Jeli tři týdny vražedným tempem nepřívětivou krajinou, museli se skrývat před zloduchy, zabíjet obludy a stále dojeli dostatečně svěží, aby na konci své cesty zachránili svět. Ano, to je podstata mnoha dobrodružných – a zvlášť fantasy – příběhů. Já si umím takový příběh užít, ale kdesi nad ním se mi v hlavě rodí zcela nevhodné, leč praktické otázky. A není jich málo:))
Tak například: hrdinové jedou na koních tři neděle pustinou, obvykle maximálně rychlým tempem. Každý den jedí – někdy i víckrát:)) Pokud autor jen trochu něco ví o koních, tak hrdinové nezapomenou každý den dát koním aspoň tu hrst ovsa nebo jiného obilí. A já si lámu hlavu – kam dali tak veliké množství nákladu? Vždyť o nákladních koních tam obvykle zmínky nebývají! (Já vím, Karel May je míval:))
Nemohu si nepředstavit, co všechno já třeba nacpu do auta, když akorát jedu se psima na výcvikový tábor – a to nám v kempu vaří obědy a večeře, takže s sebou beru jen jídlo pro psy a snídaně a svačiny pro sebe. Co z toho by se mi vešlo k sedlu?:))
I když připustím, že většina autorů své hrdiny na cestách obvykle krmí jen sýrem, chlebem či plackou, sušeným masem a ovocem, stejně mi přijde, že třeba pro tři lidi na tři týdny to musí být pořádný balík zásob. Přidejte něco málo pro koně, a i kdyby sem tam se štěstím něco ulovili (autoři to obvykle hrdinům aspoň jednou dopřejí:)), tak stejně musejí dojet k tomu zachraňování notně vyhladovělí a… páchnoucí.
Autoři totiž svým hrdinům obvykle dopřejí maximálně opláchnutí v potoce nebo řece, ti drsnější je nechají namočit jen tehdy, když se přes tu řeku brodí:)) S čímž souvisí otázka převlékání. „Do tlumoku si nacpal/la zásobní oblečení, trochu jídla, popadl/dla meč, vyskočil/la na koně a vyrazil/la zachránit svět“. Těší mě um, který přitom hrdinové předvedou, ale nejvíc se mi líbí, jak málo jim k tomu stačí. Já bych mohla mít srdce hrdiny, ale ten zbytek člověka mám prostě nehrdinsky zhýčkaný:))
Další otázka je – jak jinak – toaletní. Zvlášť, když mezi hrdiny jede přestrojená dívka nebo žena. Ale i kdyby byla nepřestrojená, žena je to pořád. A příroda si žádá své a požadavky na ženy bývají minimálně v jedné části měsíce dost náročné. Hm. A ještě v přestrojení? Tohle je obecně problém v dobrodružných románech – taková žena ani nemusí cválat nehostinnou krajinou, stačí ji zavřít na loď. Jak to tedy dělají, když jejich zavazadlem nejčastěji bývá jen tlumok nebo sedlová brašna? 😀
No a pak je tu ještě jedna delikátní otázka. A) Pronásledovaní nebo pronásledující hrdinové se obvykle snaží být maximálně tišší, tedy aspoň do rozhodujícího úderu. B) Podle mé zkušenosti většina lidí ve spánku chrápe. Výsledek? A čím je hrdina mohutnější a starší, tím je pravděpodobnější, že v době, kdy ho vinou strašlivé únavy dostihne tak potřebný spánek, ryčí ve spaní jako buvol. A jak je to potom s tím skrýváním?:))
Já vím, že příliš mnoho detailů zabíjí literaturu, takže to autorům ani nevyčítám. To jen ty moje přízemní životní zkušenosti kombinované s neukázněnou představivostí:)) A protože mám chuť si hrát, vybízím k tomu i vás: jaké věci umějí domalovávat do příběhů vaše zkušenosti s vaší představivostí?
PS: Odmala jsem milovala příběh o Robinsonovi. Právě proto, jak všechno budoval od původního vraku a za pomoci nezlomné vůle a nekončícího úsilí. Totéž platí pro „Dva roky prázdnin“ od Julese Verna. Taky máte rádi knihy o tom, jak se ze skoro ničeho vybuduje něco?
PPS: Za prakticky uvažující (tedy základní potřeby hrdinů neignorující) autory fantasy považuju například Gartha Nixe (Sabriel, Lirael, Abhorsenka), opravdu oceňuju a užila jsem si přístup Johna Flanagana (Hraničářův učeň, Bratrstvo, všechny díly a kombinace). Je jich samozřejmě víc – ale já bych chtěla, abyste vzpomínali i vy!:))
PPPS: Jak mám ráda Tolkienovy knihy, tak si myslím, že právě on patřil k těm, kteří jsou v podstatě nad fyzické potřeby svých hrdinů poněkud povzneseni 😛 Co myslíte, kdo další by patřil do této skupiny?
PPPPS: Pojďte si dnes hrát! Nebudeme se brát moc vážně, co vy na to? (wave)
Ha! Dobrá, hádanka: co byste řekli, že ze zásob v autě zabere nejvíc prostoru?
Voda?
Ta se dělí o druhé místo s kanystry s palivem.
Vzhledem k tomu, že píci s sebou asi nevozíš… krmení pro psy asi taky ne (to zabírá dost místa v mém autě:))… Chleba? (ten dlouho nevydrží, vody je potřeba víc… i když jak kde) Konzervy pro lidi? Fakt nevím, co má tak velký objem. Asi mi to nemyslí (wasntme)
Balíky s rolemi toaletního papíru to jsou. Zabraly půl jednoho z aut.
P.S. nejde o to co vozím já. Pohybujeme se v intencích, které jsi nastínila v článku, tedy vypravy do pustin.
Jasně!!! 😀 Mech se taky běžně nevyskytuje, že? Máš bod! 😛
To je dobrý! A přitom, pokud se v oblasti vyskytujou pořádný listy, to není životní nutnost… (Na rozdíl např. od té vody. Mimochodem, taky jsem tipovala vodu.)
To je právě různé. Někde jsou. Někde jsou, ale není radno si pro ně chodit. Někde nejsou ani „nepořádné“. Někde je jich málo a pět lidí by chudáka stroma oholilo za dva dny. Vody se také vozilo hodně, ale oni už to místní znali a měli vychytáno, kde se dá doplnit z existujících zdrojů taková, ze které by nevyvstala zvýšená potřeba té v hádance míněné komodity.
stačí i písek, pokud není ostrej….
Mně tuhle velmi bodlo vzrostlé zelené obilí … (rofl)
Spomenula som si na film S tebou mne bavi svet 🙂
Pamatate na scenku, ako tatko vytiera dietatu zadocek ihlicim (inlove) ?
Ty sis s prací zemědělců doslova vytřela…!!!! 😀 😀
No – a jak jsem velebila, že naseli obilí a ne řepku … osvícení sedláci (nod)
Já tohle řeším u seriálů a u vicedilnych sérií (Harry Potter, Tolkien). Beru, že prostředí má nějaké parametry, ale hrdinové v pozdějších dílech mají problém udělat něco co v předchozích dílech nebyl problém (nebo naopak). Nelogičnost v porovnání s reálným světem lze odpustit, ale pokud děj porušuje vlastní pravidla, tak to je na pováženou.
Přesně! (jak jsem psala dole (chuckle) )
U filmů tyhle praktické věci moc neřeším, spíš různé technické nesmyslnosti.
Ale často se zamýšlím nad tím, jak to v reálu s hygienou dělaly matky malých dětí před takovými sto a více lety. Nebo dodnes dělají v jiných koncích světa. Když si uvědomím, kolikrát za den těm svým umyju ruce i jiné části těla…
Decka okupali v korytku, teda neckach a nejak moc sa s hygienou neparali.
Este dodatok: V sucasnej dobe to s hygienou neraz prehaname. Bojujeme proti vsetkym bakteriam a potom sa cudujeme, ze deti maju alergiu pomaly uz na vsetko.
Vytacaju ma reklamy typu:
– Pouzivajte nas prostriedok XY a vasa domacnost bude uplne bez bakterii, vase dieta moze kludne spapat susienku z podlahy.
Preboha, to chceme, aby nasledujuce generacie chodili v skafandroch ???
ano,papala jsem sušenky z podlahy i když ji matka nevytírala Sanytolem nebo Savem…prostě když mi upadla,tak jsem ji zvedla,ofoukla a snědla…
a žiju!!!!
Víš, jsem moc ráda, že žiju právě tady a právě teď – nejen kvůli hygieně 🙂
😀 Za další stovku, dvě stovky let a víc budou lidé kroutit hlavou, jak jsme v tom 20. a 21. století vůbec mohli přežít, když všechno bylo tak primitivní. Myslím, že tohle si říkají lidé odnepaměti, protože doba, ve které žijí, je vždycky ta nejmodernější.
Hygienu malých dětí prostě řešily na úrovni své doby. Z dnešního pohledu nedostatečně, z dobového pohledu prostě tak, jak bylo zvykem. Utřít, občas umýt, mytí rukou se, řekla bych, neřešilo nijak, leda až byly vysloveně špinavé. S dobou se to samozřejmě vyvíjelo, generace mých rodičů už měla například časté mytí rukou běžně zažité. Taky hodně záleželo na možnostech matek. Ty bohaté v bytech nebo domech vybavených na osobní očistu asi udržovaly i své děti v čistotě, ty chudé to asi moc neřešily. Hodně dětí v nízkém věku zemřelo, naopak silní jedinci to přežili.
Ono mozna tehdy si deti vypestovaly imunitu proti ruznym bakteriim a bacilum – aspon teda ty odolnejsi. A nemusim se ani divat tak daleko. Jako decko jsem travila prazdniny na dedeckove chate na samote, kde nebyla elektrika a tudiz i lednicka. Do nejblizsiho obchodu dost daleko, a maso tam stejne k dostani nebylo.Takze nejake maso se obcas privezlo z Olomouce, dalo se do tezkeho kastrulku, zalilo vodou s trochou octa, na to kameny a poklicka a chladilo se ve stinne casti ricky, co tekla kolem chaty. A kdyz se maso dalo troche na hrane, tak se omylo ve slabem roztoku hypermanganu. A nikomu nikdy nebylo spatne, i kdyz jsme s bratrem byla ditka mala. A v 70.etech – maso v masne viselo na haku, v lete na to sr…ly mouchy a taky jme prezili ve zdravi. Obavam se, ze kdybych to same snedla dnes, tak bych mela zazivaci revoluci.
Jj, pokud ovšem viselo.Pamatuješ :
„Dobrý den, máte Sparty?/cigarety) Prosím Vás jaký Sparty,tady jste v Masně! Jejda pardon, vidím prázdný háky, tak jsem myslel, že jsem v šatně.“
Já ale nemyslela na bakterie. Spíš na dítko omatlané kaší, slintající kvůli zubům a potentononc až za ušima, s patřičným odérem kolem. 🙂
Máme chalupu bez vody a elektřiny, bývám tam často, s dětmi od pidimimina. Dovedete si představit, že tam se to s hygienou opravdu přehánět nedá. Ale aspoň vlhčené ubrousky a papírové plenky to jistí.
Pamatuju, když naše chata taky byla bez tekoucí vody a elektřiny. (Studnu měla vždycky, krom toho je půl kilometru daleko studánka.) Užitková voda byla v kádích (aby se neplýtvalo studnovou, pramen podle dědečka není příliš silný), ohřívala se na kamnech. A stejně nebyl problém se dvakrát denně umýt – v lavoru. Takže předpokládám, že dítko omatlané kaší a oslintané lze vnořit do lavoru nebo vaničky.
OK, tak člověk prostě donese 4 kýble vody za den, no…
Nemusí být nutně z vodovodu.
Taky lze košiláčkovi vyhrnout košilku a namočit špinavý spodek do potoka. Je to ledové, košiláček bude vřískat – ale jsme zhýčkaní, mýt se pod pumpou (což je ještě ledovější) bývalo normální.
Jo, takhle myli na chalupě (elektřina ano, voda ne)jakou mimi a batole mě, a já tak nyla svoje děti 🙂 Na chvíli a v létě dobrý, jinak nic moc. A Pavčo, ty ubrousky a jednorázové plenky bych tehdy brala… 😛
Přesně! Na chvíli, v létě (nebo aspoň ne v mrazech), se všemi dnešními vymoženostmi. A mám jen dvě a na práci skoro nic jiného.
Ještě moje prababi jich měla mnohem víc a hospodářství k tomu. Opravdu bych chtěla vidět, jak to v jejich chalupě fungovalo.
na kamnech se vždy hřála voda….
Něco ti povím – už jsem to tu kdysi psala. Ráno se mimino uvázalo staršímu děcku na záda „chůvkou“ a večer sundalo … jak byla voňavá obě děcka si dovedeš jistě představit. A není to tak dávno – před první světovou válkou (a počítám že aj mezi válkama včetně).
On nikdo netvrdí, že je to super extra pohodlný, jenom že to jde přežít. 🙂 Oni ti Římani věděli, proč jako první hned po opevnění stavěli vodovody a veřejný lázně. 🙂
Tak při čtení mi „logické“ chyby také nevadí, vlastně si jich skoro nevšimnu. Asi proto, že mozek se věnuje ději, obzvláště, když je napínavý a tyhle drobnosti přehlíží. Zato film „krmí“ nejen mozek, ale i oči a to si případných nesmyslů všimnu často a ano, také si neodpustím hlasitý komentář. Někdy dokonce choti řeknu, ať film zastaví (díváme se zásadně jen na DVD nebo streaming), abych mu mohla svoje rozořčení detailně vylíčit 🙂
Co se „tělesného procesu“ týče, tak to je mi největší záhadou u různých masových akcí, zápasů, uličních protestů apod. Ano, když jsou předem plánované, dodají možná dostatečnou řadu přenosných záchodů. ALE, kdo se k nim stačí včas prodrat, když stojí někde v předních řadách? A kdyby i ano, tak tam bude fronta a tedy já bych to určitě nestihla 🙂 Kdysi jsem někde četla, že královna Alžběta používá za tímto účelem svoji kabelku. Když někde rozdává delší dobu úsměvy, podává ruce, nebo je prostě obklopena lidmi a „přijde to na ni“, tak prý si kabelku (jistě s dostatečným předstihem) přehodí z jedné paže na druhou. A to je znamení, aby ji její „strážci“ nějak rychle a „nenápadně“ odvedli.
Dede, přečetla jsem článek „o kníkaní“ cos dala odkaz na Psa. A tam jsem se dočetla Andyho novinu 🙂 Tak držím palce, ať se mu nova práce líbí a stěhování přežijí bez úhony (už mají bydlení?). A jistě je radost veliká i v celé rodině, vždyť ty (a Martin) si budeš moci užívat babičkování kdykoliv se ti zlíbí, ne?
Hmm, také se neukazuji vpravo a kupodivu se čas ukazuje „náš“, odpovídá, kdy jsem psal. U nás je teď 12.23. Dříve jsem se svým „pozdním“ komentářem naskakovala nahoře. Tedy že jsem „zasunutá“ níže mi vůůbec nevadí, jen – jako Hanka – komentuji to, že je na Dedeníku jiné časové pásmo než dříve. ALE, jestli to pomůže k tomu, aby fungoval bez zádrhelů, tak jen tak dále, hlavně, že to Andy opravil !!!
Maričko a Hanko, nefungujou. Jenže oni nám nevěřili, že je to jejich problém. Tak Andy nainstaloval novej čistej wordpress a na něm ten čas zlobil taky. Tak museli uznat, že chyba je na serveru, tedy u nich. Teď čekáme, co s tím udělají. Andy jim už psal i volal… Víc zatím nedokážeme.
Provozni komentar. Kratce pred polednem meho casu, tedy kolem 6. odpoledne u vas, jsem odeslala dalsi komentar, zobrazil se, ale nebyl v soupisce nedavnych komentaru a ukazova cas kolem 10. dopoledne, coz nedpovidalo zadnemu casovemu pasmu. Takze ty hodiny asi jeste nefungujou dobre. Tak jenom upozornuju.
Tak u filmů to chápu,to či ono hrdinové nedělají nebo nepoužívají, proto, že to tak mají ve scénáři,takže nejsou za jakékoliv logistické problémy odpovědni a my jim musíme věřit.To jenom my cestujeme na tři dny s báglem jako stodola,ověšeni psy a ratolestmi.
V knihách, tam je potřeba se zamyslet nad erudicí autora.Myslím, že autor spoléhá hodně na čtenáře své vlastní knihy a tak nemá potřebu se zabývat kam „chodil oráč Přemysl“,ví , že jeho čtenář ten balast k poutavému ději nepotřebuje.
Ještě mně zaujaly měsíční ..hmhhmhm.. problémy,nejen jejich tento specifický název. Zde si myslím, že scénaristé a autoři zřejmě spoléhají na vyvinutý farmaceutický průmysl. :-))
Hm, je to zajímavé s tím rozdílem mezi knihami a filmy – Jenny a Maričko 🙂 Když nad tím tak přemýšlím, tak to mám stejně. Možná je to tím, že u čtení si hodně domyslíme, a tak to děláme „správně“. Kdežto film ukazuje vlastně všechno, tedy i ty chyby 😛
Phantasy nectu, opravdu mne to nikdy nechytlo. Ale podobne otazky mne taky napadaji. A taky otazky z trochu jineho soudku. Jsou takove ponekud ujete televizni reality show z prirody, ktere normalne nesleduju, ale obcas v noci, kdyz mne vzbudi noha nebo zada, tak na to chvili ziram. To je treba o tom, jak nejaky borec jde pesky jen s batuzkem divocinou a staci si byt sobestatny, jak ti pradavni sberaci plodu. A casto prochazi kriiiziiiii a vzdycha do objektivu, ze jestli nenajde zdroj vody, tak umre… Si rikam, hergot, vzdyt ty lidi, co to filmujou, urcite s sebou neco k jidlu a piti maji, tak mu treba daji. Nebo alternativne si muzou vecer debuzirovat pred stradajicim borcem. (chuckle) Uplne nejlepsi je dvojice, chlap a zenska, co prochazeji drsnou divocinou nazi. To je obzvlaste povedene, protoze kvuli pruderni americke nature jsou choulostive casti zakryte takovyma sferickyma koulema, ktere tam editori pridavaji, aby verejnost nezahledla holy zadek nebo hur. Takze ti dva se prodiraji divocinou s tema posleze pridanyma stribrnyma koulema jak nejaci divni mutanti. A trpi nedostatkem. 😀
😀 Hanko, tak takový pořad jsem ještě neviděla 😀 Proboha a proč jsou nazí? Vždyť i ten pračlověk měl oděv… 🙂
Hledaji sve vnitrni JA.
Jooo – na nějakém kanálu u nás to dávají i v češtině. A mám stejné připomínky jako HanaW – když už je někdo točí, tak předpokládám, že s plnou výbavou k přežití … takže „snad“ by je umřít hlady či podchlazením nenechali … i když, kdo ví, tahle reality show jsou čím dál ujetější.
A ako chodia na zachod pasazieri vesmirnych lodi ? Napr. Han Solo vo svojom Falcone asi tiez toaletu nema 🙂 .
Inak to by ma zaujimalo aj v skutocnosti. Ako chodia kozmonauti na toaletu v bezvahovom stave ?
Podtlak? (wasntme) 😀
Přesně tak. Přivazovací řemeny pro konajícího a odsávání vykonaného. Tekutina se odsává do nádobky, pevná fáze se uzavře do sáčku na zip. Prý se to skladuje a odváží zpátky na Zemi. Ovšem to skladiště bych chtěla vidět… :).
Jo, tady je o tom písnička: https://www.youtube.com/watch?v=wFRxvC3b36s
Tak nějak to bylo v Marťanovi 😉 . pak z toho enóna v sáčcích pěstoval brambory.
Nebo nám to spadne zmrzlé na hlavu. :-))
Speciální záchod
Samozřejmě že v průběhu dne se mohou přihlásit obvyklé lidské potřeby: je nutno jít na záchod. Ten je umístěn v ruském modulu Zvezda. Vzdáleně se podobá pozemským toaletám, ale jeho ovládání je přece jen trochu obtížnější. Sedátko je oproti pozemskému profilované tak, aby zadní část těla na ně dobře přisedla.
Do mísy se při velké potřebě vkládá polopropustný pytlík, který se rozevře a přitiskne ke stěnám. Výkaly proud vzduchu strhává do rozevřeného pytlíku a pouze plyny a menší množství kapalin proniknou do odpadu.
Pro močení slouží speciální nástavce – samozřejmě odlišné pro muže a ženy – hadicí připojené na odsávání.
Směs vzduchu a moči spolu s odpadem z „velké strany“ jde do rotačního separátoru, kde se odděluje od plynu kapalná část, včetně splachovacího dezinfekčního roztoku kyseliny chromsírové, která bezpečně rozloží případné zbytky tuhých odpadů a zabije mikroorganizmy.
Kapalinu pak čerpadlo přečerpává do výměnné nádržky označené ruskou zkratkou JeDV-U (nádoba na vodu – moč). Po naplnění se jejich obsah pravidelně přečerpává do vyprázdněných nádrží v lodích Progress, ve kterých se před tím dopravila pitná voda na palubu komplexu ISS.
V budoucnosti se však uvažuje o zpracování moči na technickou vodu, která by mohla sloužit jednak jako surovina pro výrobu kyslíku elektrolýzou, jednak jako část splachovacího roztoku v palubních záchodech. Oddělený vzduch ze záchodu prochází přes chemické filtry odstraňující zápach a vrací se zpět do ovzduší stanice.
Zdroj: http://technet.idnes.cz/jak-se-zije-na-vesmirne-stanici-iss-obycejny-den-350-kilometru-nad-zemi-1j0-/tec_vesmir.aspx?c=A080922_155116_tec_vesmir_mbo
Joj, sharko, koukám, že to máš nastudované opravdu parádně. 😀
jeden neví,kdy se mu to bude hodit 😀
AD „přečerpává do vyprázdněných nádrží v lodích Progress, ve kterých se před tím dopravila pitná voda“ … doufám, že ruští občané jsou ekologicky a ekonomicky uvědomělí a tyto nádrže se ve vesmíru otočí vícekrát – tam voda a zpátky moč … koneckonců, je to desifikováno už ve vesmíru (rofl)
YGO, máš pravdu, soudě dle počtu dopadů domnělých meteoritů v ruské krajině. 🙂
Checheche – ty zabijáku romantiky, ty jsi už jako Jan. S ním se nedívám ani na pohádky, protože nejdýl po úvodních titulcích z něj vypadne moudro, začínající většinou slovy Proč, Jak může, Jak je to možné, Logicky to není možné, Jsou to debili, Přepni to …
Musíš vzít v úvahu, že fantasy se většinou odehrává ve středověkých kulisách (ne nutně ve středověku) a tenkrát mytí bylo zdravotné závadné (rofl) – tudíž to je vyřešeno.
Žena v přestrojení – je vědecky dokázáno, že v extrémních podmínkách ženy prostě měsíční ty … hmmm … problémy nemají. A uznej, že průjezd měsíční krajinou v přestrojení za chlapa s vidinou boje a následnou bitvou s absolutní přesilou je dost stresující (chuckle) – tudíž to je vyřešeno.
No promiň Dede, ale hrdina (ani ve více než mužném věku) ze spaní neryčí, neb on ani nespí! Jemu stačí spočinout hodinu opřen o strom – jedním okem hlídá hrdinku (naivně převlečenou za hocha) a druhým bloudí po okolí a hledá padouchy (takže je v podstatě šilhavý – che) – tudíž to je vyřešeno.
Co tam máš dál (chuckle) ? Jídlo a pití – hrdinové jsou asketičtí a mají spalování jako vlk – když je potrava, tak se nafutrují do zásoby, když není, tak to jejich metabolismus vydrží – tudíž toto je taky vyřešeno.
Jediné, co mne zaráží, je otázka vyměšování. Pravda, není-li jídlo, tak často se nemusí odskakovat do křáků, ale přece jenom … myslím, že hrdinové mají chronické problémy s ledvinami a tlustým střevem … tady by se měl autor zamyslet, protože nemocný hrdina nemůže vydat tolik sil, jako hrdina s pravidelnou stolicí, odcházejícími větry a dobrým PH moči (rofl) (rofl)
Nojo, jenže ženy tyto každoměsíční záležitosti ztrácejí v takových stresových situacích, jako je třeba anorexie, koncentrák a tak podobně, tedy když organismus extrémně strádá a chřadne, a to ještě až po nějaké době, kdy už je opravdu zchátralý. A to zase vylučuje to celodenní harcování na koni, o následné bitvě, kdy hrdinka porazí na hlavu celé vojsko, ani nemluvě 😀 .
pamatuješ na ten pochod unesených našich občanů v ANGOLE? Tak tam ženám taky na tom pochodu menzes přestalo.
Ale no tak, vy to berete zase příliš vážně … je to jenom hra, ne doopravdy (to vždycky říkám Jeníkovi – to NENÍ DOOPRAVDY! – kor u pohádek)
Ve středověku nebo v džungli si ty ženské záležitosti ještě umím představit, ale nějak to musí řešit takové Eskymačky… hm?
Kromě toho mě v návaznosti na téma napadá – v mnoha fantasy knihách mají hrdinové od autora k dispozici přírodní, zdraví neohrožující antikoncepční prostředky, nota bene vesměs v „morning-after“ formě – zřejmě aby nebyly jejich vzájemné citové problémy komplikované ještě těhotenstvím. To teda ve středověku určitě neměli. Jojo, je to zajímavé…
Ony si ženy ve středověku menstruace moc neužily. Buď byly těhotné, nebo kojily, a někde mezi těmito činnostmi zpravidla brzy zemřely. Tak snad jedině jeptišky.
A když si jí zrovna užívaly, svázaly si mezi nohama spodní sukni a tu pak po týdnu odmáchaly ve studené vodě a vyvařily stejně jako plíny.
Ech, to musela být rychna!
Nicméně u Němcové je doloženo, že si radši vzala o spodnici víc, když měla potíže – o menzes se prameny nezmiňují, jde o tu nemoc, co měla, ale efekt je podobný: krvavý výtok.
jo, to by mě zabilo…jedna sukeň by mi nestačila, já bych i ve středověku seděla doma na kyblíčku a čekala,až to přejde…
Zase na druhou stranu si musíš uvědomit, jak jsou některé akty nebezpečné. Například v trilogii Jurského parku je ubezdušen na toaletě jednou právník a jednou nějaký dobrodruh, pravda, ten v přírodě 😀
To víš, soustředíš se své tělesné pochody a nedáváš pozor na okolí a naráz zjistíš, že jsi v hajzlu … život je nebezpečný!
(rofl) (rofl) Ygo, ty mě jednou zabiješ – smíchy! (rofl)
rozepiš ty Janovy připomínky..to bude dobrá groteska…. (chuckle)
Jo! (nod)
😀
Beru to jako kouzlo středověku 🙂 Však se před svatodušními svátky umyjí a vícekrát do roka to škodí zdraví, to už říkala služebná Angelice 😛
A bojující princezny jsou vynálezem posledních asi dvaceti korektních let. Vždycky mě omývají, když čtyřicetikilová krasavice zpráská na hromadu pět stokilových chlapů a ani si nepomačká šaty 🙂 Njn, sci-fi 😀
miluju XENU 😀 a tu její zrzatou kamarádku s „holí“ ..
Ty opomíjíš, že taková krasavice inteligentní obvykle projde příšerně náročným výcvikem, kde získá vpravdě nadpřirozenou rychlost a obratnost, kterou vyvažuje brutální sílu mužů. 😛
Mimochodem velmi (občas až brutálně) praktickým autorem je Sapkowski – jeho hrdinové dokonce krkají a prdí (chuckle)
ano,já mám Sapkowskiho ráda… a pak ještě Pilipiuka a jeho Jakuba Vandrovce..jestli jsi nečetla,tak doporučuju!!!!
Jj, mytí je všeobecně nezdravě, taková špína,ta pěkně ucpe póry a už tam žádný bacil nemůže. :-))
Ale no tááák 😀
Špína přece první týden hřeje a pak se oloupe!
(rofl) Děvčata, krásně se doplňujete! (rofl)
Tyto a podobné otázky mě napadaly už v dětství (jak chodili hrdinové, přivázání k mučednickému kůlu, na záchod apod.?). A protože jablko nepadá daleko od stromu, trápilo to i naši Báru, velkou milovnici fantasy, až sepsala následující:
http://barka.blog.cz/1201/lesni-moudrost-pro-zacinajici-hrdiny-1
http://barka.blog.cz/1203/lesni-moudrost-pro-zacinajici-fantasy-hrdiny-2
Pavle, to je prostě geniální! (rofl) Bára je fakt dobrá. Kdyby se jí to líbilo, ráda to uveřejním:)))
Předčítám to tu MLP nahlas a tlemíme se oba. 😀
Výborně napsané. (y)
Dede, taky jsi otevřela Kancelář jako Saturnin??? V příbězích hrdinové nevylučují,nepáchnou, pokud jedou pustinou a nemají vodu…pokud chrápou jako buvoli,tak v krajině, kde se buvol vyskytuje,to nápadné není, pokud se nevyskytuje, vznikne legenda o strašidle 😀 ..pokud to jde, snaží se hrdinové nebo někdo z doprovodu něco ulovit, znárodnit (ukrást) i Tolkienovi hrdinové kradli zeleninu..pokud kořist není,sáhne se do zásob, pro sušené maso nebo tak..až na několik drobných výjimek,hrdinové bývají štíhlí,vysocí..aby ne, když se pořádně nenajedí!
Io má pravdu,že v bitvě je fuk,jestli je hrdina umytej a vonící…pokud tedy sebou nemá matku,která by ho tepala, že by měl být umytý a mít čisté spodní prádlo, aby se za něj v případě nehody (zranění,zabití) nemusela stydět… 😀
S pustými krajinami mi to vždy přišlo,že jezděj v kruzích nebo bloudí,protože tak pusto snad není nikde… 😀
Sharko, Marek mi ke dni matek věnoval knihu vhodnou pro dámu jistého věku – epickou fantasy Píseň krve od Anthonyho Ryana – první díl. Protože nedokážu nečíst, jsem již utopena v ději a tak mě tyhle otázky napadají tak nějak aktuálně 😀
Jinak ta knížka opravdu není špatná – je mi jasné že za chvíli budu tahat do kindlu další díly v angličtině a trpět zpětným překladem:))
Krasne tema! Neni nekdo ze ctoucich treba sniperem? By me totiz hrozne moc zajimalo, jak zazenou takove kychnuti?! Koukaj pres vsechna mozna technicka udelatka na pusce na padoucha, smer vetru dobry, padouch skoro v miste, kde ma po peti hodinach cekani byt a najednou – hepci! Ja bych zmackla a bylo by po akci. Ok, tak sniper ze me taky nebude…
Nebo tuhle me napadlo u fotky horskeho prusmyku, kde jsme meli tusit zamaskovane vojaky nejlepsi armady sveta – lezi, maskuje se, skoro ani nedycha, kychani zahadnym zpusobem zahani, strevni pochody v klidu, dva dni nepil ani nejed, aby teda na zachod nemusel a najednou mu zakruci v zaludku! A uz jsou nahrani vsichni. Jak to ti kucii delaji?!
a jeste ke vsemu jsem o sest hodin opozdena…
Ano Evo, kýchnutí může být zásadní! 😀 Ale oni nebývají ani nastydlí… chicht, s chutí bych si přečetla o hrdinovi, který kromě s padouchy bojuje i s alergiemi (rofl) Ale to bych si nejspíš musela napsat sama! 😀
Eh, že by téma pro příští drabblení? 😛
Hele, to není špatnej nápad, letos jsi mi tam chyběla – a nejen mně.
Trochu bych se Tolkiena zastala, on to totiž řeší. Hrdinové mají buď nákladního poníka, nebo lodě, nebo jdou relativně krátký úsek a mají dehydrovanou kosmickou… ech, lembas, nebo konstatují, že zásob těžce ubývá a že by se museli nejdřív umýt, aby je poznal vlastní otec. 🙂 Nedává na to nijak velký důraz, ale řeší to.
Fakt je, že dnešního autora málokdy napadne, že kůň netankuje pouhým žraním trávy.
Na druhou stranu, kůň se v krizi může aspoň napást, ale co hrdina, když nemá čas lovit a do hospody pár dnů daleko? Jo, z toho můžou vznikat krásné odbočky v příběhu!
Na třetí stranu, pokud má hrdina dorazit prakticky do bitvy, je celkem fuk, jestli tam dorazí umytý, nebo špinavý, páč po bitvě bude rozhodně smrdět ještě o něco víc. 😀
kůň se netankuje jenom trávou?
Přece znáš tu písničku (music) … když mu dám ovsa, oni skáčou hopsa, když jim dám obroku, oni skáčou do skoku … (music)
i kůň na pastvině má přilepšováno jádrem nebo granulema….
Kůň na trávě samozřejmě přežije, ale nemůžeš od něj čekat ty výkony, které epičtí jezdci od svých zvířat očekávají 😀
Ona ta písnička, co ji cituje Yga, je přesná (wave)
kupodivu ve fantasy to moc neřeším – právě proto, že je to fantasy, tudíž když tam může lítat drak, proč by koně museli žrát? Ale jsem nesnesitelná u filmů, které se tváří realisticky. Tam jsem za krále hnidopichů 😀
Pridavam sa. Ani vo fantasy filmoch neznasam, ked niekto robi zo mna vola. Ked napr. kusok filmu sa odohrava v lete a na „druhy den“ zaber ukaze hlboku jesen. Alebo uprostred leta ziari na oblohe Orion ( vyslovene zimne suhvezdie), len preto, ze dobre vyzera.
já takhle trpím u válečnejch filmů, kdy maj na sobě výstroj nebo zbroj,která v té době neexistovala..to mě vytáčí.
A já zase kvetu u sci-fi anebo katastrofických filmů. Anebo u Pirátů z Karibiku apod. 🙂 . No jo, profesionální deformace.
Já tak nějak tyhle věci umím nevidět, ale nesnáším, když autor popírá svoji vlastní logiku, na které sestrojil ten či onen svět. Nebo když prostě nechá věci jen tak, nenamáhá se je domyslet a hřeší na to, že ve fantasy „se může všechno“. Nemůže.
Mimochodem proto moc ráda čtu Ioanninu a její příběhy, ona má rozmyšlené i to, co si neumím představit (inlove)
Mě dost vadí, když u filmu třeba z počátku minulého století, ne-li dřívější doby, hraje „vořecha“ krásná borderka nebo bernáš. 😀
Ehm, samozřejmě MNĚ to vadí… ach jo, fakt málo píšu 🙁
Teda, Dede… (inlove)
Tu momentálně probíhající diskusi o křtu a o genetice jsi chytla? Tam bys mohla vidět hodně hluboko do kuchyně. 🙂
Zatím ne, zakázala jsem si tam teď nakukovat (já tam vždycky uváznu). Musím tvořit a mozek se mi chová jako houba. Mořská. 😛 Tvořit se mu nechce a nechce! (A musí 😡 )
Tak to ti přeju příjemný tvoření. (Pokud je tvá mořská houba nasáklá slanou vodou, můžeš tvrdit, že je to fyzák 😉 .) A až příště uvízneš, nech za sebou nějakou stopu, uděláš mi radost.
Já momentálně zjišťuju, kde mám v citadele dveře, a za tím účelem si rozkresluju klenbu. U šílenějších náčrtků typu obkročná nebo hvězdicovitá bych si to strašně ráda nasimulovala ve 3D, ale nemám na to nástroje. Tak jedu 2D + představivost. 🙂 Co všechno se člověk nedozví o konstrukci románských a gotických staveb, když přemejšlí, kam by v tom baráku měl dát dveře! 😀
Za pár dní se to na RFG projeví článkem s obrázkama, už mám skoro hotovej další dvůr.
Budu to sledovat 🙂
Zcela OT – jak to dopadlo s Karen? Je to někde, kde jsem to nenašla nebo to ještě nikde není? (blush)
Ještě to nikde není, momentálně už znám pohlaví a jméno děcka a vím, že se narodí živý, ale váhám, jestli má nebo nemá být kouzelný. Karen nám stále bojuje o život v koutě. 🙂 Musí si počkat na povídku.
Pokud najdu k povídce dobrou první větu a dobře si rozmyslím, kterej konkrétní kus příběhu v ní bude, mohlo by to jít do Žoldnéřů. Pokud ne, půjde to do CKČ. 🙂 Ale bude to teď někdy, myslím letos, je to celkem živý téma.
Druhý živý téma je malej Severin – a udělám ti radost, přepravovala jsem ho přes Kanál natajnačku zalezlýho mezi balíkama vlny, ovšem chlapec si nespočítal, že poplujou několik dní, takže ho dostalo, když v noci už fakt nemohl vydržet a musel jít čurat. 😀 Aneb jak udělat z lidských potřeb součást zápletky. 😀 A pak že hrdinové nečurají.
ano u větru do plachet trpíme prakticky všichni….
Dede, to bude k diskuzi o fantasy knížkách na facebooku, viď. Obzvláště hodný spisovatel ale nechá hrdiny alespoň občas odpočinout v pohostinství. Sice odtamtud musí obvykle hodně rychle vystřelit, ale pokud mají hodně velké štěstí, tak se stihnou osprchovat nebo nakrmit koníky
Jo, přesně Wendulko. Už čtu až s tím mám problém! 😀