Těšila jsem se na ni, byť jsem se obávala procesu jejího zapojení. Ukázalo se, že spolupráce s montážní firmou byla výborná, binec doprovázející díry vedoucí skrz Dům se taky dal přežít a elektrárna na střeše skutečně se sluníčkem vyrábí proud! Ovšem objevil se problém, který jsem vůbec nepředpokládala…
Vzhledem k tomu, že jsme kdysi při stavbě Domu s fotovoltaickou elektrárnou nepočítali, nepostavili jsme strojovnu. Takže musel posloužit kumbál. Ten byl na dokonalém místě. Všude blízko, k topení, vodě, oběma koupelnám a s vchodem z hlavní chodby. Má to ovšem zádrhel – když elektrárna běží, tak si hlučí. Nevím, jak to popsat. Není to ani pískání, ani bzučení ani hučení – je to něco mezi tím. Možná něco jako hlučnější ventilátor.
Potíž je v tom, že netrpím jen nosem vlčáka, ale také citlivým sluchem (pořád ještě 😛 ) a onen zvuk z elektrárny mi okamžitě začal lézt na nervy. Ano, je slyšet jen v blízkosti strojovny, ale já jsem nemožná. Jenže co s tím? Věděla jsem, že si na to časem nějak zvyknu, asi jako jsem si zvykla v různých epochách svého života třeba na rámusení tramvají nebo na vlaky, ale nechtěla jsem čekat. I rozhodla jsem se zkusit autosugesci.
Teď přišla ta zajímavá část – co si mám vlastně vsugerovat? Že to neslyším? To těžko. Že se mi to líbí? No, tím se taky neokecám. A pak mě to napadlo: představila jsem si, že ty panely na střeše jsou něco jako vlídná technická velekočka, která zahřívá Dům a onen hluk je něco jako její předení. Spokojené předení, které dokazuje, že je všechno v pořádku.
Pokud vám připadá, že jsem blázen, tak vám to nevymlouvám. Podstatné je, že to zcela nenásilně zafungovalo! Prostě jsem si dokázala vsugerovat, že ten zvuk znamená „všechno je, jak má být“ a ta kočka je tam nádavkem, protože se mi to líbilo:))
A teď udělám hlukovou odbočku.
Zrovna teď se mluví o již snad schválené novele zákona, podle které jakékoliv akce, soukromé i veřejné budou muset ukončit ve 22 hodin, pokud nebude vyhláškou stanovena výjimka. Prý to je takto uděláno proto, že se příliš hýří výjimkami, takže je třeba přitvrdit a do procesu schvalování se zatáhne celé zastupitelstvo.
Přemýšlela jsem, jak přišli zrovna na tuhle hodinu, když logičtější by bylo 23 hodin nebo možná i půlnoc. A pak mě napadlo, že na to jdou s „českou“ logikou: Když určíme konec v deset večer, tak by mohl být do jedenácti třeba i klid…
V této souvislosti musím říct, že tady u nás míváme hluk, se kterým se nevyrovnám ani autosugescí – možná tak trámem do hlavy by pomohlo. Nedaleko od nás, pod kopcem, je vesnice, tam je koupaliště a tam se v létě v sobotu, někdy i v pátek, někdy po týdnu jindy po dvou, konají koncerty a zábavy.
Strašně hlučné koncerty a zábavy! Přestože nejsme hned vedle, tak se jen těžko hledá způsob, jak při tom normálně usnout při otevřeném okně. Zvuk se statečně pere i s puštěným rádiem, pokud si dovolíte mít (v létě večer) otevřené okno.
Úmyslně říkám hluk a ne hudba. Jsme tak blízko, aby hluk obtěžoval, ale tak daleko, abychom slyšeli jen torzo hudby, velmi často omezené jen na ono zničující „duc duc, buch buch“ doprovázené sem tam nějakým tím výkřikem, když to zpěváka fakt bere. Obvykle přitom s velkým soucitem myslím na lidi, kteří mají tohle hned vedle baráku.
A nejen hlučnou hudbu, ale i rozverné posluchače, kteří přijíždějí a odjíždějí… no, tuhle sobotu říkal Martin, že to řvalo na plné pecky ještě v půl jedné, jednou si pamatuju, že byl kravál do půl třetí. To bylo loni, kdy se nedalo za zavřeným oknem spát, tak to bylo horko versus hluk. Takže kdybych věděla, že dokážou skončit aspoň před tou půlnocí, na desáté bych vůbec netrvala, byla bych vděčná.
Poznámka pod čarou: Když jsme žili v Anglii, tak naši domácí měli svatební byznys – v tom svém starém mlýně kousek za vesnicí pořádali svatební obřady, za ním měli restauraci. A tam měli nařízenou večerku v jedenáct. Když byl náhodou hluk do půl dvanácté, tak to bylo co říct, jinak končili skoro přesně. A že Angličani milují pořádnou zábavu! Zvládli to. Ale měli rozumněji nastavenou večerku…
A tak bych dnes ráda povzbudila diskuzi o hluku: co snášíte a co už ne? Jak bojujete s hlukem, který vám vadí? Co si myslíte o oné diskutované „večerce“ a stanovené hodině? Konají se někde poblíž vašeho bydliště nějaké hlučné akce (nebo je tam hospoda, bar nebo klub), které neukázněně hlučí?:))
Bydlíme na kraji města, u lesa, máme celkem klid. Ale taky máme za lesem, za loukou a silnicí autodrom. 🙂 Takže přesně víme, který víkend se pořádají závody. I když – abych byla spravedlivá – to není žádný nesnesitelný hluk a slyšet je jen tehdy, když je člověk na zahradě (nebo v lese). Horší to mají lidé, kteří bydlí poblíž autodromu.
Našla jsem, že noční klid právě od 22 hod. do 6 hod. není nic nového, byl takto vymezen ve vyhlášce o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku. Ta byla sice zrušena, ale nadále je považován noční klid za obecnou zvyklost nebo obecně uznávané pravidlo chování (a proto je možno obrátit se na policii, když soused po půlnoci na zahradě pořádá ohňostroj 🙂 ).
Hluk, no jo. Bydlíme u trati. A to myslím jakože opravdu u trati, těsně za barákem máme koleje, na – jak se tomu správně říká? my říkali pešunku :). Zvykala jsem si dlouho. Ještě pořád jsem si nezvykla. Pokud je vše zavřeno – máme okna s nejvyšší hlukovou izolací – tak vlaky ani moc slyšet nejsou. Ovšem v létě… pokud jsou okna otevřená a jede náklaďák dvacet třicet čtyřicet vagonů, tak neslyšíme nic, než ten vlak. Proto nemůžeme spát při otevřeném okně, protože díky domu naproti to vypadá, že nám jede vlak za hlavou u postele. To jsme vyřešili klimatizací.
A v létě, kdy je vše otevřeno do pozdního večera, holt ty vlaky slyšíme. Nic nenaděláme, hlukovou izolační zeď tu stavět neplánují, to už jsmme zjišťovali. Není tu na ni prostor, museli bychom na ni obětovat kus zahrady. A to sousedé nechtějí. Ale je fakt, že občas už ty vlaky nevnímám. Tak snad si časem zvyknu. Naštěstí tu zas nemáme ty ostatní radosti, co popisujete.
Poté, co jsem asi 10 let bydlela pěkně uprostřed mezi třemi hospodami, které zavíraly v 10, v 11 a o půl na půlnoc (hospody samy slyšet nebyly, zato přísun opilců byl konstantní, když člověk neusnul do těch deseti, usínal nejdřív po půlnoci), dvojími kolejemi včetně minimálně dvou kolejních klubů, sjezdem z výpadovky a šalinovou tratí, myslela jsem si, že jsem povýšila spaní s hlavou pod peřinou na vrcholné umění a nic mě nerozhází.
Rozházelo. Když 5 let stavěli 30 metrů od (jiného) domu vyústění tunelů a tříúrovňovou křižovatku s nájezdem na výpadovku. Nejvýživnější byly kouřové zkoušky a navařování takové té térové a asfaltové izolace. Stavba nám tehdy preventivně kvůli randálu na svoje náklady měnila okna za speciální plastová. Začínali v pět a končli v deset večer.
V Kajutě slyším zvuk staré dálnice (funguje jako jeden ze dvou nájezdů do sídliště nad Kajutou), a když je správná roční doba, tak zpoza plotu muflony. Ti mufloni bývají hlasitější. 🙂
Ale co jsem nerozdejchala, bylo, když jsme na jednom semináři spali v tělocvičně na žíněnkách (překvapivě pohodlné, pokud to jsou džudistické žíněnky, kdo nezkusil, neuvěří) – a nepřišli jsme na to, jak zhasnout jednu zářivku. To se nedalo. Druhý den jsme všichni byli za zombíky.
Jednu horkou noc si tesne pred pulnoci kdosi v kteremsi dome v prilehle ulici vzpomnel, ze musi trenovat na hudebni nastroj. Mne to prislo jako pozoun. Hral tak krasne!!! Az jsem si rikala, ze snad na nej nikdo nezavola policii. Bud nikdo nevolal, nebo mela policie jinou neodkladnou praci, muzika byla slyset asi hodinu. Ovsem byt v dome s aktivnim nocnim hudebnikem bych rozhodne nechtela!
Hudba tuctuc me pronasleduje, kamkoliv se z domova hnu. Spunty do usi patri do me krabicky prvni zachrany.
V dome slysim ze spanku nocni zver, kdyz prebiha po strese, nebo listonose, ktery pri roznaseni nekrestansky ranni posty hlasite kleje na celou ulici. Tyhle zvuky zaregistruji, ale ihned usinam. Chrapani meho muze nebo budik v detskem pokoji nevnimam. Vadi mi mladez, ktera se ve dve rano shlukne pred vchodem do domu a inteligentne rozpravi za doprovodu halsite cool muziky. Tuhle jsem na ne z okna rvala, at jdou s koledama do sveho detskeho pokoje. Nooo, odesli. Dokonce mi ani nenastrkali spacky do schranky…
Bydlíme v domku v půli kopce mezi Smíchovem a Strahovem.
K čemu je vyhláška, když je nulová vymahatelnost… Pražské ostrovy (hudební festival):
http://unitedislands.cz/
Slyšíme produkce ze Střeleckého ostrova, slyšíme i z jiných akcí na náplavkách, to se většinou dá.
Letos to byla katastrofa – celý víkend (včetně pátku) se nedalo být na zahradě, v bytě děs – zavřít okna v tom vedru by bylo z deště pod okap.
Až dodatečně jsme zjistili, že ten kravál nebyl ze Střeláku, ale z Kinské zahrady. Přišli jsme na to až v neděli, kdy jsme vypadli přes Petřín ven (už jsme fakt nemohli…) a po projití Hladové zdi se rozhostilo ticho.
Volali jsme na polici – nemají certifikované měřiče. Dodatečně, Praha 5 – Kinská patří magistrátu, Magistrát – hygienu to nezajímá, povolení není v její kompetenci, kdo to povolil na Magistrátu se neví, měli jsme volat policii…
Takže ještě tu o kruhové kanalizaci…
MLP si neškrtl a to je zvyklý stížnosti dotahovat do konce. Nikdo nic nepovolil, nikdo za nic nemůže.
Co my, ale co ti lidé bydlící v Holečkové a kolem Újezda.
Skoro celý život mi v pokoji po čtvrt hodině bijí nástěnné hodiny – nevnímám je, a i tikají pomalu. Na rozdíl od pomocného budíku – jeho rychý tikot u hlavy mi vadí a tak je dobře přikrytý šátkem :-).
Zažila jsem na lodi kajutu vedle generátoru – chodila jsem spát na palubu…už ssebou vozím špunty do uší.
Nezávidím vůbec, my si takhle „užívali“ nějaký festival na Holešovickém výstavišti – bydlíme u Ládví (pro neznalé – je to daleko, ale údolí Vltavy působí jako přírodní amfiteátr, tady se to trochu rozbije o paneláky a vyjde z toho něco příšerného). Podle policajtů volalo z naší strany víc lidí, ale akce povolená, hudba není hluk (tohle je na defenestraci), hygienici i kdyby mohli, tak o víkendu se stejně nekonají, policie jim byla domluvit a víc udělat nemůžou. Jako já snesu hodně (narozdíl od MLP, který je na noční hluk velmi citlivý), ale tohle už jsem teda nedávala.
Ovšem k tomu Nejvyšší správní soud tuhle precedentně rozhodl, že ducduc hudba a její festivalové provozování „patří k dnešnímu životnímu stylu“, že leckterý festival nemusí mít vůbec určenou zavíračku a může trvat jak chce dlouho, když mu to obecní forštanti povolí (a proč by nepovolili, obec na tom vydělá a oni bydlí jinde).
Naše radnice si z našeho uzavřeného náměstí s parkem uprostřed zbudovala zábavní amfiteátr, kde se na jaře a na podzim v jednom kuse konají akce od čarodějnic po food festivaly, vždycky doprovázené ducduc randálem od momentu, kdy ráno přijedou první vozy s inventářem, do dvou, tří hodin v noci, kdy personál pozře a v báječné náladě vypije, co zbylo, a poté za mohutného třískání složí poslední kusy stanů, tyčí a praktikáblů a rachotící náklaďáky odjedou.
A je obecně známo, že zvukaři a fandové této hudby jsou opravdu lidé s těžce poškozeným sluchem, kteří ten randál vnímají podstatně jinak.
Jo, a každou prázdninovou neděli od čtyř odpoledne do desíti večer pořádá nájemce parkové obecní kavárny pro svých dvacet až třicet hostů „koncerty živé hudby“, samozřejmě ozvučené, jinak by to zřejmě na vzdálenost tří metrů od stolků, ve které kapela vystupuje, nebylo slyšet. Ona i akustická kytara, pořádně vytuněná, dokáže divy, o živém bubeníkovi nemluvě. Pro radnici je to „kulturní obohacení“ a můžem si trhnout nohou, těch pár set lidí, co tu bydlí v pětatřicetitisícové městské části – jakej to je voličskej potenciál, žeáno.
baty,tak ysi užívám každou neděli od května do konce října, pod okny dechovku pd 16:00 do 18:00h..pořád tu samou i se stejným repertoárem, už po 15 minutách je to na vyskočení z okna… psala jsem na obvodní úřad, že jim pošlu k proplacení všechny nedělní odpolední nucený vejlety, protože je to děsný. krom toho ceny bytů kvůli téhle nedělní šaškárně taky klesaj…sjížděj se tam důchodci odevšad odmožna…ale platí to naše obvodní radnice… odpověděli mi,že si nikdo nestěžuje,tak jsem sepsala petici, ti čučeli…budou volby..kdo zaručí zrušení tohoto šmidlání,má můj hlas! I kdyby to byl komouš!!!!
Šmánkote Sharko, to bych teda zdechla ! Fůůůj
Tak jsem si vzpomněla na jednu malou příhodu. Jak tak zběsile třídím a mám nespavého psa, v osm hodin mám pomalu poledne, takže jít s tříděným odpadem mi připadlo celkem normální. Atu se mi jal jeden protibydlící nadávat z okna, jestli pravdu musím chodit s těma odpadama tak brzo. Pravda, měla jsem tentokrát i sklo, ale světlo bylo od půl pátá a nějak mi připadlo, že není až tak brzy. Od té doby si dávám pozor a jdu tam až na desátou, i když jak tak na mě řval z okna, zasloužil by plnou palbu v 6:01
Děvče drahý, jsou lidi, a nemusejí být ani staří, co dlouhodobě konečně usnou tak po té půl páté,když už je to světlo, tudíž je jim pak o každou minutu. Klidně to mohl být ten případ.
Nene, chlápek je v mém věku a denně vstává v půl šesté – to já pomalu vycházím s Mařkou ven – tak se chce o víkendu vyspat. To, že byl až do zavíračky v hospodě a domů šel krokem nejistým okolo našich oken ani nevnímá. Ale mě nevadilo, že mi to řekl, jenom ten způsob
Sice z okna neřvu, ale nic slušného si o lidech, majících potřebu vyhazovat flašky o půlnoci nebo v 6 ráno, fakt nemyslím.
Snažím se chovat tak, abych neobtěžovala své okolí a totéž očekávám od ostatních. Ve všem, hluk je jen jedna z mnoha oblastí.
Ta potřeba byla po osmé, to mi v sobotu fakt tak děsně brzo nepřipadlo
Jojo, flašky do kontejneru v horní ulici o půlnoci (asi poslední venčení pejsků a pak se přidá kuna na střeše (nebo na půdě?) – fakt, kuna…
Podařilo se mi vytěsnit tréninkem zvuky jako třeba ještě v činžáku, cvrčky, pak pískání vlaků co se neslo po řece až k nám a pak rezonovalo ve staré celodřevěné skříni. Na konec jsem vytěsnila i hlasité snění přednosty.V poslední době slyším v noci rezonovat mražák, prý je vzadu uvolněno něco a má se tam dát korek ale nejsou lidi a „se“ je nefunkční neb s tím nehnu. Takže to v noci jdu vypnout ze zásuvky a je klid, ráno zase zapnu.Nic za tu chvíli nerozmrzá.
„ale nejsou lidi a „se“ je nefunkční neb s tím nehnu.“ Jak tě, Jenny, chápu! (inlove)
Myslím, že tě ten mrazák budí proto, že on tyhle zvuky dělat nemá – kdyby si po svém funkčně bručel, tak ho nevnímáš… 🙂
Jo, ještě k těm produkcím. U nás jsou tak dvě až tři v létě venku a to lidi zatím tolerovali, dál nevím, jak to budou řešit.Ten, kdo přetáhne, bude popraven i s více jako 14 ti centimetrovou okurkou? Vím, že je duc,duc, hrozný ale jak to řešili dříve, za našich mladých let, když chodilo na dobré kapely neuvěřitelné množství mladých, z celého okolí a tolerovalo se to většinou do půl noci. Pak byl problém, který většinou řešili policajti.
Jenže! Je u nás nějaké nařízení vymahatelné, když věrchuška nedodržuje téměř nic?! Už vidím starostu obce jak před volbami,ve kterých kandiduje ukládá voličům pokuty, haha! Vzájemná ohleduplnost se bohužel léty vytratila, všude jen agresivita a arogance. Až půjdou příkladem ti nahoře,pak snad… Ale kdo z nich je taková osobnost aby začal.
Bydlím v Praze na sídlišti v ulici, která je hlavním tahem skrz sídliště. Nevím přesně, co jsou nešvary velkoměsta, ale je tu krásný klid. Přímo pod okny mám stanici metra, ta je tichá. Taky zastávku autobusů, ty jsou samy o sobě taky tiché, jen občas, když mám otevřené okno a soustředím se, zaslechnu takové to hlášení o příští zastávce. Aut tu jezdí relativně málo. Z druhé strany mám pod okny místní docela vyhlášenou hospodu. Jelikož přes křižovatku tu máme velký hotel velmi oblíbený pro svou slušnou kvalitu a přiměřené ceny zahraničními turistickými výpravami v autobusech, hospoda nemá o návštěvníky nouzi a chodí do ní i dost místních. Občas je trochu slyšet, hlavně když se hraje nějaké mistrovství v hokeji nebo fotbalu, ale nijak mi to nevadí. Je to málokdy a kolem jedenácté spolehlivě končí. Někdy o víkendu je tu takové ticho, až mě to zarazí a natahuju uši, abych vůbec zaslechla nějaký zvuk. Žádné koncerty nebo zábavy nejsou tak blízko, aby to sem doléhalo, i letiště v Letňanech je mimo zvukový dosah. V domě naštěstí bydlí lidé, kteří se chovají civilizovaně. Takže naprostá spokojenost.
„Večerka“ v deset mi přijde brzy, vždyť začátkem léta je v tu dobu ještě skoro světlo! Dala bych ji na půlnoc, ale nevím, no, někomu to možná bude milé, protože chodí brzy spát. Já jsem takový noční pták, v deset hodin jsem nebyla v posteli, ani nepamatuju. Tak kolem půlnoci uvažuju o tom, že si půjdu lehnout. Ale to je moje věc, někdo to má třeba jinak.
(Když jsem tu bydlela jako dítě, byl tu pořádný rachot a hrozný vzduch. Ještě neexistoval pražský okruh ani jiné obchvaty, takže tu byla šílená doprava, osobní i nákladní, souvislý proud aut. Autobusy byly mnohem hlučnější a jezdilo jich tu víc, takže ta zastávka pod okny, to bylo něco. Navíc, je to tu blízko do Milovic a přibližně tak dvakrát týdně v noci tudy vozili pohonné hmoty, velké zelené cisterny s nápisem „ogněopasno“, to byl rachot! A když Spolana v Neratovicích a rafinerie v Kralupech jely na plný výkon a zavanul ten správný vítr ku Praze, to byl smrad! Sice nejde o hluk, ale taky to stálo za to. Teď je tu krásně, ticho a relativně čistý vzduch.)
Tapuz to je moc hezké „hlášení“ o zlepšujícím se pražské sídlišti! U nás na Lužinách bývalo taky celkem ticho, o to víc byli slyšet popeláři, opilci a podobně. Myslím, že ani teď to tam není špatné – jen mě vadí, že se tam celou noc svítí, mám ráda úplnou tmu nebo jen svit měsíce. No, vidlák – co nadělám:))
ono na těch sídlištích bydlí rodiny s malými dětmi a ty malé,opravdu před desátou usnou, když je pak vzbudí nějakej magor co střílí petardičky nebo opilec,co huláká jak na lesy…tak je těch 22 hodin akorát….
Pokračování:))
A co mě budí? Tak třeba dnes ty dvě chlupaté čůzy (Ariberry:)) si daly hned po rozednění přátelský trojboj: trysk dokola, skok přes něco a zápas ve volném stylu. Nic by až tam nevadilo, kdyby se při zápase nerozvášnily k hlasitému komentování. Chvíli jsem přemýšlela, jaký úspěch by mělo zařvat z postele via otevřené okno „držte hubu a padejte do boudy“ a pak prostě zkusila ty zvuky zaspat. Protože jít k oknu a zařvat (to by pomohlo) by znamenalo upozornit na sebe ty dvě rozdováděné psice, které by okamžitě trvaly na tom, abych se přidala – já je znám. 😛
Však taky byly ráno jako čuňata – zápas na trávě mezi krtčími hromadami a za rosy nemohl jinak dopadnout…:))
Vítej do klubu DEDE.
Náš Fousín vstává kolem 4 hod ranní a promenuje se vyzývavě, dělající při tom patřičný hluk, po ložnici. Pak skočí na postel a olizuje páníčkovi ucho.
Jeho cíl je nás vzbudit a dostat nažrat.
Svého nedosáhne, musí vydržet až vstanu v 05 20 hod. Ale zkouší to pacholek jeden každý den.
Míšo piš,piš o tom…mám to stejné..asi máme nějaké zpřízněné kocoury…lízat ucho bych vydržela,Miňák mi otvírá oko packou a nebo mi ji narve do pootevřené hu-úst…ale já mu v půlpátý nažrat dám..protože vstávám, jen ty víkendy, to by mohl dát pokoj….o dovče jsem spávala do půlšestý a ještě po obědě…jenže to jsem byla od zviřátek pryč….
Když jsme měli Čitu a Miu, taky měly budíček v pět ráno a byly rozhodnuté ho poslat dál. Taky se daly ukrmit do ticha:)))
Pořád stejné. :-)) Ukrmit, pak zmiznou.Ale Conny chce ven,tak jdeme, Jenka nechce , ta až v půl osmé, Babu ještě později.Staruška už hodně, hodně spinká.
Vypadá to, že některé zvyky kočky prostě nemění:))
Jenny, tak mě napadlo, že ty máš teď vlastně čipsy! 😀
Jo, měla jsem a mám ale fakt naposled.:-)
K vesnickému tichu: samozřejmě tu není! Hlučí zemědělská technika, sekačky, pily, mrouskají se kočky, kokrhají kohouti, štěkají psi, bečí ovce (sousedův beran Oskar má hlas jak Šaljapin:)) a poslední roky vydatně přibyly hlučné kačky a husy. Technické hluky jsou omezené – nic neřve pořád, provoz na naší silničce není nijak velký (i tudy ovšem jezdí kaminony), lidé jsou celkem rozumní, pokud jde o používání zahradní techniky (byla výjimka, když jeden ze vzdálenějších sousedů řezal na cirkulárce na Boží hod Vánoční 😛 ) ač na to nemáme zvláštní vyhlášku. Slyšela jsem, že ve Dvoře si lidé stěžovali na provoz místního sportovního letiště. Tak to mě taky nevadí – odmala jsem zvyklá, že když je hezky, tak se na nebe tahají větroně – zvuk leteckého motoru je mi celkem příjemný, ale já nebydlím hned vedle, že…
V Brně Medlánkách místním vadí provoz letiště natolik, že tam Mušketýr zažil chlapa, co tam vjel autem a najížděl jim tím autem do modelů zaparkovaných na ploše… Tady u žabek vadil motorových rogalista, co lítal moc nízko nad vsí. Má to protivnej zvuk a navíc lidem vadilo, že jim čumí na dvorky 🙂
Technické zvuky u nás probíhají vcelku rozumně (poté, co si náš soused pořídil silnější cirkulárku, se i jeho řezání dříví dá přežít).
Letadla neřeším (a že tady onehdá bylo mistrovství republiky a to jsme měli celý víkend dojem, že se pořádají na nás nálety), motorový rogalisti se dají snést. Co se nedá snést, to jsou motorové padáky – ty na rozdíl od rogala lítají nízko, pomalu a motorky mají asi vymontované ze starých mopedů. To si tak ráno jdu na klidnou vycházku se psem a celou hodinu mne přeletuje s řevem takovýto padák – kolikrát si říkám, že mít samopal, tak to do něj napálím.
A to mi připomnělo jeden hezký vtip (pokud se opakuju, nebo je tu nějaký zarputilý rogalista, tak se omlouvám):
„To rogalo je strašný pták. Musel jsem po něm čtrnáctkrát vystřelit, než toho chlapa pustil!“
(rofl) Ygo, ten jsem neznala!
stačí vystřelit z křesačky – jen náboj s prachem, zní to jako výstřel, okamžitě letěj pryč….
U nás na sídlišti je docela klid. Občas projede auto, občas zaštěká pes, kterého venčí majitel před půlnocí. Čas od času si opilec jdoucí z hospody zařve na celé sídliště “ Viktorka „. ( Pro neznalé to je plzeňský fotbalový klub )
Ale jinak je klid.
To tuhle jsme byli na chatě u švagrové a švagra. Je to vyhlášená a krásná chatová osada Kamensko. Začalo to kočičím mrouskáním. Cizí kocour se snažil vábit tak 15 minut kočku od sousedů. Ta jelikož byla kastrovaná, tak neměla pro jeho vábení pochopení a po čase zaječela a dala mu přes hubu a byl klid. Kdyby to neudělala ona, dala bych mu přes hubu snad já.
Ale klid nebyl. Sousedovi děti lítaly a pořvávali skoro do 23 hod.
A jako třešnička na dortu okolo půlnoci zazněla střelba v blízkém lese. Myslivci byli na čekané.
To byla noc vážení.
Míšo, vítej v realitě Česko-moravského venkova. Také kuní namlouvání je celkem výživné. Z hlubokého spánku tě postaví do pozoru kuní skřek. Plácneš sebou do postele zpět, usneš a v momentě jsi v pozoru zase. Ráno chodíš jako zombie, zatímco kuny vyspávají erotické radovánky.
Bez výjimek. Prostě noční klid je od toho, aby se lidi mohli vyspat. A pokuty za nedodržení, jedno jestli je to koncert nebo pitomec co neumí ztlumit rádio. Obecně se strašně zvedly hlukové imise – stačí se rozhlédnout okolo – každou chvíli řve někdo do mobilu, sluchátka v uších jsou na to, aby duc duc slyšeli všichni několik metrů okolo, rádia v autech na plné pecky, koncert pro pár lidí je slyšet přes tři vesnice… proboha proč?
Nejlepší jsou ty mlamojové v autech, kde mají vytuněné repráky a když to auto stojí vedle mě na křižovatce, tak se otřásá rachotem a já to slyším i přes zavřená okna v tom svém. Jak v tom můžou jezdit, slyšet zvuk motoru a další, to fakt nechápu. Hlavně budou ve stáří hluší jak poleno.
Karolíno, oni k tomu ještě často i kouří… přemýšlím o tom, jak dobrovolně snášejí něco, co já bych považovala za speciální mučení 😛
Hmmmm, kouří, někdy i trávu!
NO já nevím – deset hodin jako fakt a pro všechny a pro všechno? To si teda představuju ty plesy a hodové zábavy – to tam bude narváno, když zábava se často rozjíždí až po půlnoci (a to nejsme žádní hóch juchači a většinou ve dvě to balíme).
S tím hlukem – když jsme bydleli ještě na paneláku, paňmáma nad náma si pořídila klimatizaci. A to vám teda řeknu, to bylo něco hrozného, ten monotónní zvuk byl na zbláznění a hlava na rozskočení, spát se nedalo ani náhodou. Tady jsme se nakonec domluvili na půl desátou – holt přes noc se musela vařit v betli jako ostatní obyvatelé domu (rofl) .
Jinak bydlím v lázeňské a turisty hojně navštěvované vesnici, kde hudební a jiné produkce jsou na běžném pořádku – v kempu na Apollu, v hospodě u Fábů, pod zámkem (a když to tady rozbalí Tosca, tak se třesou skleničky v šifonéru) a u lázeňských domů taktéž – a opravdu nekončí v deset. A kupodivu, vůbec mi to nevadí … co mne nasírá velice velmi je sousedův pes, který štěká furt bez ohledu na policejní hodinu (rofl) (rofl)
bály a plesy- to bude na ohlášení a pokud povoleno,neskončí to v 22 hodin Ege…
Ygo, když to povolí zastupitelstvo, tak zábava může být. 🙂 Pokud je to jen párkrát do roka, tak s tím asi nebude problém, pravidelné soboty by problém měl být 🙂 (Aspoň tak to chápu já)
My máme pod okny jez. Kdo k nám přijde tak si myslí, že venku prší ale za chvíli si zvykne. My to nevnímáme. Za to, když v noci jezdí motorky a to v pátek nebo v sobotu, nadělají dost velký kravál samy o sobě a ještě když mají repráky a zastaví na návsi, tak to je nářez. Ve všední den zase sem tam nějaký kamion který si krátí cestu mimo dálnici aby ušetřil mýtné. A to bydlíme tam kde dávají lišky dobrou noc. Proti tomu veškeré obecní vyhlášky a nařízení jsou platprtná.
Maruško, tohle je u nás na chalupě – dva potoky se tam slévají a je tam… no jez to není, spíš takový splávek. Ale jsou to horské potoky, živé, šumivé a bublající, takže ten dojem deště je jednoznačný 🙂
Zvykneš si- časem pak budeš nervózní, když ten zvuk slyšet nebudeš 🙂 A zkus odhlučnit dveře.
U nás jsou při určitém počasí slyšet vlaky. Jezdí nedaleko, ale v koridoru a pak za stěnou z borovic. Ovšem ty dlouhé nákladní jezdí většinou v noci a když fouká od vlaku, slyším to. Ale že by mě to budilo? To ne. Vzbudí mě spíš hluční opilci- no, není jich tu moc, jsme ulička na konci dědiny- zato koncert na koupališti na druhém konci nebo letní noc u rybářského jezírka tak nějak matně vnímám, ale nevadí. Vadí mi jen jeden den v roce Frogfest, což je festival death metalu. Když zpěvák zpívá, zní to, jako když do mikrofonu zvrací. Lidi, co bydlí blízko místa konání, se obvykle snaží na ten den odjet. Nedivím se.
V Brně jsem bydlela na náměstí s kostelem. Klinknul ve čtvrt, v půl, ve tři čtvrtě, celou poctivě odzvonil. taky mše, ranní a večerní. Vnímala jsme to velmi podprahově 🙂 asi stejně jako šaliny, auta a tak.
Bydlím na sídlišti u parku a je tu velmi klidno. Máme tu kostelík, který vyzvání úplně stejně, čtvrt půl tři čtvrtě celá, a za tu dobu, co tu bydlím (hnedle tři roky), mělo to odbíjení dvakrát poruchu. A to mi vadilo moc, to bimbání mi strašně chybělo 🙂
Tak hluk po jedenácté v noci bytostně nenávidím. Mně nezajímá, že někde v dědině někdo slaví narozeniny, nebo nějaký puberťák se dožil 15-ti let. Žijeme v obci, která je v některých případech bohužel moc blízko velkého města a nese sebou nešvary velkoměsta (zvlášť poslední roky, kdy se přistěhovala vlna městských lidí) a dost hluboko v divočině (zapadákov) kdy jsme dosáhli v předposledním roce na takovou civilizační vymoženost, jako je kanalizace a ČOV. Nejvíc mě vytáčejí oslavné soukromé ohňostroje. Ale ony i oslavy našich mnoholetých sousedů konané na minizahradách do ranních hodin nejsou k zahození. Podotýkám, že jsme řadová zástavba. Na upozornění nevhodnosti hluku, mi byla podána jednoduchá odpověď dotazem: „A ty jsi něco slyšela?“, ale to už je povídání o něčem jiném.
Alex, jak bych byla ochotná překousnout občasný hluk, tak za drze agresivní otázku „A ty jsi něco slyšela“ bych nejspíš plánovala atentát (devil)
hluk z mašiny jde Dede přes dveře, ty nejsou jediné ani trochu izolované,takže stačí koupit protihlukovou izolaci samolepící a nalepit ji zevnitř na dveře..moc se to zlepší….a pokud máte škvíru pode dveřmi,tak těsnící gumu…
diskotéky a zábavy tu máme taky-na vzdáleném koupališti na Cihelně, taky je to slyšet dlouho do noci a deptá mě to..připojila jsem se ke stížnosti těch,co bydlí vedle a nedaleko, já se chci v noci vyspat..pokud chci juchat,tak jen tak,abych nenasírala sousedy… souhlasím s tím zákazem produkcí- ale k čemu to bude, když ti velcí o ně požádají a budou jim povoleny…takže kravál nezmizí..jen pevně doufám, že zmizej ty pitomý vohňostroje a bouchací nesmysle a ducducducduc muzika do tří do rána… vadí to nejen lidem, vadí to i zvířatům…a pokud ten klid v e 22 hodin nenastane, tvrdě bych to pokutovala..velice tvrdě,aby je přešla chuť,dělat bugr. A neudělovala bych výjimky.
POkud někdo dělá mejdan u náís v domě, bylo zvykem, že obešel nejbližší sousedy a i ty v patře nad a pod a sdělil…jednou za čas se to dalo vydržet…ti co nenahlásí-jsou varováni,napřed tím, že k nim někdo dojde a požádá o ztišení, když to nezafunguje,pak jim je vyhozen jistič..a finále – zavolá se PČR.
K utišení strojovny: no, když ono to nejde, vůli teplu a větrání. Dotyčný kumbál je sice na takřka geniálním místě vzhledem k vodě, topení a elektřině, ale je malej. Když vezmu, že je tam nacpaná vedle strojovny elektrárny ještě veliká akumulační nádrž s mohutnou izolací, tak tam zbude jen tolik místa, aby se to hezky ohřívalo. Je tam ventilátor (ale ten taky nemám ráda:)), takže naopak se rozhlížím po nějakém truhláři, který by byl ochoten do hezkých dřevěných dveří vsadit větrací mřížku:)) A toužím po hezkém klasickém nápisu Strojovna, vyvedeném nejlépe v podobě nápisů na parnících Jejího Veličenstva 😀
nejde to větrat ven? proč dveřní mřížka? to je nejhorší varianta…. (u firmy CAG existují provětrávací zárubně – udělají tu samou práci..jen vybourat ty původní a dát nové) prosím nebít… dveřní mřížky se dají sehnat dřevěné-bacha,ty lamelky se časem prohejbají a jdou děsně blbě mejt, drahý to je jak kráva – to ty zárubně vyjdou levněji ….
Větrá to ven, tím ventilátorem, ale ten taky hučí! Zárubně bourat nebudu (byť to zní zajímavě), po tom všem sekání a vrtání a přestavování v minulých letech už ani omylem 😛
Zatím to řeším tím, že nechávám pootevřené dveře. Mřížka by prý měla pomoct, říkali montéři.
Jo mřížka kovová, o dřevěné nemluvili 🙂
pěst na oko…mytí stejně pitomý,jen se neprohnou lamelky…a hluk půjde přes ni… ventilátor jde ztumit, dá se tlumič hluku nebo ho montéři vymění za tišší….
Já jsem kdysi v Londýně bydlela hned vedle trati metra, bylo to v High Barnet, takže už vedla trať nad zemí. Když jsem se přistěhovala, a zjistila, že každých pět minut kolem domu jede vlak a k tomu se celý domek se klepe a řinčí skla v oknech, tak jsem se hrozila, jak v tom budu kdy spát. Ale asi za týden jsem so uvědomila, že kolikrát třeba celý dem nebo noc neslyším jediný vlak, jako kdyby trať vůbec neexistovala.
K tobě i Renatě: taky jsem bydlela hned u tramvajové trati nad zastávkou – na Floře. A taky jsem si na ně zvykla… Jde to, jen to chvíli trvá. Můj problém je v tom, že jsem celkem rozmazlená obvyklým tichem našeho Domu 🙂
Několik let jsem bydlela přímo u tramvajové zastávky na Černokostelecké. Tramvaj tam jede dlouhý rovný úsek mírně z kopce a do zastávky obvykle mohutně brzdí. Zvykla jsem si za týden.
Na pravidelné nebo provozní hluky si zvykám rychle, naopak se rychle budím, když přestanou nebo změní intenzitu (typicky pračka v posledním tažení).
Teď bydlím dlouhá léta ve vilové čtvrti na kopci, kde žádný obtěžující hluk není. Při specifických povětrnostních podmínkách ale slyšíme vlaky, ačkoliv nejbližší trať je vzdálená několik kilometrů. Občas k nám také zavane řev fotbalových fanoušků za Sparty, to jsou tak dva kilometry vzdušnou čarou. Náš malý místní hudební festival slýcháme docela dobře, u známých kapel si i můžeme zpívat s sebou – ale hudební produkce končí vždycky přesně v deset.
Já tu „večerku“ chápu. To, že já mám kliku, bydlím v klidné čtvrti, do práce chodím na devátou a usínám kolem jedné, neznamená, že můj soused nechodí spát po večerním filmu v telce a nevstává na sedmou.
Jako vysloveně pozitivní hluk vnímám vrzání cikád. Ten totiž znamená, že mám dovolenou a jsem v Řecku 🙂
na lodžii mi bylí cvrček, možná cvrčci..to jsou koncerty…al ety mi nevadí..stejně tak spím u pravidelného spínání lednice, i u pračky…ty provozní hluky a ruchy mi nevadí..ani troleje v zimě, když prskaj fialový jiskry…u toho se dá spát, nevadí mi bouřky a vichřice..vadí mi ti ukecaní a uřvaní opilci,co na sebe hulákaj, když se snažej trefit domů….