Já vím, že je zvláštní psát v létě o chladu a mrazu, ale přiznejme si – bez nich to nejde v žádné domácnosti 🙂 Mám na mysli lednici a mrazák.
Bez lednice si život nedokážu představit vůbec. Červencové horko a máslo, mléko a maso – to je kombinace nejen šílená, ale přímo zdraví škodlivá. Málokdo z nás má za domem horskou bystřinu, kam by si takové komodity uložil zavřené ve velké zavařovačce zatížené kamenem.
Takže máme lednici. Já se přiznám k rozežranosti – mám dvě. Jednu vestavěnou v kuchyňské lince a druhou o patro níž ve skladišti zvaném žabárna. Sem ukládám některé věci do zásoby a hlavně spoustu jídla při příležitosti červencových narozenin, protože to je doba, kdy i pečený dort taje před očima.
Jediné roční období, kdy lednice využívám méně, je zima – konec konců na zídce na terase je teplota stejná jako v lednici a navíc si ušetřím ty schody dolů do žabárny. Jedinou překážku představuje kocouří apetit – potřebuji kvalitně přiléhající poklice na hrncích, jinak je druhý den vývaru jen polovina a o mase si můžeme nechat jen zdát.
Mým oblíbeným přítelem v domácnosti je mrazák. Velký mrazák (ten v žabárně) a malý mrazák příruční v kuchyni. Dokážu naplnit oba. Zelenina ze zahrady, maso ze statku a příležitostných akcí v obchodech. Strašně moc místa zabere mražená pizza – ale pubertální mládež ji považuje za jeden z nejvhodnějších zdrojů živin. Co nadělám, že…
V létě si do mrazáku ještě nacpu krabice se zmrzlinou a mé štěstí je dokonalé. Pamatuju doby, kdy rodiče měli první miniaturní mrazák – a jak byli šťastní! Okurkový salát v prosinci byl hitem, i když i ty nastrouhané okurky byly jak hadry. A polárkový dort se dal koupit jen v létě – takže uskladněný byl v lednu úžasnou pochutinou.
Naši domácnost sdílí ještě jeden zdroj chladu, ovšem je to záležitost veskrze poplatná místu našeho bydliště. Je to chlaďák na víno 🙂
Dede: Matyldo, tak ten chlaďák na víno je pěknej šrapnel!:)) My, obyčejní smrtelníci, ho strkáme do ledničkových dveří:)) Jinak mám taky dvě lednice, jen ta letní v přístavku je mrňavá. Určitě bych tam v létě užila větší! Mrazáky mám dva (ovoce, zelenina, maso ze statku + chleba a pečivo:)) a pak ten malej pod ledničkou. Na vsi, která nemá obchod, je velký mrazák nutností.
A tak se dnes prám: jak chladíte a mrazíte vy? Jak zvládáte letní uskladňování potravin, které musejí zůstat chladné a lednice ne a ne nabobtnat?:)) Mrazíte ovoce a zeleninu?
Zdejší život bez lednice si ani nedovedu představit. Mám dvě velké s mrazákem, samostatný mrazák nemám. Chtěla jsem ho, ale nešlo to. Když jsme do domu koupili novou bílou lednici, chtěli jsme starou (zelenou) dát do garáže. Ale po zaponutí nám vypadly pojistky (odvezla si ji charita). Jak nám pak řekl elektrikář, je to vina původního elektrikáře, který na ten proud při stavbě domu napojitl moc věcí a přetížil ho (stejně tomu moc nerozumím). Jsou na tohle vedení napojená el. vrata garáže, pračka, světla (asi 8 zásuvek a velké zářivky ve stropě, zvonek a já neví co ještě. Takže už to lednici neutáhlo a stejně by dopadl třeba i jen malý mrazák. Ale mojí podmínkou u lednic byl nejen velký mrazák, ale jen taková “bedna” s jedním dělením, tedy ne šuplata. To proto, že já tam cpu balíčky různých velikostí a tvarů, které by se do šuplat určitě nevešly.
Když snídáme venku (v létě jedině v chládku) dám do větší misky ledové kostky a na ně menší misku s máslem. Led docela dlouho máslo chladí. Pokud snídáme déle (třeba s návštěvou), tak buď dodám nový led, nebo vyměním i máslo za nové, tvrdé z lednice. Další podmínka mrazáku byla, že si nedělá automatický led. Kostky jsou sice rychle hotové, ale jsou duté a velice rychle tají. Já je dělám v poctivých mističkách, hotové vyklopím do košíčku hned vedle (a mističky znovu naplním), takže velkých tvrdých kostek máme při ruce vždy dostatek. V zimě tolik neledujeme, takže kočíšek odpadne, jsou jen kostky v mističkách.
Ale poctivý studený sklep bych brala všemi deseti.
Mi povidej, Maricko. Sklep by bodnul.
Na začátku manželství jsme bydleli na stavbě, koupali se v lomu a místo ledničky jsme měli sklep. Použila jsem staré dobré babičkovské – ledová voda, křenový list – a posléze omytí masa octovou vodou. Již nikdy více.
Momentálně chci vyměnit naši ledničku za monoklimatickou. Mrazáky máme tři – malý pod lednicí, 120l Majdí a obří asi sedmišuplíkový. Maso a zelenina převážně
Vyzkoušela jsem si týden bez ledničky. Naše milá lednice se 24.6.rozhodla, kdy začínalo být pěkně teplo, že ukončí svoji činnost. Bylo to bezvadné, potřebovala jsem mít pro kočku ATB v chladnu a kde vzít v baráku chladno. Vzpomněla jsem si na cestovní chladničku, tak ta byla použita. Jen doufám, že chladno bylo dostatečné. Ostatní věci měly smůlu, buď byly hned snědeny nebo vyhozeny.
No, mně zas ještě v Brně odešel v létě mrazák. Spoustu věcí jsem rychle zpracovala, něco odvezla k babičce, kde byl rodinný mrazák pro případy většího objemu věcí (třeba se koupila a rozbourala půlka prasete). Jenže než jsem na to přišla, některé věci se začaly roztékat. Za největší úděs považuju zmrazené borůvky 🙂
Nad zamrazením borůvek jsem meditovala o víkendu. Nebyla jsem si ale jistá, že když je jen tak syrové nezpracované nahážu do krabiček (mám ty se zacvakávacími klapkami), že zůstanou ve stejném stavu – nerozblemcané a tak. Nakonec jsem vyrobila borůvkovou zmrzlinu.
Jak to děláš ty – zpracuješ je před zamrazením nebo ne?
Jen tak.sypala jsem to na táč.
Hani,na hadech máš sz
Díky, Ivo, už jsem odpověděla.
Jé – to se zrovna sešlo, neb dneska (nebo zítra – jak to zvládneme) si jedeme pro novou lednici. Ne že by ta stará už dosloužila, ale dosloužila lednička v zaměstnání, takže nastanou škatule škatule hejbejte se! Lednice z kuchyně v Lednici (chichi) do kuchyňky v Břeclavi a nová lednice z obchodu v Břeclavi do kuchyně v Lednici. Nová lednice je lepší v tom, že má větší mrazák, neb mrazák ve sklepě a ještě v jedné „sklepní“ lednici nestačí od doby, kdy Brooke přešla na BARF – to praská ve švech.
P.s. chlaďák na víno nemáme, na to slouží právě ta sklepní lednice, navíc tam mám letos i kozičkový sirup. Ech – jednou vám budu vyprávět, jak nám tato lednice dopadla, když v ní vybuchla kozičková limča (headbang)
Aaa, oblíbené škatule hejbejte se 🙂 Chlaďák na víno máme z brněnských dob, kdy lednice byla jedna a muselo se vejít všechno- no a tím pádem bylo i kvalitní víno v sedmičkách narvané v krabici ve špajzu a chladilo se nanejvýš to aktuální- a nedej bože, aby probíhala oslava…
Asi budu za exota, ale já ledničku v Ostravě nemám. Není důvod – obchod mám pod okny, otevřený každý den od rána do večera.
Jak to děláš? tady v létě třeba máslo vyndané z lednice za chvilku úplně teče… a neumím si představit, jak by do rána vypadala šunka.
máslo mám v máslence-kameninové i v létě, neteče,krásně se maže… a kámoška taky nemá lednoci,prostě uzeniny koupí tak akorát k jídlu,aby nezbyla….chodí si denně do krámu ..je tak naučená..ale pravda, bydlí single a nemá zvěř ….
Hmm, mám porcelánovou a když mám v baráku kolem třiceti stupňů- což prostě mám, když je tady venku 35- tak je fakt skoro tekuté. Maso nakládám do druhého dne- to by se v těch vedrech asi hnulo. Studený sklep v létě nemám…
Třeba to zmíněné máslo nepoužívám vůbec, měkké uzeniny také vůbec, pokud je něco třeba vychladit nebo udržet v chladu, pak studená voda z kohoutku dokáže divy…:o)
Nutno podotknout, že mám z práce každý den obědy, takže nevařím a třeba másla a zmrzliny si užiji jednou za čas, když jedu domů do hor (přednosta by tam bez ledničky a mrazáku nepřežil ani hodinu…:o)))).
No jo, když nevaříš, tak snad… já vařit musím denně obědy i večeře.
Taky mám (v Ostravě) obchod skoro pod okny, otevřený každý den od rána do večera. Přesto si to bez (malé) ledničky nedovedu představit. I když hlavně kvůli masíčku v mrazáku pro kočky 🙂
Jak to dělali za mého mládí? To neměl ledničku, až na nepatrné výjimky, nikdo. Já jsem se o domácnost nestaral, takže to nevím!
Jak to bylo u nás doma : Maso bylo jednou za týden ,v neděli. V pátek se vystála fronta od 04 hod. ráno a co ještě bylo, to se koupilo.Něčeho se prodávalo jen omezeně. Tenkrát byl nedostatkový bůček, zajímavé, že? Maso se zpracovalo ihned a v neděli bylo na stole, do té doby vylo v pekáči ve špajzu. Syrové maso bylo dáváno do studené vody v octovém hadru.Pokud vonělo méně,opláchlo se v hypermanganu. Tenkrát ovšem šlo maso do obchodů přímo z porážky.Máslo bylo také v ledové vodě v mastném obalu anebo v té kameninové nádobě. V rodinném domě byl špajz dole u dvora,v mírně zahloubeném terénu na úrovni sklepu. Vše tam dobře vydrželo, vejce se nakládala do vodního skla. Přebytečné ovoce se sušilo v bedýnkách v policích sklepu. Brambory se v létě nakopaly, zbytek uložil opět do sklepa. Lednici jsme měli až v novém bydlení.Tehdy lednička značky Elektoosvit 100,fungovala bezchybně, když mrazila málo, obrátila se vzhůru nohama a pak zase mrazila jako vzteklá asi to bylo pohybem té mrazící kapaliny. Byl to rodinný poklad. Tož tak.
Ne „vylo“ ale bylo. Samozřejmě, že co vylo jsme nikdy neměli.
Nó jenny, věř tomu, že maso nikdy nevylo – čert ví, co to na těch hácík visívalo (rofl) … když tam vůbec něco viselo
P.s. Dneska mě to sem nějak nechce pustit – nejprve v práci a teď ani doma. Nejprve že nejde zkopírovat, pak že jsem už duplicitní – tak kdyby to tu bylo vícekrát …
Chichi, to je morbidní překlep! (rofl)
Neumím si představit jak lidi žili bez ledničky, asi museli docela trpět na otravy nebo vůči nim byli odolní. My máme relativně malou lednici s mrazákem protože kuchyňka je malá, ale máme lednici na víno. Ta je velikosti normální lednice, tak tam skladujeme i pivo a cider, a tonic.
konzervovali sušením,uzením, konzervovali solí, měli hluboké ledové sklepy a v nich říční led…dalo se to Wendulko a takové místo v ledovaném sklepě,se dalo i pronajmout….a konzervy nebo zavařování,praktikovali od Napoleona…
Maminka byla z Plzně a vyprávěla, jak pivovar v zimě prodával led z Boleváku lidem do sklepů. Nařezali velké bloky a co nepoužili do pivovarských sklepů, rozváželi po městě. Dělalo se to tak všude, v Praze se používal led z Vltavy. Ve studených sklepích vydržel i celé léto. Existovaly i takové chladničky bez motoru, takové izolované bedny nebo skříně. Nasypal se do nich led a chladilo to.
K mírnému ochlazení se nádoby s potravinami obalovaly mokrou látkou, jak se voda odpařovala, nádoba se trošku ochladila.
Z dětství si pamatuji na naši první ledničku – absorpční s mrňavým mrazáčkem, otevírala se takovou šlapkou dole. Měla krásně zaoblené rohy a hrany, dnes by byla vrcholně módní.
Maní jsem si vzpomněla na ledničku, jež vlastnila paní Durrellová – taky to byla obrovská bedna, izolovaná snad pilinami … jak jí vzali na plavbu k pevnině (rofl) – to byla móc hezká historka (jakož i všechny ostatní o Durrellovic podivuhodné rodině a jiné zvířeně).
Jo a tu zaoblenou ledničku se šlapkou a minivýparníčkem má mamka ještě stále doma – myslím, že to je značka Calex (to IX už z nápisu vypadlo).
Ono i ten název lednička je vlastně od toho, že to byla skříň, do které se dával led. Zejména v Americe byl každodenní rozvoz ledu asi běžná věc. Viděl jsem kdysi film, na název si nevzpomenu, kde Buster Keaton rozváží led (jestli si to s něčím nepletu, neznáte?).
Ovšem v činžácích u nás to nebývalo, i když takovou vestavěnou skříň, nepoužívanou, jsem viděl. (Vy pořád o venkově, já o městě :-)) Některé sklepy byly dost studené, ale plné uhlí, špinavé. Ještě tak brambory se tam skladovaly.
Vlastně vím o uskladněném víně ve sklepě. A vím, kdo ho kradl…