BTW: Je fajn mít poblíž pana Jirouška

0921dar2_1Byla to prostě nehoda, konec konců, někdy se ten prach utřít musí a ty vysoké reproduktory nikdy nebyly moc stabilní. No, měl kliku reproduktor, protože spadl do měkkého – pes na tom pelechu naštěstí právě nebyl. Klika neklika, stejně nehrál. Co s tím? Inu, je třeba zavolat panu Jirouškovi:))

 

Domluvili jsme se a v sobotu dopoledne mu nemocný reproduktor přidali i s vylíčením okolností jeho pádu. Zatímco můj muž s panem Jirouškem s porozuměním hovořili o tom, jak je dobré dát i rozbitým rádiům další šanci, já zvedla oči – prostě mě to přitáhlo. Ach, to je krása! Ty staré foťáky a tamhle to rohaté, to je snad… fakt, to je promítačka!

Nezdvořile jsem jim skočila do debaty o plýtvání a vyhazování místo snahy opravovat (stejně se už opakovali – a my si to s panem Jirouškem už taky jednou vyříkali, však to znáte:)) a okouzleně ukázala na horní polici. „To je ale krása! To taky prodáváte?“

 

0921dar1

 

„Ale ne,“ zasmál se sympatický majitel krámku s opravářkou dílnou. „To jsou věci, na které se lidé rádi dívají a rádi o nich mluví – ty věci vyvolávají vzpomínky. Spousta lidí se prostě rozzáří, když je vidí a nevěřili byste, nosí mi i další – aby tu toho bylo víc! Jako tu promítačku…“ Ach ano, věřila jsem každé slovo.

Ten krámek je plný papírových krabic s elektronikou. Elektronika je velmi, velmi užitečná, občas i báječná, ale prakticky nikdy není krásná. V zásadě to jsou výlisky něčeho v plastu. Těch pár předmětů nebylo vlastně nic moc, těžko říct, že to byly produkty skvěle zvládnutého řemesla, ale jsou pořád ještě o něco víc než lehký plast a v člověku (no, minimálně mé generace:)) stále ještě vykřešou zájem a touhu se jich dotknout.

 

0921dar3

 

Když jsme se zastavili příští týden, tak nám s truchlivým výrazem řekl, že s tím reproduktorem opravdu nemohl nic udělat… aby se mu blýsklo v očích a dodal, že nebylo co dělat, ten reproduktor totiž byl v pořádku. Jen kabel s konektory dostal zabrat a on zrovna má jenom krátké. Takže vlastně nelhal:))

Už chápete, proč mám ten krámek ráda? Opravují se tam porouchané věci, aby se vrátily k funkčnosti a tím k životu, a navíc má jejich majitel smysl pro krásu obyčejných věcí. Ovšem i smysl pro humor.

 

PS: Moje internetové rádio stůně na software – před každým zapnutím ho musím restartovat (vytáhnout elektrický přívod ze zásuvky). Mám obavy, že v tomhle pan Jiroušek nepomůže. Nemáte někdo nápad, co s tím? Kdo opravuje tento typ závady? Na telku se nedívám, na rádiu jsem závislá:))

 

0921dar2

Aktualizováno: 20.9.2016 — 11:48

25 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. OT pro Ioanninu: včera jsem neodolala a proklikla na kouzelnou genetiku. A pak klikala dál a dál. Skončila jsem hodně pozdě v noci. Tvůj svět má prostě velkou moc chytit a nepustit. 🙂
    A opět klobouk dolů za všechny ty detaily: leckterý autor by prostě řekl „schopnosti magie se nějak dědí“, ty to nastuduješ, vymyslíš, dokonale propracuješ, do tabulek uspořádáš… obdivuju. 🙂

    1. Jé, člověk se vrátí po delší netové nepřítomnosti a hnedka taková príma zpráva, díky!
      Klidně tam za sebou zanechávej i stopy, já je najdu.

  2. Ty staré foťáky jsou paráda. Také jich pár máme, ale musela jsem je z polic sundat a dát do krabice kvůli Darečkovi. Zkusím jeden vystavit, třeba už Darek dospěl a dá mu pokoj.
    Jo a na té poslední fotce je nějaký elektromotůrek?

    1. Na té poslední fotce je promítačka:))
      Nemám žádný starý a krásný předmět, pokud vím – jen ozdobné, sklo a porcelán, techniku ne. Ale ráda se na ně chodím dívat 🙂

  3. Jo staré hifi aparáty,
    Můj manžel je dlouholetý obdivovatel a majitel hifi přístrojů SONY.
    Má skutečné perly a aparáty, které se vyráběly ještě přímo v Japonsku. Jsou všechny ještě funkční.

    1. Stále funkční elektronika – mám dojem, že je to dnes protimluv. Nebo zázrak, když na to přijde.
      Používáme dost různě složitých přístrojů a většina z nich má poločas rozpadu kolem dvou až tří let – pokud náhodou vydrží mobil nebo počítač bez problémů déle, žasneme.
      Moje předposlední pračka (nyní u Marka) pere patnáctým rokem. Ne moc dobře, Marek plánuje jinou, ale patnáct let je dobrý čas. Otázkou je, jak dlouho mi vydrží moje nová pračka… prý je u těch nových maximum osm let. Kolikrát to není ani to – myslím, že Matyldě totálně chcípla chvíli po uplynutí záruční doby. Další kategorií jsou auta…
      To je něco, co se mi opravdu nelíbí. Ovšem co čekat ve světě, kde se OČEKÁVÁ permanentní růst výnosů firem? Kam by ty firmy přišly, kdyby vyráběly skvělé výrobky s dlouho trvanlivostí? (fubar)

      1. U nových praček teď prý tak 3-4 roky. Nedávno mi klekla moje 9 let stará Boška. Nějaká elektronika. Oprava prý za pět tisíc. Jinak stále krásný stroj, funkční tlačítka, žádná rez… bylo nám fakt líto ji odeslat do sběru.
        Ale volba byla jasná, už máme novou, za cca šest a půl. Klidně bych za ni dala i víc, ale z různých zdrojů nám bylo řečeno, že to nemá smysl. Tak až odejde za ty tři roky, bude mě to štvát aspoň míň, než kdyby stála dvanáct. To, že jsme přistoupili na tuhle hru mě štve mnohem víc. 🙁

        1. Souhlasím. My jsme zatím koupili tzv. kvalitní pračku (tu dražší) a holt uvidím, jak se s tím popere. Ta patnáctiletá je levná whirlpool s horním plněním:))

      2. Co se týče pračky DEDE, tak Tatramatka mi vydržela těch 15let.
        Od té doby jsme měla pračky značky Whirlpool a Electrolux a vydržely obě po 5 letech. Všechny 3 byly s horním plněním.

        Teď mám Gorenje s plněním zepředu. Pere opravdu moc dobře a snad vydrží.

      3. O tom jsme se zrovna včera bavili s pánem, co mi léčil kolo. Stará kola jsou míň pokročilá, ale stavěná na větší výdrž. Největší výdrž z toho, co se mu dostalo do rukou, má taková ukrajina. Samozřejmě na ní není žádné blaho jezdit, ale zato přežije téměř všechno. Nová kola jsou na odpis po nějakých pěti, šesti letech intenzivního používání. Jako na odpis, komplet.
        Taky mě to štve. Mám ráda řemeslně dobře udělané věci, a ne naleštěný šunt, u kterého se už při výrobě počítá, za jak dlouho se má pokazit.

  4. Jo takového „pana Jirouška“ jsem měla v Brně v krámku v našem domě, kde měl obuvnickou dílnu. A jeho žena opravovala kabelky a kožené bundy. Zachránili mi spoustu věcí…

    1. Jo jo, taky jsme tu měli mladého a skvělého ševce. Uměl toho moc… a lidi ho zavalili. Po několika letech zavřel krám. Nikdo zatím na jeho místo nepřišel…

  5. mám takových „Jiroušků“ několik ve fabrice…jsou to bývalí Tesláci…a dobře se s nimi vzpomíná i Muzeum tu v Přelouči máme- stará rádia,magnetofony atd..
    s tvojí závadou – co přehrát software? ( co jsi s tím všechno zkoušela dělat?)

    1. No, zatím resetuju před každým puštěním a hledám, kde se v menu (někde?) skrývá reset na tovární nastavení. Pokud ho najdu, tak ho použiju. To buď bude fungovat nebo nebude. když to fungovat nebude, tak budu muset hledat, kde by to mohli opravit.
      Zlaté nefunkční kontakty či napájení! To se řešilo snáz. 😛

  6. hmmm
    neuměl by pan Jiroušek opravit garážová vrata ?
    Motor motoruje, spínač spíná, control kontroluje a dohromady to nedělá nic, neotvírá, nezavírá. Ani kočkám ne … Leč středočeský kraj je pánů Jiroušků prost. Matička naše stověžatá je nejspíš pohltila …
    a vrata do garáže jsou teď na ruční pohon :/

      1. Sharko, kdybych nafotila momentální stav, mohl by některý bývalý teslák z toho pohledu přijít o zdravý rozum 😀

    1. Máme svého „pana elektro-vratového“ – pokud chceš pošli mail, dám kontakt. Třeba by si udělal výlet dolů do kraje…:))

    2. Náš, co nám dělal bránu letos vypadal nadějně, ale problémy řeší tím, že mi nebere telefon.

      1. Jo, takových tu taky pár mám – například momentálně náš topenář, grr (devil) Náš vratovej byl zatím vždycky ochotnej, takže moje nabídka trvá. I když vlastně nevím, jak daleko je to ze Dvora k vám…

        1. Cheche – já četla „Náš vrahovej“ a říkala si, na co všechno Dede potřebuje lidi (rofl) …

        2. 😀
          Od nás do Hradce je to asi 80km, od Hradce k vám kolem padesáti. To by se chudák projel 😀
          Přece se ta řídící jednotka musí dát koupit, ne?
          (Nebo nějaký vratař ulovit )
          Ale děkujeme 🙂

    3. Škoda, že nejste blíž i k nám, naše vrata jsou taky kapitola sama o sobě.
      MLP je naštěstí nadprůměrně technicky zdatný, takže už to několikrát, místo třetího volání servisu a nekonečného čekání s nejistým výsledkem, spravoval sám.
      Prý je hodně elektrických vrat a málo servisáků, takže se o zákazníky prát nemusí. 🙁

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN