Je dusno a jak v makovém albu na Rajčeti píše YGA, slunce je jako stowatovka. Byla jsem od rána v lese. Aplikace Mapy.cz v mobilu fungují jako počítač kilometrů (bezvááá), tak zkouším, co moje záda vydrží. Zatím mám limit 3km ;( . Potom se musím léčit ;( . Paní mudra rehabilitační mi doporučila hole, ale nevím jestli je to dobrý nápad ;( .

Pečené papriky jsem nikdy nedělala ani nejedla, ale jestli jich bude letos na trhu dost, a za přijatelnou cenu, mám chuť to zkusit.
Kdysi dávno jsem viděla v TV pořad, kde vařila Martha El. Taky pekla papriky, ale ona je dávala péct do oleje a pak k tomu přihodila pár stroužků česneku.
Pak je vyndala, a zatím co čekala, až vychladnou, povídali si s moderátorem o řecké kuchyni. Během rozhovoru Martha trhala na kousky bagetu, namáčela ji v tom zbylém oleji, a udivenému moderátorovi řekla, že to je hned druhé blaho, které pečené papriky poskytují. Když jsem viděla, s jakou chutí to jí, úplně jsem slintala.

Jo ještě sobotní poznámka 🙂 Na Zvířetníku mi vyšel fotočlánek, fotky jsou jako obvykle na sandvika.rajce.idnes.cz 🙂

Mně úplně stačí salát (nebudu psát šopský) bez zálivky – jen rajčata, papriky, okurka a balkánský sýr. Max malinko zakápnout olivovým olejem. Prima, že už nastává čas salátů!
Pravidlo přípravy balkánské salátové zálivky se mi moc líbí! 🙂

Ještě jedno OT, ale když je to dnes kulinární, tak snad můžu. Náš kamarád, geniální kuchař a výborný člověk, konečně vydal svou první kuchařku: https://pro-bio.cz/publikace/kucharka_ze_dvora/ – můžu jen doporučit, je skvělá, stejně jako on. My už svůj výtisk máme, před 14 dny (jak byla v sobotu ta strašná zima) jsme spolu vařili (no, vařili – vařil on, my jen přicmrndávali, já loupala a MLP udržoval oheň) na jedné svatbě, tak nám dva výtisky dal. Jeden jsme si nechali, druhý putoval ke kolegovi od MLP, který (teda hlavně jeho žena) Michala bezmezně obdivuje. Svatba byla pěkná, taková evangelická (min. 2/3 účastníků byli evangelíci, moc milí lidé, moc) a v závěru nám všichni chodili děkovat, že prý v životě nic tak dobrého nejedli. Byli jsme rádi. Jo a vypadá to, že se pomalu zlomil takový ten trend starších novomanželů, těmhle bylo 26 a zhruba za měsíc se žení bratr ženicha, který je ještě mladší.

Dede, medvedicu Ingu museli zlikvidovat. Prilis si zvykla na ludi. Jej deti pojdu do Madarska, tam budu zit v obore. Tam budu moctat sa s ludmi 🙂

Šopák můžu, ale dělám ho tak nějak po česku. Žádná zelenina mi problém nedělá, papriky a cibuli tam dávám úplně samozřejmě.Dávám většinou jen olej, nakyslý ho mít nemusím, hromadu sýra nahoru, nepromíchávám a ten sýr si jenom ubírám. Ale jím ho hned, nenechávám odležet.
Ale řecký salát je něco! Když jsem ho kdysi poprvé dostala na stůl, zalitý hutným, žlutým a od pohledu těžkým olejem, tak jsem si říkala, že to nemůžu přežít ve zdraví. Ale přežila, a ten salát je pro mě jako droga. A vůbec, jak nastane čas domácích rajčat a okurek, (papriky letos nemám, v těch kyblících tak nejdou), tak se v podstatě živím jen těmi saláty. Rajský jen s cibulkou, nakyselo, nebo zalitý trochou majolky a smetanou, okurkový jen ten obyčejný, nebo se zakysankou. A rajčatový salát jen s cibulkou zalitý oliváčem a trochu fety, to nemá chybu. Jednou jsem ten olej zakápla balsamikem, a zase to mělo jinou chuť. Stačí mi k tomu brambory, nasucho opečené, nebo šťouchané s kostičkam předem opečeného salámu.
Teď si tu pomalu začnu slintat do klávesnice, protože rajčata teprve kvetou a okurky ještě ani to ne.

„Šopák“ máme doma moc rádi, vždycky se každý rok těšíme, až budou první česká (teda vlastně moravská) rajčata a okurky a až si jej poprvé uděláme (to pro nás doma znamená opravdový začátek léta). Už jsem to sem psala víckrát (včetně receptu), ale Šárka to asi nečetla, takže zopakuju – MLP několik let dojížděl pracovně do Bulharska a odtud dovezl autentický recept. Salát se dělá bez jakékoli zálivky a rozhodně se nenechává zaležet, ale připravuje se vždy čerstvý, vychlazený být nemusí. Nedává se cibule ani papriky (a pokud papriky, tak jen ty zmiňované opečené). Vše se chystá bezprostředně před konzumací a krájí se rovnou do talíře: dolů okurka, nad ni rajčata, kdo má rád, dá si česnek, ale ne utřený, jen posekaný hodně nadrobno. Navrch sýr rozlámaný na kousky a případně i nastrouhané, natvrdo uvařené vajíčko, vše polít olejem a je to (a nesolí se, sýr je slaný dost). Olej Bulhaři používají slunečnicový, my doma dáváme olivový. Sýr, který Bulhaři používají, je o dost jinačí, než náš „Balkán“. Říkají mu „sirene“ a není tak slaný, spíš něco jako feta.
Mám ráda i salát řecký (choriatiki), tam se pro změnu cibule dává, ale fialová a jen málo, i kousek papriky tam přijde. Plus olivy. A navrch na fetu se nasype dobromysl. Už se na něj do Řecka těším, pokud vše dobře dopadne, měli bychom tam jet v září, opět na lodích a opět na Pilion.

Šopskému salátu jsem se dosud s lítostí vyhýbala, protože – podobně jako uvádějí některé předpisatelky – se u mě rvou lahodná chuť syrové papriky a následná žaludeční nepohoda. Zkusím tedy papriku opéct…
Jinak – kromě salátu inspirovaného Mariččiným coleslaw – mám radši ty nejobyčejnější: okurek, kapka octa, špetička soli, špetka cukru a trošinka pepře, další podobný: sloupnuté rajče, nakrájená naťová cibulka a zase sůl, ocet, cukr. Ze školní jídelny jsem si uchovala averzi proti kyšce (jogurtu, smetaně apod.) v podobných salátech a zatím se mi ji nepovedlo překonat (a že těch pokusů bylo!). V poslední době jsem díky některé Zvířetnici vyzkoušela salát z mrkve a kukuřice a propadla mu. Má moji nehynoucí vděčnost (rose1) A u těch jednoduchých salátků nesmím zapomenout na mrkev, jablko a citronová šťáva.
Léto je tu – bude snadnější mlsat.

Mám ráda saláty obecně a šopský mezi ně patří. Zjistila jsem, že mi chutná víc, když není zelenina nakrájená na moc malé kousky – větší jsou lepší (pro mě:)) Obvykle vynechávám cibuli, s paprikou je to na mě už moc.
Opečená je fajn – taky jsem ji zažila v Bulharsku:)) nedávala se pak s octovou zálivkou?