Sedím u stolu v hlubokém soustředění. Však ho nutně potřebuju, protože se právě nořím do vánoční matematiky. Kdo co dostane, hlavního, vedlejšího, a jestlipak už mají všichni nějakou knížku? Když do této pavučiny zapletu i odhadovaná přání a touhu po překvapení, je to opravdu složitý propletenec!
Vzpomínám si, jaké napětí jsem takhle těsně před Vánoci jako malá cítila. Ano, bylo to víc napětí než těšení, protože – ač se o tom obvykle radši nemluví, Vánoce umějí být i časem velkého zklamání. Hlavně pro děti, ale ani pubertální mládež nemusí dobře snášet poznání, že Ježíšek se tentokrát fakt netrefil.
U přání, která hraničí s realitou, i děti nakonec pochopí, že Ježíšek ani rodiče na všechno nestačí a kůň se na balkon v šestém patře prostě nevejde. Jenže pak je ještě jiný druh přání – hluboko schovaných, o kterých se nemluví. Přitom to leckdy bývají přání velmi, velmi silná.
Aby se maminka s tatínkem zase měli rádi, aby babička byla zpátky doma, a ne v nemocnici, či aby pejsek Punťa nikdy, ale nikdy neumřel! Občas se splní i tato tajná přání, a pak radost skutečně stoupá k nebesům a Vánoce jsou požehnané.
Jak člověku přibývá let a zkušeností, dostává se tento typ přání jaksi stále víc do popředí. Aby si staří rodiče pořád ještě dokázali život užít, aby se dětem dařilo v lásce i v zaměstnání, aby se očekávané vnoučátko narodilo zdravé. To vám ale může splnit opravdu jen ten Ježíšek, tak o tom radši ani nemluvíte, jen tiše doufáte.
Přesto by člověk na ty obyčejné dárky neměl rezignovat. Umět dávat a přijímat radost je něco, co se vždy počítá – ne v majetkovém přiznání, ale v naplnění života, v potěšení duše. Navíc, člověk by neměl být imunní vůči příjemným překvapením jen proto, že existují i ta nepříjemná.
Tak vám všem přeju šťastnou ruku při výběru dárků – aby bylo na světě zase na chvilku radostněji:))
Napsáno pro ČRo Hradec Králové, 2016
A tak se dnes ptám úplně jednoduše: Máte pro letošní Vánoce nějaké velké přání? Myslíte, že máte šanci na to, aby se splnilo?
Pamatujete si, jaké dárky vám udělaly v životě největší radost? Pamatujte si, kdy jste někomu udělali opravdu velikou radost svým dárkem právě vy?
A jedna zcela aktuální – v jaké fázi shánění či výroby dárků se právě nacházíte?:))
O mem nejkrasnejsim darku jsem sem uz jednou psala. No, tak jeste jednou. Jako mala holka jsem strasne chtela od Jeziska mrkaci panu s vlasama a kocarek. A bylo to prani tak velike, ze jsem moc neverila, ze se to splni. A ono jo! Panenka mela hnede vlasy zastrizene jak ja, v kocarku byly perinky a panenka mela kufrik s vybavou. Byla jsem nejstastnejsi decko na svete. Po letech uz v Americe jsem se mamy ptala, kde na neco tak draheho sehnali penize. Ukazalo se, ze panenka byla po mame jeste z prvni republiky a nekdo ji pro mne opravil a premaloval ksichtik, holicka ji upravila vlasy a kocarek byl tusim z frcu a taky opraveny. A babicky usily a upletly vybavicku. A jaky to bylo.
Hanko, dělaly na tom maminka s babičkou a jak jsi byla šťastná – to nemá chybu, ne? (inlove)
Hanko, takovou panenku jsme měla na hraní u babičky- byla po mé mamce. Škoda, že ji děda hodil do popelnice, jako všechny „zbytečné“ věci…
Tak na dárky mám jednoduchý systém – linkovaný dvojlist na tajném místě 🙂 a do něj si píšu nápady. Už mám skoro všechny odškrtnuté anebo na cestě. Anebo vím, kam pro ně skočím. Ovšem syn provokoval už na konci listopadu, že mají všechny dárky nakoupené a zabalené! (fubar) Řekla jsem, že ho nesnáším! 😀
Nevzpomínám si, že bych jako dítě byla někdy na Štědrý den zklamaná. I když jednou to zpočátku na zklamání nebo spíš naštvání vypadalo. To mi bylo asi 13 let a pod stromečkem jsem našla krabici s nápisem Praktická hospodyňka. (chuckle) Věděla jsem, že tento dvojdílný poklad má babička v knihovně a říkala si „to snad není možný, to mi přece nemohli dát!!!!!!“ Vůbec jsem tu krabici nechtěla rozdělat. Pamatuji, že tatínek měl k tomu různé provokativní připomínky. Nakonec jsem se nějak přiměla krabici otevřít a propukla jsem v nadšení, neb namísto Praktické hospodyňky obsahovala 3 díly Vinnetoua!!! (rofl)
Tedy Hančo, Vinnetou v Praktické hospodyňce… tatínek s maminkou měli smysl pro humor (rofl)
Já jsem svého Vinnetoua nikdy neměla, jen toho z knihovny. Zato jsem ho měla půjčeného mockrát:))
Tak krásne o darčekoch píšete,že som celá dojatá.Tiež už všetko/!!/ mám.Vo štvrtok to pobalím,v piatok via Brno,odovzdám,dostanem-teda aspoň dúfam.No a na Štedrý deň a Božie narodenie slúžim.
Verenko, pamatuju si, jak jsi tu někdy psala o tuším štědrovečerním nebo svátečním ranním výjezdu, jak bylo ticho a snad i sníh… Přeju ti svátky pokud možno nudné – tedy služebně (inlove)
A tady potřebuju pomoc – co koupit desetileté slečně? Je to moc chytrá holčička, navíc pohybově nadaná (je mažoretka), a hlavně, je „múdrá jak šalamúnova řiť“ – jak říkávala mamka (rofl) . Jo – a k Vánocům dostane vytouženého pejska – papillonka, se kterým chce tančit. Tož poraďte …
Knížku o dogdancingu? (pokud jich tedy nemá plnou knihovnu)
Napiš jí na lísteček: Poukázka na taneční kostým pro psa a doplňky pro paničku dle vlastního výběru. Lísteček řádně ozdob a pro tuto chvíli máš vystaráno. Plnit budeš holt později 🙂 .
příručku-jak se starat o pejska….
Šminky 😀
V množství větším než malém – takové zkoušení něco spotřebuje 😀
Popravdě netuším, co by mohla chtít desetiletá slečna! Já jsem chtěla koně a psa 😛
Šminky. Hezky velkou kazetu plnou úžasných barviček, nemusí být drahá, stejně to za chvilku smyje.
všechny tři díly Lichožroutů + film na blu-ray a poukázku na vodítko a spol. pro pejska 🙂 deskovou hru – taktickou nebo znalostní, to by se jí mohlo líbit. a může to hrát s kamarádkami nebo s rodiči. neteřinkám jsme kupovali vloni a předloni knížky ( mají 8 a 10 let) a hry v Albi, natrefila jsem na šikovnou slečnu prodavačku a výborně mi poradila ( měla doma stejně starého synovce a neteř 🙂 a ještě možná nějakou pěknou sportovní soupravu a veselé ponožky 🙂
Knížky a hry- tam musíš konzultovat, co už má. Třeba u her by to u nás bylo složitý, trefit se do té, co ještě nemáme 🙂
my toto máme celkem v pohodě, protože knížky kupujeme jen my ( od té doby, co holčičky natolik pobraly rozum, aby se jim četlo) a seznam her aktuálně přítomných doma skorošvagr ochotně vyjmenuje 🙂 ale máš pravdu, už se výběr zužuje 🙂 ještě, že vycházejí pokračování a rozšíření osvědčených her :-)a prosím tě, ohledně Koček, posílám ti SZ, ano? kluci jsou pořád v práci, tak tě budu prosit, jestli bys je neposlala do UH .. další v SZ, díky 🙂
Mám ráda Vánoce i vymýšlení a nakupování dárků.
Vím, že jsem asi divná, ale mě to baví.
Vymýšlím dárky už od srpna a také je od té doby průběžně nakupuji.
Takže všechny už mám a polovinu už i zabalenou.
Nekupuju přehnaně drahé věci, spíše poslouchám, co kdo říká, že by potřeboval nebo se mu to líbí.
Největší radost je nakupovat vnoučkovi. On miluje ty traktory, tak letos to bude stavebnice traktoru John Deer, něco jako Lego. Na každé Vánoce také dostane knihu, letos to bude Kocour Mikeš. A protože příští rok půjde do školy, tak dostane nějaké školní potřeby. Jak jinak než s motivem traktoru.
tak si Míšo udělejte vejlet…
http://www.muzeumradovesnice.cz/
Jo, já mám letos pro malého taky kauf – dopravní značky! 😀 A samozřejmě malý hudební nástroj… kde bychom byli, kdyby malé dítě nedostalo od Ježíška něco, co dělá kravál?
Značky dostal vloni, měly úspěch.
A mas k těm značkám i semafor? Na baterky? S nim se u nás kdysi i spalo. Měsíc!!!
Semafor? To existuje? 🙂 to by se asi taky líbilo:))
Vánoce obecně moc nemám ráda, dárky jsem zrušila. Užíváme si vždycky týden na chatě uprostřed lesů, přiznávám, koukáme na pohádky a dlabeme cukroví, pročež pak zase všechny tahám ven. Konečně můžu venčit za světla a ne v té zimní tmě!
No a včera mě teda … velmi nepotěšila… přítulova ex. Před pár dny volala jestli bysme nevzali dceři na Moravu dárky – batoh a nějaké drobnosti. Tak jasně, to do auta poskládáme. Včera byl přivezen batoh, obrtaška s hromadou balíčků a ještě jedna menší. Dohromady asi tak celý náš kufr. A to radši ani nepřemýšlím nad tím, jakou „radost“ bude mít manžel dcery, který je dost minimalista… možná to vezem my proto, že s náma dveře nevyrazí? Vážně je tohle to pravé pro vánoční klid a pohodu?
Jde to i bez dárků – když se lidé domluví. Proč ne.
No, mně by to asi chybělo:)) Ani ne pro ty věci, jako pro tu atmosféru očekávání. Možná je to hloupé, ale já to pořád ještě mám ráda 🙂
Dobrá, když to někdo chce, jeho věc, ale proč proboha tolik? Chce TOHLE určitě i druhá strana?
Jako dítě jasně (ale – chtěla jsem psa a nikdy jsem jej nedostala!), ale proč si mám jako dospělák vymýšlet co mi má kdo koupit (nic, co chci, to si koupím, co chci doopravdy, to se koupit nedá), nebo naopak řešit co s hmm, krásným, hmm, praktickým, hmm, dárkem, který mi pak pár let někde straší aniž na něj někdo sáhne, než se ten krám vyhodí. A totéž druhým směrem. Zrušeno a vypadá to, že už konečně i opravdu pochopeno. A i díky tomu letos vánoce zase opatrně pouštím k nám – v sobotu jsme si přinesli pár větviček a jmelí, postupně procházíme pražské trhy…
Víš, ten, kdo mi dárky kupuje, obvykle ví, co bych chtěla a dopis Ježíškovi mu to může nenápadně připomenout 🙂
Přiznávám, že dárky dostávám ráda jako malá a se stejným nadšením je i rozdávám.
Já ty Vánoce nikdy tak strašně neprožívala, teda jako dospělá, jako dítě pochopitelně ano. I když naše babička nám je sladila – každý rok jsme našly se ségrou pod stromečkem něco do výbavy ( a to co si pamatuju tak já od deseti let určitě ) a vkladní knížku, abychom viděly, kolik nám babička přišetřila. Já vím, že pro ni to bylo nesmírně důležité a my jsme byly hajzlíci nevděční, ale vyprávějte to dítěti.
Nejkrásnější byly Vánoce s dětma, když už hodně pobraly rozum a věděly, že není Ježíšek a nechápaly, jak to s těma dárkama děláme. My je měli poschovávané různě a hlavně jsme je dostali pod stromek tak, že miláčkové o tom nevěděli. A to bylo v případě klasického kajaku dost záhul. Ale hlavní bylo, jak se uměli radovat. Jednou si přál Kuba opravdu velkou krosnu a my od kamarádky skautky sehnali 80l nejnejnej za rozumnou cenu. Tenkrát si ten bágl oblékl, byl úplně vedle. Tak to byly ty nejkrásnější zážitky.
Jo, Inko, měkké balíčky od babičky vždy zahrnovaly něco do výbavy 😛 taky jsem z toho nebývala odvázaná 🙁
Dostat tajně pod stromek kajak – to fakt klobouk dolů! 😀
No a to nebyl žádnej banánek, ale poctivej dlouhej.Oknem jsme to tam cpali!
Hihi, jednou jsem dobře schovala lyže pro syna a to tak dobře, že jsem na ně zapomněla. Pak přišel únor a syn mi oznámil, že nutně potřebuje lyže, takže k nám přišel Ježíšek ještě jednou, to bylo radosti. 🙂
knížek je na pultech hafo a já nemůžu sehnat pro MLP Herriota. Nějaké máme už dlouho a co nemáme tak nemají ani v knihkupectví. A vůbec s těmi dárky to je na bednu. Jana v sobotu rozflákla mobil když se chtěla podívat na hodiny a páni psi zrovna škubli vodítkem. Chce něco co by mohla nosit v kapse a ještě aby to dobře fotilo a já větev stará, tomu nerozumím. Nějak mě ty vánoce neberou.
zkus se podívat tady: http://antikvariat11.cz sehnala jsem tady i dost nesehnatelné kousky 🙂
Nebo na Aukru
Zkus to taky tady, nemusíš se registrovat, a tady jsou ověření knížkaři:
http://www.databazeknih.cz/vyhledat-v-bazaru-knih?q=herriot&bazarfind=Hledat
Maruško, něco mají v Liberci ve Fryčově knihkupectví (znáš ?), taky na CD a zase něco jiného uvidíš, když si přejdeš do jejich antikvariátu. Pokud by tedy nevadilo, že to není nová kniha.
Já už jsem sjela na internetu kdovíco ale knížky jsou většinou rozebrané, do Liberce jede zítra Jana, tak se tam podívá
Promiň, zapomněla jsem ti dát odkaz :
http://obchod.knihyfryc.cz/simpleSearch?page=0
Maruško, třeba ti sem někdo napíše tip na dobře fotící mobil, který něco vydrží!:)) Já to tedy taky nevím (blush)
Google nexus 5X
Mladej má Xiaomi Redmi 3S, speciální edici s LTE pro Česko. Telefon vydrží víc než dva dny (je to úsměvné, mně obyčejný Samsung S5610 starý čtyři roky vydrží cca deset dní), kovové tělo, pokud se na něj koupí tvrzené sklo, tak i nějaký menší pád přežije…
Recenze na telefon http://mobil.idnes.cz/xiaomi-redmi-3s-recenze-07d-/telefony.aspx?c=A161128_201931_telefony_vok
Ach ach ach dárky – tak já jsem ve fázi, kdy vím, co komu dát a konečně se můžu vrhnout do víru nakupování (sweat) …
Všechny vánoce byly překrásné, jenom jedny byly zkažené – to ty, kdy jsem nedostala ŽÁDNOU knížku.
Jinak si vzpomínám na jedny v tom roce, kdy jsme měli rozestavěný barák – stůl se stromečkem v obrovském prostoru (ze kterého se časem stala kuchyň, jídelna, chodba a ložnice) a pod ním plno dárků – opravdu nikdo nic nečekal, a proto jsme všechny zůstaly stát s otevřenou pusou – ten rok byl u nás fakt Ježíšek, protože naši by to při té dřině a finančních nákladech nezvládli (chuckle) … a dostala jsem KOLEČKOVÉ BRUSLE (prosím ne inlajny)! S těmi jsme si užili zábavu celá rodina.
A tajně se přeju zdraví a štěstí pro celou rodinu – aby ten další rok byl konečně dobrý …
Jo, vánoce bez knížky, to si u nás nikdo nedovolil :). Už byla tichá dohoda, že knížku vybalím naposled (nic nemá takový tvar jako zabalená kniha z knihkupectví, ještě s knihovnickým skladem, doplněná prostě jen mašlí), předtím se pořádně poraduju ze všeho ostatního, protože potom bude problém mne od knihy odlepit 🙂 . Na Štěpána jsem už pravidelně měla dočteno a četla vánoční dárek podruhé.
Kluci to berou podobně, jsou schopni zůstat zírat na první dárek celý večer, že na ně Ježíšek nezapomněl. Doufám, že jim ta skromnost vydrží.
Ano Ygo a JJ, s knížkami to u nás bylo stejné. A rodiče znali svoji dcerušku a když chtěli mít klidné Vánoce, tak těch knih bývalo víc:)) To bylo ono vánoční – víc knih naráz. Přes rok jsem je dostávala jen po jedné:))
Ano, ano, komínek z knížek musel být. 🙂
Byla jsem u vnučky a tam zase zásoba půl metru knížek z knihovny ani jsme nestihly všechny probrat. 🙂 Strašně mně to těší, že čte.
jé Dede, ty jsi taky chtěla koně na balkoně? Já taky, ale ani do prvního NP mi ho nedovolili a nenadělili…dárky mám pro všechny, některé jsem už i podarovala. Nejhezčí dětskej dárek,co jsem kdy dostala byla stavebnice Merkur. Největším zklamáním byly džíny. Dostala jsem své první – bohužel z takové té pseudorifloviny,vyrobené v Čechách, mamka ji koupila v metráži a dala ušít ke švadleně, která z toho ušila ještě větší hrůzu, protože o šití riflí neměla ani ponětí …já brečela hrůzou,že bych si tohle vůbec mohla obléct,matka brečela bolestí nad mojí nevděčností, otec zařval, že vánoce jsou svátky klidu..mír vynechal já dostala na zadek, džíny my byly odebrány s tím, že jiné dítě bude rádo, já v návalu dětského zklamání odfrkla něco ve stylu,že bych toho,kdo si to obleče a vyjde v tom na ulici chtěla vidět, dostala jsem znova. Otec mi sebral i ostatní dárky s tím, že je vrátí Ježíškovi a já šla trucovat do pokojíčku. Zařval za mnou,že jestli ještě ceknu, dostanu do třetice. Druhej den mě prosili,abych promluvila, protože já mlčela jak sfinga.S odstupem času to beru s úsměvem, ale tehdy jsme byla naštvaná snad na celej svět…K Vánocům chci letos svatej klid a pokoj a to nevím, jestli se mi splní.A jediný,za co budu prosit, abychom se i u toho dalšího stromečku zase s mamkou sešly ve zdraví.
A radost z dárku, snad největší kdysi,když začínaly stromy přání,jsem jednomu klukovi z děcáku,podarovala nabíječku s baterkama do walkmana. Dárky si děti přebíraly u velkého vánočního stromu a on tam stál,držel tu nabíječku i s baterkama a z očí mu tekly slzy.
Šárko a bylo jiné dítě vděčné za džíny?
já ti nevim, dárky mi pak dali druhej den, ty gatě tam už nebyly a mě to bylo nějak šumák,vánoční těšení ani radost ten rok nějak nebyly..já si ani nevybavuju, co tam ještě bylo..
Sharko, byla jsem na tom podobně akorát ta hrůza se jmenovala šusťák. Místo ten pravý italský, či rakouský ho matinka nechala pro obě ušít. No, byla jsem velmi nevděčný parchant, nikdy jsem ho na sebe nedala i za cenu výprasku.Džíny jsem podělila po mém ex, jeho sestry manža byla Rakušan a žili tady.Dovezl mu „Lee“ a já je měla pak ještě obnošené a na konec kraťasy, byly to džíny nezapomenutelné.
jasně, že jsem chtěla koně! A psa. Trvale, leč bez výsledku:))
Zklamané Vánoce jsem měla jednou a za boha si nevzpomenu proč, takže to zase taková tragédie být nemohla. 🙂
Jsem ve fázi, kdy už nemusím do obchodu 🙂 což je dobrá fáze pořizování dárků. Ještě tu a tam něco vyrobit a bude to v cajku 🙂
Pokud jde o velká přání, chtěla bych zdraví pro celou rodinu i smečku. Tak asi tak.
Úžasný dárek- to byl nový šicí stroj. Nečekala jsem ho a překvapilo mě, že Mušketýr z mých několika poznámek vyčetl druh šicího stroje a dokonce si ho zapamatoval 🙂
Já jsem taky za poslední tři roky nakoupila veškeré dárky na internetu. Do tlačenic v obchodech už nikdy.
Aha já myslela, že nemusíš do obchodu, protože nakupuješ na internetu a ty už máš nakoupeno.
Hurá, já už mám taky nakoupíno (dárky, v obchodě, aby bylo jasno 🙂 ). Teď ještě pár drobností každému pro radost a bude.
S tím zdravím pro celou rodinu máš pravdu – jak todle není, nestojí to za nic.
už jste ochutnali mlsky nebo čekáte na vánoce?
Neochutnali, o vánocích snad něco z toho přijde na řadu. Nebo alespoň ten malinový džem s chili od loňska; ovšem můj návrh použít jej na slepování cukroví neprošel.
Hádám, že až na Vánoce a na Silvestra. Ono všechno mlsání nemusí být dětem přístupno, že, takže něco vytáhneme, až mládež usne.
No, já už se blížím k cíli – s dárkama. Díkybohu. Jinak dnes jsem si užila, protože jsem koupila komplet outfit pro očekávanou vnučku – vše sladěné, jak by to mělo u dámy být:))
Jinak ten šicí stroj musel být dárek jak hrom – věřím, že si to pamatuješ (inlove) Já si pamatuju přesně ten radostný úžas, když jsem dostala svůj první osobní digitál – Canon Ixus. Byl právě tak úžasnej, jak jsem si ho vysnila. Jeho následovník pár let později už z jakéhosi důvodu nikdy tak dobrej nebyl – byl moc pomalej:))
Noooo, jenže já nutně potřebuju šicí stroj pro dvouletou švadlenku. S velikou kulatou jehlou 😀
Dede, já jsem letos dostala nejlepší vánoční dárek brzo, jak víš minulý týden jsem dokončila universitu, First class degree with honours in Environmental science, pořád se z toho nemůžu vzpamatovat a mám takovou radost. Já jsem si totiž myslela, že pokud budu mít hodně štěstí, dostanu dvojku, za celou dobu studování mě ani nenapadlo, že bych mohla skončit s jedničkou. A taky, za tu dizertaci o dopadu plantáží olejnaté palmy na životní prostředí jsem dostala 90% ! Tak přece mě ty bláboly o tom jak je všechno zelený a carbon potřebujeme, aby korýšům tvrdly skořápky, přivedly na dobrý nápad k dizertaci, a dobré potenciální řešení problému. Kdybych tenkrát v březnu když jsem musela volit téma neměla tuhle diskusi tuto, kdo ví co bych si zvolila, a třeba měla jiné hodnocení. (Mimochodem nadměrné emise CO2 silně okyselují oceány což vede k měknutí skořápek a exoskeletonů.) Takže vánoční dárek jsem si zařídila sama a jsem šťastná.
Teda taky bych chtěla nový smartphone od Google, ale ten si asi taky budu muset koupit sama, ten nejnovější Google pixel je dost drahý. Google galaxy nexus, a potom nexus 5 a 6 byly skvělé zařízení za skvělou cenu, ale tentokrát s cenou šli dost nahoru. Ale zase už jsem zvyklá na Google kvalitu, tak i když to teď cenově vyjde stejně jako Samsung, koupím si Google pixel.
Třeba taky dostaneš nový smartphone Dede?
Nový smartphone- tak moje reakce na to je pámbu s námi a zlý pryč. Já mám vždycky ráda ten starej 🙂
S pixelem bych teda ještě počkal. Minimálně do uvedení nových Samsungu osmičkové řady (cca únor). Kromě ceny co tou dobou trochu opadne jde ještě o to, aby se vychytaly prvotní dětské nemoci (a několik se tam najde) a z výrobních linek sjely vyladěnější modely.
Chtěla jsem počkat až trochu opadne cena, problém je, že nový phone docela potřebuju, můj nexus 5 mám od září 2014 a protože jsem si hloupě koupila jenom 8GB tak mám opravdu problémy s pamětí. Musím stokrát přemýšlet nad každou aplikací co si stáhnu, fotky okamžitě dávat na onedrive nebo google, ať je můžu smazat z paměti a tak dále.
Kolega koupil Nexus 5X a je to moc fajn telefonek. Ale zas těch 32 GB bez rozšíření karet…
Ten má můj manžel, taky mě naváděl ať si ho koupím, já jsem se rozhodla pro pixel ať mám pro jednou opravdu novou technologii co mi zase několik let vydrží. Asi počkám do konce února teda, to bude 6 měsíců co pixel uvedli na trh.
To je rozumné, protože zatím tam těch vad několik je (zamrzání foťáku např., Halo efekt atd.). To zatím vychytají, a další várky už budou lepší a navíc levnější. S 5X to nebylo jiné, nebo takovou LG G4, která trpěla bootloap errorem v prvních několika verzích.
Wendulko, jsi dobrá a tak se pořádně raduj! Hledáš si místo v novém oboru? (wave)
Jeste nehledam Dede, zatim se raduju. Zacnu po Novem roce
Raduj se 🙂 . Jsi moc šikovná!
Wendulko, mas byt na co pysna. (inlove)
Wendy – veliká gratulace! (rose1) (rose1)
Děkuji, děkuji. Vendulka Glover, bakalářka vědy!