Minulou neděli jsem měla bene, protože vařil Marek. Jako obvykle italskou kuchyni – popravdě by mě zajímalo, jestli jeho italský kamarád zase doma vaří guláš se šesti nebo svíčkovou:)) Každopádně, když jsem se ptala, co mám nakoupit, tak si kromě běžných ingrediencí poručil ricottu. To mě zaujalo – k čemu potřebuje onen odlehčený syrovátkový sýr?
I ukázalo se, že tentokrát nejde o žádný recept italské maminky (což mě trošku zklamalo:)), ale Marek v touze po inspiraci zabrousil k Jamiemu Oliverovi a budeme zapékat. Hm. Ze zapékaných těstovin vyhledávám jenom čistokrevné lasagne, případně jsem jednou jedla úžasnou vegetariánskou verzi klasických lasagní. Takže jsem byla zvědavá, co bude Marek tvořit. Recept je v podstatě jednoduchý.
Suroviny:
Lžíce másla pod pórek + něco na vymazání zapékací mísy
350 g těstovin (fakt stačí pro 4 lidi – resp. u nás to stačilo na 6 porcí)
Olivový olej
2 nahrubo nakrájené pórky
2 stroužky česneku (prolisované)
100 ml kuřecího vývaru
100 ml bílého vína
150 g mraženého hrášku
200 g uvařených kuřecích prsou (nebo krůtích)
225 ml mléka
250 g ricotty (může být i víc)
60 g strouhaného parmazánu (ten jsme nevážili – podle hesla „přiměřeně, přiměřeně“ jsme prostě posypali povrch těstovin)
Nejdřív uvařil těstoviny – měli jsme mašličky neboli farfalle. Uvařil je tak, aby byly scezené o chvilku dřív, než udávala doba vaření pro al-dente. Jde o to, že se ty těstoviny budou ještě zapékat, tak aby se nám pak nerozpadly. Důkladně je propláchnul studenou vodou (aby dále neměkly) nasypal je do větší mísy a trošku zacáknul olivovým olejem.. Potom do nich nalil mléko a přidal dvě třetiny ricotty. Promíchal.
Mezitím na pánvi na másle jemně opékal (asi 10 minut) nakrájený pórek (Jamie píše dva celé), potom přidal prolisovaný česnek a ještě minutku opékal. Potom to zalil jedním deci bílého vína a jedním decilitrem kuřecího vývaru a dusil. (Ten vývar získáte tak, že uvaříte těch předepsaných 200 g kuřecích nebo krůtích prsou.) Nakrájené maso se pak přidá k zelenině. Já jsem pro Marka měla připravený vývar zvlášť, takže jsme maso prostě přihodili a dusili ho s tím pórkem. Když byla tekutina skoro vyvařená, přidal zmražený hrášek a prohřál ho. Celou směs posolil a opepřil.
Dodám svůj názor: tady mi přijde recept zbytečně utahaný – vím, že se má docílit konečné jemnosti a hlavně lehkosti, ale já bych to asi dělala jinak. Jednak bych ty prsíčka opekla a druhak bych k zelenině určitě přihodila i čerstvou červenou papriku – rajčinovou nebo kápii. Pro barvu i pro chuť:)) A nejspíš bych přidala i jiné koření a bylinky… ale uznávám, že výsledek by už nebyl tak jemný a dietní. Ale jedno upozornění si neodpustím: ta směs na pánvi musí mít opravdu výraznou chuť! Protože jak to přidáte k těstovinám s mlékem a ricottou, tak to „vyžere“ sůl i chuť koření jako nic:))
No a pak v míse přidáte k upraveným těstovinám směs z pánve, zamícháte a nasypete vše do vymazané zapékací misky. Navrch ještě dáte ricottu a posypete to vše nastrouhaným parmazánem. Jamie dovoluje i další zacáknutí olivovým olejem. Pečete v horkovzdušné troubě na 180 stupňů. Podáváte s čerstvou bazalkou, pokud ji máte doma:))
Výsledek je dobrý a nečekaně sytý. Marek přidal oproti původnímu receptu trochu ricotty, protože mu prý jeho původní pokus, udělaný naprosto přesně podle Jamieho, připadal moc suchý. Mě překvapilo, že v tom nechyběly vajíčka (která bych tam čekala). Jo a prospěje tomu nějaký chuťově výraznější salát, zvlášť, když se držíte receptu. Na mě to bylo možná až moc dietní, ale třeba pro rodinu s dětmi je to jak dělané.
Nicméně když potom dáte děti spát, nalijete si dobré bílé víno a k němu nakrájíte i kus toho parmazánu na smlsnutí, hodí se tento pokrm i pro večer s romantickým zakončením:))
A tak dnes otvírám téma těstovin a především těch zapékaných. Jak všelijak je děláte vy? Použili jste někdy v teplé kuchyni ricottu? (Já doteď ne:)) Jak byste tento recept obměňovali vy? (Já obměňuju skoro všechno, proto se ptám:)) Jaký salát byste k tomu navrhli vy? Pojďme kouzlit na italské téma:))
Dede, smutná zpráva. Stále vidím Veram na sedadle spolujezdce, když jsem ji vozila jak po Vysočině, nebo po Brně. To jsme měly klid si trošku popovídat. Veram, měj se tam někde, mezi hvězdami fajn.
To je mi moc líto Veram byla moc fajn
A já vidím stále Veram v Podmitrově, v těch zelených indických šatech,jak všechny obcházela a účastně pohovořila s tím svým typickým úsměvem. Ach, jo.
Tak Veram, vím, že nám tam někde nahoře svítíš a hvězdně na nás mrkáš světýlkem.
Musím oznámit smutnou zprávu – naše Veram umřela. Vzhledem k tomu, jak těžké pro ni byly poslední roky, se to dá brát i tak, že Veram je zase svobodná (h)
Má milá, ať ti hvězdy svítí pro radost a potěšení, jako jsi je ty uměla dávat nám. Nikdy na tebe nezapomenu – ani na ten kabát, který jsi mi jeden studený večer půjčila (inlove) Mám tě ráda, Veram!
DEDE, TO JE OPRAVDU SMUTNÁ ZPRÁVA A DĚKUJI TI, ŽE JSI NÁM JI SDĚLILA.ALE SNAD JE FAKT VERAM KONEČNĚ LÍP.NIKDY NA NI NEZAPOMENU ANI JÁ. BYLA SKVĚLÁ VE VŠECH SMĚRECH, HODNĚ MNE I MÉHO JIŘÍHO NAUČILA. TRÁPÍ MNE JEN OTÁZKA, PROČ MUSEJÍ TAKTO SKVĚLÍ LIDIČKOVÉ UMÍRAT TAK BRZY.
milá veram, ty naše sluníčko, dvorní fotografko, babičko cvičitaiči a mnoho, mnoho dalšího, čím jsi tolika lidem byla – ať je ti země lehká… ano, konečně jsi snad našla opět svůj klid a už je ti jen dobře (h)
nikdy, nikdy na tebe nezapomenu!!!!!!! (h) (h) (h)
Krásně jsi to,Bedo, napsala, nepřestala tady být s námi a nepřestane. Na ni se zapomenout nedá.
Moc smutna zprava. Neumim to rict lepe nez Dede – je zase svobodna. Osvobozena od tela, ktere nespolupracovalo. Obdivuhodna zena, vzdelana, aktivni, se spoustou zajmu, ale predevsim dobra a hodna zenska. Na ten usmev nikdy nezapomenu. A vzdy pri pohledu na krasnou hvezdnou oblohu si na tebe vzpomenu.
Ani já na Veram nikdy nezapomenu, na její úsměv, na to, jak laskavě a samozřejmě mi nabídla nocleh po jednom Pražení. Ona i její manžel Milan byli strašně milí! (inlove)
Teď už se na nás bude usmívat z oblohy.
R.I.P.
nikdy na tebe milá Veram nezapomenu, mám schovaný všechny tvoje krásný jmenovky z Pražení
http://veram.rajce.idnes.cz/10_05_13_s_mysatky_do_zoo/#66_na_rozloucenou.jpg
Olčavičko, díky za ty fotky !
Krasne si toDede napisala.Nech jej je zem lahka a svetlo hviezdne nech jej svieti.R.I.P.
http://sharka-68.rajce.idnes.cz/Dubeni/#DSCF7709.jpg
http://sharka-68.rajce.idnes.cz/Dubeni/#IMG_4673b.jpg
Jak by mohl odejít někdo, jako veram? Neodešla,proměnila se ve hvězdu na obloze….
Vedela krásne vysvetliť všetko, čo sa týkalo hviezd, mesiaca a astronómie vôbec a pritom len tak mimochodom šupnúť do diskusie nepečenú jablkovo-pudingovo-piškótkovú maškrtu, ktorú robievala vnúčencom…. tak pár hviezdičiek na cestu… (*) (*) (*)
Tak jsem to dnes uvařila – akorát jsem asi přehnala množství těstovin, takže furt toho máme půl pekáče (nevadí, zítra pošlu tchyňovům). Modifikace – jeden pórek podušen, k tomu přihozeno jedno kuňadro (jakože kuřecí prso), tři malá oloupaná rajčátka, trocha podravky, větší špetice pepře, dva struky českého česneku a koření s medvědím česnekem a dušeno po dobu vaření dalšího. Potrubí jsem po uvaření vylovila z vody, do níž jsem následně vrhla na tři minutky brokolici. Pak jsem to všecko zhňaňala dohromady, přidala tu ricottu (měla jsem štěstí – byla ve slevě – chchchch) a mlíko z tanku (ne z krabice (rofl) ), vsypala do vymaštěného pekáče a dala do trouby. Načež jsem prohrabala lednici a našla skrojek eidamu a goudy, tož jsem to strouhla do hromady a nakonec to dala nahoru a oškvrkla pod grilem.
A jak nemám zapečené těstoviny ráda, tak toto bylo fakt výborné, snad až famózní – i já si přidala. Sice to do itálie mělo dost daleko, ale já beztak na ni moc nejsem …
Dík za dobrou inspiraci – až ti zase bude Marek vyvařovat, tak to sem zase dej. Pokud to nebude moc rýžové, tak to zase prubnu „po našem“ 😛
Dede, já se moc omlouvám, že mluvím mimo témata, ale kdosi se mě tu pred pár dny ptal na anglické spisovatele, vůbec nevim kdo. Me to ted moc nemyslí, musela jsem se podívat na email co jsem kdysi v létě napsala pro Aidu, abych si vůbec vzpomněla, že nějaké oblíbené spisovatele mám.
Jeden z mých úplně nejoblíbenějších, snad na prvním místě, je Bill Bryson, miluju jeho knihy, úplně všechny, píše moc dobře, zajímavě i zábavně. A další oblíbený spisovatel je Tom Holt, protože je zábavný, originální, píše hlavně skvělé mythopoesis novely, ale napsal i několik historických knih.
Vždycky se moc těším na každou další knížku od nich.
Víc si teď zrovna vůbec nevzpomínám.
Dnes jsem udělala takovouto rychlovku. Večer jsem uvařila vepřová srdce s veškerou kořenovou zeleninou.Pejsci měli hody už ráno. Pak jsem otevřela Halali zeleninu ( prosím nezaměňovat se stravou halal) propláchla a hodila na máslo, k tomu jsem přihodila nakrájená srdíčka tak trochu na plocho , jako že né na kostky a nechala je podusit v halali a máslu,jen chvíli a pak jsem tam mrskla smetanu a šlehačku a trochu horčice a byla z to omáčka se srdíčky, móóc dobrá.
ja mam jednu sklenici halali zeleniny z ceska a uz rok uvazuju co s tim. ale srdicka se tu nesezenou.
přední hovězí ? A k tomu z halali omáčku jako k srdíčkům ….
nebo i zadní…
Hovězí maso nakrájíme na středně velké kousky, zprudka opečeme na oleji, osolíme, podlijeme vodou a necháme podusit. Když je maso skoro měkké, přidáme Halalí a ještě chvíli dusíme. Maso vyndáme, omáčku rozmixujeme. Do smetany přidáme dvě lžíce hladké mouky a rozkvedláme. Přilijeme do rozmixované omáčky a mícháme až do zhoustnutí. Omáčku dochutíme cukrem, vložíme zpět maso a máme hotovo.
Toto jsem dělala také, jenže z hovězího srdce, a to se musí uvařit pořádně, aby nebylo tuhé (vařila jsem nejdřív v papiňáku). Zeleninu jsem použila čerstvou a krájela se s ní na kostky. Nebylo to špatné a jak říkáš, vydělal na tom i pes, dostal okrojky ze srdce. Myslím, že někdy zkusím i tuhle rychlou variantu!
Jenny, dík za inspiraci, vyzkouším.
Tak jsem recept přečetla až dnes. Také jsem na metodu ŽAVES. My co musíme vařit (a vymýšlet, ach jo) každý den, tak se s výrobou jídla moc nemůžeme párat. Ale jiná, jemná chuť to určitě je. A přávidím, že se najde někdo, kdo Ti něco takového rád uklohní.
Těstoviny mám ráda, je to rychlé a dá se to neustále obměňovat. A tary jsou mi také jedno, nudle jako nudle 😛 . S těmi lasaněmi jsi mě, Dede, navnadila, už jsme je dlouho neměli, a ty já můžu, i když ty dvě náplně jsou také trošku paplačka, ale co bych neudělala pro MLP, který je má moc rád.
Jednou se mi podařilo ochutnat čerstvou riccotu z ovčího mléka. V Hlubokých Dvorech u Černé Hory jsou ovčáci a tam také prodávají výrobky. Jezdíme tam s MLP na ovčí sýry, ale musíme si je předem objednat. A tak mi paní dala jednou ochutnat čerstvou riccotu. Od té doby už nekupuji žádnou. A také si tam kupuji ve velké flašce podmáslí z ovčího mléka. Hi, hi, kam se hrabe Activia a spol. Žabaři!
Fuj, čti po sobě ….A tvary jsou mi také jedno….
ja nemuzu jist dlouhe placate tvary jako tagliette a tagliettelle, i kdyz vim, ze to je uplne stejne testo jako ty ostatni tvary, proste i ta predstava me desi. jsem divna.
Tagliatelle mám asi nejradši, nebo linguine, nebo třeba bucatini. 😉 A hlavně dát hodně omáčky a málo těstovin.
Alex, musíš taky denně nebo aspoň spíš vyjímečně obden vařit i poblívky?Je to opravdu na bednu, protože když není poblívka, můj Jiří brblá a protestuje, že prý ooběd není komplet.Někdy mi opravdu dochází inšpirace,takže je poblívka z vody, ve které se předtím vařily brambory na přílohu. Do talíře prsknu lžíci sádla,2-3 stroužky česneku, trochu majoránky a mleté papriky, zaliju tou vodou z brambor a vhodím tam několik kousků těch uvařených brambor a nesu na stůl. bývá často i mlíkovka s nudlemi a šnytlíkem. Jiří poblívky sice chce, ale náročný není.jen to vymýšlení je náročné. Pro mne.kdyby se jedna neřídila metodou žaves, nezbyl by žádný čas na nic jného, protože by se jen vařilo.
LENKO, NAŠTĚSTÍ MŮJ JIŘÍ NA POBLÍVKÁCH NETRVÁ. A POKUD JE NUTNÁ POBLÍVKA,TAK NEJVĚTŠÍ RYCHLOVKA KTEROU ZNÁM JE OD MÉ BABIČKY A TU JÁ MĚLA MOC RÁDA:
Z MÁSLA JÍŠKU, TROCHU VÍC NEŽ DO RŮŽOVA 😉 , NA NI ROZKLEPNOUT CELÁ VEJCE A ZAMÍCHAT AŽ SE VEJCE SRAZÍ, ZALÍT VŘELOU VODOU, OSOLIT, KMÍN, JÁ KDYŽ SI VZPOMENU, TAK MÍSTO SOLI PŘIDÁM VEGU BEZ GLUTAMANU. SE ŠNITLÍKEM NEBO S PERŽELKOU RYCHLÁ POBLÍVKA (wave) !
to je také moje oblíbená rychlovka /tzv. hadrová/ já k tomu přidám ještě trochu mražené zeleniny a hub. A je to na dva dny.
Marsko a anonymní, dík za radu. Tuhle poblívku dělám občas taky,ale někdy mi v poblívkách dochází inšpirace,takže mívám na mlp docela vztak kvůli jeho mlsnosti.Já poblívky nejím a asi proto je musím denně vařit. Už jsem došla tak daleko, že nějakou poblívku uvařím ospoledne a baštíme ji k večeři. Zbytek doráží další den mlp.A a zítra bude poblívka z hovězího sdrce.Podařilo se mi v Tachově dvakrát ulovit hovězí srdce.Jedno je v mrazáku pro Adélku,druhé zítra spotřebuju. Mám tlakový hrnec, ve ktrém se srdce uvaří doměkka daleko rychleji.Naše malá princezna totiž uznává jen vývary nebo bramboračku, takže je jasné, co bude za poblívku za týden, až s ní budeme v Plzni.Přemýšlím, jak jednoduše a hlavně dobře nakrmit 6 dospělých a jedno čtyřleté děcko a moc to jídlo udělat dopředu, abych v plzni vařit nemusela. To srdce je jasné, z něj bude výtečný vývar, ale co asi dál? Všichni dospělí i dítě jsou masožraví a dost. Probrala jsem zásoby masa v mrazáku, ale ničeho nemám tolik, abych udělal třeba jen nějaké opečené plátky s přílohou. Našla jsem ale kus vepřového plecka a kus hovězí kližky. Asi z toho masa bude guláš. Jen dotaz pro zkušené. Já nemám s hovězím srdcem bžádnou zkušenost, ale napadla mne taková myšlenka, že bych to syrové hovězí srdce do guláše přidala taky,aby toho bylo pro tolik lidiček dost.Kdysi jsem dělávala srdce na slanině, ale pak jsem ho strašlivou dobu neměla. V Bělé výsek není, takže jsem dřív pro maso jezdila do Domažlic, kde však hovězí srdce v masně nikdy nebylo. v V Tachově ho měli vždy, když jsem tam jela do optiky pro brýle nebo s rozbitými brýlemi. Poraďte prosím, jak to hovězí srdce zpracovat, aby třeba nebylo v gulášin příliš houževnaté. A miohla bych vůbec to hovězí a srdce do guláše přidat? Tím, že jsem srdce strašnou dobu neměla, už si n skoro nic nepamatuju. Dík za rrady a přeju krásný z bytek víkendu. V Bělé řečeno s klasikem chčije a chčije.
SÍM TEN ANONIM, JSEM JÁ. RDÍM SE!
ty jsi tak průhledná, anonyme…
Už jsme dělala guláš i jen čistě z hovězího srdce. Byl moc dobrej, čistý sval, ovšem Mušketýr miluje ten z kližky 🙂
Ono nejde ani tak o chuť toho masa (věřím, že srdce bude v guláši taky dobré), jako o délku jeho pobývání v hrnci – myslím, že to srdce potřebuje víc času na změknutí než kližka a ta zase víc času než vepřové … právě proto dělám guláš pouze jednodruhový (rofl) – ale švagr dává víc druhů masa a je to tuze dobré, akorát to chce vychytat, kdy do kastróla dát ten či onen druh svalstva.
Já bych to, Lenko, udělala tak, že bych si uvařila srdce v papiňáku do měkka, zvlášť bych si uvařila guláš a pokrájené srdce bych do něj přidala až nakonec. Mám zkušenost, že hovězí srdce chce dělat opravdu dlouho.
HANČO,AGO I MATYLDO, MOC DĚKUJU ZA RADY. v BĚLÉ NENÍ VŮBEC ŘEZNÍK,TAKŽE POKUD SE DOSTANU NEJLÍP DO TACHOVA, KDE JE ŘEZNICTVÍ FAKT DOBŘE ZÁSOBENÉ, NAKOUPÍM. A TO SRDCE JSEM BNEVIDĚLA MOŘE LET.NAPOSLEDY JSEM HO VAŘILA CCA PŘED 30 LETY, JEŠTĚ PRO MALÉ DCERY A BYL TO KUP JEN ZE ZNÁMOSTI.VĚRČINA RODINA NA SRDCE NENÍ Z TAKY ZVYKLÁ,PROTOŽE ANI U NICH V JIŽNÍCH ČECHÁH NEBÝVÁ SRDCE K DOSTÁNÍ BĚŽNĚ.SRDCE JE SKVĚLÝ, LIBOVÝ, ALE HODNĚ UPRACOVANÝ SVAL, TAKŽE MI BYLO ZCELA JASNÉ, ŽE SE BUDE VAŘIT O HODNĚ DELŠÍ DOBU NEŽ KLIŽKA NEBO VEPŘOVÉ. ZKUSÍM TO NĚJAK UDĚLAT, ABYCHOM MĚLI VŠICHNI DOST. BUDE NÁS KE STOLU CELKEM7 A Z TOHO POČTU JSOU TŘI DOSPĚLÍ CHLAPI.KDYBYCH NEMĚLA V MRAZÁKU UŽ DELŠÍ DOBU TO HOVĚZÍ A NEDOKOUPILA JSEM HOVĚZÍ SRDCE, ASI BYCH SPÍŠ ŠLA DO KRŮTY, KTEROU MAJÍ V NAŠÍ DRAHÉ SÁMOŠCE SICE MRAŽENOU, ALE ZA SLUČNOU AKČNÍ CENU. TA KRŮTA JE DOST VELKÁ PRO DVA LIDI, ALE PATRNĚ BY JI VŠICHNI STRÁVNÍCI UVÍTALI RADĚJI NEŽ TEN GULÁŠ,I KDYŽ BY GULÁŠ BYL Z HOVĚZÍHO. JEŠTĚ TO PROMYSLÍM, JELIKOŽ JÁ SAMA MÁM NA KRŮTU VĚTŠÍ CHUŤ. PRO 7 STRÁVNÍKŮ BUDE KRŮTA AKORÁT, PRO DB VA BYCH JI NEDĚLALA, BO JÍST NĚKOLIK DNŮ Z SEBOU JEN KRŮTU ,JE OTRAVA.
DEDE, prosim o pomoc. Chcem sa prihlasit na iDnes do diskuzii, zabudla som heslo. V ponuke „Registrace“ je volba „Prihlasit“ a „Zapomenute heslo“. Ked si zvolim „Zapomenute heslo“, pyta odomna mailovu adresu. Ak mu zadam svoju aktualnu mailovu adresu, vynada mi, ze „Adresa zadana nespravne“ (alebo nieco podobne). Ak chcem novu registraciu, znovu mi vynada, ze uz som registrovana 🙁
Chcela by som poprosit p. Andreja Ruscaka, aby mi s danym problemom pomohol. Chcem sa regulerne prihlasit na Psa a iDnes, aby som sa mohla zapajat do diskusii 🙂 .
INAK, viete, ako vola IT-ckar, ked sa topi?
F1,F1,F1…
Tak to som teraz ja.
Yetííííí!!! (rolf) !!! Tak to jsi mě dostala, bohužel s přihlášením ti nepomohu, ale F1, F1!!!
Yetti jsem cely den v Praze a Andy s malým taky dnes nejsou doma. Douafam, ze ti pomůže někdo z místních. F1! 🙂
pokud požadujeme IT help, základním pravidlem je, že přeně popíšeme, co jsme zadali, a text chyby. Nejlépe screenshotem. Z „nebo tak něco“ lze těžko soudit. Mně se při testování na idnes povedlo vyloudit jenom chybu „neexistující účet“ – a to i pro nesmyslný tvar adresy.
Yetti, jedině mě napadá zřídit si ještě jeden (nový) mail a udělat si znova přístup z něj.
Těstoviny máme oba moc rádi, nejvíce kupuji kolínka, někdy tyhle mašličky, nebo střední mušličky. Nejvíce je používám k italským rajským omáčkámi. Dříve jsem tenké špagety, nebo fettucciny míchala s pestem, ale v poslední době jsme si ho oblíbili se špeclemi. Dede, tenhle recept vypadá zajímavě, takže jsem si ho opsala a asi vyzkouším.
Jinak ricotta sýr je v Americe vééélice oblíbený. Já ho vždy koupím raději velké balení, protože jsem schopná (jako Lenka) sníst na posezení polovinu kelímku, tak aby zbylo ještě na plánované jídlo 🙂 Nejčastěji ho dávám jako jednu z vrstev do Lasagna a pak jako jednu z přísad do tvarožníku. A určitě ještě nějak ho tepelně upravuji, jen si teď honem nevzpomneu jak 🙂
Těstoviny na všechny možné způsoby máme rádi a děti je přímo milují. MLP sice zpočátku ohrnoval nos nad šunkofleky, ale tu averzi jsme společně překonali. 😛
Nedávno jsem těstoviny kombinovala opravdu neobvykle s růžičkovou kapustou. Tedy přiznávám, že jsem polovinu předepsané dávky růžičkové kapusty zbaběle nahradila pórkem, protože jsem se trochu obávala její specifické chuti a vůně. Ale bylo to překvapivě moc dobré jídlo.
Růžičkovou kapustu (+ ten pórek) jsem podusila na trošce anglické slaniny, osolila, opepřila, zalila smetanou, podusila. Touto omajdou jsem zalila těstoviny (dělala jsem špagety). Na druhé části anglické slaniny jsem opekla 2 rozdrobené krajíčky toastového chleba a nasekané ořechy a opečenou drobenku nasypala na těstoviny.
Tvůj recept, Dede, určitě zkusím, dobrých receptů na těstoviny není nikdy dost! Ricottu nepoužívám, v případě potřeby vmíchám lučinu (asi proto, že se u nás v lednici vždy najde).
Nemám ráda pórek, takže ten bych vynechala. Pod prsíčka bych dala osmahnout nadrobno nakrájenou cibulku pro chuť a místo pórku bych určitě přihodila rajčata, která naopak miluju a dávám je všude, kam to jen jde.
Těstoviny miluju od dětství úplně nekriticky. Zapékané jídávám vlastně taky jen lasagne. Ostatní buď nasypu z hrnce rovnou na talíř, něčím přeliju a hned s tím na stůl. Nebo ještě radši si připravím něco v pánvi – čím jednodušší recept, čím méně ingrediencí, tím to mám radši – takže často dělám nejprostší aglio olio – v olivovém oleji rozehřeju česnek a pálivou papričku, trochu osolím a špetku pepře, nasypu na to právě uvařené těstoviny, promíchám a ještě chvíli prohřívám a šup s tím na talíř. Variantně na té pánvi dělám nakrájená rajčata, samozřejmě bazalku, někdy dám kapary, o ančovičkách už byla zmínka, někdy i nadrobounko nakrájený salám – takový, jaké Italové mají božské – fermentované typu Milano nebo Riserva, nebo prostě něco takového. Obecně mám mnohem raději tyhle jižní „červené“ varianty těstovinových jídel, než ty „bílé“ severské, i když i ty jsou výborné. Mám ráda i těstoviny promíchané se zeleným pestem – superjednoduché a superdobré 😀 .
Myslím si, že tyhle těstovinové recepty nejsou nijak pevně dané. Italské hospodyně je určitě nedělají „podle receptu“, ale podle toho, co jim doma chutná a jak se to v rodině dělá už po generace. Takže fantazii, chuti a obměnám se meze nekladou.
Když jsme u té Itálie, dnes jsem měla k obědu buvolí mozzarellu jako „insalata caprese“. Ach, bal jak peřinka.
mně se moc líbí ta pánev s pórkem, kuřátkem a hráškem, ale já bych si k tomu uvařila bramborovou kaši, nebo i ty těstoviny, ale už bych to nezapékala. Těstoviny miluju, můžou být spatlaný skoro s čímkoliv, jen tedy bez toho zapékání.
Miluju těstoviny na jakýkoliv způsob. Ale nejvíc vzpomínám na špagety, které mi dělávala maminka. Na pánvičce rozpálila máslo, přidala jemňoučce nasekanou cibulku. Sotva zesklovatěla a už na ní dávala protlak z konzervičky. Nechala ho lehce zkaramelizovat s tím máslem a přidala uvařené špagety. Vypla plyn a už jen otáčela špagety v té směsi. Ona to nebyla omáčka, ten máslový protlak jen obalil ty špagety.
Pak se syplo sýrem – když na něj bylo. To bylo pro mne tak úžasné jídlo, že jsem si ho nedávno udělala a bylo to, jako kdyby maminka seděla vedle mne a usmívala se, jak mi chutná.
tohle dělám s česnekem, ne s cibulkou..a je to fakt dobrý…
Karolíno, takhle to dělám i já a miluje to takto i naše Adéla. Omáčky se i u nás dělá velmi malinko. Přesně na to, aby se těstoviny v omáčce jen převalily a trošku se obalily. A jinak mám taky jeden hodně podobný receptík, který jsem získala v plzeňském bistru Korunka. Bohužel to bistro už na Mírovém náměstí dávno neexistuje.My tam s Jiřím dost často chodili, protože se tam dalo velmi rychle, chutně,dobře a hlavně zalevno najíst.Kdykoli jsem měla v Plzni , ve Smetanových sadech ,kardiologickou kontrolu, šlo se jíst do Korunky. Těm špagetám tam říkali boloňské a mně velice dlouho trvalo, nežli jsem přišla na ten jejich kuchařský fígl. Jídlo bylo bezmasé a skládalo se pouze z hrubě sekaných jader vlašských ořechů,kečupu, vařených špaget a trošky sýra nahoře. Zkoušela jsem tyhle špagety dělat doma, ale nebylo to ono. Teprve tehdy, když jsem nechala na suché pánvi opražit jádra, poté jsem je zasypala asi lžičkou cukru, nechala to vše klehce zkaramelizovat a zalila to trochou kečupu( někdy i protlaku),bylo to ono.Finta se zkaramelizováním dá jídlu správnou korunu.Hotovo je za chvíli a nemusí tam být maso. Už jsem to nějak dlouho nedělala, takže vím, co udělám příští týden k obědu, až pojedeme za Adélkou.Ořechů mám ještě doma dost a kečup mám svůj taky.Těším se, jak se malá bude olizovat.
Ořechy neee. Mám na ně alergii.
Jo a co se bister týče, tak to je přesně to, co mi v Praze chybí. Jídelen je dost, ale jídlo neodpovídá ceně a když už si mám dát něco „nastojáka“ u umakartového stolu za téměř stovku, tak to si raději za stejnou cenu sednu do hospody. Stojí to sice víc času, ale na finance to vyjde nastejno.
Bohužel levné stravování už není.
A tak si v Mlsárně občas dám polévku za 25,- s kouskem chleba a když to jde, tak si něco doma uvařím a mám i na další dny. Hrnec polévky z kuřecích skeletů a zeleniny vyjde na pár kaček a je to na více jídel.
V Plzni byla Korunka a v Praze rovnou Koruna. Automat Koruna. Těch věcí, co tam měli! A taky za pár korun. Taky už dávno neexistuje.
Oba bufíky-v Praze i v Plzni jsem dobře znala. Sestra studovala VŠ v Praze ,takže kdykoli jsme jela za ní ,protože ona vystála frontu na lístky, takže jsme šli nastojáka do Semaforu apod, ale zároveň jsme zašli do Koruny na Václaváku,třeba jen na polívku. A byla to vžda spousta srandy.Ta plzeňská Korunka příliš nevyvářela, ale jejich boloňské špagáty byly opravdu excelentní.Už je takto vařím doma několik let.Z korunky mám taky s moc dobrý recept na okurkoředkvičkový salátek se sýrově jogurtovou zálivkou, což je též mňamka obrovská.Fakt je veliká škoda, že tahle bistra s levným jídlem mizí jak sníh na slunku.
dneska se nepřipojím, neboť já těstoviny, kromě zapečených s pořádnou kůrčičkou, nemiluji.
Já jsem dostala k Vánocům ruční strojek na těstoviny-už jsem je dělala několikrát, teda jenom tagliatelle, ale z různých těst – z normální mouky, ze semoliny, s přidáním protlaku, medvědího česneku a tak, všechno dobrý, ale mám tam nástavec na ravioly a ten jsem chtěla vyzkoušet minulý víkend. Těsto pohoda, náplň ricotta, šunka, koření a jarní cibulka. První pokus dopadl tragicky – lezlo mi ze strojku všechno možné, ale ravioly to nebyly – trhalo se to, náplň lezla ven – no udělala jsem kousek tak 15x15cm, práskla s tím do koše, ze zbytku těsta udělala milované tagliatelle, opatlala jsem je v ohřáté náplni do raviol, posypala parmezánem a jaká byla večeře!Takže taky tvůrčí využití čerstvé ricotty…
Tak Minko, k čerstvým těstovinám jsem ještě nedoputovala, ale Marek ano. 🙂
A verze s opatlanými tagliatelle je mi též bližší než plnění raviol. A to nejen proto, že je to jednodušší, ale protože mi prostě zapatlané těstoviny vždy chutnají líp, než když je náplň schovaná:))
No jo, já to chtěla ještě vyšperkovat lehkou rajčatovou omáčkou s houbama na přelití, takonec to taky bylo dobrý…Ricottu miluju namíchat s mascarpone na cheesecake, nebo na čepici na cupcake, ale tohle mi docela chutnalo, ten Váš recept vypadá taky dobře a má spoustu variací, takže do svýho slanýho vaření ji určitě zařadím častěji…
Čerstvé těstoviny jsou skvělé, když na to má člověk čas. Občas se dají koupit někde, pravidelně je mají v MAKRO, dala bych si! Na ně bych si dala klidně třeba omáčku z Nivy, tu už jsem dlouho neměla. Bez masa. Jen s tou majdou.
Manželka otcovho už nebohého zubára (rovesníka a dobrého kamaráta) používala ricottu namiesto tvarohu nasladko, teda ako náplň do štrúdle, na rezance s tvarohom nasladko, a tak podobne. Konkrétne tú štrúdlu s ricottou a hrozienkami som u nich raz jedla, ale asi by som dala predsa len prednosť tvarohu. Ricotta nemá tú správnu kyslosť, ako tvaroh a po osladení je taká mdlejšia. Ale deťom to viezlo, tie väčšinou nemajú rady ostré chute, tak to bolo asi akurát.
No, já bych řekla, že největší předností ricotty je to, že je to taková lehká záležitost – a prý zdravá. Pro lidi s intolerancí laktózy je rozhodně lépe stravitelná než tvaroh (který mám obecně radši:))
No nevím – když se podíváš na nutriční hodnoty, tak je ricotta srovnatelná s tučným tvarohem…
Huš, huš, Ivo,zas jsi chytrá jak rádio. Mám cukrovku na inzulínu, jsem poctivá čtenářka veškerých etiket a nosím do krámu sebou lupu.Nepitvám však úplně všechno jako ty.
Lenko, jestli to měla být urážka, tak se nepovedla, mě jen tak něco nerozhází 😉 . Po držení diety se Stobem jsem dost v obraze, co se složení potravin týče…
Ivo, omyl.eehodlala jsem urážet, jen tě trochu usměrnit.
Dede, je to bohužel naopak. Obsah laktózy v mléku a ve výrobcích z něj se snižuje kysáním, bakterie, které způsobují kysnutí mléka spotřebovávají laktózu. Proto v kyselém mléku, kefíru, jogurtech a v tvarohu vyrobeném kysáním je obsah laktózy nízký. Ricotta není kysaná, vyrábí se zahřátím syrovátky a obsah laktózy v ní je stejný jako ve „sladkém“ mléce. Takže kdo trpí nesnášenlivostí laktózy, ricotta mu nepomůže.
Pokud jde o tvaroh, záleží na způsobu výroby. Jestliže se nechá zkysnout mléko, které se pak odstředí, má nízký obsah laktózy (tradiční výroba tak, jak se vždycky podomácku dělal tvaroh). Jestliže se dělá pomocí syřidla bez zkysnutí, obsah laktózy je stejný jako v mléce. Nevím, jak se vyrábí tvaroh v mlékárnách ve velkém.
Obecně lze plus mínus říct, že čím je výrobek kyselejší, tím má nižší obsah laktózy.
Hmm – zapečené těstoviny moc nemusím. To zapečené brambory je jiný šálek kávy, ty zas miluju.
Ale tento recept bych mohla zkusit (konečně, Jenda i Terka to můžou), akorát že já bych se s tím tak necrcala (taky by to bylo spíš ála Hanácký Slovácko než ála Itália). A nemám riccotu, ale mám mascarpone (bylo v akci (rofl) ), taky by nezaškodilo trošku uzeného – pro chuť. Možná bych tam přimíchala i nějaké to rajče, sušené na sluníčku (mňam – ty miluju) … no prostě, to by se Jamie divil …
se bude divit i Marek 😀
Nedivil… 🙂 On je po mě a taky si umí vymýšlet. Jen tohle byl úplně nový recept, tak šel přesně:)))
Sušená rajčata jsou skvělej nápad 🙂 , uzený, to zase nemusím. 😛
S tím uzeným – no ne že bych tam fákla kus uzenýho plecka – spíš bych opráskla trochu slaniny a na tom pak dělala ten pórek (mám doma dva akční – Chichichi). Navíc si myslím, že tady by nebylo od věci trochu pepře – ta kuřecí prsa si o něj přímo říkají.
Ygo to já si zas recepty z kuchařských knih usnadňuju jak to jde. Kolikrát si přečtu recept a jenom nevěřícně pleštím oči, proč se s tím matlají tak složitě. Jako, tohle opečeme zvlášť na jedné pánvi, tamto opečeme na jiné pánvi, tady si smícháme mouku s vodou.. Já to všechno chytnu, vhodím na obří pánev, moukou zapráším a je hotovo.
No, Ygo, já bych to asi pojala podobně- holt moravská variace 🙂
Jen bych to nezapékala, není důvod. Vajíčko v tom není, maso je už vařené a zbytečně to vyschne. Nechala bych to ve velké pánvi prohřát a pár minut odležet a šmytec.
Jo a včera jsme dělala něco podobného- opekla jsme kuřecí prsa na kousky se směsí nějakého koření s bylinkami (poté, co se je Oriáš pokusil ukrást, lovil je ze dřezu, kam jsme je hodila trochu povolit do teplé vody), přihodila hrst česnekových výhonků, plechovku žampionů z plechovky (bez nálevu), zasypala zbytkem mraženého medvědího česneku a místo ricotty bylo v lednici neochucené pomazánkové máslo. Čímž vzniklo maso s omajdou, přihodila jsme uvařené těstoviny a nechala pak už jen prohřát.
Ach bože, plechovka dvakrát… nečtu.
ygo, i ty máš v kuchyni nejradši systém ŽAVES?
Tak na toto téma se dnes nemohu zapojit, neboť u nás je epert na italskou kuchyni můj manžel Petr.
Jeho spaghetti carbonara jsou nepřekonatelné. Z fleku by je mohl vařit v nějaké trattorii.
Kupuje na ně v italské prodejně sýr pecorino a pancettu. A k tomu sklenku dobrého italského červeného víno. A svět je hned krásnější.
Tak pozvi muže, ať se zapojí on! 🙂 Každý se rád přiučí a když on to vařit umí a navíc to dělá rád… (wasntme)
Jo,jo, špagety carbonara, to je mé gusto a jednička v tětovinách. Prý to bývalo jídlo chudých.( Ne štíhlých :-)).
Dávala jsem si je v Itálii na svahu a byly moc dobré, tak je dělám i doma.
dede, to je pěkné téma dneska, těstoviny nejsou moje nejoblíbenější jídlo a například skoro nikdy nechodím do italských restaurací, protože se mi nezdají tak „special“ abych za to platila. ale naopak doma si těstoviny občas ráda dám, musím mít buď naspěch nebo na ně mít chuť, a mám moc ráda moji bolognese omáčku. dále mám několik oblíbených receptů od právě od jamie olivera, z knihy 30 minute meals. ze všech celebrity kuchařů co se nám tu v anglii vyskytují, je jamie oliver ten kterého knihy opravdu kupuju a vařím podle nich když chci něco nového/jiného.
Já o Jamiem vím, ale zatím jsem se o jeho recepty nijak extra nezajímala, tohle si našel Marek 🙂
miluju ty jeho rychlovky do 20 minut nebo půlhodiny…teď to opakujou někde na Prima max okolo 18 hodiny..já to hltala,když to dávali prvně..líbil se mi jeho styl..ale koho z angličanů můžu je Valentine Warner..
Já bych teda napřed smíchala to mlíko s ricottou a pak to vlila na ty mašličky a promíchala..
salát bych si dala z venku na slunci pěstovanejch rajčátek, mixu salátů (polníček,roketa,římskej)přihodila bych mladičkou cuketku,fenykl,kapary,nasekala pár ančoviček,šalotku, zakápla olivovým olejem s trochou citronové šťávy a medu, posypala čerstvým oreganem..sem se mi prostě nehodí bazalka.
Sharko to míchání vypadá jako dobrej nápad! Jen by pas asi nebyly v těstovinách ty kousky ricotty, do kterých se ve výsledku dobře kousalo:))) On má ten recept promyšlenej, ale já jsem obecně mlsnější na výraznější a klidně i pálivejší jídla (wasntme)
no něco drobků ricotty si můžeš nechat až na posyp na poslední míchání ….
Som nahnevana-mam volno,ale po stvrtej som sa zobudila,vystartovala a az v kupelni som zistila,ze mozem spat.tak sedim pri tablete a citam. Recept skusim,na cestovinach ma najviac bavi vyberanie vzorky- najradsej mam vretienka.U mna je zle to,ze recept nedodrzim,furt tam dodam nieco navyse.Sem urcite pridam nieco lahko palive.A salat dam „zmes lesnych hub“Na tomto vyrobku z ponuky jedneho hypermarketu teraz frcim.
Este si precitam dennu tlac/aby som sa dozvedela,co si nasa elita ukradla/a pokusim sa ist spat.
mám moc ráda těstoviny carbonara a arrabiata. Nevynechávám ančovičky, moc jsem si na ně v rajčatové passatě zvykla, bez nich to prostě není ono.Ale když chci něco fakt rychlého,tak aglio olio e peperoncino…
ovšem nevynechám ani maminčiny šunkofleky, pěkně s opečenou krustou a kůrčičkou po okrajích, miluju je studené, nejlépe druhý den, krájím je jako dort, kam se hrabou lasagne.
Verenko, to k vzteku moc spát a pak podlehnout výcviku zapomenout na to (angel) Tak ať to dospíš!
A směs lesních hub? Nakládané nebo sušené?
DEDE,RICIO BYCH V TPLÉ KUCHYNI ASI NEZKUSILA, BO JI DOKÁŽU MLSATJEN TAK, SAMOTNOU.PODLE MNE BYCH K ARKOVU RECEPTU PŘIDALA PROVENSÁLSKÉ BYLINKY A NĚCO PROLISOVANÉHO ČESNEKU DO MLÉKA. NA MNE BY JÍDLO BYLO MOC JEMNÉ,TAKŽE BYCH VŠE DOCHUTILA TAKY PATRNĚ TÍM, ŽE NA TALÍŘI BYCH PORCE HUSTĚ POSYPALA SEKANOU PETRŽELKOU.JINAK JÁ TĚSTOVINY VAŘÍM RÁDA, ALE KUPUJU SPÍŠE MALÉ TVARY. ONO TĚCH MOTÝLKŮ NA TALIŘÍ ZROVNA MOC VIDĚT NENÍ, KDYŽ ČLOVĚK SMÍ NA 1 PORCI JEN 80 G VAŘENÝCH .TAKOVÁ TĚSTOVINOVÁ RÝŽE UŽ VYPADÁ JAKO MNOHEM VĚTŠÍ PORCE. DĚLÁVÁM Z TĚSTOVIN MOC DOBRÝ SALÁTEK A MÍVÁME HO ČASTO V LÉTĚ K VEČEŘI.JINAK ZAPÉKANÉ TĚSTOVINY MLP MOC NEMUSÍ, TUDÍŽ SE U NÁS SKORO NEVYSKYTUJÍ. ALE TAKOVÁ BROKOLICE NEBO KVĚTÁK V SÝROVÉ OMÁČCE VE SMĚSI S TĚSTOVINAMI JE VELKÁ DOBROTA. A NEMUSÍ SE ANI ZAPÉKAT.JSEM ZVĚDAVÁ,CO NOVÉHO SE DNES NAUČÍM. A DEJ PROSÍM VĚDĚT, JAK DOPADLY KŘÁPANCE.
LENKO, TY SI UDĚLÁM DNES VEČER A UŽ TEĎ SE NA TO TĚŠÍM! 🙂
DÁM VĚDĚT, JAK JSEM DOPADLA 😛