„Můžu se přijet podívat? Jo? Fajn, už se těším!“ Moji kamarádi Dana a Vítek si totiž nadělili pod stromeček štěně – dlouho vybíranou a pečlivě sledovanou holčičku z rodiny bloodhoundů, z chovné stanice „Z Křivoklátských hvozdů“. Na vrh vyšlo písmeno CH a tak byla malá bloudička pojmenována Christie Agatha, neboli Týnka.
To bylo tak. Danina fenka bloudhounda Cecilka si loni nenašlápla stopovací sezónu s žádným nadšením a jak šel rok, dávala paničce najevo, že čuchat se jí někdy chce a často už vůbec ne. Protože je dáma v letech (bude jí deset, to je velkého psa, jako je bloodhound dost), uznala Dana s Vítkem, že Cecilka už má nárok na pohodlný psí důchod.
Jenže Vítek a Dana věnují spousty úsilí stopování, mantrailingu. Veterán a skvělý stopař Gump umřel předloni, tak teď Vítek cvičí mladou, nyní čtyřletou Gerdu. Veliká fenka bloodhounda je nejen nadaná stopařka, jak už je u tohoto plemene vlastně zvykem, ale je to také jedno z nejmilejších a nejpřátelštějších zvířat, jaké znám.

Dana a Týnka odcházejí do nového domova:)) Foto: Eva Benešová (chovatelka)
Takže není divu, že když začala dlouhá debata na téma „štěně ano nebo ne“ a pomalu vyhrávala varianta „štěně ano“, otočily se oči Dany a Vítka opět k chovu z Křivoklátských hvozdů, odkud Gerda pochází. A ejhle, Gerdina sestra Gáta zrovna měla mít štěňata! A tak jsem s Danou čekala, kdy se štěňátka narodí, pak jsme v průběhu porodu nadšeně sledovaly množství fenek. Gáta nezklamala – narodilo se 9 štěňat, 6 holčiček a 3 kluci.
Viděla jsem, jak Dana září a pomaličku vybírá. Je zajímavé, že vlastně od začátku, ještě dřív, než viděla pejsky naživo, ji přitahovaly dvě fenky – a jednu z nich si nakonec skutečně vybrala. A podle jakého hlediska? Inu, podle zvídavosti! Malá Týnka byla tou zdaleka „nejpracovitější“ štěničkou z vrhu. Jak já jsem se musela smát! „Jen počkej, až ti tohle zvídavé štěstí přijde do puberty. To budeš koukat, co všechno vymyslí!“

Kdyby mě páneček nedržel, už máš na mobilu můj nos!:))
A vzpomínala jsem na Ari, kterou jsem si vybrala na jejích 4 týdnech jako nejmenší a nejklidnější fenku – a na sedmi týdnech sice byla pořád drobná, ale ten temperament! Však mi dala zabrat ze všech mých psů nejvíc. Ale v práci je skvělá. No a jak jsem nakonec viděla malou Týnku, tak myslím, že Dana s myšlenkou na stopování sáhla pro to správné štěně:))
A jaká byla ta malá, když jsem ji konečně viděla? Jeden náš společný psí kamarád (kdysi taky podlehl bloudům) prohlásil, že Týnka vypadá jako angličák od bloodhounda. Musím říct, že to bylo velmi přesné:)) Maličká kopie velkého blouda, i se všemi těmi ustaranými vráskami na čele, čile šmejdila prostorem a rychle usoudila, že ta paní, co se nechává tak ochotně okusovat a padá z ní vařené masíčko, je to pravé na hraní.

Štěně zkoumá svět 1
Když jsem byla den na to v obchodě, tak se mě přátelská prodavačka zeptala: „A copak, pořídili jste si kočičku?“ Koukla jsem na své okousané a podrápané ruce a zasmála se. „Kdepak kočička, jen jedno drápaté štěně se zubama jak jehličky!“
A pak mě napadlo, že bloodhoundi nejsou úplně běžní psi, tím méně často můžete potkat jejich štěně, a že by se vám pohled na jedno takové stvořeníčko mohl líbit. Tak jsem posbírala svoje i Daniny fotky a tímto vám malou Týnku představuju. Však pokud budu někdy psát o našem stopování, určitě na zprávy o malé slečně dojde:))

Štěně zkoumá svět 2
PS: Týnka doma zapadla do smečky naprosto v pohodě. Cecilku si předchází, Cecilka je šéf. Cecilka ji očuchala a přijala do smečky. S Gerdou tak blbne, že občas i ta mladá fenka hledá útočiště u pánečků – vezmete si tu piraňu, já už chci mít taky kousek klidu!:))

Štěně zkoumá svět 3
PPS: Tady je odkaz na chovatelskou stanici – jsou tam pro zájemce další fotky bloodhoundů:)) http://www.krivoklatskehvozdy.cz/

A tady je to všechno moje!:))

Týnka: Vidím kocoura! Kocour: Konečně! Motám se ti do cesty už půl hodiny…:)) (Fakt dělal co mohl:))

Běžím!! Kocour čeká, protože štěně běží moc pomalu:))

Už tě skoro mám! pádí Týnka

Tůhle máš… myslí si spokojeně kocour:))

Utekl!

Spánek spravedlivých…:)) (Foto – Dana Paulová)

Se sbírkou plyšáků a jednou kořistí:)) (Foto – Dana Paulová)

Cecilko, ještě jedno kolo, ano? Prosííím! (Foto – Dana Paulová)

Nechcete si tu piraňu vzít domů? Aspoň na chvilku??:)) (Foto – Dana Paulová)
Moc hezká smečka. Já jim říkám „psi s barytonem“.
Taky jsem měla doma obrázek blouda , jak sedí v typicky anglickém koženém křesle,nohu přes nohu a opírá se zády o opěradlo, prostě takový anglický Lord. 🙂
Ha, jsem blbá, spletla jsem plemeno, omlouvám se, baryton má baset. Ale na obrázku trvám. 🙂
Od doby, kdy jsem blouda poprvé viděla vím, že to fakt není pes pro mě. Jsem vyznavačem tenkých a suchých čumáků. 😀
Takže raději ten barzoj … i ta ohnutá moderní verze je mi bližší.
Co nadělám.
Ten „chuost“ trciaci sposa dreva je proste neodolatelny 🙂
Tak bloodhound byl a je jedním z mých favoritů. Jenže když se u nás dospělo do stadia velký pes – neboli když do něj konečně dosupěl Bimbo – nemohla jsem si já moc vybírat. Mohla jsem korigovat, ale nakonec nebylo co. Volba byla pes čistokrevný, nejlépe velký knírač či novofudlanďan. Už nevím jak jsme dospěli do stadia pes z útulku, ale od té chvíle to již nebylo v naší režii. Není asi normální, že když si člověk takhle v sobotu popřeje fudláka v útulku, další sobotu si pro něj jede. A nakonec jsme poznali, že volba, byť instinktivní, byla vedena podvědomím a my máme plemeno, které nám nejlépe sedí. po dvaceti letech soužití se slintou se nedal Bimbo na jiného přesvědčit. Nicméně tak pracovní pes jako je bloodhound potřebuje pracovní pánečky, s námi by byl zmarněný
Ani já jsem bloodhoundy ještě naživo neviděla, asi jich u nás moc nebude. Pamatuju si je jen z amerických filmů – jako smečku vášnivě štěkajících a zmítajících se psů, která běží po stopě uprchlého vězně. 🙂 Ale tihle tady vypadají jako úplní pohodáři!
Týnka je akční štěně jak se patří a má štěstí, že má na hraní a okusování trpělivou tetičku. A jaký má krásný hlasový projev, místy jakoby zpívala! 🙂 Doufám, že o ní uslyšíme častěji.
A když vězně dostihnou, tak se s ním radostně vítají, jsou to moc hodní pejsci.
🙂
Týna a její teta Gerda
https://www.facebook.com/vit.paula/videos/10206206287276545/
Je o hodně ušatější provedení, než bylo u nás, ale jinak v zásadě stejné:)) Je to fajn, když může mít štěně k ruce dospělého psího parťáka 🙂
https://www.facebook.com/vit.paula/videos/10206224398649318/ Týna třídí odpad.
Chichi, tady je viděl, jak je vlastně maličká – Týnka:))
Ta ,,naše “ podještědská stanice se jmenuje Z Podjeřmanské skály. Chovatel Ladislav Sluka.
Však táta Týnky je Z Podjeřmanské skály.
Grog?
On tu špatnou pověst měl asi Baddy, co už je za Duhou. A teď je pan Sluka opatrnější
Ano, Grog.
Jééé – bludičkové štěňátko! Je moc hezké (ovšem, které štěně není hezké – dokonce i od barzoje a to v dospělosti vypadá jako stará medvědí kožešina prožraný od molů s uraženým zadkem (rofl) ). On i dospělý bluďák je … zajímavý (chuckle) … když mně by vadilo to slintání – asi.
A co myslíš, nedala by se Dana umluvit k napsání článečku o soužití tří psích dam tří generací? Smečku bludiček tu ještě nikdo nepopsal.
Jo a moc se mi líbí ta tmavá srst na zádech – z vrchu Týnka vypadá, jako by měla oblečený roláček. A ten dvoubarevný ocásek je taky zábavný – shora černý a zespodu světle hnědý … mám ráda barevné psy (proto mám celočerného – ale dělá se mu stříbrný pruh na zádech!)
Ygo, chceš říct, že Ernie se rozhodl se nebývale vybarvit je proto, aby se ti zavděčil? Takovej laskavej pejsek co to! (rofl)
Ygo, kdysi jsem viděla statkové barzoje od koní. To byli tak nádherní a impozantní psi 🙂 Ale asi by současnému standardu neodpovídali. Škoda.
Naše první boxerka měla kamarádku barzojku a ty dvě, když letěly u řeky prostorem, bylo hodné obdivu, barzojka byla jako vítr, rychlá, pružná a Deny zase jako tank,robustní a pohybově nadaná. To byly dostihy, do dneška na to vzpomínáme.Země se jen třásla. 🙂
Víte, že jsem snad barzoje na vlastní oči pořádně neviděla? Možná někde zahlédla, ale opravdu jsem si je neprohlédla. Na obrázcích ale vypadají krásně…
Má ho pán, co obsluhuje lanovku na Bílé, v Beskydech. Jo, vím, že to nemáte po cestě domů. 🙂
A na výstavách dost často žalostně :/
u nás chodí na Polabinách venčit nějaká slečna dokonce 2….
Ygo, tvoje charakteristika barzoje mě rozsekala na mraky (rofl) ! Jinak proti barzojům ani jiným chrtům nic nemám. Kamarádka měla chrta (nedovedu přesně specifikovat, ale barzoj to nebyl, byl krátkosrstý) a ten se mi líbil. Bohužel, když se rozvedla, chrt zůstal u bývalého manžela.
Mě také. Bohužel negativně. Barzoj je jeden z nejkrásnějších psů, které znám. Kdybych někdy, jakože to nehrozí, mohla mít psa, byl by to právě barzoj.
ty s ním budeš chodit běhat???
Štěňata jsou úžasný vždycky a malá bloudka je skvostná 🙂 Pokud jde o výběr nejčilejšího štěněte z vrhu, tak bych měla své zkušenosti- jedna zkušenost mi leží za zády na pelechu a likviduje dárkovou taštičku, ve které jsem dostala poslední vánoční dárek- recept na teplý salát z quinoy a k tomu všechny potřebné ingredience- super nápad!
Já Daniny preference chápu – drobnější, ale akční štěně… ale až bude mít svých pětatřicet kilo a ten zářivej temperament 😛 No stačí se podívat na její tetičku Gerdu! Když má v nose pěkně čitelnou stopu, tak za ní Vítek vlaje jak fáborek:)) No a Dana je zvyklá na to, že Cecilka jde na stopě jako dáma – pomaličku, stopu si pěkně „vyšívá“. No, za chvilku se přidá k nám, co jsme rychle pilovali zoufalý povel „pomalu stopa!!!“
A k tomu ta ušiska – jak nejsem psí, tak tohle je tvor na sežrání. Až povyroste, tak bych to obcházela uctivým obloukem.
Jo, to chápu:)) Já pořád ještě po těch letech uctivě obcházím Cecilku a hladím jen tehdy, když to vypadá, že mi to projde 😀 Zato Gerda, která je větší, je jeden velikej miláček. Jen to její mazlení není úplně snadné ustát 😛
Tak sláva, už jsem zase on-line! 🙂 Mám dojem, že nám tu zamrznul signál – nakonec nešel net ani přes mobil.
Ta doufám, že se vám malá bloudička bude líbit – ve skutečnosti je strašně legrační. Ta štěněčí hravost a ten vážnej xichtík:))
Videa s Týnkou si můžete prohlédnout zde https://www.youtube.com/playlist?list=PLiCJk50jQI1gnb5lcT_sm5CH6EK-a5BPB
Dede, tak konečně je Týna doma! Přiznávám, že štěně od BH jsem ještě neviděla, na vlastní voko a nechat se oslinat vůbec ne. I na fotkách je kouzelná.
Přeji Týnce i její paničce hodně zdraví jak psího, tak člověčího a hodně, hodně úspěchů v práci (h) .
Pokud vím, tak si Týnka už poprvé kraťoučce začuchala a bavilo ji to:))
Oni v Křivoklátském hvozdu mají skutečně pracovně vedené psy – pro myslivost. Takže jak Gerda tak Týnka mají čuchání prostě v genech:))
ježiš,není to ten pes z filmu Pošetilost mocných, co tam shazuje dvorní dámu do bazénu a pak jí málem sežere ruku????
http://m.hellspy.cz/louis-de-funes-posetilost-mocnych-dvdrip-cz-ss23-avi/26449692?_ds=14
Jo 🙂 Je to on. Já si říkala, že většina lidí bloudy nezná, že se vám to bude líbit (wave)
U nás je chovná stanice bloudů a lidí se těch jejich pejsanů hodně bojí. Není příjemné chodit ani okolo jejich plotu. Jejich páneček na procházce vodí psa na silném lanovém vodítku. Nerada bych se s nimi potkala, myslím, že by to pro naše kluky nedopadlo dobře. Oni už nějaký malér měli.
Vždyť víš, jak to je, Maruško. Jakej pán, takovej krám. Mých holek se lidi na dálku také bojí. Jsou to „vlčáci“, přece… Možná pořádně nesocializují?
tak já znám jen tohodle jedinýho a v tomhle filmu ho přímo miluju..je úžasnej….
Bloodhoundi to je pro mě novinka. Tuhlo plemeno jsem neznala.
Ale jsou krásní.
A ten ustaraný pohled, dala bych jim poslední korunu.
Ale víte co mě udivilo, že si pejskové hrají s kočičákama.
Já žiju asi v nějakém blbém předsudku. Myslela jsem, že pejskové kočičáky pronásledují s cílem jim ublížit.
Ale to je asi hloupej předstudek, že ?
To víte jsem a byla jsem vždy kočkařka.
Míšo, tak dlouho už píšu, jak naši psi vychází se svými kočkami v dobrém- předpokládám, že nejsme zářná výjimka, takhle to má doma víc lidí 🙂
U nás si taky pejsek hraje s kocourem (a naopak) – jde o to, aby byl hlavou smečky nastolen jistý řád ocud-pocud (rofl) . A taky je rozdíl, je-li kočka „naše“ nebo cizí …
Matyldo o tvé kočičí-psí smečce to vím, že spolu vycházejí.
Šlo mi o psa cizího.
U nás cizí kočky mají z našeho psa vysloveně srandu, provokují ho pomalou chůzí po plotě a plavným skokem na sousedovic střechu, když ví, že na ně nedosáhne, jeden čas se drze naučily prolejzat skrz dvoje dvířka – ze zahrady do průjezdu a z průjezdu do kuchyně a vesele se krmit na kočičích miskách, až jsem musela čubinu probudit a jemně upozornit, že máme v bytě vetřelce. Pak je s řevem hnala až na plot, ale když byl kocour pomalejší nebo oprsklejší, a postavil se jí, tak si čubina před něj sedla a zírala a ještě vrtěla ocáskem. Takže honit s radostí, doma i venku, ale nikdy neublížit… Kočky máme vlastní dvě a tam je soužití zajímavé, kočky byly dospělé, když k nám přišla Terda jako štěně, obě ale byly zvyklé na psy a u Terdy taky měli kocoura, od malinka je zvyklá brát naše kočky jako kamarády, jenom ty hry jsou trochu drsnější…
Míšo, vlastní kočky pes honí v podstatě jen se souhlasem kočky 😀
U cizích je to jiné, záleží na psu. Naše holky honí, ale neubližují, někteří psi ublíží. Někteří (hlavně patřící myslivcům) jsou naučeni kočky zabíjet. :(¨
Tohle bylo pro mě úžasné, protože kocour je od sousedů (tedy cizí), ale chodí prý často na kus řeči:)) Kdybys viděla, jak se snažil, aby si ho štěně všimlo! A Týnka pořád ne. Tak se jí musel prakticky postavit pod čumák, aby to fungovalo a ještě během „honičky“ zpomaloval, když by hrozilo nebezpečí, že to štěně přestane bavit (ty fotky na dvorku jsem fotila já, jsem tedy svědek:)).
Jak jsem se dozvěděla, tak chodí provokovat i Gerdu a ta je jako ušatej blesk. Prý to baví oba. Cecilce je kocour fuk.
Takže výsledkem je – psi honí kočky a může to být úplně jakkoliv. 🙂
Manďák (kocour) vodil Penušku spolehlivěji než Melina. No a o kočkách, které Penny zachránila a vypiplala, jsem už párkrát psala.
Štěně je báječný – a nejúžasnější mi přijde výchova štěněte smečkou. Oni toho zvládnou tolik, že jim člověk může jenom závidět. Viděla jsem to poprvé na Dondě (dřív jsem vždycky zařazovala do smečky nového psa z útulku, dorostlého). Asi už to nikdy nebudu chtít jinak, i pomoc tak zoufalé lejdynky, jako je Melly, byla neocenitelná.
Super zkratka pro plemeno – bloud. 😀