BTW: Teplo

0927dar1_1Byl to první podzimní den, když Martin zase po několika měsících pauzy navozil do Domu březová polena na topení. Dívala jsem se zálibně na ten přívětivý příslib tepla a uvažovala o tom, jestli zbytečně nespěcháme.

 

A pak mě napadlo: kdo už by to měl rozhodnout, když ne my? Dům byl po létě vyhřátý, ale noci už začaly být studené a tma začíná vyhrávat nad světlem. Teplo už samo od sebe jen tak nepřijde a co si budeme nalhávat, moje nároky na tepelný komfort nejsou malé.

Však to znáte. Přijdete zvenku do interiéru, kde je řekněme dvacet stupňů a máte pocit, jaké teplo v tom bytě je! Potom něco děláte, třeba vaříte nebo uklízíte, tak si k tomu ještě vyvětráte. Větrání je pro mě podstatné, nemůžu žít se svým nosem, pokud mám dojem, že je v Domě vydýchaný vzduch, či pokud zůstávají pachy po vaření (i nejhezčí vůně je pro mě za chvíli pachem:)). Pocit zatuchlosti je už úplně nepřijatelný.

 

0927dar1

 

No a pak si sednete k práci, sedíte hodinku, dvě a ejhle, dvacet stupňů není žádná pohoda! Samozřejmě nesedím v krátkorukávovém tričku, není problém se trochu obléct, ale věřte, že jak nemám při práci aspoň těch 22 stupňů, tak za chvíli prochladnu a nos mám studený jak dobrý pes.

Nu a teď je doba, kdy člověk přitápí jak na lékárnických vážkách, protože když nemá být člověku ani horko ani zima za venkovních teplot od nočních pěti, šesti a denních od deseti do řekněme osmnácti až dvaceti stupňů, tak se to chce nad topením maličko zamyslet. U nás to za jasného dne to zvládne s přehledem sluníčko, když je zamračeno, pomůžu mu tím, že krátce zatopím v kamnech.

Vždy si při tom vzpomenu na články o zchoulostivělých lidech a přetopených interiérech. Zvážím to, a pak si stejně zatopím, jak potřebuju. Nevím, v jak vytopené kanceláři sedí lidé, kteří tyto články píšou, ale zato dobře vím, kdy mě u počítače mrznou nohy:))

 

PS: V ložnici ani topení nemáme a popravdě nikdy jsme ho tam nepotřebovali. O zbytku Domu to však rozhodně netvrdím 🙂

 

A tak se dnes ptám: jaká je pro vás komfortní teplota v bytě? Máte radši tepleji nebo chladněji? Už jste letos začali topit?

Aktualizováno: 26.9.2016 — 10:50

50 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Na fotce mě zaujalo, že máte zřejmě odkorněnou břízu, to jsem ještě neviděla (tedy na topení). Já kupuju bukové dřevo, má vyšší výhřevnost.
    Nad Dalmatinovem jsem až na pár dnů zatopila každý večer, v Praze nám kotelník letos ještě ani nezavlažil, byty přes den vyhřeje sluníčko a i v noci máme otevřené větračky.
    Za komfortní teplotu považuju 22-23 stupňů, ale protože mám velmí stará a velmi netěsnící okna, tak se v zimě doma zhusta pohybuju v norském svetru a vlněných fusekličkách:) Ale vypadá to, že letos dojde ke změně!
    Dobrá okna dělají velikánskou úsporu – letos jsem zrovna řešila stížnost na vyúčtování tepla, sousedka si stěžovala, že platí moc. Jenže většina okolních bytů si pořídila nová okna, a tak i při započítání koeficientů na nevytápěné místnosti, polohu bytu atd. prostě platí o desítky procent více, než její sousedé.

    1. Je fakt, že čistou břízu si musíš výslovně objednat. není odkorněná, co při manipulaci odpadne, to schováme a pak s ní zatápíme. Skvělej systém! A topili jsme kde čím, loni a předloni jsme měli namíchaný buk, ale nevyhovovalo nám to. Já netopím nepřetržitě celé dny, snad jen v době velkých mrazů, takže často zatápím. Na to se tvrdé dřevo nehodí, takže jsem musela mít skladovaný zvlášť buk, zvlášť břízu, nosit domů správnou skladbu polen… to je v běžném životě dost nepraktické. Na dlouhodobé přiložení mám prostě veliká březová polena (jaká nejsou na obrázku:))
      Jo na chalupě, tam se to dělá přesně tak, jako nad Dalmatinovem 🙂

  2. Od soboty přes den větráme ze všech sil a večer topíme. Nějaký skřítek poťouchlík mi nakukal, abych vyhlásila akci malování v domě. Je fakt, že počasí nám přeje, spousta nábytku se dá vytahat ven, věci se dají čistit venku, malba schne rychle. Podařilo se mi vybrat úžasný odstín zelené do výklenku v obýváku. Na druhou stranu ovšem jsem už tak trochu na pokraji sil a jako vrchol dnešního dne nám večer vyhořel lux. Opravdu vhodnější příležitost si vybrat nemohl, včetně toho, že zítra je státní svátek a poslední den malování. Achich ouvej! Taky asi co nevidět vyhořím.

    1. Hančo, ze srdce tě lituju! Nehoř, když na to přijde, nadávej:)) Ale neboj, ono i tohle jednou skončí (inlove)

      Jinak ten bordel si umím živě představit – konec konců, mě to malování (naštěstí ne celý dům – to bych nepřežila:)) taky ještě čeká – tolik se toho v rámci investičních akcí rozsekalo a zase zadělalo, že mě, holt, to malování nemine.

  3. Dopoledne jsem napsala komentář, ale když jsem ho chtěla odeslat, zmizla elektrika a tím i internet 😀
    Vidím v tom prst osudu, tak jen krátce:

    Jo, taky už jsme zatopili. Moje ubohé staré kosti studené podlahy nesnáší 🙂

    1. Mám dojem, že mám taky staré ubohé kosti! 😀
      Dnes u nás zatopilo sluníčko, v systému je 50 stupňů, ó já se mám 🙂

      1. 🙂
        Sluníčko u nás topí taky, i když jinou technologíí 😉
        Ale koukám na ten držák na dřevo, to máš uvnitř domu? Já dřevo uvnitř neskladuju. Ani krátkodobě. Zejména v zimě při zahřátí poněkud „ožívá“ 😀

        1. „Kotel“ jsou kamna v jídelně a běhat pro každé poleno na dvorek je otrava (žila jsem tak dost let, mohu to zodpovědně prohlásit:)). Ožívání dřeva není velký problém – tvrdí osoba, která šesti a osminohý živý svět fakt nemusí 😛 Co tam žije zůstává obvykle dole v té uzavřené části zásobníku.

  4. Pro mne začíná počasí zn. IDEÁL. Tohle Babí léto je nádherné, teplé, ale není vedro, je do těch mých oblíbených 22° a lebedím si. Doma mám 20°, to mi vyhovuje, topit nám tu zatím nezačali, ani temperovat. Nevadí. Mám otevřené okno přes den když je tak hezky a na noc jen škvíru. A když by mi náhodou byla zima, pustím si na chvíli teplovzdušný ventilátor. Na noc mi stejně chladnější prostředí nevadí.
    Jo, takové rozpálené kachláky na chalupě, to byla radost. Sice se celé léto dělalo průběžně dřevo, ale stálo to za to. No, tak snad jednou………..

    1. Jo Karolíno, máš pravdu, teď je moc pěkně! (inlove)

      Ovšem.. kdyby sakra nebylo tak strašné sucho! Jak se mám radovat ze sluníčka, když mi všechno schne? Poznáš, když přijedeš do našeho kraje – stromy jsou ve žloutnutí listů o měsíc napřed než jinde… 🙁

      1. Vím, sucho je děsné a bude asi v dalších letech ne-li stejně, tak hůř.
        Byla jsem v Krkonoších, náš potok už neexistuje. Kde jsou ty časy, kdy jsem se v tůni koupala. Pstruzi zalézali do škvír v březích a já jsem tam seděla pod proudem splavu, který jsme si tam udělali. No, dneska tam teče čůrek vody. Je to strašné.

  5. OT: Nechtela jsem vas zatezovat zpravami o lecbe me rakoviny, ale dostala jsem radu dotazu a prani, soukromych i zde na Zviretniku, na Dedeniku a na hadech. Za coz moc dekuju – fakt mi to pomaha . A jako bonus mi prisel email od jedne ctenarky zabukistky, ktera pracuje v tomto oboru. Velmi mily a povzbuzujici email. Dekuju moc. Tak jak to teda jde. Tahle imunoterapie nema zadne neprijemne vedlejsi ucinky jako chemoterapie. Varovali me, ze nekteri lide maji prvnich 24 hodin teploty az 40 stupnu, ale na mne to tak nepusobi – max. 38 stupnu na par hodin. Ale jsem unavena a ospala a opravdu nemam chut na jidlo. Mela jsem uz 4 davky, 2 me jeste cekaji. Pak mesic pauza a velka kontrola. Pravda, trochu mi zamrznul usmev na rtech, protoze od zacatku lecby mam uz druhy zanet mocovych cest. Tak jsem zase na ATB typu, ktery tuberu neotravuje. Na druhou stranu je mi po nich hodne spatne. Ale co mne stve vic je, ze dochtori nerikaji, proc se mi ty zanety posledni rok opakuji. Nikdy v zivote jsem na to netrpela. Tak to trochu narusuje moji snahu postvit se k cele zalezitosti s optimismem. Ale v zadnem pripade tu zakernou potvoru nepodcenuju a obcas se i cerna myslenka vloudi. Navrch mam tak rozjeta zada, ze skoro nemuzu vubec na nohy a tri schody z venku do kuchyne nezvladnu bez pomoci. A tak potrebuju do Olomouce za mamou…

    1. Hani-držím všetko ,čo mám.nevedela som o tom.Spomeň si na Mary segry od Betty-Všetky choroby sú psychosomatické!-o soma sa postará medicína,Ty sa staraj o psycho.

    2. Milá Hanko, vzpomenu si na tebe každý den – a mocmoc si přeju, aby se ti brzy ulevilo a byla jsi na bezpečné cestě k uzdravení. (h)
      Ono je v tvém případě té bolesti, nepohodlí a starostí tolik, že člověk pak jen těžko hledá optimismus tolik potřebný k přežití. Pokud ti naše pozornost a zájem aspoň malinko pomáhá, tak hurá a dostaneš víc 🙂
      Nevím, jak v tomhle stavu budeš cestovat a být tebou, tak to prostě zatím odsunu z mysli, byť chápu tu potřebu. Teď máš naléhavější úkoly, musíš se postarat sama o sebe. To pořadí je dané, smiř se s tím a prostě tu cestu odlož. Když se s tímhle smíříš, spadne ti jeden balvan z duše a věci se rychleji pohnou tím správným směrem. (inlove)
      Vydrž a kdykoliv napiš! (hug)

    3. Hanko, milá spolužačko, myslím moc na tebe a držím palce, ať je ti líp! (h) Věř, prosím, doktorům, určitě vědí, co dělají a vybrali pro tebe tu pravou léčbu. Třeba není úplně nejpříjemnější, ale hlavní je, že zabere na potvoru. Tak se opatruj, nech se rozmazlovat, odpočívej – a na cestu zatím nemysli. Na tu se vydáš, až ti bude líp. Objímám tě! (hug)

  6. V baráku zatím netopíme – naše hlavní topička razí heslo – jak jednou zatopíš, budeš muset topit pořád, takže jediný ústupek podzimu je, že nemám okno v ložnici do rána dokořán, ale jenom vyklopené a zavíráme na noc hlavní vrata na dvůr. Psice v noci trochu držkuje, protože před 14 dny jsme ji ostříhali a teď je jí v noci kosa ( ale spí se mnou v posteli, jenom je tele a jako jediná ze všech mých psů neumí čumákem zvednout peřinu a zalomit se pod ni…)takže mám na posteli larisu a když se naše telátko tváří, že je jí zima, zahrabu ji do larisy.To pak chrupe až do rána. V ložnici mám topení stejně vypnuté, protože ji se mnou přes zimu sdílí 3 citrusy, kávovník, bobkový list a bylinkovník s rozmarýnem, jiný světlý a nevytápěný prostor nemaje. Za chvíli tu botanickou budu zase stěhovat ze zahrady domů ( plus 7 ibišků, máminy muškáty, 2 strelizie, 2 šáchory…)to teprve bude pravý podzim…

      1. Jo citróny a mandarinky mám každý rok, ale letos poprvé zaplodily i limety, kvetou každoročně, ale letos poprvé zůstaly i tři plody! to se musím pochlubit. A aby toho nebylo málo, já blbec jsem si letos z Chorvatska přivezla řízky fíkovníků a olivovníků, potěš pámbu, jestli se to všechno chytne…

        1. Minko, vidím, že jsi zkušená pěstitelka subtropické flóry. Já jsem si letos v létě koupila tady v zahradnictví ministromeček olivovník. Mám ho na balkóně a krásně roste, letní horka na zasklené západní lodžii mu zjevně prospívají. Ale nevím, co s ním na zimu. Myslíš, že snese stejné zacházení jako třeba ibišek? Ten nechávám na lodžii dokud nehrozí, že by i tam mohlo mrznout, jedině pak ho dávám na chodbu (jenže tam se bojím, aby mi ho někdo neukradl). Takže vloni v podstatě přežil zimu na lodžii jako v zimní zahradě, celou zimu tam nemrzlo. Snesl by to olivovník?

    1. Jo, taky budu brzo stěhovat botanickou zahradu domů. Něco na nevytápěnou chodbu a něco do obývákoložnice. Mám tady teď 18 stupňů, dveře ven otevřené a zima mi zatím není. Máme starý barák – tedy doslova – navíc kamenný se špatně doléhajícími okny a tak jsem na zimu zvyklá. Teda ne, že bych ji milovala, ale co už nadělám! Aspoň kytkám se tu daří dobře!

  7. U nás v paneláku se začalo topit už cca před týdnem, zatím je to spíš takové zavlažování. Ještě mám všechny radiátory zavřené, protože byt mám orientovaný východo-západně, tedy vlastně ráno slunce do ložnice a pracovny a odpoledne až do večera do obýváku. A zasklená lodžie u obýváku zvládne při slunečném počasí naakumulovat hodně tepla 😀 . Dům je navíc zateplený, takže i když jsem krajní byt, mám tu teplo.
    Nerada chodím doma moc navlečená, nejradši v tričku a bermudách, takže komfortní teplota doma je pro mě 24 stupňů (kromě ložnice, kde v podstatě topení vůbec nezapínám), a to tady teď mám (a vlhkost 48, ideální stav). Bydlím ve třetím patře desetipatrového domu, takže tu mám v obýváku a v pracovně ještě tlusté stoupačky (a v kuchyni tenké, tam taky topení nepouštím), a když je například taková mírná zima, jako byla vloni, tak mi stačí ráno a večer tak na hodinku na dvě zapnout topení v obýváku a občas na chvíli v pracovně, když tam sedím, a zbytek zvládnou horké stoupačky. Je to fajn, docela slušná úspora 😀 .
    Doba trenkové teploty, o které píše Yga, myslím minula už i v panelácích. Ono by se těch 26 nebo i víc dalo v zimě určitě vyrobit, ale dost by to lezlo do peněz, to si asi málokdo dnes dovolí.
    Dům, který jsem vloni opustila, se vytápěl moc špatně, i když byl řadový. Spotřeba plynu byla skutečně veliká, tohle je pohodička.

    1. Tapuz, taťka žije v paneláku (4. patro, vnitřní byt) už mocmoc let a pořád si v tom „bezpracném“ teple lebedí. Jak vyrůstal v tom starém domě u potoků (viz můj příspěvek u Io), tak si teplo a sucho prostě nemůže vynachválit 🙂

      My jsme s Domem v pohodě, protože kamna ho zahřejí dostatečně – dokonce i pro mě:)) Navíc teplo od kamen má prostě svoji jedinečnou kvalitu. Otázkou je, co budu dělat jednou, až ta polena neunesu 😛 Zatím jsme zapojili do práce navíc sluníčko, uvidíme, co ještě vymyslíme. 🙂

      1. „Trenková teplota“ – jde o to, že v tom našem paneláku šla teplota regulovat jen zatažením kohoutů – a proč to dělat, když se teplota měřila u paty paneláku a pak se to rozpočítávalo na jednotlivé byty včetně ztrát a nálezů (rofl) – a to jsme byli mezi prvními, kteří měli v bytech měřiče tepla (že to byly atrapy, to už nikdo neřešil – respektive se snažil řešit – my – ale byli jsme odpálkováni jak malí haranti a na další dohadování jsme neměli čas ani náladu, kór když už jsme věděli, že to tam balíme). Takže my chodili v trenkách (jsa ze všech stran ohříváni sousedy) – a sousedka odnaproti chodila v sibiřkách, teplákové soupravě a teplém županu (krajní byt). A to nemluvím o nájemnících v přízemí, kde při sedmnácti stupních si pochvalovali, že jim už nejde pára od huby … zkrátka poslední socialistický panelák v našem kraji (chuckle) , tam se děly věci.

        Po přestěhování do vlastního a placení plynu jen za sebe jsem první zimu v podstatě prodrkotala – těch dvaadvacet mi připadalo jako teplota vhodná akorát pro hibernaci ledního medvěda. Ale je pravda, že si člověk zvykne aj na šibenicu, natož na chladnější odchov.

        1. My jsme měli funkční měřiče tepla, ale netěsníci okna- takže jsem sice platila jak mourovatá, ale pořádně jsem se zahřála až tady v domku. Máme tenučké měděné trubky u ústředního topení a elektrický kotel. A platíme míň než na bytě.

          1. Jo, okna a zateplení dělají moc! Máme obojí opečované, takže ta kamna vytápějí Dům s přehledem a většinou jim stačí si šeptat:))

        2. To jsme všechno taky absolvovali – doby, kdy bývalo jedno, jak kdo topí, netěsnící okna, studená venkovní stěna krajního bytu, trenková teplota atd. Začátky jsem zažila i já v dětství a mládí, pak jsem se odstěhovala do domu, kde jsem 27 zim drkotala zuby a spala pod dvěma peřinami. Mezitím v bytě moji rodiče absolvovali všechna další kroky – první měřiče tepla, nejrůznější způsoby vypočítávání a rozpočítávání plateb za teplo, další generaci měřičů a tak dále. A vloni jsem se vrátila do bytu s novými těsnícími okny, v zatepleném domě a s pravděpodobně dobře skoro po třiceti letech jsem zase prožila zimu, kdy mi doma nebyla zima 😀 . A musím podotknout, že tu bydlí (alespoň okolo mě) celkem normální lidé, tedy žádní extremisté, kteří by buď netopili vůbec, nebo kteří by naopak sálali na plné pecky.
          A mládežníci, kteří si koupili můj dům, si tam jistě časem vytvoří tepelnou pohodu. Bude to určitě chtít zateplení a výměnu topení, ale mě se do toho už nechtělo. Jim je lehce přes dvacet, oni na to budou mít elánu dost 😀 .

          1. Kousek se mi někam ztratil. Mělo tam být „s pravděpodobně dobře fungujícími měřiči“.

  8. DEDE u nás v paneláku zavlažili topení. Topíme jen v obýváku. V ostatních pokojích to dobře zvládnou stupačky a kuchyni topit netřeba.

    Ale špatně se mi prokrvují končetiny, takže mám často studené nohy a ruce. Takže teplo potřebuji.

    Moc ráda vzpomínám na svoje dětství, když jsem jezdila k prababičce Marii na venkov. V kuchyni se topilo v kamnech a já ráda seděla na štokrleti
    ( to je taková malá židlička )a nahřívala si záda.
    A přikládala do kamen, když bylo potřeba. Ráda jsem hleděla na plamínky ohně.

    Teď si to užívám na chatě. Zítra tam jedeme, tak uvidíme, zda bude třeba zatopit.

    1. Míšo, štokrle znám:)) A sezení u kamen je i mým potěšením – jen když se ta naše rozvášní, je třeba sedět dost daleko 😀

      1. Naša stařenka sedávali na uhlí – teda na takové dřevěné bedně s deklem, do které se nanosilo uhlí (nod) … furt jich tak vidím. A naši stařeček si otevřeli dvířka od športhelta a nahřívali si brnkavý kolena, šak aj chytli. Naštěstí než se oheň propracoval přes zástěru, gatě a podlikačky, tak ho taťka uhasil. „Sem si říkal, jak to dneska hezky hřeje,“ prohodili po zásahu stařeček levým kůtkem.

    2. I u nás se sedává na štokrli. A kromě štokrlete jsme mívali i pravý verpánek (drajfus). Zůstal v domě.

  9. Netopíme, neb jsem na tom jako Matylda – ještě pořád na jihu Jižní Moravy odpolední teplota dosahuje i 25 °C a tak nám sluníčko stačí barák vytopit. Večer ještě pořád sedím v obýváku v kaťasech a triku, ale už si hodím přes sebe teplou vestu – ložnici neřeším, tam ještě furt spíme spíš na dece než pod ní.

    Ale jak přestane sluníčko hřát, tak „zatopíme pod kotlem“ – termostat máme nastavený na 22 °C, ale když je doma i Terka, ještě o půl stupínek přidáme (někdy i o celý, ale to se už Jeník chytá za hlavu). Pravda, už dávno minula doba trenkové teploty, kterou jsme zažili na paneláku (tam jsme měli běžně šestadvacet stupňů od září do května).

    1. Jedna moje kamarádka si s povzdechem zvykla, že mívají v zimě doma chladno, její muž prostě víc topit nechce. Ovšem jejich dcera žije v Praze a zvykla si na teplo… dovedeš si představit, jaké debaty tam na téma vnitřního klimatu domu bývají, když děvče zavítá do rodného domu… (wasntme)

      1. Dovedu, neb to mám v přímém přenosu. A ve mne se sváří má dvě já – to maminkovské a to kolenovrtné. Nakonec většinou vyhraje to maminkovské, neb i já teplíčko ráda (nod) – a navíc Terka doma zas tak často nepobývá.

  10. No, protože jediným zdrojem tepla u nás je plynový kotel, zatím ještě ne. Ale včera večer jsme už seděli zabalení do dek, tak asi brzo začnem. Provozní teplota je u nás 20,5°C, prostě jsme si nějak navykli. V paneláku jsme bydleli naposledy před 27 lety a naše bývalé bydliště bylo hodně špatně vytopitelné

    1. S MLP bydlíme v pražském paneláku už skoro 5 let. Topení jsem zapnula jen vloni – aby tam lehce přitápělo Bardovi v těch největších mrazech. Kvůli němu už nemůžeme ani tolik větrat, mívali jsme alespoň ventilačku pořád. V ložnici na větrání trvám, Barouše balím do peřiny. Ono nám to sousedi v zimě klidně vytopili na 25 – v tom se nedá být! 18 už nám přijde na hranici, kdy by se dalo o topení uvažovat. Nešetříme, prostě nám není zima. V létě trpíme, protože panelák se prohřeje a je nevychladitelný. Přes den zabedněno, v noci dokořán a MLP za noc propotí polštář.
      Co si velmi pochvaluji jsou prodloužené peřiny – v zimě potřebuji mít zakrytý krk i nohy a spím natažená. S normální peřinou to nejde. Když je venku mínus moc, přidávám si ještě deku, ale okno nezavřu, to pak špatně spím a stejně se v noci budím a větrám – a to jsme jen 2 (+2) a máme otevřené dveře do celého bytu.
      Takže u nás spíš než topení nastává ladění větrání tak, aby neprochladl Barda a zároveň abych fungovala já.

      1. No, já bych to otevřené okno nejen kvůli kocourům snesla i déle, ale Bimbovi táhne na záda. On se prostě neumí zabalit, chlapi jsou na to nějak nevybavení

    2. V paneláku jsme bydleli deset let – v jedenáctém patře, pod střechou. Bývalo tam většinou teplo, v létě nesnesitelně horko (okna jsou na východ a na západ, před sluníčkem nebylo úniku). V zimě tam uměla být zima – dokud nebyla nová okna, což znamená většinu doby, co jsme tam bydleli. Neustále fičelo a navíc ta střecha… takže „topení přes sousedy“ u nás nefungovalo. 🙂

      Kde bývala ale na jaře a na podzim (když skončila nebo ještě nezačala topná sezóna) pekelná zima, tak to byl náš byt na Vinohradech. Všechny ložnice měly okna na sever (k Olšanům, takže žádné tlumení větru), jen obývák a kuchyň na jih. Opět jsme bydleli vysoko, vydaní na pospas větru a špatným oknům. Když se v září narodil Andy, tak jsem ho musela koupat v kuchyni, kterou jsem vyhřívala plynovou troubou 😛 Pro chvíle nouze sice taťka koupil jakýsi olejový radiátor, ale ten se strašně dlouho zahříval a efekt nebyl nic moc.
      Vždycky na tu zimu vzpomenu, když si jdu v těchto přechodných obdobích přitopit – a jsem vděčná za to, že můžu 🙂

  11. Netopím. Bydlím na JJM a máme zateplený dům. Včera v poledne bylo hodně teplo (psi při anglické konverzační procházce funěli dost festovně), dům si teplo nasyslil a když večer nenechám ozevřené dveře na terasu, tak ho udrží. Ale vidím to tak, že jak nebude přes den svítit slunko, budeme muset zatopit.
    Všichni, kdo k nám domů přijdou, říkají, že tu máme teplo. Ale když doma pobíháte a večer k televizi si vezmete deku, tak je vám to šumák, ale psát půl dne na počítači v chladnu nejde. Takže 23 stupňů máme i v zimě. Kvůli mně.

    1. Inu jižní Morava je znát 🙂 My teď máme v Domě v místnostech od 18 do 21 stupňů, podle toho, kam má místnost nasměrovaná okna – nejtepleji je v jídelně, kde jsou okna (šest kousků:)) na jih a na západ.
      Když jsou takhle slunečné dny, topí sluníčko – přes den pokryje spotřebu Domu, ohřeje vodu v bojleru a zvládne ohřát i vodu na topení na nějakých +- 40 stupňů.
      Jakmile ale není jasný den, tak se bez přitápění neobejdu – prostě na dlouhodobé sezení u počítače potřebuju teplo:)) Tak holt zatopím. Ale je to jen takové šolíchání – když nechci, aby bylo horko. Opravdové topení přijde později 🙂

  12. Dede, netopím, neb ještě 2 dny nebylo pod 13°C, takže Opatovice nemají důvod teplo pustit. A i kdyby pustily, v bytě mám 22°C a topit netřeba a to mám otevřené ventilačky. Na spaní mám ráda 17°C, to se mi velice dobře spí i dýchá. přes den v místnosti do těch 22°C, když je víc,je mi vedro..vlhkost držím kolem 50%, kdo má méně, měl by si pořídit zvlhčovač.

    1. Zvlhčovač jsme měli, když jsme bydleli v paneláku a měli malé děti. Když přišlo období kašlání (je neuvěřitelné, co děti dokážou přitáhnout ze školky 😛 ), tak to bez něj prostě nešlo.
      Doplňuju: hlavně, když přišla u dětí laryngitida – to se muselo větrat (byl potřeba chladný vzduch) a zvlhčovat. Brr, to byly časy…

  13. Jojo, už topím. Zatím jenom přitápím. Nastává doba, kterou mám nejradši – babí léto a podzim, včetně studených nocí a mlhy -, ale abych si to užila, musím mít doma sucho, teplo a světlo.
    V Kajutě je ze všech mých bydlíků největší vzdušná vlhkost (před brankou mám potok, to k tomu přispívá) a nejstudenější podlaha. S tou podlahou časem něco udělám, moje plány zahrnují hlavně polystyren a dřevo. Ale zatím prostě topím. 🙂

    1. Efekt vody u domu je naprosto nepopiratelný – u naší chalupy ležící na dně úzkého hlubokého krkonošského údolí je zima a vlhko skoro pořád – večer se topí i v létě, pouze při teplotách kolem (a hlavně nad) třicet stupňů se nemusí vůbec topit. Ale ta voda je zase úžasná – vůbec, když je to živý čistý a voňavý horský potok 🙂

      1. Tady to teda moc čistý potok není, ale psicím je to jedno, skáčou do něj na začátku a konci procházky. A krmí mi studnu, potok mi ji krmí, ne psice. A taky díky němu skoro nemusím zalívat, pomalu ani rajčata ne. Letos jsem měla pokusnej záhon – slunečnice mám čtyřmetrový, topinambury třímetrový (a kopřivy tu umí být dvoumetrový), kozích rohů skoro půl kila na keříku a celer je hustej jak blázen. To jsem ještě nezažila. Hodnej potok.
        Ale taky likviduju keře ve svahu nad Kajutou, páč jinak bych tu asi přes podzim zplesnivěla. 🙂
        Má to obrovskou výhodu přes léto, je tu příjemně. V zimě je tu zima a mokro. Ale já to postupně vychytám. Letos jsou na pořadu kamna. Předchozím majitelům se povedlo prasknout v nich to sklo.

Napsat komentář: Petra + Barry Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN