Karamel, nelov to koště! Ne, neházej tu ovečku do toho smetí, potřebuju to zamést… no nic, já to smetu znovu.
Karamelka je v současné době přezdívána Conanka Ničitelka. Je jí sedm měsíců a puberta mlátí na vrata s energií jaderné elektrárny.
Každé ráno musím doma zamést aspoň chodbu a pracovnu, kam chodí studenti na výuku. Chlupy se objevují neskutečným tempem, proloženo pískem a jiným smetím. Karamelku zametání těší. Smeták se dá úžasně lovit, přepadat ze zálohy a do hromádky smeteného smetí je vhodné umístit vybranou hračku (když je oslintaná, situace nabírá na kvalitě). Světluška obvykle jen dohlíží, protože tohle už má za sebou.
Conanka Ničitelka má neuvěřitelný talent na vymýšlení průšvihů. Bláhově jsem si myslela, že jsem doma uklidila všechno, co by ji mohlo lákat. Jenže jsem na židli nechala nákupní tašku. Karinka neožvýkala roh, jak by udělal průměrný psí puberťák. Naše talentovaná slečna vykousala díru do prostřední části boku tašky. Naštěstí se tam dá našít záplata a Kačce jsme už opatrně sdělili, že její oblíbená taška s indickou tanečnicí bude ještě zdobnější.
Mušketýr vytahal z koupelny všechno, co lze přebrat, včetně domácí lékárny. Pobral všechno, ale nevšiml si, že mu spadl pytlík s tabletkami pivovarských kvasnic. Ztrátu objevil, až když slyšel z psího pelechu hlasité chroupání – Karamel bleskově sežrala asi dvacet tablet. Konzultovaná vetka se strašně smála a pravila, že pes bude leda děsně prdět. Neprděla, jen strašně krkala a pak dostala průjem jako lidi po burčáku.
Při vší své energii je to nadšená aportérka, na rozdíl od Světlušky, které se musí chtít. Stejná byla Borůvka. Že by trikolorní kavalíři byli v aportování lepší? Navíc předpokládám, že najít uprostřed vyschlého pole s podmítnutým strništěm dvě rybí hlavy umí jenom mí psi. A vyválet se v nich.
Conanka Ničitelka aka Karamelka Potrhlíková usíná. No, zítra uvidíme, co zas vymyslí 🙂
Další fotky najdete zde: http://malcka.rajce.idnes.cz/2016_zari/
No jo, smetak se obcas pohybuje a je tak trochu chlupaty, tak to vypada na zabavu. To jsme poznali den, kdy jsme si domu prinesli 8-tydenni Grizlinku. Udelala v obyvaku hovinko a pokousela se u toho vyt. Pro jistotu jsme srolovali koberec a jak jsem pod nim vytirala, tak Grizzlinka skocila na mop, pevne se chytla tycky a tvarila se, ze je to nejvetsi sranda co v celem zivote zazila.
Štěně se pokoušelo výt? Já jsem naše psice nikdy výt neslyšela. Ony to snad ani neumí!
Ernest vyje velmi sonórním hlasem pouze v případě, že zpěvem doprovází svou hudební produkci na pískací balonek.
To je dobrý! Donda pro změnu doprovází pískáním na dráčka mou hudební produkci na flétnu. 🙂
u nás se vylo,kdykoliv psíci slyšeli sirénu od hasičů,sanitky nebo policajtů…..
naši vyjí když se sousedka hárá, to jsme pak jako na klondajku.
Na sireny vyje Jakey. Ale jen na ty, co projedou kolem domu. Ta sama sirena v televizi ho necha zcela chladnym. Chet rika, ze treba skrz tu televizi ma sirena troche jinou frekvenci nebo vysku.Ja rikam, ze Jakey je chytry pes a venuje pozornost pouze skutecne situaci.
Holky umějí výt obě, ale častěji vyje Ari – hlavně o těch pověstných úplňkových nocích. Zařvání „Drž hubu a mazej do boudy“ funguje, ale uchyluju se k němu jen tehdy, když vytí prostě nepřestává – on ten můj řev klidu noci taky nepřidá 😛
Na sirény nevyjí, v klidu je akceptují – dokonce i tehdy, když v rámci nácviku zásahu jedeme v kvílející koloně.
Od včerejška ale vyje Max – sousedův pes. Vypadá to, že sousedé nejsou doma, ale oba psi – on i Sára, jsou v pořádku, ráno jsem na ně zavolala a ověřila si to. Jen se jim asi stýská. Když se to už nedá poslouchat, volá na Maxe z okna své pracovny – obvykle to na chvíli pomůže… 🙂
Dondalína loví smeták pořád, akorát se od něj už dá odeřvat. 😀
Příjemnou psí pubertu přeju! (inlove) Ona přejde. Časem. 🙂
Ano. I my doufáme v lepší zítřky.
Houby doufáš, skvěle se bavíš! (rofl) Jen ten smích ti jde občas ze silně zaťatých čelistí 😛
Jak to víš? 🙂
Holky už smeták neloví, ani Ari ne.
Berry zato pracuje na jiné strategii: snaží se dokázat, že pokud zavře oči a bude blížící se smeták nebo vysavač dostatečně intenzivně ignorovat, že pro něj bude neviditelná a bude obmetena nebo obluxována 😀
Melipes se schovává před vysavačem do ještě nevysátých částí pod heslem, že tam vysavač ještě nebyl, a tak tam netrefí! A vždycky je zoufale zklamaná. 😀
U nás se před vysavačem schovává jen Oriáš. Světlušce je jedno a Karamel je na něj zvědavá.
Chichi, Karamelka Ničitelka -jenže bojující se smetákem vypadá tak sladce! (inlove) Ztráty nějaké jsou a nejspíš ještě budou, než ji to přejde, důležité je to, aby důsledky ničitelství nebyly náročné na peněženku (krom toho, aby to všechno štěně přestálo ve zdraví, samozřejmě!) Když vzpomenu na Denise v tomto věku – skoro nic nezničil, trochu okousal dvě stoličky, když přezuboval, ale nakousaná parádní kožená taška mě hodně bolela! (chuckle)
Kabelky pečlivě schovávám… což se mi třeba s pomalovanýma teniskama nepovedlo. Až byly hnusný a propocený, tak je Karamel zpracovala.
Náš patnáct měsíců starý chodský pes ještě z pubertálních nápadů nevyrostl. Zakusování koštěte je oblíbená kratochvíle. Bohužel zakusuje i mop – u jednoho zlomil násadu, ale zakusuje i kýbl plný vody. Věřte, že když ten plný kýbl nesu na místo vytírání (ne vždy jde psa zavřít tak, aby tam nemohl) a zakusuje se do něj a zkouší kýblem cloumat – umíte si představit můj řev?
Živě! 😀
Jsem majitelkou tří chodských holek a můžu vás ujistit, že se zklidní, časem, tak kolem osmého roku. 😉 U nás se nesměl nechat takový ten hrubý smeták v dosahu, protože mu ohlodaly násadu a ožužlávaly štětiny, případně se o něj přetahovaly. Jednou se jim podařilo v plném běhu smeták přerazit o strom, jedné zůstala v hubě hůlka, druhá držela kousek násady a spodek se štětinami. Všechny zuby se udržely v tlamách.
To je skoro zázrak!
Jo, je. A i stromek to přežil, jen já jsem málem měla infarkt.
Ha, ha, krásně jsem se pobavila. Naštěstí tyhle rošťárny máme už za sebou, ale i tak někdy Ajvi perlí.
S rybíma hlavama uprostřed podmítnutého lánu jsi mne dostala. Že by je tam upouštěli nějací prolétavající dravci?
No ona toho Karamel taky někdy nechá… časem 🙂
OT: jen otázka – jak se může stříhat loubinec, aneb psí víno? Dorostl by, kdyby byl odstřižen nakrátko? 🙂
Šmánkote, Dede, psí víno, jakmile je jednou zakořeNěné, nemáš šanci se ho zbavit. Vím to, letošní jaro jsme jeden likvidovali a nyní je z něj hustá džungle. Akorát později nakvítalo, ale už všechno zdárně dohnalo (envy) .
Taťka ho má na balkóně a je mu oddán. Nicméně musí natřít lavičku, na které stojí velekvětináč. Takže řeší, jak lavičku natřít, aniž by a) ublížil vínu b) lavičku natřel pouze kolem onoho květináče 😀
Matyldo, tvoje smečka mě baví! A nevím, čemu se divíš, když sáhneš po nejlumpačivějším štěněti, které má navíc lupičskou masku 😀 Cukrátko se prostě snaží dostát tvému očekávaní – potřebuješ přece občas vypnout ze starostí všedního dne, ne? (wasntme)
Jinak smeták a smetáček, toť jsou obvyklí nepřátelé štěňat! Ani u nás to nebylo jinak a holky, stejně jako Ernie, se s chutí zamotávaly do nametené hromádky, takže se zametání dostalo do patové situace – čím víc jsem zametala, tím bylo víc svinčíku na podlaze. 😛 No, vyřešila jsem to jednoduše – když uklízím, vyhodím psice z Domu na zahradu a pustím je až do čistého (aby kolotoč chlupů, písku, větviček a listí mohl nerušeně pokračovat:))
No jo, věděla jsem, do čeho jdu 🙂 Ale i přes všechny stížnosti bych neměnila!
Karamelka a ničitelka ?! Nó,to není možný. Takový nevinný kukuč,ty psí oči, jak koláče s medem. NE, nevěřím. :-))
Conny umí už téměř všechno, vytáhnout pochoutky z kočičí kadibudky, stáhnout cokoliv s kuchyňské linky, zrovna včera nadělala krásné stříbrné hvězdičky z alobalu co svítily po celém bytě. Co ještě neumí jedna, naučí jí ta druhá, tak že se nemusím bát, že by něco opomněly.Na zahradě kam chodíme v naprosté tajnosti zlikvidovaly okrasná ledsvítidla,zimní salát byl vyplet.Conny po rybářských závodech objevila neomylně lidský pozůstatek, musely jsme obě do rybníka vypláchnout hubu, jinak to nešlo, prostě pohodička.Malá rusanda zase objevila, že povel „ke mně“ se dá ignorovat a dokonce pohrdá nabízenou odměnou,raději si užívá odchodu mých nervů. Jak říkám pohoda, klid a s takovou dojde i na tabák.
Matyldo, dodatečně vinšuji všechno jen nej, nej, k narozeninám, jsem teď trošku mimoň. Zdraví celé smečce!
AD „…objevila neomylně lidský pozůstatek, musely jsme obě do rybníka vypláchnout hubu …“ OBĚ?! Vy máte ale chutě (rofl)
(rofl) Ygo, ty zvíře!
Oh Jenny, Berry taky až s Ari pochopila, že povel ke mně se dá ignorovat a musím říct, že ač se obě v přicházení na povel významně zlepšily, v lese to přivolání je stoprocentní pouze v případě, že vedle neběhá něco, co by se dalo honit 😛 Ale taky na to pracuju! Takže tvůj povzdech naprosto chápu (inlove)
No to žraní různých hnusů mě teda bere taky… bych ji přetrhla a nejhorší je, že občas se nezdrží ani Světluch, i když už to není tak často, jak bývalo!
Checheche … náš potrhlík do hromádek smetí hračky nehází, on si do nich sedne sám. Pokud se netrefí, tak přičinlivě vrtí chvostem a poctivě každou hromádku rozmete. Takže výsledek metení je nula (ano písek, hlína, chlupy rostou přímo geometrickou řadou – denně je toho na lopatu).
Že najdou rybí hlavu v polích – to ještě chápu (volavky), ale že Ernest najde kapří hlavu v upravené předzahrádce u kolonády … tak to jsem opravdu nečekala :@
P.s. – tvé strakatice jsou krasavice inteligentní, obě vypadají skvěle a vesele.
No u kolonády… tak to je fakt šílený. To nevím, jestli bych obviňovala volavky 🙂
Že by ji někdo zasadil ? :-))
Aby mu na zahrádce vyrostli kapři! 😀
Aháá – tak proto se tady jedné části říká Kapřiska – na tom poli asi rostou kapři (rofl)
Jó, tak volavky to způsobují! Díky za informaci.
A asi se byly mrknout nad kolonádou. Někde na lidi kálej holubi, u vás volavky metají zbytky ryb. Jiný kraj, jiný mrav.
Hihi, Karamelka je úžasná! U nás je rošťák domácnosti Melíšek II. Miluje překusování kabílků. Těch tenoučkých – od nabíječek. Už mi zlikvidoval 3, takže dneska musím do mobilhelpu pro nový. Ten už ale opravdu důkladně uložím!!!!
O překousnutých nabíječkách a sluchátkách k mobilu víme své 🙂
Matyldo, vy se u vás doma rozhodně nenudíte.
Ale zvířátka máte všechna krásná a vynalézavá.
Hlavně vám závidím, jak se všichni dobře snášejí.
No, Míšo, ale je to někdy dost práce. Ovšem smiřovat dvě kočky bych nechtěla.
😀 vybrala jsi si skvěle.. (angel)
Ano, vždycky, když se dívám na nohatou strakatou žížalu, tak si říkám, jak geniálně jsme si vybrala- jen nevím, jestli příště sáhnu po tom nejdivočejším štěněti z vrhu 🙂
s ospalou koulí byste se nudili 😀