Čekali jsme na ni velmi dlouho, protože bez ní se podzim vymalovat nedá. Ale na to, aby vznikla, musí příroda střádat něco, co nám tak zoufale po celý srpen a září chybělo – tedy vodu. Takže aby k nám opravdu přišel mlžný podzim, muselo nejdřív aspoň něco napršet.
A to aspoň něco je pořád jen po vrchu, do půdy se toho vsakuje jen málo. Ale přece jen příroda stačila nějakou vodu nachytat, aby včera ráno bylo skutečná podzimní mlha! Ještě navíc trochu mrholilo, takže bylo prostě podzimně jako z Ladových ilustrací.
Javory se rozsvítily:))
Musela jsem jet do Hradce (Králové:)), takže jsem si všechny ty podzimní barevné tóny opravdu užila. I s bahnem – asi proto, že zemědělci většinu řepné kampaně stihli za sucha, přestali myslet na to, co udělají se silnicí traktory vyjíždějící z mokrého pole.
Listí
Popravdě jet na některých úsecích rychleji, tak se kloužu až tam, kam bych rozhodně nechtěla a na autě jsem měla zabahněná i přední skla – to když jsem jela za dodávkou, která někde ztratila zástěrky. Není nad to dojet do města jako dáma, že? I když na fotkách uvidíte, na jakém parkovišti jsem našla místo – tím se staly bahnité zbytky řepné kampaně vlastně nepodstatné:))
Máte rádi chryzule?
Mám ráda tento čas, vůbec, kdyby do té, byť jen na povrchu namočené krajiny ještě zasvítilo sluníčko! Zahrada mě volá, protože s tím, jak díky deštíkům půda přece jen trošku měkne, se stávají možné práce, které jsem až dosud odsouvala na potom.
Další fotky najdete zde: http://sandvika.rajce.idnes.cz/Dede_-_Prisel_podzim/
Podzim na skalce
A tak se dnes ptám: jakpak je teď u vás doma? Taky už u vás vládne mlžný podzim? Co máte na tomto období rádi – a co vůbec ne?
Berry – máš paničko ten míček?
Já miluju podzimní vůni namočeného pomalu tlejícího listí, křupavá ledová jablka, slaďounké ledové švestky sbírané z orosené trávy, vůni vzdálených ohníčků a především barvy!
Nemám ráda, a to ani trošinku, zkracující se den, nadvládu tmy… zima mi vadí mnohem méně než ta tma! Jo a taky nemám ráda bahno – ale to zatím u nás nehrozí (I v tom Hradci pršelo mnohem víc:))
Nedá panička, nedá míček!:))
Ta je krásná, co?
Náš les
U pole
Dnes v lese – pršelo až vznikly kaluže! Od jara se to tady nepovedlo:))
Bylo krásně… najdete psy?:))
Mňa s jeseňou zmieruje len možnosť chodiť na huby. No a tento rok u nás rastie čo? Houby. S mákem pod padákem, jak hovorila naša babi. Je také sucho, že aj keď naprší, zvlhčí sa len horných pár centimetrov pôdy a to pre podhubie nestačí. Cez víkend sme boli s otcom v Šaštínskom lese a takú strašidelnú neprítomnosť akýchkoľvek húb si ani nepamätám, nerástli ani žiadne bežné „plevelné“ huby, ako rôzne červené odtiene plávok, muchotrávky, čechračky, lakovky, strapcovky, prosto NIČ. Dokonca neboli ani pinpongové loptičky pestrecov, ktoré zvykli rásť aj za najväčšieho sucha. Veľmo divná sezóna :S
Podzim je na focení pěkný. Měkké světlo, barvy.
Podzim je pěknej na focení, jen by měl člověk mít v ruce ten foťák. 😛 Mám teď lepší mobil než dřív, ale hůř fotí. Co už – přece jen jeho prvním úkolem je to telefonování 😀
Dede, všechny fotky se ti moc a moc povedly a já se jejich prohlížením opravdu kochala. Přímo jsem se teleportovala do lesních fotek a skoro cítila tu podzimní vůni z tlejícího listí, vlhkého mechu a lesní mlhy. Miluji podzimní barvy. Proto jsem si nedávno koupila nový, krásně vybarvený věnec na venkovní dveře. Je upletený z roští, zdobený listy, šiškami a žaludy. Jen šišky a kloboučky žaludů jsou pravé vše ostatní umělé, ale tak dokonalé, že jsem si listy musela promnout mezi prsty, abych uvěřila, že nejsou pravé. Třeba ta třetí fotka! Zajímavé, že v přírodě nebo jako dekorace mám barvy podzimu moc ráda. Ale „na sobě“ mi nesluší ani jedna – hnědá, zelená, bordó či do fialova v jakémkoliv odstínu. Bordó snad možná lemovaná bílou u krku. Takže jedně žlutá by šla. Mám oblíbené tričko s dl. rukávem, ale není to křiklavě žlutá ani „zlatá“ a odstíny „hořčicové“ bych si asi také oblékla. V přírodě je tahle směs barev prostě nádhera.
Velké sucho je i u nás, už nepršelo několik týdnů a jsou přísné zákazy otevřeného ohně. Ale jinak máme přenádherný podzim! Sice stále teplo (včera teploměr vylezl až na 32), ale vlknost vzduchu téměř žádná a profukuje velice příjemný větřík. Jen to slunce už pluje po obloze níže a rychleji a v 6.15 už padne tma (a až se změní čas bude ještě hůř). „Trpí“ tím i kočky, protože je venku nechávám jen do setmění a tak se jejich odpolední pobyt na zahradě každým dnem o něco krátí.
Maričko, tak podzim si s 32 stupni naštěstí nespojuju! 😀
Jinak s těmi barvami to mám stejné – miluju podzimní barvy a snad s výjimkou sírově žluté mi vůbec nejdou. Občas se nechám unést a něco si (skoro) koupím, ale pak si vzpomenu na ty meruňkové a jiné halenky, které jsem ještě jako nové rozdávala jinak vybarveným kamarádkám a včas se zastavím. Já prostě potřebuju studené barvy a ty se v barvami hýřícím planoucím podzimu nenacházejí 🙂
U nás v botance jsem tuhle (samozřejmě bez foťáku a na mobil nejsem zvyklá fotit 😛 ) viděla tak nádherně oranžovej javor, úplně svítil. Počítám, že než se tam dostanu, opadá…
Miluju podzimní barvy… ale ta tma by k tomu být nemusela 🙁
zano, tyhla nádherně oranžové a taky krásně rudě planoucí javory byly i unás. píšu , že byly, protože je starosta nechal všechny vykácet, i když podle mé zkušenosti nikomu a ničemu nepřekážely. jeden den tam byly, druhý den po nich zbyly jen tři pařezy. a byly zcela zdravé. učinila jsem dotaz, proč zdravé stromy pokáceli a bylo mi sděleno, že z nich byla spousta listí, které se muselo stále a dlouho uklízet. zkrátka důvod zcela idiotský, ale co nadělám. starosta tu rozhoduje skoro o všem, on je nejmoudřejší, protože všechnu moudrost světa dávno sežral. on tu nežije, takže ho nic nepálí. nemůže mu ani vadit to, že už zas celý měsíc máme opravdu natvrdo rozkopané chodníky v celém našem sídlišti. když se potřebuju dostat k doktoru nebo do města, musím celé naše sídliště dokola obcházet, jelikož jako kamzík přes příkop, co po chodnících zbyl, opravdu skákat neumím. pánové z firmy přicjíždějí totiž do práce až hluboko po deváté hodině, v poledne zmizí na oběd a pak se tu už neukážou. zkrátka celý měsíc se neudělala skoro žádná práce a bude to jistě hotovo tak akorát někdy najaře dalšího roku. no, raději dost stížností. u nás kolem bělé začaly růst nádherné houby,pravé hřiby a jsou zcela zdravé.dokud nezačne mrznout, jistěě zas doplním své zásoby sušených houbiček. ale pravé hřiby samotné jsou nuda, lepší je směs.No, co naděláme, počasí nelze poroučet a houby aspoň rostou. A jinak k tomu podzimu: miluju jeho barvy a taky jsem dnes dopoledne chvíli seděla na zahradě pod javorem a vybírala jsem barevné listy, abych zas udělala několik listových růžiček, které vypadají moc pěkně a uchovala jsem je až do letošního jara. ty hotové růžičky se nastříkají lakem na vlasy a fakt vydrží skoro stejně barevné. Je to opravdu moc pěkná dekorace a je zadarmiko.U nás dnes skoro celé dopoledne svítilo slunce a bylo pěkně teplíčko. Odpoledne se zatáhlo a kolem 19. hodiny už začalo pršet.Mám veliké zásoby vody, ale záhony krásně namokají. JIŘÍ UŽ SKORO VŠECHNY záhony v neděli zryl , zbývá mu jen jediný, po rajčatech, což doryje už snadno, když bude rýt po dešti. Stromy letos strašně brzy shazují listí, opadávají hlavně kvůli suchu.I náš javor už listy shazuje, ale nejsou tak nádherně barevné, jako byly dříve. snad ten déš´t přírodě malinko pomůže , aby se vyrovnala s tím děsným suchem.
LENKO, U NÁS HOUBY ZATÍM VŮBEC NEROSTOU, SEM TAM KLOUZEK, TOMU STAČÍ MÁLO. ALE PO DNEŠNÍM DEŠTI, POKUD NEBUDE MOC ZIMA, BY SE TO MOHLO PODAŘIT 🙂
JINAK JÁ DNES KOUPILA STROMKY NA SÁZENÍ A MOC DOUFÁM, ŽE PŮDA TROCHU PROVLHNE. ZATÍM JE SUCHO A SUCHO. MÁM JE „ZASAZENÉ“ V ZÁHONU, NA SVÁ MÍSTA PŮJDOU AŽ O VÍKENDU.
Tak v tom nejste sami – u nás se zase vykácely krásné vysoké staré javory – stromořadí ke kostelu a místo něj nasadili sakury – typický český strom, že…s argumentem, že byly nebezpečně shnilé, no možná jeden, ostatní pařezy byly zdravé jako řípy, a před hřbitovem šly k zemi také – tam byl argument, co kdyby spadla větev na auta, která tam občas parkují před hřbitovem. Takže místo 30metrových javorů, které krásně stínily, máme dvoumetrová košťata.A auta rozpálená jako blázen… U nás v obci je vůbec nějaká skrytá vášeň pro sakury, máme je všude, k nádraží, podle hlavní silnice, jenom jsou to takové chudinky…
Javory jsou nejhezčí! U nás se v lese hlavně barví břízy a buky, těch je u nás spousta. Ale to přichází mnohem později, když už je les tmavý, tak buky měděně září.
Zano, tmu taky nemám ráda. Kdyby aspoň zůstal letní čas, stmívání ve čtyři odpoledne mě deptá. Ve městech je přece jen venku osvětleno, ale u nás je… přírodno, no!
Ještě ráno jsem si říkala – u školy jsou tak nádherné javory, ale z okna Kajuty mám výhled akorát tak na nudný, furt ještě zelený duby, škandál…
No a než jsem došla ze školy domů, tak se ty duby na celém kopci probarvily. Do všech odstínů zlaté.
U nás prepukla móda sadiť ginká (jinany) a tie teraz na jeseň chytajú nádhernú zlatožltú farbu. Máme také u nás za barákom v uličke, pod jedným som včera zaparkovala a ráno ma tá záplava jasnej žltej, osvetlenej pouličnými lampami (lebo veď ráno už je tma jak vo vreci) úplne udrela medzi oči :). Ginká majú aj krásny tvar, sú to veľmi starobylé rastliny a to ich primitívne rozkonárovanie spôsobuje, že koruny majú takmer geometricky presne guľaté. Má to len tú nevýhodu, že celá tá zlatožltá paráda padne na zem skoro naraz, ako jeden muž. No čo, budem mať zlatožlé auto :).
Na podzimu mě baví jeho barvy – dokud je ještě možné se těšit barevným listím,podzimními květinami, je to fajn. Jakmile listí opadá, nastanou mlhy a krátké šedivé dny, to už není můj šálek čaje. Proto mám na zahradě keře svídy, které krom krásného rudého zbarvení listů na podzim oživí zahradu i po celou zimu výraznou červenou barvou svých větví. Snesu chladno, mokro, ale barvy a světlo mi chybí.
Mokra jsme si dnes užili s Denisem – dopoledne tady vydatně pršelo a my jsme se s procházkou bezchybně trefili právě do nejintenzivnějšího deště. Ke konci mě už i Denis naháněl, ať jdu rychleji! 🙂 Sotva jsme se doma osušili, vykouklo sluníčko a byl hezký podzimní den – takový, jaký mám ráda. 🙂
Hančo taky jsem se dnes s vycházkou trefila do největšího deště 😀
Šmída je optimistický keř, pořád je na co koukat 🙂
Trochu OT:
Myslím, že má dneska svátek Míša z Plzně.
Míšo, všechno nejlepší (rose1)
A jestli slavíš svátek na sv. Michala ……? Tak taky všechno nejlepší pro dnešní den
Milá Míšo, přeju všechno nejlepší, hodně zdraví a udělej si na ten svůj svátek nějakou radost! (inlove) (f)
Miša z Plzne-všetko najlepšie k meninám,urob si radosť a napíš o Rime-tým zase urobiš radosť nám.
Všechno nejlepší, milá Míšo, a hezký sváteční den! (rose1)
Míšo, všchno nejlepší !
Děkuji všem za blahopřání.
O Římě napíšu, dejte mi ještě trochu času.
Řepná kampaň je v plném proudu. Dobrovice kouří a kouří, jak vyvařují vodu z cukrové vody. Náklaďáci řepáci lítají sem a tam a kolem polí se teprve začínají vršit obranné řepné valy. Pekárny pečou řepánky a kde není asfalt je bahno.
Sluníčko nedorazilo, nízká oblačnost leží na střechách a upouští chvílemi déšť, chvílemi liják.
Mám to jako Matylda. Obešla bych se.
Kdepak řepným kampaním je? Z břeclavského i hodonínského cukrovaru jsou nákupní střediska a řepu cukrovku už děcka ani neznají – ona i řepa krmná je už v červené knize ohrožených druhů (headbang) .
Dole pod námi, směrem na Hradec Králové, řepa pořád ještě žije, tedy i kampaň a tedy i zas**né silnice… 😛 Takže povzdech Ri opravdu chápu 🙂
Foceno mobilem z auta, omluv kvalitu.
http://jakkel.rajce.net/Repa
Pěkné fotky, milý Jakkeli! U nás už je taky řepa v kopečcích. Oni to tak dnes skladujou, že jo? Něčím to posypou (vypadalo to loni jako piliny:)) a prostě to vozí až během zimy. Bordel na silnicích si tak užíváme dostatečně dlouho, abychom si (skoro) zvykli 😛
Dnes ráno u nás bylo zamlženo a hustě pršelo. Teď už neprší a trochu se projasňuje. Hustá hradba stromů před mými okny je pořád ještě neprůhledná, ještě neopadávají, na zemi je jen pár listů. Stromy už ale ztratily tu jednolitou tmavozelenost léta a jsou zelené, žluté, oranžové, hnědé, někde prosvitne i červená. Nebude dlouho trvat a zase na pár měsíců uvidím v dálce Hradčany. Zelenou přírodu mi tu budou připomínat jen dva nádherné vysokánské tmavozelené smrky. A jestli v zimě nasněží, budu se zase kochat bílou krásou bílých kmenů bříz v bílém sněhu.
Podzim mám ráda, i s tím deštěm, mlhou, větrem a tmou. Je to takové vydechnutí po náročném horkém létě, barevné, předtím, než přijde černobílá zima.
Dede, krásné fotky a ta fotka spadaného barevného listí je prostě přenádherná.
Tapuz, vlastně jsi to moc hezky shrnula. Ono se vždycky dá najít něco hezkého (inlove)
(Když se snažím, tak třeba i v listopadu a v prosinci:))
Mám moc ráda podzim. Celý rok čekám na jeho barvy.
Mám ho ráda i s jeho mlhama a bahnem.
A co tma, ta ti nevadí? (inlove)
U nás dnes prší a prší, vlastně pořádně prší poprvé od léta. Hurá! Přidám do alba ještě pár deštivých fotek:))
Ne, proti tmě mám svíčky. 🙂
Tady prší furt, ještě jsem tu nezažila sucho. To bude tím potokem a přehradou poblíž a tak. Marti o pár kopců vedle má saharu, já bahno.
Přidej, kouknu se. Můžu ti vyhrabat jeden starý podzimní lyrický text, chceš?
Jo 🙂
Přidávám…
Našla jsem oba psy! 🙂
Textík tu: http://ioanna-ioannina.livejournal.com/1371.html
Io, to je krásné (inlove)
Ano,pohladilo duši mou podzimní.Je to moje období, se vším co přináší.Díky IO.
Ano,ano-tiež mám rada jeseň a krásne je vaše slovo „podzim“.Bola som cez vikend v Brne a išla som mimo Bratislavu cez Babu/horský prechod pri Pezinku/To množstvo farieb listnatých stromov a zákaz prejazdu kamionov bol neskutočný zažitok.Dlhé roky som chcela mať farbu vlasov ako listy stromov na jeseň-francúzi hovoria feuille morte,nenašla som však takú kaderníčku,ale možno to bolo aj našťastie pre mňa.
Hmly síce patria k jeseni,ale za volantom ich neznášam,dnes tu u nás už vykuklo slnko,na listoch sa trblietajú kvapky vody,no paráda.
Podzimní nálada planá nostalgie a melancholie, a přesto plná barev. Tak snad trochu hudby. Slavná báseň Jaquese Preverta Les Feuilles Mortes se dočkala mnoha zhudebnění. Já mám nejradši tohle od Erica Claptona.
https://www.youtube.com/watch?v=UQlFOX0YKlQ
Díky Jindřichu, ty myslíš v tónech 🙂 To byl skvělý nápad sem dát i odpovídající muziku… (inlove)
A pro fajnšmekry ještě vypracování Edit Piaf
https://www.youtube.com/watch?v=n2s2tPORlW4
magnifique!!
Verenko, díky za spojení barev podzimu a vlasů! (inlove) Já tím trpím každoročně, takže jsem už zase rezatá 😀
Mám ráda oba podzimy. Slunný i mlhavý. Dneska je ten mlhavý, zadumaný, tichý. Ale – ráno, když jsem šla se psem, ducnul do mne znenadání nějaký zatoulaný jarní větřík. Až jsem sundala šátek z krku a rozepnula bundu. Chvíli jsem šla se zvřenýma očima, pak jsem zakopla, zjistila, že Scott mezitím někde ukradl smetáček a vrátila se do podzimu. A to tvrdě! Naše lípy, kusů šest, shazují listí, které my, kusy dva, hrabeme a hrabeme a hrabeme. Mám ráda podzim?
No, se šesti lípama nad hlavou bych o výhodách podzimu dokázala pochybovat 😛 Ale ono z nich něco padá pořád, ne? Tak jste vycvičeni! (wasntme)
Já mám raději jaro a léto, svěží jarní barvy a letní sluníčko, nemuset se tolik oblékat a světlo dlouho do večera.
Jednou jsme se trefily s kamarádkou s podzimní dovolenou do pošmourného, mrholivého a mlžného podzimu. Ano, mělo to také svoje kouzlo, chodily jsme navlečené do pláštěnek, mohly jsme si cestou na výletech sebrat pár ořechů, dostaly jsme od místních dovolení natrhat si jablka, i listí bylo barevné a krásně… ale já mám raději jaro a léto, svěží jarní barvy… atd.
No, dovolená v pláštěnkách není ideální, to ne (inlove) Leda tak na hodinu, nebo tak!
Já mám taky ráda jaro… léto… zimu… vlastně i podzim 😀 Potřebuju to střídání! Opravdu, i když to jde z příjemna a světla do nepříjemna a tmy. Asi mám to střídání v krvi… 🙂
Mám ráda podzim, ten sluncem ozářený, s gejzíry barev. Ale ten se každý rok nepodaří. Od pondělí u nás mží, takže tma, vláha opět žádná, dny tak akorát na knížku a kanape. Ale protože to nejde, musím, „vést domácnost“, tak jsem si začala stříhat v hlavě metr. Za šest měsíců bude lépe. Nastoupí jaro, pár krásných dní a potom opět vedro a sucho tzv. současné léto.
Alex, u nás teď prší, fakt úplně jistě a nepochybně prší!!! Díkybohu, chtěla jsem koupit novou třešeň a zahradníci je zatím neprodávají, protože je tak tvrdá a suchá zem, že stromečky nemohou vykopat. takže máme naději… A moc držím palce, aby ten déšť došel i k vám (inlove)
Já miluju podzim. Barevný, prosluněný, listí září ostře žlutou, jemnou červenou, temnou vínovou….. Ale i ten upršený, mrholivý podzim je krásný, zase jinak. Podzim-zima ve znamení hořících svíček a vůní svařeného vína a dobrého čaje. Je brzy tma, vychutnávala bych si (kdyby to šlo!) ty zapálené svíčičky a příjemné lenošení v houpacím křesle s praskáním dřeva v kachlových kamnech, k tomu dobrou knížku a hudbu…. no, necháme snění.
Včera jsem byla doma v Krkonoších. Cesta tam příšerná. Myslela jsem si jak to bude skvělé když pojedu přes HK, ovšem v Jaroměři odklon na Náchod a tam se frézuje Pražská, takže přes Náchod hodina zpoždění. Nadávala jsem, ale protože bylo docela pěkně, tak jsem toho využila, odbočila a stezičkami, kterými jsem jela určitě poprvé v životě, jsem se dostala až do Trutnova a dál k nám domů. Byla to krásná jízda, krásná příroda, barvičky………. užila jsem si to!
Karolíno, kdybys napsala tak ti řeknu – na Jaroměř a Náchod už jezdí jenom zoufalci. Příště zkus jet z Hradce na Chlum po 325 na Dvůr Králové a pak na Trutnov.
Pojede se ti mnohem líp. Jo a dnes začala v Náchodě nová uzavírka, takže tohle řešení se bude ještě chvíli hodit 🙂
Protože nemám dálniční známku, tak jezdím okreskami. Většinou na Poděbrady přes ty vesničky, krásné a příjemné, vůbec mi to nevadí, pak dále na Novou Paku, Jičín a Trutnov. No a před cca měsícem byla v Nové Pace silnice ve stavbě, tak jsem se tomu chtěla vyhnout…. no, nepovedlo se. Zpátky jsem jela tudy a bylo to bez problémů.
Jo, tuhle trasu dobře znám, jen ji teď, co je dálnice do Hradce a já jezdím domů a ne na chalupu, jen málokdy používám 🙂
Tak dneska je u nás ten pravý podzim. Mží až poprchává, je šedavo a mlžno, ale není jinovatka a nefučí (taky jsme to tu už letos měli). Rybník Apollo je už téměř napuštěný – minulý týden byl výlov a každé ráno nad těmi zbývajícími kalužemi postávaly desítky bílých volavek a dávaly si bene. V neděli bylo až horko (byla jsem bez ponožek a v triku) a sluníčko vysílalo své paprsky mezi mraky, takže jednotlivé stromy a keře byly ozářeny jako na jevišti. Nádhera.
P.s. tvoje fotky jsou překrásné.
Díky:)) Jo a Ygo, na tričko tu tu nebylo ani když bylo tepleji (pokud nechodíš v tričku, když je 12 stupňů:)) Jste holt jiné podnebné pásmo, tam u vás na ÚJM (inlove)
A ta krása tam u vás? Však ty ji vyfotíš (wave)
Jinak bych chtěla jenom říct, že mám podzim ráda, a možná bych ho i milovala, kdyby se rok skládal z jara, léta, podzimu a Vánoc. A pak by už zas bylo jaro. Leden a únor bych úplně vyškrkla z kalendáře i ze života – únor je fakt nanicovatý měsíc, ještě že je tak krátký (rofl) …
Éééé – teď nějak nefotím, když je hezky, tak si říkám, že zítra si vezmu foťák – a pak je už zas hnusně.
A v tu neděli jsme se blížili hodně ke dvaceti stupňům celsiovým …
No, já bych se „obešla“ bez listopadu a prosince – ty jsou nekonečné a pro mě spolehlivě nejošklivější měsíce v roce, snad s výjimkou těch Vánoc. Jak charakteristické, že mám narozeniny právě uprostřed tohoto beznadějného období 😛
nééé, únor prosím nerušit, to jsem se tedy jaksi narodila a přišla bych tak o narozeniny. A to měla ještě maminka starost, abych se nenarodila 29., protože byl zrovna přestupný rok. Ale stihla jsem to, takže nemám narozeniny jen jednou za čtyři roky (chuckle)
Nevíte dámy roupama co dělat! 😀
Pro mě je nejtemnějším měsícem prosinec. Krátké dny, brzy odpoledne se stmívá, ošklivé počasí, sluníčko se ukáže málokdy. A koncem tohoto chmurného měsíce jsem se narodila (a v prosinci mám i svátek 😀 ). Ještěže za pár dní přichází bílý leden, kdy už se dny prodlužují a slunce se vrací.
Já se také přidávám k ostatním.
Miluju barevné listí na stromech.
Tmu, mrholení a mlhu už moc nemusím.
Ale kompenzuji si to svíčkami, pečeným čajem a svařákem. Ten vaříme už od prvního vysílání Stardance.
Míšo, máš velmi příjemné kompenzace! (inlove)
Mám ráda podzimní barevné listí- o tom svědčí to, že když jsem v neděli ráno našla vybarvený vinohrad, v poledne jsem popadla foťák a mazala s ním ven. Psi na tom vydělali procházku navíc.
Moc nemusím mrholení a mlhy. Žiju v zemědělské oblasti, takže všechno kolem pokryje vrstvička slizkého bahna a mám strašlivě špinavé psy (taky mi vadí ta tma).
Ale třeba to oschne a Výhon s Akátovou rozhlednou se ještě barevně rozzáří. Moc to chci.
Neboj, ještě bude i zářivé barevno 🙂
jo, vrstvička bahna lepící se na vše, na psy dvakrát, to je ta část podzimu, bez které bych se bez problémů obešla 🙂 Na silnici daleko kolem výjezdů z polí je taky výživná! 😡
mám ráda listnáče, co se konečně z „nudné zelené“ zaskví nádhernými barvami svých listů, miluju ty přechody od zelené ke žluté,oranžové,červené a hnědé.. ráda se kochám, když tyhle vybarvené listy nasvítí jako nejlepší profík – podzimní sluníčko. Je to nádhera, které se nedokážu nabažit. Do toho se mi neodmyslitelně přidávají známé vůně pálené bramborové natě a v popelu pečených brambor, vůně opečených jablek a vůně čaje s rumem.
Eh Sharko, z těch tvých asociací tu slintám 😀 Jinak vůně rumu je přesně to, co mi z rumu úplně stačí (wasntme)
mě u toho rumu taky, voní to nádherně a to mi stačí… 😀
Mám ráda podzimní barvy. A taky to, že si je užiju nadvakrát. Nad Dalmatinov jezdím údolím Labe, tzn. málo metrů nad mořem. Kopec je přes 700 m n.m. Takže když údolí je ještě zelené, tak kopec už je zlatý. A když je zlato-rudé údolí, kopec už je opadaný 🙂
Mám ráda taky svého souseda nad Dalmatinovem, který má každý den trávník jako z katalogu bez jediného spadlého lístečku a současně neřeší, že my listí nehrabeme, protože nás to nebaví 🙂
Taky mám ráda, když se po vycházce po rozbahněných lesních cestách vrátíme do chalupy ke krbu. Zabahněné boty hodíme ke koši na dřevo a za dvě hodinky jsou suché. Svařák…
V Praze mám ráda podzimní kulturní smršť – když je venku hnusně, zalézáme do galerií.
Jo, to je výhoda střídání nadmořských výšek 🙂
Miluju život v přírodě, ale jsou chvíle, kdy se mi po kulturní smršti stýská. I když ani tady nejsme bez kultury, ale smrští se to nazvat nedá 🙂