Se zalíbením a hrdostí v duši jsem se zadívala na polovinu vymalované koupelny. Moje práce! Opřela jsem se pravou rukou o kachličky…když v tom rup!, v posledním článku prsteníčku nepříjemně křuplo, stočil se dolů a do boku směrem k prostředníku a bezbolestně tak zůstal a odmítal se vrátit zpět, ať jsem s ním kroutila sebevíc.

Dodělala jsem práci, k tomu ještě natřela trubky od topení, uklidila a čím dál víc jsem shledávala, že mi křivý prst velmi překáží. Jsem zarputilý pravák, už dvakrát jsem měla pravou ruku v sádře, takže se mi začaly promítat v hlavě všechny nepříjemnosti,  spojené  se znehybněním pravé ruky.

Začne to hned ráno na toaletě hm, hm, pokračuje čištěním zubů a šudlením obličeje. Na štěstí je léto, nemusím se soukat do punčocháčů, kozaček…  atd. Bylo mi stále víc jasné, že postih v podobě nějaké fixace mne nemine. Sedla jsem za volant s výstražně vztyčeným prsteníkem, doufaje, že si řidiči v mém okolí nepopletou můj prsteník s charakteristickým pohrdavým gestem a nebudu insultována nějakým prchlivým násilníkem.

Na chirurgii, v našem úředním městečku, se mne ujala velmi příjemná, mladá, hezká a jak se později ukázalo i velmi zdatná lékařka. Hned když jsem se objevila ve dveřích, tak mi oznámila, že jsem si utrhla extenzor, natahovač, vyslala mne na RTG, protože se může někdy vytrhnout i kousek kosti. Z nepříjemného, bezbolestného postavení prstu se začal klubat velký problém.

Po návratu do ordinace (vytržení kostičky se naštěstí nekonalo) jsem byla velmi pečlivě informována paní doktorkou, co se mi stalo, a jak bude pokračovat léčba. Zatímco sestřička velmi zručně pro mne vyráběla dlažku, mne tuhnul úsměv na rtech!

Tato šlacha se nedá operovat a sešít. Aby prst nezůstal křivý a nepřekážel (pravá ruka – proč já se sakra neopřela levou! Když už!) musí šlacha opět srůst, tím pádem musí být v klidu! A tím pádem fixována 8, slovy OSM týdnů, potom teprve se bude postupně zatěžovat. Paní doktorka ještě podotkla, že už je lepší zlomenina prstu, ta se zhojí rychleji.

Tak! A stejně je šance na rovný prst 50:50!  Pokud si dlažku znehodnotím, okamžitě přijet a budu převázána.  Tuto nabídku jsem použila hned za týden, protože dlažka byla krátká a umožňovala mi neskutečně dobrou pohyblivost, takže kromě namáčení jsem vykonávala ledacos a umný výrobek sestry jsem zničila.  Byla jsem laskavě pokárána a dostala jsem dlahu na celý prst.

Momentálně mám za sebou dva týdny, ještě dalších šest mne čeká. Sotva jsem se jakž takž zmátožila z boreliózy a chlamydií, ano obě potfory mi sedly na klouby, tak nemůžu plavat, jezdit na kole, vykonávat mokré domácí práce, čistit a krájet houby. Léto utíká, ale mám výborného manžela, který leccos zastane za mne a na moje počáteční skuhrání mi uklidňujícím tónem sdělil: „U tebe přece normální léto, už jsem si zvykl a koncem září bývá také hezky.“

Zjistila jsem, že moje kamarádka, zubní lékařka si extenzor na prostředníku levé ruky utrhla při zastrkování prostěradla v posteli (přes dva měsíce pracovní neschopnosti), moje přímá sousedka za zdí, si jednou utrhla šlachu na prstě, když prudce zabrala při sundávání ponožky!

Takže pozor, šlachy na prstech praskají nejenom při volejbalu! Přeji všem příjemně strávenou druhou polovinou léta a opatrně na prsty!

Dede: Přesvědčila jsem Alex, aby o svých zkušenostech napsala, protože když něco vlastně nebolí, leč neošetřené to může znamenat znehodnocený prst, tak je třeba šířit osvětu! Já už zažila a i řešila ledacos, ale o tomhle slyším poprvé. Tak to berte částečně jako varování:))

Jinak přeju Alex, ať se s dlahou radši sžije , aby byl prstík jako novej  (inlove)

A o čem bychom si dnes mohli povídat? Třeba o úrazech, které nám pořádně změnily plány – či o těch, na které jsme vyzráli.

Já rovnou přidám rozsekané koleno, když jsem v šestnácti letech spadla 2. července (!!!) z koně. Do půli srpna jsem měla sádru od kotníku po kyčel a zbytek prázdnin se znovu učila chodit. Ale stejně dobře si pamatuju, že po troše praxe jsem se s tou sádrou dokázala v taťkovo holinách i brodit potokem. Přece se nevzdám!:))