Tenhle víkend jsem byla členkou švédského vojska na dobývání města Brna. Proběhl pochod, bitva a vystoupení jednotlivých skupin. Všechny aktivity byly zacílené na malé i velké obecenstvo.
Obecenstvo je pro mě po letech letoucích šermu stále záhadou. Na bitvu, kde se prokazatelně střílí z děl, vezmou rodiče i velmi malé děti. Některým je to jedno a spokojeně sledují, jen si zakryjí rukama uši. Jako markytánky obvykle stojíme někde tak, aby na nás lidé viděli, a my si ty uši zakrýváme okatě také, aby si všichni všimli a třeba nás i napodobili. Ale proč tam berou děti, které se viditelně bojí hlasitých zvuků a pláčou už při menším hluku, to nevím. Nácvik nelekavosti bych rozhodně nezkoušela u děl.

Bitvy nejsou tiché – ani ty „jako“!
Střelba z děl a velké salvy z palných zbraní (nemluvím o práskání jako na honu, mluvím o něčem, kdy na povel vystřelí třeba třicet mušket najednou) nedělají dobře ani psům. A stejně v obecenstvu jsou, štěkají a někdy se zoufale zmítají na vodítku.
Ovšem každoročně mám problém s dětmi u jeviště, kde se odehrávají vystoupení. Ten, kdo vystoupení uvádí, vždycky upozorní obecenstvo a hlavně děti na to, kde mají stát. Je to minimálně metr od pódia a je to kvůli bezpečnosti. Může se stát, že někomu spadne zbraň a dopadne až mimo pódium, rozlomí se a odletí kus kordu… na to neexistují záruky. Proto držíme obecenstvo dál.

Děti natlačené na pódium. A co když náhodou šermíři vyklouzne z ruky zbraň?
Pokaždé tam jsou děti, které i po pátém upozornění vlezou k jevišti a stojí od něj 20 centimetrů nebo se o něj opřou lokty. Neexistuje způsob, jak je přesvědčit, že to dělat nemají, byť si myslím, že cizí osoba, která je důrazně posílá pryč, by pro ně autoritou být měla. Navíc tam nejsou samy, že. A myslíte si, že je maminka, babička, tatínek, strýček napomene?

Nebo jen omylem odkopne přilbičku…
Děsí mě představa, že se něco stane, protože jsem zažila, že se stalo. Nakonec to ale budeme my, šermíři, kdo z toho bude mít problém. Nikdy to nebudou nemyslící rodiče, kteří nechají dítě přelézt zábradlí, aby hezky vidělo, případně ho tam sami přendají, když se po náměstí řítí okovaní koně.
Viděla jsme, jak to takovému koní na dlažbě ujelo a klouzal k tomu zábradlí. Zlomenou nohou to odnesl jen jezdec. Jenže když to bude divák, naši laskaví pisálkové to rozmáznou všude, že nebyla zajištěna bezpečnost. Ale můžeme stát vedle každého?

O možném neštěstí v blízkosti cválajících koní (navíc v hluku bitvy) snad netřeba lidi poučovat. Nebo snad ano?
Dede: Díky Matyldo – znám tyto situace, i když ne z bitev (občas stačí jen stát na peróně, když přijíždí vlak). Člověk pak jen žasne, jestli ti rodiče (a pánečci) jsou opravdu tak blbí nebo jen úplně lhostejní? Opravdu nevím, kterému z důvodů bych připsala většinu!
A tak se ptám, co si o tom myslíte vy? A co podle vás důvodem takového jednání rodičů? Napadá vás, co ještě by měli šermíři dělat, aby omezili rizika, která (byť jsou zjevná) někteří lidé nejspíš nevidí a nechápou?

Tak o tom, že markytánky (ahoj Matyldo – ta vlevo:)) musejí dbát i o sluch bitvě přihlížejících, jsem fakt zatím neslyšela:))
Matyldo, dobré téma a článek. K nevychovaným spratkům se jako bezdětná raději nevyjadřuji. Ale štve mě, že na takové akce vláčejí psy. To bych je nejraději nakopala někam nakopala a těmi dělbuchy bych jim střílela rovnou u hlavy.
Trošku mimo položenou otázku, ale co vy odbornice na to?
(U odkazovaného článku je i diskuse.)
http://dfens-cz.com/necekane-dusledky-genderu-na-okrajova-hobby/
V diskuzi bylo správně vysvětleno, že si autor plete dojmy a pojmy. Cosplay je costume play- tedy vyrobit co nejvěrnější kostým filmové postavy a obléct se do něj, pak se fotí naaranžované fotky. Cení se věrnost kostýmu a zbraně jsou obvykle z pěnové hmoty. LARP je to, kde se hraje nějaká postava (hraje se imrvére)a zbraně jsou ze dřeva olepeného molitanem, protože tam je spousta lidí, co šermovat neumí. Pak je taky rozdíl mezi historickým a scénickým šermem a living history. To autorovi uteklo úplně. Holky jako bojovnice lze vidět asi v LARPu a scénickém šermu. Z hlediska reality je to blbost- nejsem drobeček a šermovat jsem se učila- teda jen proto, že jsme chtěla, ne abych s tím vystupovala. Takže podle autora jsem ta hnusná s celulitidou (můžu ho zabít? co je mu do čí celulitidy? tu mají i hubený holky), ale vím zatraceně dobře, že fyzicky na ty chlapy nemám a nesmím si je k sobě pustit blízko. V karate jsem s tím pak měla problém, že si protivníka nepustím k tělu. Ale jinak jsou ty malý hubený bojovnice fakt blbost. Xena byla aspoň kus baby, když už je nutno brát si vzor v televizi a ve filmu .)
a pod tohle se podepíšu..hubená i silnější holka nemá takovou razanci a sílu,nevydrží tak dlouho se silami jako chlap, znám sice pár husarek,ale to je jen o jízdě a místo palaše maj trubku nebo praporec….občas zaskočím u kanonu, ale pouze jako prachová opička, jinak převlečená za markytánku fotím…a to tak,abych nenarušovala bitvu nebo obraz někomu jinému,není nic horšího než pitomej igelit (civilista) s foťákem,uprostřed záběru….
Nápodobně. Dvakrát za život jsme viděla holku s kordem, které jsem ten šerm věřila a byla fakt dobrá, ale ta tu techniku musela mít dvakrát lepší než chlap. Ale s kordem. Ne s gotickým mečem.
Asi tak. Pokud máš soupeře technicky vyrovnané, rozhodne síla.
Když má souboj vyhrát ženská, musí být technicky o dvě a víc tříd lepší.
Ono to ostatně podobně platí i pro chlapy v zápasech bez váhových kategorií. Proto jsou taky ti malí a drobní vítězové takové legendy.
a pak,někdy je to o náhodě, chlap podlehne svojí ješitnosti a holka ho vyřídí.. 😉
Jo. Strategie. Vyšší dívčí. 😉
někteří to nerozlišují,je to dlouhý železo a držíš ho v ruce a máváš jím kolem sebe 😀
Jako že se ti lidi mečujou? :))))
mečujou a někteří se kordujou 😀 když jsem slyšela kordujou,optala jsem se, jak se říká tomu, kdo používá kord. Odpovězeno mi nebylo.
Kordista! Kordulín? Kordoun? Korditel? (rofl)
Kordař korduje, mečiar mečuje, šavlíř hází šavli (rofl)
Mně se zdá, že si pořád všichni chtějí všechno jen a jen užívat a jen malá část dělá ty úžasné akce. Ti, co si to užívají z pozice diváka nemají před tou námahou, odhodláním, uměním, žádný respekt. Zážitky, jen zážitky!
Pak dochází k takovým věcem jako kousnutí zvířete v Zoo do prstů dítěte,usmrcení toho, kdo se chce koupat s ledním medvědem nebo skáče rovnou do medvědince,touha pomazlit se lvem v přírodě,tůristi rozsednutí v autech divokým slonem a pod.Někdy je ta touha po zážitcích už fakt na hraně,lidi se už neumí bavit sami se sebou,tedy někteří.
Súhlas, zážitky za každú cenu (y)
Doma mam byvaleho sermire, dve deti a pet psu, nastesti toho ma chlap tak dost, ze me tihle lhostejni prihlizejici nervy nedrasaji, neb se zarekl, ze na zadnou bitvu uz nikdy nepojede ani jako divak
Kdo to zažil jako účinkující, tak se jako divák nudí vždycky.
😀
Víš, Matyldo, on to tu už někdo zmínil – někteří lidé (hlavně ti mladší, kteří jsou teď rodiče malých dětí) jakoby nebyly tknutí realitou – a chovají se, jako byl život aspoň v některých aspektech počítačová hra. Dovoleno je vše, o rizika se stará někdo jiný, já si užívám, protože jsem si zaplatil – auto, kajak, vstupné na nějakou akci. Navíc spoustě dětí dnes chybějí zkušenosti s reálným světem – málo běhají venku, málo lezou, skáčou a učí se, co funguje a co bolí. Většinou se pohybují v kontrolovaném prostředí, chráněny před vším zlem, málem i před rozbitými koleny. Jak si takové dítě představí, že když ho omylem vymrštěná přilba zasáhne do nosu, že to bude sakra bolet? Kombinace nemyslících nebo lhostejných rodičů a nezkušených dětí, které sledují reálný svět hlavě na videích, k předvídavosti a zdravému úsudku prostě nevede.
I u nás se tady předvádí bitva (U Chlumu), ale vzhledem k tomu, že tam jsou vždy davy, nejsem tam nikdy já. 😛 Tak mám radost z fotek a ze zprostředkovaných zkušeností 🙂
Dede, přesně. Už ráno jsem napsala příspěvek nějak podobně, ale náhle vypnuli proud a všechno mi zmizelo. Byla jsem dnes pryč a právě jsme se vrátily s Ajvinkou od rybníka, je horko, tak si s chutí zaplavala. Zítra ujíždíme před vedrem na Vysočinu.
Tak nevím, nepomohlo by třeba to, kdyby před začátkem představení některý z šermířů hromovým hlasem vyhlásil, že pokud se kdokoliv bude opírat o pódium, tak se přestane hrát? A nezačne se dřív než bude pódium volné? Slušní diváci nechť si to vyřídí s nevychovanci! Já vím, asi by to stejně někdo musel hlídat, nejspíš šermíři nemají čas koukat, co se děje kolem. Ale kdyby jednou ppředstavení doopravdy přerušili, třeba by si už maminky, tatínkové, tetičky…. děti lépe hlídali.
Vzpomněla jsem si na podobný případ, nešlo tam o zdraví, podobná je na tom ta neomalenost diváků. Naše Aňa jezdí na vystoupení s tanečním kroužkem a jednou v menší tělocvičně, kde polovina plochy byla určená k vystoupení a druhá pro diváky, se diváci začali rozlézat podél stěn, dokonce si sedali na zem, takže prostor pro tanečnice se stále zmenšoval. Přestože mohli diváci pohodlně koukat z galerie. Pořadatelé občas proběhli a zatlačili je a za chvíli to bylo to samé. Tak jsem celou dobu trnula, aby ta naše holka nedejbože o někoho nezakopla!
Někteří lidi jsou prostě sobci, hlavně abych viděl co nejlíp JÁ a jestli někomu překážím, to je jeho problém!
nepomohlo, proto navrhuju ten eletrickej ohradník 😀
Nepomůže,vzpomeň na divočáky. 🙂 🙂
Divočák má chlupy a tlustou kůži… Ale taková šlupka od ohradníku, to je docela síla. Jeden čas jsem měla ohradník kolem záhonků, neboť psi přes ně běhali k plotu. Párkrát jsem zapomněla, že tam jde šťáva 😉
to je dost rozdíl jenny..vzpomeň si na otíka faráře 😀
Před představením je přes hlasitý mikrofon vyhlášeno, aby tam lidi udělali prostor, vyhlašuje to ten, kdo to uvádí, což je jeden ze šermířů, má kostým… co udělat víc? Když představení přerušíme, tak maminky, tatínkové a spol. řeknou, že jsme blbci, protože se zas tolik nestalo. Kdybych se v tomhle prostředí nepohybovala 28 let, možná bych nebyla tak skeptická.
Matyldo, skeptická nejsi, bohužel je to realita posledních generací…..
Milá Hančo a všechny naše Hany, Haničky,Hanky,všechno nejlepší k jmeninám! (h)
Děkuji ti, Jenny, za přání.
Ještě loni jsme si přály s HankouW, dnes jí mávám na obláček! (h)
Nepomohlo. Mohlo by pomoct ty lidi kontrolovaně ohrozit, tak, aby začali opravdu ječet hrůzou (máchnout těsně před nosem řadě zvědavců čepelí a tak), ale jednak by se zvedla vlna řevu, že co si to účinkující dovolili, ukázat, jak to může být v zakázaném prostoru nebezpečné, a jednak by ten adrenalin byl na dalším vystoupení vyžadován a cíleně vyhledáván.
Nepomůže nic, dokud se něco doopravdy nestane. A pak budou tyhle zábavy zakázané, aby se náhodou někomu něco nestalo. 🙁
Vyrostla nám do věku rodičů ta generace, která směla vše a měla samá práva. Tak to tu máme. Povinnosti mají všichni ostatní, jen ne oni.
Dobrá zpráva je, že jejich děti už jsou o trochu lepší. Vyzkoušely si na rodičích, že takhle to fakt nefunguje, že na tom jsou biti všichni ostatní včetně jich, jejich dětí.
O čtyři generace později to tu máme zase, ono se to furt opakuje.
Dobře, nepomohlo, přehlasovaly jste mě! 🙂
Když já truhlík si pořád myslím, že to jde po dobrém – ale s některými lidmi fakt ne, já vím!
Moje zkušenost teda je, že důsledné vyklízení vyhrazeného prostoru a případné (byť velmi nepříjmné) stopnutí představení (a třeba i několikrát po sobě) se v konečném součtu vyplatí.
Důrazné a hlavně důsledné „ne“ spolu s hučením nas…štvaného zbytku diváků je zbraň, kterou by ani zkušení šermíři neměli podceňovat. A taky není úplně od věci na tuto skutečnost upozorňovat (slušně) třeba už při prodeji lístků, protože, jak praví lidová moudrost, opakování je matkou… no, však to všichni známe. 🙂
Roozne biitky sa deju v18 a 19 storoc
Jinak tyhle akce, kterých se Matyldo i Sharko zúčastňujete, musí být strašně náročné. Na přípravu a organizaci, na soustředění, na peníze a i „vychytání“ toho správného oblečení a všeho, co k té době patří….. nikdy jsem tohle nezažila a lituji, třeba jednou se zadaří. Ale pamatuju si doby našich orientačních závodů v autech a vím, co to bylo za práci vše připravit, zorganizovat a zrealizovat a to jsme rozhodně nemuseli řešit ještě dobové oblečení a umění s koňmi (jen s těmi pod kapotou) a zbraněmi. Je to krásný koníček a moc vám ho přávidím.
vzpomeň si na naši návštěvu U Pavouka 😀
Hihi, tuhle jsem našla ty fotky. Fakt jsem vzpomínala a tak ráda bych si to zopakovala, kdekoliv, i třeba v Dětenicích….. ale tam prý to je už tak vulgární, že spousta lidí se vracela dost otrávená.
http://kmz.rajce.idnes.cz/Kocourci%2C_navsteva_stredoveke_hospody/#DSCN3620.jpg
A to tam nejsou fotky jídla, které bylo naprosto dokonalé.
ale kocourci byli krásní
Dětenice jsem zažila a opravdu nic moc, jídlo průměrné a to chování fakt není dobové, jen sprosté
Já jsem byla v Dětenicích jen na zámku a byla jsem dost zklamaná, jaký nesmysly tak průvodci říkali.
to nejen na zámku…taky mi to jednou stačilo….
Na zámku mi to taky jednou stačilo, máš pravdu, taková snobárna a nesmysly nemusím. A to tam kdysi můj strýc dělal správce /za I.rep./
napiš o tom, to je hodně zajímavé téma…..prosíííím.
Myslíš ty orientační závody, co jsem jezdila nebo je to k jinému tématu?
to je k Marsce, aby napsala o tom ,jak strýček správcoval….
Já jsem kdysi byla na zámku v Dětenicích a tenkrát průvodce vůbec nebyl vulgární
Prý v té hospodě je to hrůza.
průvodce jen mele občas nesmysly,vulgární jsou až v té hospodě s předraženým jídlem,kde si rádoby hrajou na středověk…vstoupit jim šlechta do hospody,po takovém oslovení,by ten pacholek ležel v koutě dobitej nebo zabitej…oslovit šlechtice nesměl obyčejnej kmán,pouze majitel hospody,byl-li movitý a vážený , většinou však šlechtě nestáli ani za pohled, na to měli svého „mluvčího“… středověk nebyl o sprostotě v řeči a podáváná jídla a dokonce příbory, nemají s touto dobou nic společného…
Predminuly tyzden bola na zahori vo voojenskom priestore bitka o Stalingrad :
Když vidím, že mám do auta naložit matku s dítětem, orosím se předem a udělá se mi nevolno. Jen málo maminek se dítěti věnuje, povídá si s ním, ukazuje mu na ulici pejsky, autíčka, tramvaje…. většina je nechá hrát si s kličkou otevírání auta, spouštět okno, hrabat se mi v kastlíku, kde mám vizitky společnosti a tužky (ty pak sbírám pár minut po podlaze), ječet, kopat do sedačky, lézt po sedačce ve špinavých botách, aby viděli dozadu…… grrrrrr. Jsem na matky protivná, ale obvykle to není nic platné. Stejně nezasáhnou, akorát sdělí potomkovi, že paní taxikářka je protivná. Spratci to jsou na facku, ale matky by zasloužily potrestat víc.
ty nemáš klec jako já v berlingu??? 😀
Někdy fakt závidím taxikářům, kteří jsou oddělení od zákazníků přepážkou – Londýn např. Jenže pak se z toho člověka stane fakt už jen „stroj“ na převážení. Já mám naštěstí tu kliku, že vozím dost příjemných a milých lidí, se kterými si povídám a něco se od nich dozvím či přiučím, něco zase předám dál já….. Je to prostě o lidech, jako vždy.
Karolíno, Kačka měla letos problém s klukem tak pět let. Když ho od jeviště odtáhla pošesté, dost šuměla. Poosmé už byla na výbuch. A po vystoupení se ukázalo, že harant tam měl babičku, která stála s prázdným kočárkem kus od něj. Když jsme za ní zašla a požádala ji, jestli by příště to dítě mohla hlídat, protože neposlouchá a jde o jeho bezpečnost, tak se k němu prý nedostala a příště ho teda nikam brát nebude, dodala naštvaně- naštvaná byla na mě, aby bylo jasno. Ale nešlo o to, aby ho nikam nebrala, jen aby poslechl.
Matyldo a kdonpořádá ty akce je to město nebo nějaký klub? Šlo by dát ty železné zábradlí jako mají třeba na koncertech a pak mezi zábradlím a pódiem chodí security guards?
A nebo přitvrdit a odmítnout hrát dál dokud se lidi nepřestanou lepit na pódium?
Na bitvu máme aspoň na části placu ty železné zábrany- tam, kde tušíme nejvíc lidí. De facto tyhle akce pořádají města, ale ta dají určitou částku a na hrbu to má někdo z šermířů nebo agentura. Na průvodu nám policie zastavovala auta- to bylo bezva- táborem občas prošli taky, ale žádné security guards se nekonají. Na tyhle akce se nevybírá vstupné, je „pro lid“, takže ty peníze není kde vzít. A upřímně, i ti herci jedou na určité vlně a pokud se ta hra přeruší, tak se do toho hned tak nedostanou a vystoupení pak stojí za prd.
já opravdu přicházím na chuť přenosnejm eletrickejm ohradníkům – sítě.
Hezká představa – lezeš kam nemáš? Odneseš si „výslužku“ – kopanec.
to nejde , můžeš vystoupení odmítnout, ale pak už tě nikam nepozvou a když budeš chtít na něco povolení,nemusí ti ho z nějakého důvodu dát…tak se z ateistů stávají ti,co vysílají prosbičky směr nebe a modlí se,aby to všechno dobře dopadlo.
Njn, bezstresová výchova … mimo realitu, za pomoci televize a fb, děťátka ve vatičce, bez příkazů, zákazů, povinností … jak mají tušit, že když se něco nesmí, že se to nesmí doopravdy, a ne jako v televizních seriálech, kde každý kladný hrdina dělá zejména to, co se nesmí, a fyzika a kauzalita dostávají na zadel…
A pak přijde srážka s realitou … a ejhle, vono to bolí … v lepším případě.
A protože jsem zloduch, dodávám: těšte se, bude hůř 😛
v tom s tebou úplně souhlasím. ono je naštěstí ještě pořád dost rodičů a prarodičů, kteří vychovávají dětičky normálně a v realitě ( mezi Zvířetníky zastoupeni hojně), ale bohužel ty druhé je o nervy potkat. jako pořadatel akce bys mohla ty roztomilé dětičky leda snad pochytat, zavřít do klece a vydat rodičům po skončení akce…ono co chceme od dětí, když i mezi dospělými se najde prudký inteligent, co strčí obě ruce i s fotoaparátem do lví klece…Klamoš-Štíty letos na jaře. za plotem dospělý lev a lvice právě v říji. pán dopadl neslavně, lev se lvicí v ZOO stále bydlí. zdravý rozum zvítězil…
Jo a dbát o sluch přihlížejících nemusíme. To naštěstí v povinnostech nemáme 🙂 děláme to zcela dobrovolně 🙂
Pokud jde o to zda jsou rodiče a pánečci blbí nebo lhostejní,tak dle mého obojí.A to je potom hrůzná kombinace.
Já se nemůžu zbavit dojmu, že lidi jsou z televize a filmů přesvědčeni o tom, že se konec konců nikomu nic nestane, tak určitě ani jim, že. Že ti šermíři trénují, všechno se nacvičuje a zkouší… ti chlapi vědí, co mají dělat a snaží se minimalizovat rizika, ale pořád je to o tom, že tam lítají kusy železa, kopou koně a jestli si někdo myslí, že výstřel bez kulky naprosto neublíží, tak to je na omylu- z hlavně vyletí kusy žhavého spečeného střelného prachu, které se báječně zavrtají do kůže. Do očí je to horší.
i když máš natrénováno,prostě to nemusí vyjít..nevyjde ti úkrok,smekne se ti kord, ujede ti noha..vyletí rapír, bouchne to víc,než by mělo….kd epřed chvílí nikdo nebyl ,najednou je a nemá tam co dělat….
To je přesně ono. Různé ty počítačové hry, kdy hrdina vždy zvítězí a tomu, kdo je hraje, se nic nestane, prostě všechno je jen hra, realita se vytrácí. Pud sebezáchovy mizí. Asi jsem to nenapsala úplně správně, ale takhle nějak to cítím.
Jojo, v životě neexistuje restart
Když byli moji kluci malí a teď u vnoučka se snažím dodržovat pravidla. Nikdy jsem je nikam necpala.
Člověk musí mít rozum a být soudný.
Ale mám také čerstvý “ zážitek „. Jeli jsme parním historickým vláčkem s Jindřichova Hradce do Nové Bystřice. S námi ve vagoně z roku 1906 jela 2 rodiny dohromady s 5 dětmi.
Jak mám ty děti ráda, tak tyhle bych po 15 minutách vyhodila z okna vagonu ven. Byly děsné, ty děti. A rodiče to nechávalo v klidu.
vyhodila bych i rodiče,za jejich výchovu jsou odpovědní oni…..jak já tohle nesnáším na hradech a zámcích při prohlídkách,rozjívený dětičky..a už nejsem ticho,už nahlas říkám- my si zaplatili prohlídku s výkladem ,ne řev vašich dětí..může to dítě přestat nebo s ním odejdete?
může to dítě přestat nebo s ním odejdete?
To je dobré, zkusím používat.
Bohužel brzy pěním vzteky a na takové „milé“ upozornění nemám.
já to taky mile neříkám…. to se neboj…
Jasné, jenže já obvykle startuju hůř.
Něco o tom ať fakanovi zacpou hústa…
Moje chyba vím.
jsem došla k tomu,že ta věta,viz výše, je mocnější….než ta,ať mu zacpou hu… (chuckle)
Zkus takový článek jako je tenhle dát na web, kam chodí maminky,a dozvíš se, že jejich dítě má: období vzdoru, takovou a makovou poruchu, je prostě takové atd. Ale podle našich zákonů za jeho úraz bude moct vždycky někdo jiný. Děti a jejich zdravý vývoj je v současnosti modla této společnosti.
a matky mají před nebo po lobotomii…
jo,za pád dítěte z okna bude moct buď výrobce nábytku,že se ze židle dalo vylézt na stůl pod otevřeným oknem a následně výrobce oken, že okno neodstrčilo dítě lezoucí na něj a ve finále stavaři a projektanti,že navrhli takovej dům, s okny a pak realitní makléř,co prodal byt v VI.patře adeptům na Darwina s dítětem..nikdy za to nebud emoct matka,co právě krafala na mobilu nebo civěla na FB a psala,co dělá….
Já bych změnila zákony. Byl jsi upozorněn, nedbal jsi a jsi zraněn? Nejen že nic nedostaneš, ale zaplať si léčbu sám. Dítě má někdo hlídat. Nehlídal? Bylo dítě tam kde být nemělo? Veškerá vina padá na hlavu jeho hlídače.
Ostatně znám to ze života s Vaškem – když dítěti dvakrát řeknu ať ke psu nechodí a ať na něj nesahá a nakonec jej musím odlovit a za nesouhlasného ksichtu rodičů důrazně nasměrovat jinam. Jenže když jej Vašek pokouše, můžu za to já.
Vzpomněla jsem si na historku, kterou mi na Lipnici vykládal hadař. Jestli je pravdivá nevím, ale mně se moc líbí. To takhle vystupoval na jiném hradě, ležení obehnané páskou s nápisy nevstupovat, nebezpečí. V bedně dvě šestimetrové krajty. Za pásku se vydala paní, aby ty hady ukázala svému jorkšírovi. Hadař ji upozornil, že je to nebezpečné a nemá tam co dělat. I odvětila paní, že její pejsánek by jim neublížil, nechť se hadař nebojí. No, ale ony jemu ano, vece hadař a už ani nemusí, protože jedna z hadic se prostě rozhodla k posvačení a posvačila.
tak já mám obdobnou (hrad nejmenuju),tam měli sraz kouzelníci a ohňoví mužíčkové a jeden ohňový mužík se trochu připil a polil se při nabírání hořlavého sajrajtu-oleje do úst, no a když při své ohňové show začal kapku hořet a řval-já hořím ,já hořím, ostatní řvali smíchy a tleskali mu a odpovídali-my vidíme, my vidíme! (pak jim to došlo a začali ho hasit)
Podobné se stalo Bimbovi – protože byli čtyři, měla jsem dost hoňky jim připravit dvojité pochodně na začátek. Bohužel šumař, co hrál před nima odrhovačky typu Za tou naší garáží… přidal asi dvě písně a Bimbovi stékal petrák po ruce. Malinko se nám ogriloval…
JO – ale zapomněla jsem pochválit fotky. Markytánce Matyldě a jejímu Mušketýrovi to náramně sluší. Vy byste tak klidně mohli chodit i civilu (rofl) – hlavně Matylda u kuřat by se moc hezky vyjímala (nod) (nod)
ehm Ygo,on to „civil“ je..nevim jak Matyldě, ale mě v těch našich hadrech,je líp jak v těch současnejch…Mušketýr by asi plakal,neb ve vedru v té vlně,nic moc…. 🙂
Já na té fotce mám taky vlněný kabátek 🙂 Jenže rozepnutý a mám rozepnuté i rukávy.
Pro zajímavost: mám na sobě spodničku až na paty, sukni, zástěru přes půl sukně, košili po kolena, podšívkovanou vestičku z dyftýnu a kabátek. Čepec. Tentokrát to bylo prima, nebylo nad třicet stupňů.
ta vrstva to dává,pokud do ní nevnikne moc tepla…jako izolace to chvíli funguje….taky vrstvím suknice….
my naší gotice taky říkáme „civil“ a běžnému oblečení “ oblékáme se za strašidla“. ve lnu a plátně je skvěle kdykoliv po celý rok, ve vedru je to nejpohodlnější, co může být. navrch vlněný plášť v zimě, vlněné prádlo dospod. doba Matyldy a Mušketýra už má to oblečení podstatně hutnější a ve vedru to musí být drsné… ovšem velice jim to sluší!
No jo, za třicetileté války bylo hodně chladno, takový blbý období. Tam ty vrstvy měly smysl, navíc hodně pršelo- a té vlně trvá dlouho, než promokne….
Evo, co děláš za gotiku? To mě moc zajímá – vzhledem k nastudovávané nové hře:))
http://sharka-68.rajce.idnes.cz/Dubeni/#DSCF7703.jpg
tady je máš i s veram….
Nevím, jak to vypadá u bitev, ale vím, jak to vypadá na dostizích. Třebas v Bratislavě je padok obehnaný železným zábradlím a živým plotem do výšky metr dvacet a na každém rohu tabulka „Nezvedejte děti na zábradlí“ (nebo tak něco). A co myslíte – vždycky tam nějaké to dítko je (headbang) „protože aby vidělo koníčky!“ Nevím, jestli si lide neuvědomují, že ten kůň si klidně stoupne na zadní a tomu faganovi ukopne hlavu jako by to byl kopačák! A když si to ten kůň usmyslí, tak není moci, aby mu v tom někdo zabránil.
Myslím, že lidi strašně podceňují nebezpečí a zaklínají se formulí „pořadatel to tu má zabezpečit na sto procent! A když ne, budeme se soudit.“ Ale že žádný soud už nevrátí zdraví, ne-li život, o které přišli vlastní neopatrností, ne-li přímo blbostí, to už jim hlava nebere (shake) …
přesně tak….
Neuvědomují, protože jsou od té přírody odtržení. Co jsme se naléčily kouslých prstů v ZOO, když je dětičky strkaly do klecí! A to je bratru třicetpět let zpátky
Jojo, můžeš to říkat 100x a je to marný, je to marný, je to marný… U nás v Jihlavě v zoo je u lachtanů kromě zábradlí ještě síť, protože jedna matka blbka (jinak se to říct nedá) zvedla dítě nad zábradlí, aby líp vidělo (je to prosklené, aby děti viděly i dole…). A jak tak hezky máchalo ručičkama, tak milej lachtan vyskočil. Dítě má prsty všechny, ale o fous, byla to trochu krvavá záležitost. Co si ta blbka myslela? Že se lachtan asi živí vzduchem, nebo že mu ryby dobrovolně skáčou do huby, protože je nebaví žít? Taky se rozvířila diskuze nad špatným zabezpečením. A děti s nohama hozenýma do výběhu k hrošíkovi liberijskýmu? To rodiče nevidí ty zuby? Kdybych tam pracovala, tak by mě museli vyhodit pro agresivitu vůči návštěvníkům .
To nie je len odtrhnutosť od prírody, ale aj úplný výpadok zdravého rozumu, pudu sebazáchovy, alebo čoho. Celý svet má byť zabezpečený tak, aby sa im nič nestalo a oni pri tom nemuseli pohnúť prstom ani rozumom…
Po dvaceti letech vůdcování, po deseti letech pořádání podobné, byť malé akce, po letech vystupování při různých příležitostech s ohnivci vím jedno – dítě je v dnešní společnosti modla a matka něco mezi panenkou Marií a matkou Terezou. Teda ta matka ve svých očích a dítě v očích svých rodičů a prarodičů. Tak asi v polovině případů. Druhá polovina rodičů je naprosto normální a snaží se tomu človíčkovi nabednit do hlavy, že je součástí celku a ten bude tak dobrý, jak dobrá bude každá jeho část. A dospělí? Je přece demokracie a co mi má kdo co zakazovat! Loňské výročí bitvy u HK názorně ukázalo, že naprosto chybí části národa jakékoli vychování. Akce to byla obří, pořadatelé to trošku podcenili.Nerespektování jakýchkoli zákazů bylo naprosto normální, lidé tlačící se pod nohy nastupující jízdy, dokonce remcající na to, že se kůň ohnal a chtěl kousnout. Co se týče dětí a psů – ti malincí na zemi mezi nohama lidí, naprosto neviditelní. Děti vyzdvižené na ramena otců a dědů – přece musí vidět! To že nevidí deset lidí za nimi nikoho nezajímá. Ale co mne opravdu udivilo bylo několik a ne málo těhotných v opravdu vysokém stavu těhotenství. Vedro na padnutí, záchody na jednom či dvou místech, žádný stín. A to nepovažuji těhotenství za nemoc a sama jsem obě děti odnosila ve chlévě. Když si vzpomenu, že na prvním ročníku Plaňanského zvonění se nám šermíř dokázal v mezidobí s prominutím ožrat jako prase a poznali jsme to až na pódiu, jímá mě děs.
A tak víš co, blbec se najde vždycky. Obvykle se to řeší tak, že ten dotyčný pak už nejede, nebo dostane VELMI důrazné varování.
No, další vystoupení prožil ve stanu a od té doby jsme si to začali mnohem víc hlídat. Protože u nás se to konalo na farské zahradě a ta děcka byla opravdu až u špagátu
To mi pripomenulo zážitok z jednej dovolenky, po pristátí na ostrove (tuším to bolo na Cypre) sme si pri čakaní na batožinu všimli mladý nemecký pár s fakt malým, vari 3-mesačným bábenkom. Načo??? Čo z toho to malinké má? Horúčava, ostré slnko, iné mikroorganizmy vo vode aj vo všetkom, samotný let … Proste za každú cenu, nič si neodriekať …
asi nesehnali hlídání (ironie)
Bohužel toto je pravidlem skoro na každé letní dovolené. Rodiče s několikaměsíčními dětmi, kteří stejně většinu času stráví na pokoji, protože děti jim v horku na pláži pláčí a maminky dost často v pokročilém stavu těhotenství… je to sobeckost rodičů, že dovolenou u moře nemohou o pár let odložit?
největším nebezpečím jsou při těchto akcích návštěvníci…tak to bylo,je a bude…oni nedomejšlí, oni netuší,oni nevědí,oni se nestarají, oni se pak diví a svalují vinu na všechny kolem…to je přece věc pořadatelů…
a tak děla nedojedou na pozice jen proto,mže dav je nepustí a stojí v zakázané zóně, když je prosíš,vysvětluješ..neslyší,nefungují, tak zařveš, pak tu pomůžou husaři,protože normálně do davu najedou a jejich koně se davu nebojí,ale dav couvne..musíš té chvilky využít,jinak je za několik vteřin opět po průchodu….
Jak máš mít potom radost,že někomu předvádíš oživlou historii?
Kamarád říká: Já nechápu,proč si ti adepti na Darwinovu cenu,dávají sraz zrovna tady! Jak mu rozumím,jak ho chápu..jak mám stejný pocit…
Hlavní pořadatel vždycky říká: Hlavně bez zranění! A my nějak nevíme, jestli myslí na nás nebo na ty adepty.
Zážitek z jedné akce: Pane,nemávejte tím kopím tak blízko! Paní,tady je podium,tady nemáte co dělat! No dovolte,my jsme si to zaplatili a chceme vidět!
Zážitek z jiné: Po náletu kobylek na ležení (rozuměj návštěvách a prohlídce zbraní a ležení diváky), je bitva, před odjezdem na pozice,je kontrola zbraní..a dělostřelci mají problém, nějakej divák jim do hlavně nacpal plechovku od nějakého nápoje, dá to hodně práce ji dostat ven, dovedete si představit,že by byla vystřelena? Od té doby si tito kanonýři dělo zátkují.
Husaři také mohou vyprávět. Jejich cvičení koně do těchto bojůvek,zvyklí na střelbu,rachot,oheň. Stojí v uvázaní v provizorních stáních a návštevník,se rozhodne vyzkoušet,jak to s nimi je a pod nohy jim hodí dělobuch.Výsledek,3 zranění koně..incident dořešovala policie. Návštěvník totiž dostal na budku.A volal je,že byl napaden.
Sharko, ja mám dojem, že adepti na Darwinovu cenu si dávajú zraz úplne všade a hromadné akcie ich priťahujú ako magnet… Je to celé akýsi (možno generačný?) posun v myslení, my sme ešte zvyknutí myslieť pár krokov dopredu a domýšľať ako by čo mohlo aj zle dopadnúť a čo by sa mohlo pokaziť a sami proti tomu podniknúť opatrenia. Táto druhá skupina sa ako bez mozgu nahrnie nebezpečenstvu rovno do papule a potom sa diví a obviňuje všetkých okolo, že im alebo ich deťom bolo ublížené … Vidím to na koncertoch pod holým nebom (s dieťaťom na rukách pri 2 metrových reprákoch), pri ohňostrojoch (s dieťaťom, ktoré celý čas plače, lebo sa bojí, tam stoja až do konca alebo rachejtle rovno odpaľujú), na stanici pri vlakoch (pozri ide vláčik tesne pri rútiacom sa 50 vagónovom náklaďáku), a dalo by sa dlho, dlho pokračovať…
km11, al eproč vždy tam, kde jsem já???? (sweat)
Hmm – že bys za to mohla ty?! (rofl) (rofl)
jako svůj k svému? nebo ,že protiklady se přitahují? (chuckle)
Proč lezeš na hromadné akce? Když se k nějaké omylem připletem, zdrháme!
ehmm Petro,já na ně nelezu,já jsem ten účinkující….
Protože je jejich součástí, jak jsem pochopila z Sharčina příspěvku (stejně jako byla Matylda na té, o níž se zmiňuje v článku) – prostě každý to má v životě jinak.
http://sharka-68.rajce.idnes.cz/Chlum_07/#dscf2512.jpg
tady je Dan u děla
http://sharka-68.rajce.idnes.cz/Francouzsko-indianske_valky_-_Nymburk_5-7.10.07/#dscf3261.jpg
tady lesní indián v jedné z bitev bez diváků…..
a abyste neřekli,tady jsme já:
http://sharka-68.rajce.idnes.cz/Sovinec_a_taboreni_na_Dolni_Moravici_kveten_08/#dscf4116.jpg
Jé Sharka a dělo, to je pěkný
doufám, že PČR zjistila jen to, že zakopl ve stání a někde se praštil sám, když tam cpal dělobuch. kdybych chtěla být veeeelký optimista, tak dostal flastr za přestupek a musel nahradit léčbu u veta? myslím těch koní, ne toho hovada bez mozku 🙂
Chce se mi napsat: „doufám, že dostal přes držku pořádně“, ale sestra mi říká, že nemám být vulgární, tak doufám, že mu to vysvětlili důrazně…
to si piš, než dojeli policajti ,dostal pěkně naloženo.
Neumím posoudit, co všechno pořadatelé a bojovníci dělají, aby nedošlo k úrazům, je mi ale jasné, že bezpečnost by mohli zajistit jediným způsobem: totiž že by nepořádali podobné akce. A to by byla velikánská škoda.
Matyldo, Mušketýre, sharko, Dane – a vůbec všichni, co děláte něco pro pobavení a poučení, máte můj velký obdiv.
Ani nevíš,jak nádherný jsou bitvy a akce, kam diváci nemají přístup.
A dík.
to je pak čas i natáčet příběhy k písničkám…
https://www.youtube.com/watch?v=uFF90-t3dG0
https://www.youtube.com/watch?v=umTTKjM53uA
Sharko, Lignity miluju a ten klip znám už dlouho, ale bez upozornění bych si tam Dana nevšimla 🙂 jste skvělí
Canivo, kdybys viděla víc fotek z toho vystoupení, zahlédla bys u krajů pódia lidi v kostýmech. Při potížích se přihlížející kolegové rozejdou do všech stran a zasáhnou. Oddělit pódium tentokrát úplně nešlo, protože kejklíř po nás naopak ten kontakt s publikem potřeboval. A dobrovolníci při takových akcích ve městě? Tady? Ještě snad na dědině. A ty trička by jim musel někdo zaplatit- snad si nemyslíš, že se sponzoři hrnou na takové akce? Ještě tak na hokej.
Mně v tom článku šlo o to, že lidi nerespektují daná pravidla ani zdravý rozum- proč?
Jak já Ti rozumím….pud sebezáchovy asi mizí….
Matyldo, pochopila jsem, o co ti ve clanku jde a snazila se najit nejake reseni, jak predejit tragedii. Pomocniky bych hledala v radach sermiru, jejich rodinnych prislusniku, duchodcu ci studentu. Mluvim z kanadske zkusenosti, zadna takova akci se tu neobejde bez cele rady dobrovolniku, kteri se staraji o to, aby vse probihalo bez problemu. Tricka byl jen napad, jak zvyraznit dobrovolniky od davu a vubec mi neprislo na mysl, ze by se tam hrnuli sponzori.
Dobrovolníci jsou v Česku problém. Pár jich ještě pracuje u charity- domovy důchodců a tak- ale na takové akce… to už vůbec. Proto obvykle vypomůžou šermíři sami, na rytířském turnaji diváky třeba organizovaly holky od šermu v kostýmech- snadno se poznají 🙂 Ale organizovat lehce přiopilé návštěvníky je práce pro vraha. Tady se totiž nějak rozmohl názor, že když jsem si to zaplatil, tak můžu všechno.
Jednani rodicu, kteri po upozorneni vystavuji deti a sebe nebezpeci, nechapu a jako jediny duvod takoveho chovani vidim naprostou ignoraci. Resila bych situaci skupinou dobrovolniku – odhanecu/vysvetlovacu v pestrych trickach s prislusnym logem, kteri by nepousteli deti za paskou ci retezem oddelenou bezpecnou vzdalenost od podia.
to nepomáhá,jedině snad vodní příkop nebo eletrické ohradníky…
Nebo usekat ty ručičky, opřené o podium – to by možná některým rodičům došlo, že je to nebezpečné …
A pak,že já jsem Herodeska 😀 díky Ygo!!!
ty elektrické hradníky by byly možná bezva, žasnu když vidím kam a na co lidi lezou! Ztratili pud sebezáchovy a lezli by asi i na ohradníky a ještě by se jim líbilo jak to jiskří a štípe.