Milí čtenáři, ať jsem dolovala, jak chtěla, nemám veselý text na dnešního Silvestra. Kromě toho, že mě nic nenapadlo, mi totiž ještě ke všemu poslední den v roce nijak extra veselý nepřipadá a většinou mám co dělat, abych neusnula už před půlnocí, byť normálně ponocuju zcela bez zábran:))
Možná je to i proto, že už 26. rok nejdeme nikam do společnosti – kvůli psům a rachejtlím. Současná dvojka sice není z novoročního bouchání tak strašně nervózní, jak byli moji ostatní psi, ale stejně. Přece je v tom rachotu nenechám samotné doma?
A jak jsem hledala, tak jsem našla text z roku 2010 – jeden z Kazanovo a Berryino rozhovorů, tentokrát skutečně na téma nového roku. Doufám, že si ho užijete stejně, jako jsem si ho při čtení užila já! Jeden by nevěřil, že to vypadlo z mé hlavy:))
Užijte si poslední den roku 2016 právě tak, jak toužíte a pokud tu zamáváte na ostatní – lhostejno, na jaké to bude téma, budu jen ráda:))
Jak se zakousnout do nového roku
Berry, jestlipak víš, že za chvíli tu bude novej rok?
Prima. Myslíš, že nám přinese nějaký dobroty?
Jo, to nikdo neví. Ale já bych řekl, že jo.
Fajn, pošlapu mu nohy. To já dělám vždycky pánečkovi, když mám radost, že přišel domů.
Komu chceš šlapat na nohy? Novýmu roku?
No jasně, vždyť jsi říkal, že přijde a přinese nám dobroty – třeba jako Jana s Karlem, ti mají plné ruce ještě předtím, než vlezou do domu!
Tedy ty jsi ale popleta – nový rok není člověk…
A proč sem potom leze? Já ho kousnu, jo?
Ale no tak, ještě kousat! Prostě začne nové období.
Jakože bude zase hezky a teplo?
No… ne hned.
Tak co se vlastně změní?
Číslo! Změní se číslo. Lidi si svoje doby číslují. A neříkej, že ho kousneš!
Hm. Nic se nezmění, kousnout se to nedá… tak proč to lidi slaví?
To je tak, lidi se snaží mít v čase pořádek. Představ si to asi tak, jako by rok byl velikánská kost, která někde začíná a někde končí.
Jak veliká kost?
Obrovská, dlouhá, mnohem větší, než náš dům… vždyť všechno, cos zatím prožila od narození nevydá ani na jeden rok!
Nechci tak velikánskou kost! Ta je potom strašlivá… a nedá se ani kousat ani nosit. Jak můžou lidi snášet tak veliké roky?
Jednoduše, berou to po malejch kouskách.
Teda je to spíš jako plno malejch kostí?
No… asi ano.
Takže to znamená, že celej rok budou samé dobroty! Kostičky jsou mňam, jen panička s nima nějak zbytečně šetří.
Eh, jak bych ti to vysvětlil…
Neříkej, že nebudou žádné kosti!
Ale budou! Jenom ne pořád, tak to na světě prostě nechodí.
Ale já chci, aby to tak chodilo!
No, chtít můžeš, ale to je tak všechno. Já ti to zkusím vysvětlit jinak. Představ si, že je rok taková dlouhá cestička a na ní hromádky granulí.
Fuj! Granule já nerada!
Neruš pořád! Sem tam je mezi granulema kostička nebo jiná mlsota, sem tam tam nejsou ani ty granule. A ty..
Vyjím ty kostičky a mlsoty a granule nechám!
No a to právě nejde! Z roku si musíš brát ty dobré i ty špatné kousky, jinak to neplatí. Musíš prostě doufat, že od jedné kostičky s trochou štěstí uvidíš na další. Nebo ji aspoň v dálce ucítíš!
Hm. Ale to není žádná legrace. Já nechci novej rok, mě se ten starej líbí! Protože je plnej kostiček a mlsot.
To ti jen tak připadá.
Nepřipadá, já je jedla!
Ale to víš, že jo. Ale taky nebyly každej den, že ne? Však jsi říkala, že s nima panička šetří! To jen když se koukáš zpátky, tak to vypadá všechno líp.
Nebo hůř! Víš jen, kolikrát mě panička vykoupala??? Naposledy mě drhla svým šampónem za ušima a říkala neslušná slova, jaký bych já neměla vůbec slyšet! A páneček mě zradil – polejval mě a navíc říkal, že děsně smrdím. To se říká citlivé dívce???
Když se citlivá dívka vyválí… no víš v čem, tak to oni potom tyhle věci říkají. A panička tě koupala jen asi šestkrát, pokud dobře počítám. Jenže při pohledu zpátky to špatný prostě vidíš jako častější, než to bylo ve skutečnosti.
Bodejť bych neviděla! Tebe panička nedrhla za ušima až ti prokluzovaly oči!
Já jsem se taky ne… No nechme toho. Prostě nový rok je vlastně něco jako starý rok, akorát lidi si většinou myslí, že musí být lepší, když je nový. Protože nové věci jsou taky na pohled hezčí a lepší než ty staré. Ale ono akorát záleží na to, jak se k nim jeden chová.
No, nemusíš hned bejt takovej!
Jakovej?
Jako panička! To bylo furt řečí, když jsem – tedy úplnou náhodou, já za to nemohla – roztrhala ten povlak na pelech…
Ehm, nerad tě opravuju, ale to nebyl jen povlak a ten pelech byl můj! Jestli se budeš k novému roku chovat jako k mému pelechu, tak to nás teda čekají pěkné věci! Měla by sis dát předsevzetí, že nebudeš kousat co nemáš!
A jak bych jako měla kousat, co nemám??? Já koušu jen věci, které mám, abys věděl! A vůbec, co je to předsevzetí?
No, to si řekneš, co bys v příštím roce chtěla dělat, nebo zlepšit a tak…
A ono se to pak udělá?
Neudělá. To musíš ty!
Tak proč si to mám předsevzít, když to nepomůže? To už to rovnou můžu udělat, ne?
U nás sa tiež trieskalo ostosedem, moji fungl noví susedia sa pekne vyfarbili a za päť minút dvanásť si rozložili súkromný ohňostroj asi 5 metrov od môjho kuchynského okna. Síce bola hmla jak mlieko a nič nebolo z toho divadla vidieť, ale to búchačov bohužiaľ vôbec neodradilo. A keďže je Jackie dočasne u mňa, pekne som si to tu užila aj s psicou, jačiacou až do ochripenia (ona sa nebojí, ona by na tie rachejtle najradšej vletela a všetky ich zakusla).
Dede ďakujem, že nás tu všetkých už roky tak štedro hostíš krásnym písaným slovom a prajem nám všetkým teplé a suché peliešky, dostatok suchého aj mokrého krmiva a čo najviac pekných chvíľ s našimi chlpáčmi všetkého druhu (šupinatce a pernatce nevynímajúc) po celý, celučičký rok. Tak štastný nový rok! (party)
Připojujeme se ke všem přáním, do nového roku hlavně hodně štěstí a zdraví!
Vyřizuji za nás oba.
Tady už taky střílej jak blázni, asi se snaží zastřelit ten starej rok. Melly kupodivu naznala, že úkryt pod křeslem není to ono, a drží se u mě – i když jdu na zahradu. Když ej úplně mimo, jde mi skočit do náruče. Donda zapnula mozkové myšlení a sice se Melince posmívá, ale na zahradu ne a ne a nevyleze. 🙂
Melly tímto vyhrává cenu Hrdina dne. (*)
Milá Dede,díky za celý rok 2016,bylo moc fajn s Tebou být tady a sdílet s ostatními Tvůj vlídný pelíšek.
Hodně štěstí a zdraví v roce 2017 přeji Tobě, celé rodině a smečce,prostě pohodový rok 2017.
Přátelé, hezký zbytek večera, zmar bouchačům petard a hodně zdraví v roce 2017. (h) (d)
Připojuji se k obdivovatelkám – Kazan byl skutečně fešák! Přeji Vám všem klidného Silvestra, co nejméně rachejtlí v okolí a co nejméně stresu našim chlupatým spolubydlícím! Doufejme že příští rok bude lepší než letošní, že budeme všichni zdrávi a šťastní, že se Vám splní Vaše přání a že se Dede brzo dočká první vnučky!
Přeji všem, hlavně zvířatům, přežití dnešní noci. Sousedé už bouchají, ale Dáreček je už doma v bezpečí.
U nás už je od setmění pěkná kanonáda, a to i přesto, že je tu mlha jak mlíko a není vidět ani protější dům, takže světelný efekt je značně omezený. Ale musím říct, že kočky to na polštářích u hřejících radiátorů snáší bez mrknutí oka (chuckle) .
Milá Dede, také každý rok skřípeme zuby, když večer spoustí tu kanonádu. Tedy tak dva roky to bylo velice mírně, ale letos (myslím, že poprvé) začali bouchat už na Štědrý večer, včera to v dáli také párkrát řachlo a tak trneme, co nás čeká dneska večer a určitě budou i nějaké zbytky zítra večer. Při tom mladý pár co bydlí hned vedle nás (v dome co žila Sadie) mají dva velké pudly a klidně jim bouchají „u nosu“ (a mají na zahradě i slepíčí kurník) – copak jim nedojde, jaký stress je to pro zvířata?
Přeji vám všem abyste silvestrovský „rachot“ přežili bez úhony stejně jako vaše zvířata a po celý příští rok co nejvíce úsměvů a hlavně zdraví.
Psí rozhovor je moc hezký a Kazan byl překrásný pes.
Kazan byl nádhernej pes! (h)
Užijte si hezký večer a v novém roce ať se nám všem dějou jen krásné příběhy. (d)
Všem přeji dobrý a pěkný rok 2017 (party) .
Moc pěkný rozhovor. Ti psi mají samozřejmě pravdu. Ani ti moji tygříci samozřejmě neřeší, že dnes jeden rok končí a zítra začíná další. Vyspávají tu u topení jako vždycky a určitě si přejí hlavně, aby bylo dost kapsiček a konzerviček a teplých pelíšků.
A já mám o zábavu postaráno. Mám překlady, a jelikož první z nich musím odevzdat v pondělí ráno, tak mám pracovní víkend bez ohledu na dny sváteční (whew) .
Milá Tapuz, přeju ti, aby to, co překládáš mělo aspoň hlavu a patu a nechalo ti to i chvíli na slavnostní mlsání – když už nic jiného (inlove)
Tak vám prozatím posílám pár fotek ze včerejška bez jinovatky a pár fotek z dneška s jinovatkou: http://malcka.rajce.idnes.cz/2016_prosinec#DSC05110.jpg
Je u vás krásně, Matyldo – ale nejhezčí jsou pořád pejsci:))
Ach jo, Dede, ten Kazan byl krasny a dobry pes.
Jinak kouzlo Silvestra mne uz moc let nechyta. Hlavne nejak nechapu, proc musi byt tolik srandy az k popukani. A proc bych se mela priopit az primo opit? Coz, kdybych chtela, muzu ucinit kterykoli den v roce. Jo, nekdy jsme meli silvestrovskou party u nas, nekdy u kamaradu, ale to se prevazne hrala hudba. U nas byly oslavy popularni, protoze kazdy ma rad chlebicky a o pulnoci jsem podavala bud pikantni gulas nebo slovenskou vanocni polevku podle Dede, kterou jsem taky udelala ostrejsi.
Ale mam moc rada Novy rok. Po vsech tech cingrlatech je to takovy vaznejsi den. A miluju novorocni jidlo. Uz leta mam osvedcenou kombinaci ceskych ameickych jidel. Samozrejme ceskou veprovou peceni a vanocniho kubu. Kubu hlavne pro Cheta, kterry neji lusteniny, tak ty velke kroupy mi prijdou taky jako penizky. A jako priloha k peceni je to vynikajici. Z americke strany delam Skocneho Jenika. To jsou drobne cernooke fazulky smichane s ryzi. V podstate africke jidlo nesmirne popularni na Jihu zejmena na Novy rok. A k tomu velike zelene lupeny, zvane vtipne greens, opet z Jihu. Toz tak.
Dede, moc pěkný rozhovor :).
I já všem přeji dobrý rok 2017, hlavně zdraví. Samozřejmě i štěstí, úspěch atd., prostě ať se rok 2017 vydaří dle vašich představ.
Děkuju, milá Toro!
Rozhovory Kazana a Berry byly (a stále jsou) půvabné a Kazan byl opravdový krasavec! (h)
Tady u nás už se ozývá střílení, tak přeji vám všem tady a vašim chlupatým kamarádům, abyste přežili třaskající veselí ve zdraví a vykročili s důvěrou do dalšího roku!
Dede, to je ale krásná fotka krásného psa… A opravdu zábavný rozhovor. 🙂
Ráda bych všem tady popřála dobré vykročení do příštího roku a taky… (viz foto)
http://darkal.rajce.idnes.cz/Vanocni_prani#PF_Regi_a_Indy.jpg
A taky hodně zajímavých cest – třeba do Kalifornie 🙂
Ježiš, to je nádhera!! Tedy ten pes. Vlastně rozhovor je taky moc pěknej, ale té kráse nelze konkurovat.
Mimochodem, přeji nám všem pohodový poslední den v roce, zvířatům ať to pitomý bouchání brzy přejde a vůbec…
Jo, Kazan byl lamač kdejakých srdcí – lidských snad víc než fenčích:))
Tak letos poprve po dlouhé době budeme téměř celý večer doma – k půlnoci zajedeme ke kamarádům na přípitek, neb ti mají letos na starost babičky a nemůžou tudíž vítat nový rok mimo rodinný kruh – tak uvidím, jak dlouho vydržíme (chuckle) …
Jinak rozhovor Berri a Kazana je kouzelný a děkuji, že jsi nám ho připomněla – tak doufám, že kostičky a mlsotky budou vždy aspoň v dohledu …
Aha – jsem v Kalifornii
Užijte si to, milá Ygo! Berete Ernieho s sebou? 🙂
Krásnej psí rozhovor, moc krásnej!
Přeju vám všem krásný rok 2017, pevné zdraví a taky pevné nervy, spokojenost a štěstí.
Děkuju, milá Lído – a všechno nej i tobě:))
Berry má pravdu. To si nemusím nic předsevzívat, to bych se leda uzívala. To si to můžu rovnou udělat!
A jelikož jsem si zapomněla koupit nástěnnej kalendář, můžu si dneska / zítra zkusit namalovat 12 malejch mandal. Když se mi povedou, dopíšu k nim dny a bude. 🙂
S procházkou to moc růžově nevidím, Dondalína dohárává. Ona skoro nebarví, takže se řídím jenom podle Meliny a Dondiny (ne)ochoty Melininým nemravným návrhům vyhovět. Dneska jsem ji testovala na jiných psech a i když už nenastavuje, tak jim ještě voní. Tak to nebudu ještě pár dní pokoušet. (Ale už je to sakra šest týdnů – prvně Melly, hned po ní Donny, a už mi to chození po lese chybí.)
Šest týdnů! Tedy neměla bys holkám domluvit, aby si už svoje dny sladily jedna s druhou?:))
Dvanáct mandal… to je kus práce. Ale konec konců, do prvního ti stačí vlastně jen ta první (wave)
Ony to právě sladily. Jedna přestala a druhá začala. (whew)
Tak nakonec nedělám kalendář, ale péefko. Tu: http://ioanna-ioannina.livejournal.com/
Rozhovor je moc pěkný Děde, a jak všichni víme, není nutno aby bylo přímo veselo. Hlavně nesmí bytí smutno! Já mám poslední den v roce moc rada, vždycky čekáme na půlnoc, otevřeme láhev sektu, vítáme nový rok a přejeme si ať v něm jde všechno dobře.
Wendulko, mně teď momentálně ke štěstí stačí, že je tatkovi líp – posedl ho šílenej chcíp a fakt jsem měla strach. A když zmizí strach, tak je vlastně vždycky dobře:))
Tak si užijte hezký večer!
Je to hrozný mít strach o rodiče, opravdu je to nejlepší dárek když se zase zdraví zlepší
Teda u vás ty chcípy nějak řádí, ti povím. (h) (y)
Má mrznout, tak ať chcípy zmrznou a neotravujou!