Máte rádi hory? Oceán? Kulturu? Historii? Sporty? Dobré jídlo? Jestli ano, pojďte se se mnou projít Vancouverem.

Sejdeme se v Gastownu u parních hodin, které jsou určitě nejznámější turistickou atrakcí v této historické čtvrti města. Hodiny pocházejí z roku 1977 a byly záměrně postavené na místě vývodů páry v chodníku, aby se předešlo přespávání bezdomovců v tomto turistický bohatém místě.

Od hodin se zajdeme podívat na sochu Jacka Deightona, který připlul do Vancouveru z Anglie v roce 1867 a v dnešním Gastownu otevřel první hospodu. Pan to byl velice upovídaný a proto si nesl přezdívku „Gassy Jack“ jež dala jméno této části města. Díky nedaleké píle a přístavu začal Gastown brzy prosperovat a stal se centrem obchodu a průmyslu.

Parní hodiny v Gastownu

Projdeme hlavní ulici Gastownu – Waterfront, obklopenou obchody s upomínkovými předměty, butiky, restauracemi a nočními kluby. Ulice je lemovaná jak novějšími domy, tak i budovami postavenými ve viktoriánském stylu. Krátkou procházkou se dostaneme ke Canada Place, jenž je se svými pěti vztyčenými plachtami nedílnou součástí panorama Vancouveru od roku 1986, kdy Princ Charles spolu s tehdejším předsedou vlády, Brianem Mulroney, zde otevřeli kanadský pavilón pro Expo 86.

Canada Place je důležitým přístavem pro veliké výletní lodě, které odsud odvážejí turisty na Aljašku. Pokud jste již unaveni a nechcete s námi jít dál, můžete si uvnitř virtuálně zalítat nad Kanadou. Hlavně nezapomeňte zvednout nohy, až poletíte nad Skalistými horami;)

Canada Place

O pár kroku dál narážíme na Vancouver Convention Centre se “živou střechou“ na které volně rostou trávy a květiny, charakteristické pro pobřeží Britské Kolumbie, provincie, v níž Vancouver leží. Centrum se stalo střediskem vysílání v době zimní olympiády v roce 2010. Olympijský oheň, který zapálil slavný kanadský hokejista, Wayne Gretzky, plál před centrem po celou dobu olympiády a paraolympiády.

Jdeme směrem na západ a přicházíme k nejfrekventovanějšímu kanadskému letišti, Vancouver Harbour Flight Center. Kazdou chvíli tu přistává či odsud vzlítá hydroplán, který dopravuje cestující mezi Vancouverem a přilehlými ostrovy. Mezi těmi, kdo využili tohoto spoje byl i Princ William s Kate při loňské návštěvě Vancouveru. Přistáli zde při cestě z Victorie, hlavního města Britské Kolumbie, ležící na největším z blízkých ostrovů, Vancouver Island. Nejedná se o žádný malý ostrůvek, Česká a Slovenska republika dohromady nedosahují jeho rozlohy.

Vancouver

Příjemnou procházkou podél Tichého oceánu procházíme Coal Harbour, přístavištěm mnoha soukromých rekreačních motorových lodi a plachetnic. Míjíme restaurace s předzahrádkami, kavárny, obytné výškové budovy, rekreační centra, lidí odpočívající na lavičkách, děti pobíhající po trávě a turisty kochající se pohledem na severní pobřeží lemované horami se zasněženými vrcholky. Vzhledem k dlouhé a na sníh bohaté letošní zimě, si milovníci lyžování a snowboardování mohli užívat brázdění sjezdovek téměř do konce května.

Podél pobřeží docházíme do Stanley Parku. Tak jako k New Yorku patří Central Park, nedílnou součást Vancouveru tvoří Stanley Park. Lidé sem přijíždějí za návštěvou akvária, letního divadla, obdivovat indiánské totemy, zahrát si kriket, golf či kuželky nebo jen strávit příjemné odpoledne piknikem na trávě.

Děti si užívají na mnoha prolejzačkách, houpačkách či v horkých dnech ve vodním parku. Cest kolem oceánu využívají jak chodci, tak cyklisti a bruslaři na kolečkových bruslích. Pěší mají vyhrazenou část chodníku, ti rychlejší sportovci, jedou v druhé, jim určeném pruhu. Značky cyklisty a chodce vám přesně určují, kde se máte pohybovat s ohledem na vaše momentální sportovní vyžití.

Stanley Park

Okolo Stanley Parku vede silnice, kudy se dá projet autem, autobusem nebo kočárem taženým koňmi. Zastavíme se u děla Nine O´Clockk Gun, které Kanada dostala darem od anglické vlády v roce 1856. Původně dělo střílelo v šest hodin večer, aby upozornilo rybáře, že mají pro ten den skončit s chytáním ryb. K tomu, proč dnes dělo střílí v devět hodin každý večer, se váže mnoho historek. Jedna říká, že výstřel pomáhal místním obyvatelům si každý večer v devět seřídit hodinky:)

Blížíme se k Lions Gate Bridge – mostu, jehož vybudováním velice stoupla cena pozemků v západním Vancouveru, neboť se konečně dopravně spojil Vancouver se severním pobřežím. Stavbu mostu financovala rodina Guinessových, která vlastnila pozemky v Západním Vancouveru. Most svoji architekturou připomíná slavný Golden Gate a jeho úpatí zdobí dvě sochy lvů, jež symbolizují stejnojmenné vrcholky hor za mostem. Lions Gate Bridge má tři dopravní pruhy, jejichž směry se mění během dne podle hustosti provozu. Ráno, kdy většina řidičů směřuje do centra města za práci, jsou otevřené dva pruhy od severní strany Vancouveru a pouze jeden z centra města. Odpoledne je tomu obráceně.

Pohled na Lions Gate a severní pobřeží ze Stanley Parku

Je téměř poledne, kručí nám v břiše a začínají nás bolet nohy. Můžeme se zastavit na oběd v restauraci Teahouse a požádat o stůl u okna, abychom se mohli kochat výhledem na oceán, kde odpočívají obrovské námořní lodě, výletní lodě pomalu plují na Aljašku, po vodě se prohání motorové čluny a plachetnice se houpou na vlnách. Vzhledem k tomu, že máme možnost ochutnat čerstvě mořské plody, asi si většina z nás objedná buď kraby, lososy, krevety nebo tuňáky. Ti, kteří mají rádi maso, zřejmě nepohrdnou šťavnatým steakem.

Pokud bude teplo a slunečno, zpříjemníme si odpoledne osvěžením se na koupališti – Second Beach Swimming Pool, které leží přímo na pláži. Voda v bazénu je vyhřívaná, vstupuje se do něj po pozvolné sestupujícím dnu a má vyhrazenou část pro ty, kteří si přišli pouze zaplavat. Děti s dospělými, kteří si chtějí ve vodě jen hrát, zůstávají ve svém odděleném prostoru nebo sjíždějí po jedné že dvou skluzavek.

Odpočinutí se vydáváme dál cestou podél oceánu k zátoce English Bay. Stále se držíme v pro chodce vyhrazeném pruhu, předhánějí nás běžci a vedle nás sviští cyklisti a lidé na kolečkových bruslích nebo skateboardech. Někteří se opalují na pláži, jiní hrají plážový volejbal, baseball, další pádlují na kajakách, kanoích či padlebordech.

B. C. Place Stadion

Před sebou vidíme Burrard Bridge, most postavený ve 30. letech minulého století ve stylu Art Deco. Přes most denně proudí nejen spousta lidí v autech, ale i cyklistů, kteří tu mají sobě určené dopravní pruhy. Kdybychom přešli Burrard Bridge, dostali bychom se do jedné z nejkrásnějších čtvrti Vancouveru – Kitsilano, místními nazývanou „Kits.“ Kromě pláží zde najdeme planetárium, muzeum Vancouveru, námořní muzeum a půvabné rodinné domky, obývané často profesory z nedaleké university – University of British Columbia.

Máme možnost přeplout malou loďkou (aquabus) na Granville Island, velikou tržnici spojenou s mnoha uměleckými galeriemi, divadly, řemeslnými dílnami, butiky, restauracemi, pivovary a mnoha obchody. Granville Island je ideálním místem pro zakoupení vzpomínkových předmětů, od uzeného lososa, přes vína z Britské Columbie, indiánské výtvarné umění, místní sklářské výrobky, šperky, až po ručně vyráběná košťata.

Science World

My se ale držíme na severní straně mostu a přicházíme z English Bay na Fallse Creek, kde ti z nás, kteří holdují hazardním hrám, mohou zkusit štěstí ve zdejším kasinu. Jsme blízko stadiónu B.C. Place, domova B.C. Lions, místního amerického fotbalového klubu a též White Cups, zdejšího fotbalového klubu. Stadion byl využíván jako hlavní stadión pro vancouverskou olympiádu v roce 2010. Původně měl nafukovací střechu, která byla po olympiádě nahrazena novou, posuvnou, jež se dá v létě otevřít a patří mezi největší svého druhu na světě. Kromě sportovních zápasu se zde konají koncerty a další kulturní akce. Hokejové fanoušky určitě zaujme Rogers Aréna, stadion, který je pro změnu domovem Canucks, místního hokejového týmu.

Najednou před sebou vidíme obrovskou stribrnobílou kouli, další památku postavenou pro Expo 86 – Science World. Na své si zde přijdou milovníci technických a přírodních věd, ale hlavně děti, pro které je návštěva muzea zábavná, vzdělávací a inspirující. Pomalu se blížíme k závěru naší procházky, kterou je olympijská vesnice a jak název napovídá, budovy byly postavený pro ubytování olympijských sportovců a po skončení her se staly byty pro soukromé osoby. Vesnice poskytuje příjemné bydlení v klidném prostředí nedaleko centra města.

Ušli jsme přes 20 kilometrů, jsme unaveni a je nám horko. Co takhle odpočinout si a osvěžit se půllitrem plzeňského piva v nedaleké hospodě?

Iva V. – Caniva

Dede: Děkuju Canivě za báječnou procházku městem, kde jsem nikdy nebyla a patrně ani nebudu. Hned mám pocit, že o něm něco vím, a že se mi to líbí. Kochejte se a ptejte se… byl někdo z vás tady v Kanadě? Já tu zemi znám jen z románů a velmi mě láká, stejně jako Aljaška:))