BTW: Křížky

0404dar1_„Nyní patří tyto sochy i s pozemkem pod nimi už oficiálně obci, takže jsme začali práce na tom, abychom je dokázali dát časem zase do pořádku.“ Poslouchám další úvahy o potřebných stavebních úpravách okolí a myšlenky se mi na okamžik zatoulají ze zasedání zastupitelstva kamsi dál.

 

Náš kraj, teď myslím Podkrkonoší, je krajem pískovce, baroka a soch. Jak velkých, monumentálních děl, tak i těch jednodušších, zdobících venkovskou krajinu. Boží muka, sochy světců, prosté křížky, smírčí kříže, to vše dovytváří kolorit našich vesnic, ať už jsou to ty velké s kostelem nebo malé s kapličkou. Říká se tomu drobná sakrální architektura.

Některé jsou dominantou svého okolí, jiné se špatně hledají, protože zašlý kámen mizí v náletovém křoví. Je skvělé, že i menší obce už nabírají druhý dech a nacházejí prostředky i na opravu a údržbu svých památek. Tak, jako se snažíme i my, v naší obci kapličkové velikosti:))

Starosta čte dál znalecký posudek a já zjišťuju, že naše kamenné Panenky Marie tu stojí už minimálně 200 let. V hlavě se mi vynoří otázka: co tu zbude po nás?

Nemyslím teď sochy v galeriích nebo ve městech, ty existují a bývají dobré. Nádherná moderní Křížová cesta 21. století ve Stanovicích je už také něco jiného, stejně jako díla soustředěná kolem kamenické školy v Hořicích.

Myslím na ta malá umělecká díla vzdávající za něco díky a zdobící krajinu – památníky, studánky, či prostě krásné nebo působivé objekty. U nás zatím vím jen o kamenném žaludu od Oty Černého, umístěného poblíž velkého Zátluckého rybníka. Častěji než kamenné se objevují různé dřevěné sochy a plastiky – jako třeba na Erbenově stezce v Miletíně.

Protože tohle je téma na několik povídání, končím dnes otázkou: víte o nějakých moderních uměleckých dílech, zdobících vesnice či volnou krajinu? Pokud ano, dejte mi vědět… a já pak třeba budu moct napsat další povídání o tom, co krásy se nám kde tiše vylouplo. Protože o těch malých věcech vědí obvykle jen místní. A to je škoda, ne? :))

 

Napsáno pro ČRo Hradec Králové, 2016

 

Boží muka mezi Lanžovem a Velehrádkem

Boží muka mezi Lanžovem a Velehrádkem

Aktualizováno: 3.4.2016 — 19:29

64 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Naštěstí sem tam vznikají drobné sakrální stavby i dnes. Konkrétně kousek od naší zahrady, mezi zahradami a vinohrady, postavil jeden člověk před dvěma lety na svém pozemku boží muka.
    A musím říci, že to i na mne jako nevěřícího působí duchovní povznesení.

  2. Kapličky, křížky, boží muka patří k naší krajině a já mám radost, že potkávám spoustu těch opravených. V současnosti, řekla bych, se mohutně staví rozhledny.
    Byla tu řeč i o kruhových objezdech, tak dám odkaz na ty v Novém Boru. Je to sklářské město, takže i artefakty na kruháčích jsou za skla – na příjezdu od České Lípy vítá – podle zprávy Anděl, já ho znám jako Tanečníka 🙂 , pak je tam Skleněný strom Bořka Šípka a Skleněná spirála. Asi jsem už o nich někdy psala, ale mně se tak líbí, že je připomínám ještě jednou. 🙂
    https://www.geocaching.com/geocache/GC4ZYDW_novoborske-kruhace-aneb-sklo-v-ulicich

  3. Jak hodně jezdíme, ráda tyhle drobnosti fotím. Moje srdeční záležitost je kaplička v polích u Malovid na Sázavě.
    A ono po nás snad něco taky zbyde… za Prahu bych navrhla moc pěkné moderní budovy v novém Karlíně, tam co se stavělo po povodni (Karolínská a okolí) nebo kašnu s muzikanty v zadní části Senovážného náměstí.

  4. Ano, také mám ráda tu drobnou sakrální architekturu (výraz jsem neznala) – Boží muka, sochy a malé kapličky při cestách. Při našich toulkách hlavně po Šumavě (z Bavorska do ní byl jen skok), jsem se vždy zastavovala u lesních křížků, která připomínaly nějakou tragedii. Někdy to byl jednoduchý, dřevěný a bezejmenný křížek, svatý obrázek. Jindy křížek krásně kovaný se jménem, s popsanou tragedií, nebo modlitbou. Některé byly opravdu staré, sotva viditelné, téměř zarostlé do stromu, kde visely. Jiné opravené, včetně nápisu (bývaly i v němčině). Někdy byl křížek vsazený dokonce do balvanu, jindy nad sebou měl vyřezávanou stříšku. U dostupné polní cesty by to nebylo zase nic tak zvláštního. Ale v lese mě to dojímalo. Tyhle křížky byly většinou daleko od nejbližšího obydlí a kolikrát k němu vedla jen lesní pěšina. Takže někdo musel s touhle „památkou“ vážit dlouhou, krkolomnou cestu (když se tam třeba někdo zřítil z nedaleké skály), aby to smutné místo označil a kolemjdoucí na ně upozornil (aby se nezapomnělo). Když tam někde při cestě rostly kytičky, tak jsem jich většinou pár utrhla a položila, nebo třeba větvičku s hezkou šiškou.

    Moderní architektura může být opravdu hezká a vkusná. Jistě i Eiffelovku tenkrát mnozí považovali za ošklivou modernu. Ale take může být přímo děsná (jako ten zajoch v Plzni). A mě vadí, že těm, kteří to odfajfkují k vystavení se to třeba také vůbec nelíbí, ale chtějí dokázat, že jsou „in“, protože někde v cizině podobné hrůzy frčí, tak aby „v moderním rozvoji“ nezůstali pozadu, ukázali, že mu „rozumí“. Oni to před (pod) okny nemají, v „jejich“ parku to nestojí, tak proč ne? Já osobně jsem ráda, že neprošla Chobotnice. Ano v Praze už dávno nežiji, ale mám k ní stále vztah. Na tvar „budovy“ bych si možná časem zvykla, ale děsně mi vadila ta kombinace barev, hlavně fialová.

  5. Jak jsem ujetá láskou k mojí řece Bečvě, tak dávám nahlédnout do tvorby Pepika Urbana z Hustopeč nad Bečvou , tvůrce sochy Bečva. On dělá vůbec moc krásné věci.
    Socha BEČVA
    Výtvorů v krajině přibývá hodně, jen mne děsí vandalové, kteří se neštítí ničeho.
    U nás máme opraveny všechny křížky a boží muka a taky prameny našeho potoka, tam je posezení a soška p.Marie.

      1. Tak třeba tohle s mi líbí – kmen stromu se změní ve vlnění řeky – voda a dřevo, to k sobě přeci dávno patří (vory počínaje..)

  6. Řekla bych, že po nás také něco zůstane, ne takové drobné stavbičky, ale co třeba zpívající fontána v Mariánkách nebo nádherné moderní domy v Praze na Pankráci – jedna budova je hezčí než druhá a prostě se tam hodí. Ne do staré zástavby nahodit hypermoderní barák, nedejbože žlutou chobotnici

  7. Sím, sím, u nás v kraji Ponávky jsou dřevěné plastiky a poměrně velké. Moravské Zvířetnice znají Lelkovadlo nebo ve Vranově – Nekonečno, ale ono jich je o mnoho více.
    Ano, Dede, jako by jsi mi z duše promluvila. Moc se mi líbí ty malé drobné stavbičky. A když jedu krajem autem, tak zastavuji a fotím si je. Ono stačí někdy vyklučit a vyčistit křoviska okolo nich a hned se vyloupnou světu před zraky. Jsou součástí našech životů, součástí dějin a lidí (h) .

  8. Tak pokud jde o baroko a Prahu, tady asi není co řešit, ať jde o stavby, sochy, obrazy, zahrady. Tady asi uspokojí své choutky každý milovník tohoto skvělého slohu.

    A co zůstane po nás? Před několika lety tady na Proseku instalovali před poliklinikou sochu. Takovou sportovní. Je to dívka stojící na rukou, nohy má nahoru, jednu pokrčenou. Oficiálně se socha nazývá Tanečnice, no, nevím. Autorem je jakýsi Štěpán Čapek. Na první pohled je to celkem obyčejná skulptura, jakých jsou stovky. Není nijak hezká a člověk se u ní ani nezastaví. A to je zásadní chyba! Socha je totiž naprosto výjimečná tím, že dívka má jednu nohu obráceně. V téhle pozici to není na první pohled tak zřejmé, ale kdyby přinožila a stoupla si na nohy, tak by jí šlo jedno koleno a špička dopředu a druhé koleno a špička dozadu. Skutečně pozoruhodné. Pan umělec má asi velké problémy s anatomií.
    Zde video z odhalení této jedinečné sochy 😀 : http://artycok.tv/lang/cs-cz/6876/tanecnicedancer

    1. Jenomže to je schválně (chuckle) – tu jde o problematiku tzv. koňské nohy – Eva Schl. by o tom mohla vyprávět, protože její mladší dcerka se s obrácenýma nožičkama narodila a právě balet je pro rehabilitaci velmi vhodný … nepodceňujme naše umělce (rofl) (rofl)

      1. Koňská noha ale není to, že máš obě nohy zdravé a jednu otočenou o 180 stupňů 😀 . U koňské nohy máš kolena ve správném směru, ale chodidla stočená směrem dolů a dovnitř, takže se nedá došlápnout.

          1. To by mohla Xerxová potvrdit, na příjezdu do Liberce, pod Ještědem je socha, asi skokan na lyžích. Vypadá jako vystřelený věnec buřtů. Taky velmi povedené umělecké dílko, které tady doufám, po naší generaci zůstane. A co sestry z Moravy, brněnský ukazatel času ?

            1. Ale no tak, on v podstatě není škaredý – a kdyby stál na jiném místě a byl pojmenován Pouštěč kuličky (rofl) a nebyl tak drahý a nebylo kolem něj tolik humbuku … na druhou stranu, sranda musí být i kdyby na chleba nebylo (:o)).

  9. Žiji v protestanské zemi, takže krása těchto krajinných vykřičníků je mi odepřena. Žiji v jiné kráse, ale co naplat, protestanská strohost mnoho estetických zážitku nenabízí. A tak ráda vzpomínám na boží muka u babičky na Moravě, kolem kterých jsem svůj trysk převáděla na aspoň důstojnější klus. Muka mi připadala trochu tajemná a nějak jsem si nebyla jistá, jestli Panenka Maria, hledící na mne zevnitř, nepozvedne káravě prstík. Vždycky byl důvod.
    Nemám co nabídnout, baroko se v Norksu nekoná. Místní dřevěné kostelíky se ani k baroku nehodí. Uvnitř jsou jednoduché, beze snahy ohromovat dřívější chaloupkáře a rybáře zlatem a přísnými malbami. Norsko bylo odstrčené od Evropy, velice chudé, i svým purismem nezajímavé pro evropské umělce. Takže baroko holt není.

    No a po nás? Trochu se obávám, že po nás zbyde spousta křížků podél okrajů silnic. Tedy v Norsku ne. Nikdy jsem tu nic podobného neviděla. Jsou to protestanti, co naděláme.

    1. Jani, ano, podél silnic je hodně malých křížků. U některých je opřená i pneumatika z motocyklu, pár svíček a umělé kytky, u některých jenom ty svíčky a umělé kytky. Je zajímavé, že křížky stále přibývají, jako by nebyly varováním.

  10. Tak já už v hlavě nosím dva roky nápad na článek o drobných stavbičkách v krajině … a ještě dlouho ho nosit bude (rofl) …
    U nás je jich hodně – hlavně kříže ve vinohradech a u polních cest – teda žádné baroko (tady se razí novodobější styl romantismus), takže kříže jsou převážně dřevěné s plechovým Kristusem, ale mají taky cosik do sebe.
    A tady je jedna moderní socha – socha vinné kvasinky v Hustopečích http://1url.cz/ktznl

    1. Hani, celá ta kašna vypadá nádherně. Nebyla jsem v Olomouci už dvacet let, takže bychom se měli zajet podívat. Jak vidno, ledacos se v tomhle krásném městě už změnilo.

    1. Teda Miso, to snad neni pravda. By mne fakt zajimalo, jak pan umelec zlopovestneho zajice vysvetlil. (devil)

      1. Hano, on sám by to asi také nevysvětlil. K těmto veledílům by měli být povinné popisky. Já bych to nazvala Halucigenní sen šíleného sochaře.

      1. Upřímně, je to hnusný. Asi bych byla velice proti a zorganizovala nějakou petici, že si tohle nepřeju. Dokážu co do zobrazení násilí skousnout hodně, ale tohle je fakt ohavnost.

    2. KRISTEPANE, MÍŠO, TO JE FAKT HRŮZA DĚSNÁ A OBROVSKÝ NEVKUS, ,CO VÁM VAŠE SÍDLIŠTĚ HYZDÍ.LIDI SE NEBOUŘÍ A NEŽÁDAJÍ ODSTRANĚNÍ TOHO HNUSNÉHO OBJEKTU? JÁ BYCH ASI BYLA AUTORKOU PETICE ZA ODSTRANĚNÍ TAKOVÉHO OBJEKTU. VŽDY´T TOHLE NIČÍ ESTATICKÉ CÍTĚNÍ NEJN DOSPĚLÝCH ALE HLAVNĚ DĚTÍ, KTEŘÍ SE VŠICHNI NA TEN DĚS MUSEJÍ DÍVAT. MÍŠ, OZVI SE MI PROSÍM NA MŮJ MAIL lenka53@centrum.cz.MÁM PRO TEBE BEZVADNÝ NÁPAD, CO MI POSLALA VELKÁ KOČKY JAKO ODPOVĚ´D NA MÉ NÁŘKY NA NEDOSTATEK MÍSTA NA ZAHRÁDCE. PŘEPOŠLU TI NĚCO, CO BY SE JISTOJISTĚ HODILO NA TVŮJ BALKÓN. JSOU TO JEDNODUŠE A ZA PÁR KORUN VYROBENÉ SLOUPY KVĚTINOVÉ, BYLINKOVÉ I JINÉ, KTERÉ NEZABEROU MNOHO MÍSTA PROTOŽE JAK JEJICH VÝŠKU, TAK I OBVOD SI VOLÍŠ SAMA PODLE TOHO, JAK SI JE VELKÉ A „TLUSTÉ VYTVOŘÍŠ. JÁ OPRAVDU NEUMÍM DÁT ODKAZ NA TY OBRÁZKY A VIDEA OD VELKÉM KOČKY EEM. JEN VÍM, Ž K VÝROBĚ SLOUPU JE TŘEBA TEN PLASTOVÝ TUNEL, CO SE DO NĚJ PROTAHUJOU VŠEMOŽNÉ KABELY A VEDENÍ, KDYŽ SE ZAKOPÁVAJÍ DO ZEMĚ, KUS NEJLÍP PLASTOVÉHO PLETIVA. JEDEN DOSTATEČNĚ VELKÝ PYTEL Z IGELITU, PODLE UVÁŽENÍ VELKÝ KVĚTINÁČ( NA BALKÓNOVOU VERZI RADĚJI S HLUBŠÍ PODMISKOU), PAK HODNĚ DOBRÉ ZAMINY A SPOUSTA BIOODPADU( SLUPKY OD V BAMBOR A NEJRŮZNĚJŠÍ ROSTLINNÝ ODPAD-LISTÍ, TRÁVA AJ, NA NAPLNĚNÍ TUNELU, ROZPÁLENÝ HŘEBÍK NEB PLETACÍ JEHLICE NA UDĚLÁNÍ OTVORŮ PO CELÉ DÉLCE I PO OBVODU TUNELU, PÁR DRÁTKU NA SVÁZÁNÍ PLETIVA DO POŽDADOVANÉHO TVARU)KUTATÝ JE TVAR BUDE JISTĚ LEPŠÍ NEŽ HRANATÝ, JELIKOŽ LZE VYTVOŘIT PEVNĚJUŠÍ KOSTRU PŘESAHEM VRSTEV PLETIVA A SVÁZÁNÍM NA NĚKOLIKA MÍSTECH PO OBVODU).TENTO ŠVÉDSKÝ ZPŮSOB ĚSTOVÁNÍ MI PŘIÚPADÁ JEDNODUŠŠÍ NEŽ ČESKÝ PATENTOVANÝ INIFIT,JEN PODOTÝKÁM, ŽE TO NENÍ Z MÉ HLAVY, ALE JÁ BYCH RADĚJI KVŮLI STABILITĚ SLOUPU TVOŘILA NĚKIOLIK NIŽŠÍCH VARIANT, ABY NEDOŠLO K PŘEVRHNUTÍ SLOUPŮ.ZKRÁTKA LIDI DOKÁŽOU VYMYSLIT FAKT VÝTEČNÉ ZPŮSOBY, JAK PĚSTOVAT NĚCO, I KDYŽ JE NEDOSTATEK MÍSTA.

      1. AJEŠTĚK TĚM KŘÍŽKŮM , KAPLIČKÁM A BOŽÍM MUKŮM LZE DODAT JEDINÉ. DOST TOHO V NAŠEM OKOLÍ ZDEVASTOVALI A ZÁMĚRNĚ ZNIČILI KOMUNISTI, ALE VÍM ONĚKOLIK KRÁSNĚ OPRAVENÝCH A FAKT MOC PĚKNÝCH OBJEKTECH V OKOLÍ. NĚCO UŽ JIŘÍ DÁVNO NAFOTIL. A NEJSOU TO JEN BOŽÍ MUKA A KŘÍŽKY, JSOU TO TŘEBA I STARÉ ŽIDOVSKÉ SYNYGOGY I ŽIDOVSKÉ HŘBITOVY, KTERÉ SE TEPRVE B NEDÁVNO ZAČALY OBJEVOVAT A UOPRAVOVAT SSE DO DŮSTOJNÝCH OBJEKTŮ A TVYRŮ. MÁME TŘEBA JIŘÍM ZDOKUMENTOVANÉ, JAK VYPADALA STARÁ SYNAGOGA VE SMETANAVÝCH SADECH MJEŠTĚ PŘED 15 LETY.TEHDY TO BYLA DOSLOVA RUINA NA SPADNUTÍ, O KTERÉ VĚDĚLI SNAD JEN PAMÁTKÁŘI A ŽIDOVŠTÍ OBČANÉ PLZNĚ. TA SYNAGOGA BYLA ZCELA SKRYTA V TAKOVÉM OBYČEJNÉM A NENÁPADNÉM PRŮJEZDU DOMU VEDLE K LÉKÁRNY. MY JSME JI S JIŘÍM OBJEVILI TEPRVE TEHDY, KDYŽ JSEM DO TOHO DOMU ZAČALA DOCHÁZET, JELIKOŽ V NĚM MĚL ORDINACI MŮJ SKVĚLÝ KARDILOLOG. TEHDY BYL JEŠTĚ PRŮCHOD K SYNAGOZE ZCELA OTEVŘENÝ, TAKŽE BYLO MOŽNÉ TU FAKT POŠKOZENOU STAROU SYNAGOGU ZDOKUMENTOVAT ZEVNITŘ A HLAVNĚ ZVNĚJŠKU. LETY SE ZAČALA SYNAGOGA OPRAVOVAT, TAKŽE DNESKA JE Z NÍ NÁDHERNÁ A I PRO RŮZNÉ KONCERTY A VÝSTAVY A NEJRŮZNĚJŠÍ AKCE DŮSTOJNÁ A KRÁSNÁ BUDOVA. JEN TEN PRŮCHOD K NÍ JE NYNÍ UŽ UZAVŘENÝ. KDO CHCE VIDĚT OPRAVENOU BUDOOVU ZBLÍZKA, MUSÍ MÍT KLÍČ OD VRAT NEDO MUSÍ ASPOŇ VYSTOUPAT PO SCHODECH, KTERÉ VEDOU K ORDINACI KARDIOLOGA. NA TÉ CHODBĚ J SE PO PÁR UJITÝCH SCHODECH VYLOUPNE V OKNĚ CELÝ OBJEKT VE SVÉ SOUČASNÉ KRÁSE, ANIŽ BY ČLOVĚK POTŘEBOVAL TEN ZMÍNĚNÝ KLÍČ.TAK, TO JE ASI VŠE, CO JSEM CHTĚLA PODOTKNOUT K TÉMATU. V OKOLÍ JE SPOUSTA ROZBITÝCH ZBYTKŮ SMÍRČÍCH KŘÍŽŮ A TYKY NEJRŮZNĚJŠÍCH TORZ, KTERÁ UŽ ASI NIKDO DOHROMADY NEDOKÁŽE ZREKONSTRUOVAT.KOMUNISTI A VANDALOVÉ SOUČASNÍ SE NA TÉ DEVASTACI PODÍLELI ROKAMA NEROZDÍLNÝMA A NENECHAVÝMA.

    3. Prohlídla jsem si ho ještě jednou – já si myslím, že původně to měl být roztomilý velikonoční zajíček, akorát že v průběhu výroby se to nějak strašlivě zvrtlo (rofl) … možná za to může zničení elektrárny ve Fukušimě?!

        1. Nula. Napůl prosklený kvádr s přední stěnou mírně prohnutou, vevnitř není nic, jen velké prázdno. Ošklivá nezakrytá vzduchotechnika a zářivky. Nepřívětivé a studené, rozhodně to neláká k návštěvě. Moc invence to nevyžadovalo.
          Ten druhý vyšší neprosklený kvádr má docela zajímavou tu vnější grafiku, jinak nic pohledného.
          Za pár let to bude obojí vypadat zchátrale a bude se to muset celé zrenovovat.

        2. No tak já nevím – divadlo i lékárna se mi celkem líbí. Ale na druhou stranu – můj vkus je poněkud zvrhlý, mne ani brněnský „muž s pračkou“ neuráží …

        3. Tak mně to špatné nepřipadá, jen kdybych to viděla prázdné, řekla bych si- další autosalon 🙂

        4. Hmmm, tady asi nemuzu byt objektivni, protoze tu puvodni lekarnu jsem moc dobre znala – pracoval tam muj tata. Co mne ale vrcholne stve je cele reseni pristupu do FN. Driv jezdily tramvaje k lekarne a hned naproti byl vchod do FN. Ted jezdi tramvaje jinudy a kazdy ze tri moznych pristupu do spitalu je komplikovany – jeden vyzaduje vyjit spoustu schodu. Opravdu vymyslene pro nemocne a starsi lidi. A to jim jako pamatnik zustane setsakra na dlouho.

  11. O moderních dílech toho asi moc nevím. Tady na JJM je spousta starých památek, boží muka a křížky, kam se člověk koukne 🙂

  12. Mám ráda Boží muka, malé kapličky, zvoničky..sochy světců..stajně jako náhrobní kameny, památníky atd.. co nemám ráda je ta moderna..nerozumím jí a většinou na mě dělá dojem, že se do daného místa nehodí….

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN