Byla jsem tehdy novopečená babička, když jsem si v lékárně všimla maminky kupující pro chlapečka sedícího v kočárku jakési křupky. V lékárně? Zvědavost mi nedala, tak jsem se zeptala.
Vysvětlila mi, že to jsou speciální kukuřičné křupky, zaručeně zdravé a bezlepkové. Že to dnes děti dostávají místo rohlíků a piškotů. A dodala: „Kdepak, moje dítě se do roka lepku ani nedotklo!“
Poděkovala jsem a myslela na všechny ty rohlíky, které moje děti jako malé snědly. Jak jsem byla ráda, že mají něco do ruky, co je smířilo třeba s pobytem v kočárku. Že jediné, co mě rozčilovalo, bylo umatlání dítěte a jeho okolí lepivými drobky.
Doma jsem se na internetu podívala na stránky, kam chodí maminky malých dětí, a žasla jsem. S internetem při ruce je dnes výživa malých dětí vědou pro každého. Někdy mi připadalo, že už ne vědou, ale náboženstvím.
Přemýšlela jsem nad výživou svých dětí. Jediné doporučení týkající se možné alergie, které jsem dostala, bylo: „Nedávejte dětem jako první ovoce jahody. Začněte s něčím jemnějším, třeba s mrkvovou šťávou“.
Ano, i tehdy určitě byly mezi dětmi nebezpečné potravinové alergie, ale bylo jich tak málo, že se obrana před nimi nedostala do obecných pravidel péče o děti. Napadlo mě, proč vlastně dnes mají děti, tak často piplané s vědeckou precizností, víc alergií? Nebo se ty alergie dřív nepoznaly?
Uběhly tři roky a někdy minulý týden jsem narazila na článek o tom, že řízené zvykání na nebezpečný alergen je nejspíš tou správnou cestou, jak děti imunizovat. Musí se to ale odehrát včas – v některých případech už po čtvrtém měsíci života dítěte. Přišlo mi to logické. Organismus si potřebuje zvykat na okolní svět a zvykat si na něj včas.
Mám dojem, že maminky, znejistělé nekonečným tokem často rozporuplných informací, občas zapomínají na zdravý rozum. Ochrana dětí podle každé teorie, která se právě objeví, pak vede k tomu, že děti nebývají otužilé pro normální život. Ani ty původně úplně zdravé.
Napsáno pro ČRo Hradec Králové, 2016
Naše děti byly bez lepku a bez kravského mléka do roku. Přišlo mi logické vysvětlení pediatričky,která mi to tak doporučila. Do 6 měsíců byly plně kojené. Nedovedu si představit „zvykání“ na lepek v imunitním okně kolem 4. měsíce (pokud se nepletu, tak tam je pouze okno, časově omezené). V té době (4 měsíců) nebyl ani jeden připravený na jinou stravu než mateřské mléko. Potravinovou alergii nemají žádnou, ačkoliv alergici (pyly, plísně) jsou oba. Trávu, písek, „žížaly“, větve… ochutnávali dřív, než začali chodit, rohlíky a kravské mlíko nám na zahradě naštěstí nerostou. ;). Koupali jsme denně, většinou čistou vodou. Zadky jsem omývala vodou a mýdlem – pokud to bylo k dispozici. Díky moderní době za vlhčené ubrousky a jednorázové pleny při cestách, kde voda nebyla. Sprchujeme/koupeme denně i dnes, mýdlo používají, když je potřeba (a kde je potřeba), sprchové gely sem tam a raději dětské.
Neposlouchala jsem „dobré rady“ předchozí generace (tím, nemyslím mojí mámu, ta byla a je fantastická a „dobré“ rady si nechávala pro sebe, spíš různé tety), takže děti seděly až si sedly, chodily, až to sami zvládly a jedly to, co jsme považovali za vhodné a na co byly připravené.
Kukuřičné křupky mají rádi doteď 🙂
Narodila jsem se velmi předčasně s porodní váhou 1.900 gr, s nedovyvinutými plícemi (proto jsme také žily s maminkou 7 let na chalupě v Krkonoších). Nakonec jsem se z toho vykřesala. Jenže v pubertě nastoupil těžký ekzém. Byla jsem strupatá, plná pupínků……… odmítla jsem chodit do tanečních, nosila jsem roláky a dlouhé rukávy i v parném létě, styděla jsem se svléknout i před doktorem, měla jsem z toho fakt trauma. Kortikoidy, mastičky, vodičky…. zkoušeli na mně všechno možné. Nakonec i toto období skončilo a žila jsem zase skoro normálně. Vše se to přehrnulo nejprve v pylovou/prachovou alergii a pak v potravinovou, takže nemůžu některé potraviny, ale to už mě fakt tolik netrápí. Na jaře kýchám, ale už to není tak intenzívní, nejím slupkové ovoce a zeleninu a ořechy, ale žiju normálně. Užila jsem si svoje, tak snad mám už pokoj.
Když jsem chodila do školy (70. léta), měli jsme ve třídě (32 dětí) jednu alergičku, měla klasickou pylovou alergii a vždycky na jaře chodila „na injekce“. Vlastně jsme ani moc nevěděli, co že jí to vlastně je 😀 . Nějaké alergie se určitě vyskytovaly, ale buď se jim nevěnovala pozornost, nebo se sice léčily, ale nijak se nepopularizovaly. Když jsem se například jednou osypala po snědení vlašských ořechů, tak už mi je napříště prostě nedávali, myslím, že mou maminku ani nenapadlo běžet se mnou hned k doktorovi. Navzdory době bylo jídlo kvalitnější, salám a šunka byly z masa, co mělo být sladké, to bylo oslazené cukrem, čokoláda byla z kakaa a na chleba a rohlíky se mazalo máslo. I když se to dnes uvádí jako příklad tehdejšího nesnesitelného života, nám v dětství celkem nevadilo, že banány byly jen na Mikuláše a jiné exotické ovoce dovážené přes půl světa tu nebylo. Ke sváče do školy jsem obvykle dostala jablko nebo kapii a byla jsem spokojená. Jedly se hlavně místní potraviny a myslím, že i to sehrávalo svou roli. Naopak prostředí a ovzduší (nejen u nás) bylo patrně horší. Auta bez omezení dýmila a fabriky vypouštěly do vody, do vzduchu a vlastně kamkoli cokoli, o ekologii se málokdo staral.
V dobách našich prababiček a generací ještě starších se, pokud jde o výživu, děti nijak významně neodlišovaly od dospělých. Když byly „odstaveny“, jedly to, co dospělí. A to většinou nijak moc pestré, zdravé nebo vhodné speciálně pro děti nebylo. Neříkám, že to bylo ideální, ale svědčí to o tom, že šílení některých dnešních šílených matek je naprosto zbytečné. Ale ty děti to snad bez úhony přežijí, stejně jako ty dávné děti přežily to poněkud drsné zacházení.
Mamikovská fóra nenavštěvuji, takže nevím, co řeší dnešní matky, a snacha je naštěstí velmi rozumná (i když všechny děti v miminkovském věku k mému překvapení koupala obden, (chuckle) myslím, že takto jim to přednášejí v porodnici).
Lepek, to je aktuální téma, nejen u dětí, ale třeba i mezi sportovci. Ono to pomine a přijde zase něco jiného. Vnoučata chroupala křupky ani ne tak pro jejich bezlepkovitost, ale aby si cvičila dásně. Na rohlíky pak všichni plynule přešli jen co se dokázali v samoobsluze sami obsloužit. Anebo si případně rohlík vyřvat. 🙂
Jako dítě jsem trpěla alergií- úpornou kopřivkou, která mně postihla vždy, když jsem požila nějaké voňavé ovoce, většinou jahody,pomeranč a několik dalších. Totéž, uzené maso. Bylo to tak úporné, že jsem nemohla spát,věčně pomatlaná tekutým pudrem a pod. To vše mne náhle přešlo v cca 21 letech a od té doby absolutně klid. Po čtycítce začaly jiné alergie, ty kýchací s oteklým nosem a kašlem. Vyhýbám se zjištěným alergenům a pro případ mám sebou vždy prášky a dýchátko.Když jsem dovezla domů kočky, začalo hotové martyrium, drželo mně to asi 2 roky a pak zase asi zapracoval imunitní systém a byl klid. Vnučka je bohužel alergička od útlého věku a snacha taktéž ale umí to krotit a naučily se s tím žít.Dodržují pravidla stanovená lékařkou. Vnučka má doma jen želvu. My, babičky máme obě psy, já ještě k tomu kočky a anduláka, takže návštěvy jsou jen krátké a raději jedeme někam ven nebo jinam na pobyt.
Názory na výživu kojenců a batolat se dost mění, nemyslím si, že by doporučení z doby minulé byla jednoznačně správná a dnešní doporučení jednoznačně nesprávná. Dřív se dělala spousta vecí, které jsme „přežili“, ale to neznamená, že to bylo to nejlepší možné. Jinak jsem taky radši dávala křupky než piškoty – proti lepku nemám nic, ale nevidím důvod, proč dítěti odmala cpát cukr v potravině, která mu dohromady nic nepřinese. To mu radši nakrájím jablko.
Já jsem při první dceři taky hodně „studovala“, ale zároveň jsem se řídila selským rozumem. Snažila jsem se jí pochopitelně dopřávat zdravá jídla, zeleninu ze zahrady, necpat jí zbytečně cukry atd., ale rozhodně jsem se snažila nebýt psychomatkou…takže rohlík do ruky u nás byl, je a bude 🙂
Já jsem se s atopickým ekzémem narodila, něco potravin mi zakázali, ale třeba jahody, rybíz, rajčata a jak tak přemýšlím jsem si holt přestala odpírat a trpěla. Maminka studovala, táta byl čerstvý absolvent a babička měla důchod celých 300 Kč, takže jí po zaplacení poplatků na bydlení zůstalo 110. Maminka nás všechny živila z toho jednoho mizerného platu a tak jsme jedli co bylo. Svoje děti jsem bohužel moc dlouho nekojila a oba docela odmítali mléko, takže jsem byla ráda, že jsem je vyživila a ještě raději jsem, že nebyl internet, ale kolem mne normální ženské, které děti živily jak se dalo. Skautské tábory jsme si užívali jako děti i jako dospělí a jít spát na vodě “ na prasáka“ když se nedalo vykoupat jsme si vyzkoušeli všichni. Za celou dobu pamatuji dvě děti, které to špatně nesly.
Ekologie je tak trochu moje kobylka, takže tleskám matkám, které mají normální plenky a děti klidně otřou žínkou. Jo a jsou schopné si zeleninu udusit a ne koupit ve skle
Abych ale nebyla nespravedlivá. Ono už v naší generaci, pokud jsme vyrůstaly (my holky) ve městech, jsme málokdy mívaly šanci okouknout mimino zblízka, nebo dokonce sdílet péči o vlastní sourozence v tom správném věku.
Myslím, že dnes ty matky nemají k praktické zkušenosti přístup skoro nikde. A tak zbývají kámošky na FB. Přece jen, nějaké informace si mezi sebou povědí a mají pocit, že v tom nejsou samy 🙂
Hm, dětičky jsme nekojila dlouho, protože to nešlo, takže jsem dost velké děti na noc dorážela sunarem s rýžovým odvarem (asi od třetího měsíce). Pak rýžová kaše, pak krupicová. Mezitím normální zelenina od rodičů ze zahrady. Jo, dalo to trochu práce pohlídat ten papiňák, ve kterém stál ve vodě kastrůlek s tou zeleninou, ale to bylo asi všechno. Piškoty a rohlíky tak nějak dostávaly. Dětská doktorka byla asi o pět let starší než já a řídila se podle selského rozumu. Kupodivu nemám žádné dítě na bezlepkové dietě, jen Kačka měla ve vlasech atopický ekzém, který jí v batolecím věku vyvolávala čokoláda, špenát a citrusy. Tak je nejedla, třeba místo špenátu dostávala mangold. Pak to zmizelo samo. Atop se objevil až v pubertě nezávisle na ničem. No je pravda, že na kožním nařídili pro jistotu vyhodit všechna zvířata z domu, ale na to jsme se vykašlali stejně jako na stejnou radu, když se Kubovi objevila pylovka. Na zvířata prokázanou alergii nemá.
Není lehké být dneska zodpovědnou matkou, když se odevšud řítí dobré rady 🙂 Které jsou dobré asi pět let, než se objeví naprosto protichůdné. Jenže z výživy dětí se stala velká věda, stejně jako ze všeho kolem dětí. Se divím, že ty naše vyrostly bez toho.
Nejzdravější bývají děti lezoucí po čtyřech slepičím dvorkem do psí boudy pro zatoulaného kocoura 😀
Nikoloki, teď jsi mně smetla pod stůl 😀 Máš úplnou pravdu, tohle by měly mít všechny dnešní maminky napsané velkými červenými písmeny nad dětskou postýlkou (nebo dle současné módy v mobilu ??)
Mimochodem moje babička říkala, že dítě má do roka sníst kolečko hlíny.
Nikoloki je chlap 🙂
Tak to pardon 😀 opravuji .. smetl..
Do kamene tesat a sdílet. Dnes vychovávat dítě normálně (tzn. umožnit mu se ve světě otrkat přiměřeně věku) kolikrát znamená buďto společenský odsudek, nebo rovnou problémy s úřady. Patrick je tak vychovávaný a, světe, div se, žádnou potravinovou alergii nemá.
Ještě něco – mám kamarádku, která se dostala ze stavu těžký astmatik, kolem kterého nesmí kočka přejít na méně než deset metrů, aby neměl záchvat, postupným trpělivým roky trvajícím přivykáním, do stavu, kdy má kočky v domě – ne tedy v posteli. A to s tím začala jako dospělá.
Alergie jsou svinstvo, je jich čím dál tím víc (a to si myslím, že teď žijeme v čistším prostředí než bylo dejme tomu před padesáti lety) a tak mi přijde, že cílem by mělo být nové generace spíš otužovat, než oslabovat hystericky ochrannou výživou (a výchovou)
Jenže jak často se tohle píše (velkým, barevným, případně blikajícícm písmem:)) na fórech, kterým dnešní maminky věří víc než bibli?
Dede, když byl akočka poblíž, slzela jsem, dusila se a kejchala…vypracovala jsem se do podoby-mám 8 koček,spí se mnou v posteli a já mám nos zabořenej v jejich srsti a spím taky 😀
Zdravý rozum v odchovu dětí začal vymírat přibližně před dvaceti lety. Smrtelnou ránu mu zasadil vznik maminkovských skupin na FB.
Kromě lepku je toho času na indexu i mléko a žloutky. Z ostatního nočník, mytí vodou a chůze 😀
K bezlepkovým křupkám pro miminka můžu říct zejména to, že rozslintáním se mění v mazlavou, lepivou, běžným praním neodstranitelnou hmotu 🙁 . Zlaté rohlíky 😀
a čím se děti mejou???
Vlhčené ubrousky…
Jo 🙁
Jednorázové plínky a vlhčení ubrousci. Papaníčko balené v padesátigramových porcičkách v potištěném plastu …
A pak se řeší ekologická stopa pasoucích se ovcí 🙁
Lidi, víte vůbec jak složité a nebezpečné je uvařit krupicovou kaši z mléka doma v kastrůlku na plotně? A toho času, který by se dal využít jinak, co na tom necháte 😮
😀 😀 😀
…. a nezničitelné umělohmotné plíny, které tak krásně sají a udržují prdelku v suchu, zatím co moč tam někde koluje. Z těchto plín se pak asi dělají umělohmotné papriky,čínské zelí a rajčata nabízené v supermarketech, které když položíte na hnůj, tak tam zůstanou i po roce v nezměněném stavu… 🙂
Takže to není bioodpad?
…
Jestli jsem si to nemyslela :/
Myslím, že směšujete různé typy matek (rodičů). Ty „biomatky“, které řeší lepek apod., zpravidla vlhčené ubrousky na mytí dětí nepoužívají a jednorázové pleny také ne 🙂
Fujtajbl! Z těch chemií napuštěných vlhčených ubrousků bych dostala alergii já
nejlépe ničím – maximálně jednou za týden (headbang) … ale bez mýdla.
Cože? To je pěkný nesmysl. Malého už od jeho tak 1,5 roku myjeme normálním sprchovým šamponem pro dospělé (předtím speciálním pro novorozence) a koupe se normálně každý den a neumím si představit, že bychom ho nemyli…
Pšššššt
😀
No já taky ne, jenže já jsem už stará páka (rofl) . My se vždycky na večerní koupání těšili – byl to takový zvukový předěl dne … no jó, je jiná doba.
Že každodenní mytí mýdlem (nemluvím o rukou, podpaží a intimních partiích) není nic úžasného, potvrdí leckterý dermatolog. Sama jsem atopik (a to jsem jako malá jedla to samé, co jedly ostatní děti) a můžu to potvrdit. Pořád je tu voda 😉
Ono je teda otázka jak velké děti – ta druhá strana, kdy rodiče nepustí dítě na tábor, protože tam není 2x denně v teplé sprše, je taky… ne zcela dobrá. Přitom nejlepší tábor je ten s koupelnou v potoce.
No jasně, špína přece první tři dny hřeje a pak se oloupe ! 😀 😀
…. a jako bonus, ucpe póry a už tam nemůžou bacily :-))
Dede, co se týká výchovy, výživy a zdraví malých dětí, díky internetovým maminkovským fórům, většina dnešních žen zdravý rozum už ztratila tak před generací. Ve své nabubřelosti si od ještě rozumných generací nenechají poradit. Vím to od svých babičkovských známých a kamarádek.
A co se týká alergií? Jsme opět u „moudrosti“ dnešních žen. Svůj mateřský život už od začátku těhotenství řídí podle různých zaručeně odborných mejlových nebo internetových rad a la o zdraví nebo škodlivosti potravin, způsobu života atd. Jen si vzpomeňte jak musely živit (z toho mála co měly k dispozici) děti, naše babičky, pra-, a prapra-,…… A jaké to byly životaschopné generace.
Ano, zdravý rozum se tak jaksi všeobecně vytrácí.
jako malá jsme měla po jahodách kopřivku – i to je alergie, tak jsem je dostala s cukrem a trochou mlíka nebo rozmixpované do koktejlu a ejhle,po takových jsem se neosypala..a postupem času i ta kopřivka na čerstvě utržené jahody zmizela… zůstal ajen ta, na čerstvý ananas – al eon mi stejně víc chutná ogrilovanej a po něm mi huba neoteče…jako alergik na jiné věci říkám – když žije dítě jako ve skleníku, ať se potom rodiče nediví…ty alergiky z nich dokáží vypěstovat sami!
Zásadní rada je nechodit na stránky, kde debatují maminky malých dětí. 😀 Ne, vážně, to fakt nejde, pokud si člověk chce uchovat zbytky rozumu.
Taky si myslím, že není logické ZDRAVÉ dítě přehnaně šetřit a pěstovat z něj zbytečně skleníkovou kytičku. Na druhou stranu je dobře, že když už dítko nějakou tu alergii nebo jiný problém má, je dnes spousta možností, jak to řešit a čím ho krmit.
Pavčo, to je dobrá rada pro mě. Jenže dnešní maminky obvykle kašlou na to, co jim říkají jejich matky (se zkušenostmi z doby, kdy kolo bylo hranaté 😛 ) a naprosto věří všemu, co si někde vygooglí. Což může být jak užitečné, tak k ničemu, občas i nebezpečné, protože na net může napsat kdokoliv cokoliv (a ještě anonymně) a v podstatě nenese za nic zodpovědnost.
A v tom je právě ten průšvih.
Je skvělé, že je dnes tolik pomůcek i předpřipravených jídel pro alergiky, ale když to matky dávají zdravým dětem pro jistotu, aby bylo zdravější… No nevím. Nikdo neříká (ani ten článek, co ho cituju – já ho zkusím najít), že se mají děti alergenama cpát, ale pomaličku, polehoučku zvykat dítě na svět takový, jaký je mi přijde normální. Tohle ne.
Ten článek je tady http://tinyurl.com/hhvh7x2 a to jsem pak našla jiné články, které tyhle věci ještě víc rozebíraly, ale ty už byly dlouhé, psané malým písmem a bez obrázků, některé anglicky.
V podstatě mi se mi líbí přístup který popisuje Sharka, kde to jde, tam zvykat s modifikací, která není až tak škodlivá. (malá množství a pod kontrolou).
Netuším, kde sa toto bezlepkové šialenstvo vlastne vzalo, je to najskôr móda (a biznis), ako všetky podobné „trendy“ v stravovaní. Skutočných celiatikov je podľa oficiálnych odhadov v európskej populácii 0,5 až 1 %. Pre inak zdravých ľudí (aj zdravé deti) môže byť cielené vynechávanie lepok obsahujúcich obilnín a potravín skôr nepriaznivé, ochudobňujú sa tým napríklad o niektoré druhy aminokyselín.
Presne tak. Manželka môjho dobrého kamaráta je celiatička a bola by rada, ak by to mohla jesť.
Zcela souhlasím s názorem, že je třeba zvykat si na všechny potraviny postupně – i když se kojí, tak zeleninové a ovocné šťávy určitě prospějí (zejména ty domácí). Dnes je na stole spíš otázka kvality potravin – ta je v období tržní ekonomiky na hraně všude (nevěřím tomu, že na půdě, léta intenzivně hnojené a chemicky ošetřované, bude po pár letech bio zelenina), takže když už kupované, tak raději české.
Když některé maminky lamentují, že neví, co dítěti vlastně dát, tak si vzpomenu na to, jak babička vyprávěla o svých zkušenostech s krmením miminek – to by se dnešní mamky i se všemi odborníky chytali za hlavu… :o)
Nevím, řídila jsem se instinktem. Výhradní kojení do 6 měsíců. Pak jsem přidávala příkrmy (průmyslové). Mrkev, brambory, kuře, losos… Když si to promítnu zpětně, příkrmy byly bezlepkové. Ale ten rohlík do ruky děti určitě dostaly 🙂