Každý má ke konci starého roku nějaké rituály. Někdo vymete z domu něco starého, někdo vymění kalendář na stěně a já? Já přepisuju diář.
Nějak jsem se nenaučila dělat si záznamy do mobilu. Je mi pohodlnější nosit s sebou papírový diář v tzv. kabelkové velikosti a čmárat do něj záznamy, co jsem s kým probrala, co dostal do příště za úkol a kdy mám jít k zubaři. Leckdo si píše toto do mobilu, tamhleto do kalendáře v práci, ale obávám se, že bych nikdy nikam nepřišla včas a chaos v mém rozvrhu by narostl do galaktických rozměrů.
Letos jsem Ježíškovi psala do dopisu žádost o diář Paperblanks, protože se mi moc líbí. Konec konců, je to jedna z věcí, kterou beru do ruky několikrát denně, a tak by se mi asi líbit měl. Jenže Ježíšek zase skončil před Vánoci v nemocnici, a tak jsem vyrazila na nákup po Štědrém dnu. Výběr už nebyl kdovíjak úžasný, ale nakonec jsem ulovila krásný diář v ještě lepší kabelkové velikosti s požadovaným rozvržením – jeden list na jeden všední den.
A teď mě čeká přepsat dozadu záznamy, které tam vždycky mám. Pár důležitých adres, ordinační hodiny gynekoložky, přihlašovací heslo na stránky s učebnicemi a podobně. Docela se na to těším, psaní do nového diáře má v sobě punc očekávání nových a lepších zítřků 🙂
Dede: Děkuju Matyldě za bezvadnej nápad a článek a mám hned dvě otázky! Ta první: máte nějaké rituály spojené s koncem jednoho roku a začátkem dalšího? A ta druhá: používáte klasické papírové zápisníky nebo se vás už zmocnila digitalizace?:))
Eh, já jsem už plně digitalizovaná:))
Chtěla jsem se digitalizovat, ale poté, co mě jak mobil, tak PC, občas upozornily a občas ne, tak jsem to nechala být a uchýlila se zpátky k osvědčené kombinaci stolní kalendář a kabelkový diář – takový ten tenoučký úzký dlouhý, kde je na každý měsíc jen jedna dvoustránka s uzoučkými řádky. Funguje to samozřejmě bezvadně, stejně jako dlouhá léta předtím. Stolní kalendář mám doma na očích pořád a zápisky v něm vidím i tehdy, když vypnu mobil i PC, když dojde baterie i když vypadne proud. Navíc ráda civím na ten obrázek, který je každý týden nový. A ten tenoučký diář mi na hrubou orientaci mimo domov stačí.
Nějaké zvláštní rituály ne přelomu roků ani nemám. Jen odedávna dodržuji zvyk, že ze Silvestra na Nový rok nemá viset vyprané prádlo, jinak někdo blízký zemře. Samosebou, že to nefunguje, dodržuju to léta, a přesto už mi všichni blízcí zemřeli. Takže teď už to vlastně ani nemá cenu, ale dodržuji to dál, snad abych alespoň já sama nějaký ten rok ještě vydržela 😀 .
Chichi – novoroční rituál u nás je – ležet v posteli a poslouchat, jak Vídeňští filharmonici hrají Radeckého pochod (rofl) – myslím, že je to někdy kolem jedné hodiny odpolední … ale nemyslete, že v té betli ležím od rána! Mezi tím musím stihnout venčení (dlouhééééé) a uvařit oběd (letos to budou ptáčci) – ovšem filharmonici v posteli k Novému roku patří už roky!!
Jinak všechno potřebné si zapisuju do stolního kalendáře v práci, pokud si vzpomenu doma, tak do poznámek na Seznamu a pak zase přepíšu do toho stolního kalendáře – co není zapsané tan jako by nebylo – nepamatuju si lautr ani ho…uby (rofl)
Ygo, zvyk s vídeňskými filharmoniky se mi moc líbí! I s tou postelí:)) Že bych tě letos napodobila? 😀
Mám velmi ráda papírové diáře, pár krásných i mám, ale nepoužívám je. Jsem v tom beznadějná – jak mám absolutní většinu „agendy“ v počítači a mobilu, tak tam mám všechno. A synchronizované 😛
Takže tady asi jako jediná dnes zastupuju digitálníky 😀
Pokud jde o rituály, tak nemám pocit, že bych nějaké měla. Jen mám v hlavě pořád ono „jak na nový rok, tak po celý rok“, tudíš se snažím na Nový rok stihnout všechno, co považuju ve svém životě za podstatné pro všední den – třeba dlouhou psí vycházku:))
Co mobil neví, to neexistuje.
Takže my se hlásíme k digitalizovaným. Navíc mobil předem „naznačuje“, člověk má možnost se na událost duševně připravit. Nevím jak vy, ale například na zubařku meditaci předem rozhodně potřebuju 😀
Několik posledních let dodržujeme rituál novoročního výletu. Jak to bude letos, to se teprve ukáže. Skočil na mě nějaký chcíp … ale do prvního je ještě daleko, že jo 😀
Hm, Paperblanks jsou opravdu krásné diáře, ale na mě (a vzhledem k tomu, co tahám v kabelce 🙂 ) moc velké. Na to, abych si zapsala, kde, kdo a v kolik, mi stačí malý diářek (8×16 cm), týdenní. Ale hezké desky vybírám pečlivě a dlouho, letos mám kytičkové, příští rok bude v anglickém stylu. Takže i já se hlásím ke konzervativcům, u mě jasně vedou záznamy ruční.
Svátky a narozeniny mám zapsané ve stolním kalendáři a přepisování ze starého do nového je můj každoroční novoroční rituál. Těší mě obracet čisté listy kalendáře, prohlížet obrázky (psů (chuckle) ) a krasopisně sázet písmenka. Dalším rituálem je výměna nástěnných kalendářů.
Jen mám takový pocit, jako bych ty kalendáře měnila nějak strašně často!
Já jsme letos ukořistila ještě menší diář, než mívám obvykle- ilustrační fotka je tentokrát opravdová 🙂 A mám z Paperblanks hroznou radost.
A co ty perforované růžky – trháš nebo ne? 🙂
Ne 🙂
Dá-li se to nazvat rituálem – do stolního kalendáře přepisuji narozeniny našich blízkých a také kulatiny příbuzných vzdálenějších (abychom nezapomněli popřát).
Digitalizovaná nejsem, takže malý diářek v kabelce (jedna stránka = jeden měsíc) je nezbytností, ale i přes malý rozměr stačí na všechno důležité (ještě si dost věcí pamatuji… :o).
Všem přeji pohodového a milého Silvestra, Nový rok bez následků a v celém roce příštím hlavně zdraví, štěstí, spokojenost a pohodu.
Já jsem používala stolní kalendář, když jsem byla na mateřské. Jenže pak jsem začala za prací různě docházet, a tak potřebuju mobilní kalendář- tedy diář.
Používala jsem léta klasické diáře, obvykle jsem je dostávala od různých dodavatelů apod., krásné, s koženými vazbami…… no tak už nedostávám a ani nepoužívám. Také jsem do nich přepisovala důležité údaje…. pak jsem toho nechala a všechno zařadila do počítače. Nezálohovala jsem, počítač vyhořel, všechno zmizelo…. Na běžné poznámky dnes používám stolní Zvířetnický kalendář, na upomínky mobil. Už nemám tolik důležitých schůzek a jednání, jako jsem mívala, takže je mi to jedno.
Taky používám diář. Zároveň teda i kalendář v gmailu, ale ten jen na připomínky, takovou věc, jako kdy jsem byla naposled na zubním (a kdy se tudíž mám objednat příště) by mě nebavilo v tom hledat, tady se mi papír zdá lepší.
Už mám přepsáno, ale považuju to spíš za daň za papírové pohodlí – přepisuju nerada.
Jo, používám kabelkový týdenní, takový ten dlouhý úzký.
Já také používám už léta papírový kabelkový diář.
Píšu si tam vše, plánuju v něm a díky němu mám přehled. Nechci se v tomto ohledu digitalizovat.
Letos mám tento se slony.
http://miskasedlakova.rajce.idnes.cz/nastenka/#Disloni2017.jpg
Míšo, mně to nic neukáže.
Míšo, nenašla jsem obrázek zápisníku se slony, ale všimla jsem si u fotky sobů, jaké máš krásné hodiny a obraz! (inlove)
Taky hlasuju jednoznačně pro diář. Mívala jsem vždycky „kabelkový“, ale jak se mi zhoršovalo vidění na blízko, diáře jsem měla rok od roku větší, abych je mohla používat bez brýlí. Letos jsem zjistila, že už to nejde ani s formátem A4. Takže na rok 2017 mám opět krásný praktický kabelkový. A novoroční dopoledne pravidelně trávím přepisováním narozenin a trvalých poznámek ze starého do nového. Je to součást mého rituálu – dotknout se v ten den ať už fyzicky, nebo jen myšlenkou, všeho, co je pro mne v životě důležité, protože se říká – jak na Nový rok, tak po celý rok.
Já už mám přepsáno 🙂
Dokud jsem ještě pracovala, nikdy jsem diář nepotřebovala a ani nepoužívala.Důležitá data, výročí, narozeniny nejbližších si stále dobře pamatuju a na ostatní jsem do letoška na stěně v kuchyni mívala týdenní kalendář,do kterého jsem vše zapisovala tak, jak bylo potřeba.Vždy jsem mívala trhací týdenní kalendář, kde byla velká denní políčka, ale listy týdne se trhaly a zahazovaly. Vznikal tak během roku postupně trochu zmatek, takže mi Ježíšek letos přinesl kalendář s velkými denními poli, ale jeden list je na jeden celý měsíc.Bude to jistě přehlednější a méně náročné na paměť, protože musím mít na očích přehled, kdy jsme měli a máme službu na mytí schodů v chodbě domu a nejdůležitější datum je hlídání testu srážlivosti krve(inr), který podstupuji kvůli warfarinu každý měsíc pravidelně.Lékařské konroly do něj zaznamenávám pravidelně, abych nezapomněla. jinak přeju všem zvířetníkům šťastný a zdravý celý rok 2017.Zvířecím miláčkům bych nejvíc přála klid od hnusných bouchalů a střílečů rachejtlí. Zkrátka klid, mír pohodu pro všechny.
Důležitá data a narozeniny si pamatuju, ale když mám denně šest hodin a každou s někým jiným, potřebuju záznamy…
v mobilu mám jen kontakty a v práci na stole navíc papírový vizitkovník. jinak, co si napíšu rukou, to nezapomenu, takže na stole rovněž stojí papírový kalendář a v zásuvce leží pěkný silný papírový diář – a v nich je všechno :-)digitalizace je pohodlná a technicky ji celkem zvládám, ale jsem spíš staromilec, jedu si tedy spokojeně oběma cestičkami 🙂
Taky preferuju papír….
Rituály ani ne, ale diář používám – taky si radši píšu věci rukou.
No, co napíšu, to ve mně zanechá aspoň nějakou stopu, s mobilem by to byl problém.
ano, co si napíšu většinou nezapomínám. Zapomenu spíš lístek s seznamem nákupu na stole. Většinou přivezu všechno až na jednu věc a to je vždycky ta n e j d ů l e ž i t ě j š í. Takhle já to mám v té hlavě srovnané. Telefonní čísla a adresy v práci si většinou pamatuji. Ale přesto všechno jsem si letos diář pořídila a to takový kabelkový a s mandalou na deskách, má mou oblíbenou modrozelenou barvu. A budu si zapisovat. S telefonem kamarádím ale než si to napíšu do mobilu tak si řeknu, že to není tak důležité a že si to budu pamatovat.