Jedním z nepřehlédnutelných znaků nadcházejícího chuťového léta jsou pro mě hromady košíků s jahodami u stánku vedle Šindelářské věže ve Dvoře Králové. Znamená to, že v prodeji jsou jahody z našich plantáží, tedy jahody vyzrálé, plné šťávy a chuti. Je to první akord koncertu v červeném, který zahajuje letní hodování.
Miluju jahody, ať už přímo sebrané z vyhřátého záhonu nebo takřka v jakékoliv podobě, pokud ovšem zůstanou tepelně nezpracované. Takže třeba jen rozmačkané vidličkou s trochou cukru moučky – vanilkového od pravé vanilky, nebo namixované s cukrem a mlékem, jak nám to jako dětem dělávala babička (poměr hodně jahod, troška mléka, jen aby mixér nevyl:)), jahody s našlehaným tvarohem, jogurtem, smetanou.
Pokud jde o jahody zpracované, tak mám ráda jahodovou marmeládu a jahodový rozvar na něco, třeba tvarohové placičky. Stejně mám ráda jahody na dortu nebo koláči z lineckého těsta zalité želatinou. Jahody mi ladí i se vším temně čokoládovým, nevyhýbám se ani kombinaci jahod a sektu, když je příležitost – jenže zatímco jahod můžu mít hodně, množství sektu si radši hlídám:))
Co ráda kupodivu nemám, jsou jahodové knedlíky – přijde mi, že v tomhle jídle ztratí veškerou osobnost. Na rozdíl od meruněk, borůvek nebo švestek, které jsou v knedlících vynikající.
Ale jahodami to jen začíná – ve stejné době dozrávají u nás na zahradě třešně. Letos jsou drobnější a přijde mi, že plesniví víc, než by se slušelo, ale ty, co jsou dobré, jsou prostě dobré:)) Ráda je s jahodami míchám, loni jsem dělala marmeládu z jahod a úplně dozrálých, skoro černých třešní. Ach, ta byla!
K červeni zahradní se přidává další moje oblíbená červeň a to melounová. Je úplný začátek sezóny, koupě melounu ještě patří spíš do kategorie hříšných požitků, ale občas neodolám. Na dobrý sladký meloun mě utáhnete jako na… dobrý sladký meloun!:))
A do vší té červeně se mi začíná barvit můj super raný černý rybíz. Až bude k jídlu on, tak je to jisté, prázdniny jsou tady!:))
Tak se dnes ptám: jaké ovoce a v jaké podobě oslovuje zrovna vás?
K tomu jedna prémiová: jaký je váš nejoblíbenější recept zahrnující jahody?:))
A jedna pod čarou: pokud s něčím mícháte jahody do marmelády (já vím, džemu:)), tak s čím nejradši?
Nestíham,nestíham.Pracujem a po častiach sa balím na dovolenku.
Sharka-balkon je uchvatný!!.
YGA tebe i Terke veľká gratulácia-škoda že nebudem môcť ísť na živo do Blavy-ale more je more.
Jahody to je téma-už ich nemôžem ani videť,najedená som,dren i kusové zamrazené,tvarohové knedlíčky opakovane jedené….Ale zajtra budem jesť tak normálne sedliacky:oravská slanina,paprika,rajčíny.
Verenko, kam vyrážíš? (wave)
Sedlácký způsob vůbec není špatný! (ach jo, mám hlad!:))
OTéčko – tak já se dneska pochlubím. Dnes ve Slušovicích letos poprvé Terka vyhrála -1700 m rovina. Byl to hezký frkot, ještě teď se mi klepou kolena, jak jsem fandila – sice mi Terka oznámila strategii, ale já jsem stejně byla v nejistotě, jestli to dá. Dala!! Tak to má dárek k zítřejším narozeninám (nod) …
Poznámka: celý den se nešlo připojit online na Slušovické závody (dnes se začínalo už v půl desáté) … akorát ten poslední se to podařilo. Takže jsem ji nakonec i viděla (chuckle) – ovšem moje nervy, moje nervy.
Gratuluji, máš moc šikovnou dcerku. Moc přeji Terce aby se jí i nadále dařilo (rose1)
Terka je moc šikovná, gratuluju!
Gratuluji !!!! Terka je dobrá!!! Taky jsem se zkoušela na dostihové stránky dostat ale není tam žádné video ani odkaz na kamery, škoda, to závodiště by si to zasloužilo.
Bohužel, zrovna dneska to zlobilo – musí se jít na YouTube. Jinak většinou přímý přenos bývá z Prahy, Pardubic a z Bratislavy. Z těch menších závodišť je to bída. Ale tak vám pošlu aspoň jednu fotku, abyste věřili, že tam opravdu byla (rofl)
http://1url.cz/2teKC
Ygo, není k ní dovolený přístup… asi bys to musela dát na rajče 🙂
Moc gratuluju, je skvělá! (inlove) A naprosto chápu stav tvých nervů 😀
Terka všem děkuje (nod) … a příští neděli v Bratislavě 😉
Velká gratulace a na Bratislavu budeme držet palce
Ygo, moc gratuluju.
Ygo, gratuluji moc, k šikovné dceři i k narozeninám.
Mně tedy oslovuje všechno ovoce, jen jablka nemohu k vůli alergii, kterou jsem ale téměř do 40 let neměla.Jahody zblajznu čerstvé, už se nyní s ničím nepeču, něco zmrazím. Na borůvky a ostružiny už taky nechodím, proto, že se mi samotné nechce, jsem lenivá. Koupím v trhu a zamrazím. Však je to jednou za rok, tož co. Používám přílohy stejně jako vy všichni, tvaroh,jogurt, zakysanou smetanu, šlehajdu, podle nálady chuťových buněk.
Ta vůně čerstvých jahod je prostě neodolatelná.
Protože slupkové ovoce z důvodu potravinové alergie nemůžu jíst (třešně, višně, jablka, rané hrušky, meruňky, broskve, ale také švestky, blumy…. to vše jsem milovala, ovšem s tím mám už delší dobu utrum), tak jahody jsou vlastně jedno z mála druhů ovoce, které si dát můžu aniž bych otekla a začala se dusit. Mám je moc ráda, už teď mám půlku svého pidimrazáčku, tzn. 1 šuplíček, plný zamrazených celých jahod i dřeně v malých krabičkách. Až bude na podzim ouvej bez jahod, zásoba je. Chutnají mi pouze čerstvé, jahodové knedlíky neeee. Když ovocné knedlíky, tak kynuté s borůvkami nebo tvarohové se švestkou nebo meruňkou, v ní kostička cukru a hroudečka másla. To se rozpustí a dochutí zevnitř. Navrch pak buď tvrdý tvaroh nebo měkký, našlehaný s mlékem nebo šlehačkou. A jak píše Sharka – pro tepelnou úpravu je mi jahod líto. Jahody v kombinaci s chilli jsou prostě bomba. Také rozpůlené jahody, polité šlehačkou nebo zakysanou smetanou a navrch „nacákané“ krémové balsamico je pro chuťové pohárky prostě úžasná kombinace. Doporučuji vyzkoušet.
U nás je vždycky první věc z jahod nepečený tvarohovopiškotový dort, takový to vrstva piškotů, vrstva jahod zalitá rozmixovaným tvarohem s vanilkou, zakysankou, cukrem a želatinou, opakovat, dokud není dortová forma plná a navrch ty nejhezčí jahody…po tom se můžeme utlouct…já jahody miluju, ale mám na ně alergii, děsnou kopřivku, ale každý rok v červnu testuju, jestli se náhodou alergie nevyléčila…
Jahody m8me rádi, ale nepeču s nimi, vlastně ani nevím proč, nějak mě to neláká. Ale zrovna minulý týden jsem je dávala do kynutých knedlíků, protože manžel je „promyšleně“ přinesl s nákupem (on knedle převelice miluje, plněné čímkoliv). Volala jsem české kamarádce, jestli chce přijít dát si je s námi. A úplně jsem zapomněla, že ona je „teplé vařené“ nemá příliš v oblibě (normálně ji zvu na borůvkové), ale prohlásila „přijdu, vlastně jsem už zapomněla, jak chutnají“ – no a nakonec si prý moc pošmákla a manžel též, ten snědl knedlíků devět! Takže 2/3 z koupené vaničky jahod použiji na knedlíky, zbytek pokrájím na kousky, prosypu cukrem a dám do lednice proležet. Další den pak je navrstvým na vanilkovou zmrzlinu a přidám kopeček šlehačky – mňam ! Máme tu několik možností (farem) na samosběr jahod, ale nevyužíváme to, nevím, co bych s tolika jahodami dělala, mně stačí práce spracovat každoročně spoustu borůvek (půjdeme na ně příští týden, už jsou, ale čekali jsme, až hodně vyzrají)
Jinak s dětství si pamatuji lívance s jahodymi, které jsme rozmačkali s cukrem, někdy vmíchané do sněhu s bílků. Moc dobré to bylo.
Maričko, kdyby přede mne někdy ty jahodové knedlíky dal, tak si nejspíš taky pošmáknu 😀
Jinak chápu tvoji preferenci borůvek. Kdybych měla tu možnost, dělám to taky tak – mám ráda jahody, ale borůvky mám ještě radši:))
A jahody na lívance nám mamina kombinovala s našlehaným sladkým tvarohem, nejspíš doufala, že to bude sytější a nějaké na ni zbudou (chuckle)
jahodovej sníh, tomu se u nás říkalo Košická pena…snad,že to prodávali v Košicích jako mlsek v cukrárnách…a na košickém nádraží do vlaku..
Pro jahody jsme vždycky jezdili do Kunratic, měla jsem to blízko. Byl to jasný začátek léta. U kostela tam dva pěstitelé mají stánky a jahody se vozí rovnou z pole, takže čerstvost je zaručená. Na zadní sedadlo v autě jsem natáhla igelit, srovnala tam košíčky s tou červenou nádherou a už cestou domů bylo auto plné té úžasné vůně. A doma to pak už šlo jak na drátkách. Ty nejzralejší hned do mističek, trochu pomačkat, posypat moučkovým cukrem a navrch trochu zakysané smetany. Mňam. Pak vybrat do krabiček ty menší a pevné, ty šly do mrazáku. Potom vybrat mísu těch nejpěknějších na mlsání zasyrova a nějaké do „buchty“. Do krabičky do lednice odpočítat na zítřek takové přibližně stejně velké na jahodové knedlíky. A všechno ostatní už šlo na zpracování. Něco málo na pyré do mrazáku, aby bylo později na malé tvarohové knedlíčky, ostatní na zavařeninu. Co maminka zemřela, už to nedělám.
Na zahradě jsem měla červený a černý rybíz. Zvlášť toho červeného bylo vždycky spoustu a krásný, kuličky jak korálky. V mezičase, pokud byl příznivý rok, byly meruňky jak tenisáky, ach, ty byly ze všeho nejlepší. A ovocná sezóna končila černými višněmi morelami, když se nechaly hodně vyzrát, daly se jíst jen tak, byly úplně sladké. Zavařenina z nich byla naprosto špičková.
Kdysi jsem mívala ještě hrušky alexandry, ty trochu ošklivé, hnědé, ale božsky sladké hrušky. Bylo s nimi trochu trápení, protože jich byla záplava a přitom se nedají skladovat. Dělávali jsme hlavně kompoty, ty byly!
A to všechno v Praze.
Tapuz, to bylo špičkové bydlení v Praze! 🙂 Ještě i meruňky a višně… (inlove)
No u nás meruňky nefungujou (wasntme)
Já bydlela v Praze na Spořilově a ten je proslulý právě tím, že se tam daří meruňky. Původně tam byly snad v každé zahrádce, zasazené přímo u domů na jižní nebo západní straně (u mně na západní), opíraly se o zeď a tak měly zajištěné teplo. Pokud přežily „zmrzlé“ na jaře a případně ještě nějaké krupobití, tak se vydařily. Měli jsme skutečně takové veliké tenisáky a nechávali jsme je úplně vyzrát. Byla to taková lahůdka, jakou nekoupíš nikde, ani na trhu, na jídlo se trhaly rovnou ze stromů. A ta zavařenina! Ještě mám zásoby, které jsem si přivezla s sebou.
Ano, bylo to pěkné bydlení, ale už bych to nezvládala tak, aby to bylo i nadále pěkné. Tak jen doufám, že ti mladí, co se tam v prosinci nastěhovali a hned v únoru se rozrostli o prcka, tam prožijí taky šťastný život.
Jahody mám moc ráda. Nejlíp rozmačkané, s vykapaným bílým jogurtem (Hollandií) a mírně přislazené.
Jeden tip na moučník (ale nevím, jestli trefím poměry).
Upeče se jednoduchý nízký piškot na celý plech (tak ze 3-4 vajec), kdo nemá rád piškot, udělá ten podklad třeba z křehkého nebo málo oslazeného lineckého těsta. Vychladlé těsto se potře jahodovým džemem, nahoru přijde směs rozmačkaných, přiměřeně (spíš míň) oslazených jahod s (opět vykapaným) bílým jogurtem a vmíchanou ušlehanou šlehačkou (se ztužovačem nebo s bezbarvým dortovým želé). Na velký plech bych dala tak kilo (a víc) jahod, dva velké jogurty a 1-2 šlehačky. Ty ztužovače tak dva, v případě použití želé taky tak 1-2 sáčky. Zkuste, je to dobré a jednoduché.
Je to něco na způsob písečáku? Možná bych ten piškot dobarvila kakaem, aby tam byly vidět různé vrstvy.
Nevím, co to je písečák. 🙁 Ale to kakao by tam podle mě moc nešlo. Vrstvy jsou jen dvě, když pominu ten džem, který na řezu prakticky není vidět.
To nešlo myslím chuťově, moc by se tam nehodilo. I když na druhé straně – proti gustu atd.
písecký řez…
http://forum.dortomanie.cz/gallery/image.php?mode=medium&album_id=5833&image_id=109089&sid=a1ea38424de5d4a7aad4547240e168d2
Jahody kupodivu nejsou mým favoritem i když oceňuji jejich krásu. Maliny. U mne jsou to maliny. A těm, kteří mají ovoce víc než třeba, vřele doporučuji džem z malin a rybízu. Poměr bohužel neznám, pravděpodobně víc malin než rybízu který želíruje, ale jedla jsem a je to skvělé!
Já musím pod hrozbou ubezdušení dělat na vánoce (promiňte, že to sem tahám, ale je to i letní desert) rybíz a maliny v želé. Neúprosně to vyžaduje tatínek holčiček a v úvahu nepřichází ani náznak jiného desertu. Tak co by člověk nevyhověl, že ano. Kdyby měl někdo chuť to zkusit…
1/2 kg rybízu (na vánoce z mrazáku), 1/4 kg malin (totéž) se svaří 2-3 minuty, přidá se cca 3 dl vody a objem se změŕí. Přidá se cukr podle chuti (nešetřit, jsou Vánoce). Stáhne se ze sporáku a přidá se 1 plátek želatiny na 1 dl míšeniny. Pak se přidá asi 50 g oloupaných mandlí (já dávám víc) a naleje do vypláchnuté formy. Nechá se ztuhnout. Podává se s vanilkovým sausem.
Dělá se i jahodová varianta. Tam se přidá jenom polovina vody, cukr opět dle chuti, ovoní se trochou vanilkového cukru a přidá bohatě mandlí. Jinak je postup stejný. Podává se se změklou vanilkovou zmrzlinou. To neznám, jak říkám, jahody… Ale určitě je to výborné!
Preferuju ovoce, které není červené. (No, meruňky, no 😀 )
Takže jahody nepěstuju. Mám dva závěsné květináče a dost.
Ale jednou ročně dojedeme do Sedlčánek. Je tam vedle jahodového pole stodola a tam prodávají jahody z toho pole a ještě spoustu dalších věcí, ale kromě medu, je mám všechny na zahradě. Letos jsme jahod koupili deset kilo. Když jsme to táhli do auta, říkala jsem si, že mi přeskočilo. Sice nebudu mít letos žádné jiné ovoce, protože všechno zjara pomrzlo, ale marmeládu z deseti kil …
Než jsme dojeli domů, třetina těch jahod se nějak záhadně odpařila a auto bylo plné malých stopek.
No, na marmeládu zbylo dost a hlavně: Jednou ročně dělám jahodové knedlíky 🙂 Kynuté, načechrané, jemňoučké. Když se rozkrojí, vyteče z nich voňavá šťáva, která vsákne do cukru a ten pak zase zpátky do toho hedvábného těsta. S tvarohem a skořicí 🙂 Mňam.
Maliny ani jahody nemám, jen malinoostružiník, kterej je ovšem nějak udušenej bezostným ostružiníkem. Letos na jaře jsme z něj vykácela polovinu výhonů a zas je obrovskej, takže budu dělat ostružinovou marmošku (u dětí byla veleúspěšná, zejména varianta v+w, tedy s vanilkou a whisky).
Jahod trošku dostávám od rodičů z chalupy, ale tenhle týden jsme si koupila košík jahod u silnice. Dvě kila. A sežrala jsem je skoro všechny sama 🙂 jen tak, bez ničeho.
Jahody mám ráda jakkoliv (bublaninu nee). Ještě raději je mají naši kosáci. Alespoň letos! To je tak, jak pomrzly všechny třešně, višně a i divoké bobule, pustili se opeřenci do všeho, co zraje na záhonech. Po desetiletích jsem z donucení objevila kouzlo ochranných sítí a jedu je zakoupit. I pro sousedy.
Vidím Alex, že bych měla být ráda, že máme ty naše třešně – jsou malé, ale kosáci a jiná havěť si nestěžují 😀 A protože je strom obrovský, jsou spokojení všichni (i na nás trochu zbude:))
Milá DEDE, dnes si mi s tímto povídáním kápla do noty.
Zítra hodlám dělat k obědu rozdělané jahody se smetanou a lívanci. Už se na ně těšíme.
Minulou neděli byly kynuté jahodové knedlíky s nuňáníčkem tj. tvaroh a rozpuštěné máslo a moučkový cukr.
Jahody, třešně a meloun mám moc ráda.
Jé, lívance s jahodama! Na ty jsem dočista zapomněla 🙂 Díky za připomenutí, to by mohl být dobrý nápad na nedělní odpoledne (wave)
Vívance s jahodama pokrůpnuté kyselou smetanou ze sklepa…
Které literární dìlo se vám vybaví?
Kája Mařík 😀
Správně.
A ještě jedna kvízová otázka – ví kromě Sharky ještě někdo, co používala maminka Maříková, aby se jì vívance nepřichytávaly?
Nápověda: ghí to nebylo.
Ocet?
ano,vytírala octem pánev…..
Sádlo?
Ocet
jsem na sladké, ale mé rozměry, jichž jsem nabyla v pozdním mládí (jsa člověk, co jde z puberty rovnou do senility) mi brání oddávat se neřízeným sacharidovým orgiím jako v raném mladí (do 40 let). Proto jsem začala hledat recepty, které by uspokojily mou touhu po sladkém, a zároveň aspoň trochu odpovídaly základům zdravé výživy.
Takže zamrazte dva velmi zralé, ale nikoli shnilé banány, které jste nakrájeli na cca 2 cm tlustá kolečka.
A pak už je jen rozmixujte s jahodami, nejlépe z vlastní zahrádky, v horším případě ze stánku.
Gleti, proč je mixovat zmražené? Abych vyrobila zmrzlinu nebo je v tom ještě jiný fígl? 🙂
PS: Líbí se mi tvoje definice pozdního mládí (rofl)
Tipuju tu zmrzlinu. Před časem jsem tenhle recept někde četla jako tip – jen z banánů, bez jahod. Ale i ta kombinace musí být dobrá.
Jo,jo, na zmrzlinu. Když už jsou banány trochu černé na povrchu, a estéti v rodině vrhají ksichty, nakrájet na kolečka, nechat zmrznout a pak rozmixovat s trochou mléka nebo smetany, jenom aby to utahl mixer. Dobrý je taky do toho přidat lžíci nebo dvě burakovyho másla, má to pak zajimavej šmrnc…
Mám ráda jahody, miluju maliny – a ty teď taky začínaji. V úterý jsem si už nasbírala u mamky misku – tu jsme snědli na posezení, zatímco jahody v mražáku čekají na zpracování v marmeládu (až se mi bude chtít). A teď nám na dvoře zrají třešně (po našemu střešně) – letos je jich málo, ale jsou obrovské – stačí hrst a mám dost.
A až dozrají višně, tak je vypeckuju a část dám do mražáku k použití na nějako zimní buchtu a část taky zpracuju na marmeládu. A pak konečně využiju tu pánev, kterou mi Erník vyhrál na Setkání, a nadělám palačinek.
Jo a jak třešně tak třebas maliny mám nejradši rovnou ze stromu (keře) do pusy … nebo na podzim hrozny jím jenom ve vinohradu, doma na talířku si ani nezobnu.
A ještě – jahody či maliny dělám s mletým cukrem a smetanou (tak, jak nám je dělávala mamka 😛 ).
Vám už začínají maliny??? No jo, to je ten daleký jih 😀
S těmi třešněmi máš lepší variantu než my – my jich máme hodně, ale jsou mrňavé.
Višně jsou u nás záležitost o hodně pozdější, tak v druhé půlce července.
A souhlasím, taky mám třešně a maliny nejradši rovnou do pusy 🙂
Mimochodem, zasadila jsem loni venku u cesty naproti naší zahradě třešeň chrupku – místo stromů, které musely být pokáceny (je tam ještě arónie a jedlý červený jeřáb). kromě toho, že někdo ze stromů ukradl ten plastový chránič proti zvěři, tak té třešni uštípl hlavní vzrostný vrchol. Chápete to??? (devil) Přitom ty třešně tam budou pro každého… pokud to stromek zvládne…
Jedlý červený jeřáb? Ty tady vůbec nerostou. Moje mamka mívala od kohosi občas košík a zavařovala je. Jako kompot to bylo úžasný.
Nechápu, ale tady je to taky běžné – silničku k Janohradu kdysi lemovaly topoly. Zub času je vyhlodal tak, že musely být pokáceny (aspoň doufám, že to bylo kvůli jejich stáří a ne kvůli dotaci z EU). I bylo vysázeno stromořadí nové, od silničky vzálené cca 3 m – a přesto si někdo dal tu „práci“, že v té trávě a kopřivě a bodláčí cca nad kolena tam vlezl a minimálně 20 stromků zlomil v půli! Co na tohle říct – urazit mu paprče u samé zadele a mlátit ho nima až do Brna.
No, Ygo, já jsme u téhle lumpárny chytila dva kluky cca 10 let, kdy zkoušeli ulomit větev u třešinky zasazené na obecním. Sepsula jsem je a je fakt, že ta třešeň má od té doby pokoj (zatím, že). Ale vedle ní je veliká třešeň, kde si každý, kdo jde okolo, hrst utrhne- tak přece nemůžou být tak tupí, ale nepochopili, že i na téhle časem vyroste to, co budou chodit škubat???
Někdy si říkám, že tupí jsou. Nebo nemají rádi třešně a tak si dají záležet, aby je neměl nikdo. Já chytit toho někoho… (devil) Nejde o cenu stromků, kdybych nechtěla, tak je nekoupím, ale o tu svévolně udělanou škodu.
tak to je asi nějakej novej sport, cestou do prác ejezdím kolem javorový aleje,je za cyklostezkou a tak yty mladí javory někomu vadily,m tak yj epřelámal v půli..normálně jsme brečela,dostat ho do pracek,zlomím ho taky…
Chmchm, znám dobře,psychopati jsou to.
Červené jeřabiny jsou úžasná náhrada brusinek na terči citronku ke svíčkové. Máme je v Krkonoších. Jsou dost trpké, takže chtějí více cukru. Já rozpustím cukr ve vodě a zahřeju „na nit“. V tom se pak jeřabiny macerují, přileje se trochu vody s citronovou kůrou a povaří. Kůra se vyjme a jeřabiny se sterilizují na vyšší teplotu. Vynikající.
Miluji jakékoli bobulové a malé ovoce a velké ovoce a vůbec. Souseda chodí každý rok sbírat, zajedna si vydělá a za dvě přinese každý den košíček, který je její muž pomalu schopen sníst sám. Ale protože je to dobrá souseda, donese i nám. Pomalu černé obří a chuť mají jako lesní. Mohu jakkoli, ale z nostalgie preferuji s kondenzovaným mlékem, i když se zmrzlinou také nejsou k zahození. Tom bylo tak: V Kolíně zrají první jahody opravdu koncem května, ten písek se krásně prohřeje. Takže když jsem měla večer před maturitou, přinesl mi Bimbo první jahody a plechovku kondenzovaného mléka. Po týdnu učení a nerváků jsem se do nich dala opravdu s chutí. Na rozdíl od jiných si nepamatuji, jaké otázky jsem u komise dostala, jediná vzpomínka je – udržet to tu půlhodinu v útrobách. Maturovalo nás osm najednou, takže čtvrt hodiny na potítku, čtvrt hodiny před komisí a krásná hodina a půl na záchodě. Nakonec mi tam i tu kytku přinesl
to je nádherný…. a tuhle historku ještě neznám… 😀
Inko, to musela být nezapomenutelná maturita! 😀
Mimochodem, četla jsem si tvůj příspěvek v autě ve Dvoře – chytla mě tam příšerná bouřka s lijákem, tak jsem se rozhodla si chvilku číst, než se nechat komplet promočit. A tak jsem četla o kondenzovaném mléku dřív, než jsem šla do obchodu – a mám ho!:)) Díky za připomenutí, to dělávala babička i mamina a já na to úplně zapomněla, protože obvykle kondenzované mléko nekupuju. 🙂
Jak jsem psala, opravdu nevím, z čeho jsem maturovala. Mám takový nejasný pocit, že jsem rodila krávu, ale to je tak všechno. Zatímco vnitřní vybavení oné místnosti mám před očima i po pomalu 40ti letech
no a tam jsi rodila skoro druhou…. nebo ty pocity byly jiný?
Ne, to asi ne, jen jsem ten záchod nerada opouštěla
kondenzované mléko nahrazovalo šlehačku….máti to dělá taky s ním… mačkané jahody s tatrou…
a Dede, pokochej se…
http://sharka-68.rajce.idnes.cz/balkonove_poteseni/
prosím až pojedeš pro menáž i kousek mát
já myslela,že si uděláte vejlet… 😉
taky možnost
dám ti tu z oddenků, než dojedete, tak se ještě rozjede…
Sharko máš krásnou balkonovou zahrádku.
Máme také takovou a kromě kytiček tam pěstujeme rajčátka a papriky. Jen těm jahodám se tam nedaří. Můžeš poradit,jakou máš odrůdu.
Balkon máme dost velký, že se nám tam vejde stůl a židličky.
Rádi tam sedáváme při kávičce.
díky Míšo… mám stáleplodící, ale odrudu u toho napsanou tehdy neměli, přimíchávám hoštické granulované hnojivo na jahody nebo i tekuté..každej rok přesadím, namnožím, pokud se to chytne..a jedou…a jsou v lehké půdě …denně je rosím a zalejvám, sleduju mšice, měly je jednou,ale chytla jsem to včas….balkon je na východ.
Paráda! Bezvadně kombinovaná krása s užitkem:))
Jo a jak jsem se ptala na tu mřížku, tak jsem se postupně odpověď dozvěděla 🙂
sharko, celé je to krásné, ale ty kopřivy, ty jsou úžasné, ach! Že bych se po nich taky poohlídla?
Jahody miluju čerstvé, knedliky s nimi ne, do bublaniny je mi jich škoda, ale rozmačkané s chilli a smíchané s trochou třtinového cukru a malou špetkou soli..jsou super..stejně tak jako máčené v čokoládě s chilli, když přijde chuť na ovocné fondue… jsou dobré i se zeleným pepřem v nálevu, pár kuliček udělá s jahodami divy..stačí se nebát …
mám je ráda zmrazené v celku,přidané do německého jahodového vína se sodovkou a lístky máty, kam s hrabe sangrie…
ale trošku zmáčklé,prosýplé moučkovým cukrem a přelité trochou polotuhé šlehačky, ve vychlazené sklenici, jako jahodový pohár,jsou skvělé…
ale nic se nevyrovná jejich chuti, když si prvních pár jahod rovnou při samosběru ,dáte do úst, to se i na jazyku postaví chuťové pohárky do pozoru a pak to přijde, mezi zuby zavržou jahodová zrníčka, š´táva se začne řinout po jazyku dozadu do krku a v puse je jahodovo…
Sharko, já věděla, že přidáš speciality:)) Chilli a sůl k jahodám… asi nejsem dost odvážná, máš pravdu 🙂
Hm, něco „jako sangrii“ bych pomalu vyrobit mohla (wave)
soli jen malinko,zvedne to tu chuť…sůl dáváš i do krupicový kaše…a jak je pak s kakaem dobrá…. chilli mi k nim šlo hned, al ese zeleným pepřem jsme je jedla v irské restauraci a moc mi to chutnalo….tak mám v ledničce nakládanej pepř a když je chuť….
Hmm – jsem schopná (a ochotná!) pozřít chilli a solné květy v echt hořké čokoládě, na jahodách už ne! To radši tu neslazenou šlehačku 😉