Sedím v křesle, na klíně mám téměř dekapitovanou plyšovou pískací kachnu a natahuju do jehly nit. Ta hlava se musí přišít dřív, než kachna vykrvácí! Eh, chci říct, než se po jídelně vysype vatelín. Oproti mně sedí napjatá Ari a neklidně sleduje probíhající operaci. Její kachna musí přežít!
Usmívám se na starostlivou vlčku a nejednou vidím samu sebe, jak sedím s šitím na kolenou jen proto, že si pes omylem zavraždil oblíbenou hračku. Nejsem já tak trochu blázen? Kolik lidí by si zaťukalo na čelo a doporučilo mi dělat něco užitečnějšího, třeba pro lidi. „Vždyť je to jen pes!“ ´
Možná proto, že i Ari by někdo mohl říct: To je toho, vždyť je to jen plyšová kachna, která už navíc po tvém posledním vášnivém zákusu ani nepíská! A přesto tu teď Ari sedí evidentně bublající emocemi, já šiju, abych jí udělala radost, do toho hraje vánoční muzika, já mám dojem, že dychtivé očekávání je druhým jménem Vánoc.
Operace probíhá, napětí je hmatatelné:))
Křesťané čekají, až budou moct oslavit příchod božského dítěte, Spasitele, děti čekají na zázrak se světýlky, stromkem a dárky, dospělí se nemohou dočkat toho konečného klidu a spokojenosti, kvůli kterému se poslední dny štvali jak koně. Bez onoho dychtivého očekávání, okamžiků překvapení a společného naplnění z radosti těch druhých i své vlastní, by Vánoce byly jen zatraceně pracnou večeří.
A protože je pátek před poslední adventní nedělí, tak dodám ještě jednu formu očekávání. Teď je čas vrcholného pečení cukroví, tvorby promyšlených nákupních seznamů a plánů na sváteční hodování. Hospodyně tady ochutnají, tady uloupnou perníček… a snaží se regulovat mlsné nájezdy členů rodiny na únosnou mez – aby taky na Vánoce něco zbylo!
Nevím, jak to u vás, ale já si snad nejvíc pochutnám v tom očekávání – tu kousek ulomeného vanilkového rohlíčku, tu z formičky špatně vyklepnutá pracička. Kousek drahocenné zvláštnosti ve všedním dni. I ten bramborový salát mi víc chutná při jeho přípravě, než později v rámci oficiální večeře. To je můj letitý problém – obklopte mě jídlem a já ztratím hlad:))
A tak se dnes ptám: Jak je to u vás – také máte pocit, že očekáváné je někdy chutnější než konečná konzumace?:)) Umíte si užít hostinu?
A zajímalo by mě ještě něco. Když jsme loni dělali tu vánoční hru, tak jsme se v zemi s „jednotným“ Vánočním menu nedokázali v pěti lidech shodnout skoro na ničem, snad kromě toho salátu a kapra, a ani toho nejedí v každé rodině.
Takže dnešní velká otázka zní: Jaké menu u vás bude na Štědrý večer? A co obvykle jíte na Boží hod a na Štěpána?
Pojďme se vedle zkoumání chuti dychtivého očekávání podívat i na to, jak variabilní může být vánoční tradice, pokud jde o jídlo:))
Konečně s kachnou:))
Dede, prajeme vsechno nejlepsi k Svatku, ja aj fsetky kocky kt. poznam. :}
Ten moj darebak zasa zozerkal udene masicko {kt. sa jeho panicke zozerkat neda} a taraz chrape { a to doslova} za TV. No nezabijes ho ???
Děkuju za přání ke svátku (inlove)
Dostala jsem malej vánoční kaktus. Nikdy jsem neměla vánoční kaktus!
Jak ho opatrovat, aby mi nechcípnul? (wasntme)
Nejlépe Ti poradí Jajka, to je kaktusářka. Já tedy mám velikonoční i vánoční, vůbec se o ně nestarám, jen je občas zaliju. A kvetou jako o život. Nesmí být přemokřené, ale zálivku vyžadují pravidelnou. Mám je na místě, kam nepálí sluníčko, ale je tam dostatek světla. Netočím s nimi, i když se natáčejí ke sluníčku. To by shazovaly květy. Jeden jsem dostala, prý nikdy nikomu nekvetl. Je to už veliký kaktus, mně vykvetl krásně. Ty malé mám na podestě v Maršově, takže jsou občas vyschlé, ale to prý jim nevadí. Když je pak zaliju, přežijí a fungují dál.
Od pátku jsem neotevřela počítač, až teď – byli jsme v Olomouci na oslavě 80tin tety a strýce, s různými zastávkami cestou tam i zpět, tak proto přeju tak pozdě :
Milá Dede, všechno nejlepší k svátku, hodně zdraví, pohody a milých lidí kolem Tebe! (inlove)
Děkuju! 🙂
V Olomouci teď byli i naši mladí a pochvalovali si tamější krásné vánoční trhy 🙂
popros Inku,ta je na Vánoční kaktusy mistr….řídí jim i kvetení….
https://youtu.be/RdkGpjYUoD4
Teď jsem se podíval do kalendáře a zapnul počítač.
Tak se samozřejmě připojuji ke gratulantům!!
Milá Dede, všechno nejlepší k dnešnímu svátku, zdraví, štěstí, pohodnu v uspěchaném předvánočním čase.
(rose1) Milá Dede, hezky si prožij svátkový den (rose1) !
Milá Dede, přeju krásný a pohodový svátek, hodně zdraví a radosti ze života.
Mila Dede, vsechno nejlepsi k svatku. Dobre zdravi, spokojenou rodinu, radostne vlcky a prijemny Dum.
A nemuzu nevzpomenout na Terru san. Skoda dobreho cloveka.
Taky dneska myslím na Terru san..a moc… (u)
Přeju vám hezký sobotní večer 🙂
Tak mám kliku, že jsem ještě stihla udělat těsto na Masarykovo cukroví, dokud jsem měla lískové ořechy. Jak jsem je totiž přes noc namočila do vody, tak byly tak křehké a chutnaly tak čerstvě, že jsem se musela vážně plesknout přes kradoucí ruku (chuckle)
A mám ještě jednu zvědavou otázku okrajově související s Vánocemi: zaděláváte těsta na cukroví a vánočky ručně nebo používáte robot? 🙂
Dobrý podvečer, zadělávám na cukroví většinou na vále, vánočku rukou.
Vánočku nedělám, ale ostatní těsto zadělávám ručně – vlastně mne ani nenapadlo, že by to šlo v robotu …
kynutá těsta zadělávám v pekárně, která mi i po opravě špatně peče. Je to výhoda, dám suroviny a můžu si dělat něco jiného. Na cukroví zadělávám ručně. Pekárnu za to miluji. Mě docela často bolí ruce od plotýnek.
Na cukroví, vánočku, koláče, bagety v robotu, chleba a chlebové těsto v pekárně.
ono to tam i krásně nakyne a zapíská, že už je hotové…
JÁ NA VÁNOČNÍ CUKROVÍ DĚLÁM TĚSTO RUČNĚ,PROTOŽE JE TO MALÉ MNOŽSTVÍ, TAKŽE TO ZVLÁDÁM.ALE VÁNOČKU PRVNĚ DÁM DO ROBOTU. ČÁSTEČNĚ PROHNĚZENÉ TĚSTO Z ROBOTA VYNDÁM A DODĚLÁM HO RUČNĚ. NĚMÁM PEKÁRNU, TAKŽE RUČNĚ MÍSIT VÁNOČKY Z KILA MOUKY BY MNE ASI ZABILO. NA VÁLU HO UŽ DOHNĚTU TAK, ABY SE DĚLALY BUBLINY.DÁM DO MÍSY, PŘIKRAJU UTĚRKOU A NECHÁM.A JEŠTĚ RADA K VÁNOČKOVÉMU TĚSTU: NECHÁVÁM HO KYNOUT V CHLADNÉ KOMOŘE PŘES NOC.RÁNO TĚSTO PŘENESU DO TEPLA, TROCHU PŘEHNĚTU, PŘIKRYJU A NECHÁM ASI 15-20 MINUT DOKYNOUT. PAK UPLETU VÁNOČKY ,PŘENESU JE NA PLECH , ZAPNU TROUBU NA 180°c .NA plechu a PŘIKRYTÉ ZAS NECHÁM V KLIDU CCA 15 MINUT.PAK TEPRVE POTÍRÁM VEJCEM A ZDOBÍM MANDLEMI.Patnáct minut trvá rozehřátí trouby, aby nebyly prostoje.AEŠTĚ POSLEDNÍ PŘIPOMÍNKA K VEJCI NA POMAZÁNÍ. ROZŠLEHANÉ VEJCE RADĚJI NAŘEDÍM NĚKOLIKA KAPKAMI VODY.POVRCH VÁNOČEK TAK RYCHLE NEHNĚDNE . A KRÁSNÝ VÍKEND PŘEJU VŠEM.
PŘED CHVÍLÍ JSEM NAŠLA STARŠÍ NÁVOD NA MALOVANÁ JABLÍČKA. JSOU FAKT NÁDHERNÁ, ALE FUNKČNÍ ODKAZ NEUMÍM,PROTO JSEM VÁM NĚKTERÝM POSLALA MAIL S ADRESOU.ALR JR DOCELA MOŽNÉ, ŽE TOHLE UŽ BUDETE ZNÁT.
To zalezi na tom jake testo. mam recept na linecke (a par podobnych), kde se musi zmekle maslo rozmichat s cukrem a pote zloutky a teprve pak se prida mouka. Tak to delam v mizeru tak, ze pridam postupne asi polovinu vyzadovane mouky, ale zbytek zapracuju rukou. Chci mit tu kontrolu, aby se mi testo pod rukou „zdalo“. Nebo takove ty recepty, kde zloutky s cukrem treme pilne 20 minut -, jo, az naprsi a uschne. Ovsem pozor, kdyz uz se do mixeru pridava mouka, tak mixer, ktery ma zelezne noze, muze tu mouku zblbnout – nejak jinak se vylucuje gluten a muze z toho byt lepidlo, protoze se narusi elasticita. Na to je plastova nasada ve tvaru jako skoba nebo neco tak.
Ja mam opravdu perfektni mixer, znacka Kitchenaid. Tenhle: https://www.google.com/#safe=off&q=kitchenaid+mixer
Je drahy, a ma vyznam asi pro nekoho, kdo pece casto – tam je to opravdu dobra investice. S ruznymi nasadami udela perfektni slehacku a snih velmi rychle. Ale jednou jsem v nem delala kynute tsto na povestny mazanec rodiny Xerxu – stejny postup, do testa mi mixer zamichal neco mouky, zbytek jsem uz dodelala v ruce – ma to tu vyhodu, ze uz to neni tak lepive. Kynulo to krasne, upeklose se krasne, ale byla to potvora tvrda jak sutr. I kdyz reklamy na to ukazuji, ze I takove testo tam jde udelat.
Zbytek tech vanocnich test, kdy se do mouky zapracuji kousky studeneho masla – jedine v ruce.
Masarykovo cukroví. Už jsem to četla několikrát a nevím o jaké cukroví jde. Prosím o vysvětlení, díky! 🙂
Kocko, neco na tenhle zpusob: http://www.apetitonline.cz/recepty/6939-masarykovo-cukrovi.html
Nekdo to dela s liskovejma – to je asi lepsi. Receptu je spousta. Vave ma dobry recept na Zviretnicke kucharc (myslim) ale nemam ted cas to dohledat.
peče ho tuším Vave…
Na cukroví v robotu, na vánočku to vidím na robot nebo dětskou práci 🙂 Děti jsou naštěstí už tak velké, že dřít je je zcela zákonné 🙂
DEDE, POTĚŠÍM TĚ,PROTOŽE JÁ MÁM ZKUŠENOST TAKOVOU, ŽE TY LÍSKÁČE SE MUSEJÍ NECHAT MÁČET OPRAVDUN JEN TY DVĚ, NEJVÝŠ TŘI HODINKY. KDYŽ JSI JE MÁČELA PŘES NOC, STEJNĚNBYS UŽ JE DO TĚSTA NEZAPRACOVALA. OŘÍŠKY ZMĚKNOU POMTAK DLOUHÉM MÁČENÍ TOLIK, ŽE UŽ SDE V TĚSTĚ ROPADAJÍ. TY DVĚ HODINKY MÁČENÍ JSOU AKORÁT, ALE STAČÍ I JEN JEDNA HODINKA.MASARYČKY DĚLÁ ČASTO A STĚSTO NA NĚ SKORO NESLADÍM.KDO JE CHCE SLADKÉ, POCUKRUJEN SI JE NA TALÍŘKU. 2- TŘI DÁVKY DÁVÁM JEN 50 G CUKRU.OBĚ NAŠE HOLKY- VEVERKY -V HOLUBOVĚ MAJÍ TAKTO SKORO NESLADKÉ CUKROVÍ RADĚJI.
Nooo, máčela jsem je asi 10 hodin, protože mi do výroby těsta něco přišlo a nestihla jsem to, ale rozhodně nemůžu říct, že by se ořechy rozpadaly, šly krásně krájet.
Tohle videjko nám přišlo poštou. Dělají ho dobrovolníci od „Freshpet“ (čerstvého krmiva pro zvířata). Všichni „herci“ jsou z útulku (a možno je adoptovat). Loni stejná skupina natočila „vánoční hostinu“, což mělo obrovský úspěch a tak letos udělali další video. Jak asi víte Santa má na severním pólu dílnu, kde veškeré dárky vyrábějí jeho „elfs – skřítci“. Pytle dárků se pak naloží do sněžných nebeských saních (tažených sobi s Rudolfem na špici)a hází komínem dětem pod stromeček. No a tady se můžete na ty trochu netradiční Santovy skřítky podívat 🙂 Je tam pak odkaz i na to, jak to připravovali.
http://freshpet.com/holiday/
A dovolím si ještě jeden odkaz (na vážnější notu), který jsme dneska dostali, když už tady byla řeč o koledách. Já tedy tohoto mladého zpěváka neznám, vy možná ano. Ale ta kompozice písně se mi moc líbila – jak to „slepili“ dohromady ?
https://www.youtube.com/watch?v=hSfHXWjzqu0&app=desktop
Dede, promiň,pu tonahoru, aby Karolína dotaz nepřehlídla:KAROLÍNO,JAK VYPADAJÍ TY KULIČKY? U NÁS NEDÁVNO OTEVŘELI OBCHOD S POTŘEBAMI PRO ZVĚŘ. ZKUSÍM SE POPTAT, ZDA KULIČKY NÁHODOU NEMAJÍ
No ja budem po case znovu varit Stedrovecernu veceru na etapy. Som chora a tak rychlo zdrava nebudem.
U nas sa papa kapustnica, salat a bravcovy rezen. Ja kapra nerada a Minus zozerka fsetko, co vonia masickom.
Kolace kupim v obchode a mam vystarano. Pre mna kolace nemusia existovat.
A na dalsie dni sa papa to, co zostalo zo Stedreho vecera.
Spominam si, ked som bola dieta: moja mama sa vzdy nahanala, vsetko muselo byt kristalovo ciste, napecene 10 druhov peciva { kt. sa po sviatkoch vyhodili}, na kazdy sviatocny den navarene cosi ine. Vysledok – mama sa tak ustvala, ze si na Stedry den vzdy nejak ublizila. Popalila sa, alebo porezala.Potom nariekala cele sviatky a totalne nam ich otravila. Tak naco to zurive upratovanie, pecenie a varenie bolo dobre?
Sorry, zdochol mi prepinac jazyka, tak musim pisat bez diakritiky.
Milá Yetti, držím palce, abys byla zase brzy zdravá, nebo aspoň zdravější (inlove)
Mimochodem, jakou kapustnicu děláš ty? (wave)
Kyslu kapustu nakrajat a scedit. Namocit susene huby do teplej vody. Olupat 3-4 zemiaky a dat varit do kapusty. Kysle prostredie sposobi, ze sa nerozvaria. Pridat huby, cesnak a bravcove kosti z kare – slabo obrate. Kto chce moze pridat udene masko a klobasku.
Ked masko odpadava od bravcovych kosticiek, opatrne sa vylovi z kapustnice, aby sa nerozpadlo.
Zemiaky k tomu, tie sa nerozpadnu. Masovite kosticky a kysle zemiaky ponukneme osadenstvu na obed, aby sa neprejedlo este pred Stedrou vecerou. Ver, ze tie kosticky oberaju s takou rozkosou…
Potom sa z kapustnice vylovi udenina a klobaska a nakraja sa. Niekto dava zaprazku, alebo zatrepku, ja len tucny jogurt. Nakrajanu udeninu vlozim nazad, dochutim, ak treba. Zabudla som napisat, ze stava z kapusty sa nevylieva, ale pouziva na korekciu chuti konecneho produktu. Este 2 male lyzicky cukru, kratko prevriet a hotovo.
DOBRU CHUT…
Díky, milá Yetti! 🙂
Podobně jí dělám i já, ale přidávám navíc sladkou papriku. Klobásky kupuju hodně ostré, takže polévku výborně dochutí. Zahušťuji zakysanou smetanou. Když mi zbude vývar z uzeného, tak použiju ten. Přiznám se ale, že ty brambory nevařím v kyselé vodě zelí – kapusty u Vás na Slovensku. Připadají mi pak tvrdé. Takže je tam dám buď už povařené nebo je vařím před vložením nakrájeného zelí.
Karolino, ja taky ty brambory varim separatne, z tehoz duvodu, co ty.
Ono tie brambory su tvrde len zvrchu, ale vovnutri su rozsypacie.
No a to mi právě vadí. Zrovna tak mi vadí uvařené špagety „na skus“, to opravdu nemusím. Rozvařené taky nejsou žádný zázrak, ale polotvrdé mi nechutnají.
Když jíme doma sami, štědrovečení večeře se nevzdávám a manžel proti tomu nikdy od začátku neměl námitky. Takže jíme 24. „po česku“ , bramborový salát a rybu (tady se musím spokojit s „catfish“, kapra nemaje), pak cukroví. Rybí polévku nedělám. Takhle jsme jedli vždy doma (plus tedy i ta rybí polévky) a nepamatuji se, že bychom proti „menu“ kdy měli nějaké námitky, na všechno jsme se všichni těsili. Tak se prostě tradičně jedlo, maso do štědrovečerní večeře nepatřilo. Cukroví maminka ukládala do vyložených krabic od bot, které byly zašoupnuté pod kanapem. A kupodivu nikdo z nich nechodil ujídat, prostě byly vyndány až k slavnostní večeři. Sníst se směly jen pokažené kousky při pečení (zlomené, tmavší)
Když jsme bydleli v New Hampshire, tak jsme jezdili už pár dnů předem na svátky k tchánovům a to jsme pak jedli až 25. jejich krůtu, takže „česká“ večeře nebyla. A tady se na Boží Hod většinou jedeme projít k moři, takže se žádné velké jídlo nekoná.
A vlastně si ani nepamatuji, co jsme 25. jedli v mém dětství? Nějak si nepamatuji, že by to byla slavnostnější tabule, než na Štědrý den. Možná se dojídaly zbytky, ale mám i matné vzpomínky, že jsme někdy měli bažanta, nebo i zajíce, protože tatínek oboje dostal od lesníku a myslivců spolu s velkým vánočním stromkem. Prostě na husu si nepamatuji, krůtu snad tenkrát nejedl nikdo, ale servíruje ji teď bratr v jeho rodině. Na Štěpána pak bývala tradičně příbuzenská sešlost u jedné z mých tet(maminčiných sester).
Jo a když naše Trixie něco očekává, stepuje tak skvěle, že by mohla jít rovnou soutěžit 🙂 Třeba když čeká v kuchyni, až jí naplním misku s večeří, neby vyndavám její „odpolední“ velkou sušenku před procházkou – prostě při „očekávání jídla“ je Trixie v dokonalém zaujetí pro věc. Na plyšové hračky naštěstí moc není, má vlastně jen dvě – zajíce a chobotnici a těm jen vytřásá duši, ale neškube.
My jsme v Anglii měli 24. naše menu a 25. anglické:))
Jinak krůta patřila do mých Vánoc odmala. Bratr nemohl ryby (šťastlivec – z mého tehdejšího pohledu:)) a tak byl krocan na Štědrý večer a pak i na Boží hod. 🙂
Dede, no vidíš, já neznala nikoho, kdo krůu(krocana) měl na sváteční oběd, tak jsem si mysela, že ji nejedl nikdo…hm, chybami se člověk učí 🙂
Milá Maričko, píšeš „spokojit s catfish“? Tady jsme se s radostí spokojili s mořským ďáblem. Ostatně, myslím že to začíná být ryba chráněná. Ona je děsně ošklivá ale moc dobrá a vlastně nesmrdí rybou. Tu znal můj manžel z dětství, rodilý pražák a ročník 1928 o 8 let starší než já. V Praze tehdy ještě byly obchody s mořskými rybami. Kapři se tu prodávají, ale tenkrát byli z Polska a smrděli bahnem. Asi neměli v rybníce žádnou štiku aby je proháněla. 😉 No pak už jsme neriskovali.
Po manželově smrti jsme se synem udělali párkrát nějakou tu rybu, ale teď si syn vytvořil vlastní tradice a k jednoduchému bramborovému salátu (to znamená bez majonézy a jogurtu) máme krůtí řízky.
Štrůdl jsem dělala falešnou podle receptu od švagrové, ani „putertajkovou“ jak říkal můj tatínek a ani taženou. Je to takové rychlé těsto, které se jen nechá v chladu odležet. Nicméně se to zdá synkovi moc pracné a nechce abych ji pekla. Začal dělat páj s jablíčkovou náplní jako do štrůdlu a fakt, ono to chutná naprosto stejně. Jak to tu čtu tak to vypadá, že štrůdl k vašim vánocům nepatří.
Pokud jde o bílou klobásu, tu jsme my děti milovaly a tady se mi po ní stýská. A nejen po ní! Vlastně se mi stýská už téměř půl století. 🙁
Moje maminka dělávala na Vánoce jablečný štrůdl, většinou tažený. Já nemám štrůdl ráda, ale tenhle vánoční jsem jídávala, abych mamince nezkazila radost. Od loňska už tu maminka není a já štrůdl nedělám.
se pekl až před silvestrem, když došlo cukroví….
Yupee, jedno ocekavani se mi uz prave splnilo. (dance) Prisel opravar s novym topnym telesem do trouby a novym spinacem aby sporak fungoval tak jak ma. Takze muzu pect. To bude fofr.
Blahopřeju! (f) Tak peč peč peč! (chuckle)
Vinnou klobásu k nám domů zatáhla kamarádka, jejíž tatínek byl z Nové Paky. Bylo to v době, kdy už jsme se začaly se segrou aktivně bránit, protože kapra nemáme ráda ani jedna. Takže stačila jedna štedrovečeře, kdy jsme ostetntativně snědly jen brsalát – ač jsme svou nechuť ke kaprovi avizovaly každé Vánoce – a ejhle, najednou byly klobásy + teda kapr pro tátu a mámu. Nejspíš mám nějaké extrémně natvrdlé rodiče, protože byla zapotřebí ta jedna demonstračka, aby nás někdo začal brát vážně. Já ve své rodině zavedla lososa a rodiče, co k nám teď na Štědrovečer chodí nemají námitek. Najednou jsou Vánoce bez kapra v pohodě, neboť můj manžel a tchýňka kapra taky nejedí. Nemám nic proti tradicím, ale tahle pro mě byla každé Vánoce frustrující. Kluci dostanou řizek, milují ho a nechci je prudit rybou. Až budou větší, tak se k lososovi sami projí…. Já jsem díky tomu, ze to byl takovej každoroční vopruz, nevzala kapra na milost nikdy. Můj muž ma takovouhle averzi na jakékoli houby a rozinky. Taky se mu maminka snažila vysvětlit, jak mu to chutná, ač tvrdil opak
Kaštánku, tyranie tradicí? (rofl)
Ano, to poznam. Ked to chuti mne, musi aj tebe.
Velmi Ti rozumím! Smaženého kapra bych nepozřela. Zrovna tak nenávidím žemlovku, pouze při pomyšlení na to jídlo se mi zvedá žaludek.
Žemlovku mám spojenou se závodkou a také ji moc ráda nemám, ještě tak když upeču doma a nesmí v ní být tvaroh, a nesmí být rozbředlá, brrr,
Zašívám také, utržené hlavy, rozpárané stehy, štepuju záhadné plošné díry. Na všech zvířecích druzích, co jich mají ti naši dva tajtrlíkové plný koš. Ajvi také sedí v plném očekávání a sleduje, abych to zašila pořádně. Někdy i pokníkává, aby mne popohnala.
Naše fousaté zlatíčko začalo včera odpoledne pokašlávat. Když se rozštěká, tak se rozkašle, nebo když vyběhne se vyčůrat na zahradu tak ten studený vlhký vzduch ji rozkašle. Kašle hlubokým kašlem. Byla jsem dnes u pana doktora bez ní, poradil jitrocelový sirup a nenechat ji rozkašlat, i během víkendu přijít. Prý kašlou 3/4 Brna! A mně je stále špatně od žaludku po té viróze, takže vánoční menu mne zatím nebere.
YGO, vinná klobáska je také z prasátka!
Tak u nás – v Polabí – se vždycky jedla – nejen v naší, ale i v spřátelených rodinách – na Štědrý den v poledne, narychlo osmažená, nebo jenom v troubě na plechu nebo na grilu, a jak píše sharka, taky bez obalování. U nás se vždycky objednávala před svátky v oblíbených řeznictvích nebo od známých dodavatelů a to rovnou na kila- jedna rodina dvě kila, další rovnou pět, to mi bylo záhadou, co tam s tím doma dělají…
Ygo, ty vinné klobásy jsou z masa , ale je do toho několikrát umletého n různodruhového masa přidana žemle bez kůrky(jen střídka), pak ještě koření a hlavně dobré víno(tekuté, ne kuličky)Můj táta byl vyhlášený řeznický mistr a tuhle klobásu skvěle uměl. U nás byla taky na Stědrý den k obědu, ale dělala se v troubě.
Minko, někdo z tu klobásové směs vymačká ze střívek a plní s tím třeba krocana neb krůtu. Asi část kolobásy snědli na polední, štědrovečerní oběd, zbytek patrně p=oužili jako masovou nádivku. Ha w, o tom plnění už někdy psala taky, u nás se to dělalo na Sˇtěpána . Na vinné klobás svého táty nemohu zapomenout. Ačkoli jsem recept na ně našla v maminčině sešitě s recepty, nemám tak jenmný mlýnek, aby byly klobásy jemně mleté , jak potřebují. a nemám hlavně trpělivost se s tím vším patlat doma. je to totiž oráce hodně zdlouhavá, když jedna touží po opravdové dobrotě.
Mončo,moc dobrý je naplnit kuřecí prsa-udělat v nich kapsy a naplnit je vinnou klobásou-vymačkat tam to střívko..pak sklepnout, aby to nevytékalo,obalit v trojobalu a usmažit…
Já se ještě zeptám tady – máte někdo ve štědrovečerním menu zařazeny vinné klobásy? To se dělá tady v kraji (Trutnovsko) a mě by zajímalo, kam až může takový zvyk zasahovat 🙂
Ne – v životě jsem vinné klobásy nejedla, snad ani neviděla. A to jsme kraj vinorodý. U nás když klobásky, tak echt masové – z prasátka a králíčků (jsou-li). A na Vánoce určitě ne – to spíš na Silvestra pěkně nakrájené na prkýnku … a to víno k tomu připíjet.
vyžadoval je můj otec, tak se namotaly do šneku,seply špejlí a obalily jako řízek… proto jsem byla docela překvapená,že je někdo (a hodně lidí) dělá jen pomoučené nebo na plechu v troubě bez trojobalu…
ovšem pak jsem ochutnala domácí vinné klobásy od pradědy mého ex a od té doby je dělávám a prej dobře…
V Žehušicích na Čáslavsku, tam, kde v oboře bývali bílí jeleni (zámeček i obora procházejí v posledních letech velkými změnami a nemám aktuální zprávy, jestli tam ještě jsou nebo už zase jsou), patřila vinná klobása k vánočním pokrmům. Bylo třeba ji objednat a měli ji v řeznictví jen před Vánocemi a před silvestrem.Zdálo se, že ve vesnici nebyla rodina, která by ji neměla objednanou.
V Petrově rodině se pekla o Štědrém dnu k obědu, svinutá do šneka.
jeleni tam jsou…zámek s eopravuje…
Přestože žijeme v Praze, bílé klobásy obalované jako řízek nesměly nikdy chybět. Ale je pravda, že oba rodiče měli kořeny ve východních Čechách.
otec byl Pardubák, maminka ze Stvolínek u České Lípy.
Tady v podhůří je to zvykem skoro v každé rodině. My máme raději smetanové, vadí mi ta nakyslá chuť. Jinak, kapra jsem zavedla já, Jiří ho ochutná jen kousek. Já i Jana máme kapra moc rády ale ne v trojobalu, jen na másle a brsalát.
V Podještědí bylo zvykem jídat na štědrý den tzv.makové mlíko a vánočka, /říkali tomu moumelich/ To byl uvařený mák, ne mletý ale pěkně utřený s cukrem v kameninové míse, která měla hodně zdrsněný povrch. Třelo se dřevěným kolíkem-kopistem do jemna. Rozředil se ten mák mlékem a přikusovala nebo se nadrobila vánočka. V pozdějších dobách pak tak opečená vinná nebo smetanová klobása buď s bandory nebo chlebem. Schválně píšu po našem. Těch zvyklostí je v každém kraji přehršel. Musím se podívat po nějaké literatuře abych neplácala nesmysly, protože nevím přesně jak to bylo s houbovým kubou.
U nás se vinná klobása (dřív se jí běžně říkalo bílá klobása) odjakživa jedla kdykoli během roku, je to u nás jedno z nejoblíbenějších jídel. Z dětství si pamatuji, že někdy, aby byla změna, tak ji maminka vymačkala ze střívka, uplácala z toho malé placičky, obalila je ve strouhance a osmažila. Pokud jde o čas vánoční a novoroční, maminka (která pocházela z Plzně, stejně jako táta, takže po východních Čechách ani vidu, ani slechu) zavedla u nás v Praze tradici, kdy se u nás vinná klobása jí na Nový rok k obědu, stočená do spirály, propíchnutá jehlou a opečená na pánvi.
Na Štědrý den se u nás vždycky dodržovala tradice jídla bez masa („a zlatoušky na stěnu tomu, kdo se postí…“). K obědu jsme vždycky měli čočku nakyselo a k večeři rybu (většinou tresku, kapra ne, toho u nás nikdo neměl rád) s bramborovým salátem a večer pak čaj a cukroví.
U nás se jedla bílá klobása (rakovnicko) s velikým nadšením kdykoli v „sezóně“, ale na štědrovečerním stole byl vždycky jenom kapr. A to maminka byla z Hradce Králové, kde jsem se až po letech dověděla, že klobásu smaží „podél kapra“, hezky obalenou v trojobalu. Jednou jsem to zkusila a od té doby ji syn vyžaduje bezpodmínečně, protože kapra nejí. Tady na Nymbursku asi patří na štědrovečerní stůl taky, protože kolegyně si ji objednávaly předem a přebíraly, od kterých řezníků jo a od kterých ji zásadně neberou 😀
někdy ti dovezu z řeznictví od Rozkošných z Přelouče, je vynikající..když se mi nechce ji dělat, beru tu jejich
Hm, musím říct, že kamna dostala před Vánoci nový kabátek – neboli byla natřena speciální barvou. Kromě toho, že vypadají po patnácti letech provozu jak nová, musím konstatovat, že barva nejdřív strašně smrděla (jak už to bývá) a teď se na kamnech za provozu vypaluje. Sedím v průvanu a vůbec to tu nevoní 😛
To mi připomnělo dobu, kdy jsme doma ještě měli Petry blahé paměti (velice dlouho je měla mamka ve své šicí dílně, kterou měla na dvoře) a jednou do roka se natírala ta rúra k nim včetně tálku stříbřenkou … to byl výživný puch, když se to vypalovalo
Jéj, Arinka malinká, celá našponovaná! A neprešľapuje pri tom čakaní prednými pacičkami a nepoposedáva? A neposúva sa bližšie a bližšie k tebe? (chuckle) Jackie takéto decentné čakanie obďaleč vôbec nezvláda, tá by sa mi asi napchala popod pazuchy rovno do konaného diela (ukáž, ukáž, čo to tam máš!) až by som jej aj ten všetečný čumák prišila…
U nás bude už druhý posmutnelý Štedrý večer, ale tuším to už s tatkom znášame lepšie, ako minulý rok. Na Štedrý deň varí otec. Ráno si nachystá materiál na zemiakový šalát a uvarí bielu smotanovú kapustnicu (zelňačku) s našimi vlastnými sušenými dubáčikmi (pri večeri potom spomíname, kde sme ich našli). Zásadne neobedujeme, aby sme boli večer hladní. Moja úloha je obaľovanie kapra. Na prvý sviatok sa pečie kačka (nie plyšová) s kapustou a lokšami. No a dokopy je toho obvykle toľko, že potom už len dojedáme. Piecť začínam až na budúci týždeň, to už mám dovolenku. Bude len klasika – babičkine maslové makové a orechové koláče(cesto rovnaké ako na prešporské/bratislavské rožteky, ak niekto poznáte, ale robenie rožtekov je čistá otročina, tak to som už vzdala), linecké s lekvárom, polovica dávky možno s kokosom zamiešaným do cesta a perníkový koláč podľa receptu mojej pratety Micky, babičkinej sestry. Ten je nadýchaný, šťavnatý, s hrozienkami a orechmi, dodá patričnú perníkovú vôňu a je jednoduchý. Aj tak toho bude až-až. A plánujem chodiť cez sviatky každý deň von na prechádzku, striedavo s Jackie aj bez. Tak taký je plán :).
Přešlapovala! 😀
Taky máme zelňačku:))
A ten perníkový koláč – to je jako litý perník? Nedáš sem recept? (wave)
Ano presne, liaty perník, šecko na 1 plechu, toť moja najobľúbenešia technika 🙂 . Recept z hlavy neviem a nemám pri sebe 🙁 …
KM, je ten koláč něco podobného jako toto: http://chalupnikovi.com/recepty/?p=3776 ?
MaRi….nakolko je to moj rcp , tak mozem smelo napisat, ze ten rcp od km, nie je urcite taky ako moj. Ten moj je nieco ako klasicke pernicky , ale vo forme zavinu…urcite to nie je yiadna nadychana zalezitost. Ale je skvely, to zas ano…ta cokolada a cele orechy, davaju tomu uzasnu chut. A vdaka za propagaciu…pekne Vianoce
Ha! Autorka zajímavého receptu 🙂 Vítám tě tady… (wave)
Bratislavské rohlíčky znám, dělávala je babička- ořechové i makové. Od té doby je nepekl nikdo… asi mám radši něco, co se dá vyrobit rychleji 🙂
No ja zavrtím štyri záviny, dva makové, dva orechové – a vybavené.
Moje babička taky dělávala bratislavské rohlíčky, ořechové. Ona si s tím vyhrála a měla jeden jako druhý. Stejně jako všechno cukroví. Ale babička už tu dlouho není a od té doby bratislavské rohlíčky nikdo nedělal.
Zašívání plyšové kachny patří k mým radostem- Borůvka stejně jako Ari úpěnlivě sleduje, jestli kachna v průběhu procesu nezmizí nebo nedozná další úhony. Vydaná zašitá kachna je následně radostně vražděna 🙂 Včera se mi povedlo koupit tenisáky v menší velikosti- Světlušce se standardní tenisák do tlamky nevejde, ty menší míčky má ráda.
Na Vánoce jíme rybí polívku s osmaženou houskou, česnekované kapří řízky a bramborový salát. Po večeři je na stole cukroví, čerstvé a sušené ovoce. Před večeří aperitiv- většinou suché martini, k jídlu místní víno dle výběru (veltlín, millerka), nealko pivo, pivo, voda. Po dárečcích si obvykle dáme víno (kromě předchozích druhů bývá i nějaké červené, letos to vidím na dornfelder od známých- už jsem byla okoštovat).
No a pokud jde o to očekávání- když jsem dneska ráno dávala kamarádce při anglině dárek- vánoční kouli ze stuh a malovanou tašku- byla naprosto nadšená. Prý nikdy nedostane překvapení, vždycky musí všechny dárky, i sobě, koupit sama. Takže hlavním darem asi bylo to překvapení 🙂
Vánoční kouli ze stuh? Matyldo, ty umíš překvapit 🙂
Věřím, že kamarádka byla nadšená:))
Jinak u nás hračky za své berou, protože jestli kachna dokáže nějak odolat jedné psici, tak jak se o ni poperou obě, tak kachna prohrává (wasntme)
No, není to těžké, tady jsem našla návod i s fotkou výsledku: http://moje-mozkovna.blog.cz/1201/falesny-patchwork-navod
Teda, to je zase krása! Čo ty všetko nevieš … :O
Matyldo, to ze neni tezke? (think)
Hanko, řeklas přesně to, co mě napadlo taky – doslova! (chuckle)
Výroba těch koulí není složitá.I mě,ručnímu neumětelovi, se jich podařilo udělat asi 30.Posloužily jako dárky pro členy našeho agilitího klubu a dvěma klukům na vánoční bazárek do školy.
Jenže – on je rozdíl mezi ruční neumětel a ruční neumětel s mizernou představivostí a geometrickým cítěním.
Ygo, vzala jsi mi doslova všechno z hu..Tohle bych nikdy nedokázala. Mám doslova prostorovou dezorientaci. Tohle by bylo nad mé síly.Raději něco ušiju, ale tato díla bych nestvořila nikdy.
A JEŠTĚ JEDEN NÁPAD, KTERÝ JE TAK JEDNODUCHÝ, ŽE HO SNAD MOHU POUŽÍT I JÁ, NEUMĚTEL. NAŠLA JSEM WEB, KDE SE UVÁDĚLO ZDOBENÍ JABLÍČEK BÍLKOVOU POLEVOU. JSWEM PŘESB VĚDČENÁ, ŽE OZDOBIT I JEDNUDUŠE ČERVENÉ JABLÍČKO SVEDOU I MALÉ DĚTI. TA JABLÍČKA SE TAM NAZÝVALA CIFROVANÁ. ODKAZ NA NĚ TU DÁT NEUMÍM, AJDE VŠE VYGŮGLIT A JE TO NÁDHERA. UDĚLÁM JICH PÁR, PROTOŽE BUDU JEŠTĚ MALOVAT PERNÍČKY.BUDE TO VŠECHNO JIISTĚ VYPADAT NA VĚTVIČKÁCH PĚKNĚ. UŽ 2. ROKEM ODMÍTÁM STROMEČEK, PRO VŮNI JEHLIČÍ STAČÍ NAZDOBIT PÁR JEDKOVÝCH VĚTVÍ VE VÁZE.
Matyldo, jedna takováhle koule mi už 18 let visí na verandě !!! Byl to dárek od kamarádky, která ji koupila na nějakém trhu. Vůbec jsem nechápala, jak se ta krása dělá, myslím, že se to tenkrát zrovna stala jedna z nových „in“ ručních prací. Tak díky za odkaz detailníh postupu, teď už tedy vím. Ta moje má středem krajkovou stužku, která je cik-cak protažená zelenou mašličkou končíčí očkem na zavěšení.
Ahoj. Tak jako obvykle zajdu nazdobit stromek pro zvířata, tentokrát už sám a já si asi namažu chleba. 😀
Ahoj Alasdaire, neuvaříš si aspoň ty brambory? 😛 (wave)
Budou to smutné Vánoce, to chápu, ale dej jim šanci, stejně jako jsi ji dal hudbě. (inlove)
Uvidíme, podle chutě, pro jednoho se špatně vaří, já někdy mívám takové záchvaty, že vystrojím lukullské hody, ale to spíš má-li někdo přijít.
Vis Alasdaire, nekolik prvnich Stedrych dnu v Americe jsem byla sama. Tady se Stedry den neslavi – snad nekteri katolici, ale jsou -li to Italove, tak slavnostni vecere se nese v duchu ruznych rajcatovych dobrot. Teda nikdy jsem nebyla na Vanoce sama; vzdycky mne dobri lide pozvali na hostinu 25. prosince. Ale I kdyz jsem byla sama, a bylo mi smutno, tak jsem si aspon dala do vazy chvoji a nazdobila, a tu smazenou rybu a salat a nejake cukrovi jsem mela. A k tomu koledy – jedna z prvnich veci, co jsem chtela z domu. Prece mne ta emigrace jeden v roce nezlomi. Pak jsem to asi po trech letech zacala resit tim, ze jsem vzdycky na 24. pozvala lidi. Pro mne jsou Vanoce jakysi mir v dusi – takovy vyhrazeny den – ale prece jenom, kdyz se to doplni tradici, tak je to lepsi. Toz tak.
Alasdaire, vystroj lukulské hody a my všechny(všichni), nebo aspoň někteří z nás k tobě přijdeme na virtuální večeři. A to, co zbyde si budeš muset dojíst sám! 😀
Alasdaire, a jako krmi zdobis stromek pro zvirata?
Svazky kukuřice, žaludů, bukvic, obilí (ale jen oves!). Schraňuji to vždy celý rok. Pak třeba mrkev pro dodání barevnosti.
Staré pečivo moc nedoporučuji, ono to lehce natáhne vlhkost a to zvěři pak nedělá dobře.
Jo a sůl, na lízání.
ALASDAIRE, P JAK TO, ŽE BUDEŠ SÁM, KDYŽ MÁŠ PŘÍTELKYNI A?
Což o tom, já mám i víc přátel Lenko, nejen Akerettu, kterou asi myslíš, ale ti mají svou rodinu. 🙂
AHA, TO MI DOSTATEČNĚ NEDOŠLO.JÁ LETOS TAKY ZVALA SVÉHO ŠVAGRA, ABY NA ŠTĚDRÝ DEN A SVÁTKY VŮBEC NEBYL SÁM. ON ALE ODMÍTL PŘIJET, PROTOŽE UŽ PATRNĚ SÁM NENÍ, COŽ JSEM NETUŠILA.DŘÍV SVÁTKY OBČAS TRÁVIL MAMINKOU, ALE TA ZAČÁTKEM LISTOPADU ZEMŘELA.Z TÉHOŽ DŮVODU DOMŮ PŘIJEDE PO VÍCELETÉ PAUZE NA SVÁTKY I NAŠE STARŠÍ DCERKA PETRA. DOKUD JEŠTĚ ŽILA BABIČKA, CHODILA NA ŠTĚDROVEČERNÍ VEČEŘI K BABIČCE, ABY TAM NEBYLA SAMA.NA ŠTĚDRÝ VEČER NENMÁ NIKDO BÝT DOCELA SÁM. MUSÍ TO BÝT VELMI SMUTNÉ.
A začíná období „nežerte to“, které potrvá do 24. večer a pak začne období „vy to vůbec nežerete“. 😀
😀 ano,přesně..dokud se to nesmí,každej to chce, když se to musí,nikdo na to nemá chuť… 😀
Jo, právě o tom píšu – největší chuť na vánoční dobroty mám právě teď (chuckle)
Si poslouchal u nás doma, ne?! (rofl) (rofl) … i když já, poučena z krizového vývoje, už teď říkám dopředu – co si sežerete teď, to na Velikonoce nevyhodím (teda, nedám psům – to platí hlavně u perníčků).
(rofl)
Dede tohle velice dobře chápu, co bychom neudělali pro zvířátka. Můj manžel se nechá každý večer olízat od kocoura ucho a vlasy a poté se nechat zalehnout naším těžkotonážním Fouskem.
A to si piš, že pro kočičáky už máme i vánoční dárek.
Když peču cukroví, začnou se nenápadně do kuchyně trousit synové, ptajíc se, zda se něco nepokazilo. To se ví, že jim dám ochutnat.
A naše vánoční menu :
ráno – vánočka a káva na speciálním vánočním servisu
oběd – jen párek a kousek chleba
večeře – hrachová polévka s osmaženou houstičkou, dále smažený kapr nebo řízek ( podle toho co kdo jí ), salát.
A večer u televize chlebíčky ( to je zvyk z manželovi rodiny) a nějaké dobré víno.
O dalších svátcích bude jeden den pečené kuře s nádivkou a brambory a další vídenská roštěná s rýží.
A hlavně pohádky, klid a pohoda.
Jeden svátek také přijede vnouček Samík a moc se těším na radost v jeho očích.
jé Míšo,vy máte hrachovku? Odkud jste si ten zvyk přinesli? To vaří na štědrej večer taky jen naše plzeňská větev rodiny..nikdo jinej…
To je zvyk z manželovi rodiny. On jí vaří a je skvělá. U nás doma se vařívala rybí.
Konečně někdo s hrachovkou! 🙂 To byla vánoční polévka u nás doma, když jsem byla malá. S Martinem jsme pak spojili dohromady tradice a tak se dělá kapustnica (ta kyselá s houbami a rýží, bez smetany).
A Sharko, nevím, kde jsme k ní přišli, ale já prostě s hrachovkou na Vánoce vyrůstala. Rybí polévka se u nás nejedla. (popravdě myslím že jsem ji nikdy nejedla…)
Dede, hrachovka se vařila i u nás, do ní osmažená houska a škvarečky ze slaniny. Máti se narodila, a do konce války bydlela v Poděbradech, pak s rodiči šla osídlit pohraničí 😉
Naši jsou oba z východních Čech a ze severu východních Čech. Přesto do svých tradic zařadili hrachovku a vynechali vinné klobásy, které jsou tady důležitou součástí štědrovečerního menu 🙂
Teď když o tom přemýšlím, tak nevím, jestli to byla tradice z máminy nebo otcovy strany. Otec se narodil a vyrostl v Liberci, ale jeho máma pocházela z Klatov, děda nevím. Ale na druhou stranu babi přeslicová ani máti nejedly rybu, možná to bylo příčinou, že dělali hrachovku.
Bílé klobásy se u nás jedly většinou na štědrý den v poledne – smotané do šneka, propíchnuté špejlí, omoučené a pomalu smažené na pánvi na másle.
U nás se vaří čočkovka s nočky, někdo místo nočků dáva brambory.
Kupodivu, na to, jak si naše psice s hračkami nehrají, jsem se plyšáků nazašívala dost a dost – někdy jsem byla za plastického chirurga, a někdy za vojenského chirurga – není čas na hrdinství, ta noha musí pryč (rofl) .
A já už mám napečíno (jak říkal jeden chlapeček „Tak co, paní Gatelmayerová, už máte napečíno? My už s babičkou máme čtyři druhy …“ a tímto heslem pro mne začínají Vánoce) – včera jsem domazala poslední slepovánky a to jak vevnitř tak i na povrchu. Tak ještě nazdobit (no … nazdobit … v mém případě popaplat) ty perníčky a možná nějakou tu roládu či řez (zbyla mi totiž poleva i krém) a Vánoce můžou pomalu vypuknout.
U nás tradičně na štědrovečerní tabuli patří zasmažená rybí polévka s ovečkami (rohlíkové topinky), brsalát a kapr smažený i pečený. K pití vždy víno červené, tentokrát zřejmě námi stále víc oblíbený blauburger, i když možná k zapíjení večeře bude lehčí rosé frankovka (bílé víno mi nemilujeme). Na další svátky tradiční jídla nemáme – První svátek vánoční máme rodinou sešlost a tak dělám něco lehčího k obědu (popřípadě dorazíme kapra), protože pak se debužíruje do bezvědomí (každý něco přinese) a na Štěpána je většinou pečínka z prasátka a brambory, pak se jde do hospody na domácí tatarák a tvarůžkovou pomazánku s kamarádama (oni vyrobí a hospodský jenom usmaží topinky, já nosím ještě „suché“ topinky pro žlučníkáře (chuckle) ).
Vojenský chirurg (rofl) Ygo, ty jsi zvíře (rofl)
Jo, taky ho dělám. Proti všem zvyklostem u nás přežívá plyšová želva, která sice má všechny nohy a ocásek, ale hlava jí chybí – už nešla zachránit 😛 vypadá divně, jako nohatý polštář.
Líbí se mi ten zvyk s hospodou! (wave)
Naši kluci odpreparují nejdřív cedulky z hraček, potom to někdy odnese ocásek jak to nosí po bytě hubou nerozdílnou. Když je včas odchytíme tak hračky nevyvenčí. Jinak moc hračky neničí- jedině omylem, přesně jako Arinka. Je úžasná jak sleduje zda to zašíváš správně.
Maruško, tvoji kluci se o hračky netahají? Tak se u nás zničí nakonec všechno, protože úchop do dvou zubatých tlam a série trhnutí… na to prostě nejsou plyšáci stavění. Vyhrožuju jim, že dostanou plyšáky z ocelové vlny 😛
Jinak rozdělení na hračky venkovní a domácí se mi taky špatně dodržuje. Jedna ikeácká krysa (černá) se stala hračkou venkovní a musím říct, že pohozena na trávníku vypadá… nehezky! (wasntme)
Jak píšu výš, tahají se a honí a nosí hubou nerozdílnou. Ale nejradši se tahají pokud mohou někomu sebrat kulicha, to pak nedopadá dobře /ten kulich/. Jo a kradou Janě gumičky z culíku. To ji skáčou na záda dokud jim neuteče a nebo oni tu opletenou nebo látkovou gumičku neseberou.
Na zahrádce máme ožvýkanou gumovou žábu a řvavého ještěra. Jsou to syčáci ale milí
Tak na Štědrej den posnídáme s kamarádkou Hankou vánoční italskou hvězdu-panetonne, máčenou v sladkém sektu. Řeknete si prasárna – ale to jen proto,že jste to nezkusili. Panetonne vypadá jako bábovka, ale když ji krájíte položenou na bok a ne postavenou, tak krájíte ozubená kola a když se na ně podíváte lépe,dojdeš vám, že to jsou hvězdy…k obědu máme bílou zelnou couračku s bramborem…pokud máme hlad… jinak vydržíme až do večeře na rybí polévku s osmaženou houstičkou,smaženého kapra (mám já),česnekovaný kuřízek (má Dan) a bramborový salát. K pití vánoční černý pardubický porter a potom na co má kdo chuť. (víno,pivo,káva,čaj..), k rozbalování dárků je cukroví narovnané na porculáně a ovoce čerstvé i sušené.
Na Boží hod máme to samé,pokud jsme doma a letos doma budeme. Jinak kachýnka nebo krůta.
Na Štěpána osmažím další kuřízky nebo vepřové řízky pro Dana, já dojím ty kapří…zklamaně zíráme do mísy,že dochází salát.
Sharko, tak o panetonne slyším poprvé a máčení v sektu… to zní rozhodně dekadentně:))
U nás by to asi nefungovalo, už kvůli možné nutnosti řízení auta. Alkohol přijde až s večeří 🙂
Jinak ad dojídání – to mě „baví“ tak dva dny, pak jsem ráda, že mám mrazák. Někdy v únoru jsem ze zbytků opět nadšena (chuckle)
můžeš mít i nealko špumante,ale podmínka je,že je sladké..máčet to do brutu není ono…
já ti to vyfotím 😀
panetonne musí být suchá buchta- bez kandovaného ovoce, ořechů a jiných náplní..a musí být „žlutá“, ne kakaová.
když mi o tomto italském zvyku Hanka vyprávěla,pohoršovala jsem se, já to máčené zrovna neoblibuju (krom rohlíku s máslem do kakaa), ale přesvědčila mne to vyzkoušet… slušně jsme se tehdy u toho mého poprvé,zbouraly…a bude to takovejch 15 let… 😉
Špuntáno by asi nebylo to ono… Já bych řekla, že nejhezčí je na tom ten váš zvyk, je to nezvyklé a je to vaše (inlove)
Hele, to hvězdový bez rozinek a ovoce je pandoro http://www.icbc.cz/100-alba—pandoro-paluani-500g
jo…HANKA POUŽÍVÁ OBA 🙂
Dede, ta fotka jak Ari uprene sleduje operaci kachny proste nema chybu. (inlove)
Děkuju – ta fotka byl okamžitý nápad, takže zachytila Ari opravdu věrně, nestačila „pózovat“ 🙂
Jídlo je mé oblíbené téma 🙂
Na Štědrý večer rybí polévka s osmaženou houstičkou, smažený kapr a candát na másle, dva druhy bramborového salátu, tažený štrúdl, cukroví. A protože jsem letos dostala chuť, tak k aperitivu před večeří asi udělám pár jednohubek s kaviárem.
Aperitiv vždycky nějaký vermut, letos Cinzano Rosso. K jídlu výběr: lehké červené víno (k té smažené rybě mi jde lépe než bílé), alko pivo, nealko pivo, voda. A až jedni prarodiče odjedou a druhé Hřívnatec odveze, asi si dáme s Hřívnatcem malý Fernet.
Na Boží hod chodíme na návštěvu k tetě na luxusní krůtu s nádivkou. Na Štěpána děti jezdí s tátou k mimopražské babičce na další luxusní krůtu s nádivkou a moje milá extchýně mi vždycky pošle výslužku.
Jinak v průběhu vánočních prázdnin průběžně dojídáme zbytky a výslužky. Na Nový rok bývá čočkový salát a uzený jazyk. Někdy jdeme na návštěvu k výše zmíněné tetě, a tam v duchu rodinné tradice dostaneme mj. pečený vepřový rypáček, pěkně nůžkami rozstříhaný podle počtu hostů.
Tedy Renato, o slavnostním rypáčku slyším poprvé 🙂
Jinak krůta s nádivkou – masovou nebo „českou“?
Jak jsem se dočetla, rypáček je pro svižnost a pracovitost, ale tety se zeptám, jaká legenda byla v jejich rodině.
Krůta na jednom stole bývá s kaštanovou nádivkou (se sekanými kaštany), na druhém stole s mandlovou. V obou nádivkách jsou i drůbky a celé je to strašně dobré. Už se těším.
Zoufale sháním chlupaté kuličky s rolničkou uvnitř. Nejsou nikde v obchodech pro zvířátka! Mají je v jednom velkoobchodu, ale objednat za stovku 10 kuliček a zaplatit další stovku poště se mi nechce.
Cecilka totiž tu poslední chlupatou kuličku zlikvidovala, přitom je miluje a nosí mi je jako aportky do postele. Teda nosila, dokud byly.
Myšky zase likviduje Bělinka, ale ty seženu všude. Zbytky vyhazuju.
Ale chlupatou kuličku zpátky do kulaté podoby nedám a když jí Cecil orve a já na ní navíc šlápnu, tak jsou to změny nevratné.
Karolíno, tak držím palce, abys je sehnala a v kočičstvu zavládlo na Vánoce hravé štěstí – oni tě vezmou s sebou (inlove)
dede, ta hra byla skvělá!
jinak falco miluje plyšové chobotnice, mají pískátko v hlavě a na konci chapadel a ještě ty chapadla uvnitř šustí. teď má smečku čtyř chobotnic ve třech velikostech, a všechny je vraždí, a mamka zašívá a přišívá, i když jí říkám, že můžu snadno koupit nové.
Chobotnice? Tak za ty by se určitě bezvadně tahalo, jinými slovy, vydržela by jen chvilku – u nás. 🙂
A mamku chápu – on se člověk stejně nových nakupuje až dost (inlove)