Jak asi víte, Berry byla nemocná. Nevím, kde si uhnala (patrně) virovou střevní nákazu, která se jí ošklivě zkomplikovala. Aby toho nebylo málo, chytla to i Ari, ale ta, léčena prakticky hned, se do tak špatného stavu jako Berry nedopracovala. No a při doléčení mi Matylda dala dobrou radu, která se osvědčila a já bych to chtěla říct i vám. Kdo ví, kdy to můžete potřebovat!

Předem upozorňuju, že budu psát o problémech zažívání, tedy některé popisy mohou jemnější povahy znechutit – v takovém případě, prosím, dál nečtěte.

Bylo to ve středu předminulý týden, kdy jsem si všimla, že Berry má průjem. To není u psů nic neobvyklého, někdy jim nesedne, co sežerou a pes jinak vypadal dobře. Nelíbila se mi jen barva stolice, byla příliš tmavá a já jsem usilovně zahnala myšlenku na to, že by to snad mohla být krev? I udělala jsem obvyklou úpravu režimu – trochu hladovky a pak maso s rýží. Vypadalo to, že to zabralo, jen ta podivná barva přetrvávala.

Berry u veta na svém oblíbeném místě – tam je bezpečná, za tou nohou u stolu jí pan doktor opravdu nikdy nic nedělal:))

V pátek večer (jak charakteristické) jsme došli domů pozdě a Berry nejednou nechtěla večeři. To je u ní prakticky neuvěřitelný jev, takže jsem silně zneklidněla. Hodně pila, později večer zvracela. Navíc se mi zdálo, že má teplotu – Berry mívá čenich pravidelně mokrý studený a tentokrát jí opravdu hřál. Navíc se vrátil průjem, ještě mnohem horší než předtím.

Takže zase hladovka, smecta, snídani dostala jen Ari. Před den Berry nevypadala špatně, pořád ještě to vypadalo na „veselý průjem“ (podle definice EvyŽ – tedy pes průjmuje, ale jinak vypadá nemocí nezasažen). Přemýšlela jsem: jet ho Hradce na kliniku nebo ne? Odpoledne jsem dostala podezření, že ani Ari není v pořádku, takže večer obě dostaly jen trochu rozvařené rýže.

Ráno (v neděli) bylo jasné, že Ari v tom jede taky, takže obě holky zase dostaly zase jen trošičku rýže, smectu a čekala jsem, co bude. Přes den Berry vypadala lépe, Ari vypadala normálně, tak jsem uvařila rýži s kuřecími prsíčky, kterou obě s chutí snědly. V pondělí ráno to ovšem byla katastrofa – Berry měla nejdřív průjem s tmavou krví, později z ní už tryskala čerstvá krev. A začala vypadat opravdu špatně. Ari nevypadala hůř, ale ani lépe.

Berry

I zavolala jsem svému veterináři a šupem jsme jely – všechny tři. Pan doktor Berry prohlédl, změřil jí teplotu (ta byla normální) a konstatoval, že břicho je měkké, napětí v tkáních bylo taky dobré, ale bylo jasné, že psice se cítí opravdu bídně. Tak udělal všechny obvyklé kroky a dohodli jsme se, že bez antibiotik to nepůjde – tedy u Berry jsme se nedohadovali, tam to bylo jasné, ale rozhodli jsme se nečekat, až se Ari zhorší tak, jako Berry a dostala je taky.

Takže psice dostaly do vody iontový nápoj, do tlamy extra probiotickou pastu, zase byla chvíli hladovka (+ ta pasta), následovaná rozvařenou rýží. Vím, že je možné nabídnout i vařené rozmělněné maso nebo brambory, ale u nás obvykle rýže funguje. Pro Berry jsem měla ještě speciální konzervu. No a pak začalo čekání na… výsledek:))

Ari spolupracovala, ale Berry se doslova nechala prosit. Bylo vidět, jak ji moje upřená pozornost rozčiluje, tak jsem se snažila po ní nekoukat, ale ona se i tak snažila chodit za mnou – což jsem jí nedovolila, musela jsem ji mít na očích. Zlepšovala se, když ji něco zajímalo, živě reagovala, ale rychle jí docházely síly (není divu).

Ari

Obě se uzdravovaly, ale Berry stále zůstávala na bobku krev. A čím kvalitněji vytvarovaný bobek byl, tím víc krve se objevilo. Bylo zjevné, že průjem jsme vyléčili dřív, než se vzpamatovala sliznice tlustého střeva. Byl pátek ráno a co teď? Uvařit jí vločky? Vet ordinoval až odpoledne a do telefonu mi ráno řekl, že mám vydržet, všechna léčba běží, chce to jen čas.

A pak jsem zavolala Matyldě – vlastně jen proto, abych se mohla někomu vyplakat na rameni, že si nevím rady. A ona měla velmi rozumnou radu – vyplývající zase z jejích zkušeností s marody. „Kup jí lactulózu (Lactulose AL sirup), to je sirup na změkčení stolice, používá se to pro pacienty po operacích střev. To jí nezpůsobí průjem a uleví se jí.“ Šikovná Matylda!

A tak jsem už s  autem naloženým na Setkání zajela do lékárny, koupila sirup a navíc ještě ascorutin (podle hesla, může pomoct, uškodit by neměl), s sebou jsem měla injekční stříkačku a okamžitě sirup Berušce aplikovala. (Ten chlapík, co seděl v autě zaparkovaným za mým, zjevně nevěřil vlastním očím:))

sirup

To bylo dopoledne. Nebudu vás unavovat podrobným ho*noznalectvím, ale sirup neuvěřitelně pomohl. A to nejenže dal střevu čas a možnost se zahojit, ale nejspíš omezil i bolestivost při vylučování, takže Berry se už nesnažila bobky zadržovat:)) Zotavení bylo až zázračně rychlé, byť v tom žádný zázrak nebyl – prostě díky vstřebané vodě se normálně tuhá (zdravá) stolice zředí a střevní sliznice tak získá čas na hojení.

A tak mě napadlo, že možná mnozí z vás stejně jako já netušíte, že něco takového existuje. Výhodu vidím v tom, že to není klasické projímadlo – jak by člověk mohl dát projímadlo psu, který se z průjmu právě zotavil? Navíc ten sirup je jemně nasládlý (ano, ochutnala jsem ho:)) a není problém ho do psa dostat. Předpokládám, že by to mělo fungovat i u koček, ale ty vlastně neznám, tam by bylo třeba si to ověřit. Ale princip fungování by měl platit vlastně u každého.

PS: Průjem je problém, trpět jím může kdokoliv a blížící léto je jeho vrcholnou sezónou. Takže není od věci si zopakovat základní postupy, a přidat malou radu pro případ, že se to zkomplikuje.

A tak se dnes ptám: Jaké vy máte zkušenosti s léčením průjmů u dětí i zvířat? Co zabralo? Co používáte, když se vám zrovna nedostává léků? Jaké máte zkušenosti se smectou, černým uhlím, endiaronem, imodiem či čímkoliv dalším? Případně hruškovicí či slivovicí – teď mluvím o lidských (a nejlépe dospělých:)) pacientech? Pojďme si navzájem poradit!