Už jsem to odkládat nemohla. To odčervení dostat museli. Myslela jsem si, že horší to bude s Kiliánem, který mě u veta v ordinaci rafl do ruky, když nesouhlasil s injekcí. Ale ouha, prášek překvapeně spolkl a zajedl nabídnutou šunkou, asi jsem ho zaskočila.
Myslela jsem si, že s Oriáškem to bude snazší. Chyba úsudku jako vždy. Prášek rozhodně spolknout nehodlal a jen tak cvičně předvedl drápy jako šavle. Prášek rozdrcený a zabalený do šunky- fuj, to do huby nevzal.
Rezignovala jsem, prášek seškrabala ze šunky, rozdrtila, zakápla vodou a nabrala do injekční stříkačky. Sice jsem mu to dokázala dostat do tlamky, ale pak jsem už viděla, jak se rozpuštěný světle žlutý prášek vyjímá na vybavení kuchyně a podlaze. A ty džíny jsem radši taky vyprala hned.
Navečer jsme jeli s Karamelkou k vetovi, tak jsem se zmínila o dopolední akci. Vet mínil, že zkusíme odčervovací pastu.Doma jsem si zavolala Kubu, pána koček, a řekla mu, ať si obleče triko s dlouhými rukávy (já jsem ty drápy dopoledne viděla). Kuba splnil, uchopil nic netušícího kocoura a podržel ho. Já jsem mu do tlamky stříkla pastu.
Z kocoura se stala naježená běsnící koule, která vyrazila Kubovi z náruče a dvěma drápy mu roztrhla dlaň. Lítal po domě jako šílený, vyvaloval oči a z tlamky mu kapaly sliny. Vzpomněla jsme si na podzimní anabázi s kočičí chorobou a na to, jak se protestně pozvracel vždycky, když jsem na něj sáhla já, osoba s hnusnou stříkačkou s probiotiky, zatímco jiní ho mohli obracet i naruby a nic.
„Vsaď se, že se ze vzteku pobleje,“ pronesla jsem prorocky. A taky že ano. Následně zježený naprosto nakrknutý kocour vyrazil ven a zmizel.
Takže dvoje odčervení bylo v háji. Naštvala jsem se a s kocourem jsem nemluvila. Nakrmit jo, ale kamarádšofty žádné. Ostatně on se mnou taky nemluvil. Trvalo mu tři dny, než se mi lehce přišel otřít o nohy a já jsem ho zběžně pohladila.
Po šesti dnech se přišel zase mazlit jako o život, jenom nevím, jestli to nebyla spíš omluva za ty okousané croissanty v kuchyni, co jsem našla potom. Ale jak toho mizeru odčervím, to teda nevím.
Další fotky smečky najdete zde: http://malcka.rajce.idnes.cz/
Dede: Miluju tyhle historky, protože to nejsem já, kdo se snaží odčervit kocoura:)) Takže se jen tak zvědavě zeptám: jak takovéto choleriky přelstíte vy? Já neporadím, mě to psi obvykle sežerou z ruky (wasntme)
Svěřím to s důvěrou naší veterinární klinice.
Ale také se dá rozdrcený prášek zamíchat do něčeho zvlášť chutného tak aby se to v tom ztratilo, takže toho něčeho musí být tak vrchovatá polévková lžíce na jeden dobře rozdrcený prášek, a dobře promíchat.
Osvědčila se Jemná drůbeží paštika (lidská, ne kočičí!), možná by uspěla i kuřecí jatýrka nakrájená nadrobno nebo konzervička uzeného tuňáka? To podle chuti dotyčné kočičky, naservírovat nejlépe po jednodenní hladovce.
Tak trošičku OT
Dnes v noci jsem náhodou v televizi cvaknul na přednášku prof Julia Lukeše a nemohl jsem se od toho odtrhnout až do konce. Bylo tam o čtení lidském genomu a jeho významu (spíš budoucím) pro lidskou medicinu. Na konci ovšem též o mikrobech a parazitech, což je vlastním předmětem jeho výzkumu. Některé moc pěkné hlášky: „nesmíte psát, že je tento parazit neškodný, to by nám pak nedali na jeho výzkum peníze!“ Nebo o výzkumu v USA v 50. letech na vězních, jehož výsledky se ovšem nesměly zveřejnit.
Možná si vzpomenete, že je to ten pán, co snědl tasemnici. Ale je to seriozní vědec, ne bláznivý alternativec.
Například zde:
http://www.tabletmedia.cz/cz/kdyz-je-vase-tasemnice.naprosto-happy/
Taky se v tom pořadu mihl snímek 2,6 m dlouhé tasemnice 🙂
Tak jsem si řekl, jestli to s tím odčervováním našich mazlíčků trochu nepřeháníme?
(Já osobně tedy ne.)
Možná by to bylo na jinou diskusi, snad i na jiném fóru.
(Třeba zkusím?)
Ještě třeba:
http://kmb.prf.jcu.cz/cs/lide/lide-na-katedre/vedouci-katedry/prof-rndr-julius-lukes-csc.html
A k tématu článku:
Když jsem se před mnoha lety pokoušel odčervit venkovního kocoura, dopadl jsem podobně, jak zde popisováno. Pak už jsem to nezkoušel.
Až když jsem si bral Micinku domů. Měl jsem obavy, že kdyby byla opravdu silně začervená, pak rasantní odčervení (zahubení parazitů) by mohlo mít fatální následky, jak jsem se dočetl. Od veterinářky jsem dostal pastu (už nevím co to bylo), kterou kočka snědla ve své oblíbené paštice, aniž by cokoliv zpozorovala. Malinký průjem potvrdil, že přípravek působil, jinak mívá zácpu.
Od té doby to nechávám plavat.
Asi ste nic nepoculi o hromadnom vyskyte Svalovca v obci Valaska. Ochorelo niekolko desiatok ludi, kt. sa nakazili masom z neodcerveneho zvierata 🙁
https://sk.wikipedia.org/wiki/Svalovec_%C5%A1pir%C3%A1lovit%C3%BD
To jako že jím maso z koček? Nedokonale tepelně upravené?
K tomu odkazu bych měl komentář, který sem ale nemohu napsat. Protože by byl proti lidskosti a ještě k tomu rásystycký.
Neviem kto prisiel s tym genitalnym napadom, ze nakazeni boli prevazne romovia. Opak je pravdou. Vyroba psovskej klobasy patrila k ludovemu fasiangovemu folkloru. Pracovala som vtedy vo velkej firme a boli problemy s udrzbou, pretoze polovica chlapov brucala na infekcnom 🙂 . A verte, ze v udrzbe vela romov nepracovalo.
Tak proč sem dáváte odkaz, kde je napsáno výslovně, že se jednalo o cikánské speciality?
Nevím, jak je to s odčervováním u koček, do toho se plést nebudu, ale u psů je zavedená praxe, že se odčervuje v pravidelných intervalech, ale fakticky se neví, jestli je to vůbec potřeba! Vlastně by se měl poslat psí bobek do laboratoře na rozbor a teprve pak – pokud by tam červíci byli – by mělo smysl podat tabletu na odčervení. Pravda, ještě jsem se nesetkala s tím, že by to tak někdo dělal, možná je ta laboratoř drahá, nevím. Ani já to nedělám, ale přemýšlela jsem o tom, proč vlastně Denise odčervovat? Žere buď granule nebo vařenou stravu nebo syrové, ale přemražené kuřecí krky a venku žádné hnusy nesbírá, tak jestli ho zbytečně tou chemií v tabletách nezatěžuji.
Pokud vim, (ale nejsem si stoprocentne jista)tak v Americe se pravidelne automaticky neodcervuje. Jedine co je pravidelne, jsou mesicni preventivni prasky pro psy proti srdecnim cervum, protoze v nasem klimatu je to bohuzel casta zalezitost. No a pak kdyz nejakyho cerva shlednu, kdyz uklizim po Jakeym. Za cely jeho zivot to bylo asi 2x. A pak se odcervujou kotata, zejmena ta narozena venku. Ale mam za to, ze je to jednorazova akce. Jinak dle potreby.
Nechcem byt za kuvika – sycka, ale kocur Oliver mojho kolegu dostal cerviky zo suroveho hovedzieho kupeneho v obchode.
taky si oblizuje nohy ne? vejce červika může mít z venku na packách….
až bude Lukeš skákat z okna, skočíte taky??? (to mi naskočilo jako asociace na to zbytečný odčervování )
Na Minusa sa najlepsie osvedcila odcervovacia injekcia. Ak musime brat tabletky – rozpustit, nabrat do striekacky a vopchat do papulky. Nie az celkom do krku, staci z prava do papulky medzi crenove zuby a stolicky. Bez prskania sa to neobide, ale nieco v nom predsa zostane 🙂
Melíšek I – dostat do něj nějaký prášek jsem se pokusila jednou a vzdala jsem to. Když odčervit, jelo se k vetovi.
Zrzínek – no to bylo to samé v bleděmodrém
Ríšánek – baštil prášky a cokoliv trpělivě, on byl takové zlatíčko hodňoučké
Bělinka – tu jsem odčervila pastou na radu Sharky a fungovalo to
Cecilka – ta zbaštila prášek bez protestů, akorát se šklíbila jak ta kočka Šklíba
Melíšek II – tam jsem ještě pokusy nečinila neb odčervený přišel od Tet v akci, tak uvidíme, ale asi to taky jednoduché nebude, nenechá si ani čistit očička od ospalků
Hodně mě pobavil vet, když odčervoval Manďu. Manďák protestoval silným jekem, vet si nachystal pilulku do takového udělátoru, pravil: Jen si pořádně zařvi, Manďa otevřel tlamku k jekotu – a už ji tam měl.
Ovšem Manďa byl kocour, co si nechal i drápky ostříhat, když se jedni hlídači báli, že jim poškrábe děti.
S fenama problém nemám, ty žerou prášky bez šidítek a klíšťata a jiný problémy dokonce samy nahlásí a vecpou pod dlaň. Penuška v tom byla dokonalá, páč dovedla i druhý zvíře s olízaným místem kolem zakousnutýho klíštěte, abych jo věděla. Melinka a Donynka se to teprv učí, takže zatím nepráskají jedna na druhou.
Lituju, že Dondu nemohla učit Penuška, to by Donda pochytila i to ošetřování kamarádů.
Naucila jsem se odchytnout kocici tvory za tu kuzi nad krkem, takze jsou paralyzovani, jako kdyz je nosi kocici mama. To pak Chet znehybnelemu soupne medicinu do tlamky, ja tlamku drzim chvili zavrenou a je klid. Nejde to praktikovat na Kuliferdovi; ten je prilis tlusty. Pro pripady vzpupnosti Chet vymyslel pred lety bezva trik. Uz jsem o tom nekolikrat psala. Zapatla medicinu do trosky zakysanky a rozetre to vzpupnemu zvireti na naprsenku. A protoze kocour je zvire cistotne a maglajz na sobe nesnese, tak to cele olize. No, a az se kocour odrazi po te potupe, tak je mu naprsenka ocistena mokrou uterkou, a je klid.
Hani, já jsem patlání po různých částech Darečkova tělíčka také zkoušela – bez úspěchu. Zapatláno bylo naprosto všechno okolo, jak se to snažil kocour ze sebe setřít. Máte hodná, laskavá a milá zvířátka!
Tak si to všechno čtu a říkám si – zlatí psi! 🙂 S nimi se člověk domluví snáz. Denis nechá se sebou dělat cokoliv – připraven vleže počká, až si donesu kleštičky na vytažení klíštěte, nechá si vyčistit zuby. Je tak trochu profík, jako potomek laboratorních psů. 🙂
Náhodou jsem ho odčervovala včera, před večerním žrádlem. Dvě tabletky zapatlané do taveňáku vzal Denis do huby, jenže už viděl na lince připravenou misku, tak je po straně zase nenápadně odložil. Ale stačilo dát mu najevo, že jsem si manévru všimla – a šel to s povzdechem (a jedním okem upřeným na misku) sežrat.
No jo, kočky halt mají svou hlavu. Ale zase, Matyldo, když si spolu hrají štěně a kocourek, to je nádhera, že? Já jsem se nad fotkami přímo rozplývala! (inlove)
No, to k sežrání je, když si kocouři hrají s mrňou. Ale občas bych je s chutí sežrala já 🙂
hodně česneku a nechat 2-3 dny naložené 😀
Zatím jsou to pořád ještě polívkový kusy 🙂
počkáme 😀
Taky jsem se nad tema fotkama rozplyvala. Ale kocouri jsou fakt macci.
No, teď v květnu mají rok, takže finální podoba to asi ještě není 🙂
Ach ano, tohle dobře znám. Pan Kalíšek si prášky nenechal vnutit nikdy. Když měl absces na bradě, dostali jsme tablety ATB na mnoho dlouhých dní. První den byl takový boj, že jsme si potupně museli dojet na veterinu pro injekční formu. Píchat do rozběsněné šelmy byl taky boj, ale daleko menší než při pokusu přinutit ho něco pozřít. Odčervení se rovněž nepodařilo, takže jeho výsost dostávala odčervovací spot-on mezi lopatky (samozřejmě přiměřeně drahý tomu, že Kalíšek byl mainský obřík vážící 9 kg).
Kalíškův nástupce Matěj je zatím ještě mladinký hubeňour, ale s požíráním tablet je na tom úplně stejně. Vůbec z něho roste kalíškoidní osobnost. Minulý týden byl na kastraci – ráno jsem ho odevzdávala na veterinu s tím, že je to hodný kocourek… Ehm… Odpoledne nám kocoura vracel totálně podrápaný a pokousaný personál 😀
Venkovní kočky nemám, takže je to jednodušší, co se týká klíšťat. Teď ale léčím Čitu, ledviny,nekrozu jazyka, strašně mi furt hubla. Musela jsem změnit veta, byla jsem s ní nově v Novém Jičíně u vetky, MVDr. Štormové, excelentní přístup a je dost kočkařka, tak konečně mi spadl kámen ze srdce. Už je vše na dobré cestě. Hodně mi poradila Šárka s Bedou a provedeny konzultace s MVDr. Kopicem, od Pardubic, jenže tam by to pro nás byla dálka. Na ledviny sypký prášek rozpouštím a dávám stříkačkou,posilujicí rybí olej v ampulce načnu a stříknu do tlamky,prášek na nekrozu jsem dodávala taky do drštičky, naštěstí je Čita strašně hodná, to Mia by mně asi zabila, ona roztočí zadní nohu kolem osy a seká jak bubnová sekačka, naštěstí zatím Miu nemusím řešit.
Matyldo, chtěla jsem ti jenom poradit, už to doma nelámej přes koleno. Bude to jenom horší. Raději šup do přepravky a k doktorům, nebo jestli už existuje ten spot tak s tím. Mluví ze mne zkušenost s Darkem II.
S předchozíma kočkama nebyly absolutně problémy. Jeden podržel, já jsem otevřela tlamku za spodní čelist a ukázováčkem položila tabletu co nejhlouběji na kořen jazyka v pravé části zvířátka. To polklo, dostalo dobrůtku a bylo vymalováno. Jak psi, tak kočky. Do dnešního dne to platí jenom u psa – Ajvi – Darek II. je pacholek. I injekce jsem píchala sama, jenom u koček mi někdy podržel kocoura manžel. Bez problému, dobrůtky po exekuci to jistily. Nedovedu si představit píchat sama injekci Darkovi II.! To máme v ambulanci všichni tři co dělat. Pan doktor, technička i já.
Moje Čiči je kočka hodná,jemná.Níkdy mě neškrábla,prostě miloučké zvířátko.To se ale změní ve chvilc když jí chci dát tabletku,kápnout kapičku za krk a nebo učesat.Když potřebuje odčervit,jedeme na veterinu,pro jistotu,oni jsou na to školení.Jednou jsem jí chtěla dát kapičku za krk,Já jsem držela Čiči a švagrová měla dát kapičku.Jen co jsem chytla čičinu,chytla mě zubama za prst.V té první chvilce ještě nestiskla.Když jsem ale nepustila,Číča přdala na síle a než jsem se nadála,měla jsem prst prokousnutý.Zajímavé na tom bylo,že drápky na obranu nepoužila.
A ještě aktuální O.T.
Jak teď píšu,ucítila jsem dost intenzivní zápach.A ona Rita leží opodál,spí a přitom vypouští duchy,miláček.
Já už jsem tablety vzdala, nechci pořád vypadat, jako když jsem proletěla klubkem ostnatého drátu. I na bradě jsem měla krvavý šlic.
Tabletky vyplivnuté někde potajmu v kuchyni už mě taky nebaví.
Řeším to spoty, je to dražší, taky to není úplně bez problémů, ale tady mi pomáhá přidržet kočku na okně předloktím, spot už mám připravený a rychle rozhrábnu srst a kápnu. Prát se se sedmikilovým kocourem i tak dá jednomu zabrat.
A není to jen odčervení, ale hlavně odklíštění, to je u nás problém největší.
Klíšťata umím rychle vyškubnout papírovým ubrouskem, takové ty klíšťky mi nefungovaly a pinzetou je to na dlouho a obvykle je přetrhnu. Tenký ubrousek je fajn, mám v něm cit a sice s sebou vezmu trošku chlupů, ale ošetřované zvíře je radši, že je to rychlý. Umím ty hnusáky vzít skoro u kůže a mám je celý, nepoškozený i s hlavou.
já mám na to starou verzatilku….
Používám starou kovovou pinetu
Já jsem se to nikdy nenaučila, to škubání nehty umí sousedka. Pinzeta, co se na to prodává, ta mi taky moc nevyhovovala, brala jsem to i s chlupama. Takže už roky používám ty háčky O´Tom a nedám na ně dopustit.
K odklíšťování taky slouží kočičí okno, je to poměrně malý prostor a tam je udržím. Tasíkovi a kdysi Kubíkovi jsem tahala klíšťata, když spali. Ani je to nevzbudilo.
Jen kontrolní dotaz: stává se ještě, že vás prudí ta hláška o příliš rychlém posílání komentářů? Tedy ona „flood control“?
Zatím to vypadá, že moje příspěvky se objevují se správným časem odeslání (jsem registrovaný uživatel 😛 ) tak doufám, že už to funguje normálně… 🙂
Já jsem se bohužel ráno – cca okolo osmé neprocpala
když je tu víc lidí a odpovídá,tak se tahle hláška objevuje, pokud odklikneme stekjně nebo v rozmezí -2 vteřin, tak pravidelně…ráno s emi to stalo 2 x, pokud mám na to nervxy, ihned po objevení zmačknu F5 a aktivuju,v80% s emi příspěvek odešle..těch 20% mne nutí napsat ho znova…
Děvčata, tady je jediná pomoc – kopírovat, kopírovat, kopírovat …
Teď už to není tak hrozný jako předtím, kdy to prostě neprošlo.
Já jsem zatím poslala jeden komentář a ten prošel.
Matyldo úplně chápu.
Do Fousína také nic nedostaneme. Když dostal antibiotika – prášky na nemocné dásně, to byl boj. Ne že by se rval, ale prostě ne a ne.
Aplikátorem, 10 x to vyplivl.
Rozpustit do vody a dát injekční stříkačkou, kocour by se radši utopil, než to spolkl.
Rozdrtit do jídla, vždy a ve všem to poznal.
Nakonec jsme rezignovali a dostal antibiotika v injekci bratru za 800,–CZK.
Myslím, že kromě záchvatu vzteku a pomstychtivosti je nejhorší to blití, protože to znamená, že pokud zvítězíš a dostaneš do kočky tabletku / pastu, tak stejně nezvítězíš 🙂
Moje kočky kdysi akceptovaly tabletky buď v taveňáku nebo paštice. Obojí dostávaly tak málokdy, že jim to za to stálo – navíc, jak stály frontu se psy (zařadila jsem to do pravidelného rituálu „každý něco dostane, hádejte co“) 😛 a psi si brali tabletky bez potíží, tak ony se nějak přizpůsobily, či co. Zápas ve volném stylu bych asi taky nedala, i když holky byly malé.
Dnes Berry dostává tabletky prostě rovnou do tlamy, zákusek následuje. Ari je podezíravější, té je lépe tabletu opaštikovat. Ne, že by nevěděla, že tam je, to ona ví, ale ta paštika znamená, že se aspoň snažím ji uplatit, což akceptuje (chuckle)
Spot za krk.
V dávných dobách, kdy jsem praktikovala v nemocnici jsem se naučila různé fígle a dlouho je používala. Brášulka byl celkem bez problémů, ale Princezna se stoupajícím věkem začala být nesnesitelná. Vyslintala, vyplivla, vyblinkala. Takže co s ní? Zkusili jsme spot on, obrovská spokojenost a kluky už jsem ani tabletama netrápila. Ono stačí, když se snažím nacpat tablety do Mařky, ono pět opravdu velkých tabletek dostat do psa, který prozkoumává každý kousek podaného žrádla….. Mimoušovi se to cpalo – to se vzalo větší množství šunky, do plátku se zabalila tableta a když bylo nejlépe, desetkrát se zopakovalo…… Některá spotřebovala ty pláty šunky i tři
Gwendě stačilo položit tabletu na dlaň. Když se přiblížil jiný pes, raději ji sežrala. Bez šunky, bez sýra, jen aby náhodou nedostal někdo jiný. I když byly hořké 😀
Dnes už je chytřejší a počká si na taveňák 😀
Chichi Ri, jo takhle smečka funguje – když je pes dostatečně žárlivý na to své. Takhle občas sežere Ari i piškot (což je jinak nejedlé fuj)! Hlavně, když piškotkujeme s Patrikem, to nechce zůstat vynechaná – jindy se na piškot spadlý na zem zašklebí, očichá ho v naději, jestli by snad nezměnil v něco jedlého, když to udělá, a pak odejde a Berry ho radostně zblajne 🙂
Do psů dostanu cokoli- posledně mi na plotně stál hrnec bramborové kaše a Borůvka prášky oblemtnuté kaší sežrala naprosto radostně. Takže je jedno, jestli to je sýr, šunka nebo cokoli jiného 🙂
Checheche – já to říkám pořád, rada „rozpustit a vypustit injekční stříkačkou“ je k nezaplacení … taky jsme zkoušeli a taky jsme dopadli stejně (akorát Zikmund neblil – ještě toho trochu).
no musíš to stříkat dozadu skoro do krku,ne na jazyk nebo do žgráně… 😀
Jenže – to ti žádný vet neřekne!
asi nás maj veti za chytrý 😀
Matyldo, krvavé, hororové (bat) odčervování po takřka čtyřiceti letech soužití s kočkami už máme doma také. Dareček II. se náhle změní v běsnící šelmičku. Nakonec se to musí řešit „odčervovací“ injekcí, protože to ho dva udržíme připlesknutého k vyšetřovacímu stolu, zatímco pan doktor bleskově píchá. Uff. Totéž platí o odstraňování klíšťat. Pokud se nějaké i přes spot-on uchytí, odpadne až se nacucá. Darek II., je naprosto neošetřovatelný! Může na to bohužel doplatit i životem.
Právě na vašeho Darečka jsem si vzpomněla, když jsem zuřila, že dvoje odčervení je v tahu a efekt žádnej 🙂 Takže existuje i injekce?
zlatej SPOT !
Ano jsou injekční formy a od letošního roku má být i spot-on na oblé i ploché červy. Ale jestli už je v prodeji nevím.
ten je v prodeji u vetů docela dlouho Profender se to jmenuje
Tuhle šílenou reakci na odčervovací pastu jsem jednou viděla u Růžana. Do té doby to nějak šlo a pak najednou tři kočky nic a kocour jak v amoku. Lítal po baráku, prskal, slintal, flusal kolem sebe. Volala jsem na veterinu, jestli mi neprodali nějaké mýdlo 🙂
Asi ho to nějak zaskočilo. Ale na pastu jsme rezignovali. Kdo nechce prášek, dostane kapku za krk. A Lukrécii pak vypelichá límec 😀
Na tohle existuje vynález! 🙂 http://www.spokojenakocka.cz/spokojenakocka/eshop/7-1-Pece-o-kocku/185-3-Pomucky/5/3080-Aplikator-tablet-pro-mala-zvirata
Nebo na podobném principu možnost „samodomo“ – na lžíci vodu (případně vývar pro lepší chuť), vhodit tabletku, zaklonit kočce hlavu a do pootevřené tlamky vodu s tabletkou nalít. Kočka polkne a ani si nevšimne, že na lžíci bylo něco jedovatýho. Je to daleko lepší než vhodit tabletku do krku nasucho, kdy se tam kočce přilepí, polknout pořádně nejde a chutná hnusně.
Profender je na ploché i oblé….
Aha, díky za info, ten jsem neznala – momentálně jsme bezkočičí, tak se v novinkách úplně neorientuju 😉
Ještě je spot BROADLINE na ploché, oblé a srdeční červy. Zase jen na veterině.
Bezva, ale tady jde o to, že to, co do něj rvu násilím, vzdorovitě vybleje. Příště to možná zkusí jiný člen rodiny, já jsme rozhodně na černé listině.
Naše kočka se při tomhle způsobu podání právě vůbec nenaštvala, byl to jediný způsob, jak do ní dostat tabletku po dobrém a zcela bez násilí. Protože vůbec nezjistila, že tam nějaká tabletka je.
Ale každá kočka je jiná, samozřejmě…
Asi bych zkusila koupit ten aplikátor a nějakou dobu z něj kočičákovi dávat jen dobroty (vývar, kyselou smetanu, zředěnou paštiku… co má rád). Bez tabletek. Až se na aplikátor začne vždcky těšit, teprve bych tam nenápadně přidala tabletu a na zapití místo vody zase něco dobrýho, třeba ten vývar.
spot za krk… nebo třeba gelovej PANACUR na odčervení,je bez vůně a bez chuti,snad zamíchat do jídla…
jukni sem:
http://pozorkocka.cz/item/300-cbkn_4
Na toto téma bych mohla psát román – měli jsme doma Macíčka, pětiletého kocoura z útulku, asi týden, když začal kašlat a měl teplotu. Šli jsme k vetovi, kde zůstal tři dny – na kapačkách, s kanilou v tlapce, bříško holé kvůli sonu, zkrátka prošel náročným vyšetřením a pak jsme ho dostali nazpět s injekcemi a spoustou prášků. Hrdinsky jsem prohlásila, že to zvládneme…
Prvních pár dní bylo vše na přednostovi – donesl si z dílny zánovní svářečské rukavice a drápky ani zuby neměly šanci. Pak však odjel a já musela vymyslet něco jiného na vlastně neznámého, nemocného a nakrknutého sedmikilového kocoura. Nic jsem nevymyslela, poradila kámoška: kocour přece musí jíst! Po jídle pomazlit, chytit a celého zamotat do pořádně huňaté osušky. Pak uvolnit hlavičku, bodnout včelu do řasy za krkem a prášky, rozmíchané ve speciální pastovité kapsičce od veta (měl jaterní dietu) nabrat do stříkačky, tu vrazit až do krku (jen do tlamky nestačí), rychle vytlačit, podržet tlamku zavřenou, dokud nepolkne a kocoura osvobodit vytřepáním z osušky. Dva dny jsme tak bojovali, pak to kocour vzdal. Přednosta byl po návratu vítán, se mnou se ještě měsíc nebavily ani dveře. Pak byl uznán v rámci možností zdravým (jen bude dýchavičný a pomalý, to víte, to slabé srdíčko – paní vetka mi pak nechtěla věřit, jak dokáže řádit).
Neprosila jsem o přízeň, přišel sám. A od té doby, jako by tušil, že to trápení mu zachránilo život, nebylo věrnějšího a milejšího společníka.
ano, pokud stříkačkou do tlamky, tak až dozadu ne to jen vytlačit do přední části držtičky – to pak vyflusne…ale on j eoriginál, on co nechce,vybleje..to máš teda něco extra Matyldo..takovýho exota nemám 😀
Sharko, věř tomu, že z něj mám mrtvičný stavy.
věřim, člověk je bezmocnej vzteky…
Tak až takhle se u nás nikdo neježí, naštěstí. Takže stačí klasika, hodit hodně daleko do krku a donutit polknout. Je pravda, že já to neumím, dělá to manžel, ale je to většinou moment a projde mu to. Tady radu fakt nevím. Snad jestli by to nedokázal veterinář…
Toro, kdo ho bude držet? Až mu to bude dávat vet.. majitel nebo ošetřovatelský personál? S pokud to pak vybleje,tak je to zbytečný…šla bych do spotu za krk.
Spot je jen na oblé červy, neřeší tasemnice a spol.
tak ještě sem – spot Profender je na ploché i oblé….
Nikdo. Když není jak, odvezu kocoura na veterinu. Tam je takhle malinkej. Veterinář ho drapne zezadu za límec a dlouhatánskou pinzetou mu zasune prášek až do žaludku. 🙂 divím se, že ho ještě neprobodl. Umí to tam všichni.
My to doma obcházíme kaňkou za krk.
no, přijeď se podívat,jak dává vet cokoli naší Kačence:-D a vem si kameru a brnění… spíš by tou pinzetou probodla ona jeho… tam se jí bojím i já…pomocníka nemaje,sám ji nezvládne a pomoct musím já..nebo si kočku odnést.. ale protože je Káča truhla, tak do škvarku nacpu piluli a Kačenka ji radostně sní…v ničem jiném si ji nevezme…a kapku za krk – mám jedince, co by si jich nechali nakapat spoustu a kačenku,co to považuje za křivdu a velký útok na její život… 😀
Máme polovenkovní kočky. Kápnutí za krk jsme se naučili provést bleskovým přepadem v okamžiku, kdy jsou všichni zaujati jinou myšlenkou. (pomocník mlátí lžící do víčka konzervy 😀 ) Když závodí, kdo dřív vyžere misku, jsou zadní strany tří krků nestrážené 😀
já jsem single…ale u venkovních to u žrádla funguje , doma ne,každej žere jinde… ale až na tu Kačenku,to do nich stříkačkou nacpu sama 😀