Z práce přijdu domů v 6 večer, zpovykaný Bubák očekává večeři až pod rypák, Bubu je líná jako veš (a má všeho až po…), ale nechce ztratit tvář, a v lednici je mimo kyselých ryb jenom polární záře… No to je situace. Znáte to taky? Určitě.
Jedna z možností je namazat chleba máslem a předložit ty ryby. Ale to je nuda. A jelikož jsem hravá a mlsná osoba, zkusím vyšťárat ještě něco dalšího.
A tak nakonec v míse skončila jedna větší mrkev nahrubo nastrouhaná, pořádná hrst vyždímaného domácího kysaného zelí, jedna červená paprika nakrájená na maličké kostičky, 2 filátka uzených matjesů a 2 filátka lahůdkových řezů.
Promíchala jsem, ochutnala a zjistila, že je to dost jedlý. Ufff. Vlk se nažere a koza zůstane celá. A ještě to je vcelku zdravé 🙂
„Kyselý ryby“ na všechny způsoby máme rádi. V repertoáru mám i repre verzi na mejdany.
Do mísy nakrájím nějaké ty kyselé ryby. Mám ráda směs uzených matjesů, neuzených matjesů a lahůdkových řezů. Kousek matjesů ochutnám, a když se mi zdají moc slané, trochu je pod studenou vodou opláchnu.
Přidám řapíkatý celer, červenou papriku, zelenou cibulku. Promíchám, ochutnám, přidám šťávu z limetky. A nechám trochu zaležet.
Poměr – 4 filátka uzených matjesů, 4 filátka neuzených matjesů a 4-6 lahůdkových řezů, 3 stonky řapíkatého celeru, 1 paprika, 2 zelené cibulky, šťáva z půlky limetky.
Někdy to nechávám v míse, někdy dělám chlebíčky. Dělám je z půl krajíčku tmavého toustového chleba, navrším směs (v takovém případě krájím opravdu nadrobno, aby to nepadalo) a zdobím jenom kouskem petrželky nebo jarní cibulkou.
Někdy přidám třeba plechovku cizrny (třeba tu v páře dělanou, kdo chce, může ji uvařit) a je z toho spíš salát.
A že zbytek takového salátu je skvělý vyprošťovák ráno po mejdanu, to ani nemusím říkat.
Taky máte rádi kyselé ryby? A jaké?
A jaký pikantní salát/pomazánku mají rádi vaši hosté?
Dede: A já bych rozšířila dnešní téma obecně na zdravé i nezdravé pomazánky a saláty. A také na rychlé recepty, kdy se z pár surovin vytvoří skvost – nebo aspoň něco jedlého, co chutná jinak než ten chleba s máslem:))
dede, odpusť mi OT, ale nějak jsem se ve všem ztratila.Prosím, hodíte mi někdo záchranné lano ohledně letošního setkání? Nemohu to najít ani na hadech. Bude odkaz, prosím?
Je to v tajné sekci
http://forum.hadopasi.org/viewtopic.php?f=102&t=3393
YGO, AČ POZDĚ, PŘECE MOC DĚKUJU ZA ODKAZ. LETOS TO PATRNĚ ALE NEVYJDE.
Prazaci, pamatujete rybarnu zhruba v pulce Vaclavaku, na te strane, co je Jalta, Evropa, atd? Tak ta mela rybi salaty! A zavinace a jine pochoutky. Byl to prvorepublikovy podnik jmenem Vanha. Protoze jsem bydlela dva domy od Vaclavaku, tak k Vanhovi jsem chodila moc casto. tady je odkaz: http://zpravy.org/1/2014/12/Rybarna.htm
No to mi chvíli povídej! Slintám jak Pavlovův pes, i když mi pořád není 2x dobře. Ale ta rybárna byla nezapomenutelná a ještě po 89 roce pár let fungovala. „Na stojáka“ rybí guláš, smažené ryby, pečené ryby, rybí polévky………. Saláty byly úžasné a hlavně vše bylo naprosto čerstvé.
Nojo, co bylo bylo, dobře už bylo! Mně tohle moc chybí, ty masny s jídelnou, pár jich je, ale těch kvalitních moc ne. Nově vzniklé jídelny obvykle za moc nestojí. Dost jich v Praze znám a občas tam jdu na rychlý oběd, ale pořád se to také jíst nedá. A hlavně to všude chutná tak nějak stejně. A takový APETIT např. byl ze začátku fajn, dneska bych tam nezabrzdila ani kdybych měla hlad bůhvíjaký.
Samozřejmě, že pamatuju! Najdřív jsem tam chodila s našima, pak už sama. Nikde jinde mi ryby tak nechutnaly 🙂
já pamatuju tu v Rytířský,je z ní Café-café..furt tam měli všechno čerstvý,protože nad nima v patře sídlila ČOIka…. (rofl)
Dedéééé, vítám Tě doma!, živou zdravou, nezlámanou ujódlovanou a hlavně s novými dojmy odpočatou (y) !!!
Jo, tak páteře ze sardinek také oddělávám (AHOJ CHETE (wave) ) a pokud mají ocasní ploutvičky, tak ty také 8-| !
Permafrost na lesních cestách stále drží, takže nastříkaného bláta po kolena, Ajvi se pokaždé musí osprchovat :S . Vím, Maruško, že s dlouhochlupatci jste na tom hůř, takže si moc nestěžuji.
Jo, když jsme už u těch dobrot… koupili jsme si s Martinem na dovolené takové ty ochucené papričky plněné sýrem – prodávají to ponořené v oleji. Jak „sladké“, tak pálivé. S čerstvou bagetou. Jsou to dost velké papričky (min. 3 cm na délku, ty sladké totéž na šířku:)) a toho smetanového sýra je uvnitř taky dost. Bylo to úžasné, slintám, jen si na to vzpomenu. 😛 (to je olizovací:))
Děláte někdo něco podobného doma? Jak? 🙂
Ooo ano, to jsou ty spravne samozerky! Koupite ve vetsine obchodu. Bud v male krabicce nebo u samoobsluzneho pultu napr. v Edece. Ty jsou snad nejlepsi. Kdyz je k tomu jeste cerstvy Mischbrot… a jako obmena poslouzi velice dobre nalozene olivy plnene ovcim syrem. Ja vim, ja vim, tema byly ryby …
Dělala jsem je tak, že jsem malé papričky zbavila vnitřků, spařila kratince horkou vodou, nechala vychladnout a pak jsem si připravila sýr typu cottage, lučina, čerstvý…. Ten se trochu utře s máslem, může se přidat koření – česnek, nějaké bylinky, prostě podle chuti. Touhle směsí se ty spařené papričky nacpou a vloží do oleje a nechají odležet. Ne dlouho, aby se nerozblemcly. Jo a na to nacpávání se mi osvědčila taková zdobička na krémy – tubička s výměnnými nástavci a pístem uvnitř. Šlo to jak po másle, jinak se to do těch prcků pěkně špatně futruje.
Karolíno ty jsi šikovná. To by mě vůbec nenapadlo zkoušet doma
Mě taky ne. Koupila jsme si to párkrát v obchodu, ale doma bych se s tím nedrbala.
tak já to dělávala stejně, v cizině se to prodávalo,tady to nikdo neznal a když to tu začali mít,bylo to drahý až nechutně….
Tak já tedy kyselé ryby, okurky a třeba řípu nee.Pěstuju a nakládám okurčičky , čalamády a vše ostatní, ale nejím to. Zato naše čtyřletá Adéla vyškemrá na mamině celou větší (cca 780 ml) sklínku okurek, nechá si ji otevřít a ihned se do obsahu pustí s takovou vervou, že pokud některý rodič lehce zaváhá a nezarazí ji, zmizí v ní všechny okurčičky takovou rychlostí, jakoby je vdechovala bez kousání. Zažila jsem to na vlastní oči. Adéla měla plnou pusu, v každé ruce třímala po jednom kousku a ládovala se jak bezedná.Nic podobného jsem u ní neviděla, protože s jídlem se normálně strašlivě loudá.Jinak hlásím, že v Bělé je hodně větrno, ale sobota byla docela chvílemi i sluníčková.Sníh už dávno roztál, ale je škoda, řže ten vítr fičí, takže i to málo vláhy z půdy „vyfénuje“No, ale už jswem zas stihla nysyslit tu vodu z okapů. Sudy jsou ještě prázdné, jelikožn bych o ně při náhlém příchodu mrazu přišla, ale syslila jem tu vodu do plastových láhví nejrůznějších velikostí. Už takto při rozmrznutí vody ve staré vaně pod okapem syslím několik kleř.vždy se mi to bvyplatilo, když byl začátek jara sušší. na zálivku osetých záhonů, když delší dobu neprší, tohle opatřeníčko zatím vždy stačilo. A už mám dávno zaseté papriky a kytičky do truhlíků.
ještě na závěr k těm kostičkám: mně tedy kostra sadrinek nevadí vůbec, ale Dceřin partner třeba odmítá jíst rybičky z konzervy vůbec.prý se nuikdo nenamáhá ty sadrinky vykuchat, takže jemu se ty rybičky hnusí. No, taková cimprlína fakt nejsem a miluju r hlavně uzené šproty. Tuňák je na mne příliš drahý a ještě mi velice vadí, že ač na krabičce píšou, že uvnitř jsou kousky, bývá v konzervě zpravidla jen drťř,m což mne tedy štve.Často vzpomínám na doby, kdy jsm měli NDR skoro za humny a do Drážďan se jezdilo jen tak na skok, nákup . Ty jejich na váhu prodávané rybičky ve mně dodnes vyvolávají neskutečně chutné vzpomínky.
Mám ráda kyselé ryby, vůbec mám ráda ryby. A ze sardinek taky vyndavám páteře, vadí mi jako Chetovi. Rybí pomazánky dělá manžel, je to jediné jídlo, které „vaří“. Léty to dovedl k dokonalosti, na jeho pomatlánku k nám chodí přátelé
Taky vyndavám páteře ze sardinek.
Já taky. Myslela jsem, že to každý 😀
Taky vyndavám páteře ze sardinek, ale zřejmě na rozdíl od ostatních je schroupu 🙂 Myslela jsem, že to tak dělají všichni 🙂
Já tedy páteře ze sardinek nevyndávám vůbec a nikdy jsem to ani nedělala.mne to nikdy nenapadlo,protože se to u nás doma nedělalo.
když dělám pro sebe, nevyndavám, když pro ostatní,vyndavám a chroupu 😀
Ja taky. Ale jemu vadi, ze tam BYLY. (headbang)
(chuckle) Byly doby, kdy bych s Chetem plně souhlasila! Ale naučila jsem se vnitřně nad existencí těch kostiček zavřít oči. Tedy v pomazánce. Samotné sardinky nejím. (wasntme)
Jsem jediná kdo má ty páteře ráda?
Ne.
…
Naše kočky je taky můžou.
😉
ri, mám vytříbené chutě jako tvoje kočky!
Nejsi 😀 Já páteře u sardinek neřeším, jím to komplet. Dokonce miluju to, čemu se v Chorvatsku říká „girice“. Malé rybičky, obalené v mouce, případně i s kořením, a opražené v oleji. Jedí se celé, dokonce i s hlavou a ocáskem. Maminka vzpomínala, že se to prodávalo i v Praze pod názvem „grundle“ Ale to já si nepamatuju.
ano ty miluju pokud v restauraci seženu
ano grundle a ještě se dají občas i v hospodě objednat….když je jejich čas… nebo koupit mražený malý ančovičky,prohodit v okořeněný a osolený mouce a osmažit…
dělá se mi husí kůže. Kostičky, ploutvičky očička to nepozřu. Raději chleba s máslem a hořčicí
no, že jo 😀
Houby víte, po čem sklustnete (rofl)
Bubu, musím vážně říct, žes mě zaklela do kysela:)) Tedy ne do kysela coby pokrmu, ale udělalas mi chutě na kyselé a rybičky k tomu (chuckle)
Takže jsem v Tyrolích ochutnala Bismarckovy sledě – tedy ryby naložené ve sladkokyselém nálevu s cibulí. Byly úžasné, ty ryby, jen nálev měl Bismarck rád na můj vkus trošku moc sladkej:))
Jenže moje chutě teď nekončí u ryb – jak to normálně nijak extra nemusím, tak právě teď ujíždím na nakládaných cibulkách, opět na červené řepě, okurkách… (a těhotná nejsem 😛 ) To je ta síla Bubuslova (wasntme)
Jo a moje varianta rybí pomazánky: vezmu ryby v oleji (obvykle sardinky, v okamžiku rozežranosti tuňáka), rozňahňám je do misky (Hanko, ty sardinčí kostičky zmizí a páteře taky:)), maličko popepřím, zasypu čerstvě nakrájenou cibulí, a připlesknu vaničku plnotučného tvarodu. Mňam!
Dede, vítej doma ! Tak ty zubaté obzory byly Tyroly. A mě najednou naskočila písnička – kdo se na ni pamatujete ???
Tam v Tyrolách tam je čistej vzduch, samej kravinec, kolem plno much, tak Tyrolák holku miluje a při tom jí jódluje: „moje milá, dělá sýry a já do nich prstem díry“ 🙂
K nám se též vrátilo jaro, snad už zůstane.
Maricko, ja ji znam!!!! Tata nam to zpival s malou obmenou. Bylo svycarske – „ja miluju Svejcara“ a jeste tam bylo neco o tom, ze Svejcar mel chlupaty kolena. mam rada emental, a skoro pokazde, kdyz ho kupuju, tak slysim tatu: moje stara dela syry… (h)
Tvaroh, tuňák ve vlastní šťávě, malinko šalotky nebo vůbec žádná cibule. Sůl, pepř, citronová šťáva. Alternativně lžička hořčice nebo olivy na kolečka. 🙂
…
A nikdo nedokáže rozhňahňat kosti a páteř z rybiček tak, abych je nedovedla najít 😛
Hm, olejovky, cibule (přiměřeně), kremžská hořčice (hodně). Tvaroh jsem zkoušela, nějak mě to neoslovilo. Páteř… nemám ráda bezpáteřný týpky, takže ani u ryb mi kosti nevaděj 🙂
Bať. Jenom představa sardinek dohromady s tvarohem mi vyvolává nauseu. 🙂 (Ale nikomu to neberu!) Raději každé zvlášť. No zkrátka – na pomazánky mě neužije…
Já také nemusím tvarohové pomazánky. Rybičkovou dělám s máslem, trochu hořtice, popepřit a někdy tavený sýr. Kostičky tomu taky vyndávám. Tvaroh můžu samostatně.
Tvaroh v olejovkách mi taky nesedí, podle mne tu rybí chuť potlačuje. To když už, tak do rybičkové pomazánky přidám na droboučko posekané, natvrdo vařené vejce.
Vždyť píšu, že tvaroh NEdávám do olejovek 😀
Mě zase vadí ta cibule. A pokud nedejbože, v tom tvarohu zůstane do druhého dne, je to pro mě zcela nepoživatelné.
Zdravím všechny se sobotou. U nás je krásně jako v jarní dny. Bláto pomalu vysychá, Dareček se vyvyluje venku na sluníčku. My jsme se vrátily z dopoledního pochoďáku lesními rozježděnými cestami…. Lesní „hospodáři“ Lesů města Brna, těžkou, přetěžkou technikou už zničili kde co, nejenom cesty ;( .
U nás na dolniakoch hmlááá … už zase. A blato, už zase, spestrené zbytkami posypových kamienkov. Poobede pôjdeme von s Jackie, zas dojdeme obidve zmazané jak financi 🙁 Ale nepomôže ani plakať, prechádzka musí byť! (chuckle) Mávam (wave)
U žabek svítí sluníčko, ale blato teda nevysychá. Je úplně všude, ve stínu bylo i ještě trochu zamrzlé. Byla jsem venku se psima, došly obě jak bahňáci 🙂 Ale krásně se proběhly a o to šlo.
U nás, na dolním okraji severních Čech, bylo dopoledne místy slunečno, ale větrno. V lese máme sucho, blátivo, zbytky sněhu a na některých lesních cestách led, takže je potřeba nepolevovat v ostražitosti a občas koukat, kam šlapu. Ne jak Denis, kterému v zatáčce podjely zadní nohy a chvíli jel po jedné kejtě. (rofl) Omrkli jsme také stav vody na místním toku – je vidět, jak rychle taje, protože Ploučnice na loukách za městem má už hooodně vody.
No já musím upřesnit, když říkám, že bláto osychá, tak to jsem myslela louky nasvícené sluncem, kde se člověk neboří po první ryglíky na botách do bláta.
Ale ve skleníku jsem upravila půdu, zapravila jsem do ní dusíkaté vápno na desinfekci. Bylo v něm na slunci dost teplo (sun) .
Zdravím a mávám už zase z Podzvičinska:)) Tady je jaro bahnité, je vidět, že tál sníh, protože je to bahno hezky mlaskající. Na lesních cestách je led – ahoj Alex (chuckle)
Byly jsme se psima v lese a potkala jsem pána se zajímavým pejskem – vypadal jako velký bílý kudrnatý jezevčík – ten pejsek, ne pán! Podle odhadu musel mít určitě přes deset kilo (opět pes, pán mě víc 😛 ) No a pán mi připadal smutnej, tak jsme se dali do řeči a on povídá, že museli nechat uspat jejich pudlíka, který už cituji „nemohl na nožičky“. A představte si, že tomu pudlíkovi bylo 19 let! Tak to byl tedy psí rekordman, řekla bych.
Jinak na zahradách v okolí lidi začínají nesměle s jarními pracemi – a to ještě neskončil leden! Nelíbí se mi to, ale co nadělám. Ostatně Alpy na tom jsou podobně – kdo tam jede lyžovat na příští týden… ten si moc neužije.
Ostatně, máte u vás někdo ještě sníh? 🙂
dede, jsem asi praštěná, ale já už jarní práce směle začala v půlce prosince, kdy bylo teplo jak zjara. A v zemi mám od půlky prosince 4 řádky svého a Aélčina oblíbeného superraného hrášku premium.A jelikož jsem letos musela přerozdělit a popřeházet záhony kvůli většímu záhonu na podzim vysazeného česneku, , abohužel mi nevyšlo místo na cibuli.Mně to už ale neva, jelikož jsem nově zkonstruovala něco na způsob unifitů, kam půjde cibule ze semínka a taky mrkvička a ředkvičky. Zrovna včera jsem stihla osít cibulí jeden můj celý unifit.Už mne svědí prsty,už se zas hrabu v zemi, i když jen chvilinku, jelikož je zatím dost zima na delší zakleknutí do záhonu. Ale už jsem pořádně zalila všechny rybízové a angreštové stromečky a keře,maliníky, ostrružiníky a josty taky arónii, zastčila jsem zpět do země mrazem vylezlé jahodení, zalila jsem borůvku i oba obrovské muchovníky, už jsem taky došla na pilu a navozila jsem si pořádnou zásobu pilin, abych měla mulčovat borůvky, maliny, ostružiny , taky muchovníky .Už jsem taky pootáčela lino na cestičkách, zničila jsem tam vajíčka slizáků nenažraných a do pařeniště jsem rozhodila protislimáčí granule. zkrátka nemohu čekat na to, až se jaro zeptá….a doma to na vnitřních parapetech oken vypadá jak v zahradnictví: všemožné vaničky jsou oseté paprikami , pórky a a kytičkami, co se musejí sít už v lednu, aby kvetly vlétě.Mám tohle vše jako obrovskou relaxaci a obranu vůči všem stresům. Můj jiří stále ještě marodí, takže bývá doma hodně husto, protože on musí být doma a ven může jen na dvě hodinky.Kdybych neměla zahradu, asi bychom se tu pobili. A včera jsem zírala za plot sousedovic zahrádky. Tam už kvetou ty žluté kvítky, co si jejich jména stále nepamatuju, ale mají je hodněp jovíci.Počítám, že už se brzy objeví i rvní sněženky. Mám zahradu na jihozápadním svahu, takže stačí slunka jen malinko.
Lenko, to jsou talovíny.
Mě už jich taky pár kvete. A vyrazily i nějaké sněženky, ale k nim sluničko tak nemůže, jsou utopené u podezdívky plotu.
tečko, když tyhle žluté kvítečky vidím, pokaždé mne trápí jejich název. vím, že úpolíny jsou n docela jiné, vodní, kytrky, ale mně se ten název talovín pokaždé zaplete s úpolínem. no, hlava jen na klobouk, co nadělám….Sněženky jsem v Bělé ještě nezahlídla, ale ty talovíny už jo. mně sněženky zatím taky nevyrazily, talovíny nemám.těším se už na své něžné lila rané krkusky, co kvetou dávno před těmi obyčejnými, které mám žluté a temně fialkové. Zkrátka už ty kytí doslova přmlouvám, aby vyrazily a kvetly. A mám taky pár skalkových a ohnivých otužilců -tulipánků.na try se už těším moc a moc.zrovna dnes jsemmprohlížela meruňku. Mám strach, že mimletos opět kb věty zmrznou. zatím ale naštěstí příliš neraší. Hlídám, kdy konečně bude o malinko tepleji, abych směla stříkat proti monilióze. Před tou mne bohužel ptačí sběrači hn mys zu neochrání, takže postřik meruňku nemine.
z Zítra musím jít na krtincovou zeminu. Krtci ryjou jak vzteklí a já potřebuju podklad por kus nového trvávníku. Stačí vzít vozík, lopatku a kýbly a projít swe kolem řeky. Krtinců hafo a zem krásná. A až půjdu s p krtinci kolem pily, naberu hnedle ty piliny ny mulčování. Piliny mám zadarmo. Majitel pily říkal, že si pilin může nabrat každý, kolik unese, ale musí jít jen v době, kdy je ještě pracovní doba a není za plotem puštěný hlídací a zlý hafan. nosím si pilina každoročně, ušetřím velké peníze za rašwlinu, kterou by borůvky i kyselomilné rostliny potřebovaly dost. pila je kousekod nás, není to vůbec problém.
to je Alex u nás to samé. My si musíme hodně vybírat kam můžeme na procházku. Dost často musíme někam vyjet protože mít dva dlouhosrsťáky zaprasené je horor
Ano, Maruško, dva dlouhosrsťáci už v tuto dobu člověka donutí uvažovat nad tím, kam se s nimi vydá (wave)
Tedy, Maruško, ndovedu si představit ten binec, když se vrátíte z prochajdy zabahnění a nezávidím, i když dobře vím, že kolie n majín samočisticí srst.Stačí, že to bahno z nich občas padá a je to dvakrát!
Bubu děláš mi chutě, další věc co tady nemám. V Anglii se v podstatě nevedou žádné kyselé rybičky, rybí saláty, nic takového. Když přijedu do Česka, první co si nakoupím je český chleba, rybí pepřenky, a nakrájená anglická slanina. A knedlík!
Vždycky mě lákají ty rybičkové saláty v majonéze, nikdy jsem to neměla, ale bojím se, kdysi jsem měla jakousi strašlivou otravu jídlem z majonézového salátu z velkoprodejny v České Lípě, a od té doby jsem si nikdy nekoupila.
Tady koupím z nekonzervovaných rybek uzenou makrelu a lososa, a ančovičky. Ty jsou moc dobré. A plátky lososa buď taky sním jen tak, nebo na bílé pečivo (bagel) se maže krémový sýr, jako philadelphia, a na to se klade losos, zakápnutý citronovou šťávou.
Ještě jsem si vzpomněla, nejlepší kyselou rybu v životě jsem měla v září v Dánsku. Byli jsme v Copenhavenu, šli do tradiční dánské restaurace na jídlo, a jako předkrm jsem si objednala sledě nebo slanečka, nevím přesně jak se jmenuje česky. Donesli mi plátek černého žitného chleba, mističku domácího sádla se smaženou cibulí, misku kapar, a obrovský kus úžasně dobrého sledě. Tak akorát jemně sladkokyselý, úplně se rozplýval, vůbec se nedal srovnat s žádnou nakládanou rybkou co jsem kdy měla. Taková divná kombinace na první pohled, a jak to bylo dobré.
pošlu ti recept,můžeš si je nakládat i v Anglii…
Šárko když ti sledi se tu seženou jenom uzení nebo jsou už zatavení s máslem ve folii na vaření a ty jsou nějaký obarvený na žluto.
Děkuju všem za komentáře a podnětné náměty i recepty. Většinu znám a sem tam dělám, ostatní vyzkouším. My jsme pomazánkoví a salátoví.
A jak něco smrdí rybinou, tak to můžeme.
Teplou uzenou makrelu jsem ještě nejedla, ale vyzkouším to. Sharka je tuze mlsná osoba, to je skvělé doporučení 🙂
dala jsme si ji včera a byla mooc dobrá, frkla jsem jí do bříška trochu utřeného česneku a citronovou kůru s pepřem…zvládla jsem k tomu láhev ryzlinku..no skvělá neděle byla…
Já pomazánky nedělám. Ne, že bych je neměla ráda, ale nějak není příležitost. Takže jen velmi zřídka vidličkou rozmatlám sardinky (ve vlastní šťávě)a promíchám s jemně sekanou cibulí a petrželkou. A mažeme si to buď na crackers, nebo jíme hromádku vidličkou a cracker (nebo bílý toast) přikusujeme. Jinak jedinou pravidelnou pomazánku dělám z tuňáka (bile maso),do sandvičů. Maso smíchám s majonézou a sekanými sladko-kyselými okurkami (sweet relish). Dávám mezi dva bílé toasty na plátek salátu).
Jedna moje německá kamarádka občas dostala chuť na sledě. Tak jich koupila velkou sklenici nakládaných v nálevu. Zcedila je, pokrájela na menší kousky, smíchala s čestvě krájenou cibulí, majonézou, kostičkami neloupaných jablek a posekanými ořechy. Její am. manžel to nejedl, tak mi pak vždy zavolala abych si pro polovinu přijela (můj manžel to naopak měl rád). Bylo to výborné. Jenže kamarádka se odstěhovala, já to jednou zkusila udělat sama (podle její přesné rad), ale nějak to nebylo ono, tak jsem to už nezkoušela. Ale občas se mi na tuhle dobrotu sbíhají sliny a možná to někdy zase prubnu.
Kysele rybicky ja rada – krome pecenacu. Kupuju si tady moc dobre slanecky v nalevu bud octovem nebo smetanovem. Vyrobene v Mainu. S tim se ani moc nepiplam – jim to primo ze sklenice a prikusuju chleba. Jsou tak dobre, ze se v puse primo rozplyvaji. Prednosta to neji – jsou tam pry kosticky… Z toho duvodu nepozre ani sardinky – ty jeste navrch maji I pater… ja si delam pomazanku ze sardinek, jak mne naucila nase mama. Rozmicham zmekle maslo s mekkym tvarohem, pridam troche velmi jemne nasekane cibule, pridam roznahnane sardinky (minus patere), dochutim citronem, soli a bilym peprem.
Hanko, teď jsem přečetla tvůj komentář. Ty slančeky (nebo sledi, já to nerozeznám) je asi ta sklenice rybek co míchala moje kamarádka. Tak to někdy zkus podle ní, je to fakt dobré, ani tam nemusí být ořechy, stačí sladší jabko.
Vykostěnou makrelu smíchám s (tučným) tvarohem. Jak to vidličkou zpracovávám, vylezou skoro všechny kostičky, které jsem přehlédla. Mažu na rohlíková kolečka.
Jajko a ostatní pomazánkařky, uzená makrela je pro mne tak dobrá, že jis ničím nemíchám, vykostím a sežeru rovnou . A bez chleba.
Nakládané ryby mám moc ráda, kyselé i nekyselé – tím mám na mysli takové věci jako třeba rybí pepřenky nebo různá rybí filátka nakládaná s papričkami nebo s cibulí apod. Asi tak pětatřicet let jsem tyhle pochoutky nejedla, ani jsem se jich nedotkla, příčilo se mi, že jsou to vlastně syrové ryby jen naložené do octa nebo do oleje. Pak jsem to jednou ochutnala a nastal naprostý zlom, tak teď je jím často, asi abych si vynahradila ty roky, kdy jsem je nejedla. Zrovna včera jsem měla k obědu sledě v hořčičné omáčce, mňam. Pokud si můži tyhle různě nakládané sledě vybrat, tak volím polské, bývají o třídu lepší než od našich výrobců. MMCH, před pár lety jsem si udělala v zimě volno a jela na dovolenou do Tallinu. Kromě jiných báječných zážitků z tohohle krásného města jsem tam jedla nejlepší sledě v hořčičné omáčce za celý svůj život. Tak dobré, že jsem je jídávala i k snídani, i když jinak ráno nikdy nic od masa (ano od masa rybího) nejím. Byli to místní baltské sledě, pochoutka. Taky místní uzený losos za nimi nijak nezaostával, jemný, voňavý, lahodný.
Taky mám moc ráda uzenou makrelu a i jiné uzené ryby. A ryby vůbec, i neuzené. Ale pokud možno mořské, miluju ten jejich pronikavý mořský zápach – pro mě vůni. To sladkovodní nemají.
A nikdy neodmítnu ani klasické rybí pomazánky – makrelovou, tuňákovou, lososovou. Prostě jen když je to cítit mořskou rybinou 😀 .
Kyselý ryby nepatří k mým favoritům, ale mám dojem, že pokud bych místo kyselých dala matjesy nebo sledě nekyselé, v oleji, mohly by vzniknout taky docela chutné salátky. Ostatně do obou, jak vidím, se stejně něco kyselého přidává. Asi to prubnu. 🙂
Dobrá inspirace!! (y)
Se mnou je to těžký. Matjesy, pečenáče, uzenáče, šprťouchlata 😉 … dívám se na to skrz to sklo a naskakujou mi na hřbetě pupímky. Nikdy jsem to ani neolízla. Stejný vztah mám k nejrůznějším „rybím“ salátům.
Pokud vám ve výčtu chybí zavináče, je to správně. Zavináče jím ráda, ale jen ty bez oleje. (Majonézu pro tyto účely mezi oleje nepočítám 🙂 ). Jo, a bez aspiku.
Tak v tom se teda s páníkem zásadně neshodujeme, protože jak to smrdí rybinou, je to jediné správné 😀
V Německu vymeteme markety a ochutnáváme. On normálně a já špičičkou vidličky, abych se náhodou neotrávila 😀
Zodpovědně můžu prohlásit, že jak němci tak poláci se v makrelách a sledích vyznají mnohem líp, než naši výrobci. Asi to bude tím, že mají zdroje 😀
…
(a we(n)zonego we(n)gorza taky nemám ráda )
😛
Nemôžem písať,idem na adresu ale slintám,slintám,slintám.Je zvlčilosť na oboch forach uvadzat v jeden deň také dobrôtky!!!!
Takže moje rychlá pomazánka (ale není z ryb). Ušlehám trochu másla, přidám nastrouhanou Nivu a nastrouhané ořechy. Zamatlám.
Já místo ořechů dávám nasekané olivy – a pak se divím, že mi Ziki leze do huby (chuckle)
Bubu, vy jste se dnes s YGOU na nás domluvily! Tedy to jsou dobroty a to jsem ještě nečetla diskutující! Rychlých jídel na studeno není nikdá dost!
nemám na tebe mail,jinak bych ti poslal rychlá a výborná jídla ze sýrů..ostatně, Yga a další už mail dostaly..tak ti mohou poreferovat 😀
Rybičky můžu, všechny. Kyselý, uzený i syrový. A recepty (i ty v diskuzi) vypadají náramně chutně. Jen ta teplá makrela by mně asi nenadchla. Z té dělám klasickou pomazánku: obraná makrela, cibule, natvrdo vařená krájená vejce, trochu obyč. hořčice a jednu Lučinu. Hotovo. Taky dělám zeleninovou pomazánku. Nastrouhám na jemném (křenovém) struhadle stejné množství syrové mrkve a celeru. Dochutím solí, trochou cukru(mrkev je sladká dost 😀 ) a citronovou šťávou – NE octem! Přimíchám majonézu dle chuti, lze dodat i nahrubo nadrcené ořechy. Mňam!
Lído, já si tak ymyslela,že to nemůže bejt dobrý…ale je, potřu ji česnekem, přidám petrželku, pokapu trošku citronem zabalím do alobalu a nechám hodně prohřát..naučili mě to Poláci z Gdaňska..je to moooc dobrý
Jedu za chvíli nakupovat, tak se po tý makrele podívám a zkusím. Jsem indián Mlsná huba 😀
do studený trouby nebo trochu vyhřátý a jen na 50-60°C to nechat prohřejvat….až se to rozvoní, ten okamžik,že to je ono poznáš… tak vyndat a sníst….
Bóože slintám tu jak Pavlovov pes! Ryby sú pre mňa prudko jedlé na všetky spôsoby, snáď okrem pangasa, toho nepovažujem za rybu (nevyzerá to ako ryba, nechutí to ako ryba, nevoní to ako ryba…). Kyseláče aj údenáče veľmi obľubujem, ale lenivosť u mňa bohužiaľ víťazí nad tvorivosťou, hlavne večer po práci. Takže celá ich „úprava“ u mňa spočíva vo vylovení z pohára/rozbalení a zblajznutí… A z pomazánok milujem rybičkovú 🙂 (ale aj oškvarkovú, len tá už je pracnejšia na výrobu, ale keď už sa prekonám a urobím si ju, tak sa jej potom neviem dožr… dojesť).
No, vzhledem k tomu, že Diana , vyrábějící rybí lahůdky, sídlí od nás 4 km, máme velký výběr různých rybích mlsůtek. Bimbo má rád matjesy a babiččiny rybičky, já jsem na uzené. Jako holka jsem milovala zavináče, ale potom je začali dělat z větších makrel, tolik se to neproleželo a tak už mi to nechutnalo. Navíc jako kvalitáři ( a v období lahůdek i mikrobiologovi ) mi rybky nahánějí více strach než drůbež. A to i ty uzené. Nicméně v případě rybek uzených zavírám mozek a debužíruju
dneska bude u nás uzená šťavnatá makrela,pěkně ohřátá v troubě a pivo 😀
Ohřátá v troubě? To jsem ještě nejedla – a že mám uzené makrely moc ráda! To musím někdy zkusit
hele,spíš tě na ni pozvu..abys nedopadla jako km11 v Bulharsku 😀
Nám teplé údené makrely podávali ako hlavné jedlo aj s prílohou (hranolky) v 80-tych rokoch v Bulharsku, teda ale neprišla som im na chuť. Zvlášť ten tmavý tuk, keď sa ohreje, chytí takú až asfaltovú arómu …
asi ji spíš přepekli než ohřáli…
Rybičky a ryby u nás moc nefrčí. Kapra na Vánoce si dávám jenom já a můj starší syn Peta. Ostatní členové rodiny raději pořádný flák vepřového.
Co se týče pomazánek, tak manžel umí výbornou
celerovou a já dělám prosnulé sloní žrádlo.
Pokud jde o různé rybičky, nejradši mám pikantní matjesy a podobně kupované ve výrobně v Hodoníně. Jakmile to nakrabičkují, tak tam kvůli konzervaci nalejou spoustu oleje a to je teda fuj. Ale dokud je to jen ve formě pikantního salátku, tak bych se po tom utloukla 🙂 Jen nemám ráda, když je to moc kyselé (ani jako těhotná jsem to nejedla). Ale ta rybičková varianta večeře vypadá moc dobře. Když zmizím z domu za prací, tak se chlapci dost často snaží odrbat večeři tím, že do misky plesknou šproty v tomatě, nasekají nadrobno cibulku a přihodí pikslu pomazánkového másla. Zamíchají, mažou na chleby a odhánějí zvěř 🙂
to máš Matyldo pravdu,jak to je v krabičkách,tak tam olej hraje přesilovku….
Ne ne, kyselé rybičky nejím, ale Jenda by tvůj pomazánkový salát asi velmi ocenil. Ovšem vzhledem k mé averzi vůči různým zavináčům a očkám a matjesům si musí vystačit s tím, co se dá koupit v obchodě.
Jinak domácí pomazánky já zase ráda – kor ty, co si udělám sama. A třebas včera jsem dělala rohlíkový salát ze salátu (chuckle) – nakrájet hlávku ledového salátu (byla v akci), přihodit pár minirajčátek (byly v akci), půlku červené cibule (jo, taky byla v akci – ono v zimě kupovat zeleninu je někdy velký průvan do peněženky), ještě jednu krásnou zelenou papriku (taky, taky) a pak jsem vyšťárala v lednici kus nivy a leerdameru – tak jsem je tam taky vrzla. Nakonec pár lžiček majonézy, lehce připepřit, zamíchat a k rohlíku moc dobré. Je pravda, že Jeník ho mohl i k řízečkům (rofl)
Yvetko, k tvému mlsání vedle. Paní Vozábová nemá co opravovat. Názvy jsou různé krajové a kdybych napsala, že u nás se říká masopustním maškarám „čumprďáci“ tak by mne také opravila? Já nejsem na NP přihlášená tak nemůžu reagovat tam. Mlsotník je náramnej a tvoje maminka je kouzelnice. Koláčům pečeným v domácí peci se už nikdy nic nevyrovná.
Milá Marsko, jsi moc hodná. Ale p. Vozábová měla pravdu, protože podle všeho vepříka již kastrovat nelze (rofl) … a já to nevěděla! No, tak teď to už nespletu.
Máš pravdu, koláče z pece jsou jiné než z trouby – dýl vydrží vláčné. Ale co odešel taťka, tak už pec na koláče nikdo neumí roztopit – ono je to totiž velké umění.
No a ještě jsme ji, chuderu, přejmenovaly – jmenuje se Vozábalová (headbang) – tak to opravdu omlouvám.
Vy z ní děláte Vozábovou,já Vozáblovou a ona je Vozábalová 😀
YGO, S KOLÁČI ZBNPECE A HLAVNĚ S CHLEBEM Z PECE NELZE VŮBEC ŽÁDNOU TROUBU SROVNÁVAT. S TÍM TIOPENÍM V PECI PRAVDU DÍŠ. NEUMĚLA BYCH TO, ALE JAKO MALÁ HOLKA JSEM PRÁVĚ ZATÁPENÍ, ROZTÁPĚNÍ, A PAK I VYMETENÍ ŽHAVÉHO TOPIVA JEŠTĚ TĚSNĚ PŘED NASÁZENÍM PLECHŮ S KOLÁČI NEBO PECNŮ, JSEM NESČETNĚKRÁT POZOROVALA A NESKUTEČNĚ OBDIVOVALA. KDO TOHLE UMĚL, MĚL VEŠKERÉ SÉ UMĚNÍ PŘEDAT DALŠÍ GENERACI.PROTOŽE POKUD PEC DOMA STOJÍ, JE TO NESKUTEČNÁ ŠKODA, ABY ZAHÁLELA. JEN JSEM SI VZPOMNĚLA NA NA NAŠI VĚRKU, JAK ZOUFALE VOLALA SOS DOMŮ, KDYŽ BYLA POSTAVENA PŘED ÚKOL NAKRMIT ASI 25 STRÁVNÍKŮ PRÁVĚ KOLÁČI. NE SICE Z PRAVÉ PECE, ALE Z TROUBY V KACHLOVÝCH KAMNECH.V NICHŽ SE TOPILO JEN DŘÍVÍM. ONA NAŠE HOLČIČKA NEZNALY TUN FINTU S „PEČENÍM „PAPÍRU, NA KTERÉM SE SNADNO A I BEZ TEPLOMĚRU( VLASTNĚ TERMOSTATU ) POZNÁ,JAK JE PROSTOR VYHŘÁTÝ. MNE TOHLE NAUČILI UŽ JAKO MALOU HOLKU PRÁVĚ V PEKLE, KDE BYLA I PEC A PEKL SE CHLEBY IM,KOLÁČE,TAKŽE JSEM TU FINTU I POUŽÍVALA TŘEBA V BĚLÉ, KDYŽB JSME JEŠTĚ MĚLI SPORÁK NA PROPANBUTAN A TERMOSTAT NEBYL. NO, ASI BYLA UŽ TEHDY Y CHYBY, ŽE JSEM HOLKÁM TU FINTU S PAPÍREM VČAS NEPŘEDALA. VZPOMÍNÁM SI JEN, JAK VĚRČA VYKLÁDALA, JAKÝ OBROVSKÝ ÚSPĚCH MĚLA PRÁVĚ TA POCHOUTKA V TROUBĚ VYHŘÁTÉ DŘEVEM .TEPLO TROUBY SE LIŠÍ MOC, KDYŽ JE PLYNOVÁ NEBO ELEKTRICKÁ NEBO SE TAM TOPÍ DŘÍVÍM. JINAK HLÁSÍM, ŽE JÁ RYBY RÁDA, ALE NE KYSELÉ. MILUJU I RYBY UZENÉ A VE VLASTNÍ Š´TÁVĚ.MLP A NI STARŠÍ DCERA PETRA RYBY NEMUSEJÍ VŮBEC. A NA VÁNOCE DĚLÁ MLP VÝJIMKU A VOZÍ ZE SMOLOVSKÉ SÁDKY PSTRUHY. NA MÁSLIČKU A BYLINKÁCH MANA NEBESKÁSKÁ. KAPRA MI DOMA UŽ V DĚTSTVÍ ZHNUSILI.O KAPŘÍCH ŘÍZCÍCH SE MI ZDÁVALO POMALU AŽ DO VELIKONOC.
Marsko, neboj já jsem to napsala úplně dole pod Liku.
chleba s máslem je lahoda…já se obecně domácích pomatlánek bojím, protože nevím, co do toho kdo narval (mimibazar), ale jelikož Zvířetníci a jejich příznivci,by do huby nic špatnýho nedali, tak bych to protentokrát riskla 😀
a možná i tu pro mne katastrofickou verzi falešného tataráku – což byly rozmašírované vařené brambory, namletej točák,kečup a ostatní přísady do tataráku…
A víš že si to někdy dělávám? Ale bez salámu…
Brambory. červená mletá paprika, kečup (mívala jsem svůj vlastní,teď třeba passata),cibule česnek a dobrý olej… přiměřeně, ev. dokořenit.
vždyť píšu,že bych to riskla….tohle je pro mne větší katastrofa než pro Bedu bejčí koule nebo pro ostatní plíčky na smetaně…:-D
Bubu, jakékoli a z nakládaných nejradši loštické sevidže (poslední dobou).. kousky filátek s cibulí,pepřem a kousky syrečků….to v zálivce z oleje,citronové š´távy a jemně sekané petrželky…