tvarůžků obalená slaninou. Podle chuti osolíme, opepříme a chuť zvýrazníme špetkou pálivé papriky. V misce našleháme vejce s pivem, hořčicí a solí, zalijeme tvarůžky a vložíme do horké trouby nebo pod gril. Troubu rozhřejeme na 190 °C a zapékáme cca 12 minut. Ozdobíme čerstvou řeřichou a podáváme jako vydatnou snídani, která každého postaví na nohy.
Snídaně pro flamendra
Tři vejce do skla
Možná si připomenete nezapomenutelný herecký výkon Vlasty Buriana z filmu režiséra Martina Friče s názvem Tři vejce do skla, kde si zahrál krásnou trojroli, ale věděli jste o tom, že 3 vejce do skla patřila k nejoblíbenější snídani pana prezidenta T. G. Masaryka?
Pro 1 osobu potřebujeme:
- 3 vejce
- sůl
- pepř
- plátek másla
- půl lžičky nastrouhaného křenu
Postup přípravy:
Skořápky vajec omyjeme vlažnou vodou a opatrně je vložíme do teplé vody, kterou předem osolíme, abychom zabránili případnému prasknutí vajec. Vaříme 3 a ½ až 4 minuty, v závislosti na velikosti vajec. Vejce musí mít pěkně sražený bílek, ale žloutek by měl zůstat na povrchu pevný, ale uvnitř příjemně tekutý. Vejce opatrně vyjmeme z horké vody a ihned je ochladíme. Všechna vejce oloupeme a vložíme do širší sklenice. Přelijeme rozpuštěným máslem, osolíme a opepříme.
Jestli chcete posnídat jako T.G.M., nesmíte zapomenout k vejcím přidat hromádku čerstvě nastrouhaného štiplavého malínského křenu, zakousnout se do krajíčku kváskového chleba s máslem a uvařit si k tomu bílou kávu. Když chci mému muži hodně polichotit, udělám mu prezidentskou snídani se vší parádou.
Tři vejce do skla
Vídeňská omeleta s meruňkami
Na 1 porci potřebujeme:
- 3 čerstvá vejce
- 20 g polohrubé mouky
- 60 g cukru krupice
- 100 ml sladké smetany
- máslo na smažení
- meruňková zavařenina na potření
- moučkový cukr na posypání
Postup přípravy:
Vejce vyklepneme do misky, přidáme mouku a cukr a spolu se smetanou dobře rozšleháme. Na pánvi rozpustíme plátek másla a vlijeme vaječnou směs. Pokud je třeba, rozetřeme ji rovnoměrně po celé pánvi. V předehřáté troubě pečeme cca 15 minut, dokud se omeleta pěkně nevzedme a na povrchu nezezlátne. Z pánve ji překlopíme na nahřátý talíř, namažeme zavařeninou, přehneme a lehce poprášíme moučkovým cukrem. Podávat se šálkem vídeňské kávy rozhodně doporučuji!
Vídeňská omeleta
Víte, že Hotel Sacher ve Vídni je sice proslaven ze všeho nejvíc čokoládovým dortem s meruňkovou zavařeninou a čokoládovou polevou, ale údajně měl i obrovskou zásluhu na popularizaci módních sladkých omelet. Omeletní umění dotáhli k dokonalosti maďarští kuchaři, kteří zdejší kuchyní procházeli a zanechali tak po sobě sladký otisk v hotelovém menu.
A rozhodně by se dalo a mohlo pokračovat … každý podle své chuti a gusta. Když se tak rozpomínám, tak vejce nepatří jen do kuchyně, ale dá se s nimi i umělecky vyřádit.
V souvislosti s vejci si ráda vzpomenu na Betty MacDonaldovou a její prvotinu Vejce a já. Kniha, která umí navodit pocit pohody kdykoli ji vezmu do ruky.
A také musím zmínit text této písně:
Karel Kryl – Martině v sedmi pádech
Smažím si vejce na špeku…
a ač je očím do breku, ústa se smějí…
Co vejce a já, to už víte. Mám je ráda, a to nejen v neděli.
A co vy a vejce?
Přeji všem dobrou chuť a hlavně krásné, dlouhé a společné snídaně
přeje Šárka Škachová / Kuchařka ze vsi / www.gurmanka.cz
P. S.
A tak mě také napadlo, že když galantní muž se ženou snídá, tak tu snídani rád a ochotně připraví i sám. V takovém případě můj muž často spoléhá na vejce. A vždy mu to vyjde. Jeho omeleta bývá pěkně vláčná a já mu jsem za dobrou snídani vděčná 🙂 Snídaně ve dvou je rozhodně pěkný rituál. Celý nedělní den před námi to kouzlo jen umocňuje.
a u té Číny jsi nějak minula Gurmánko černá vejce..tak ty mám hodně ráda….těch bych, nestát jedno u nás 40 korun, snědla na posezení i víc ..
Tak vajíček doma spotřebuji celoročně kvanta, ale vlastně jen do pečiva a při vaření (na zalití jídla v pekáči, občasná omoleta atd.) Zrovna teď odskakuji z kuchyně, kde peču pro Trixie její sušenky (v kterých je burákové máslo). A do těsta dávám vždy tucet vajec, aby bylo sušenek hodně, což trvá dost dlouho (Třixie dostane denně 4). K snídani vajíčka nejíme, hlavní důvod je asi moje lenost. Ale vajíčka na hniličko mám ráda, v dětství je maminka dala do kalíšku, odloupal (to „odseknutí“ jsme nějak nedělali), tekutý žloutek se rozhňahňal a pak se do toho namáčely proužky (rybičky) chleba. Nebo nám maminka udělala „vajíčko do sběračky“. Do veliké hliněné sběračky rozklepla vajíčko a sběračku pak ponořila do kastrůlku s vařící vodou jen tak, aby voda dosahovala po okraj. A vařila tak dlouho, dokud bílek neztuhl, ale žloutek se stále „třásl“. Pak ho sešoupla na talíř. Bylo to vlastně takové vajíčko na hniličko ve sběračce, nebo tlustší volské oko, které mělo hezký kulatý tvar. Mňam to bylo také moc dobré.
takové jakési ztracené vejce, používá se do oblíbeného „vejce Benedikt“ …
To je děs. Já se na oba mlsotníky vždycky těším, ale pak si uvědomím, že je zase pátek, a jak ten týden utekl.
Jak krásně se dá psát o vejcích! 🙂
Velké díky zejména za připomenutí vajíček do skla, v dětství je mně a sestře maminka dělávala přesně tak, jak je tady popsáno, jen místo křenu jsme je měly vždy hojně zasypané pažitkou. Páni, to byla dobrota! Nějak si ale nemohu vzpomenout, jestli jsme je mívaly ke snídani nebo k večeři. Rozhodně si je co nejdřív udělám, mám na ně hroznou chuť!
Já je vůbec neznala, ale říkám si, že je to dobrý způsob, jak vajíčka na měkko nabídnout Patrikovi 🙂
Pro naše děti bylo zajímavou novinkou vajíčko naměkko postavené do stojánku, z domova to neznaly. A baví je to pořád. Jen u těch malých musí člověk dozorovat, aby se naládovaly i skořápkou! 🙂
NEládovaly!
Dede, tobě Vlasta Burian a Tři vejce do skla, nic neříkají???
My jsme měli dokonce na vejce do skla takovou misku z jenského skla s víčkem, které se uzavřelo sponkou. Vejce syrová už rozklepnutá se dala do toho skleněného koflíčku zavíčkoval se a ponořil na 3 min. do vroucí vody.Nevím jestli to bylo bezpečné ale vejce byla skvělá! Máme rádi vejce na všechny možno způsoby, v rozumné míře nemohou nikomu škodit, zvláště když jsou domácí. Mňam a díky za recepty. Jééé a ještě vaječná selská,pěkně tlustá amoleta s oprančenou slaninou, to je dobrota!
Našla jsem to, jsem myslela, že se to už ani nedělá.
https://www.kitchenstyle.cz/varna-miska-na-vejce–dezerty–249ml–design-wilhelm-wagenfeld–jenaer-glas/
Taky jsme to měli, z mámina dětství. Bezpečné to bylo, i tenkrát to bylo jenské varné sklo.
Teď se dá koupit něco podobného v plastu https://www.oriondomacipotreby.cz/vybaveni-kuchyne/priprava-vajicek/forma-uh-na-va%C5%99en%C3%AD-vajec-minutka-124917
😀 to vypadá vtipně a docela šikovně.
Snad nejodporněji chutnají vajíčka z MVT.
To je krááása! Jsem doteď netušila že cosi takového existuje a teď to chci!!! ALE TA CENA..
:O
Jo, cena je poněkud šílená, když si vezmeš, že je to vpodstatě zavařovací sklenice s víčkem.
Sice nemají nožičky, ale použít by se daly ke stejnému účelu https://www.kuchynskepotreby.cz/?sekce=rozsireni_kategorie&id_kategorie=6588&filtry%5Bvyrobce%5D=Weck&filtr_ceny_min_cena=4&filtr_ceny_max_cena=299&filtry%5Bcena_min%5D=4&filtry%5Bcena_max%5D=299&filtry%5Border%5D=z.homepage#frm_order
No po smrti maminky jsem to vyhodila, jaká škoda.
No právě, já taky ale pořád ještě mám pozůstatky z jenského skla a občas je i používám. Sklo je sklo.
další taková…ach jo!!!!!
to mi vysvětli proč…narozdíl od jinejch nepotřebnejch krámů je tohle docela užitečný,když si někdo chce dopřát klidnou ,pohodovou snídani….a ne nalejt do sebe sklenici vody s citronem nebo se opařit kafem a klusat na autobus nebo jet autem do práce…
Tak mě jsi vlastně už včera večer s těmi vaječnými recepty strašně pomohla! 😀 Nejenže mám ráda vajíčka na x způsobů (když je mám, kupuju jen na vsi a když slípky nenesou, tak holt vajíčka nejsou:)), ale vyřešilas mi zoufalou otázku, co do pusy:))
Zoufalou proto, že s odoperovaným krkem a pusou plnou aft nemůžu nic tvrdého (vlastně ani tuhého:)), nesmím nic od ovoce, zeleniny (zvláštní varování před bramborovou kaší, chjo, tu miluju) a kysaných mléčných výrobků. Samozřejmě jsem zkusila trochu experimentovat (co je špatného na tekuté activii, melounu a bramborách?), abych rychle zjistila, že doporučení mají své opodstatnění 😀
No a na vajíčka jsem dočista zapomněla! Ta se dají jíst snadno i s rozbitou pusou, leč co k nim – já neumím jíst vajíčka jen tak. Tak jsem přišla s polentou. (Kukuřičná a rýžová mouka – či krupice, mě zachraňují, leč už moc nechutnají:))
Prostě jsem udělala na másle tři vajíčka do polotekuta (jen se solí, koření je samozřejmě taky zakázané:)) a „zahustila“ je mističkou polenty. Neříkám, že to v této základní podobě byla obecně dobrota, ale víte, jak jsem si pochutnala po těch věčných kaších?:)) Kdyby se k tomu přidala zelená cibulka, pár divokých rajčátek a trochu koření, bylo by to velmi dobré… 🙂
Dede, co ti proboha dělali? Dodnes si pamatuji, když mi odstranili krční mandle, bylo mi sedm a ta bolest byla strašná – a první jídlo bylo kakao (hodně teplé) a dětské piškoty. Byla jsem žravé dítě, ale nedala jsem to. Nejlepší jídlo byla smetanová zmrzlina Duetto, to nebolelo.
Vajíčka mohu na jakýkoliv způsob a v jakémkoliv množství.
Vejce do skla připravuji tak, že je vařím jen velmi krátce – 2 min. max. Pak horké vytáhnu z vody, nechladím, rozklepnu je uprostřed nožem a obsah skořápky lžičkou vydlábnu do skleničky. Lehce posolím a dlabu s připraveným krajícem kváskového chleba bohatě pomatlaného dobrým máslíčkem a posypaného pažitkou. Trochu popálené prsty za tu dobrotu rozhodně stojí.
Jinak jsem dělávala cukrářské palačinky. Hodně vajec, mléko a šlehačka napůl, třtinový cukr, přiměřeně rumu, citronovou šťávu, kvalitní olej, hl.mouka, vanilka. Vše prošlehat do pěny, pak nechat chvíli odstát a lít těsto na máslem nebo olejem vymazanou pánvičku. Málo těsta, aby byly palačinky co nejtenčí. Otočit, sundat na talíř a mazat džemem nebo dávat čerstvé ovoce, zamotat, ošlehačkovat, polít čokoládou nebo jinou polevou…. U altánu stály fronty, když jsem se rozhodla je udělat.
Přesně takhle nám vejce do skla dělala mamka. Hodně naměkko, pak je vzala do hrsti, tupou stranou jídelního nože vajíčko rozsekla a my jsme si lžičkou vydlabaly do misky ten vnitřek. A na to hrst křenu, ze zahrádky. Teď jsem sehnala Malínský, zasadila a čekám. Je to divné, Malín nedaleko, ale křen už se shání těžko. Vajíčka mám od slepiček a nejradši naměko, taky max. 2 minuty, pod kalíšek si dávám ještě talíř, protože pokaždé se mi povede aspoň jednou vajíčko nabrat nešikovně.
Hemenex mám taky moc ráda, oka zase hodně řídká, jen dobrá slanina se sežene málokdy, posolit, popepřit a popaprikovat, talíř obložím zeleninou, která je zrovna doma.
Míchaná vajíčka taky musí být řídká, naložit na řádně očesnekované topinky a pokapat chilli omáčkou.
Ale k snídani bych si nedala, spíš oběd nebo večeře.
Palačinky mi nějak nejdou, neříkám, že je to chyba indukce. 🙂
Vajíčka mám ráda – na měkko, míchaná i omelety. A fakt jsem nevěděla, že ona tři vejce do skla jsou vlastně klasická vařená vejce, oloupaná a vložená do sklenice! Jsem si říkala, co je to za delikatesu (rofl) … Jo a ještě mám moc ráda vaječnou pomazánku.
Vaječnou pomazánku také miluji. A vajíčkový salát 🙂
YGA:
Ona tři vejce do skla jsou klasická vejce vařená na měkko. Oloupat je mi dalo zabrat, ale podařilo se i natrhnout bílek, aby vykoukl žloutek. Potom do něj stačilo píchnout vidličkou a vytekl do sklenky 🙂 Zajímavá na celé té receptuře je pro mě osobně i ta sklenička. Právě do ní mi moje babička dělávala vejce na měkko a vždy mi je oloupala a vložila do skleničky, aby měla jistotu, že nebudu z pusy lovit skořápky. Jsem ráda, že i po dlouhých letech skleničku mám a mohu ji použít ke stejnému účelu. Tenkrát jsem o třech vejcích do skla nic nevěděla. Babička mi zpravidla dělala jen 2 🙂 Zato byla vždy čerstvá a domácí. Já na domácí vejce mám svého „dodavatele“, protože slepice sama nechovám, ale můj starší vnuk dotírá a moc by si slepice v kurníku přál. V současné době má doma i malou líheň, tak čekáme, jak to celé dopadne 🙂 Vejce dostal od chovatele, takže je tu možnost, že se pokus zdaří 🙂
Dej vědět, jak to dopadlo- já pracuju v líhni kuřat a tady je to docela věda, tak by mě zajímala úspěšnost v domácích podmínkách.
Před časem něco o domácím líhnutí psala ri, jestli se nepletu?
Mrkla jsme a před časem bylo v roce 2013 🙂
Fakt, jo? Mně přijde, jako kdyby to bylo nanejvýš předloni. To ten čas teda pěkně utíká.
YGO já jsem zase vždycky podezírala, že sklem se myslí jakýsi rosol, jako vejce v rosolu a já všechny želatinové věci nemám ráda, ani slané ani sladké
Taky nemám ráda tu třeplavou pochutinu. 🙂
Amarouny 😀 .
O.T.
Od včerejška máme nového 3.měsíčního kocourka Daníka.
Je to žíhaný mourovatý a trochu narezlý moureček.
Je úžasně mazlivý a pohodový. Vnesl nám zase radost do srdcí.
Až ho nafotíme, tak sepíšu článek a seznám vás s ním.
Tak to je krásná zpráva,ať jste spolu dlouho a šťastní!!!!! (dap)
Jupí (y) (y) (y)
To je štěstí! Moc se těším na povídání a fotky
Prima (cat)
To je dobře, moc přeji nového člena rodiny.
Míšo, to je paráda! Nafoť, napiš. Ale opravdu neuvažuješ o pořízení kamarádíčka? Bylo by to dobré pro vás, ale i pro kocourka.
Já už se kotěte bojím, ale ráda bych pořídila Vivince nějakou kamarádku. Jenže ona je trochu svéráz, tak to bude těžké.
S kočkama je to fajn, viď, bez nich je doma prázdno.
Míšo, to je skvělá zpráva! Hlavně pořádně foť, ta koťata strašně rychle rostou:))
Tak ať se u vás Daníkovi dobře daří a sžívejte se dělejte si radost! (inlove)
Nóóó! Paráda! Tak si to krásně užívejte!!! Daníčku vítej v novém domově!
Super! Hodně radosti s Daníčkem (cat) .
To vám oběma Míšo moc přeji, umím si představit tu radost s kotětem. Užívejte se ji, je to táák krátká doba, koťata rostou jako z vody. A pospěš si prosím s fotkami a článem, jsem celá napnutá 🙂
Mě když chce udělat můj muž Petr radost, tak mi udělá topinky s česnekem a se smaženými vejci navrch a posypané sýrem. Je to moc velká dobrota a k nedělní ranní kávě to nemá chybu.
Dále miluju, když mi manžel udělá ( sice ne k snídani ale vejce tam jsou ) Spaghetti carbonara. Tam se dávají výše zmíněná vejce, pancetta a sýr pecorino. S dobrým červeným chianti to nemá chybu.
Míša z Plzně:
Vejce na tisíc podob 🙂 Je to zázračná surovina. Od pondělka mám doma na stravě Italy, tak budou sice české dobroty, ale žádný Ital to bez těstovin nevydrží déle než 3 dny, jak říká náš Raffaelle 🙂
Míšo, špagety na tento způsob mám nejraději.
Bimbo miluje míchaná vajíčka v sobotu či neděli k snídani. Žádné společné snídaně bohužel nepořádáme, já musím před snídaní na procházku a pokud on náhodou vstane když se vracíme, udělám mu pochopitelně snídani. Než obstarám Majdu, má to on v sobě. Já mám moc ráda vajíčkové omelety, už od dětství. No a vajíčko naměkko, vajíčková salát, vajíčkovou pomazánku, knedlíky pořádně osmažené s vejce……
Vajíčka môžem, na všetky spôsoby, ale fakt je, že ráno mi moc nejdú. Skôr ako rýchla večera. Najradšej asi tie najjednoduchšie – dve volské oči s bielkami upečenými do chrumkava a žĺtkami polotekutými, len osolené. Ale som schopná skombinovať s vajíčkom čokoľvek, nakrájanú cukinu, rajčiny a papriku, huby (keď sú), zemiaky, syr, čokoľvek z údenín. Cez víkendy robievam obed pre viac ľudí a často mi ostávali v chladničke zvyšky varenej ryže. Tak som ju raz skúsila sprudka opražiť na cibuľke a hodiť do nej vajíčka a odvtedy na tom frčím 🙂 Čo vyslovene nemám rada sú tie hotelové praženice, kde sa z nevábnej šedavej hmoty dolu už oddeľuje voda. Tak to som zjedla len raz, keď som bola strašne hladná a nemala som na výber. Keby chcel mňa niekto na raňajky potešiť (nie žeby to hrozilo, nezariadila som si, takže nikto taký sa nevyskytuje (chuckle) ), tak čerstvým rohlíkom alebo chlebom s maslom, treščou pečeňou a cibuľkou. A čaj s citrónom. To bývali niekoľko rokov naše rodinné sobotné raňajky 🙂 Dnes je pre mňa nutnou súčasťou raňajok dobrá silná káva s mliekom, ovocie a hrianka s džemom. Z jabĺčka Džekinka vyžaduje svoj podiel 😀
tresčí játra k snídani by zase zahubila mne, ty já k večeři a k tomu dobré vínečko…..
Tak já klidně i tlačenku s cibulí!
ani po opici…..
km11:
Během týdne rádi snídáme tuňákovou pomazánku 🙂 Rybu v této podobě k snídani si také ráda. Většinou ji smíchám s lučinou a citrónovou šťávou. Solím jen nepatrně, ale neobejdu se bez pepře. Jinak domácí zavařeniny a povidla jsou na denním programu téměř každé ráno. Já je sice vy nechávám docela často, ale můj muž kouskem sladkého končí každou svou snídani. A vždy s poznámkou, že to naše ovoce ze sadu je stejně ze všeho nejlepší 🙂
Včera jsem experimentovala. Mám totiž ráda Knuspi,zeleninové s něčím. Takže včera jsem si připravila plátky Knuspi, na to rybízový džem a nahoru jemný plátek sýru goudy. K tomu Merlot. Bylo to moc dobré, velmi zajímavá chuť.
Sobota a neděle je u nás dobou víkendové snídaně. Koupím dobrou anglickou slaninu u místního řezníka, hodím ji na pánev, přihodím vejce- nesmí být durch, pěkně tekutý žloutek, ale lehce ošlehnutý na povrchu, nemám tam ráda ten neztuhlý bílek. K tomu krajíček dobrého chleba, pomerančový džus a k šálku čaje toust s máslem. Obědváme pochopitelně tak ke druhé hodině, ale ta snídaně je moc příjemným začátkem dne- jiného než jsou ty pracovní, kdy se málem nepotkáme ani u snídaně a oba spěcháme. Pro mě je obvykle ráno důležitější, aby se nažraly psice a kocour a psice si ještě skočily na zahradu se vyvenčit 🙂
Matylda:
To je dobrá poznámka s těmi čtyřnožci 🙂 U nás to platí také tak. Dokud není něco v mističkách pro pejsky a kočičky, tak si ke stolu ani nesedám. A když projdu kolem akvária, tak už i ryby se dožadují svého podílu ranní pozornosti. Máme velké akvárium (600 l) a v něm krom jiné drobotiny 2 exempláře ancistrusů o délce téměř 38 cm po špičku ocasu. Ty ryby mě vyloženě sledují od chvíle, kdy se mihnu v obývacím prostoru. Kuchyň máme spojenou s obývákem, takže jejich pozornosti neunikne žádný můj krok 🙂 Než to všechno nakrmím, oběhám zahradu, sad a skleník, je skoro devátá ranní. I v tom pozdním víkendovém snídání je kouzlo dnů 🙂
Sledovací rybky, to bych nikdy neřekla,že jsou rybky tak šikovné, že vás poznají. No, jo, jídlo je jídlo,co by proto živí tvorové neudělali. 🙂
Nemám rybky, akorát mimo jiných zvířat(tři psi, dvě kočky) je doma Pepa andulák a ten když nemá tyčinky s konopím anebo ovocem,případně nemá uklizenou klec, tak vřeští jak nějaká opice, nedá se to poslouchat. Až má všechno, pak teprve cvrliká. 🙂
Zvieratká vyžadujú poriadok a všetko, čo im patrí 😀 Naše už nebohé morča, Ňufáčik, keď nemal naservírované včas, schmatol do hlodákov pomerne ťažkú keramickú misku a jal sa s ňou trieskať o dno akvárka. V pauzách medzi trieskaním kvílil akoby ho na nože brali (chuckle) Keď bola miska konečne plná a už sa ládoval, tak ešte aj pomedzi to si ukrivdene popiskoval, akože no to vám to ale trvalo, jeden aby sa tu pre kus žvanca strhal …
🙂
Jo Jenny, rybky nejsou tak hloupé, jak vypadají. Když jsem hlídala sousedovic akvárium, které měl ve spodní části domu, stačilo nahoře na schodech zařvat- ryby, žrádlo de – a než jsem sešla dolů, strkaly se rybky v jednom rohu, natěšený na gáblík. Asi jsem je ošetřovala dobře, protože při mé péči vždycky vyrodily spoustu potomků. No, majitel nebyl rád, protože se toho pak musel zbavovat. A co, mě rybky milovaly, on je otrlý doktor, tak ať si poradí! Poradil. Akvárium prodal.
🙂 Zkusím to na rybníku dělat kapříkům aj.rybkám.
miluju vejce do skla,pěkně na hniličku, pokud si mohu udělat vejce vařená tak,že bílek je uvařený a žloudek pěkně teplý a tekutý,s malou lžičkou kremžské nebo hrubozrnné hořčice a s chlebem s máslem, je to lahod anejvětší. z míchanic mám ráda to vaječné blátíčko s kousky křupavé slaniny a hemenex s tekutými žloudky posýplými špetičkou mleté papriky a soli a k nim suchý toast, nemám ráda vypražená suchá vejce…
co bych k snídani nedala,je to čínské lečo o kterém píšeš, konzistence mě odrazuje.
Vajíčka si dělám sama, nikdo mi je podle mé chuti neudělá. Je jedna osůbka,od které mi chutnají její míchaná vejce na špeku a cibulce a to je moje kamarádka Alenka z Beaveru.
A příště žádný vejce k snídani
To se jí člověk babrá s vajicama, a pak řekne, že jedině od Alenky … (rofl)
No, koukám, že je to všude stejné…
Ech – já jsem teda Sharce žádné vejce nevařila – to bylo na tvůj příspěvek. (rofl) Já bych měla strach Sharce podat třebas i chleba se solí …
no tak EGE A JÁ BYCH SI U TEBE TŘEBA DALA NĚJAKOU TU CHORVATSKOU SPECIALITU..
No to těžko (rofl) ! Chorvat (částečný) v naší rodině je Jeník a ten vaří maximálně čaj a to jenom pro sebe! Já vařím to, co mne mamka naučila – moravskou klasiku nejklasikovatější a vůbec si nejsem jistá, že by mi ji Polreich schválil. U nás už byla exotika špagety s kečupem (domácím) (rofl) (rofl) !
P.s. Chorvatská jídla miluju (až na blitvu), ale nevařím – stejně bych to neutrefila. A pak – tady nikde nekoupím telecí z třídenního telete …
Blitvu mám moc ráda, ale nejlepší je tam, doma se mi nedaří připravit. Teda, je dobrá a jíst se dá, ale něco tomu chybí. Asi správná odrůda brambor a mangoldu. Nebo to moře, to nejspíš.
Jsem si říkala, že máš nezvyklé jméno, a on je Jeník jižanského původu 😉
Já si vždycky vzpomenu, jak se tetičky vyděsily při chystání svatby, když se dozvěděly, jak se bude Yga jmenovat 🙂
Ty a Yga to víte, ale ostatní asi ne – na JJM kdysi bývala poměrně početná chorvatská menšina. Ti její úplně první příslušníci sem přišli už hodně dávno a s Chorvatskem jako takovým (kromě jmen) už nemají moc společného.
Víc je třeba na jejich stránkách zde: http://www.moravstichorvati.cz/home/dejiny
No – ne nadarmo se jedna břeclavská čtvrt jmenuje Charvátská Nová Ves. A je pravda, že Jeníkovi praprarodiče přišli s poslední vlnou chorvatských přistěhovalců a do konce života nemluvili česky. Konec konců, příjmeních, končících na -čič a -čic je v okolí Břeclavi neúrekom.
ale jo,taky děláš dobrý, jinak bych je nesnědla…od Tebe mi chutnají jiná jídla,které Alenka nedělá … 😉
To už nezakecáš 😉
nezakecávám, je to pravda…
Jak já bych jela někam, kde by mi někdo udělal snídani…
I když jsme přijeli k našim na návštěvu, tak jsem si tu snídani musela udělat sama a oběd jsem taky musela uvařit, protože máti „se nechtělo“
sharka.68:
To čínské „lečo“ je báječné 🙂 V Číně to chodí tak, že se člověk nesmí nechat odradit pohledem, protože jinak si to tam moc neužije. Já z místního jídla byla doslova nadšená. Úplné jiné kořenění než jsme zde zvyklí z místních bister atd. Tato snídaně je v podstatě považovaná za tradiční domácí lidovou stravu. Jinak vedou napařované „knedlíčky“ s náplní všeho druhu. V Pekingu jsem se soustředila na císařskou kuchyni a chodila do tradičních podniků, kde ji podle starých receptur i vaří. Potom jsem si nemohla nechat ujít pekingskou kachnu s celým tím báječným servírovacím ceremoniálem přímo u stolu. V Šanghaji zase mořské plody, noodles restaurace a zavítání do jedné vyhlášené ujgurské restaurace bylo také velmi objevné. Nejzábavnější jsou ovšem pekingské jídelní stánky na hlavní třídě. Tam je k vidění celá pestrost čínské gastrokultury. Včetně vajec. Kachních, husích, slepičích – vařených v různém stádiu vývoje … Kult jídla je v Číně hodně provázaný se starými tradicemi, pověrami, náboženstvím atd. Evropan toho nejspíš mnoho neochutná, ale v některých ohledech jsem se osmělila. Třeba někdy příště připravím nějaký článek na toto téma 🙂
tak já nejsem zas tak odříkavá, mě čínská kuchyně chutná, dala bych i toho netopejra na špejli, ale vejce s rajčatama jen s velkým sebezapřením 😀 ty knedlíčky , myslíš dim-sum? To bych byla otesánek..snědla bych jich nepočítaně 😉
sharka.68:
KNEDLÍČKY dim sum, guo tie, won ton, NEBO TAŠTIŠKY jia oz. Co náplň, to jiný zážitek 🙂
(netopýr na špejli mi chutnal jako kousek zvěřiny zabalený do gumové pláštěnky 🙂
mě podobně chutnala chobotnice, když jsem ji jedla prvně,jako kuře v neoprenu 😀
al edla ajsem i pečenýho polního křečka,takže netopejr nemůže bejt špatnej 😀
Sharko, já občas dělám vejce v rajčatové omáčce, je to dobrý, i když třeba rajčata a vejce nevypadají jako lákavé kombinace. Zapomněla jsem jak se to oficiálně jmenuje, ale osmaží se cibulka a česnek, pak se dá trochu římského kmínu, trochu papriky, lžíce worcesterové omáčky, trochu cukru, soli a pepře, a plechovka rajčat nebo passaty. To se povaří dohromady 10 minut a pak se do toho vyklopí dvě vajíčka a uvaří aby byl bílek tuhý a žloutek tekutý.
možná Vendulko,se zavřenejma vočima..
Rančerská vejce (Huevos rancheros)
Tečko, shakshouka se to jmenuje, což se docela blbě pamatuje. Ztracené vejce v kořeněné rajčatové omáčce. Nevím teda jestli ztracené je to správné slovo, google translate tvrdí že je
To je jak arabský název. Ale ta rančerská se dělají skoro stejně. http://www.apetitonline.cz/recepty/6043-huevos-rancheros.html
Ono je těch podobných jídel víc, šakšuka je třeba tady: https://www.labuznik.cz/recept/saksuka-nablia/ – později najdu lepší odkaz, tohle je jen přibližné.
A v Turecku tomu říkají cibir nebo menemen: https://www.labuznik.cz/recept/menemen-turecke-snidanove-jidlo/#postId176994
Cibir/cilbir je tu, rozdíl je v tom ochuceném jogurtu, kterým se to pak polévá: https://www.labuznik.cz/recept/turecke-cilbir-vejce/
A ta rančerská vejce jsou zde: http://manana.cz/vareni/recept_odkaz.php?&recepta=252 – vřele doporučuju prozkoumat si celou stránku, ne jen recepty, ten pán je naprosto úžasný.
Čínské jídlo je mi odporné, protože vím, jak Číňani zachází s živými tvory. Nechápu, jak někdo může pozřít zárodek zaživa uvařený ve vejci, a to je ještě to nejmenší.