HOST DEDENÍKU – Caniva: Procházka po Vancouveru

Máte rádi hory? Oceán? Kulturu? Historii? Sporty? Dobré jídlo? Jestli ano, pojďte se se mnou projít Vancouverem.

 

 

Sejdeme se v Gastownu u parních hodin, které jsou určitě nejznámější turistickou atrakcí v této historické čtvrti města. Hodiny pocházejí z roku 1977 a byly záměrně postavené na místě vývodů páry v chodníku, aby se předešlo přespávání bezdomovců v tomto turistický bohatém místě.

Od hodin se zajdeme podívat na sochu Jacka Deightona, který připlul do Vancouveru z Anglie v roce 1867 a v dnešním Gastownu otevřel první hospodu. Pan to byl velice upovídaný a proto si nesl přezdívku „Gassy Jack“ jež dala jméno této části města. Díky nedaleké píle a přístavu začal Gastown brzy prosperovat a stal se centrem obchodu a průmyslu.

 

Parní hodiny v Gastownu

 

Projdeme hlavní ulici Gastownu – Waterfront, obklopenou obchody s upomínkovými předměty, butiky, restauracemi a nočními kluby. Ulice je lemovaná jak novějšími domy, tak i budovami postavenými ve viktoriánském stylu. Krátkou procházkou se dostaneme ke Canada Place, jenž je se svými pěti vztyčenými plachtami nedílnou součástí panorama Vancouveru od roku 1986, kdy Princ Charles spolu s tehdejším předsedou vlády, Brianem Mulroney, zde otevřeli kanadský pavilón pro Expo 86.

Canada Place je důležitým přístavem pro veliké výletní lodě, které odsud odvážejí turisty na Aljašku. Pokud jste již unaveni a nechcete s námi jít dál, můžete si uvnitř virtuálně zalítat nad Kanadou. Hlavně nezapomeňte zvednout nohy, až poletíte nad Skalistými horami;)

 

Canada Place

 

O pár kroku dál narážíme na Vancouver Convention Centre se “živou střechou“ na které volně rostou trávy a květiny, charakteristické pro pobřeží Britské Kolumbie, provincie, v níž Vancouver leží. Centrum se stalo střediskem vysílání v době zimní olympiády v roce 2010. Olympijský oheň, který zapálil slavný kanadský hokejista, Wayne Gretzky, plál před centrem po celou dobu olympiády a paraolympiády.

Jdeme směrem na západ a přicházíme k nejfrekventovanějšímu kanadskému letišti, Vancouver Harbour Flight Center. Kazdou chvíli tu přistává či odsud vzlítá hydroplán, který dopravuje cestující mezi Vancouverem a přilehlými ostrovy. Mezi těmi, kdo využili tohoto spoje byl i Princ William s Kate při loňské návštěvě Vancouveru. Přistáli zde při cestě z Victorie, hlavního města Britské Kolumbie, ležící na největším z blízkých ostrovů, Vancouver Island. Nejedná se o žádný malý ostrůvek, Česká a Slovenska republika dohromady nedosahují jeho rozlohy.

 

Vancouver

 

Příjemnou procházkou podél Tichého oceánu procházíme Coal Harbour, přístavištěm mnoha soukromých rekreačních motorových lodi a plachetnic. Míjíme restaurace s předzahrádkami, kavárny, obytné výškové budovy, rekreační centra, lidí odpočívající na lavičkách, děti pobíhající po trávě a turisty kochající se pohledem na severní pobřeží lemované horami se zasněženými vrcholky. Vzhledem k dlouhé a na sníh bohaté letošní zimě, si milovníci lyžování a snowboardování mohli užívat brázdění sjezdovek téměř do konce května.

Podél pobřeží docházíme do Stanley Parku. Tak jako k New Yorku patří Central Park, nedílnou součást Vancouveru tvoří Stanley Park. Lidé sem přijíždějí za návštěvou akvária, letního divadla, obdivovat indiánské totemy, zahrát si kriket, golf či kuželky nebo jen strávit příjemné odpoledne piknikem na trávě.

Děti si užívají na mnoha prolejzačkách, houpačkách či v horkých dnech ve vodním parku. Cest kolem oceánu využívají jak chodci, tak cyklisti a bruslaři na kolečkových bruslích. Pěší mají vyhrazenou část chodníku, ti rychlejší sportovci, jedou v druhé, jim určeném pruhu. Značky cyklisty a chodce vám přesně určují, kde se máte pohybovat s ohledem na vaše momentální sportovní vyžití.

 

Stanley Park

 

Okolo Stanley Parku vede silnice, kudy se dá projet autem, autobusem nebo kočárem taženým koňmi. Zastavíme se u děla Nine O´Clockk Gun, které Kanada dostala darem od anglické vlády v roce 1856. Původně dělo střílelo v šest hodin večer, aby upozornilo rybáře, že mají pro ten den skončit s chytáním ryb. K tomu, proč dnes dělo střílí v devět hodin každý večer, se váže mnoho historek. Jedna říká, že výstřel pomáhal místním obyvatelům si každý večer v devět seřídit hodinky:)

Blížíme se k Lions Gate Bridge – mostu, jehož vybudováním velice stoupla cena pozemků v západním Vancouveru, neboť se konečně dopravně spojil Vancouver se severním pobřežím. Stavbu mostu financovala rodina Guinessových, která vlastnila pozemky v Západním Vancouveru. Most svoji architekturou připomíná slavný Golden Gate a jeho úpatí zdobí dvě sochy lvů, jež symbolizují stejnojmenné vrcholky hor za mostem. Lions Gate Bridge má tři dopravní pruhy, jejichž směry se mění během dne podle hustosti provozu. Ráno, kdy většina řidičů směřuje do centra města za práci, jsou otevřené dva pruhy od severní strany Vancouveru a pouze jeden z centra města. Odpoledne je tomu obráceně.

 

Pohled na Lions Gate a severní pobřeží ze Stanley Parku

 

Je téměř poledne, kručí nám v břiše a začínají nás bolet nohy. Můžeme se zastavit na oběd v restauraci Teahouse a požádat o stůl u okna, abychom se mohli kochat výhledem na oceán, kde odpočívají obrovské námořní lodě, výletní lodě pomalu plují na Aljašku, po vodě se prohání motorové čluny a plachetnice se houpou na vlnách. Vzhledem k tomu, že máme možnost ochutnat čerstvě mořské plody, asi si většina z nás objedná buď kraby, lososy, krevety nebo tuňáky. Ti, kteří mají rádi maso, zřejmě nepohrdnou šťavnatým steakem.

Pokud bude teplo a slunečno, zpříjemníme si odpoledne osvěžením se na koupališti – Second Beach Swimming Pool, které leží přímo na pláži. Voda v bazénu je vyhřívaná, vstupuje se do něj po pozvolné sestupujícím dnu a má vyhrazenou část pro ty, kteří si přišli pouze zaplavat. Děti s dospělými, kteří si chtějí ve vodě jen hrát, zůstávají ve svém odděleném prostoru nebo sjíždějí po jedné že dvou skluzavek.

Odpočinutí se vydáváme dál cestou podél oceánu k zátoce English Bay. Stále se držíme v pro chodce vyhrazeném pruhu, předhánějí nás běžci a vedle nás sviští cyklisti a lidé na kolečkových bruslích nebo skateboardech. Někteří se opalují na pláži, jiní hrají plážový volejbal, baseball, další pádlují na kajakách, kanoích či padlebordech.

 

B. C. Place Stadion

 

Před sebou vidíme Burrard Bridge, most postavený ve 30. letech minulého století ve stylu Art Deco. Přes most denně proudí nejen spousta lidí v autech, ale i cyklistů, kteří tu mají sobě určené dopravní pruhy. Kdybychom přešli Burrard Bridge, dostali bychom se do jedné z nejkrásnějších čtvrti Vancouveru – Kitsilano, místními nazývanou „Kits.“ Kromě pláží zde najdeme planetárium, muzeum Vancouveru, námořní muzeum a půvabné rodinné domky, obývané často profesory z nedaleké university – University of British Columbia.

Máme možnost přeplout malou loďkou (aquabus) na Granville Island, velikou tržnici spojenou s mnoha uměleckými galeriemi, divadly, řemeslnými dílnami, butiky, restauracemi, pivovary a mnoha obchody. Granville Island je ideálním místem pro zakoupení vzpomínkových předmětů, od uzeného lososa, přes vína z Britské Columbie, indiánské výtvarné umění, místní sklářské výrobky, šperky, až po ručně vyráběná košťata.

 

Science World

 

My se ale držíme na severní straně mostu a přicházíme z English Bay na Fallse Creek, kde ti z nás, kteří holdují hazardním hrám, mohou zkusit štěstí ve zdejším kasinu. Jsme blízko stadiónu B.C. Place, domova B.C. Lions, místního amerického fotbalového klubu a též White Cups, zdejšího fotbalového klubu. Stadion byl využíván jako hlavní stadión pro vancouverskou olympiádu v roce 2010. Původně měl nafukovací střechu, která byla po olympiádě nahrazena novou, posuvnou, jež se dá v létě otevřít a patří mezi největší svého druhu na světě. Kromě sportovních zápasu se zde konají koncerty a další kulturní akce. Hokejové fanoušky určitě zaujme Rogers Aréna, stadion, který je pro změnu domovem Canucks, místního hokejového týmu.

Najednou před sebou vidíme obrovskou stribrnobílou kouli, další památku postavenou pro Expo 86 – Science World. Na své si zde přijdou milovníci technických a přírodních věd, ale hlavně děti, pro které je návštěva muzea zábavná, vzdělávací a inspirující. Pomalu se blížíme k závěru naší procházky, kterou je olympijská vesnice a jak název napovídá, budovy byly postavený pro ubytování olympijských sportovců a po skončení her se staly byty pro soukromé osoby. Vesnice poskytuje příjemné bydlení v klidném prostředí nedaleko centra města.

Ušli jsme přes 20 kilometrů, jsme unaveni a je nám horko. Co takhle odpočinout si a osvěžit se půllitrem plzeňského piva v nedaleké hospodě?

 

Iva V. – Caniva

 

Dede: Děkuju Canivě za báječnou procházku městem, kde jsem nikdy nebyla a patrně ani nebudu. Hned mám pocit, že o něm něco vím, a že se mi to líbí. Kochejte se a ptejte se… byl někdo z vás tady v Kanadě? Já tu zemi znám jen z románů a velmi mě láká, stejně jako Aljaška:))

Aktualizováno: 14.12.2019 — 23:31

55 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Opravdu poučný a zajímavý článek, ani jsem nechtěla aby to skončilo. V Kanadě jsem nikdy nebyla, ale ještě může být, zrovna teď jsem v Austrálii a to bych přísahala, že takovou dálku nikdy nepoletím. Skoro 24 hodin v letadle z Anglie.

  2. Sice pozdě ale přeci.
    Mám spolužáka který v 75. emigroval hned po maturitě do Kanady. Jak nám po létech vyprávěl, tak se tam živil jako náčelník horské služby. A jen tak dvě historky pro uvědomění si rozměrů. Zatímco náčelník v kotlince měl k dispozici, aby byl schopen obhlédnout za den rajón, zda někde například nehoří, gazíka, tak on měl malé letadlo. A taky se tam oženil a přivezl nám svoji kanadskou choť ukázat. I ona projevila zájem podívat se, kde že se to naučil tak pěkně lyžovat. I sedli do auta a jeli do Pece. Po návratu večer ona pravila cituji :“Prague have a wonderful neighborhood.“ ( pro neangličtináře „Praha má nádherné blizké okolí.“ Doslova sousedství ) A nikdo jí nevysvětlil, že to bylo až na hranice státu. No když se dá dojet autem tam a zpět za jediný den, tak je to kousek, ne?

    1. To je krasna historka, Jindrichu. Nas syn studuje v Evrope a kdyz jsem ho v utery vyzvedla z letiste, sednul si do auta a prohlasil: „Konecne vsechno velky!“

  3. Ted jsem se sla projit a asi 100 metru prede mnou si to kraci po chodniku velky cerny medved.

    1. Eh, a šel před tebou nebo proti tobě? Nebo – to snad ne – za tebou? 😀 (Píšeš, tedy jsi – můžeme si dělat legraci:))

      1. Pisu, tedy jsem! Ja zrovna neco resila telefonicky a najednou ho vidim pred sebou, jak stoji na krizovatce. Za mnou sel as 12ti letej kluk a tak mu rikam, co vidim. Chlapec, spravne poucen, mi zacal vypravet o cernych medvedech, jak nejsou nebezpecni, coz sice ja vsechno vim, ale ze bych si s nim sla delat selfie, na to jsem se necejtila. Slecna, ktera sla po chodniku za medvedem, nejdriv nevedic, ze on tam je, za chvili pro jistotu zmenila smer cesty.

        1. Stojí na křižovatce… Nechceš říct, že řídil dopravu? (wasntme)
          Jo na dálku se to dělá legrace, na blízko bych byla zatraceně opatrná! 😛

  4. Mám v Kanadě kamarádku-sousedku. Odešla tam začátkem 90-tých let, když už měla čtyřicet let. Na stará kolena žije v provincii Ontario, na břehu jezera a je tam tak spokojená, že se jí ani nechce létat domů 😉 . Když přiletí, tak mi vypráví o Kanadě, kterou má procestovanou.
    Canivo, mávám do Tvého krásného domova (wave) .

  5. K nám právě dorazila bouřka a váhavě prší:)) Tedy zatím jen padají „jednotlivé“ kapky, déšť to snad bude, třeba i liják. Doufejme 🙂

    1. Dede, u nás zatím černo, strašné horko, jak se před studeným vzduchem tlačí ten horký. Ale ani stébélko se nepohne. V minulé roky už by byl slejvák a hromy blesky.

      1. Alex, v Řeži dnes měli 36 stupňů (tam se to rozpaluje rekordně) a my tady těch 30… díkybohu, že tu nejsme ani mrazová kotlina ani pečicí trouba. Když vidím, jaké teploty má ÚJM, tak je mi vás líto. Zlaté Podkrkonoší! – teď je tu 18:))

        1. Momentálně šestadvacet – ni větérek nezavane, ni mráček na obloze se neskví … asi se nám čina vyhne (shake) , jako obvykle!

        2. Tak u nás – Praha – zatím nespadla ani kapka, jen fouká a nic. Na severní straně domu, kam nikdy nesvítí přímé slunce a je to ještě stíněné vysokými stromy, jsme měli odpoledne 36, na balkoně směrem na západ 45 a v bytě i s průvanem 30. Děs a hrůza, a to je teprve červen!

        3. U nás včera večer o 20:30 bolo 35°C a ani lístok sa nepohol. Ráno prefrčalo pár oblakov a troška vetra, spadli asi 3 kvapky, ktoré zasyčali už vo vzduchu a teraz je 23°C a dusno. Sucho plynule pokračuje… 🙁

  6. Díky za krásnou procházku Vancouverem. Ráda bych viděla ale už to asi nestihnu. V Kanadě mám mnoho kamarádů, kteří se tam pro roce 1968, uchytili a dobře si žijí, byli pracovití a tam svobodni. (h) Taky tam mám dva synovce,jeden má tenisovou školu a druhý trénuje hokej. Už se prý nevrátí.

    1. Jsem rada, ze se ti prochazka po Vancouveru libila, mila Jenny. Urcite navstiv pribuzne v Kanade, bude se ti tu libit.

  7. Tak jsem si sama se sebou zahrála hru „co se ti vybaví, když se řekne Kanada?“ Napadl mě javorový list, hokej a Škvoreckých nakladatelství 68-Publishers v Torontu. To jen tak mimochodem. 🙂
    O Vancouveru se četlo moc hezky, vypadá jako velice příjemné město. Dokonce i počasí bude tak nějak podobné jako u nás (tím nemyslím současná vedra), podívala jsem se, kde vlastně Vancouver přesně leží, když jsem četla o koupání a opalování, a ejhle – na 49. rovnoběžce, která prochází i naší zemičkou. Ovšem tam je ten oceán, že. Stezka kolem něj by se mi moc líbila (a spousta dalších zajímavostí též).

    1. No vyborne, Hanco. Vidis, co vsechno znas o Kanade:) Vancouver ma mirnejsi klima nez Cechy, v zime hodne prsi, jaro prichazi nekdy uz koncem unora, kdy kvetou prvni kytky a v lete byva kolem 25 stupnu. Dest je ale casto uporny, prsi hodne i na jare.

    1. Jsem rada, ze proud je zase zapnuty, Alex. Doufam, ze se budes po rehabilitaci citit vyborne a vedro te moc neschvati.

  8. Milá Canivo, moc se mi líbila procházka s tebou jako průvodcem – hezky se to četlo a fotky jsou moc krásné. Zajímalo by mě, jak dlouho tam už žiješ a jak se ti tam líbí? Kanadu neznám a pochybuju, že osobně poznám, ale rozhodně je to země, kam bych se jednou podívat chtěla, tak uvítám osobní pohled někoho, kdo tam už žije 🙂

    1. Mila Dede,
      dekuju za uverejneni clanku a veskerou praci s nim. Ziju tu uz od roku 1991 a zvykala jsem si pomerne dlouho. Ted uz je rozhodne Vancouver „mym“ mestem, ktere bych nemenila. Urcite se sem jednou podivas, nebylas nedavno zas tak daleko od nas;)

      1. Tak to jsi už opravdu stačila zapustit kořeny (inlove)
        Doufám, že budeš psát častěji, třeba i drobnější postřehy že života. Mě to zajímá a věřím, že nejsem sama 🙂

          1. Zdejší smajlíci jsou poťouchlíci – musíš je vypsat a pak hlavně před a za udělat mezeru – někdy je lepší dvě (rofl)

  9. Milá Canivo,
    moc pěkná procházka po Montrealu. A dobře zvolený směr. Začít v science centru, už se dál nedostanu 🙂 . A plzeňské pivo – dovážejí ho, nebo vaří na místě? A v slušné kvalitě?

    1. Mila JJ,
      tentokrat jsme se prosli po Vancouveru. Ale mas pravdu, v Montrealu je Science Center, tam by se ti take urcite libilo.

  10. Moc pěkné povídání o Vancouveru.
    Kanada je krásná země myslím, že pro mnohé neobjevená.
    Díky za poučný článek.

    1. Jose rada, Miso, ze se ti muj clanek o Vancouveru libil. Rada ti poslu pohled, kdyz budu vedet kam. Dede ma moji e-mailovou adresu.

  11. Parádna prechádzka! Dávno tomu, keď som ešte mala na káblovke stovku kanálov, tak na nejakom lajfstajlovom kanáli bola taká séria o mladých moderných šéfkuchároch a jeden celý diel bol o Vancouveri, aj s lokálnymi dodávateľmi, pestovateľmi ovocia a zeleniny, a tak. Bolo to krásne a už vtedy som si z tých záberov uvedomila tie nekonečné a nádherné vychádzkové trasy pozdĺž pobrežia, parky, všade krásne upravené chodníčky, so psom to musí byť ideálne. Ale zase zimy by som tam tráviť asi nechcela, ďakujem neprosím (mm)

    1. Ony prý údajně právě v tom Vancouveru zimy moc úporné nejsou, prý je tam celoročně příjemné klima. Ale fakt nevím, jen píšu, co jsem slyšela od známých.
      Jeden náš kamarád, opravdu velice zcestovalý, říkal, že Vancouver je jedno z nejhezčích míst, kde kdy byl, ne-li úplně nejhezčí.

      1. P.S. Nebyla jsem tam, ale ráda bych, tak uvidíme, třeba to za pár let vyjde, teď prozatím máme ještě jiné a jinam směrované cestovací plány.

        1. Aido, mas pravdu, ve Vancouveru jsou zimy velice mirne, malokdy teplota klesne pod nulu. Vsechnu tu zimu ale vynahrazuje dest, ktery muze trvat bez prestavky i nekolik dni. Diky desti je ale zdejsi priroda tak bohata.

          1. Déšť!! Něco takového existuje?! A dokonce několik dní?!! To tady bylo naposledy v sedmadevadesátem, když byla na Moravě potopa.

              1. Prosím jednu zásielku aj k nám na JZ Slovensko, hlavne pod Karpaty do nášho totálneho zrážkového tieňa …

              2. Děkuji, u nás v Brně se to včera vylilo a jak máme krásně zalito, akorát nevím, jestli ještě koušček dorazil i Yze a km11.

    2. Dekuji, km11. Milovnici chuze si tady prijdou jiste na sve. Muzes si vybrat mezi lehkym prochazenim podel pobrezi nebo narocnejsim terenem v horach. Samozrejme oboji je idealni pro vylety se psy.

  12. Tak Vancouver vypadá jako město, ve kterém se příjemně žije. O Kanadě toho bohužel moc nevím – patří do svazku Commonwealthu, hlavní město Otava, mluví se zde anglicky i francouzsky, je zde krásná příroda a dlouhá zima. Uznávám, že na to, jak je Kanada veliká, toho vím neskutečně málo.

    Jo – a Kanada je pro mne hlavně toto (rofl)
    https://www.youtube.com/watch?v=lhRpjgZ2nsw

    1. No, Ygo, tvoje znalosti jsou temer dostatecne na slozeni zkousky pro kanadske obcanstvi;)

      Diky za „Cariboo.“

  13. Jako kdybych se dívala na dokumentární film z cyklu Cestománie. Úplně jsem u toho slyšela hlasy moderátorů – Báry Štěpánové a Miroslava Vladyky 🙂

  14. Tak v Kanadě jsem taky nebyla 🙂
    Ale už jsme o ní slyšela hodně zajímavého od těch, co tam byli. Na fotkách vypadá báječně, bylo by hezké vidět to na vlastní oči…

  15. To musí být krásné město!!! A celé jeho okolí!!! Ten letecký pohled to dokládá. I když jsem nikdy na Americkém kontinentě nebyla, tak nevím proč se od mala domnívám, že jeho západní pobřeží je pro mou dušičku bližší. Děkuji Canivě, že nám tuto část Kanady popsala a vítám ji mezi nás.
    Dnes budeme mít vypnutou elektřinu, takže jsem za Hujera, než budeme mít po žížalkách.

    1. Alex, mas pravdu, Vancouver ma peknou polohu, krasne okoli a cele zapadni pobrezi je radost projizdet. Dekuji za privitani na Dedeniku.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN