O víkendu jsem se s Kačkou a maminkou vydala na brněnský Špilberk na výstavu „A klobouk dělá dámu“. Pracně jsme se vyšplhaly na kopec – špilberský kopec je dost příkrý a přes sliby města o zavedení lanovky, mikrobusu apod. „skutek utek“ a hůř pohybliví lidé se na celoročně otevřený hrad, kde bývají zajímavé výstavy, dostávají těžko nebo vůbec (stačí obyčejná operace kolena, ta vás může potkat i v mladším věku, a máte vymalováno).
V pokladně nám oznámili, že teď nás na výstavu nepustí, ale ve čtyři bude komentovaná prohlídka. Perfektní! Ovšem potřebovaly jsme někde strávit 40 minut, což při teplotě těsně pod nulou chtělo úkryt a něco teplého.
Naštěstí je nedaleko pokladny otevřené útulné bistro Babinský, kde si lze v přívětivé atmosféře vypít čaj nebo něco jiného a posedět u hřejivých starých kachlových kamen. Byla jsme opravdu příjemně překvapená, že by to byl bývalý prostor pro strážné? Těžko říct.
Ve čtyři se v malé výstavní síni sešla opravdu spousta lidí. Výstavu komentovala sama autorka většiny klobouků, Magdalena Kopotová. Není sice vyučená modistka, ale klobouky vyrábí opravdu nádherné. Doplňuje je moderní i starou bižuterií, je schopna vyrobit klobouk na zakázku v jakémkoli odstínu.
Zapůjčila nám na osahání různé druhy materiálů, vysvětlila postup výroby klobouků a zodpověděla i různé dotazy. Součástí výstavy byly ovšem také staré klobouky, úžasné originály – i když ty nově vytvořené měly stejné kouzlo a určitě nejen proto, že autorka používá staré formy.
Byly jsme naprosto nadšené. Klobouky milujeme. Obyčejnější slaměný klobouk jsem měla i v létě v Jizerkách – byl to jeden z mála způsobů, jak si v tom horku nespálit obličej 🙂 Jinak se s kloboukem snažím „být za dámu“.
Mimochodem, opět tam zazněla stará známá věta, že klobouk sluší každé ženě – jen si musí najít ten správný a mít odvahu ho nosit.
Už jste to zkusili?
Další fotky najdete zde: http://malcka.rajce.idnes.cz/2016-01-16
Dede: A já se ptám s Matyldou – nosíte nebo nosili jste klobouky? Měkké i je tam záměrně, zajímá mě i názor mužů – Martin například nedá pro volné chvíle dopustit na svůj kožený australský klobouk – do deště i sněhu:))
Víte o nějakém dobrém kloboučnictví? Nechaly (ano, dámy) byste si vyrobit klobouk na míru, kdybyste měly jistotu, že vám bude opravdu slušet?:))
K tomu Špilberku bych měla jednu poznámku, jezdí tam jednou za dvě hodiny prodloužení linky 83, takový malý autobusek, ale jen v letní sezoně, takhle se tam vypravila mamka s babičkou. Jinak jsem spíš přes šátky, protože se dají vrazit do kapsy, ale jeden zimní klobouček mám a loňské léto jsem trávila s plátěným kloboučkem.
Mám klobouky moc ráda. Několik jich vlastním, jsou zabaleny v hedvábných šátcích a uloženy ve velké krabici s v gáze zabaleným hřebíčkem. A čekají na vzácnou příležitost, kdy je vybalím, překartáčuji a vynesu ven. Klasické se širší krempou (malé kloboučky neladí s mou kredenciozní postavou), na léto slamák, nebo malovaný pláteňák od Modistky. Ale nejraději jsem měla ten leopardí se širokánskou krempou, který jsem nosila k hnědému koženému kabátku. Zlaté pramínky vlasů povlávaly kolem uší. Ale, to je dávno, to jsem vozila kočárek s naším synkem.
Jinak nosím nejvíce baretky, které mohu přetáhnout až přes uši. Vím, že mi moc nesluší, ale musím, dutiny… To jsem byla minulý týden za frajerku, na prochajdě mě profouklo a dnes jsem byla opět u zubodrafky s obnoveným zánětem v čelisti.
Jinak se ráda připojím k aktivitám podporujícím návrat klobouků. V dnešní době moderních materiálů a technologií by neměl být s nošením takový problém. Ovšem takový klobouk posunutý v šalině až na nos, k potěše rozverné mládeže…. To zrovna nepotěší.
Haničko Pitrýsková, zkus místo zubodravky Sinupret, Prodávají ho v lékárně bez předpisu. Naše Jana takhle ušla resekci, protože se pořád nemohlo přijít na to proč ten zub bolí.
Panske klobouky miluje muj prednosta. Ale je to takova nenaplnena touha, protoze on tu hlavu ma fakt hodne velikou – tak, ze klobouky na tu jeho kebuli neexistuji. A kdyz, tak sedi na spicce hlavy a vypada to srandovne. A on by tak chtel stetsona. Uz jsem si s firmou dopisovala, ale museli by to delat na miru za velky peniz. Tak treba mu to prinese letos Jezisek.
ale překládat se ti tuhl epovídku bude přednostovi blbě…ale posílám ji proto,aby věděl,že není sám a řešení existuje..
https://www.youtube.com/watch?v=OGshH0bMb8A
Tak já tedy sice za dámu nejsem nikdy, však slonohroch nebude nikdy jako madam vypadat, avšak kloubouků má doma hodně ještě z doby zasvobodna. Mám několik parádních kousků, ale v současné době jsem kvůli vichrům ,v podhůří velmi často docela silně vanoucím, vlastním spíše klobouky praktické, s daleko užšími krempami a do čela pevně narazitelné. Bez pokrývky hlavy nevyjdu ani uprostřed léta, jelikož mám dispozice k chronickým zánětům dutin.Pokud nemám na hlavě klobouk nebo aspoň čelenku, v níž si však připadám jak blbeček, protože makovička jak kulička se nehodí k mým veleobjemným otépéčkům,připadám si jak bez hlavy. Od jara nosím praktickém plátěné klobouky, co se kluidně dají zastrčit ledabyle kapsy, od podzimu přes zimu a studenější jaro mívám na hlavě dobře a pevně narazitelné hučky a teplé klobouky s užšími krempami.Podědila jsem ráda po Jiřího mamince její moc pěkné čapky bekovky se kšilty. Ty jsou nejen teplé, ale dají se narazit jak hlubokom přes uši, tak i do čela. s mými několika vlasy třemi řadami vypaám stále směšně, ač je to s právě sundaným s kloboukem nebo čepicí, takže to už dávno jako problém neřeším. Stejně má poch… sláma vypadá jak zmoklá myš ať je s pokrývkou neb bez ní. Klobouky jsem nosila ještě, když jsem učila zasvobodna v Mostě. Tam to ještě šlo, ale pom estěhování se do Bělé jsem začala dojíždět a jezdit hodně na kole, takže klobouky a přilba byly dilema, a já mmusela volit. Buď budu mít na hlavě nějakou hodně hluboko narazitelnou hučku a budu riskovat úraz hlavy, nebo budu za nedámu s hlavou schovanou v přilbě. Je jasné, co jswm zvolila. Pozkušenostech naší Petrušky a po jejích dvou těžkých úrazech hlavy jsem volila tu přilbu. bez přilby jsem jízdu kolmo riskovat nechtěla.
😀
http://www.citybikes.cz/prislusenstvi/cyklisticka-prilba-yakkay-tokyo-beige
… proč jen jsem v tom nikdy nikoho neviděla ?
Ta je půvabná! Tu bych také chtěla.
Protože cena 🙂
RI, JÁ BYCH SI TIPLA, ŽE HLAVNĚ KVŮLI CENĚ NENÍ NIKOHO V PODOBNÉM MODELU VIDĚT. UŽ NA KOLE DLOUHO NEJZDÍM, ALE BUDU, AŽ SE KONEČNĚ NAUČÍM NA TÉ TŘÍKOLCE. STEJNĚ BY TO PRO MNE BYLA VELMI DRAHÁ ZÁLEŽITOST. TAKY I PROTO, ŽE POKUD SLETÍŠ NA HLAVU, JE LEPŠÍ PRO JISTOTU TU „HAVAROVANOU“ PŘILBU VYHODIT A KOUPIT SI NOVOU, ABYAS MĚLA JISTOTU, ŽE NENÍ NARUŠENÝ PRÁVĚ SKELET PŘILBY.VÍM O TOM OPRAVDU SVOJE, PROTOŽE JIŘÍ UŽ NĚKOLIKRÁT DOZNAL MIKROSPÁNEK, PŘI KTERÉM PŘELÍTL ŘÍDÍTKA ABY SE NÁSLEDNĚ KTERÉM SE PROBRAL V PŘÍKOPĚ.OKAMŽITĚ JSME STAROU PŘILBU ZAHODILI A KUPOVALA SE RADĚJI NOVÁ.ZAS AŽ TOLIK TY PŘILBY DRAHÉ NEJSOU. ZDRAVÍ A ŽIVOT JSOU MNOHEM CENNĚJŠÍ. CO JÁ BYCH TEHDY DALA ZA TO, KDYBY NAŠE TEHDY DESETILETÁ PETRA MĚLA PŘI HNUSNÉ HAVÁRII NA KOLE NA HLAVĚ OCHRANNOU PŘILBU. ASI BY NEBYLO TOLIK HODNĚ SLOŽITÝCH KOMPLIKACÍ S JEJÍM DALŠÍM ZDRAVOTNÍM STAVEM.BOHUŽEL V ČERVNU ROKU 1991 NEBYLO PO PŘILBÁCH PRO DĚTSKÉ, ALE ANI DOSPĚLÉ , CYKLISTY VIDU ANI SLECHU JAKO NEVÍDANOU NOVINKU JSME TEHDY HNED V LÉTĚ ZAKOUPILI V NĚJAKÉM CYKLISTICKÉM OBCHODĚ, KDYŽ JSME BYLI NA RODINNÉ DOVČE VE ŠTERNBERKU.NEDOVEDE SI NIKDO Z VÁS PŘEDSTAVIT TEN ÚŽAS, KDYŽ JSME MUSLI NA POŠTĚ PŘILBY Z BALÍKU VYBALOVAT, ABYCHOM ZJISITILI, ZDA PŘILBY SE NEPOŠKODILY, KDYŽ BALÍK , KTERÝ BYL POSLÁN NA DOBÍRKU,DOŠEL NAPŮL PROTRŽENÝ A ZDEFORMOVANÝ.PŘILBÁM NAŠTĚSTÍ NEBYLO NIC, ALE DCERY SE VELICE DLOUHO ZDRÁHALY V PŘILBĚ NA KOLE JET.
PODOTÝKÁM, ŽE JSME ZAKOUPILI PŘILBYNEJEN PRO OBĚ DCERY, ALE TAKY PRO NÁS. JEZDILI JSME V NICH VŠICHNI A BYLI TU JAKO EXOTICKÁ ATRAKCE PRO CELOU VES . BYLI JSME TAKY ZA BLÁZNY, CO VYHAZUJOU VELKÉ PRACHY ZA BNĚCO TAK ZBYTEČNÉHO.
Klobouky ja rada a vim, ze nektere mi slusi. Jenze mam podobne dilemma jako rada z vas – kam to probuh mam nosit? Jednou za rok jsou velike dostihy ve meste Camden – Carolina Cup – a tam je kloboukove silenstvi. Ale vstupne je nehorazne a nejaky krasny klobouk v doprovodu statneho junaka ve vietnamkach by byl mišmaš. Ale mam hezky slamak na plaz – tam ovsem casto fouka a klobouk lita. Toz tak.
Matyldo, taková výstava by se mi také líbila. Klobouky mohou být krásné doplňky. Více se mi na ženě líbí menší tvary (vyjímkou jsou letní „slamáky“). Takové, kde je vidět i žena a ne jen její klobouk (jak kdysi na jednom obrázku prohodil muž ke své ženě „miláčku čím dál méně se vídáme“). Prostě aby bylo vidět, jak ženě klobouk sluší, že je to doplněk jak k obličeji, tak k účesu. Já klobouky nenosila, přestože se mi na ženách líbí. Když má totiž dáma klobouk, patří k jejímu celkovému oblečení, nesundavá ho ani když v zimě odloží kabát, že. A já málokdy chodila oblečená „ke klobouku“. Klobouky ale celý život nosila maminka, uměla to a moc jí slušely. Měla (jako já) menší hlavu a tak nosila drobnější klobouky v různých barvách, tady se jim říká „pill box hats“. Jako parádu na nich měla jen různé „výměnné“ knofliky, na jednom peříčko s ozdobné sponě a na jiném malou květinu. S menším lemem (a i ten byl zahnutý nahoru) měla jen jeden lehoučký bílý letní, který jsem ji kdysi přivezla. Jako teeneger jsem si přeci jen někdy půjčila jeden maminčin klobouček, protože mi fakt slušel a sedl k mému vypasovanému kabátu. Ale jen tehdy, když jsem šla „do města“ a věděla, že si kabát nebudu sundavat. Klobouček byl bordó barvy,tvarem velmi podobný tomuto, jen užší.
http://www.amazon.com/dp/B00T4997NO/ref=twister_B00T4993K6?_encoding=UTF8&psc=1
Když jsem před 5 lety vyklízela byt po mamince, tuhle lodičku maminka stále měla (byla její nejmilejší) a já uvažovala, zda si ji mám odvézt na památku. Ale věděla jsem, že bych ho tu nikdy nenostila. A to ani z nostaligie, protože se mi od té doby „sesul“ obličej a klobouček už mi neslušel zdaleka tak jako tenkrát. Tak jsem ho s ostatními maminčinými klobouky dala k věcem na charitu, snad někomu ještě posloužily. Ale kdybych žila na Západě USA, asi bych nosila kovbojský klobouk. Ten mi (i k té povadlé tváři) sluší, na ženách se mi líbí, patři ke kalhotám a nosí ho tam ženy všech věkových kategorii. A náramně sluší i manželovi, takže bychom byli skvělá westernská dvojka :)¨
Dede, užívej si jiných obzorů, ať už teplých, studených, blízkých či dálných 🙂
Klobouky nenosím. Jednak nějak nemám kam a ani nenosím oblečení, ke kterému by se hodil parádní klobouk. A pak, když si cokoli napařím na hlavu, připadám si jak vdolek. To platí zejména pro čepice, které nosím jen když venkovní teploty dosáhnou sibiřských hodnot – tady prakticky skoro vůbec. A pokud jde o klobouky – s mými 160 centimetry vypadám s jakýmkoli kloboukem na hlavě, jak se říká, jak h…o pod lupenem, prostě směšně a trapně. Navíc ty vlasy, když si pokrývku hlavy sundám, hrůza! Klobouky jsou sice hezké, ale prvních padesát let svého života jsem prožila bez nich a těch druhých padesát let tomu nebude jinak 😀 .
myslím,že mám klobúkový ksicht-a viete prečo? Pretože /podľa mňa/ mi každý klobúk úžasne svedčí a som v ňom bezvadná.Noo,len tá odvaha ho nosiť mi nejako chýba.Takže občas si nejaký nahodím a nesiem sa…/smajlík,čo sa chechtá/.A najviac sa chechtá moja ségra,keď si nejaký nahodím a to som prosím staršia!!
OT.-Pred hodinou som dokončila týždňovú hroznú robotu-tvorila som a STVORILA prácu o mimoriadnych udalostiach a nehodách s hromadným postihnutím osôb.Žijeme v zlej dobe.
Já jsem klobouková. I baretová.
Ale tak docela kloboukovej ksict nemám. Musím dost vybírat. Ale potvrzuji, že najít se dá.
Nase mama a babicka „na lepsi“ nosily klobouky. Byly ty klobouky nadherne a rada jsem si s nema hrala.
Taktéž.
Dnes mne fascinují fascinátory, ráda bych nějaký zkusila ale nevím kam bych v něm plula. Možná nějaký malý do divadla ? S vnučkou chodíme velmi společensky oděné avšak vedle nás sedívají cizinci ve svetrech,bléé.
Jo, na Fléru je moje oblíbená modistka a má krásné fascinátory a klobouky.
Ano, Modistka má půvabné věci. V jejích vodách lovím malovaná trička a baretky, nebo šiltovky. Paní bydlí ve Křtinách u Brna, takže vlastně krajanka.
Jo Jenny, kdysi, když jsem v Praze pracovala, pozval mě jeden anglický kolega do ND (Nabucco). Já přijela slavnostně oblečená, on v manžestrákách hořčicové barvy a tweedovém saku. Jemu to přišlo úplně normální, já se cítila dost uražená a docela jsem se za něj styděla. No, vzal si pak Češku a zůstal žít v Praze, tak ho možná ona časem trochu převychovala 🙂
Holky, ja vam uz nevim s tema divadlama. Tak kdyz treba prijedu dom s nesmirne omezenou vahou zavazadla ( a polovina z toho jsou darky), tak s sebou vecerni saty a lodicky nevozim. Resim to tim, ze mam neco jako cerny kalhotovy kostym, ale velmi lehky, neco do toho a od mamy si pujcim sperk. Botky protiskluzove. A stalo se mi jednou v Ann Arboru, kdyz jsem varila v japonske restauraci, ze mi odpoledne nekdo daroval listek na koncert Videnske filharmonie s Leonardem Bernsteinem. Do prvni rady koncertni sine. Nemela jsem cas se jit domu prevlict, tak jsem tam dorazila v dzinach a teniskach. Kolem sedela vyoblecena mistni smetanka a hledela na mne divne. A asi ze mne jeste byla i citit sojovka. Ale nejak mi to ani nevadilo. Ten koncert byl tak nadherny, ze jsem se uzavrela do vlastni zony a sledovala neuveritelnou produkci, kdy Bernstein ten svuj orchestr snad hypnotizoval.A ty neprijemne pohledy od smetanky vyvazilo to, ze odpoledne pred koncertem filharmonie vykoupila v bistru, kam jsem dodavala sve pecene vyrobky, vsechno, co tam ode mne bylo. A pak byl pozdeji vecer necekany mejdan s Bernsteinem – ale to uz je jina story.
Co tim chci rict je, ze od tech lidi, co se naskytnou v CR a chteji si uzit skvely kulturni zazitek, neni treba to ono vyzadovat nejake vecerni odevy.
HANI, ANO, NA LEPŠÍ SE NOSILO LEDACOS. JÁ VŠAK TEN VÝRAZ „NA LEPŠÍ“ Z PLNÉ DUŠE A UŽ OD DĚTSTVÍ NENÁVIDĚLA. MUSELA JSEM VSKORO VŠECHNY VĚCI DONOSIT PO SVÉ TARŠÍ SESTŘE, KTERÁ TEHDEJŠÍ YLA NEJEN STARŠÍ O DVA VA ROKY, ALE TAKY O CELÉ DVĚ LENKY SILNĚJŠÍ A VĚTŠÍ.POKUD JSEM NĚCO NOVÉHO NÁHODOU DOSTALA, KONČILO TO VE SKŘÍNI PRÁVĚ S TÍM, ŽE TO BUDE NOŠENO JEN „NA LEPŠÍŮ. A KDYŽ MI TEN ODĚV BYL KONEČNĚ V MILOSTIVĚ VYDÁN, BYLO MI TO VŠE VĚTŠINOU UŽ MNALÉ. JAK JÁ TA SLOVA NENÁVIDĚLA, TO SI DOKÁŽE PŘEDSTAVIT JEN TEN, KDO ZAŽÍVAL COKOLI PODOBNÉHO. NAŠ HOLKY TOHLE ZAŽÍT NEMUSELY.NA LEPŠÍ JSEM NIC NEASCHOVÁVALA. MĚLY PÁR ŠATIČEK DO DIVADLA NEBO NA NĚJAKOU SLAVNOST, ALE MOHLY SI JE BRÁT ČASTĚJI.
My a klobouky asi takhle :
http://www.dedenik.cz/wp-content/uploads/2015/08/Ústa-pravdy.jpg
http://www.dedenik.cz/wp-content/uploads/2015/08/Pítko-v-Římě-2.jpg
První klobouk jsem si pořídila, když se mi narodil první syn a to už bude napřesrok 30 let. Byl černý a nosila jsem ho k zimnímu paletu. Kde je mu konec ani nevím.
Když jsem se podruhé vdávala, tak k béžovomodrým šatům ke kotníkům jsem si pořídila modrý klobouk .
A pak mám slamák s mašlí, který nosím na dovolené. Hlavně v Římě ho nosím moc ráda.
http://www.dedenik.cz/wp-content/uploads/2015/08/Ústa-pravdy.jpg
A můj manžel má též slamák na cestování.
http://www.dedenik.cz/wp-content/uploads/2015/08/Pítko-v-Římě-2.jpg
Hm, tak budem asi výnimka z klobúkového pravidla. Nič, ale naozaj nič mi na hlave nesvedčí, aspoň som také ešte nič nenašla. V akejkoľvek čapici či klobúku vyzerám jak … tydýt, slušne povedané. Ja totiž ani nič na hlave neznesiem a oni to tie pokrývky hlavy asi cítia a schválne mi nesvedčia. Vo veľkej zime si natasím kapucňu a zafixujem ju šálom zvonka… Elegantné klobúky, ku ktorým treba byť celkovo ohodená „za dámu“, sa mi po výtvarnej stránke síce páčia, ale pripadajú mi už tak nejak nekompatibilné s dnešným spôsobom života (a s hornými 10-tisícmi moc skúseností nemám).
Klobouky jsem nosívala a nosila bych je klidně i dál, kdyby bylo kam, k čemu a kdy. V taxíku s kloboukem bych sice byla zajímavá, ale asi by to nebylo to pravé ořechové.
K jednomu klobouku – pořád ho mám v úložném prostoru válendy schovaný, se mi váže historka. Maminka mi ušila maxikabát ze zelené umělé kožešiny. Bylo mi tak 17-18? A tatínek se práskl přes kapsu a řekl, že když takový nádherný kabát, tak bez klobouku to nejde a vydal penízky. Omezené, ale byly. Spolužačky maminka byla modistka, takže nebylo co řešit. Za chvíli jsem se stala hrdou majitelkou báječného širáku s leopardím vzorem. Šla jsem na své první rande a abych byla „za dámu“ vystupovala jsem z tramvaje a elegantně jsem si přidržovala dlouhý kabát. Ovšem trochu jsem pozapomněla na ten klobouk. Ten mi vítr sfoukl rovnou do křižovatky Karlova náměstí, já se vrhla za kloboukem, pustila lem kabátu, přišlápla ho a celá skončila jak široká tak dlouhá v břečce tajícího sněhu před svým nápadníkem. Bylo po rande. Klobouk zachránil tramvaják, který musel přehodit výhybku a mojí důstojnost nezachránilo nic.
KAROLÍNO, COSI VELICE PODOBNÉHO SE MI STALO CESTOU DO TANČNÍCH, KDY BYL VĚNEČEK. NO, NETANCOVALA JSEM, JELIKOŽ TY NÁDJHERNĚ BÍLÉ A NAČANČANÉ DLOUHÉ ŠATY SE NA VĚNEČEK DOSTAT NEMĚLY. SKONČILY ZČUNĚNÉ A DOCELA ČERNĚ FLEKATÉ,PROTOŽE JSEM ZAKOPLA STEJNĚ JAKO V DĚTSTVÍ A V BÍLÝCH PUNČOCHÁČÍCH. VYVÁLELA JSEM SE JAK DIVOČÁK V ÚPLNĚ POSLEDNÍ OBROVSKÉ A HODNĚ HLUBOKÉ LOUŽI, KTERÁ SE ROZPROSTÍRALA PŘED VCHODEM DO MOSTECKÉHO REPRE, KDE SE VĚNEČEK MĚL KONAT. KONAL SE, ALE BEZE MNE.POTUPENÁ, ZMÁCHANÁ A NESKUTEČNĚ ŠPINAVÁ JSEM SE PĚŠKY PLÍŽILA ZTICHLÝMI ULICEMI DOMŮ. TAM MNE ČEKALA DALŠÍ LEDOVÁ SPRCHA, PROTOŽE RODIČE NEMOHLI PŘES SRDCE PŘENÉST TY NADOBRO ZNIČENÉ DRAHÉ PLESOVÉ ŠATY. ZATLA HSEM SE A UŽ NIKDY JSEM NETANCOVALA .
Moje babička byla workoholik a navíc měla strašně malý důchod. Takže si přivydělávala kde se dalo. Mimo jiné i v modiství, které bylo u nich v domě. Tam jsem jako už hodně mladá holka zjistila, že mám kloboukový obličej, ale nikdy jsem vlastně klobouk neměla, nepočítám – li slamáky. Maminka klobouk nocí a prakticky celý život od podzima do jara. Třeba to ještě zkusím, až nebudu moct na hlavu napařit čelenku a šupat
Strávit mládí v modiství nebo v krejčovské dílně je něco, co se mi nepovedlo, a moc mě to mrzí.
No, bylo, ona šila dost vysoko, přece jenom to bylo na vinohradské, hned nad Václavákem a tehdy ještě k dáme klobouk 100% patřil. Hrozně mne vždycky bavilo se dívat, jak se z toho polotovaru rodil napařováním na hlavách KLOBOUK
a načuhuju třeba sem: http://www.klobouky-damske.cz/index.php
tak já preferuji http://klobouky-praha.cz/
a ke kloboukům patří i umění je nosit. Neuvidíte ženu,co má v rukou 3 nabitý igelitky potravinami,uštvaný výraz v obličeji a na hlavě klobouk.
Některé vypadají, jako by vypadly ze seriálu Herule Poirot- ten miluju !
Maxovka je ze Starého Hradiště od Pardubic…. a je samouk.Není vyučená modistka.
Hercule Poirot s Davidem Suchetem v hlavní roli je opravdu můj zamilovaný seriál a musím potvrdit, že i klobouky v tomto seriálu mě fascinují. Magdaléna
No, třeba ve Smrti v oblacích měla protivná lady Horburyová tak úžasné klobouky, ach…
Právě se na něj dívám. Pořád dokola, ale je to prima.
Tak to je nádhera!
to je krása! ale já neumím nic nosit na hlavě, krom čelenky ve velké zimě anebo když moc fouká tak kulicha. A to jen když jdu se psy.
IRISKO, TRAK TOHLE JE FAKT PARÁDA.MÁM DOMA NĚKOLIK PODOBNÝCH KLOBOUKŮ JAKO JE ČÍSLO 17, ŠEDÝ ŠIROKÝ A ŠEDÝ S PROLISEM.KUPOVÁVALA JSEM RÁDA KLOBOUKY V BÝVALÉ NDR, KAM JSEM TO MĚLA Z MOSTU FAKT JEN KOUSEK.MÁM NEJRADĚJI KLOBOUKY SE ŠIRŠÍMI KREMPAMI,PROTOŽE MI TY UŽŠÍ NESLUŠELY NIKDY. SCHÁLNĚ JSWEM SE PŘED CHVÍLÍ BYLA DÍVAT. TAK VĚTŠÍCH KLO3 A PAK JE TAM SPOUSTA PLÁTĚNÝCH A NĚJAKÉ TEPLÉ KLOBOUKY.NYNÍ V ZIMĚ MI VYHOVUJÍ TY PODĚDĚNÉ TEPLÉ B EKOVKY S KŠILTEM,KTERÉ SE DAJÍ KRÁSNĚ STÁHNOUT NA UŠI A DO ČELA ZÁROVEŇ.NEJSWM VŮBEC POSEDLÁ MÓDOU, ALE BEZ HLAVOKRYTU Z DOMU NEVYCHÁZÍM.PRO TOHO, KDO ZAŽIL , CO ZNAMENÁ DENNĚ OBROVSKÉMU CHODIT NA P OBOUSTRANNOU UNKCI KVŮLI ZÁNĚTU DUTIN, VÍ, O ČEM MLUVÍM.
Sharko, nad tímhle eshopem bych strávila spoustu šťastných chvil 🙂
krásné jsou… ach
ano a ráda, na akcích a občas i jinam, třeba na dostihy nebo do města….klobouk na míru – klidně, až nebudu mít ty svý chlupatý kamarády…
Hm, klobouky mám i s tou chlupatou bandou, ale zavřený v krabicích a nahoře na skříni, kam se ta verbež nevydrápe… 🙂
no,já tříroháky taky, ale spíš jsme to myslela tak,že mi na tyhle úžasný doplňky nezbejvá, protože to kočky prožerou 😀
to jsem já,jen jsme zapomněla, že sem odepisovala i Irena…