Když Tora vzpomínala na šílená témata, mimo jiné na muzikál, napadlo mne téma dalšího výběru drabblí: Fyzika ve filmu a na jevišti.
Pro začátek nabídnu dvě sice ne příliš efektní, ale fyzikálně správná přepracování známých filmových scén. Filmy netřeba představovat, neboť jsou velmi dobře známé.
Trápení Nicka Cartera
Téma: Masožravky
Úvodní poznámka: V nouzi nejvyšší věda nejbližší!
Výhonky ho obtáčely pevněji a pevněji. Ze vzdálených vzpomínek k němu dolehl hlas: „Co se stane, žáku Cartere, třeme-li ebonitovou tyč liščím ocasem?“ Vylovil pomůcky a modlil se, aby se ozvalo vysvobozující zasršení.
Místo toho se Adéla začala otřásat. Smíchy.
„Počkej, jak to schytáš!“
„Kiš kiš, nenabiješ!“
„Ebonit je přece v triboelektrické řadě nejzápornější!“
„No, to je.“
„A liščí ocas je kladný! Musí to fungovat!“
„Ve vlhkém skleníku?“
Zarazil se.
„Co s tím uděláš, tribomoulo?“ posmívala se Adéla.
Carter svraštil brvy. Pomocí tyče si přitáhl k ruce létací klobouk, roztočil vrtuli do plných obrátek a odřízl Adélu těsně nad květináčem.
Závěrečná poznámka:
Fyzikální nesmysly ve filmech jsou obsahem již nejméně jedné bakalářské práce. Ebonitová tyč a liščí ocas jsou opravdu na opačných řadách triboelektrické řady, ale ocas byl s největší pravděpodobností vyděláván solí, a ta je hydroskopická. Pokud Nick není muž bez nervů, navíc se mu i potí ruce. Praktická zkušenost praví, že k oddělení náboje pro vlhkou kožešinu a mastné ruce nedojde (do teorie se nepouštím, je to jedna z otázek, která ještě není zcela zodpovězena).
I kdyby Nick dokázal náboj oddělit, bude ho příliš málo na to, aby kytku nějak citelně zasáhl (kondenzátor na shromažďování náboje jsem tam nikde nezahlédla). Také je úžasné, jak z třené tyče srší blesky, uvědomíme si, že průrazné napětí pro centimetrovou vzduchovou mezeru je 30 kilovoltů. To už jsem náchylnější věřit, že vrtule Carterova klobouku byla víceúčelová.
Braňme se sami
Téma: Vigilantibus iura
Úvodní poznámka: 2003, molo, které mělo být v Port Royal
Seděli na břehu, neviditelní pro svět, ale všudypřítomní. Nesouhlasně sledovali, jak si dva mužové překlopili nad hlavy člun a vydali se do mořské hlubiny.
„Mne jednou vynechali,“ ozval se zákon zachování hybnosti, „za blbce budete vy.“
„Já tak moc ne,“ ozval se Boyleův-Mariotův zákon. „Vzduch se pod lodí udrží, stlačení bude na každý hloubkový metr o desetinu objemu. Loď kotví na mělčině. To udýchají. Tebe je mi líto, Archimédův zákone. Kdo se tě zastane?“
„Nikdo. Budu se bránit sám!“ vykřikl jmenovaný a zabral vztlakovou silou. Loďka vyletěla jako střela na hladinu i Jackem, Willem, ocelovým řetězem a pastí na humry.
Závěrečná poznámka:
Popisovaná scéna je tady: Piráti z Karibiku – dobytí lodi (https://www.youtube.com/watch?v=5-xImaQga30)
Fyzikální vysvětlení je pěkně uděláno zde: Zázraky přírody, hledejte video Piráti z Karibiku (http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214135017-zazraky-prirody/7810-videobonusy/)
Když jdou do akce fyzici, pak se obvykle netrápí s tím, jak danou scénu nafixlovat, ale důvěřují v sílu fyzikálních zákonů. Ovšem – měli byste také tu odvahu jim uvěřit? Byli byste odměněni například tímto pohodlným poležením… (http://gvm.vm.cz/people/trojanek/ved_hracka.pdf – obrázek 5)
Dva a půl tisíce kudel v zádech
Téma: Kudla v zádech – vtipné drabble
„Studenti mi nevěří!“
Servírka zakvílela. Když posledně slyšela tuhle větu, rozbíjeli dva zákazníci třetímu na hrudníku betonový kvádr kovářským kladivem. Bar měl úžasné video na Facebooku, ale to za ni podlahu neumylo. Proč sem musí chodit zrovna fyzici?
„Fakír prý nemůže ležet na ostrých hřebících, protože by mu propíchaly záda.“
„Počítat jim to nemá cenu. Slečno, máte hřebíky?“
Fyzik uhnul letící sklenici a zajásal: „Steakové nože! Špička jako špička.“
Diskuze byla věcná.
„Stačí čtvrt kudly na centimetr čtvereční?“
„Bude to dost rovné?“
„Nemáte polštářek?“
„Mají v okolních hospodách stejné příbory?“
„Kdo jde první?“
…
„Kolegové, netlačte se, vyzkoušíme si to postupně!“
Muzikál nebyl nic lehkého, ale nakonec jsem si vzpomněla na vhodný dramatický příběh a vypořádala se s ním takto:
1967: Prst na pulsu radioastronomie
Téma: Pravda je rodu ženského protože je spíše krásná než praktická
Úvodní poznámka – Osoby a obsazení:
Hewish: Antony Hewish, šéf výzkumného týmu,
Burnellová: Susan Jocelyn Bell Burnell, radioastronomka
Pulsar: PSR 1919+21, nazvaný původně LGM-1, pulsar
Pravda: Pravda
Lež: Lež
Komise: Komise pro udělování Nobelovy ceny
Burnellová sedí se sluchátky na uších, naslouchá radioteleskopu.
„Radioastronomkou jsem vždy chtěla být, moci tak něco objevit!“
V pozadí se objeví Pulsar ztělesněný bubeníkem a spustí bubnování
Burnellová vyskočí, volá: „To je on! Mé srdce buší jako zvon! Odkud se bere tento tón?“
Další bubnování
Přichází Hewish: „Ach kolegyně, jémine! Nobelova cena vás nemine!“
Přitočí se k němu Lež a do ucha mu zašeptá:
„Tu cenu si zaslouží šéf programu, to je jisté. Ona byla jen na správném místě.“
Pravda si k sobě přitáhne Hewishe a panovačně mu nařídí:
„Ta cena patří jí, to je jisté. Protože byla na správném místě.“
Hewish odpoví: „Nejsem si jist, kterou mám poslechnout. Napřed názor Komise chci si vyslechnout.“
Komise se přišourá zpoza jeviště. Postaví se do řady a odrecituje:
„Komise již problém promyslela. Hewishovi patří cena celá. Burnellová mladá je studující, před ní jsou ještě objevy čekající.“
Hewish k Burnellové: „Akceptovat rozhodnutí musím, věř mi, že vnitřně moc zkusím.“
Burnelová vystoupí na předscénu a zpívá:
„Říkají, [:že cena není 3x:]
Říkají, že cena není pro mne k udělení.
Já přec vědy nenechám
a další objev uchystám,
na výuku se taky dám
a spokojím se s málem.“
Temperamentní kruhový tanec všech.
Tma. Opona. Bubnování
Moc hezké! A díky za odkaz na web Zázraků přírody, málem jsem se udusila obědem, smála jsem se, až mi tekly slzy 🙂 Asi nejlepší je Vladimír – skrytá kamera. Doporučuji všem, ale nejezte a nepijte u toho!
Díky, Renato. Já mám ten pořad moc ráda, protože se dovídám leccos nového a oni mají možnost vyzkoušet si věci (na Vladimírovi), o kterých mně se může akorát zdávat. 🙂
JJ, moc dobře vybráno. Ono se asi „baví“ spousta odborníků u různých filmů. No jo, ale když je to tak efektní, že :). A fyzika tiše pláče v koutě nebo skřípá zuby a zatíná pěsti :).
Nicméně to nic nemění na tom, že tvoje věděcká drabble jsou úžasná.
Toro, díky moc za chválu, já zase moc ráda čtu tvoje kočky.
Díval jsem se nedávno na film 2010 (druhá vesmírná odyssea) a podivoval jsem se jak loď Leonov simuluje gravitaci otáčivým ramenem. A myslím, že to tak dělá spousta lodí v různých sci-fi. Věru by mě zajímalo, jak to roztočili a jak to chtějí případně brzdit. Když už, tak potřebují ramena 2, točící se proti sobě, pro vyrovnání momentu hybnosti. Anebo musí točit tím obrem celým, třeba pomocí trysek na plášti lodě, jenže pak zase nejsou možné změny kursu, docházelo by k prakticky nekorigovatelné precesi. Fascinuje mě jak filmaři vidí vždycky kosmická putování jako brnkačku.
Nu nic, jen jsem chtěl přispět do koše fyzikálních omylů ve filmech. 🙂
Alasdaire, jsi velmi všímavý pozorovatel, a co víc, přemýšlíš, a správně. Jestli někdy budeš sledovat Vetřelce, tak v tom úplně prvním dílu, když mrtvé tělo je vystřeleno z kosmické lodi do vesmíru, začne se z ničeho nic točit, i když do ničeho nenarazilo. Asi jen proto, že to vypadá líp.
Jo, tak v tomhle by si liboval muj manzel. On je kral trivialnich vedeckych faktu, je v tom vzdelany, cte si o tom, premysli o tom a temito faktoidy mne neustale zasobuje a obcas se mi i snazi vysvetlit jak nejake veci funguji. Ale pada to na ponekud neurodnou pudu – shledavam to zajimavym, ale myslenku neudrzim; resp. zapomenu. To je asi jak nase mama se mi v mladi snazila vysvetlit, jak krasne jsou chemicke vzorce. Holt jsem obet humanitniho vzdelani a sve vlastni urputnosti, s kterou jsem se odmitala ucit zejmena matematiku a fyziku,prtoze to nikdy nebudu potrebovat. No jo, mam ten mozek nejak jednostranny, a na nejake veci asi liny.
Hanko, mě matika nikdy nešla, o to méně fyzika, protože tam se ty vědomosti mají aplikovat na reálné problémy:)) No dobrá, dokázala jsem z matiky i odmaturovat.
Pak jsem se nedostala na vysokou a pro příští přijímačky jsem začala navštěvovat matematický kurz, vysokoškolský, kde prostě v několika lekcích shrnuli středoškolskou matematiku. A já konečně (p těch letech!) pochopila, oč šlo! A snadno a měla jsem z toho radost. Ano, na této úrovni je to vlastně jen správné použití algoritmů (aspoň tak se u nás matematika učí), ale já najednou věděla! 😀 Kouzelnej pocit. Leč dnes mám dojem, že bych měla problémy i s trojčlenkou 😛
Jo, Dede, to by bylo na dlouhe povidani. Mysteria mysli, jeste svihnute dyslexii. Ale, pakujeme odjet do Chetovo bazin,protoze tchyne po vymene kolena ma infekci a ujizdi ji mysl – jako ze odmita jist a pit. Tak je ve spitale na kapackach, ale zas pujde domu, tak se musime starat. Dve sestry pracuji, a ta nejmladsi, co u tchyne bydli, je na nic. Tchyne nema internet, ale spital ma wi fi.
Hanko, tak to ti fakt nezávidím 🙁 . Pozdravuj Cheta a vydržte. Třeba se doma tchýně trochu vzpamatuje a začne fungovat normálněji. (hug)
Takto je na palce, Hanko. Nezávidím.
Hanko, držím palce, ať to dopadne dobře a jste brzy zpátky doma. (h)
A jejda, držím palce – bude to nápor na nervy, ale vy to zvládnete (h)
Pozdravuj junáka, někdy bych si s ním ráda popovídala, pokud bych tedy zvládla překlenout jazykové bariéry.
Ale no tak… musíš si víc věřit 🙂
Dobře víš, že ze všeho nejhorší jsou rodilí mluvčí, těm lze jazykovou vybavenost jen závidět 😀 .
OTéčko
Jak to vypadalo na začátku června u nás
http://yga.rajce.net/2016_1._az_12._cerven
Mám tam ptáčky (chuckle) !
Ygo, tvrdí mi to, že jsi na heslo 🙂
Už jsem opravila
Ptáčky? To myslíš ty s rozpětím jak sportovní letadlo 😀 ? Mně se víc líbil ten hřib. Ale jinak nádherné fotky.
Tribomoulu mám moc ráda. Dneska tak na tvou počest budu celej den říkat Dondě. Teda v těch momentech, kdy ji nebudu oslovovat Nicku Cartere. 🙂
Dostala pak Burnellová Nobelovku za něco jinýho, nebo jí zbyly akorát oči pro pláč?
Chudák Donda, to si fakt nezaslouží 🙂 . Nechceš zítra přijít na Fyzikální kavárnu? Budou (i) tribopokusy.
Pokud vím, tak druhý tak báječný objev, aby to bylo na Nobelovku, Burnellovou nepotkal. Jako určitou náhražku dostala za objev pulsaru Herschelovu medaili od Královské astronomické společnosti. Nicméně paní profesorka ještě žije, tak není všem dnům konec 🙂 .
Tedy Fyzikální kavárnu vám závidím, škoda, že jste trochu z ruky. Jinak drablátka jsou bezvadná. Pobavila jsem se.
Díky, Asteris. A co si někdy udělat výlet na Moravu (nejen) za fyzikou 🙂 ?
HA! Vím dobře, čí zájmy sleduješ! :-)))
Já? Já nic, já muzikant 🙂 .
Fyzikální muzikant? 😀
Už máme na střeše elektrárnu, Dům je rozkopanej a pomalu zase spravenej, místo kumbálu mám velín a kdo ví, třeba to zítra skončí (wasntme) Dům tak bude připravený na další krok k samostatnosti – tentokrát energetické 🙂
Tak to si nechám někdy podrobně popsat, co jste vymysleli. Řeku tam pokud vím nemáte, tak vodní elektrárnu asi ne. Ale pokud to projektoval Martin, věřím, že byste soběstační být měli.
Tak asi solární, když na střeše. Uvažuji o tom také, protože jsem úplně na konci vedení, výpadky tu bývají já tu vždycky nejsem abych včas nahodil benzínový agregát, z jehož použití ostatně nebývám příliš nadšen. Elektrická soběstačnost by se také hodila. Ale v dohledné době to nebude, momentálně došly finance, potřeboval jsem dodělat vodní rezervoár a hlavně jsem nedávno měnil auto, už to bylo nutné. Takže až za nějaký čas.
JJ, zajištění vody (na zalévání) znamenalo zakopat šestikubíkovou nádobu do země – na sbírání dešťové vody a pak udělat rozvod vody po zahradě, aby bylo možné se napojit na 5 různých místech (zahrada je velká). A na střeše máme FVT panely, na východní i západní straně střechy, takže (bez topení, ale s ohřevem teplé vody na mytí) by to mělo za pěkných dní utáhnout celou spotřebu domu, s topením to aspoň pomůže:))
Dnes by to snad mělo skončit, já se naučím, jak nově ovládat Dům přes počítač a konečně zase uklidím:))
Dede, to je velmi moudré rozhodnutí, používat panely na ohřev teplé vody. Pokud člověk netouží po vodě vařící (anebo předehřívá solárním panelem vodu pro ohřívací kotel), je to opravdu úsporné (jak teoreticky, tak i praktické zkušenosti kolegy, který si to na chalupě sám postavil). Nechcete o tom napsat s Martinem článek? Myslím, že by to zajímalo nejen mne. Včetně toho, že pokrýt i proudové potřeby Domu fotovoltaicky není tak jednoduché…
Tohle mě děsně baví, nerozumím tomu, ale baví mě to.
Olčavo, díky za pochvalu, je tak krásně upřímná. 🙂
To je moc hezké – scéna s Nickem Carterem by se klidně mohla natočit – je velmi zábavná a ještě poučná. Na druhou stranu – když může Adéla pojmout celého člověka, proč by nemohla sršet ebonitová tyč třená vlhkým ocasem – ono v pohádkách (a toto je skoropohádka) ta fyzika dostává docela dost na frak … Piráti z Karibiku – no, tam toho neuvěřitelného bylo moc a moc, že takový podmořský pochod s obráceným člunem je jenom čajíček … Ta fyzikální kavárna je výborný nápad, tam se asi dějí věci (Nemáte hřebíky? a vyhnul se letící sklenici – to mne dostalo) … No a muzikál je napsaný skvěle (rýmy jak od Seiferta (chuckle) ), bohužel téma je staré jak lidstvo samo a věčné jak Nesmrtelná teta …
Těším se na další drabble z podivuhodného světa fyzikálních zákonů …
Ygo, díky za chválu. Nechceš přijít do takové Fyzikální kavárny? Minule jsme nedělali fakírské lůžko, ale raketky… 😀
http://www.physics.muni.cz/kof/index.php?clanek=kavarna
P.S.: Pokud uspořádáme nějaké Brnění (všimni si, jak tě nenápadně poňoukám 🙂 ), můžeme si tam udělat nějaké jednoduché pokusy. (~)
Ad Brnění – koukni na Hady (:o)). Ta kavárna se mi líbí, jenže ten termín se nehodí – my potřebujeme pátek (nod) … ovšem nikdy neříkej nikdy.
Vzhledem k tomu, že každý rok s kamarády nacvičujeme scénku na ples, mě odpráskla poslední věta- temperamentní kruhový tanec všech, protože jsme si představila, co z toho jde udělat 🙂 Ovšem báječná drabble na témata, o kterých vím žádná celá nula nula prd 🙂
Jinak u žabek prší. Ne moc, ale nějaká voda padá. Přitom u nás obvykle neprší a v létě určitě ne (žloutne obilí, léto je tady a připomínky o jednadvacátém červnu platí pro zbytek republiky-asi). Jedno z místních vysvětlení říká, že okolní pískovny se sluncem rozžhaví a stoupá z nich sloupec horkého vzduchu, který odklání mraky. Je možné, aby sloupec stoupal tak vysoko, že by zasáhl do atmosférického dění? A když je to horkým vzduchem, proč xakru neprší aspoň nad ránem?
Myslím, že je tu téma na další drabble … navíc na Vrbici tak neprší, ač okolo všude jo – prý se mraky zadrží za Pálavou (cca 35 km vzdálenou) … Ale kurňabrok, proč prší v okolních vesnicích – jestli tu nebude spíš problém s nadmořskou výškou, těch pár desítek metrů navíc je zřejmě odpovědí. Chtělo by to fyzika i meteorologa (rofl) …
Díky Matyldo,
já už to vidím v živých v barvách před očima, vy jste taky všeho schopni 🙂 .
Tak přiznám se, že na tohle si netroufnu, chtělo by to zkusit tam vypustit meteorologický balón, co by naměřil. Jinak znám taky místa, kde se „láme“ počasí – buď tam oproti okolí neprší, anebo naopak leje i za sucha jako z konve. Holt další záhady, aby bylo o čem přemýšlet.
OT – ještě omluva za nepřítomnost: poslední dva dny jsem byla v Praze, vrátila jsem se včera před půlnocí. No a dnes mi v Domě nepůjde elektřina. Prý jen dopoledne, ale jsem realista, to bude déle… Copak notebook chvíli vydrží, ale internet nebude. Mobilní signál mě tady umožní občasné čtení v mobilu, jinak nic. Tak já se ozvu později (wave)
Tak tohle jde úplně kolem mě.
Fyzika a matematika nebyly moje silné stránky.
Ale čtení je to pěkné.
Díky za pochvalu, Míšo. Jak z včerejší diskuze vyplynulo, ty jsi zase obdařena talentem na věci, v kterých se zoufale koupu já. Ještě že nejsme všichni z jedné formičky.
Milá JJ, bavila jsem se náramně 😀 a moc děkuju za tento parádní výběr!
Přiznám se, že mi potíže s vlhkostí vzduchu v případě Nicka Cartera nenapadly, ale nápad s buřinkou nemá chybu (chuckle)
Tvůj muzikál vypadá legračně jen na první pohled, téma je jinak, no, dost charakteristické nejen pro vědecký svět.
Díky Dede, bylo mi potěšením. No jo, fyzici koukají na svět trochu jinýma očima 🙂 . Přeji brzký návrat elektřiny do drátů v Domě.
Adélu i Zákony bych dala, muzikál mi nic neříká, asi mi hodně uniká. Ale moc hezké počtení
Inko, díky za pochvalu. Tématem muzikálu byla událost, která mne v historii fyziky vždycky hrozně štvala. Ta mladá dáma, Jocelyn Burnell, objevila při práci na novém radioteleskopu první pulsar (rotující neutronovou hvězdu vyzařující i v radiové oblasti). No a protože byla pouze postgraduální studentka, dostal Nobelovu cenu pouze její školitel. 🙁
Nový svět – Bahamy- budoucí San Salvador,taky první viděl někdo jiný – Rodrigo Triana, obyčejný námořník a ne Kolumbus, který si to přisvojil…protože ta odměna s důchodem byla velice nad poměry…
Nejspíš by se mezi těmi příběhy dala najít paralela – Hewish taky posadil Burnellovou na hlídku a řekl jí „poslouchej tímhle směrem“. Nevím, jestli je za tím jenom ta hrabivost, anebo i to, že za výsledek výzkumu (výpravy) odpovídá vždy šéf (velitel), ať mají úspěch anebo ne.
V diskuzi na DMD jsme probírali i osud Rosalind Franklinové, která nedostala Nobelovu cenu za objev DNA. Taky smutný příběh.
Dějiny zapomenutých anebo odstrčených objevitelů by nejspíš byly pěkně tlusté 🙁 .
„teď tady byl..musel jste ho potkat“ (Jára Cimrman na patentovém úřadě) 😀
Jo, chudák malý, ani experimentovat na schodech mu nepomohlo 😀 .
no a není tohle i v běžném životě, že smetanu slízne někdo jiný, většinou ostré lokty nebo známé vlivné na těch správných místech?
většinou, kdo má… jsem rychleji myslela, než psala
No, bohužel často ano.