DRABBLE: Od Tydlitáta ke Zlámaljelitovi a vše okolo

Již pátým rokem se účastním akce zvané Duben měsíc drabble. Ponoukla mne k tomu moje žena, tehdy též nováček akce. Zvolil jsem si tedy literární jméno a začal se snažit něco vytvořit. Původně jsem zamýšlel tvořit pouze izolované povídky (potažmo literární útvary obecně), avšak zrodily se mi postavy, které přecházely z jednoho drabblete do druhého, a tak mi tam vznikly hned dva celé fandomy.

 

Nejsem ovšem takový formát, jako někteří jiní účastníci akce, abych celý měsíc tvořil v rámci jednoho fandomu, občas tedy píši i na fandomy obecnější. Prostě podle toho, jakou mám zrovna inspiraci.

Dovolím si tedy čtenářům Dedeníku předložit pár drabblat z letošního ročníku na ukázku. Třeba povzbudím k budoucí tvorbě i někoho, kdo zatím nepíše.

Nejprve dvě drabblata z fandomů obecných, tedy nikoliv mých osobních:

 

Malá humanistická agitka

Napsal uživatel Chrudoš Brkosla… dne 11. Duben 2017 – 22:28.

Téma: 

DMD č. 11. pro 11. 4. 2017. Téma: Mrtví můžou živí musí

Fandom: 

Originální

Úvodní poznámka: 

Drabble: 

Mrtví můžou, živí musí,
tato myšlenka mě dusí.
Co já vím, co mrtví mohou,
když jsem dosud naživu,
třeba jednou v jiném světě
nevylezu z údivu.
Jenom mrtví o tom prd ví,
můj dědeček říkával,
opravdu však prd ví mrtví?
Nic bych za to nedával.
Živí, mrtví, všechno jedno,
každý lidská osobnost,
proto, živí, buďte slušní,
úcty není nikdy dost.
Mrtvý v našem světě může
jen strašit ze záhrobí,
i když na duchy nevěříš,
važ si každé osoby.
Úcta, pokora a láska
trvalé jsou hodnoty,
proto, lidé živí, volám:
buďte od té dobroty.
S úctou a navždycky
Chrudoš B. Štýřický.

Sněhy dávné, polárkové

Napsal uživatel Chrudoš Brkosla… dne 24. Duben 2017 – 21:32.

Téma: 

DMD č. 24. pro 24. 4. 2017. Téma: Loňské sněhy

Fandom: 

Ze života

Úvodní poznámka: 

Když sněhy, tak proč ne třeba polárkové.

Drabble: 

Jezdívám tramvají okolo domu, v jehož dvoře býval závod na výrobu mražených dobrot. Kde jsem jako gymnazista před třemi desetiletími o prázdninách brigádničil.
Jeden rok na polárkových snězích, jeden na ledňáčcích. Dodnes cítím tu chuť polárkového sněhu jako ještě nezmraženého krému, který jsem tam nadšeně a mohutně konzumoval.
Po všech restitucích, privatizacích, monopolizacích a globalizacích již závod neexistuje. Dnes takové artikly vyrábějí nadnárodní koncerny, ani nevím, zda nějaký provoz mají v mém okolí. A zda zaměstnávají brigádníky, nebo jsou mnohem automatizovanější než tehdy.
Bůhví, kam budu posílat na brigády své syny, až dorostou věku příslušného. Tyto sněhy jsou dávno pryč.

 

Další drabble reprezentuje fandom Šoustek-Šuk-Tydlitát. Ten je o třech kamarádech chodících do jedné hospůdky a prožívajících společně i jednotlivě nejrůznější příhody, jak je život přináší.

 

Neideálně ideální podíl

Napsal uživatel Chrudoš Brkosla… dne 25. Duben 2017 – 20:51.

Téma: 

DMD č. 25. pro 25. 4. 2017. Téma: Sedm osmin

Fandom: 

Šoustek-Šuk-Tydlitát

Drabble: 

„Zachariáši, staneš se majitelem podílu na realitě. Prastrýc Šebestián ti v závěti odkázal ideální osminu toho svého pozemku za městem,“ oznamuje Jimram synovi.
„Jé, to bych tam mohl udělat fotbalové hřiště…“
„Když k tomu přesvědčíš své bratránky a sestřenky, kteří budou mít zbývajících sedm osmin.“
„Tak aspoň tenisový kurt na mé osmině…“
„Takhle ideální podíly nefungují, že ty bys měl kousek a třeba Barnabáš zase kousek vedle. Každý z vás osmi bude mít vždy osminu z každé molekuly, každého atomu, každé elementární částice…“
„Onehdy jsi říkal, že elementární částice již nelze dělit.“
„Fyzikálně ne, ale právnicky ano,“ rozsekne to Jimram.

 

Další je z fandomu Zlámaljelitovi. Hlavní postava Pankrác Zlámaljelito, ač také není žádný anděl, je přece jen větší slušňák, než tři chlápkové z předchozího fandomu, nevysedává s nimi v hospodě, proto má svůj vlastní fandom.

 

Pankrácův narušovaný šišoid

Napsal uživatel Chrudoš Brkosla… dne 2. Duben 2017 – 20:42.

Téma: 

DMD č. 2. pro 2. 4. 2017. Téma: Neruš moje kruhy

Fandom: 

Zlámaljelitovi

Úvodní poznámka: 

Rušen může být i jiný geometrický útvar než kruh.

Drabble: 

„Co to vidím, třílitrovka od sirupu mezi odpadními plasty?“
„Vážně ji chceš schovávat?“ odvětí Jenovéfa Pankráci.
„Samozřejmě, a noli tangere circulos meos!“ reaguje bojovně Pankrác chystaje se láhev odnést do sklepa, kde tato nebude Jenovéfu iritovat.
„Co to znamená?“ ptá se Zdirad.
„Neruš moje kruhy, to je latinsky.“
„Ale tati, to nejsou kruhy!“
„Pravda, je to válec, vlastně ne, spíše takový šišoid,“ snaží se Pankrác charakterizovat nepravidelné těleso.
„A jak se latinsky řekne: neruš můj šišoid?“ nedá to Zdirádkovi.
„Snaž se tatínku!“ rýpne si Jenovéfa.
„Ptej se Zdirádku nějakého lepšího latiníka, naše generace měla latiny málo,“ vybrusluje z odpovědi Pankrác.

Závěrečná poznámka: 

Jen je otázka, kde Pankrác toho lepšího latiníka najde, čtyřicet let potírání, či přinejmenším upozaďování klasického vzdělávání udělalo své.

 

A nemohu zakončit jinak, než historicky prvním crossoverem mezi dvěma výše předvedenými fandomy.  Crossover je takové literární dílo, kde se postavy z jednoho fandomu potkávají s postavami z druhého (či i třetího až n-tého) fandomu.

 

Tuplovaný první kontakt

Napsal uživatel Chrudoš Brkosla… dne 15. Duben 2017 – 23:56.

Téma: 

DMD č. 15. pro 15. 4. 2017. Téma: První kontakt

Fandom: 

Zlámaljelitovi

Šoustek-Šuk-Tydlitát

Úvodní poznámka: 

A je to tady, vážení čtenáři! Lidské osudy jsou nevyzpytatelné a tak tu máme crossover mezi dvěma fandomy.

Drabble: 

Začíná nový školní rok a učitel flétny v lidušce vítá nové žáky.
„Tabita Tydlitátová?“
„Zde.“
„A Zdirad Zlámaljelito?“
„Také zde.“
„Tabito, ty jsi svým příjmením přímo předurčena, aby ses učila hrát na nástroj jako je flétna. A co přivádí k hudbě tebe, Zdirade?“
„Maminka si přeje, abych nebyl nehudební jak tatínek.“
„Ano, to je také dobrý motiv. Tak, děti, začneme.“
A pan učitel započne dítka zasvěcovat do základních kroků hry. Zdirad se snaží soustředit. Ale nejde mu to tak, jak by si představoval. Neustále pokukuje po své spolužačce.
Zdá se, že je to pro něj první kontakt nejen s hudbou.

 

A to je jako malá ukázka vše. Koho by snad moje tvorba zaujala, může si další drabblata přečíst na:

http://sosaci.net/user/537/moje-clanky

 

Dede: Tak co, které drabble se vám nejvíc líbí? Které vás pobavilo, ve kterém byste třeba pokračovali? Pojďme si zase jednou po drabblecím hrát!

PS: Ostatní drabléři – pokud chcete, přidejte do komentářů svá drabble na některé z uveřejněných témat…:))

Aktualizováno: 29.5.2017 — 17:57

34 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Vypadá to, že k nám konečně dorazila bouřka! Tak si jen tiše přeju, aby měla hodně vody a neměla kroupy… (rain) 🙂

    1. Třikrát hurá dceři sestry staré panny! Tady už je taky. Vody hromada, kroupy zatím nula nic.
      (rain) (f) (rain)

      1. Hm, tady si bouřka třikrát zařvala a po nějakých dvou minutách bylo po dešti. No, aspoň se ochladilo 🙂 Jo a kroupy taky (zatím) nebyly, takže vlastně dobrý 😀

        1. Tady nejdřív řvala bouřka a teď tu řve potok (po dešti je v něm vždycky mnohonásobně víc vody). Ale tady vždycky prší víc než o kopec vedle, páč přehrada.
          Mám zářez. Donda nepovažuje bouřku za něco, kvůli čemu by měla opouštět moje podžidlí. Jen se po mně tak koukla, jak dlouho že to ještě bude trvat a vůbec co já na to. Já na to nic, tak zas znuděně položila hlavu a spala dál. (Melly bivakuje v boudě pod křeslem a nevystrkuje ani půl drápu.)

          1. Na druhém konci města to sotva namočilo dlaždičky, a to je tu voda taky potřeba. Holt to asi chodí v pásech a lokálně.

            1. jj, u vás aspoň namočené dlaždičky, u nás v Bělé nad Radbuzou stále vedro k zalknutí, ale aníi kapička vody. Bouřka =0, co je to déš´t?!

  2. Ygo bingo!!, i kruhy mého jiřího nelze narušit,takže se stěhujou tramtéž, jako ty Jeníkovy.Zkrátka máme hodně podobné polovičky, že?

      1. Do klubu nutkavého shromažďování přihlašuji manžela.Manžel shromaźduje, já vyhazuji.Pak jsou u nás hromy, blesky i za jasného počasí.

  3. Tak mě nejvíc nadchlo hned to první drabble – ze zásady už tím, že je veršované. Já mám dojem, že bych nestvořila verše ani v případě, kdy by mě někdo nutil s hrozbou použití střelné zbraně, takže z mé strany obdiv. A nejen pro formu, líbí se mi i obsah. 🙂

    U rušení kruhů či šišoidů naprosto chápu Jenovéfu – no jo, měla dřív odnést plasty do kontejneru, než to Pankrác našel 😀

    1. Dede, drabble bych nezvládla, mohu však opět přispět básničkou ze svého šuplíku. Téma „Loňské sněhy“ nevystihuje,o sněhu také je.

      Zasněžený les

      U malé hezké osady
      jsou v lese poklady.

      Stříbrem se lesknou větvičky,
      ve sněhu třpytí se hvězdičky.
      Sníh je popsány list,
      budeme v něm číst.

      Tohle jsou stopy čí?
      Zcela jasně zaječí,
      tudy běželo srnek pár,
      čí jsou stopy opodál?

      Hajný se svým psem
      zrovna chodí po lese.
      Prošel kolem obory,
      pak kolem liščí nory,
      misto rezavého kožíšku
      potkal zvědavou paničku.

      Do řeči se s ní dál,
      kdo slyšel,co jí povídal?

      Že v hájence bydlí sám,
      zve jí na kávu nebo čaj.
      U jednoho stolu,
      by prý mohli snídat spolu.

      Jeho snaha nebyla marná,
      v hájence je paní hajná.

      1. Eh, Janino! Já si nejdřív myslela, že vábil hajnej paničku, zatímco měl jinou doma! 😛 Ale pak mi to došlo:))) Jo, moc pěkná básnička… Připomněla mi Jana Čarka a Stopy ve sněhu… (Kdo tu skákal hop a hop, sníh nám poví podle stop…:))

        1. Dede, zrovna tu báseň neznám, přestože sbírky básní mám. Mám ráda jak klasiky,tak moderní poezii. Té mé bych možná řekla naivní, já se tak prostě bavím.Při autorském čtení amatérských básníků se nám stalo, že já a Jakub jsme nezávisle na sobě měli úplně stejný začátek básně, tento: Mám ve vitrínce kamínky, nejsou obyčejné, jsou to krásné vzpomínky. Po vzájemné dohodě jsme to trochu odlišily. Konec mé básně upravuji: teď je z ní paní hajná.

          1. Asi s Jakubem myslíte podobně 🙂
            Já ráda myslím v poezii, ale té volné, bez veršů. 🙂

    2. Děkuji za uveřejnění a jsem rád, že zaujalo. Ve verších se mi to zadaří jen poměrně zřídka.
      V DMD ovšem fungují jedinci, kteří píší ve verších úplně všechna témata.

      1. Drabblík ve verších se mi líbil velmi. Klobouk dolů, když si autor takto sám zvyšuje laťku! 🙂

    1. Jo, to je dost dobrá povídka. Nejvíc se mi tam líbilo, jak se robotníci starají o svoje stroje, docela jako by to byla zvířata. I s tím „on už je starý, moc toho neutáhne, ale umí hezky zpívat“.

  4. Což já ti to, Chrudoši, i přeložím, ale nesmíš se hihňat. On se totiž šišoid řekne curvatura.

    1. Díky za překlad. Toto slovo mi není neznámé, už kdysi jsme to na základce objevili se spolužáky v Pravidlech českého pravopisu, ovšem v přejaté podobě s „k“. Avšak nevěděl jsem, že se to dá použít pro těleso, myslel jsem, že je to zakřivení obecně.
      Každopádně je dobře, že Pankrác tento překlad neznal.

      1. Ano, obávám se, že kdyby Šoustek (nebo jeho jakýkoli klon) věděl, tak by k tomu přistoupil poněkud… základoškolsky vděčně.

        1. Máš pravdu, že by k tomu tak asi většina mých hrdinů přistoupila, ovšem musím oponovat, že Zlámajelito by byl klon Šoustka.

  5. Super drabblata! Je vidět, že spisovatelé Chrudoš, Brkoslav a Štyřický (rofl) si umí se slovy hrát. Už jenom ta jména – to je poezie v malém. No a stoslůvko v básni je úžasné (i když mám dojem, že i Tora něco takového dokáže spáchat). Tady je fakt těžko říct, které se mi líbí nejvíc – nejbližší je ten o nerušení kruhů – teda ne že by jsme se doma vyjadřovali klasickou latinou, ale Jeníkovi kruhy, válce a šišoidy není radno rušit – a taky se většinou stěhují do sklepa (chuckle)

    1. Možná přichází tato staročeská jména zase do módy – s naším nejmladším vnoučkem chodí do školky Bivoj! 🙂

        1. Proč bože můj? V dnešní době globalizace je chvályhodné, že někdo podporuje taková typicky česká jména!

          1. Za co, páni rodiče, za co?! (chuckle) … No dobrá, typicky česká jména podporuju, ale Bivoj?! Aspoň doufám, že má řádnou muskulaturu.

      1. To jméno není v kalendáři, že? Nemá on náhodou spořivé rodiče a nechtějí ušetřit za dárek k svátku?

        1. To nevím. Ale nepřála bych hošíkovi, aby byl v dospělosti menší subtilní postavy. (chuckle)

    2. Chrudoš, Brkoslav a Štýřický? To mi připomíná naši gymnaziální češtinářku: ne abyste tvrdili, že jeden byl Publius, druhý Ovidius a třetí Naso (ne, že bych se chtěl, probůh, s tímto literátem srovnávat). Jinak jsem rád, že se líbilo, ten šišoid byl inspirován realitou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN