Už mě nebavilo sedět v lese a čekat, až mi sem někdo konečně přijde loupat perníček. Vánoce na krku, v chalupě ani kůrka chleba a perník už nemůžu ani vidět. Tak jsem ho nabrala vrchovatou nůši, hodila na sebe matoucí kouzlo, ať nějak vypadám a neděsím kunčafty, a hajdy na vánoční trhy. Něco prodám a koupím si klobásu.
A jak tak sedím ve stánku, přijde takové mláďátko mrňavé – akorát by se vešlo na lopatu. Kouká a mlčí.
„Co by sis přála?“
Holka nic, jen zírá na perníkové srdce s mašličkou.
„Chtěla bys tohle? Stojí padesát korun.“
Vrtí hlavou.
„Tak támhle to menší? Je za třicet.“
Mlčí.
„Tak jo, klidně se jen dívej, mně to nevadí.“
Zase je chvíli potichu, ale pak konečně pípne: „To malé nemá mašličku.“
„No tak já ti na toho prcka mašli udělám, kvůli kousku stuhy navíc snad hlady neumřu.“
Holka září jako vánoční stromeček. Brebentí a brebentí, že je to dárek pro maminku… když mlčela, bylo to skoro lepší. Ale co, však už se jí zbavím, mašle je uvázaná. Dávám perník do pytlíku a podávám ho tomu vyžleti.
„Bude to teda třicet korun.“
Sáhne do kapsy, chvíli čučí na pár drobných v dlani, pak prohledá druhou kapsu a ztuhne. A zase mlčí.
„Tak co bude?“ Už jsem otrávená a mám chuť na opečenou klobásu.
„Já… ztratila jsem pět korun.“
Ježkovy zraky, tak já se jí tady pižlám se serepetičkami a mašličkami a ona nic? Kouknu do kasy. Na klobásu už mám, vlastně na několik klobás a na flašku medoviny taky. Začíná sněžit, na pódiu na druhém konci tržiště zpívají koledy… tííšéé áá óóchóótněéé…
„Tak co mám s tebou dělat, holka pitomá. Dej sem těch pětadvacet a mazej domů, ať nedostaneš dalších pětadvacet na zadek.“
„Děkuju, paní.“
Hmm, prý děkuju… paní… Ty Vánoce mi jednou zničí pověst…
Moc pekna pohadka.
Další super pohádka – je vidět, že Vánoce kouzelně působí i na babky ježibabky. A vůbec se nedivím, že dostala chuť na klobás a medovinu – já dnes pekla roládu a čokoládové řezy a že bych měla chuť na perník, tož to ani náhodou …
Regi, to je velice roztomilá pohádka o moderní Ježibabě:)
A Matyldo,ta tvoje včerejší pohádka byla take krásná !
Vy se máte, že jste v Kalifornii, alespoň nemáte mlhu a hnusné náledí
No Maruško, z Kalifornie se raduju maximálně tady:)) Jinak i tady vládne hnusné náledí, popravdě ráno byly -4 stupně a do toho pršelo. Všechno bylo zase pod ledem a žádná naděje, že to roztaje, přes den nebylo tepleji než -2 stupně. Tak jsem zase nezbytné cestičky kolem Domu solila – ono zápraží z vymývané dlažby byla jedna velká klouzačka.
A protože tentokrát se na vsi nesolilo (někdo si po minulém výjimečném solení stěžoval, tak proč by to obec dělala, že), vydržel led všude – na chodnících i všech vedlejších cestách.
No škoda, že ta Kalifornie je jen virtuální, to by se aspoň moje tělesná schránka neseznámila s náledím tak důvěrně! A může za to psisko potrhlé! On na tom ledu nevybral zatáčku, podrazil mi v plné rychlosti nohy a už jsme se na zemi váleli oba. Naštěstí dobrý, vstali jsme oba. 🙂
Hlásím, že Ježibaba bez nehody dorazila do své chaloupky v lesích, zatopila v kamnech a ohřála si prochladlé nohy, uzenou klobásu i medovinu. Všem děkuje za komentáře, připíjí na zdraví a přeje krásné Vánoce. 🙂
Ježibaba nějakým omylem dorazila do Kalifornie?!
😉
Díky za krásnou pohádku a přeju nohy v teple a krásné Vánoce:))
Aaaa, ježibaba a ještě hodná s vidinou klobásy a flašky medoviny! (A nikdo nikoho nesežral- viz můj myšlenkový pochod ke včerejší pohádce).
A mně se včera konečně povedlo se vypravit na tu horkou medovinu. Prima to bylo 🙂
Na Vánoce změkne i okoralé srdce hrozné Ježibaby, to je jasné. A touha po klobáse a kusu masa… Vůbec se nedivím. Peču třetí vánočku a chci párek! Nebo řízek!
Toro, tak já upekla vánočky taky tři, ze skoro 1,5 kg mouky. Pokud si myslíš, že ještě nějaký kousek vánočky zbyl, jsi na velkém omylu. Dcera Petra s MLP stihli všechny vánočky zlikvidovat, tedy doslova sež…No, neměla jsem je udělat tak strašně dobrý, že? v Zkrátka vánočky u nás nezbydou nikdy. Kynutý těsto je sice v naší rodině populární, ale já ho kvůli své cukrovce moc často nedělám.Proto asi vánočky a cokoli jiného kynutéhomizí jak sníh na slunci.
Ale to byla opravdu sympatická paní, totiž ježibaba! Stejně se mi vždycky zdálo, že s tím pečením dětí to byla jen taková pomluva. 🙂 Konečně Jeníček potřeboval dostat na pamětnou, aby si pamatoval, že cizí perník má příště nechat na pokoji!
Též jsem v Kalifornii, Dede! 😀
Ony Vánoce působí i na Ježibábu a je z ní Ježibabička.
Krásné povídání.
Ježibabo, ježibabo, jestli ty náhodou nejsi vlastně hodná babička. 😀
Ne! Ne a ne!!! Nejsem žádná hodná babička, to by tak hrálo…
Poznámka Regi:
Ježibaba se omlouvá, že dnes už možná na žádný případný komentář neodpoví. Trhy dnes totiž končí, takže večer sbalí svou nůši a vydá se konečně na cestu k domovu, do lesů na dálný severovýchod. 🙂
Dobre dojed a diky za pohadku, Regi.
Ty jo, tak tahle ježibaba, zdá se, dělá všechno proto, aby si poškodila image a brand a tak 😀
Mě se líbilo hodnocení přicházející holčičky – tak akorát na lopatu – (rofl) To ještě ježibaba nevypadla z role… (chuckle)
A jéje, to tu dávno nebylo – jsem v Kalifornii! (chuckle)