Letos jsem po vyhlášení tématu 29. šermířského plesu „Kouzla a čáry“ došla k jednoznačnému názoru, že obyčejná čarodějka v černém být nehodlám a hlavou mi probleskla představa paní Gogolové, voodoo čarodějky z knihy Čarodějky na cestách od Terryho Pratchetta.

Nápad prima, cesta k uskutečnění poněkud trnitá. Hodlala jsem být černoška v barevném oblečení s bižuterií poněkud kostlivého rázu. Sehnat paruku přijatelné podoby byl neskutečný úkol. Buď byla malá (rozměrově tak na chlapa) nebo nedostupná. Na e-shopech pouze na objednání, černošky se asi nenosí. A moje představa byla Whoopi Goldberg 🙂 Nakonec mi jedna spřízněná duše zapůjčila starší paruku, kterou jejich spolek používá pro čerta. Navlékla jsem do okraje dvě řady kloboukové gumy a bylo to dobré.

Zkouška paruky a tetování

Sehnat v sekáči květovanou sukni byl v únoru skoro neřešitelný problém, ale našla jsem jedny zapomenuté letní šaty velikosti M, kterým jsem ufikla vršek, navlíkla gumu a šlo to. Halena se naštěstí v jednom sekáči vynořila, a tak jsem měla vystaráno.

No a došlo na šperky. Nejdřív jsem si odskočila do místních chovatelských potřeb, kde jsem zakoupila tři hryzací kosti pro psy a čtvero sušených slepičích pařátů – když jsem prodavačce vysvětlila, nač to je, nadšeně se mnou vybírala co nejkrásnější pařátky obzvlášť pěkně zahnuté 🙂 Když jsme odcházela, zamyšleně odložila pikslu s pařáty na pult a pronesla: „Měla bych objednat další, čarodky budou za chvíli.“

Pařáty a kosti – základ čarodějnické bižuterie:))

Ovšem kosti žužlací nejsou to, co kosti pravé. Baty vyrvala ze slepice na polívku moc hezké kosti z hnátů, vyvařila a usušila. Dokonce je dodala dekorativně ožehnuté. Zbytek kostí jsem získala cestou z tréninku, kde jsem nacvičovali vystoupení na ples. Zastavili jsme se ve fastfoodu a nakoupili smažená kuřecí křídla. Kyblík jsem zabavila a prohlásila, že křídla budou až doma, protože v restauraci mi bylo trapné tu hromadu kostí balit s sebou 🙂

Kostičky byly pečlivě okousány, obrány, vyvařili jsme je v normální vodě, jarové vodě a týden sušili. Byly luxusní 🙂 Kaččin přítel mi do nich navrtal díry a Kačka mi vytvořila ozdobu do vlasů, zatímco já jsem na režnou nit navlékala kosti střídavě s korálky. Taky jsem si vyrobila apartní voodoo panenku, ale protože jsem v podstatě hodná, nechala jsem špendlíky doma.

Bez woodoo panenky by to nešlo:))

Taky jsme museli vyřešit barvu mé kůže. Od švagrové zapůjčená hnědá barva na obličej byla mírně mastná a nechytala až tak dobře – bylo vyhodnoceno, že jsem se určitě kolik dní nekrémovala, takže vystoupila suchá místa obličeje, a dostala jsme příkaz se týden patlat co nejvíc 🙂

Kuba zakoupil barvu suchou, ředitelnou vodou. Když se přikápnutím vody naředila na správnou konzistenci, dala se houbičkou nanášet a když uschla, tolik se neotírala. Po pěti hodinách se tedy místy trochu oddrobila, ale to nebylo nic, co by se nedalo zatupováním napravit.

Jak vzniká čarodějka…:)) Foto Wanda Vardanová

Tetování nejdřív zkoušel černou barvou na nenalíčené kůži, abychom se dohodli, co a kam má namalovat (brýle bohužel mít musím). Na hnědé kůži to ovšem stálo za to.

Na plese mne spousta lidí poznala, až jsem promluvila, případně řekla, kdo jsem. No, nedivím se. Mým největším úděsem byla cesta domů, protože jsem musela řídit auto a to líčení se vším všudy se dalo sundat až doma. Tiše jsem doufala, že policii nepotkám, protože nevím, jak bych vysvětlila, že ta blondýna v řidičáku je totožná s černoškou za volantem. No, měla jsem štěstí 🙂

Kdo pozná Matyldu?:))

Dede: Na Matyldiny plesy se vždycky těším, protože jejich rodina je hravá a jsou skvělí v oblasti kostýmů a rekvizit. Ovšem letos Matylda překonala všechna očekávání! Ale zajímavých masek bylo víc. Ostatně, podívejte se sami…:))

Okouzlující pár:))

Zde je Mrazík a spol:))

Zde hledíte na Matrjoškiny…:))

Profesor Snape a Harry Potter

Harry čaruje a Snape létá!