Jedu dolů od královédvorského nádraží a v lipové aleji opatrně přibrzdím. Mezi stromy se míhají oranžové reflexní vesty a je mi jasné, že královské stromy už zase zaměstnávají plno lidí – z těch lip pořád něco padá! A po sté si uvědomuju, jak naše krajina i města zkrásněla.
A nejde jen o pěkná a uklizená centra měst. Ony zhezkly i vedlejší ulice, i domy na vesnicích. Důležité je, že nejen domy. Vesnice mívají upravenou náves, tráva je posečená, mnoho kapliček, božích muk a památníků je opečováno, upravené jsou i příkopy kolem silnic, je mnohem méně divokých skládek.
Napadlo vás někdy, že pořádek a péče o veřejný prostor jsou nejen znakem civilizovanosti, ale též znamením, že společnost žije v klidu a relativním bohatství? Je vůle a jsou k dispozici prostředky k tomu, aby se uklízelo. Veřejný pořádek znamená, že snaha společnosti uklízet je silnější než lenost a arogance lidí dělajících binec.
Nepořádek a špína jdou spolu s lidmi. Na tom není nic divného, však s ním denně bojujeme i doma. Uklízet se musí, stejně jako je třeba pracovat, aby měl člověk živobytí. Důležité je, že uklizený veřejný prostor mluví nejen o péči, ale obvykle i o bezpečí.
Však jste určitě slyšeli o teorii rozbitých oken, kde je dokázáno, že pustnutí veřejného prostoru se pojí s nárůstem kriminality, a v krajním případě se tak dokážou proměnit v ghetta i původně slušné a příjemné části měst a vesnic. Návrat z tak bezútěšného stavu pak vyžaduje nesrovnatelně víc úsilí, než prostá snaha uklízet a na pořádku trvat.
Tak, jako je v lidské společnosti stále přítomný boj dobra se zlem, je i boj s nepořádkem nekončící ságou. Koncem měsíce u nás na vsi budeme jako každý rok čistit příkopy přilehlých silnic. Už teď, když jedu autem, zaznamenávám, kolik práce nás zase čeká!
Nebudeme rytíři na bílých koních, ale lidé v reflexních vestách, kteří v rukavicích a s velkými pytli půjdou do boje s nepořádkem, lidskou bezohledností a lhostejností. A třeba i na chvíli zvítězíme:))
Napsáno pro ČRo Hradec Králové, 2016
A já se dnes ptám: Jak vy hodnotíte pořádek na veřejném prostoru v místě, kde žijete? Je to lepší, než to bývalo? V čem je asi největší problém? Co se naopak hodně zlepšilo? Taky si myslíte, že pořádek na veřejných místech je známka jisté civilizační úrovně společnosti?:))
Mám za baráčkem strašlivě uklouzané schody – vysekané do hlíny, spíš do jílu. Kdysi tam kdosi natloukl železné trubky a přidal prkna na stojato. Prkna už většinou shnily.
Jelikož je to pro mě nejkratší cesta na bus, lapla jsem hranolek a nejhorší schod opravila.
Jelikož tudy chodí lidi s pejskama, je tam celkem provoz. Schody jsou v takovém tmavém místě, stráň zarostlá náletovým křovím, tu a tam se tam povaluje nějaká ta petka. Tipovala jsem si, jak dlouho tam hranolek vydrží, než ho někdo čórne.
Nevěřili byste, někdo přidal další hranolek!
Až přestanou deště, hodlám tam vyrazit s rýčem a trochu tomu zase spravit fasádu. Možná tu najdu nějaké nepotřebné zlomky zahradních kachlí a lupnu je tam taky. Teď už věřím tomu, že tam zůstanou. A z křáků, co tu vyřežu, udělám zábradlí.
Jo a tuhle mi šel kolem plotu po cestičce s těmi schody člověk se psem a děkoval mi, že jsem tam ty schody udělala! Ona je tam teda pravděpodobně založila předchozí majitelka Kajuty, ale neva. 🙂
Io, možná se jen čekalo na ten první schod a když tedy začneš, třeba se další budovatelé připojí (inlove)
Musím říct, že většina měst dost prokoukla a člověk se v nich cítí celkem příjemně, kromě několika značných výjimek, kde převažuje nepřizpůsobivá menšina a kde už se o cokoliv starat ztratilo smysl (z vlastní zkušenosti některá sídliště v Mostě, Jirkov, oblast autobusáku v Tanvaldu, blízkost nádraží v Přerově). Některá místa byla až přehnaně zkomercializována a jejich duch se vytratil (Špindlerův Mlýn, Harrachov, Rokytnice). Je také děsivý zábor půdy, kdy se ruiny staré fabriky nechají jak jsou a na čisté půdě (mnohdy i úrodné) se vybetonuje nová hala nebo nový developerský projekt. Čistotu a útulnost center však narušuje masivní automobilismus. Dochází ke dvěma problémům: Buď do centra auta mohou, pak místo náměstí máme parkoviště (Čáslav, Jindřichův Hradec, Hradec Králové, Dačice, Žatec, Havlíčkův Brod) takže chodec se tam jen proplétá mezi auty o jakémkoliv estetickém dojmu nemůže být řeč. Nebo centrem vede rovnou frekventovaná silnice a klidu se tam moc nedostává (Turnov, Jihlava, Železný Brod, Tanvald, Mladá Boleslav). No nebo tam auta nesmějí bez povolení vůbec, případně průjezd je tak komplikovaný, že se nikomu nevyplatí (Olomouc, z velké části Liberec, Brno, Pardubice). U těchto měst však nastává problém, že obchodníci z center odchází, protože pokud není město nějak turisticky významné jako např. Kutná Hora, tak se potýkají s úbytkem zákazníků. Každý nakupuje tam, kde dojede autem a tím se centra postupně vylidňují a obchody mizí (v Olomouci a Liberci celkem zřetelně). Některá města to vyřešila celkem chytře, že udělala jen okraj náměstí k parkování a zbytek je pěší (třeba Frýdlant, Dvůr Králové nebo Jičín). Otázkou center je i využití, protože některá města přehnaně vysokými nájmy přímo vyhání jak obchodníky, tak obyvatele. A pak zjistíte, že na hlavním náměstí stojí herna, nebo se podíváte do oken a v nich je prázdno.
A hned doplňuji odkaz s tím související:
http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/v-centru-olomouce-zavrelo-nekolik-zavedenych-hospod-duvod-20160306.html
Ty zkrachovalé hospody jsou vesměs v místech, kam se autem opravdu dostat nedá, potvrzuje to i nejhodnocenější příspěvek v diskusi pod článkem:
„Také skončil McDonald. Nevím čím to je, ale asi ubývá lidí v centru. Všichni jezdí do nákupních center Olympie, Centrum Haná, Globus. A že_by se šel někdo jen tak projít po centru města a po cestě posedět v nějaké kavárně či hospůdce to se jim už nechce. Pokud nezaparkují auto přímo před podnikem, tak tam prostě nepřijedou.“
Tak se ale taky podívej, do kolika má otevřeno Olympia a do kolika obchody v centru. Pro mě je utopie jít nakoupit s někým z rodiny jindy než v sobotu nebo v neděli, ve všední den nakoupím buď u nás na vsi nebo odpoledne třeba po šesté. Takže centrum Brna je pro mě nula. Spousta obchodů má otevřeno jen přes týden a pokud v sobotu, tak dopoledne chvilku. No ale já do toho Brna musím taky dojet, že. Takže nic jiného obchodní centra mi nezbývají a dokud to obchodníkům nedojde, že většina z nás nemá padla ve tři odpoledne, tak to lepší nebude. Onehdy jsem se dostala do centra kolem poledne a byli tam jen studenti nebo důchodci. Asi jim jako zákazníci dostačují, jinak by s tou otvírací dobou něco dělali, ne?
To je další problém, mnoho obchodníků se skutečně nesnaží přizpůsobit a radši to zabalí. Taky by mě zajímalo kolik lidí v 10 dopoledne v těch obchodech nakupuje. On problém je, že už ani místní do toho centra nejdou (v menších městech to centrum pak obsadí nepřizpůsobiví). Siesta ve Španělsku sice vypadá vtipně, ale je navýsost praktická, když mají otevřeno 9-11 (někdy i od osmi, což na Španělsko je proklatě brzo) a pak 16-21 (není výjimkou otevřeno až do půlnoci), což při cestě z práce bohatě vystačí. Problém je to na dost frontách, ale výsledek je furt stejný, centrum vymírá nebo (v Praze) je zaprodáno turistům.
Tohle je zásadní otázka – mají být centru auta nebo má centrum umřít?
Najít správnou odpověď je těžké. Můžeme si stokrát říkat, že si lidé nemají vozit zadek v autech, ale oni si ho vozit budou, pokud to bude jen trochu možné.
Ve Dvoře nějaké parkování je, ale jsou kolem tak idiotské jednosměrky, že cizinec nemá šanci pořádně to náměstí opět najít, pokud při prvním pokusu nezaparkuje – a to kromě víkendu nezaparkuje skoro nikdy.
Supermarkety bobtnají, centrum hyne. Pár nadšenců, jako jsem třeba já, to rozhodně nezachrání…
Popravdě, nevím, co by se s tím dalo dělat.
Začarovaný kruh je i v tom, že v centru jsou jednak nejdražší byty, ale i nájmy. Takže si někdo musí připlatit i 100%, aby pak neměl kde parkovat nebo mu tam zákazníci autem nedojeli. Výsledkem je, že se centrum vylidňuje, protože ani v docházkové vzdálenosti těch obchodů už nežije dost lidí, kteří by tam chodili pěšky nakupovat. Základem je tedy centra zas osídlit (normálními, platícími lidmi) jako dřív a snížit nájmy bez „přirážky“ za centrum. A k tomu postavit blízko centra jedno větší nebo několik menších parkovišť co ničemu nevadí.
Jo, přesně. Vzhledem k tomu, že je to logické, se tak nejspíš nestane. Než aby se snížily nájmy, radši to tam majitelé nechají zahynout. Vždyť přece mají nemovitosti v centru!
Jsem hnusnej skeptik, i když bych radši nebyla.
No jo, jenomže normální platící nájemníci chtějí v bytě takové vymoženosti, jako koupelny, pračky, digestoře, sporáky a podobné nesmysly, které vyžadují rekonstrukci vody, elektřiny … a proti tomu mají památkáři velmi zásadní námitky. A když už to povolí, je to mnohem dražší, než přestavba v paneláku. Málokdo si to může dovolit.
Tak pod bdělým dozorem památkových ochránců a ekologistů vznikají v centrech měst skanzeny, ve kterých se nežije, neprodává a nájem dokáže zaplatit tak ministerstvo nebo pojišťovna.
Zaplaťpánbu za to megaparkoviště na hradeckém Velkém náměstí. Díky němu totiž přežilo divadlo.
Jenže ty lidi tam ještě před dvaceti lety žili. Vyhnali je právě těma cenama. Památkáři byli už jen třešničkou na dortu. Deregulace je jedna věc, ale speciální taxa za centrum věc druhá. Ale je to tak asi všude, když se v Kodani na Nyhavnu podíváte do oken těch krásných domů taky uvidíte prázdno. Škoda jen, že tam, kde lidé žijí už taková pěkná přirozená centra jako dřív nevznikají. Centrum je…supermarket
No samozřejmě. Světlo, teplo, čisté záchody, fungující kavárny a čilý ruch v neděli odpoledne. Kdo by se potácel na podpatcích šerem po autentických kočičích hlavách, smyčil týdenní nákup v rukách a hledal autobusovou zastávku v zákoutích, kam se bojí i kapesní zloději?
A zmodernizovat centrum města, aby bylo k životu? I toto, to by nás památkáři hnali. A už by se psaly petice 😛 Dalším mlýnským kamenem u těch starých částí měst jsou nevyjasněné majetkové vztahy. S tím se reálně nic udělat nedá.
A pokud se opravdu zásadně něco za posledních pět let nezměnilo, jsou nájmy za m2 prodejní plochy v nákupních centrech srovnatelné s nájmy prodejen v domech. (Aspoň v HK to tak bylo )
Mám pocit, že v tomto ste u vás ďaleko pred nami. U nás upravenosť a poriadok v mestách a vieskach, a najmä okolo nich, sú všetko len nie bežné a samozrejmé. Vyhadzovačov McD-meníčiek z okien áut pribúda, nájdu sa aj na najopustenejších miestach. Už len na tom záhone pod oknami, čo som si vzala pod patronát, za týždeň pribudne tak za pol igelitky rôznych drobných odpadkov. Občanom sa nelení vyvážať naozaj hromady odpadu do krajiny, do jarkov pri cestách, k potokom, čo teda už naozaj nepochopím, veď keď už to raz naložia do auta, prečo to nevyhodia aspoň na nejakom sídlisku ku kontajnerom, keď idú na nákup, ak už nie rovno do zberného dvora? Nie, do kríkov pri potoku to musí ísť, tam tomu bude najlepšie … Na jeseň, keď chodíme na huby, vždy mám so sebou aj sáčok na odpadky a vždy ho veziem z lesa domov plný. Rok čo rok sa koná zbieracia akcia u nás v Kamennom mlyne, rekreačnej oblasti s trochou zelene, rybníkmi a záhradkárskymi kolóniami. Všetko sa vyzbiera a do roka to tam vyzerá zas tak isto. Záhradkári si vyupratujú a vyparádia každý svoju záhradku a plastové fľaše hodia za plot do kríkov … Je to niečo s čím sa mi ťažko žije a bojím sa, že citlivosť na neporiadok v krajine u nás stále klesá. Deti toto vidia robiť rodičov, tak si myslia, že je to úplne normálne… (n)
Náš starosta černé skládky nesnáší, a tak dvakrát za rok- na jaře a na podzim- nechá do vsi rozmístit kontenjnery, kam můžou lidi naházet úplně všechno. Od matrací po větve. Pokud si někdo nechá hromadu bince u svojeho, přijde obecní policajt a požádá o poplatek za zábor veřejného prostranství. Je to sice pět peněz, ale za hromadu písku to zaplatím, když ji potřebuju. Za binec nikdo platit nechce, že.
Navíc jsme na vsi a vždycky se vykecá, kdo ten binec udělal. Pak mu bývá domluveno, ale fakt je ten, že díky těmto opatřením je výskyt bince v okolí vsi minimální.
U nás prý bylo začátkem devadesátých let skládek v lese opravdu plno. Ale nás starosta bojoval, vesnice dostala kontejnery, potom lidé dostali svoje popelnice a dvakrát do roka jsou přistavovány kontejnery na velkoobjemový odpad, sbírá se železo, Marius Pedersen jezdí pro nebezpečný odpad, obec zajišťuje na jaře svoz větví a pokácených stromů na spálení na čarodějnice. A víte, že v té hromadě, kam mohou lidé také přidávat, už pár let nebylo žádné svinstvo?
Nejvíc odpadků je podél silnic (auta, cyklisté), v lese přibudou odpadky s houbařskou sezónou. Kapesníčky jsou poházené na místě, kde scházívají milenci a feťáci (máme taková v okolí vesnice dvě – pod kopcem milenci, nahoře feťáci 😛 )
Není to ideální stav, ale myslím, že většina lidí se snaží. Jo a každý rok najdeme v příkopech aspoň jeden kompletní pytel s domácím odpadem. Nechápu, proč se tam s tím někdo tahá, když každý má povinně popelnici a chalupáři dostávají pytle… (fubar)
OT,
pěkné, ale tahá mě za oči to „mě“ v prvním odstavci (omlouvám se).
Díky, opravím to (blush) Nedávala jsem pozor – tohle je má oblíbená chyba, obávám se.
Mohu jedno OT?
Stalo se někomu z vás,že by vaše zvířátko simulovalo nemoc kdy marodíte vy?
Já jsem měla 20.1. úraz – zlomeninu kotníku a zhmožděné lýtko a z toho flegmonu.Dva dny po mém úrazu začala Rita marodit,byla smutná,spala a byla bez zájmu o jídlo.Mimo zvýšenou teplotu žádné jiné příznaky.Po třech dnech byla v pohodě.Já jsem šla do nemocnice a po návratu začala Rita Kulhat na pravou zadní nohu.U vet. nedává najevo žádnou bolest,rtg.bylo v pořádku.Podotýkám,že můj úraz je na pravé noze.Když jdeme ven na procházku je Rita téměř bez kulhání.Co vy na to,máte nějaké podobné zkušenost?
A omlouvám se za OT,ale to kulhání mě trápí a vet. také.
Jo, zažila jsem to a taky jsem se trápila, že je pes nemocnej. Udělal to Max, udělala to Berry… takže stát se to může. Důležitá je otázka: už normálně chodíš nebo jsi pořád v polohybném režimu?
Tu nohu bych ale pro jistotu stejně hlídala. Kolik je Ritě let a jak je velká? Může se začít ozývat artróza (je roční období, kdy klouby bolí:)), takže nějaký alavis nebo aptoflex ničemu neublíží a ošetří případ, kdy by to nesouviselo s psychosomatickou bolestí.
Možná byste mohli vymyslet nějakou novou hru doma, abyste byly obě radostnější:)) Nevím, co už děláte, ale nějaké to přetahování, hledání ukryté hračky, aport přes obývák… aby věděla, že tě sice všechno bolelo (bolí?), ale svět je jinak v pořádku 🙂
Držím palce tobě i Ritě!
Ritě je sedm.Podle rtg.má klouby v pořádku.A zaráží mě,že nedává najevo bolest,přitom je to citlivka která ječí pro každou maličkost.
kdykoliv mám zánět průdušek,začne chrchlat a sípat i Pitina..jsem z toho vždycky vynervovaná, i když je bez teplot a na poslech čistá….
Ano, mnohé se zlepšilo a je to patrné nyní, kdy je zeleň bez zeleného listí, které milosrdně přikrývá nepořádek. I u nás na vsi se začalo uklízet. Dokonce i v teplém letošním únoru se rojely ořezávací, hrabací a sekací práce. Po posledních volbách se vynořila strana za vísku krásnější, sice se nedostala do finále, ale mají pár členů v zastupitelstvu a vzaly vše do vlastních rukou. Nakoupené udržovací stroje obsluhují konečně pánové, kteří i pracují a pomalu, pomalounku je to i znát. Věřím, že i občané, kteří se tomuhle okrašlovacímu spolku vysmívají (ano, i tohle průměrný občan dokáže) pochopí, že udržovaná ves je dobré místo k bydlení.
Silnice vedoucí vískou je kapitola sama pro sebe a hlavně hanba státního podniku Údržba a oprava silnic našeho kraje.
Alex, kdysi bych nevěřila, že se těmto snahám může někdo smát, ale dnes jsem zkušenější, takže ti věřím :/
O silnicích se dnes nevyjadřuju, to si nechám na jindy – už mám i titulek: padesát odstínů šedi! 😛 Skvěle se to hodí jako popis silnice, která už je vlastně složená jen ze záplat, původní asfalt už skoro nenajdeš.
Plzeň bývala výspa na západní hranici a proto se na ní za komunismu kašlalo. Plzeň byla šedá, omšelá a zaprášená.
Po revoluci ohromně rozkvetla.
Uvedu jeden příklad za všechny. Hálkova ulice, která vede k Jižnímu předměstí, kde je Jižní nádraží. Původně secesní domy byly oprýskané a šedivé. Po revoluci se postupně opravily a nyní vypadají takto.
https://www.google.cz/maps/uv?hl=cs&pb=!1s0x470af1fde7d73e95:0x61529ca7c73875c7!2m5!2m2!1i80!2i80!3m1!2i100!3m1!7e1!4s//plus.google.com/photos/photo/110760678339995612602/6022167347546534578!5sji%C5%BEn%C3%AD+p%C5%99edm%C4%9Bst%C3%AD+plze%C5%88+-+Hledat+Googlem&sa=X&ved=0ahUKEwj2w72rgK7LAhWFJZoKHRo8AD4QoioIaDAK
Vynikly na nich různé štukatérské práce a úžasně prokoukly.
Míšo, já Plzeň vůbec neznám, jen z dob, kdy se ještě městem jezdilo do Německa a to cestou nic moc pěkného vidět nebylo. Tvé obrázky ukazují moc hezkou tvář Plzně a věřím, že není jediná (wave)
Míšo někdy začátkem 80-tých let jsem byla v Plzni služebně a máš pravdu. Jako všude – šedohnědo. Odkaz na fotky už dokazuje něco jiného.
Miso, to nebyla jenom Plzen. Treba Olomouc, krasne historicke mesto, za komunistu byl sedivy, omsely, a misty se az rozpadajici. S vyjimkou Horniho namesti a tu a tam neceho jineho. A jak to me rodne mesto prokouklo!
Míšo, oba moji rodiče byli z Plzně. Táta sice už v dětství přesídlil s rodiči do Prahy, ale maminka tam prožila dětství a mládí a měla tam svou rodinu. Takže když jsem byla malá, do Plzně jsme často jezdili. I jako dítě jsem vnímala, jak je Plzeň strašně špinavá a omšelá, oproti Praze smutná a šedá, i když ani Praha nebyla v těch dobách zrovna barevná a veselá. A vím, že mamince bylo vždycky moc líto, jak její rodné město zpustlo. Říkávala, že Plzeň je trestaná za to, že do ní přišla americká armáda. Přitom je to v Čechách druhé největší město a brána do Čech ze západu, bašta našeho národního stříbra – piva. Pamatuji, jak jsme stávali před Korandovým sborem (tam byly v kolumbáriu uloženy rodinné urny – dnes Anglické nábřeží, tehdy se jmenovalo jinak, už nevím), sledovali špinavou pěnu na hladině Radbuzy a já jsem si vždycky přála jet už rychle domů. Děda bydlel na tehdejší Marxově třídě naproti nemocnici, tam to vypadalo líp, ale celkový dojem byl skličující. Teď je Plzeň krásná, tak, jak si zaslouží.
Tak třeba u Liberce co já pamatuju, tak většinou ty vilky a domy v centru byly docela v pohodě a náměstí s radnicí docela upravené. Pak bohužel přišla doba hypermarketová a centrum bylo zastíněno dvěma obřími obchodními kolosy, přes které ani není vidět. Ty hypermarkety do už tak zacpaného centra přitáhly další auta a před jedním z nich u terminálu MHD se běžně vyskytují podivné existence a je tam rozhodně míň bezpečno než dřív. Zas širší centrum je teď o něco upravenější a bezpečnější a vypadá to, že ghetta už nejsou tak zřetelná jako dřív.
Praha velmi prokoukla, o tom není pochyby. Dalo by se možná polemizovat o tom, že kouzlo některých míst bylo tímto prokouknutím nenávratně zničeno, ale to je jiná věc. Je hezká. Hezká byla i dřív, neřekla bych, že v ní býval vysloveně nepořádek, jen byla velmi omšelá a zanedbaná. Totéž, co o celé Praze obecně, bych řekla i o místě, kde konkrétně bydlím, tedy o jednom ze sídlišť, které však už dávno není okrajem Prahy, jak tomu bylo na přelomu 60. a 70. let, kdy bylo postaveno. Je tu moc hezky a vypadá to tu krásně, domy jsou opravené a udržované, o zeleň se vzorně dbá a veškerá občanská vybavenost je hezky udržována. Jedno z posledních omšelých míst, které se tu nachází, se má začít už letos opravovat. Tiše se modlím, aby to tak zůstalo ještě dlouho, aby tu někde nebyl dán impuls a nezačalo pustnutí. Ale snad to nehrozí, naše radnice i radnice okolních částí se velmi snaží (clap) .
Obecně se ale v poslední době velmi obávám, že se k nám mílovými kroky blíží doba, kdy už fakt, že, cituji: „Uklízet se musí, stejně jako je třeba pracovat, aby měl člověk živobytí. Důležité je, že uklizený veřejný prostor mluví nejen o péči, ale obvykle i o bezpečí.“, bude pomalu, nebo spíš velmi rychle zpochybněn. Někomu není úklid ani práce vlastní. Mnohokrát jsem takové končiny navštívila a velmi doufám, že se má krásná země nezmění k obrazu takovému. Ale to už je jiná věc.
Jinak si myslím, že celkově je to určitě lepší, než to bývalo. Města jsou tu většinou jak malovaná a venkov úžasně rozkvetl.
Tapuz, tvé obavy chápu.
Naše radnice se hodně snaží, je to u nás hezké. Ale žiju v rezidenční čtvrti hlavního města, některé problémy se nás vůbec netýkají.Nemáme vyloučené lokality, nepřizpůsobivé menšiny a jak se to všechno korektně jmenuje.
Nevím, zda to zařadit pod „pořádek ve veřejném prostoru“, ale stále mi chybí důkladné a zřetelné vodorovné dopravní značení. To jsou – laicky řečeno – ty bílé čáry na silnicích, které vymezují vozovku nebo jízdní pruhy. Nevím, jestli se třeba v Německu používají nějaké lepší barvy či co, ale po přejezdu česko-německé hranice se ocitám ve zřetelnějším světě (směrem do Německa) a naopak směrem do Čech si připadám, že potřebuji mnohem silnější brýle.
Tak já jsem ve vyloučené lokalitě žila. Dost dlouho. A tak jak jsem zažila po revoluci její rozkvět, zažila jsme i úpadek cca před osmi lety. Dnes tudy občas projíždím a je mi líto, že čtvrť je zase špinavá, zavírají se ve velkém původně dobré obchody a zůstávají v podstatě jen potraviny (ano, zavřely se i vietnamské obchody s textilem).
Pokud jde o čáry na silnici, málokde jsme zažila horší situaci. Ve městě bývá značení i na velkých křižovatkách částečně smazané, takže hranici křižovatky odhaduju (nedejbože aby pršelo). A na spoustě venkovských okresek by bylo hezké, kdyby byly aspoň na malované čáry na okraji silnice, když není na patníky s odrazkami. Jet po takové silnici v mlze je adrenalinový zážitek.
Jo, tak na skoro neviditelné nebo neexistující vodorovné značení na silnicích bych mohla napsat ságu 😛
Přesně, jak píše Matylda: na spoustě úseků silnic nejsou ani patníky ani čáry, případně tam jsou stíny minulých čar. Za špatné viditelnosti člověk tu silnici fakt hledá!