BTW: Jeden nikdy nestačí!

0527dar1_1Jistě to znáte: ruka se natáhne k misce nebo pytlíku, vezme tu chutnou drobnost a dá ji do úst. Skousnout, polknout a ruka se už automaticky natahuje pro další, a pak další… co? Inu něco, co způsobuje, že jeden či jedna nikdy nestačí:))

 

Já to tak mám s oříšky. Jak mi doma vcelku bez problémů vydrží tabulka čokolády nebo sáček bonbónů, tak oříšky skoro jakéhokoliv druhu jsou onačejší problém. Jak je jednou načnu, tak mám velké potíže přestat. Je jedno, jestli jsou v přírodní podobě, pražené, solené či v případě buráků i v cukru, jak s nimi začnu, tak mě lákají a lákají. Řeším to jednoduše – nemám je doma. A pokud je doma mám, tak to balení prostě nenačnu.

 

0527dar2

 

Kategorie takto jedlých pochutin je jinak poměrně široká. Zahrnula bych sem všechny druhy smažených brambůrek, arašídové křupky, popcorn, arizonky (ochucené burizony), z bonbónů lentilky nebo pro mě nebezpečně lákavé (proto nekupované) M&M. Stejně „jedlý“ je pro mě nakrájený sýr podávaný k vínu. Celkem snadno odolám slaným tyčinkám, krekrům a podobným pečenostem – i když věřím, že jsou lidé, které tyto pochutiny lákají třeba stejně, jako mě ty ořechy:))

Vlastní kategorii tvoří semínka (sušená, pražená, solená, obyčejná:)) a sušené ovoce. Z čerstvého bych sem sama za sebe zařadila třešně trhané přímo ze stromu – tam si taky musím říct kategoricky „A dost!“ než mi pak bude špatně. V oblasti zeleniny mi má tendenci chybět brzda jen u čerstvého hrášku – jak začnu louskat lusky a vyloupávat sladké čerstvé hrášky, tak obvykle přestanu až tehdy, když lusky dojdou. Jak se těším, až budu moct chodit na ten svůj!:))

 

0527dar3

 

Skutečné jídlo se v této kategorii obvykle nevyskytuje, trochu se tomu podle mě blíží topinky. Jak sním naráz jen poměrně omezené množství čerstvého chleba, tak ve chvíli, kdy je chleba opečen na kamnech, potřen česnekem a jemně máznut čerstvým máslem, tak ho dokážu spořádat určitě jednou tolik, co čerstvého:))

A tak se dnes ptám: máte také nějaké podobné dobroty, co si před sebe radši nedáváte, pokud nepočítáte s tím, že je taky sníte? Vyrábíte něco takového doma? Co dáváte na stůl, když potřebujete drobné občerstvení a vděčnou klasiku (jako jsou chipsy a oříšky) doma nemáte? Doplníte seznam, který jsem taky nastínila? Bavme se dnes o pochutinách, které mají tendenci být návykové:))

Aktualizováno: 26.5.2016 — 17:22

68 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Hm, asi patřím k menšině, ale slaný nemlsám. Když přede mne někdo postaví slané tyčky, vezmu si docela ráda, ale sama je nevyhledávám.
    Oříšky a semínka oblibuju, ale jen v rozumném množství, přece jenom bych ty zuby ještě ráda nějaký čas používala.
    Takže zbývá sladké. To bývá u mne tradičně mor, optimálně čokoláda + oříšky nebo čokoláda + oplatka. Paradoxně mně prospěl palmový tuk – tak nějak jsem se zabejčila, že tohle kupovat nebudu. A ejhle, doma je akorát hořká čokoláda a té se (jakkoliv ji miluju) přecpat nedá. Uvidíme, jestli mi to vydrží.

  2. Ja to mlsani resim vetsinou tak, ze takove veci nekupuju. On to za mne dozene prednost ale nastesti jeho mlsaci chute jsou odlisne od mych. Ale schovava to prede mnou, abych nehudrala; ovsem casto v noci mne vzbudi susteni pytliku….

    1. Hanko, takhle to vetsinou resim taky, proste to nekupuju. Chris ma rad ruzne bramburky a pringles, a cadbury cokolady, a magnum nanuky, tak mu to nakoupim, ale to zase nejsou moje oblibene veci, tak mu to neuzdibuju.

      Co jsou moje oblibene veci je treba dobry smetanovy yoghurt, nebo cokoladova pena nebo cokoladove ganache od gu, to miluju a proto skoro nikdy nekupuju.

  3. Slané brambůrky, tyčinky, oříšky koupím jen zcela výjimečně, stačí mi představa množství soli a tuku, abych odolala. Ráda mám kešu oříšky nebo třeba úplně přírodní neochucená slunečnicová semínka, ty jsem schopná zobat, dokud jsou. U mladých jsem narazila na pytlík slunečnice v bílé a tmavé čokoládě, tak tu jsem si pořád dosypávala do dlaně, až byla půlka pryč. A potvrzuji vysokou atraktivitu sušeného ovoce od IvyP., u toho jsem se musela napomínat, ať už nechám mlsání, aby taky zbylo něco na děti! (chuckle)

      1. Hrozinky nebo brusinky, obojí je dobrota veliká! Tyto drobné mlsky se tváří, že se nic neděje, když si člověk vezme ještě jeden kousek, vždyť jsou tak mrňavé! Tak klidně ještě jeden a ještě a ještě…… 🙂

  4. Tak pro mne jsou neodolatelné čokoládové lentylky M$M’s !!! Kupujeme je ve velkém balení (kilo), já je pak přesipu do skleněné dózičky která je na „stolečku“ uprostřed kanape. No a při sledování filmu opakovaně natahuji ručku a hrábnu, hrábnu, hrábnu. Hůza !!!

    Jinak níže zmíněné chlebové kostičky take dělám, když mi zbyde můj žitný cheba. Pokud už se z toho nedají udělat topinky, pokrájím na kostičky a osmahnu jen tak na másle. Pak je miska na stole a ujídáme kvapem oba.

  5. A ještě upozornění – bylo vypsáno víkendové téma na drabblení 🙂 Přidejte se – tohle není literární soutěž, to je legrace! (inlove)

    Kdo byste měl potíž s představou, co to drabble je, koukněte na publikované články od Tory, JJ a Alasdaira! 🙂

  6. Já věděla, že se na vás můžu spolehnout – jste banda mlsná jako já (inlove)

    Jen pište dál – máme před sebou víkend, buď s deštěm nebo bez něj, ale příležitost posedět si (s někým:))) a zamlsat si (něco:)) se určitě najde. Tak ať si máme z čeho vybrat 😀

    1. Nesmí pršet, čekají nás dvě oslavy narozenin (dnes a zítra), z čehož minimálně jedna bude venkovní.
      Zvlášť na tu dnešní se těším, bude to „večírek v růžovém“ (každý rok se to koná v jiném rázu), máme s MLP připravené „půlnoční překvapení“, už se směju předem.

      1. Podle radaru by to u vás mělo být v pohodě, u nás se uvidí 🙂 Já nemám nic proti rychlé přeháňce, ale nerada bych, aby pršelo trvaleji… taky máme venkovní plány:))

        1. Takže – včera nepršelo, večírek se vydařil, tolik růžové dohromady jsem ještě v životě neviděla (bylo nás tam kolem padesáti, asi víc). Naše půlnoční překvapení proběhlo už před devátou, půjčili jsme si s MLP masky růžového pantera a prasátka, ohlas byl veliký.
          Dneska už to bude v pohodě, dá se schovat pod střechu.

  7. No, tak u mě jsou to pistácie. Ty prostě doma mít nesmím, jinak to špatně skončí. Osstatní zde zmiňavané dobroty mám taky moc ráda (hlavně olivy – velké, řecké, nejlíp tmavé a ještě líp něčím plněné – a dobré zralé sýry), ale tam si prostě umím říct dost, zas tak moc se toho sníst nedá.
    Jo, ještě bych ráda upozornila na jednoho svého oblíbence, který tu ještě zmíněn nebyl, a to kapary. Ne ta obecně známá poupata, ale plody. Dobrota. Ale naštěstí se jich dá najednou sníst jen tak 5-6 (a to ještě v určitých časových rozestupech), jsou dost slané. A naštětstí se taky hůř shánějí, tak mám aspoň klid. 😉

    1. Jo, a ještě jsem si vzpomněla na jednu dobrotu, kupodivu je to minerálka, litevská minerálka Vytautas, je slaná, něco typu Vincentka, ale trochu jiná, slanější a moc dobrá.
      Tady je jedna trochu děsivá reklama na ni: https://www.youtube.com/watch?v=nITLob098W8
      Vždycky, když tam někdo z děcek nebo známých jede, tak nám musí aspoň jednu láhev přivézt.

  8. a málem jsme zapomněla, ochutnala jsem chipsy z mořských řas…slané,s wasabi,se sezamem- taky se dají sehnat v SAPĚ..nesní se jich moc, nabejvaj v žaludku a je to místo bramborovejch lupínků .. a kupodivu jsou dobrý…

    1. to jsem taky jednou od někud dostala několik balíčků zadarmo, myslím že se zásilkou z hellofresh, jenom tenoučké čtverečky mořské řasy bez ničeho a chutnaly divně, ale přitom jsem nemohla přestat dokud to nebylo pryč. zajímavá návyková chuť

        1. Aido, takze morska rasa je umami? Ja jsem si vzdycky rikala jak ta zahadna umami asi chutna.

          1. Umami neni jidlo, je to chut. Pata chut ke ctyrem zakladnim, tj. sladke, slane, kysele a horke. Holt takove japonske.

  9. tyhle bílé pěnové krekry tu čínské restaurace dávají zadarmo když si člověk objedná jídlo na dovážku a taky jsem kolikrát uvažovala jak to dělají. nikdy jsem neměla odvahu si to vygooglit

    1. tohle jsem chtěla napsat úplně dolů, vždycky zapomínám kliknout na „odpověď“

  10. Jejda samožerky!
    Všichni máme nějaké ty samožerky. Můj nejdražší do téhle kategorie řadí bramborové chipsy (nejradši česnekové) a jakékoli oříšky – vedou pistácie.
    Já mám moc ráda sladkou trojkombinaci – sušené brusinky, sušený ananas a přírodní kešu oříšky. Toho sežeru tolik, že je mi blbě. Jinak se mi daří se chovat mravně a slupnout ořechů sotva hrstičku.
    Lentilky jsou taky můj hřích.
    Jo a právě tu mlsám směs mandlí a vlašáků doma pražených a ochucených slaným karamelem (vyrábí moje drahá mlsná sestra).

    1. Pod pojmem samožerky vyráběl emeritní tchán smažené chlebové kostičky, lehce za horka posypané vegetou. To byla dobrota mastné, křupavé, slané. Tak těch bych ještě dnes dokázala sežrat mísu.

      1. Já taky, jen bez té vegety. Ale máme vycičenou obsluhu v jedné restauraci*, a tam nám je vždycky udělají.
        *aby ne, když ta hospoda (a hotel, ke kterému ta hospoda patří) je našeho kamaráda. 😉

  11. Sušené ovoce, pokud možno domácí. Slané mandle. Sýr, jakýkoliv.
    Ne v tomto pořadí, ale vedle sebe 🙂
    Dřív jsme jedla arašídy v cukru, brambůrky po metrácích (zvlášť když se hrálo Dračí doupě, tehdy vzniklo sousloví sžíravá chuť- žereš, dokud není sežráno), čokoládu a bonbóny. Dneska občas zobnu brambůrků takových těch hospodských v průhledném pytlíku, jsou ještě mastnější, ale ještě bramborovější než Strážnické- a jinak mě to nebere 🙂

        1. Jak tak děcka jezdí po světě (nejlépe někde po severu), občas nějaké dobroty, buď přímo lékořicové, nebo aspoň s lékořicovou příchutí dovezou, ono prý je ta chuť tam nahoře hodně oblíbená. Musím se přiznat, že mě to nějak nezaujalo, ale nejspíš to bude hlavně tím, že já sladké obecně nerada (ale ouzo nebo pastic mi nevadí, tak nevím).
          A propos sever – dcéři příští týden končí ten její norský Erasmus, tak ještě na posledních 10 dní vyrazily s francouzskou kamarádkou na Lofoty. Podle fotek je to tam moc pěkné.

  12. Moje prokletí jsou slané buráky.
    I když vím, že mi zase bude špatně, tak se jimi cpu dokuď jsou.

    Druhá věc, které velice těžko odolávám je mléčná čokoláda s velkými lískovými oříšky.

  13. Já nevím, já můžu toto všecko, co jsi jmenovala a ještě spoustu jiného. Olivy … olivy bych sežrala i s plechovkou (ale jenom zelené od France Josefa). Čerstvé maliny – hezky utržené z keře, položené na jazyk a rozmáčknuté o patro … POTŘEBUJU MALINY!!! Obyčejné domácí slané tyčky z listového těsta, sypané hrubou solí a kmínem – tam se vědomě od nich odstrkuju, jinak nevím, jak by to dopadlo. Ovoce všeho druhu – to domácí trhané přímo ze stromu či keře (nikdy nejím hrozny, které se přinesou z vinohradu domů, ale při sběru si uhryznu z každého druhého). Čipsovaný kokos – do jogurtu nebo samotný. Jéje – toho by bylo!

    1. olivy, no vidíš, ale já černé kalamaty – řecké a sardelová očka s kaparama… a sýry,dobré tvrdé…

  14. Mívali jsme s kolegou takový rituál. Jeden z nás došel, kývl na pozdrav, položil na stůl tabulku čokolády. Druhý mu přistrčil židli, kafe, dva hrnky a dal vařit vodu. Kafe se zalilo, z čokolády si každý ulomil pruh a snědl. Ve chvíli, kdy jsme odlamovali další pruh, ten, co vařil kafe, se zeptal: „A kdo tě naštval tentokrát?“

    Než v nás tabulka zmizela, měli jsme obvykle vymyšleno fungující řešení. Ale nikdy nic nezbylo, ať už to byla stogramovka, dvousetgramovka anebo nějaká megaveliká.

    Už jsme to dlouho nepraktikovali, asi jsou na nás lidi hodní 🙂 .

  15. Tak já asi oříšky – čokoláda – sušené brusinky. Bimbo asi všeckno. Od čerstvých pendreků ho odeženu jen proto, že při vyšší spotřebě nastává zrychlený krok… Jakmile si otevře pytlík chipsů, tak je taky dojede. Ty mi stačí pár na mističku, ale s oříškama je to horší. Tam mne zachraňuje chrup, jinak bych jich do sebe dokázala natlačit habakuk

  16. sušené ovoce od IvyP..to nemá konkurenci, tam si odměřuju a trpím jak zvíře…krekry,co popisuje RenataE-krevetové,mívají v lidlu,když je asijský týden..poctivé hospodské brambůrky jsou od SKAT Teplice, ale propadly v testu na ten šílenej akrylamid,takže jsem si pro sebe vyřešila ,že 2 pytliky ročně mě nezabijou…miluju pistáciové oříšky pražené,solené,neloupané…baví mne to loupání, je to takovej rituál..čokoláda-jen čokoládová a se solí nebo chilli,ale ty 2 tabulky do roka mi stačej…horší je popcorn, máslovej nebo solenej..sladkej nemám ráda..toho bych se ujedla.Ale v když ho chroustaj v kině,tak mi to vadí.. a miluju tacos,namáčené v různých dipech…studených i teplých a i ty tacos z pytliku,jsou super,pokud je nahřejete v troubě…a u samosběru jahod si dobrovolně popiskuju,protože bych nedávala do košíků,ale do sebe..a když jsou čerstvý,zralý jahody,moje záklopka nefunguje…

    1. Šárko, a teď si představ, že toho ovoce máš doma kila a můžeš si vzít tak maximálně dvacet gramů … No, jsou i horší věci. Jinak já můžu ořechy, jakékoliv, ale zase si je můžu dát jen v omezeném množství 😉

  17. Ta brambůrky. Ale pozor, musím si je udělat sám. Dělám trochu silnější a kořením je. 🙂

    1. Miluju domácí brambůrky! Co jsme se jich v dětství nadělaly! Teď tak párkrát do roka pro naši spotřebu (hostům předkládám kupované – nejsa kuchyňský otrok).

        1. Ne-e – smažím na oleji (ale lepší by bylo na sádle). Ono to opravdu není dietní pošmakování (rofl) , i když je nechávám okapat na takovém tom rozpařovacím udělátku. Konečně, někde na Zvířetníku by měl být můj návod (chuckle) – anebo jsem ho nenapsala? a jenom měla v úmyslu. Minimálně mám k tomu mini foto dokumentaci (rofl) http://yga.rajce.idnes.cz/2013_-_Smazene_bramburky/

            1. Růčo, růčo – pak namočím do vody, nechám chvíli odplavit škrob, pak ocedím a vyždímám v utěrce (aby byly co nejsušší) a pak vrhám v tenké vrstvě do rozpáleného tuku – a hlídám! Ono se furt nic neděje a naráz jsou hotové. Pak dám do hrnce s díravou vložkou (aby odkapal tuk) a lehce posolím – a mlátím se po rukách, abych furt nekoštovala.

  18. Sušené ovoce. Nejvíc ze všeho křížaly.
    Tuhle lásku po mně zdědil Severin. 🙂
    Loni na podzim jsem celkem litovala, že nemám sušičku. Mám nově jabloň a ta má úžasný jablka. Hodně jsem zvažovala, jestli by se mi sušička náááhodou nevešla do kajuty, nakonec vyhrály potřebnější věci, třeba nové čerpadlo do studny. Uvidíme, jak ten boj dopadne letos. (Jinak než v sušičce jablka sušit nechci: na plechu je připálím, na niti mi zplesniví, radiátor nemám.) Fakt je, že v kajutě je zoufale málo úložného prostoru a sušička je krám veliký… Ale třeba by se dala schovat u někoho a používat napůl?

    1. namáčíš tu nit v lihu,než na ni navlíkáš? A takový mřížky na sušení by ti nestačily?
      http://www.multivac.cz/produkty/bsv

      jsi šikovná,z králičího pletiva a silnějšího drátu svázeného do kruhu si je i vyrobíš levněji…

      viděla jsem sušit ovoce i bylinky i v těch závěsech z IKEA, do dětských pokojů..jen to napřed vyprali a pak vystříkali lihem, když to uschlo,nandali potřebné a sušili na slunci venku,vstupy zakryli,aby se jim tam nedostal hmyz…..
      http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/70115578/

      1. A jakou máš troubu? Já všechno suším v plynové troubě – plamínek stažený na minimum a musí být pootevřená (tady teda mluvím hlavně o mase, játrech, plicích, hrtanech – vše pro pejska (rofl) ).

        Jinak mamka sušičku už dávno zavrhla (mám ji ve sklepě) – taťka ji udělal síta z králičího pletiva, vše se přikrylo „poklopem“ ze sítě do oken a usuší všecko, na co si vzpomeneš (ovoce, houby, bylinky, zeleninu). Ovšem místa to zabírá taky(rámy jsou čtvercové a skládají se na sebe), akorát ušetříš elektriku (což taky není zanedbatelné) a pokud je příhodné léto (teplo a sucho, což u nás je permanentně), tak je usušeno rychleji.

        1. Tak na to maso pro psy jsme se ještě neodhodlala a přitom by to bylo super… sušíš jen kuřecí nebo i jiné? Jakože jestli máš vyzkoušeno? Světluch kuře nesnese…
          Já právě převařuju vodu na bezový sirup- začíná kvést černý bez, takhle zkraje je bez mšic. Při ranní procházce jsem natrhala na dvě dávky 🙂

            1. Natrháš 25 květů bezu, zaleješ 2 litry převařené vychladlé vody, přidáš nakrájený citron a 8 dkg kyseliny citronové. Necháš 24 hodin odstát. Druhej den scedíš, přidáš 2-2,5 kg cukru, trochu zahřeješ, aby se rozpustil, a nandáš do sklinek. Někdo skladuje v lednici, někdo lehce zavaří.

          1. Tak maso kuřecí prsa – ale určitě by šla i vepřová pečeně či libové hovězí – jde o to narazit na akci, aby se to vyplatilo (nebo zakoupit přes net). Chce to jenom nakrájet na tenké plátky.

            Jinak jako pamlsky opravdu nejsou špatné plíce – vysuší se prakticky na papír, jsou dietní a psi by se po nich umlátili – Terka kupuje přes internet Do psí misky (myslím, že hovězí). Krájím je ještě zmražené (jinak je to práce pro vraha), kladu na pečpapr a šups do trouby. Po čase (hodinka?) obracím. A stejně tak i hovězí játra.

            Akorát ty hrtany jsou docela mastné (ne finančně, ale od přírody), za to je naši černoši milují nejvíc. Ty se však na procházku vzít nedají (rofl) a tak je mlsají doma.

          2. Matyldo, já jsem párkrát sušila v sušičce játra. Holt se zadařilo koupit docela hořká, tak to aspoň snědli psi. Nakrájela jsem na cca půlcentimetrové plátky, sušila v sušičce na sedmdesát stupňů.

        2. Troubu mám elektrickou.
          No, uvidím, s těma rámama, ale jabka jsou až na podzim a to už zas takovej pařák nebejvá…
          Se to nějak vyvrbí.

          1. Sušička má oproti troubě tu výhodu, že ji můžeš přenést někam na terasu, pod přístřešek.., takže si zbytečně nevyhřeješ kuchyň a hlavně si tu vlhkost nepouštíš do baráku. Já suším v Ezidri, ta je drahá,ale dobrá 🙂 , jako záložní nebo pokud je toho ovoce moc najednou mám tuto http://susicky-potravin.heureka.cz/status-sta-193100/ . Není tak dobrá jako Ezidri, ale i tak je o třídu vejš než všechny běžně dostupné Ety, navíc je k ní to struhadlo.

  19. Těmhle pochutinám mírně vzdoruju tím, že je mám doma jen v základní podobě. Buráky ve slupce – sním jich méně, když je musím louskat. Popcorn jen jako kukuřičná zrna, musím je upražit v pánvi.
    Bramborové chipsy jen párkrát do roka, a vždycky ty úplně klasické, mastné, z opravdických brambor, mají nějaký regionální název typu „Strážnické brambůrky“.
    Moje „guilty pleasure“ jsou takové bílé krekry, vůbec netuším, z čeho jsou vyrobené, raději jsem to nikdy nezkoumala.Vypadají trochu jako kdyby se usmažila koupelová pěna.Při vložení do úst se přicucnou k jazyku a ty „bublinky“ praskají 🙂
    Moc ráda jsem měla „krevetové chipsy“, které se prodávaly ve Frionoru. To bylo v době, kdy jsem se ještě o složení potravin vůbec nezajímala. Sušené placičky sklovitého vzhledu se hodily do rozpáleného oleje, za pár vteřin se nafoukly na čtyřnásobek a byly (tenkrát) strašně dobré. Kdo ví, třeba by mi chutnaly i dnes. Ale to složení bych dnes určitě nečetla 🙂
    Arizonky jsem také měla ráda, ale původně měly různé barvy různé chutě. Mám pocit, že bílé byly kyselé. Teď jsou všechny jen sladké a už je nekupuju.
    Doma vyrábíme slané tyčinky z tvarohového těsta (250 tvaroh, 250 máslo, 250 hladká mouka, potřít vejcem a posypat solí a kořením). Nikdy nic nezbyde 🙂

    1. Jestli máme na mysli totéž, tak ty bílé pěnovité krekry se dělají snad z něčeho takového, jako je bramborová kaše. Miluju je, mnohem víc než klasické brambůrky, a jsem schopná sežrat celý pytel. Takže je radši ani nekupuju, jen tak dvakrát třikrát do roka.
      Krevetové chipsy jsem taky měla moc ráda, vždycky u nás doma byly v pohotovosti, protože neusmažené měly prakticky neomezenou trvanlivost. Ráda jsem je smažila, moc se mi líbilo, jak se s nimi v tom oleji chvíli nedělo nic a pak najednou se ta kolečka prudce nafoukla. Ještě si tu zvláštní chuť vybavuji – mírně nasládlá, jemně rybí.
      Arizonky byly taky dobré, taky jsem měla ráda ty kyselé, ale barvu už nevím. Ani jsem nevěděla, že se ještě vyrábějí.

    2. RenatoE, to jsou ony:
      http://www.susi.cz/vyrobek/krevetove-lupinky-na-smazeni-227-g/?utm_source=seznam&utm_medium=cpc&utm_campaign=PPC+Susi.cz&utm_content=Krevetov%c3%a9+chipsy
      http://www.asijske-potraviny.eu/speciality-pouze-na-eshopu/32-krevetove-chipsy-pidgeon-227g-2147483647.html

      Tenkrát se tu prodávaly vietnamské, tyhle jsou čínské, ale je to ono. Složení není nijak děsivé. Troška glutamanu jednou za čas člověka nezabije, ostatně v čínské kuchyni je dost obtížné se mu úplně vyhnout.

        1. Zrovna předevčírem jsem je měla v ruce v brněnské vietnamské tržnici a taky zavzpomínala na dětství, kdy mi chutnaly. Nakonec jsem je ale nekoupila.

        2. Stačí mi krabička 😀 , ale rozhodně ne v SAPĚ. Ač jsem z Prahy, tak jsem tam ještě nikdy nebyla a musím říct, že mě to ani v nejmenším neláká. A zrovna před chvílí jsem zase byla utvrzená ve svém odporu. http://www.novinky.cz/ekonomika/404793-inspektori-zavreli-kvuli-hygiene-tri-provozovny-v-trznici-sapa.html
          Já vím, že bordel bývá i jinde, ale tady je přece jen až moc velký a až příliš zjevný (ono to není poprvé). A jídlo bych si tam tedy už vůbec nedala, radši ani nedomýšlím, jak probíhá vaření. Stačilo mi vidět stánek v Pražské tržnici. Naštěstí tuto kuchyni ani nemám ráda, takže je mi to jedno.
          Ale kdo to má rád, tak je fajn, že má kde uspokojit své choutky. Dobrou chuť. (devil)

          1. Balených potravin bych se nebála, to ostatní je diskutabilní. U nás v Brně je to asi snažší kontrolovat, podniků, nabízejících jídlo je tam jen asi pět, stejně tolik je i prodejen s potravinami. Občas tam jíme i nakupujeme (třeba rýži, pálivé papričky, kimči, tofu a koriandr) a ještě nám nikdy nic nebylo. Chodíme tam tak cca posledních 10 let, MLP na jídlo tak jednou týdně určitě. Oni se podvodníci najdou všude, i tady jsou ryze české hospody, ve kterých bych si nic nedala ani náhodou.

            1. Což o to, taky bych to možná přežila bez úhony na zdraví. Jedla a pila jsem taky všelicos za všelijakých podmínek a pořádná střevní příhoda mě stihla jen jednou, a to ještě tam, kde bych to ani nečekala. Spíš mi jde o tu představu. Ne nadarmo se říká, že do kuchyně by se člověk neměl dívat. Ale poměry v těchto provozovnách mi přijdou už přes čáru. Naštěstí, jak říkám, tuhle kuchyni nemám ani trochu ráda, takže mám dilema vyřešené. I jinak chodím jíst do restaurací jen minimálně. Ale nikomu to neberu. Jen já mám ráda čisto 😀 .

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN