V myšlenkách se vracím zpátky v čase, tam, kam sahají mé první výtvarné počiny a kde jsou moje první obrázky pastelkami. Narodila jsem se, vyrůstala a po studiích zase zakotvila v malé vesničce Doubravice u Dvora Králové ve východních Čechách. Kraj je tu malebný, kopcovitý, samý les a remízek, louky, pole a lány.
Podkrkonošské roubené chaloupky se střídají s vesnickými zděnými domky, není tu nijak rušno, vládne tady klid, prostě ta pravá oáza k tvoření. Vzduchem se nese svěžest, čistota a romantika toho nádherného koutu, jenž vám ani zvědavý soused nenaruší.
Vybavuje se mi školka a hodná paní učitelka. „Káťa má výtvarný talent“, neslo se jednoho dne z jejich úst a myslím, že moji rodičové byli z toho dosti zaskočení 🙂 Nedávno jsem našla malý sešitek s pár obrázky z těchto let. A asi ve čtvrté třídě to přišlo. Umanula jsem si, že až budu velká holka, budu navrhovat látky, přes to prostě nejel vlak. A tak začala moje studia.
Ve čtrnácti, holka světa neznalá, odjela jsem na internát do Brna studovat textilní výtvarnictví a po maturitě Technickou univerzitu v Liberci, pokračovat v oboru Textilní a oděvní návrhářství. Po ukončení jsem nastoupila do textilky Tiba a čtyři roky získávala zkušenosti v oboru propagace a marketingu. Zhruba jednou až dvakrát ročně, jsem se jako návrhář podílela na autorských módních přehlídkách v Trutnově.
Módní přehlídka v Trutnově 2003
Začalo to výstavou stolního textilu – ručně tištěných ubrusů, prostírání atd., které jsem tvořila v rámci diplomové práce na TU v Liberci. Pak třeba kolekce malovaných hedvábných šál. Velkým mezníkem v mé profesní kariéře se stala právě trutnovská módní přehlídka v roce 2003. Vytvořila jsem kolekci 33 triček, které jsem si nechala ušít u jedné malé místní firmy. Na každém tričku byl jiný motiv. Po skončení se na mne nahrnuly budoucí zákaznice. Ta chtěla tohle, ale v jiné velikosti, druhá tamto v jiné barvě. Tak motivy dostaly čísla a začalo se objednávat.
Osudové bylo v roce 2004 moje rozhodnutí zůstat na volné noze. Postupně jsem se od „obyčejných“ triček dostala k jiné krejčovské firmě, a tam jsem si nechávala šít už složitější oděvy, šaty, tuniky, haleny, sukně. Spolupráce však nebyla dle mých představ a hlavně jsem byla závislá na výrobci, který nedodržoval termíny a byly i jiné komplikace.
Současná tvorba
Cesta mě tedy zavedla k šicímu stroji. Výzva být soběstačná, svobodná a nezávislá, to byla tak obrovská touha a sen, který se mi splnil. Zalistovala jsem v sešitech ze škol, a na rady chodila a stále chodím ke své kamarádce krejčové. Není nad to, vytvořit rukama něco úplně sama, návrhem počínaje.
Vytvářím originální oděvy z přírodních materiálů, které dekoruji ručním barvením a malováním, každý kus je jedinečný a označený signaturou Ka. Než oděv získá konečnou tvář, projde velmi složitým a zdlouhavým výrobním procesem a mnohokrát mýma rukama. Jako třešinka na dortu je konečné dekorování už hotového výrobku. To jsem celá od barev, v mém ateliéru se nedá hnout, všude zasychají čerstvé malby a voní Arabika, protože ta mi při tom pomáhá J. A pak praní, žehlení, focení a radost, že děláte radost, že máte stálé spokojené zákaznice. Radost ze svobodné tvorby.
Současná tvorba
V mé kolekci najdete dva druhy oděvů. Modely vyráběné v malých kolekcích, stejného střihu, v různých velikostech, barvách a malbách. Ty mají svá jména. A modely, které tvořím pouze v jednom provedení jako jeden jediný neopakovatelný originál. Ten je označen zvláštní visačkou „jediný“ a názvem Ka1. Vyrábím šaty, šatovky, sukně, mikiny, kabáty, tuniky, haleny, kalhoty, šátky a jiné.
Skici mám snad úplně všude, na každém cáru papíru a nejlépe z obou stran. Moje šicí dílna, to je jedno velké skladiště ještě většího sysla, protože tak si připadám, když vidím nějaký moc pěkný materiál.
Současná tvorba
Začala jsem dvakrát ročně pořádat prodejní Ateliérové dny u mě v ateliéru, ze kterého se postupně zrodila regulerní prodejna a svůj ateliér jsem přesunula do větších prostor v domě. Konec dubna a října jsou u mě dveře otevřeny, celým dům voní po kávě a panuje pohodová a příjemná atmosféra se ženami, které vybírají a zkouší nové svršky do svého šatníku.
Své oděvy dodávám do několika prodejen po republice. Letos v červenci a srpnu mě čeká prodejní výstava v Galerii Barbara v Hradci Králové a prodejní dny v Kuksu na nádvoří hospitalu 12. a 13. srpna, kde budu mít i výtvarnou dílnu pro děti a dospělé. Vytvořila jsem svou virtuální prodejnu na www.ceska-moda.cz, tam je možno nakupovat z pohodlí domova. Všechny zobrazené oděvy jsou skladem, ale pouze v jednom vyhotovení a dané velikosti. Poštovné je u mne zdarma.
Současná tvorba
Současná tvorba
Mým dalším koníčkem a zároveň i profesí jsou nástěnné malby v interiérech. Maluji na zdi ve školkách, školách, knihovnách, nemocnicích a jiných veřejných zařízení.
MŠ Klíček Hradec Králové
MŠ Mánesova, Kostelec nad Orlicí
Co dělám ještě ráda? Ráda běhám, ráda jezdím na kole, ráda maluji olejem, ráda jen tak sedím, sním a rozjímám. Ráda si propiskou čmárám momentální nápady, ráda si dám sklenku vína, ráda se dívám na hladinu našeho rybníka. Nejradši jsem jako kvočna, když jsou mi na blízku moji milí a blízcí.
Dede: jsem ráda, že Katka tak mile zareagovala na moje popíchnutí ohledně článku o sobě. Zjistila jsem totiž, nejen vesnice v okolí jsou plné kreativních zajímavých lidí, kteří mohou být inspirací ostatním a rozhodla jsem se vám čas od času některé představit:))
Koukněte se na Katčinu práci, ptejte se! Já za sebe dodávám, že mi právě upravuje šaty tak, aby se hodily pro ctěnou a váženou paní Hubertu z Doubravice a Velehrádku:))
A ještě jedna otázka navrch: věnujete se vy nějakému koníčku či činnosti, kterou byste třeba někdy za příznivých okolností rádi proměnili ve své hlavní zaměstnání?
Práce mám až nad hlavu a zatím tady prokrastinuju a prohlížím módu v obchůdku. Jsou tam krásné věci! Miluju tyrkysovou barvu, tak třeba šaty Hermína, ty se šikmo střiženou sukní, by se mi líbily moc!
Hančo, taky mám pro tyrkysovou slabost:))
Děkuji Hančo, šaty Hermína jsou z viskózového hedvábí. Materiál je to hodně splývavý, lesklý, lehký a chladivý v létě. Takový noblesní. Nádherně se žehlí:)
Katko, děláte moc krásné věci. A což teprve Vaše rozkošné, překrásné malůvky ve školkách – to se to dětičkám běhá po schodech. A jak je vidět na obrázku, mate stejné i na tričkách.
Já tu na Jihu Alabámy žiji celoročně v tričkách, která dokážu (v kuchyni či na zahradě), během dne pěkně zapatla a mimo domov tu také parádění moc nedám. Ale velmi ráda a pozorně jsem si prohlédla Vaše album, líbí se mi obzvláště oděvy s ruční malbou. Takže kdybych měla „hodnotit“(si vybírat), tak asi takhle 🙂 „Na sebe“ by se mi asi nejvíce líbil polosvetr s pruhovanými rukávy a krásnou kočkou. K mé pleti by asi tahle barva byla tmavá (mám ráda modrou a světlé odstíny šedé), ale přesto je to moc hezká kombinace barevných tónů (tedy více ty na samotné fotce, na dívce venku už vypadají ostřejší). Barevně a hlavně střihem se mi moc líbí „Gita“, elegantní límec a krásné číči v rákosí. Jemná, slavnostní barva i vzor je na šatech „Belinda“ a heřmánek na „Otýlii“ je také vkusný, zvýrazní celé šaty. Líbí se mi ležérní střih všechn sáček-kabátků. No a kostkovaný kabátek s trpasličí kapucou – ten musí slušet každé mladé dívce! Tak Vám přeji co nejvíce zákaznic a mnoho další inspirace a radosti tvoření.
A Dede, prosím, proč potřebuješ „gotický habit“? Něco mi tady uniklo? Napsala jsi novou hru, nebo v něčí účinkuješ ?
Maričko, ve Dvoře bude vernisáž výstavy o Žofii Bavorské (druhé ženě Václava IV) a minulý týden jsem kývla na to, že napíšu scénku, kterou potom s Gábinou zahrajeme. No a Katka má na starosti kostýmy:)) Jinak nevěřila bys, ale když jsme to fakt potřebovaly, tak jsem zjistila, že u nás na vsi žije paní, která bývala vlásenkářka v Národním divadle a připravovala účesy pro Noc na Karlštejně! (Ta mi připravila účes pro dvorní dámu Hubertu:))
Tak se snažím naučit scénář, který jsem sama vymyslela a napsala a nevěřila bys, jak blbě si to pamatuju 😀
Dede, děkuju za vysvětlení a doufám, že bude nějaká dokumentace z vernisáže (videjko a třeba napíšeš článek).
A zapomínám se zeptat, jak je Berry-ještě kulhá?
Maričko, ty jsi neuvěřitelná, co všechno registruješ! (inlove)
Léčba šla dobře, Berry se rychle lepšila, takže včera na vycházce lítala jak blboň a zase začala kulhat. Naštěstí stačil vydatný odpočinek a dnes už zvládla i trénink bez kulhání. Jen jí k jejímu velkému žalu nemůžu nic házet – to dobržďování je pro její namožené zápěstí prostě moc… (Nelíbí se jí to – ani trochu se jí to nelíbí!:))
Gotické modely jsou hotové. Dášo, ty to máš komplet i s malbami na rukávech. Gábině ještě vyrobím pásek, asi budu tkát:) Zavzpomínám si na školní léta…
Milá Maričko, jste zlatá, děkuji za hezká slova. Posílám poloslunné pozdravy z Podkrkonoší:)
Katko, moc vám budu fandit! Úžasné věci! Musím se k tomu ještě vrátit. Určitě děláte spoustě lidem radost. Díky Dede, za zprostředkování.
Moc ráda bych navrhovala oblečení, vždy jsem měla dobré nápady,které se líbily. Taky jsem měla výborné švadlenky, bohužel šití mi nejde , jsem sice kreativní ale neobratná. Jo a musím konstatovat, že modely jsem nosila za mlada a štíhlá, dnes už si netroufám.Přeji hodně dalších nápadů a úspěchů, mám radost, když někdo něco takhle umí.
Milá Jenny, děkuji. To mě těší. Teď už pracuji na podzimní kolekci. Budou nejrůznější trika s 3/4 či dlouhým rukávem, mikiny, tuniky, šaty nositelné na kalhoty, vesty a kabáty vyteplené flaušem. Mám ještě dvě šikovné švadlenky, které mi pomáhají a obě dokonce dokáží zkonstruovat střih a vystupňovat do všech velikostí. Takže jsou můj poklad:) Co si navrhnu, to prakticky mám…Tak se na to těším. I když prázdninový režim mi to trošku rozhodí:) Ať se Vám daří!
Moc krásné oblečení, přímo z něj čiší dobrá nálada. Když si člověk něco takového oblékne, musí všechny chmury hned odletět 😀 . Navíc, jak už tady psala řada jiných čtenářek, moc oceňuji, že je to všechno šité v normálních velikostech na reálné ženy, což je dnes bohužel poměrně vzácné. A ještě k tomu ty báječné ceny!
Mně takové kousky ale nesluší. Jsem malá a mám bohužel velké poprsí, takže v takových hodně volných až rozevlátých kouscích pak vypadám, že jsem širší než delší. Potřebuji spíš pevněji tvarované, třeba i trošku hranaté oblečení bez velkých vzorů. Nicméně stránku si dávám do oblíbených záložek a občas budu nakukovat na trika, to je moje parketa.
Děkuji tapuz:) Přeji krásné léto.
Milá Katko, zaujalo mne, že pracujete i ve větších velikostech. Je to bohulibá tvorba, protože my „prostorově objemnější“ se utápíme ve velikostech pro „lolitky“. Návrhy jsou to hezké, pěkné letní šatky.
Nádherné věci. Mám dojem, že jsem se se značkou KA už někde setkala, jen si nepamatuji, kde to bylo. Určitě jsem si zkoušela krásnou tuniku a kdyby mi byla akorát, koupila bych si ji. Stránky jsem si pro jistotu uložila do oblíbených. 🙂
A k otázce Dede – svého vlastního koníčka jsem si v práci proměnila už dávno. A moc dobře jsem udělala, živí mne dodnes.
Nejsem anonym, jsem Regi.
Ahoj, Regi,jak se máš? Opět se toulám na Jablunkovsku, byly jsme na kácení máje v Písečné, dědinu určitě znáš.Příští víkend budu relaxovat v Lomné na Goralu. Je to výborné ubytování v soukromí a velice milí a příjemní ubytovatelé.Přeji, ať se ti dobře daří.
Ahoj, přeji příjemný pobyt, u nás na dálném severovýchodě je krásně všude.
Regi, můžu být zvědavá? Co je to koníčka – co vyrábíš?:))
Dede, koukni u mne v mailu do podpisu, je tam web.
To mě těší. Je pár prodejen, do kterých dodávám. Dnes jsem poslala nové šaty do Českých Budějovic:)
Je to hezká tvorba, nicméně jsem z těch, kterým tohle bohužel nesluší. Ono taky to moje ?? se dost těžko nazývá postavou. Nicméně občas se sama překvapím, když mi nějaký ten kousek oděvu padne.
Je velmi dobře že jsou tvůrci, kteří tvoří a umí udělat módu XXL. Podívejte se kolem sebe, těch macatých holek neubývá, spíše mám pocit, že přibývají. A chtěj se líbit
To je pravda, a ty rozměrově větší zákaznice si stěžují, že na sebe nikde jinde nic neseženou. Proto vyrábím velké a nadměrné velikosti skoro už ve stejném poměru k menším.
Milá Katko, prohlédla jsem si Vaši virtuální prodejnu, moc pěkné věci, hned mi jich několik padlo do oka. Škoda, že jste poněkud z ruky, nejradši si věci jednak osahám a taky vyzkouším. Občas se mi něco moc líbí, ale pak se v tom necítím… Ano, taky mi vyhovuje, že tam máte i „dospělé“ velikosti. Moc se mi líbí ty trochu zastřené barvy a barevné přechody. Přeju hodně dalších dobrých nápadů a už Vás mám v záložkách :). Budu sledovat, nakonec nevydržím a asi něco risknu 🙂
Milá Asteris,zkoušení- nezkoušení jsem se snažila co nejvíce usnadnit, takže u každého oděvu jsou v popisu naměřené míry v klidovém stavu a popsán materiál, zda je pružný či ne. Používám pouze materiály přírodní, na omak jsou příjemné:) A pokud velikost nesedne nebo je jiný důvod zboží vrátit, s každým balíkem posílám vratný formulář. Díky tomu je vrácení velmi jednoduché. Nemusíte se tedy nijak obávat. Děkuji za přání i za záložku a přeji krásné slunné dny:)
díky, Katko a Dede… z těch šatů dýchá taková radost, že jednoho potěší i jen si je prohlížet 🙂 a nosit je musí být vůbec povznášející. jdu nakouknout do obchodu :-)přeji hodně inspirace do dalšího tvoření (sun)
Děkuji Vám, s radostí je tvořím. Pravdou je, že když si u mě zákaznice zkouší, vypadá jako víla hubená i ta s kily navíc.
Tak já si se zájmem prohlídla stránky vašeho ateliéru a stejně jako Matyldě se mi zalíbily hlavně šaty. Navíc jsem si všimla, že asi nešijete vyloženě na vizuny a bidla (rofl) , ale právě na sošné slovanské děvy! Mně se líbily i dlouhé kalhoty, akorát nevím, jak bych v nich vypadala já, jsa postavy lepší přeskočit než obejít (jsem sošná do šířky, do výšky typu „hledí kačeně do očí“).
Jo a taky mne příjemně překvapila cena – než jsem nahlídla, tak jsem si říkala „Holka, to nebude pro tebe – ateliérové oděvy, malosériové či dokonce originály, ručně kolorované – to půjde hóóódně nad tvůj limit!“ A ono ne …
Jinak se obávám, že mé koníčky jsou pro výdělečnou činnost dost nepoužitelné – baví mne focení, ale to baví kde koho a většinou jim to jde líp. A že by mi někdo platil za náruživé čtení …
Výška „hledí kačeňe do očí“ ma skolila. A tiež nemám koníčky, ktoré by boli čo i len potenciálne ziskové, a jasné, že je veľa ľudí, čo všetko vedia lepšie než ja, ale hlavné predsa je, že to baví nás, nie? (wave)
Dobrý den, děkuji. Moje zákaznice mají nejrůznější výšky a šířky. Velikosti oděvů jsou poctivé, ty klasické, co známe z dob dávných. Ne, že XXL odpovídá holce velikosti 38:) Na menší postavu se dá většina šatů zkrátit (to už jsem dělala mnohokrát) nebo vyrobit přímo na míru. Kalhoty též:) Komentář k ceně mě těší, jsem prvovýrobce, to bude také tím. Rabaty prodejen jsou někdy neúnosné a zboží se stává neprodejným…, ale jsou i rozumní prodejci:)Přeji mnoho krásných chvil při focení.
Svatá pravda. Vloni jsem si objednávala dvě sady prádla, měla to být velikost L. Jedna byla vcelku OK, zato druhá sada byly spoďárky tak akorát na nějakou dívenku z první třídy. To by na sebe asi nenatáhla ani ta nejštíhlejší dospělá modelka. A s klidem to bylo označené štítkem L.
Znalá poměrů jsem si nedávno objednala bundu, pro jistotu XL s tím, že kdyby mi náhodou byla volná, tak to nebude nijak vadit. Obdržela jsem bundičku, sice označenou XL, ovšem takovou, jakou bych v obchodě hledala na stojanu s velikostí S. Takže ji budu vracet, dál už to přes internet nebudu pokoušet a vydám se hezky do obchodu.
Musím říct, že oblečení, co nosím, mám pošité štítky od M až po XL, takže je vidět, že něco není v pořádku. Pokud jde o číselné značení, to ani nemluvím, to mám pokaždé jiné podle toho, jestli jde o značení britské, německé, české, americké, italské. Takže jedině do obchodu, na číslíčka nebo písmenka nehledět, spolehnout se na vizuální dojem a vyzkoušet 😀 .
Já se právě snažím dodržet u všech typů střihů stejné obvody, aby M bylo bylo v mikině i šatech stejné. Plus mínus, odchylky samozřejmě jsou:) A zákaznice už ví, kam sáhnout. Samozřejmě, každý materiál se jinak chová na postavě. Úplety toho snesou víc. Já ještě před samotným stříháním oděvu všechny látky peru a žehlím, protože, jak kombinuji různé druhy materiálů, různě barevné a strukturované, tak potřebuji, aby se mi výsledný výrobek srazil všude stejně. To, jaká se sem valí nabídka textilu z východu s nejrůznějším číslováním, to je síla. V tom se člověk těžko vyzná. Ale myslím, že čeští výrobci se drží těch poctivých velikostí, které používám já…
Čím jsem starší, tím víc toužím něco dělat rukama, skutečně vyrábět – ne psát nebo kreslit. Jenže moje ploutvoručičky stačí tak na to zahradničení, že 😛
Jsem ráda, že se dnes mohou tvořiví lidé uplatnit – hlavně proto, že se už najdou jiné lidé, kteří jsou ochotni za originalitu a ruční práci zaplatit.
Dášo, každý máme do vínku dáno něco jiného. Já byla ráda, že jsem napsala článek:) Přece jen, tvoření mě naplňuje víc, takže klobouk dolů, před dobrým psaným a mluveným slovem. Před chvílí jsem vytáhla ruce z barev:)
Katko, obdivuji tvůj výtvarný talent, je to nádhera.Já jsem úplný antitalent, nenakreslila bych ani psí boudu.Hodiny výtvarky byly pro mne muka, měla jsem ráda český jazyk a literaturu.
No, já bych měla ráda šicí dílnu na patchwork, ale to je jen sen, protože cena práce by byla taková, že by to nikdo nezaplatil. Navíc by musely nastat příznivé okolnosti rázu časového a finančního 🙂 A tak občas kamarádkám ušiju jednoduché, snadno udržovatelné prostírání a polštářky, aby měly radost a já jsem se bavila.
Líbí se mi ty šatičky. Z typické batiky jsem už sice vyrostla, ale to probarvení ze zelené do šedé a dokreslení je fajn (byť v té zelené bych nejspíš vypadala jako flek na zdi). A proto se ptám, jestli Katka šije i na valkýry, tedy na ramenaté dámy větší velikosti? 🙂
Matyldo, byla jsem u Katky na jejích ateliérových dnech a řekla bych, že jo – tedy šije i na dámy ala Valkýry 🙂 Ale to ti nejspíš zodpoví sama.
Já jen hrozně lituju, že ji mám za rohem a přitom mi ten styl oblečení nesedí. Fakt jsme to zkoušely, našla jsem kousky oblečení, které jsem opravdu chtěla, ale prostě mi to stylově nejde, i když oblečení správně sedí – asi jsem odsouzena ke sportovnímu oblečení nebo stroze jednoduché eleganci, nic mezi tím, fňuk. 🙂
Obávam sa, že mám podobný problém. Asi najlepšie si pripadám v kapsáčoch, jednoduchom tričku a športovej obuvi. Ale zobrazené veci sa mi páčia a do takej škôlky musí byť radosť chodiť!
Přidávám se do klubu 😉 – Kdysi dávno jsem měla období, kdy jsem se snažila chodit za dámu, nebo spíš aspoň za holku. Vydrželo mi to do doby, než začal Honza chodit, běhat za tryskomyší v lodičkách se nějak nedalo, takže jsem chca nechca změnila styl na sportovní a nějak jsem u něj zůstala. Stejně jsem nikdy nebyla na mašličky, kraječky a růžovou…, byla jsem obtloustlá holčička, na kterou byl problém něco koupit, šít máti neuměla…
Moje oblečení je pro běžné nošení. Já sama mám ráda při oblékání stylů několik. Sportovní, elegantní, extravagantní. Mám to podle nálady. Nebo i období, jak se zrovna cítím. A barevně nakonec sáhnu po něčem do modra:) Jak to máte Vy? Jaké barvy máte ráda?
Mám ráda ohnivé barvy – teď jsem se koukla na sebe a mám zářivě oranžové triko a k tomu bílou sukni se žluto-hnědo-oranžovými fleky – takže vlastně není vůbec bílá(chuckle) . A pak mám ráda ještě zelenou – takovou spíš tlumenou (svinibrodská zeleň mne dosud příliš neoslovila). Barva, o které jsem přesvědčená, že mi nesluši (rofl) , je hnědá …
Jojo, hnědá. To je fakt, málokomu sluší. Ale odstíny hnědé s nádechem do černa už jsou lepší. Nebo podzimní bordovohnědá, ta je také oblíbená v kombinaci se skořicovou či oranžovou. Obecně zelená moc v oblibě u mých zákaznic není, ale když je v kombinaci třeba s tyrkysovou, modrou nebo šedou, tak to jo.
Tak já jsem ta jedna z mála, co má hnědou ráda, ideálně v kombinaci se zelenou, žlutou, trochou oranžové – prostě podzimní barvy 🙂
Tak to jsem moc ráda. Měla jsem minulý podzim úspěch s barevností světle šedou s tmavě šedou. To už je k hnědé blízko. Na jaře se také prodal hnědý kabátek. Jen se mi příjemná hnědá špatně míchá, když barvím:)
Školky já miluju:) Děti jsou prostě boží. Maluji za plného provozu a je fajn slyšet jejich komentáře, když jdou na svačinu, pak vycházka atd. Vždycky jsem s prací o kus dál o ony to tak prožívají:)
To je pravda:) Ale gotický hábit ti sluší:)
On taky málokomu nesluší.
mě by se v těch šatech líbila Pitrýsek….
Jo, to je pravda – je to dokonce i její styl!
Dobrý den Matyldo, velké velikosti šiji též. Moje míry velikosti XXL jsou přes obvod hrudníku cca 122 – 128 cm. Ale šila jsem na zakázku i větší. Nepoužívám typickou batiku, je to trošku jiná metoda, nazvala jsem ji smáčení do barev a důležitou roli u ní hraje sublimace barev a jejich vzájemné propojení. Tím vzniknou další tóny. Baví mě ty barevné přechody, barvy míchám od oka a konečný efekt vidím, až když je ustáleno, vypráno a usušeno. Hodně se výsledek změní.
Tak to by až tak velké být nemuselo 🙂 Akorát obvykle dopadnu jako Dede, úzké sukně, pouzdrové šaty a džíny 🙂 U těch rozevlátých věcí to bývá tak, že na hrudníku se to zastaví, pak to volně splyne dolů a dojem třídveřové skříně je dokonalý 🙂 Proto jsem se zatím podobnému druhu oblečení dost vyhýbala… minimálně do pasu by to mělo sedět 🙂
Navíc v současné době nosím v práci bílé oblečení, které vydrží praní na vysokou teplotu, a tak zkoumám, co by se dalo nosit, aby to nebylo jen tričko s reklamním nápisem a doktorské kalhoty- na léto jsme vylovila deset let starou bílou plátěnou sukni, ale co dál?
Bílé kraťasy, bílé tuniky…
No jo, jenže v mé velikosti (u Katky by to byla asi XL) se zásadně nabízí oblečení černé. Protože zeštíhluje! A já v tom vypadám jako kilo tvarohu 🙂
V tom budeš chodit v práci, předpokládám. Co tak nějaké propínací šaty? Jeden čas jsem nosila sukni z krešované viskózy v pase do gumy (sešité dva pruhy látky,tři gumy nad sebou) a k tomu bílé třičko s elastanem, nebylo to marné.
Jasně že v práci. Mám jedny bílé elasťáky po kolena, ale je to marný- prostě nuda, nuda… 🙂
Tak modráky nebývají moc kreativní 😉 . Když jsem dělala v labině, tak jsem nosila bílý plášť a bílé gatě, co už. Jedině si něco spíchnout, ale zase to bude jen bílé. 😛
No ale já s tím mám fakt problém. Jsem zvyklá nosit šaty (hodně) a obecně se léta vyhýbám uniformitě jakéhokoli druhu. Musím najít barvy na malování na textil, které vydrží i zdejší praní.
Šmánkote, Matyldo, „kilo tvarohu“ se picnu. 🙂 Ty jsi sice větší ale jsi velmi sošná dáma a krásná jsi, tak vem něco vznešeného. Co třeba bílá paní v kombinaci s nějakým námořnickým prvkem?
Buď ráda, že nejsi já!:-)