Žil byl jednou jeden fandom Věda ve sto slovech. Byl plný fyziků a jejich životních osudů.  Jenže fyzik nepřestává být fyzikem ani po smrti a život po životě jim přinášel řadu nepříjemných překvapení.

První stupeň tortury

(téma Mrtví můžou, živí musí, 2017)

V místnosti bylo osm lidí – sedm z nich sedělo, vyslýchaný stál. Kolena se mu podlamovala, ruce třásly.
Předseda se mile usmál.
„Tak znovu. Pokud výslednice sil působících na těleso je nulová, těleso…“
Studentovo čelo se orosilo, ale myšlenku nevydalo.
„Dvě možnosti, buď setrvává v klidu, anebo… no tak co?“

Neviditelné auditorium zašumělo. „Proč jsem ty zákony tak pečlivě formuloval?“ zakvílel Newton. Galilei mu útěšně stiskl předloktí, zatímco Lagrange sotva dusil smích. Hook se šklebil nepokrytě.
„Pánové, já z něho zesnu podruhé!“
„Divím se vám, pane kolego,“ pravil Hamilton, „že tu jste. Vždyť vy sem, na rozdíl od zkoušeného, chodit nemusíte!“

A tak se fyzikové rozhodli, že když si potřebují trochu oddechnout, tu a tam za sebe nechají hovořit přímo Matku fyziku anebo jí zvolené zástupce. To, jak si s tím poradili během posledních dvou let, je obsahem tohoto výběru:

PET není jenom plastová láhev

(Téma Ham, 2016)

Úvodní poznámka:

Zajímavé – jak přijde jídelní téma, odnáší si to u mne pravidelně fyzikální aplikace pro lékařské účely. Jednou to byla baryová kaše, podruhé endoskop, dnes obdivuhodná metoda PET.

Drabble: 

Zdarec, volové! Jsem pozitron. Jo, ten elektron s kladným znaménkem, jak z něj má Dat ze Star Treku mozek. Patřím do fluoru osmnáct, kterej vydrží jen sto devět minut a rozsype se na kyslík a pozitron. Abych se pacientovi líp polykal, navázali mne na fluordeoxyglukózu – to si nemusíte pamatovat, když z ní vypadnu, zůstane normálka jednoduchej cukr. Tam, kam doputuju, si najdu elektron a udělám s ním berany duc, anihilujem (zmizíme) a zůstanou po nás dva fotoni. Ti letí na opačnou stranu, kde čekají detektory. A ty poznaj, odkud letím. Takže lokalizují nádor, ať je kdekoliv. Sorry, musím končit, anihiluju.

Závěrečná poznámka: 

Pokud bude do škol zavedeno projektové vyučování, které smaže hranice mezi fyzikou, chemií a biologií, právě jste si přečetli o návrhu učiva pro osmou třídu základní školy (pozitron-elektronový tomograf). Takže tomu odpovídá obsah i forma drabblete.

Le Système International za Kanálem

(Téma Sedm kulí, 2016)

Úvodní poznámka:

Varování: Mnohem větší blbost, než je u mne zvykem. Inspirací byla diskuze s anglickým kolegou o vakuu, ve které jsme brzy narazili na kulturní rozdíly.

Velká Británie, 1995

Drabble:

Sedm mušketýrů vpadlo do pubu jako velká voda.

„Hej, hospodo, sedm decimetrů krychlových nejlepšího pití!“

„Cože? Chcete pintu, anebo rovnou galon? Ty nové vymoženosti netočíme!“

Kelvin se rozpálil: „Nenecháme se urážet! Přece máme koule, ne?“

„My je nemáme,“ ohradily se sekunda a kandela, „ale jdeme do toho s vámi.“

„Ať tu proudí pivo!“ houkl ampér.

„To by nešlo,“ ohradil se krčmář. „Mám v trubkách malý tlak. Málo liber síly na čtvereční palec.“

Kilogram, metr a sekunda svorně zavyli.

„Klid, chlapi. Anglii jsme dobyli bez jediného výstřelu. On si časem zvykne. Nalej nám, kolik chceš! Ožereme se na oslavu na mol!“

Závěrečná poznámka:

SI soustava byla v Anglii zavedena zákonem z roku 1965, ale přechod k ní byl dokončen v roce 1995. Pokud byl vůbec dokončen…

Bludná spirála

(Téma Bludný kruh, 2017)

Úvodní poznámka: 

Děje se v mnoha nejen fyzikálních laboratořích na světě již od roku 1934

Drabble: 

Maminka mi vždycky říkala: „Zůstaň pěkně ve středu.“ Já hlupák jsem se jí smál a schválně utekl. Měla pravdu. Lapla mne magnetická síla a už mne vleče po půlkružnici. Pode mnou podlaha duantu, nade mnou strop duantu, a furt dokolečka dokola. Hurá! Tady je mezera mezi duanty, tady si dáchnu. Houby. V generátoru lupne a už mne drží vysokofrekvenční elektrické pole a táhne od středu. Pusť! Pustilo, ale chytlo mne pole magnetické. A zase po půlkružnici, ale po větší. A znovu a repete až ke kraji cyklotronu. Je mi blbě od žaludku a vyhlížím okénko, kterým se konečně dostanu ven.

Závěrečná poznámka: 

Cyklotron (obrázek například

https://en.wikipedia.org/wiki/Cyclotron#/media/File:Cyclotron_patent.png) je zařízení sloužící k urychlování částic s nábojem pomocí magnetického pole (nutí částici obíhat po kružnici určitého poloměru) a elektrického pole (dodává částici energii, čímž zvětšuje poloměr jejího oběhu v magnetickém poli). Vzniklé urychlené částice pak vědci používají podle svého uvážení (zkoumají je v rámci základního výzkumu, tvoří s jejich pomocí antičástice, tvoří pozitrony pro PET vyšetřovací metody, tvoří iontové svazky pro terapii rakoviny…). Pro úplnost musím dodat, že částice se spíše pohybují po spirále než po kombinaci půlkruh – parabola, ale počítáte-li to pro středoškoláky, užíváte raději jednodušší model.

Sedm osmin dokonalosti

(Téma Sedm osmin, 2017)

Úvodní poznámka:

Děje se například v ON Semiconductor

Drabble:

Skřítek Pořádníček hladil a leštil křemíkové wafery. Protože byl z učitelské rodiny, trpěl neustálým sklonem k poučování.

„Mé drahé křemíkové atomy, prošly jste již redukcí taveniny oxidu křemičitého, utvořily jste trichlorsilan a zredukovaly se v polykrystalický křemík. Teď z vás v tavícím tyglíku byl stvořen monokrystal, a ten rozřezán na jednotlivé destičky, wafery.

Osmička je dokonalé číslo, elektronová konfigurace vzácných plynů. Každý z vás má čtyři valenční elektrony, což nestačí. Co učiníte? Zapůjčte si čtyři od svých sousedů. Výborně. Osm. Osm. Osm. Osm. Osm. Sedm? Jen sedm osmin dokonalosti? Zatracená difúze! Kdo sem pustil ten atom bóru ze třetí skupiny?“

Závěrečná poznámka:

Ano, takto se získává polovodič typu P, potřebný pro výrobu elektronických součástek.

Skřítek Pořádníček a jeho kolegové popularizátoři fyziky přejí čtenářům Dedeníku celých osm osmin dokonalosti v oboru, do kterého se rozhodnou proniknout 🙂

Díky, milá JJ, za tento výběr! Přiznám se, že drabble na téma Sedm kulí jsem si musela přečíst dvakrát, než jsem to správně pochopila:)) A potvrzuju, že ani 30 let zvykání nepřevedlo Anglii plně do světa SI jednotek! Mimochodem lahůdkou je přepočet, kterým chce člověk zjistit spotřebu auta (počet litrů na 100 km) v Americe, protože auto mu dodá jen údaj, kolik mil ujede na jeden galon benzínu:))

Bavte se, ptejte se, učte se:))

A otázky? Kromě komentářů k tématům drabblíků a tichého úžasu nad tím, kam na to ta JJ chodí, se ptám: Bavila vás ve škole fyzika? Šla vám? Uměli vám ji vaši učitelé podat tak, aby byla zajímavá? A ještě něco: dělali jste ve škole fyzikální pokusy?

A jedna prémiová: Děláte základní fyzikální a chemické pokusy se svými malými dětmi/ vnoučaty? Dělali je s vámi rodiče, když jsme byli opravdu malí?